archeologie barbarů 2010

archäologie der barbaren 2010

STUdia archaeologica SUebica i

Redakční radaeduard droberjar – Michael erdrich – andrzej Kokowskibalázs Komoróczy – Piotr Łuczkiewicz – Vladimír Varsik

Univerzita Palackého v olomouci, Katedra historie Filozofické fakulty

eduard droberjar (ed.)

archeologie barbarů 2010hroby a pohřebiště germánů

mezi labem a dunajem

Sborník příspěvků ze Vi. Protohistorické konferencehradec Králové, 6.–9. září 2010

archäologie der barbaren 2010die gräber und gräberfelder der germanen

zwischen elbe und donau

Materialien der Vi. Frühgeschichtlichen Konferenzhradec Králové, 6.–9. September 2010

oloMoUc 2011

doc. Phdr. eduard droberjar, Ph.d. (ed.)archeologie barbarů 2010

recenzenti: Prof. dr hab. aleksander bursche

Prof. dr hab. Jan Schuster

Výkonný redaktor: doc. Mgr. Jiří Špička, Ph.d.

odpovědná redaktorka: rndr. hana dziková

Technická redakce, grafika a sazba: Phdr. Michal lutovský

návrh a grafické zpracování obálky: antonie Pešková

Za jazykovou stránku odpovídají autoři příspěvků.

Vydala a vytiskla:

Univerzita Palackého v olomouci, Křížkovského 8, 771 47 olomouc

www.vydavatelstvi.upol.cz, e-mail: vup@upol.cz

Vytiskl:

Papírtisk, s. r. o., lindnerova 108/5, 779 00 olomouc, www.papirtisk.cz

olomouc 2011

1. vydání

ediční řada – Sborníky

neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost.

ed. © eduard droberjar, 2011

cover © antonie Pešková, 2011

© Univerzita Palackého v olomouci, 2011

iSbn 978-80-244-2987-8

Obsah – Inhalt

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Vorwort . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

I. labSKo-gerMánSKé hroby a PohřebiŠTěElbgErmanischE gräbEr und gräbErfEldEr

eduard drober jarEinige bemerkungen zur Körperbestattung bei den böhmischen sueben in der älteren römischen Kaiserzeit . . . . . . . . . . . . . . . 13–22několik poznámek ke kostrovému pohřbívání u českých svébů ve starší době římské . . . . . . . . . . . . . 21

eduard drober jar – david Víchnové žárové pohřebiště z doby římské v Jevíčku-Předměstí, okr. svitavy . . . . . . . . . . . . . . . 23–38das neue brandgräberfeld aus der römischen Kaiserzeit in Jevíčko-Předměstí, bez. svitavy . . . . . . . . 38

dagmar Vachůtová – Marek VlachK možnostem identifikace a poznání pohřebišť z doby římské na Moravě . . . . . . . . . . . . . . . 39–63The identification possibilities of the roman Period funerary areas in moravia . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Mart in ČernýPohřebiště ze starší doby římské v Ohnišťanech, okr. hradec Králové . . . . . . . . . . . . . . 65–102The burial-ground of early roman Period in Ohnišťany, distr. hradec Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

Zdeněk beneš – Pavel hornik – Frant išek KašpárekRozrušený soubor z pohřebiště a sídliště z nebovid, okr. Kolín. Předběžná zpráva . . . . . . . . 103–116Ein zerstörter bestattungs- und siedlungskomplex von nebovidy, bez. Kolín. Ein Vorbericht . . . . . . 115

anna Pankowská – Marek KalábekPohřeb dítěte v zásypu příkopu krátkodobého římského tábora u hulína a Pravčic . . . . . . . 117–120child burial in the trench of a temporerary roman camp in hulín–Pravčice . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Vladimír Turčan – alena ŠefčákováGermánske hroby zo stupavy, okr. Malacky . . . . . . . . . . . . . 121–131germanische gräber aus stupava, bez. malacky . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

Kr ist ian e lschek – Ján rajtár – V ladimír Vars ik sepulkrálny objekt zo Zohora . . . . . . . . . . . . . 133–151sepulkralobjekt aus Zohor . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

II. PrZeworSKé hroby a PohřebiŠTěgräbEr und gräbErfEldEr dEr PrZEwOrsK-KulTur

anna lasotaCmentarzysko z okresu rzymskiego w Gaci koło Przeworska w świetle nowych badań . . . . 155–161roman Period cemetery at gać near Przeworsk in the light of new discoveries . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

Katarzyna ibragimowszkieletowy obrządek pogrzebowy kultury przeworskiej na Dolnym Śląsku we wczesnym okresie rzymskim . . . . . . . . . . . . 163–182The inhumation graves of the Przeworsk culture in lower silesia in the early roman iron age . . . . . . . . . . . . . . . . . 181

daniel Żychl ińsk ilokalizacja cmentarzysk ludności kultury przeworskiej w Wielkopolsce . . . . . . . . . . . . . 183–188geomorphologische untersuchungen zur lage der gräberfelder der Przeworsk-Kultur in großpolen . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

Justyn SkowronCechy regionalne w obrządku pogrzebowym ludności kultury przeworskiej w dorzeczu bzury . . . . . . . . . . . . 189–205regionale Eigenarten in den bestattungssitten der Przerworsk-Kultur im flussgebiet der bzura . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

Jacek P ikulsk i – Joanna Zagórska-TelegaObiekty rowkowe na cmentarzysku kultury przeworskiej w Michałowicach, stan. 1, gm. Czarnocin, woj. świętokrzyskie . . . . . . . . . . . . . 207–226groove-type features on the Przeworsk culture cemetery at michałowice, site 1, czarnocin commune, Świętokrzyskie province . . . . . . . . . . . . . . . . . 225

III. hroby a PohřebiŠTě Z doby STěhoVání národůVölKErwandErungsZEiTlichE gräbEr und gräbErfEldEr

Michal Kostka – Pavel KubálekKostrový hrob z doby stěhování národů v Praze-Čakovicích . . . . . . . . . . . . . 229–238migration Period inhumation burial at Prague-Čakovice . . . . . . . . . . . . . . . . . 237

Pavel Kubálek – Pavla MaláPodoba ženy ze Zličína. Základní antropologické zpracování ostatků z germánského hrobu č. 78 v Praze-Zličíně . . . . . . . . . . . . . 239–247appearance of a woman from Zličín. basic anthropological analyses of the remains from germanic grave no. 78 in Prague-Zličín . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

Mart ina beková – eduard drober jar – Petr VelemínskýKostrový hrob z mladší doby stěhování národů z Opočna, Královéhradecký kraj . . . . . . . . . 249–256a migration Period inhumation grave at Opočno, hradec Králové region . . . . . . . . . . . . . . . . . 256

IV. arTeFaKTyarTEfaKTE

radoslav Čambalneskorolaténske nákončie konského jarma/chomúta z bratislavy-Karlovej Vsi . . . . . . . . . . . 259–263spätlatènezeitlicher Joch/Kummetendbeschlag aus bratislava-Karlova Ves . . . . . . . . . . . . . . . . . 263

andrej Vrte lneskorolaténsky objekt 115/09 na nádvorí bratislavského hradu . . . . . . . . . . . . . 265–277la structure no 115/09 dans la cour du château de bratislava (période de la Tène finale) . . . . . . . . 276

J i ř í Mi l i tký – david Víchnové nálezy římských mincí na česko-moravském pomezí . . . . . . . . . . . . . 279–306new finds of roman coins on the bohemian-moravian border . . . . . . . . . . . . . . . . . 305

eduard drober jar – Mi lan Metl ička – Mi lan řezáčZápadní Čechy a dálkové kontakty v době římské a stěhování národů na základě nálezů římských a germánských spon . . . . . . . . . . . . 307–321westböhmen und fernkontakte in der römischen Kaiserzeit und Völkerwanderungszeit aufgrund der funde römischer und germanischer fibeln . . . . . . . . . . . . . . . . . 321

agnieszka reszczyńskaEin zoomorpher beschlag aus Kupferlegierung von der siedlung in trmice-Ústí nad labem . . . . . . . . . . . . . 323–327Zoomorfní kování ze slitiny mědi ze sídliště v Trmicích-Ústí nad labem . . . . . . . . . . . . . . . . . 326

iwona F lork iewiczMiniaturowe nożyce w inwentarzach grobowych kultury przeworskiej, wielbarskiej i luboszyckiej w okresie rzymskim . . . . . . . . . . . . . 329–353miniaturscheren in den römerzeitlichen grabinventaren der Przeworsk-, wielbark-, und luboszyce Kultur . . . . . . . . . . . . . . . . . 351

Jakub halamaterra sigillata v germánských hrobových nálezech a na pohřebištích v Čechách a v evropském barbariku: celkové srovnání . . . . . . . . . . . . . 355–387Terra sigillata in germanischen grabfunden und auf gräberfeldern in böhmen und im europäischen barbaricum: Ein gesamtvergleichh . . . . . . . . . . . . . . . . . 383

hana chytrá Přesleny jako součást výbavy hrobů doby římské v Čechách, na Moravě a na jihozápadním slovensku . . . . . . . . . . . . . 389–394spindle-whorls, as a part of the graves' equipment in the roman Period in bohemia, moravia, and south western slovakia . . . . . . . . . . . . . . . . . 394

V. Varia: noVé SídliŠTní náleZy a inTerPreTaceVaria: nEuE siEdlungsfundE und inTErPrETaTiOnEn

drahomíra Malyková – danie l bursák – Monika Pecinovskánové sídlištní nálezy z doby římské v Praze-Kbelích . . . . . . . . . . . . . 397–413new roman Period settlement finds from Prague-Kbely . . . . . . . . . . . . . . . . . 413

Jan Frol ík – Jan J í lek – Jaros lav J i ř ík – Kr istýna Urbanovásídliště vinařické skupiny z Prahy-Kobylis . . . . . . . . . . . . . 415–451settlement of the Vinařice group in Prague-Kobylisy . . . . . . . . . . . . . . . . . .450

Petr Zavřelnové nálezy z doby římské a z doby stěhování národů v jižních Čechách . . . . . . . . . . . . . 453–480die neuen funde aus der römischen Kaiserzeit und aus der Völkerwanderungszeit in südböhmen . . 479

igor bazovskýRímske a germánske aktivity v okolí rímskej stanice na Devíne . . . . . . . . . . . . . 481–490römische und germanische aktivitäten in der umgebung der römischen station auf devín . . . . . . 489

Jaros lava Schmidtová – Peter bartaVýskum v Gerulate v roku 2009 a otázka lokalizácie porty principalis sinistra . . . . . . . . . . . . 491–500Excavation campaign 2009 in gerulata: towards location of porta principalis sinistra . . . . . . . . . . . 500

Program VI. Protohistorické konference v hradci Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 501das Programm der Vi. frühgeschichtlichen Konferenz in hradec Králové

seznam účastníků VI. Protohistorické konference v hradci Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 502Teilnehmeliste der Vi. frühgeschichtlichen Konferenz in hradec Králové

adresář autorů . . . . . . . . . . . . . . . . . 503adressenverzeichnis

PřEDMluVa

Předložený sborník vychází z referátů VI. Protohistorické konference, která se konala 6.–9. září 2010 naUniverzitě Hradec Králové. Konferenci zorganizoval níže podepsaný z Katedry archeologie UHK (nyníKatedra historie FF UP) ve spolupráci s IA UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curie-Skło-dowskiej w Lublinie) a AÚ AV ČR Brno (Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně,v. v. i.). Hlavním programem konference bylo téma „Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Du-najem“. Vedle toho, jak už se stalo zvykem i z předchozích konferencí, zazněly další referáty s proble-matikou aktuálních archeologických výzkumů a prezentací nových nálezů. Na konferenci bylo předne-seno 31 referátů a představeny tři posterové prezentace. Hojná účast 53 kolegyň a kolegů z Polska,Slovenska a České republiky vytvořila příjemné pracovní a přátelské prostředí pro jednání i aktivní dis-kuze. Součástí konference byla rovněž exkurze na česko-moravské pomezí. Účastníci navštívili muzeav Holicích, Jevíčku a Boskovicích, prohlédli si půvabné město Litomyšl a seznámili se s prostředímkrajiny, která v sobě ukrývá řadu cenných archeologických nalezišť z doby laténské, římské a stěhovánínárodů. Při návštěvě jevíčské městské věže poskytl účastníkům konference starosta města pan ing.Roman Müller zasvědcený výklad o historii města a Malé Hané. Z věže byl velmi zajímavý pohledvčetně místa archeologického výzkumu žárového pohřebiště z doby římské. Další, tentokrát již VII.Protohistorická konference se bude v roce 2011 konat v Brně.

Sborník Archeologie barbarů 2010 obsahuje 29 příspěvků. Je rozdělen do pěti kapitol. První tři po-jednávají o hrobech a pohřebištích polabských a východních Germánů. Ve čtvrté kapitole jsou statě kproblematice různých artefaktů, a to nejen z hrobových, ale rovněž sídlištních nálezů. Pátá kapitola ob-sahuje hlavně články o nových výzkumech a nálezech ze sídlištních lokalit. Do sborníku byly zařazenyi některé příspěvky, které nemohly být na konferenci předneseny.

Konference a rovněž příprava sborníku byly realizovány s podporou Grantové agentury České re-publiky a jsou součástí projektu s názvem „Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem a význam česko-moravského pomezí v protohistorickém vývoji“ (č. projektu 404-09-0351). Za technickou redakci patřímůj dík PhDr. Michalu Lutovskému.

Sborník Archeologie barbarů 2010 vychází jako první svazek nově koncipované edice Studia Ar-chaeologica Suebica, kde by měly být publikovány monografie a sborníky s tématikou polabských Ger-mánů a Svébů, včetně interegionálních kontaktů těchto Germánů s dalšími oblastmi barbarika a římskéříše.

Hradec Králové – Olomouc, červen 2011Eduard Droberjar

VORWORt

Der vorliegende Sammelband besteht aus den Vorträgen der VI. Frühgeschichtlichen Konferenz, dievom 6. bis 9. September 2010 an der Universität in Hradec Králové abgehalten wurde. Organisiertwurde dieses Treffen vom Lehrstuhl für Archäologie der Universität Hradec Králové (heute Lehrstuhlfür Geschichte der Palacký Universität in Olomouc) in Zusammenarbeit mit dem IA UMCS (InstytutArcheologii Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej w Lublinie) sowie dem Archäologischen Institutder Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik in Brünn. Am Programm der Konferenzstand vor allem das Thema „Gräber und Gräberfelder der Germanen zwischen Elbe und Donau“, dane-ben, wie bereits bei den vorangehenden Konferenzen üblich, wurden auch Beiträge zu aktuellen ar-chäologischen Grabungen und der Präsentation neuer Funde eingereiht. Auf der Konferenz wurden 31Vorträge und drei Poster präsentiert. Die große Anzahl von 53 Kollegen und Kolleginnen aus Polen,der Slowakei und der Tschechischen Republik ermöglichte eine angenehme freundschaftliche Arbeits-atmosphäre für Verhandlungen und aktive Diskussionen. Bestandteil der Konferenz war auch eine Ex-kursion ins Böhmisch-Mährische Grenzgebiet. Die Teilnehmer besichtigten die Museen in Holice, Jevíčkound Boskovice, die anmutige Stadt Litomyšl und machten sich mit der Land schaft vertraut, die eineReihe wertvoller archäologischer Fundorte aus der Latènezeit, der römischen Kaiserzeit und der Völ-kerwanderungszeit in sich birgt. Beim Besuch des Turms in der Stadtbefestigung von Jevíčko legte derBürgermeister Ing. Roman Müller fundiert die Geschichte der Stadt und der Malá Haná dar. Vom Turmaus gab es eine interessante Aussicht auch auf die archäologische Grabung des dortigen kaiserzeitlichenBrandgräberfelds. Die nächste, bereits VII. Frühgeschichtliche Konferenz wird 2011 in Brünn stattfin-den.

Der Konferenzband „Archäologie der Barbaren 2010“ enthält 29 Vorträge. Er ist in fünf Abschnittegegliedert. Die ersten drei Kapitel behandeln Gräber und Gräberfelder der Elb- und Ostgermanen. Dasvierte Kapitel enthält Aufsätze aus dem Problemkreis verschiedener Artefakte, und zwar nicht nur ausGrabbefunden, sondern auch von Siedlungen. Das fünfte Kapitel besteht vor allem aus Artikeln überneuere Grabungen und Funde aus Siedlungen. In den Band wurden auch einige Beiträge aufgenommen,die auf der Konferenz nicht vorgetragen werden konnten.

Sowohl das Treffen als auch die Vorbereitung des Sammelbandes wurden mit Unterstützung derGrantagentur der Tschechischen Republik und sind Bestandteil des Projekts „Migration der Germanenzwischen Elbe und Donau und die Bedeutung des Böhmisch-Mährischen Grenzgebiets in der frühge-schichtlichen Entwicklung“ (Projekt Nr. 404-09-0351). Für die Redaktionsarbeit gebührt mein Dank vorallem PhDr. Michal Lutovský (Prag).

Gleichzeitig ist die Archäologie der Barbaren 2010 auch erster Band der neu konzipierten ReiheStudia Archaeologica Suebica, in der Monographien und Sammelbänder zur Thematik Elbgermanenund Sueben einschließlich ihrer Kontakte zu Germanen in weiteren Gebieten des Barbaricums und desRömischen Reiches erscheinen sollten.

Hradec Králové – Olomouc, Juni 2011Eduard Droberjar

iii.

hroby a pohřEbiště z Doby Stěhování nároDů

vöLkerWanderunGsZeiTLiChe Gräber und GräberfeLder

kOstrOvý hrOb z mladší dOby stěhOvání nárOdůz OpOČna, králOvéhradecký kraj

martina�beková�–�eduard�droberjar�–�petr�velemínský

V rámci zkoumání protohistorickéhoosídlení na území Čech, zejménaz doby stěhování národů, patří k velmimálo známé oblasti Podorlicko.1 Zatéto situace se jako mimořádně důle-žitý jeví nález lidské kostry při západ-ním okraji města Opočna (okr. Rych-nov nad Kněžnou), z areálu sociálníhoústavu Dědina, učiněný v roce 2010(obr. 1). Prvotní zjištění bylo bohuželznačně torzovité, zaměstnanci ústavupři zahradních úpravách narazili nalidské pozůstatky, zlomky lebky. Při-volali policii a kriminalisté se pustilido odkryvu celé kostry. Teprve násle-dující den vše oznámili do muzeav Rychnově nad Kněžnou. Při ohle-dání celé situace bylo zjištěno, že jámaje orientována ve směru Z–V. Dle po-licejního protokolu pohřbený ležel nazádech, ruce u pánve, nohy překřížené,od kyčle směrem k lýtkové kosti se na-lézal podlouhlý železný předměto délce údajně 20 cm, který se policis-tům rozpadl. Lidské pozůstatky bylynasypány do krabice a podle policejnífotografické dokumentace bylo zřejmé,že odkryv byl velice hrubý a i popispolohy kostry je třeba brát s rezervou(obr. 2). Revize vykopané jámy a vý-kopku nepřinesla více než drobné kostia několik zcela zkorodovaných velice

E. DrobErjar (ED.)archEologiE barbarů 2010: hroby a pohřEbiště gErmánů mEzi labEm a DunajEm

StuDia archaEologica SuEbica i. olomouc 2011, S. 249–256

1 Práce vznikla v rámci grantového projektuGA ČR č. 404/09/0351 (Migrace Germánůmezi Labem a Dunajem a význam česko-mo-ravského pomezí v protohistorickém vývoji,řešeném na Univerzitě Hradec Králové)a v rámci Výzkumného záměru Přírodověd-ného muzea NM č. VZPM MK 00002327201.

Obr. 1. Opočno. umístění lokality – poloha sociálního ústavu dědinaa okolních rozestavěných staveb

martina bEková – Eduard DrobErjar – petr vElEmínSký250

drobných úlomků železa. Naštěstí v konci jámy byly zachované dolní končetiny od poloviny lýtekdolů, neboť policistům s hlubokou jámou patr ně došla trpělivost, nohy ulomili a dále již nekopali.

popiS tErénní SituacE

K odbornému prozkoumání zbylá část hrobové jámy obsahovala kompletní kosti nohou včetně drobnýchkůstek a asi 20 cm dlouhé zbytky holenních a lýtkových kostí, které odlomeny trčely z policisty ukon-čeného výkopu. Jáma byla vykopána v mírném svahu, v oblasti hlavy byla zahloubena cca 70 cm poddnešní úroveň povrchu, v oblasti nohou pak takřka 90 cm. Asi 20 cm tvořil zadrněný půdní pokryv,dalších 50 cm podorničí – rozpadající se opuka, zhruba od 80 cm hloubky začínala být opuka poměrněkompaktní. Zásyp hrobové jámy byl okem zcela nerozlišitelný. Otázkou je, jak by se jevil na skrývce podešti. Není vyloučeno, že by se vyrýsoval. Bylo možné jej rozlišit jen jako nepatrně méně soudržný protiostatnímu terénu, v tomto případě rozpadlé opuce. Dno hrobové jámy se mírně zahlubovalo do jižkompaktní opuky (obr. 3).

Pohřbený ležel v poloze ve směru Z–V, s prakticky stoprocentní jistotou na zádech. Podlouhlýželezný milodar, který byl údajně uložen u levé nohy, se nepodařilo dohledat, a to ani ve dně hrobovéjámy, pouze ve zbytcích zcela rozpadlých korozních konkrecí o velikosti hrášku. Způsob uložení kostrya naprostá absence recentních příměsí určitým způsobem zužovaly možnosti datování celého pohřbu.V úvahu jako nejpravděpodobnější připadala doba stěhování národů, případně křesťanský pohřeb ulo-žený z nějakého důvodu mimo pohřební areál nebo i doklad vrcholně novověkých válečných událostí.

Je nutno ještě zmínit, že okolí bylo archeologicky sledováno (obr. 1), a to směrem k severu asi stometrů, k západu a severozápadu dokonce v pásu dlouhém cca 400 m. Bezprostřední okolí bylo zkoumánopod jednotlivými objekty areálu sociálních služeb, západní zázemí pak při stavbě kolonie rodinnýchdomků (sítě i jednotlivé domky). Veškeré zemní zásahy byly zcela negativní. I když je otázkou, vzhledemk charakteru hrobové výplně, zda by při skrývce musely být případné hroby nutně rozpoznány.

Nalezená kostra byla podrobena analýze 14C v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy. Datovánívyšlo 1624 ± 75 BP, případně kalibrované stáří 252–585 AD. Daty se tedy dostáváme do období mladšídoby římské, případně stěhování národů, vzhledem k charakteru pohřbu (kostrový na zádech) a k ori-entaci můžeme nález označit jako hrob z období stěhování národů. Následně byl obsah hrobu podrobeni antropologické analýze.

archEologické zhoDnocEní

Kromě železného předmětu, který se rozpadl (nůž nebo tkací mečík?), a nebylo tedy možné jej přesněidentifikovat, ostatní předměty byly dohledány až při antropologickém zpracování v Národním muzeu.Z tohoto důvodu nebylo možné zjistit jejich polohu v hrobě. V hlíně mezi kostmi se v antropologickémoddělení NM podařilo objevit sponu (obr. 4:1), provrtaný fragment lastury fosilní ústřice sloužící jako

Obr. 2. Opočno. Policejní akce, jemná technika odkryvu

251kostrový hrob z mladší doby stěhování národů z opočna, královéhradecký kraj

závěsek (obr. 4:2) a zvířecí kosti (2× dolní caninus z prasete a 2× fragment asi z téhož).2 Nejdůležitějšímpředmětem je spona, neboť podle ní lze potvrdit a zejména zpřesnit kulturní a chronologické zařazenípohřbeného jedince.

Popis sponyDurynská klešťovitá spona s nožkou v podobě vlaštovčího ocasu byla zhotovena ze stříbra a na vnější zdobené částizlacena. Záhlavní destička a nožka spony jsou zdobeny vrubořezem (na hlavici zdvojený trojúhelníkovitý motiva na nožce dvojitá propojená klikatka), všechny části jsou zdobeny plastickými přesekávanými liniemi, střed lučíkuzdobí dvě řady drobných plastických trojúhelníků. Zajímavými prvky na sponě jsou čtyři hrotité výčnělky směřujícína všechy čtyři strany, a to na hlavici, nožce a po stranách mezi lučíkem a nožkou. Z vinutí se zachovaly dvě opěrnédestičky se zbytky zkorodované železné osičky. D. 6 cm; š. hlavice 2,5 cm. Uložení: Muzeum a galerie Orlických hor,Rychnov nad Kněžnou. Obr. 4:2.

Obdobné spony se nacházejí v ženských hrobech zpravidla v páru, ale známe i doklady přítomnostijedné spony, např. Praha-Podbaba, hrob 3 (Droberjar 2008a, 139, obr. 5:5; 2008b, 235, Abb. 5:5). Patří doskupiny durynských klešťovitých spon, které jsou rozšířeny zejména v oblasti durynské říše v obdobíkolem roku 500 a v 1. pol. 6. století (Koch 1998, 399–409, 717 ad., Karte 26; Hansen 2004, 41). Rovněž v Če-chách je klademe do tzv. durynské fáze (stupeň E1) doby stěhování národů (Droberjar 2008b, 236, Abb.5:2–5). Podrobněji se typologií a chronologií těchto spínadel zabýval J. Bemmann (2008, 178–184). Vedleklešťovitých spon s oválnou nožkou (o. c., 180, Abb. 32) existuje druhá skupina těchto spínadel, u nichžje nožka trapezoidní nebo tvarovaná do podoby vlaštovčího ocasu („Zangenfibel mit schwalben -schwanzförmigem Fuß“). A právě tato skupina je značně různorodá. Existuje v ní minimálně šest variant(Bemmann 2008, 178–179,181, Abb. 34), které se liší zejména podle tvaru nožky, event. i hlavice (základnítyp „Grundform“, var. Rhenen, var. Bayern, var. se dvěma kruhovými výčnělky „mit Endrundeln“,var. Polkovice a tzv. miniaturní forma). Podle výzdoby záhlavní destičky, kde jsou dva trojúhelníkyv technice vrubořezu, původně patrně kosočtverec, rozděleny příčnými liniemi, má spona z Opočnanejblíže nálezům z lokality Lavoye (obr. 5:2; Koch 1998, Taf. 50:18; Bemmann 2008, 181, Abb. 34:3). Podlevrubořezové výzdoby na nožce v podobě zdvojené klikatky lze nalézt analogie na sponách z Langen-

2 Za laskavé určení autoři děkují pracovníkům Národního muzea v Praze: panu RNDr. Borisi Ekrtovi z Paleontologickéhooddělení a panu Dipl. biolog. Jiřímu Milikovskému, CSc., ze Zoologického oddělení.

Obr. 3. Opočno. Plánek hrobu

martina bEková – Eduard DrobErjar – petr vElEmínSký252

lonsheimu, hr. 22 (obr. 5:4; Bemmann 2008,Abb. 34:9), Lavoye (obr. 5:2) nebo částečnětaké z Prahy-Podbaby, hr. 3 (obr. 5:3). Tva-rově lze klešťovitou sponu z Opoč na za-řadit k variantě Polkovice (obr. 5:4) nebok tzv. základní formě (obr. 5:3) podle Bem-mannova třídění. Na žádné z klešťovitýchspon však nenacházíme prvek příznačnýpro opočenskou sponu, tj. čtyři hrotitévýčnělky směřující na všechy čtyři strany(na hlavici, nožce a po stranách mezi lu-číkem a nožkou). J. Tejral (2005, 181, Abb.6:C/1–2) datuje spony var. Polkovice z lo-kality Vyškov do jeho středodunajskéfáze MD 3, tj. do rozmezí 480–510, kteráreprezentuje na jedné straně konec po-dunajsko-východogermánské ho okruhua dobu příchodu Ostrogótů do Itálie, nastraně druhé přísun nejstarších labsko-germánských skupin obyvatelstvav mladší době stěhování národů do ob-lasti na sever od středního Podunají.

V případě hrobu z Opočna mámes největší pravděpodobností co do činěnís ojedinělým pohřbem mladé ženy. Exis-tenci nekropole směrem jižním, severními východním můžeme prakticky vyloučit.Severní i východní strana byla sledovánapři výše zmíněných stavbách areálu soci-álního ústavu a rodinných domků, jižnímsměrem se nalézá jednak silnice, jednakprůběžně využívaná zahrádkářská kolo-nie, žádné nálezy odsud nikdy zná my ne-

byly (obr. 1). Jediná možnost, kde by mohla pokračovat případná nekropole z doby stěhování národů, jevýchodně, tedy směrem k Opočnu, protože hrob se nacházel prakticky na kraji zastavované plochy.

Nejbližší hrobovou lokalitou s nálezy durynské hmotné kultury jsou Lochenice (Zeman 1990), kterése nacházejí pouhých 20 km vzdušnou čarou západně od Opočna. Na lokalitě Lochenice IX se v hroběč. 4 našla durynská klešťovitá spona s oválnou nožkou zhotovená ze stříbra a pozlacená (Zeman 1990,86, obr. 35:13). Do tohoto hrobu byla uložena žena s deformovanou lebkou, která podle J. Zemana (o. c.,96) zemřela na sklonku 5. století.

Ačkoli se v případě opočenského nálezu jedná o první doklad hrobu z mladší doby stěhovánínárodů v Podorlicku a vůbec v celé oblasti východně od Labe, nelze do budoucna vyloučit přítomnostdalších hrobů nebo sídlištních aktivit na konci 5. a v první polovině 6. století. Poloha lokality excentrickysituovaná na okraj hlavních sídelních zón může mít souvislost s migracemi polabských Germánů (Du-rynků a hlavně Langobardů) od horního Polabí směrem do středního Podunají přes českomoravské po-mezí v 6. století (Quast 2010), jako tomu bylo mezi východními Čechami a jižní Moravou v průběhudoby římské (Droberjar – Vích 2009).

antropologické zhoDnocEní

Z anatomického hlediska se dochovala větší část kostry (obr. 6). Našla se větší část lební klenby a ve zlom -cích větší část obličejové partie. Dolní čelist je nepoškozená. Pouze několik zlomků zůstalo z lební báze.Pokud jde o postkraniální skelet, dlouhé kosti končetin jsou zpravidla neúplné, s poškozeným periostem.Kompletní je pouze pravostranná kost vřetenní, pravostranná kost stehenní a levostranná kost holenní.Z kostí rukou se našlo několik karpálních a metakarpálních kostí, zatímco z nohou se zachovala většinatarzálních a metatarzálních kostí a článků prstů. Obecně se lépe dochovaly kosti z pravé strany těla.

1

2

Obr. 4. Opočno. 1 durynská klešťovitá spona, 2 závěsek z lastury fosilní ústřice

253kostrový hrob z mladší doby stěhování národů z opočna, královéhradecký kraj

Páteř je zastoupena obratli z krční (C1–6), dolní hrudní (Th10–12) a bederní (L1–5)partie, obratle jsou ale zpravidla poškozené.Z kosti křížové zůstaly neúplné obratle S1–S4. Z hrudního koše se dochovaly kosti klíční,fragmenty lopatek a zlomky většiny žeber.Z obou pánevních kostí jsou větší části kostíkyčelních, kosti stydké a sedací se téměř ne-dochovaly.

Na základě morfologie pánevních kostíjde o pozůstatky ženy. Velký sedací zářez ješirší a spíše symetrický, arc composè je dvo-jitý. Pánevní kosti jsou středně robustní ažgracilní. Sulcus praeauricularis není vytvořen.Pohlavně diagnostické morfologické znakylebky jsou indiferentní, ženské znaky mírněpřevažují (arcus superciliares a horní okraje oč-nic jsou slabé, lícní kost je gracilní, zřetelnějšíprotuberantia occipitalsi externa a šíjová oblast).Stavba dolní čelisti odpovídá spíše mužskémupohlaví – masivnější bradová oblast (mentum),silnější dolní okraj těla. Gracilní stavba kostí,např. rozměry hlavice stehenní kosti, nazna-čují ženské pohlaví. Nutné vzít v úvahu, žemíru pohlavního dimorfismu u populace,z které pochází jedinec, neznáme, tj. za smě-rodatnou musíme brát především pánev.

Žena zemřela v adultním věku, nejspíšemezi 25 až 30 rokem. Epifýzy všech dlouhýchkostí končetin jsou již přirostlé, epifyzární linienejsou již patrné (soudíme tak ovšem pouzepodle poškozených míst.) Dokončen je i vývojcrista iliaca u kosti kyčelní. Obratle kosti kří-žové nejsou plně srostlé, štěrbiny jsou zřetelnémezi S1–S4. Charakter hrudního konce kostiklíční odpovídá biologickému věku 26 až 30let. Věkové kategorii „adultus I“ odpovídá

Obr. 5. durynské klešťovité spony. 1 Opočno/CZ, 2 Lavoye/f, 3 Praha-Podbaba/CZ, 4 Langenlonsheim/d (2 a 4 podle bemmann 2008)

Obr. 6. Opočno. stav dochovalých částí kostry

martina bEková – Eduard DrobErjar – petr vElEmínSký254

i charakter kloubního křížokyčelního spojení na kosti kyčelní (facies auricularis) i plné otevření lebečníchšvů. Opotřebování okluzních plošek korunek je u řezáků a špičáků slabé, u třenových zubů a stoličeknení přítomné.

Na základě délky kosti stehenní odhadujeme výšku postavy okolo 161 cm (Bach 1965). Stavba kostryje gracilní až středně robustní. Svalový reliéf je vyvinut středně až slabě. Oploštění horní třetiny kostistehenní není výrazné, odpovídá kategorii platymérní podle Martin (1955), ovšem podle klasifikaceBello, Rodriguez (1909) hodnota platymerického indexu (83,3) spadá do kategorie eurymérní. Kostholenní je euryknémní (index platycnemicus je 88). Hodnota délkošířkového indexu lebky (74,3) leží nahranici kategorií dolichokranní/mesokranní. (např. Martin – Saller 1957; Stloukal a kol. 1999), tj. lebkabyla poměrně delší.

Na kostře jsme nenašli žádné známky zranění, úrazu. Nejsou zde ani změny svědčící o nějakémprodělaném onemocnění. Opotřebování kloubních ploch velkých kloubů není přítomné, popřípadě jeslabé. Střední artrotické změny jsou pouze u obou kyčelních kloubů. Těla dochovaných obratlů jsou bezdegenerativních změn (spondylosis, osteochondrosis). Cribra orbitalia, spojované často s anémií, nejsou pří-tomné. Na řezácích a špičácích (12, 13, 22, 23) jsou patrné hypoblastické defekty skloviny. Tyto změnyjsou vysvětlovány jako důsledek nespecifické zátěže, kterému byl organismus jedince vystaven v obdobíontogeneze, v době mineralizace zubů.

Z anatomických variet – nemetrických morfologických znaků – jsme na kostře ženy našli pouzerozdělení kloubní, kondylární plošky u prvního krčního obratle (facies articularis superior partita). Refe-renční frekvence tohoto znaku pro populace období stěhování národů ovšem nejsou známy.

k oSíDlEní poDorlicka v Době římSké a Stěhování nároDů

Nálezy z protohistorického období jsou v archeologii podorlické oblasti popelkou, o období stěhovánínárodů ani nemluvě (Militký – Miček 1989, 45; Vokolek 1993, 91; Jílek 2009, 250, 274, 275, 276, obr. 1).Z doby římské v literatuře momentálně kolují necelé dvě desítky lokalit. Naprostou většinu představujíojedinělé sběry keramiky: České Meziříčí (Kalferst – Sigl – Vokolek 1990; tíž 1989, 7), Doudleby nad Orlicí(Pavel 1968, 180; Motyková-Šneidrová 1963, 17; Jílek 2009, 274–275, obr. 12:7), Kostelec nad Orlicí (Jílek 2009,275, Abb. 12:8, 13:8), Třebešov (Jílek 2009, 265, 276, obr. 14:2, 15:1, 19:9–10), Ledce (Vokolek 1985, 202),Pohoří (Kalferst – Sigl – Vokolek 1990, 14), Pulice (Boček 1989, 371). Známy jsou však i nálezy mincí a min-covních depotů (Lípa), které se koncentrují při cestě, která nepochybně vedla podél Orlice, snad i údolímjejího přítoku Zdobnice: Peklo nad Zdobnicí (Militký 2010, 80), Týniště nad Orlicí (Nohejlová-Prátová 1955,170; Militký 2010, 80–81), Lípa (Nohejlová-Prátová 1955, 141–142; Militký 2010, 78–80), Doudleby nad Orlicí(Linger 1969, 31; Militký 2010, 78), Vamberk (Nohejlová-Prátová 1955, 177; Militký 2010, 81).

Jediné doklady skutečně sídlištních aktivit byly zatím nalezeny v cihelně v Kostelci nad Orlicí(Richter 1958, 131) a to okrajově, v rámci výzkumu polykulturní lokality s těžištěm osídlení v době hra-dištní. Sídliště se patrně nacházelo též v Doudlebech nad Orlicí, bohužel zde se jedná o staré amatérskévýzkumy kustoda vambereckého muzea případně záchrannou akci poloodtěženého objektu (Šneidrová1954, 227). Sídliště, respektive dvorec, byl průběžně zachycován ve sběrech na okraji pohřebiště popel-nicových polí v Třebešově (např. Kalferst – Sigl – Vokolek 1990, 18), naposledy při dosud nepublikovanéspolečné akci muzea v Rychnově (M. Beková) a ve Vysokém Mýtě (D. Vích a T. Bek).

Je s podivem, že nálezy, které by bylo možné připsat období stěhování národů vůbec z regionuznámy nejsou, pouze u části sídliště zachyceného v Kostelci nad Orlicí autor výzkumu připouští časovýpřesah až do tohoto období (Richter 1958, 31). Je otázkou, jak dalece můžeme tvrdit, že Podorlicko bylov této době takřka pustou krajinou. Jistě je celý pohled ovlivněn stavem výzkumu v této oblasti, o prů-běžné přítomnosti archeologa v terénu zde lze hovořit až posledních dvaceti letech. K poklesu sídlištníchaktivit objektivně skutečně dochází po vyznění kulturního okruhu popelnicových polí, případně laténu,což potvrzují i přírodovědná data. Jedná se především o pylový diagram z polohy „Na bahně“ na ka-tastrálním území Běleč v povodí řeky Orlice. Organické půdní horizonty zde byly zkoumány za účelemrekonstrukce skladby původních lesních porostů a data získaná pyloanalytickým studiem profilu bylomožno orientačně klasifikovat na základě archeologických nálezů. V období 450–800 po Kristu bylzjištěn výrazný úbytek antropogenních indikátorů, křivky dřevin vykazují opačný trend, tedy regeneracipůvodního lesa a tento trend se mění až po roce 1100 (Beneš – Pokorný 2001). Zmiňovaná lokalita senachází na rozhraní hradecké a podorlické oblasti, tedy na pomezí mezi „klasickou“ sídelní oikumenou,obsazenou po celé období pravěku a periferií s nerovnoměrným osídlením, závislým na klimatickýchoptimech a určitém přetlaku obyvatel usazených v zemědělsky, komunikačně a strategicky výhodnějších

255kostrový hrob z mladší doby stěhování národů z opočna, královéhradecký kraj

regionech. Markantní úbytek osídlení v oblasti horního Polabí indikuje s vysokou pravděpodobnostíjen minimum sídelních aktivit v regionu mnohem méně výhodného Podorlicka. Částečně může být ab-sence nálezů doby stěhování národů způsobena i nedokonalým rozpoznáním keramického materiálu,vesměs nepříliš kvalitního (hrubá ručně lepená keramika), který je k dispozici a je připisován obecnědobě římské.

závěr

Nález kostrového hrobu z mladší doby stěhování národů je v oblasti pod Orlickými horami ojedinělý.Jak podle analýzy 14C (kalibrované datum 252–585 AD), tak podle klešťovité spony var. Polkovice, mů-žeme hrob z Opočna klást do staršího stupně mladší doby stěhování národů (stupeň E1). Pohlavně dia-gnostické znaky na kostře ukazují na ženské pohlaví. Biologický věk odhadujeme podle stavu kostry,především charakteru sternálního konce klíční kosti a srůstu křížových obratlů, na 25 až 30 let. Ženabyla vysoká okolo 160 cm. Na kostře jsme nenašli žádné známky zranění, úrazu či prodělaného one-mocnění. Obdobně na ní nejsou vzácnější nemetrické morfologické znaky. V hrobě byla podle těchto in-dicií pohřbena pravděpodobně Durynka, jejíž skupiny pravděpodobně promíšené z Langobardy, pro-cházely přes východní Čechy a českomoravské pomezí na jižní Moravu na konci 5. a počátkem 6. století.

LiTeraTura

Bach, H. 1965: Zur Berechnung der Körperhöhe aus den langen Gliedmassenknochen weiblicher Skelette, An-thropologischer Anzeiger 29, 12–21.

Bemmann, J. 2008: Mitteldeutschland im 5. Jahrhundert – Eine Zwischenstation auf dem Weg der Langobarden inden mittleren Donauraum? In: J. Bemmann – M. Schmauder (edd.), Kulturwandel in Mitteleuropa. Lango-barden – Awaren – Slawen. Bonn, 145–227.

Beneš, J. – Pokorný, P. 2001: Odlesňování východočeské nížiny v posledních dvou tisíciletích. Interpretace pylo-analytického záznamu z olšiny Na bahně, okr. Hradec Králové, Archeologické rozhledy 53, 498–499.

Boček, J, 1989: Pulice, Výzkumy v Čechách 1986–87, 371. Droberjar, E. 2008a: Některé problémy mladší doby stěhování národů v Čechách. In: B. Niezabitowska-Wiśniewska

– M. Juściński – P. Luczkiewicz – S. Sadowski (edd.), The turbulent epoch I. New materials from the LateRoman Period and the Migration Period. Lublin, 133–148.

Droberjar, E. 2008b: Thüringische und langobardische Funde und Befunde in Böhmen. Zum Problem der spätenPhasen der Völkerwanderungszeit. In: J. Bemmann – M. Schmauder (edd.), Kulturwandel in Mitteleuropa.Langobarden – Awaren – Slawen. Bonn, 231–248.

Droberjar, E. – Vích, D. 2009: Ke kontaktům mezi východními Čechami a Moravou v počátcích doby římské.In: M. Karwowski – E. Droberjar (edd.), Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świeciebarbarzyńskim. Rzeszów, 237–247.

Hansen, Ch. M. 2004: Frauengräber im Thüringerreich. Zur Chronologie des 5. und 6. Jahrhunderts n. Chr. Basel.Jílek, J. 2009: Doklady kontaktů mezi polabskými Germány, przeworskou a wielbarskou kulturou ve východních

Čechách. In: M. Karwowski – E. Droberjar (edd.), Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontaktyw świecie barbarzyńskim. Rzeszów, 249–283.

Kalferst, J. – Sigl, J. – Vokolek, V. 1989: Archeologické nálezy získané v letech 1987–1988, Zpravodaj Královéhra-deckého muzea východních Čech 16, 3–19.

Kalferst, J. – Sigl, J. – Vokolek, V. 1990: Nové archeologické přírůstky KMVČ v Hradci Králové v roce 1989,Zpravodaj Královéhradeckého muzea východních Čech 17, 3–21.

Koch, A. 1998: Bügelfibeln der Merowingerzeit im westlichen Frankenreich. Mainz.Linger, K. 1969: Něco o Lípě a pomístních pojmenováních zvláště. In: Z pamětí města Týniště nad Orlicí a soused-

ních obcí. Týniště nad Orlicí, 31–36. Martin, R. – Saller, K. 1957: Lehrbuch der Anthropologie. Stuttgart.Militký, J. – Miček, L. 1989: Toulky pravěkem Podorlicka. Rychnov nad Kněžnou.Militký, J. 2010: Funds of Greek, Roman and Early Byzantine Coins in the Territory of the Czech Republic. I. Bo-

hemia (Volume 2). Collection Moneta 109. Wetteren.Motyková-Šneidrová, K. 1963: Die Änfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes archaeologici Pragenses 6.

Pragae.

Nohejlová-Prátová, E. 1955: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Praha.Pavel, B. 1968: O vzniku osvětové činnosti měst. Muzea ve Vamberku, Orlické hory a Podorlicko 1, 180–182.Quast, D. 2010: Die Langobarden in Mähren und im nördlichen Niederösterreich – ein Diskussionsbeitrag. In:

W. Pohl – M. Mehofer (edd.), Archaeology of Identity – Archäologie der Identität. Wien, 93–110.Richter, M. 1958: Pravěk Kostelecka a nové archeologické nálezy, Hradecký kraj 2, 125–134.Stloukal, M. a kol. 1999: Antropologie. Příručka pro studium kostry. Praha.Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Praha.Šneidrová, K. 1954: Osady starší doby římské po stránce stavební, Archeologické rozhledy 6, 227–240.Tejral, J. 2005: Zur Unterscheidung des vorlangobardischen und elbgermanisch-langobardischen Nachlasses. In:

W. Pohl – P. Erhart (edd.), Die Langobarden. Herrschaft und Identität. Wien, 103–200.Vokolek, V. 1985: Ledce, Výzkumy v Čechách 1982–1983, 202. Vokolek, V. 1989: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové.Zeman, J. 1990: Pohřebiště z doby stěhování národů. In: Lochenice. Z archeologických výzkumů na katastru

obce. Praehistorica 16. Praha, 69–101.

a MiGraTiOn PeriOd inhuMaTiOn Grave aT OPOČnO, hradeC kráLOvé reGiOn

The paper deals about some skeleton inhumation from Migration Period. Finds of this epoch are in Orlické hory (TheOrlické Mountains) really unique. In accordance with 14C date (calibrated 252–585 AD) and discovery of Thuringian“pincer”-brooches (“Zangenfibel”) variation Polkovice, the burial from Opočno is dated to the oldest degree of YoungMigration Period (degree E1: ± 480–530). There was also some more funeral presents found in the grave, the pendantmade from fossil oyster and total destroyed iron tool (knife?).

Sexually diagnostic characters of the skeleton indicate the female sex. Biological age is estimated - according to thecharacter of the clavicle´ sternal end and uncompleted synostosis of lumbar vertebrae – between 25 to 30 years. Thestature of female was approximately 160 cm. We found no signs of injuries, accident or illness. Similarly, any more rarenon-metric morphological traits are not presented.

All indications led us to the conclusion, that we found some female burial from Thuringian milieu. We suppose,that dealed burial is a treat of moving Lombard-Thuringian groups thought Eastern Bohemia to the south – probably tothe South Moravia.

martina bEková – Eduard DrobErjar – petr vElEmínSký256

Fig. 1. Opočno. Place of the find and location of the socialinstitution dědina and surrounding buildings

Fig. 2. Opočno. Police action uncovering subtle technique

Fig. 3. Opočno. Grave plan

Fig. 4. Opočno. 1 Thuringian “pincer”-brooch(“Zangenfibel”), 2 Pendant from fosil oyster

Fig. 5. Thuringian “pincer”-brooches (“Zangenfibeln”). 1Opočno/CZ, 2 Lavoye/f, 3 Praha-Podbaba/CZ, 4Langenlonsheim/d (2 and 4 according to bemmann 2008)

Fig. 6. Opočno. Preserved bones from the skeleton