âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

ROâNÍK XVIII. • PROSINEC 2011 • âÍSLO 4

Z OBSAHU:

• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛmmasného skotu – XV. díl

• Chov masn˘ch plemen skotu a v˘robahovûzího masa

• Angus Tour 2011• Minerální látky (I. díl)• Provoz virtuální farmy masného skotu

v období 1. ledna – 31. bfiezna 2012

Vážené chovatelky, vážení chovatelé,

rok se nachýlil ke svému konci a pomalu budeme všichni opět o rok starší. Je nutno si přiznat, že tento rok bylz hlediska zemědělství, a masný skot nevyjímaje, rokem celkem dobrým. Pevně věřím, že ti z vás, kteří prodávajízástavový skot svůj prodej zrealizovali za přijatelné ceny a bez větších komplikací. Těm, kteří se k tomu teprve chystajípřejeme ať udělají dobrý obchod.

V této souvislosti mi opět dovolte připomenout nedávné spuštění našeho nového MaSkota – webového nástroje,který by měl vám chovatelům pomáhat, a to nejenom při prodeji zástavu. Děkujeme těm z vás, kteří se do MaSkotaaktivně zapojili a prostřednictvím něj se solidárně, ale anonymně podělili s ostatními za kolik se vám podařilo skotprodat. Pevně věříme, že aktuální přehled cen a možnost jejich filtrování dle nejrůznějších kritérií může být dobrýmvodítkem pro ty chovatele, kteří svůj prodej teprve připravují. Pokud jste zástav už prodali a ceny ještě nenahlásili,buďte solidární a podělte se anonymně s ostatními chovateli i Vy – pomáháte tím vzájemně sami sobě! Ti z vás, kteříse do MaSkota ještě nezapojili mají stále šanci – registrace je velmi rychlá a snadná – více na www.cschms.cz/maskot

Z pohledu svazu byl rok 2011 také celkem úspěšným a plodným. Po dlouhých přípravách se nám podařilo spustitjiž zmíněného MaSkota, počet exportovaného plemenného skotu vzrůstá, postupně se za asistence Českomoravskéspolečnosti chovatelů zapojujeme do mezinárodního hodnocení masného skotu Interbeef a v neposlední řadě se námspolečně v Brně podařilo uspořádat velmi dobrou výstavu. Stejně tak hospodaření naší organizace se vyvíjelo dobrýmsměrem, a tak jsme si mohli dovolit „luxus“ v podobě vrácení peněz chovatelům formou bonusu a odměn za výstavu.

Bohužel je však pravděpodobné, že příští rok k nám všem nebude z hlediska financí už tak štědrý. V platnost vejdenejenom všem dobře známé zvýšení spodní sazby DPH, ale rovněž hrozí, že v rámci národních podpor a bohuželi národních doplňkových plateb dojde k výraznému snížení objemu dotačních peněz. Nic ale ještě není definitivněrozhodnuto, a tak buďme optimisté a doufejme, že se nám podaří ještě něco vybojovat.

Závěrem mi dovolte, abych z tohoto místa poděkoval všem chovatelům, kteří se aktivně zapojují do svazovýcha klubových aktivit a pomáhají tak šířit dobré jméno masného skotu. Poděkování si jistě zaslouží i celý tým pracovníkůsvazu, kteří jsou vám vždy k dispozici a pevně věřím, že jste s jejich službami spokojeni. Naše krédo je, že je stále cozlepšovat a něco nového vytvářet, a proto mi věřte, že Vaše spokojenost a dobře odvedená práce jsou pro nás hnacímmotorem do další práce!

A na úplný závěr už nezbývá víc než popřát Vám a Vašim blízkým krásné a klidné prožití vánočních svátků, hodněštěstí, zdraví, zdravého optimismu, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce 2012.

To Vám za celý kolektiv pracovníků svazu přeje

Kamil Malát

3

Titulní strana – hlavní fotka: Plemenice blonde d’Aquitaine na chovu ZD Krásná Hora a.s. (foto: Vít Čepelák)

Titulní strana – malá fotka: red angusská kráva na chovu ZD Brloh (foto: Vít Čepelák)Vnitřní obálka – stádo plemene highland na chovu Mani, spol. s r.o. (foto: Vít Čepelák)

• pfiedseda:Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Svinyemail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

• fieditel:Kamil MalátTû‰nov 17, 117 05 Praha 1email: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860

• tajemník:Ing. Jana ¤ehofiováTû‰nov 17, 117 05 Praha 1email: rehorova@cschms.cz, tel.: 724 229 094

• plemenná kniha, fakturace:Anna StaráKrátká 167, 410 02 Lovosiceemail: stara@cschms.cz, tel.: 724 073 641

inspektofii svazu:

• západní âechy – Karel MelgerVelké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453

• stfiední a severní âechy – ing. Hubert HerrmannMatou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: herrmann@cschms.cz, tel.: 724 057 090

• jiÏní âechy – ing. Vít âepelákHorská 69, 381 01 âesk˘ Krumlovemail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861

• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihyOsík 201, 569 67 Osík u Litomy‰leemail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862

• Morava – Bc. Radek Dobe‰Voskovcova 2, 779 00 Olomoucemail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.

Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.czNeprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

Kontakty na pracovníky svazuKontakty na pracovníky svazu

Adresa svazuAdresa svazuTû‰nov 17, 117 05 Praha 1

Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.czâíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

OOBBSAHSAHAktuálnû................................................................................................................ 4Aktivity âSCHMS 2011 ......................................................................................... 5Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu ..................................................... 6Rodinná farma Konvalinka: V‰e je o ekonomice ................................................... 6Farma Kali‰tû, s.r.o.: Je dÛleÏité zachovat si osobní pfiístup................................... 9Jde to... ................................................................................................................. 14Chov masn˘ch plemen skotu a v˘roba hovûzího masa ......................................... 20V˘Ïiva, produkce a ekonomika chovu krav bez trÏní produkce mléka

v Rakousku ....................................................................................................... 24Zájezd nejen na Sommet de l’Elevage 2011 ......................................................... 30ANGUS TOUR 2011 – Severní âechy................................................................... 34Minerální látky (I. díl) – Onemocnûní související s pfiíjmem makroprvkÛ.............. 37Argentina 2011...................................................................................................... 42Limousine – plemeno s F94L „profit“ genem......................................................... 44Provoz virtuální farmy masného skotu „Na jihu“

v období 1. ledna– 31. bfiezna 2012 ................................................................. 46Poãet narozen˘ch telat v období od 1. 10. 2010 – 30. 9. 2011 ............................ 58Pfiepoãtené hmotnosti 120, 210 dní ...................................................................... 59Odchov b˘kÛ u chovatele ..................................................................................... 60Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012................................................. 62Recept – Medvûdí tlapa......................................................................................... 63

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Prahaãíslo 4/2011 – roãník XVIII.

4

Aktuálnû

MaSkot má jiÏ více neÏ dvû stovky uÏivatelÛ!

Na konci listopadu mûl ná‰nov˘ webov˘ systém MaSkotjiÏ více neÏ dvû stovky uÏiva-telÛ. Po dvou mûsících od spu‰-tûní to povaÏujeme za dobr˘ v˘sledek a v‰em zaregis-trovan˘m chovatelÛm za to dûkujeme. Velk˘ dík v‰akpatfií zejména tûm, ktefií se do systému zapojili aktivnûtím, Ïe se s ostatními chovateli podûlili o to, za jakéceny se jim podafiilo zrealizovat prodej zástavovéhoskotu. Poskytnuté údaje o cenách jsou samozfiejmûanonymní a ostatní uÏivatelé vidí pouze cenu, nikolivuÏ subjekt, kter˘ data nahlásil.

Sledování cen zástavového skotu v‰ak není jedi-nou funkcí MaSkota. MaSkot umoÏÀuje také ãlen-sk˘m subjektÛm nahlíÏet a editovat údaje, které doãlenské databáze v dobû pfiihlá‰ení do svazu nahlá-sili. Nemusíte se v‰ak v Ïádném pfiípadû obávat, Ïevám bude nûkdo nahlíÏet do va‰ich osobních údajÛ.Cel˘ systém pracuje v souladu s principy ochrany dat– v‰echny údaje vãetnû ekonomick˘ch dat vztaÏe-n˘ch k va‰emu subjektu vidíte pouze a jen vy!

Registrovaní uÏivatelé mají rovnûÏ moÏnost vstoupitdo vyhlá‰en˘ch obchodních poptávek. Nûkterépoptávky jsou sv˘m rozsahem tak zásadní, Ïe jenepravdûpodobné, aby tyto zajímavé obchody pokryljedin˘ chovatel. V na‰em internetovém obchodnímsystému lze takové akce vyhlásit a umoÏnit tak v‰emna‰im ãlenÛm se do takové akce hromadnû zapojit.

V‰echny funkce MaSkota jsou pfiístupné zdarma,a to ãlenÛm na‰eho svazu a nûkteré rovnûÏ i neãle-nÛm. Vy je‰tû nejste do MaSkota pfiihlá‰eni? Pfiihlastese do nûj je‰tû dnes! Registraãní formuláfi a v‰echnypodrobnosti vãetnû detailního návodu s obrázkynajdete na www.cschms.cz/maskot.

,Pozvánka na svûtov˘ charolaisk˘ kongres

Pfií‰tí rok bude britská asociace chovatelÛ plemene charolais v termínu 10. aÏ 27.ãervna 2012 pofiádat jiÏ 38. svûtov˘ charolaisk˘ kongres. Rok 2012 je pro Britskoucharolaiskou asociaci v˘znamn˘, neboÈ pfií‰tí rok oslaví „zlaté v˘roãí“ svého zaloÏení,které se datuje na 27. ãervenec 1962. Organizátofii mají pro úãastníky pfiipravenbohat˘ program. Hlavní ãást kongresu zaãne 10. ãervna a zakonãena bude 23. ãervnagala veãerem ve velkém sále Stirlingského zámku v Braveheart country v centrálnímSkotsku. Pro zájemce bude následovat postkongresová tour, bûhem které bude nav‰tí-

veno 5 charolaisk˘ch stád, a dal‰í zajímavá místa v Aberdeenshire. Tato ãást severov˘-chodního Skotska je známá pro kvalitu chovaného skotu a samozfiejmû také Speyside

Whisky. V pfiípadû zájmu o úãast na tomto kongresu, kontaktujte, prosím, pracovníkysekretariátu svazu, ktefií Vám rádi a ochotnû podají dal‰í informace ãi pomohou s registrací.

Detailní program vãetnû cen najdete na na‰ich webov˘ch stránkách.

NOP IBR jde do své poslední fázeDo konce národního ozdra-

vovacího programu (NOP) odIBR chybí nûco málo pfies jedenrok. S blíÏícím se koncem sevelmi intenzivnû diskutuje jakbude postupováno u chovÛ,které ozdravení do stanovenéhodata nestihnou. O tom, Ïeozdravení budou muset dokon-

ãit a navíc po roce 2012 za svoje peníze není pochyb. Diskuze sev‰ak vedou zejména nad zpÛsobem a termínem dokonãení ozdra-vení tûchto stád.

I pfiesto, Ïe cel˘ NOP funguje dobfie a ozdravení na‰í republikyje nyní na úrovni bez mála 63 %, stále je‰tû u nás ke konci záfiíbylo 843 hospodáfiství, kde bylo chováno více neÏ 25,5 tis. pozi-tivních kusÛ skotu (údaje SVS ke konci záfií 2011).

Dle odborn˘ch propoãtÛ se ukazuje, Ïe zhruba 210 chovÛ jez hlediska termínu ozdravení problematick˘ch a zhruba osmde-sátka chovÛ je vyloÏenû kritick˘ch. U ostatních chovÛ, pokudbudou nadále svûdomitû plnit svÛj individuální ozdravovací plán,by k problémÛm dojít nemuselo a ozdravení svého chovu by mûlido konce prosince 2012 stihnout. V kategorii silnû ohroÏen˘cha ohroÏen˘ch chovÛ je v‰ak bohuÏel i mnoho chovatelÛ masnéhoskotu. Je to dáno jednak obecnû men‰í brakací masn˘ch krava jejich vy‰‰í dlouhovûkosti, velkou roli v‰ak hraje také chovatel-ská nezodpovûdnost nûkter˘ch z nich.

Apelujeme proto, aby chovatelé, ktefií jsou si vûdomi problémÛs plnûním NOP, bez zbyteãn˘ch odkladÛ kontaktovali své privátnía krajské i veterinární lékafie a zaãali situaci neprodlenû fie‰itdokud je je‰tû nûjak˘ ãas!

Milan Nechvátal, PoãátkyERC s. r. o., Mnûtice, PardubiceIng. Martina Bene‰ová, Radlice, VolfífiovFranti‰ek Talián, ml., Kru‰lov, âestice

Milo‰ Vachtfeitl, Prachatice Hubert Krompask˘, PlániceAGRA ZVÍKOV spol. s.r.o., Zvíkov-OrtvínoviceHana Jufiicová, Vala‰ská Polanka

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 9. 2011

5

Záfií5. 9. pracovní schÛze inspektorÛ (Skalsk˘ DvÛr)

semináfi na téma „Chov masného skotu s ohledem na plemenáfiské a ekonomické aspekty“ (Skalsk˘ DvÛr)schÛze ãlenÛ klubÛ Salers, Limousine, Blonde d’Aquitaine a jednání Asociace chovatelÛ plemene Aberdeen Angus (Skalsk˘ DvÛr)

6. 9. v˘roãní ãlenská schÛze na Skalském Dvofie 15. 9. spu‰tûní webového systému MaSkot (evidence ãlenÛ a cen zástavu a obchodní nástroj)22. – 24. 9. zájezd nûmeck˘ chovatelÛ z oblasti Badensko-Würtenberska (Malát)23. 9. chovatelsk˘ den Vojensk˘ch lesÛ a statkÛ na farmû Mal˘ Hlavákov24. 9. akce „Poznejte nበvenkov“ na framû Pojedy (Herrmann)30. 9. – 2. 10. Angus Tour 2011 – Sever (Malát, Kopeck˘, ¤ehofiová)

Dal‰í záfiijové aktivity

• Dokonãování, tisk a rozeslání tfietího ãísla zpravodaje pro rok 2011• Tisk a rozeslání Uzávûrek kontroly uÏitkovosti za rok 2010• Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti• Tvorba kalendáfie pro rok 2012• Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

¤íjen2. – 8. 10. zájezd chovatelÛ pfii v˘stavû masného skotu Sommet de l’Elevage, Francie (Malát, Kopeck˘, ¤ehofiová)4. 10. v˘roãní ãlenská schÛze Svazu marginálních oblastí v Horomûfiicích (Vráblík)8. 10. farmáfiské slavnosti na farmû Milana ·ebelky v Ranãicích (Kopeck˘)8. – 15. 10. technické zasedání Svûtového kongresu Aberdeen angus (chovatelská delegace)

11. 10. mezinárodní konference k problematice chovu masného skotu ve ·luknovû (Malát, Kopeck˘)17. – 20. 10. tfietí turnus základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ21. 10. aukce jalovic (OPB Cunkov)26. – 27. 10. klub chovatelÛ plemene masn˘ simentál (Ka‰perské Hory)27. 10. jednání Unie chovatelÛ (Malát, Vráblík)

Dal‰í fiíjnové aktivity:

• Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP• Tisk a distribuce kalendáfie pro rok 2012

Listopad1. 11. pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)2. 11. schÛze ãlenÛ klubu Blonde d’Aquitaine (Jimramovské Pavlovice)4. 11. jednání zdravotní komise chovatelsk˘ch svazÛ ve èìáru nad Sázavou (Malát)

10. 11. fieditel se zúãastnil semináfie Zemûdûlská politika 2011 v Prazesemináfi spoleãností Jihoãesk˘ chovatel a Reprogen v âervené nad Vltavou (âepelák)

16. 11. náv‰tûva ruské delegace chovatelÛ masného skotu a zástupcÛ státní správy (Malát)17. – 19. 11. mezinárodní konference k problematice masného skotu v Litvû (Malát, Vráblík)23. 11. ãlenské shromáÏdûní SdruÏení v˘chodoãesk˘ch chovatelÛ hospodáfisk˘ch zvífiat v areálu ZD Dolany u Náchoda23. 11. komoditní rada AK pro mléko a hovûzí maso (Malát)24. 11. jednání provozovatelÛ odchoven (Kopeck˘)28. 11. jednání pracovní skupiny NOP IBR na MZe (Malát)29. 11. jednání klubu chovatelÛ plemene belgické modrobílé – Jílové u Prahy

Dal‰í listopadové aktivity:

• Pfiíprava materiálÛ pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje• Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu

Aktivity âSCHMS 2011

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotuJak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu

Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,máme za sebou dal‰í roãní období, které se letos opravdu povedlo. UÏili jsme si snad více tepla neÏ v létûa podzimní barvy zalité sluncem lahodily nejen oku, ale i srdci. V jednûch z takov˘ch poveden˘ch dnÛ jsemnav‰tívila dal‰í dvû farmy, které Vám v tomto ãísle pfiedstavím. Ani o jedné z nich asi neusly‰íte poprvé. Jak seale fiíká: opakování je matka moudrosti. A pro ty, ktefií pfiíli‰ neholdují pouãkám, mám i nûco nového. Hospo-dáfiství se rozvíjí a mají se ãím pochlubit. O kom Ïe tedy bude tentokrát fieã? Ekofarmu rodiny Konvalinkov˘chnajdeme na kopcovité Vysoãinû a o pár desítek kilometrÛ severnûji se v Pardubickém kraji nachází FarmaKali‰tû, rodiny Papáãkov˘ch, která letos oslavila dvû v˘znamná jubilea. Více se dozvíte na následujících fiádcích.

Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová

Rodinná farma Konvalinka:Rodinná farma Konvalinka:V‰e je o ekonomiceV‰e je o ekonomice

❒ Členitá krajina v Jimramovských Pavlovicích je prochov masného skotu jako dělaná (foto: Libor Konvalinka)

6

Farma Libora Konvalinky senachází v ãlenitém terénumalebné vesniãky JimramovskéPavlovice v okresu Îìár nad Sáza-vou. U odchovávan˘ch zvífiat sezde vÏdy kladl dÛraz na kvalitu.V ãesk˘ch chovech pÛsobí mnohozdej‰ích plemeníkÛ a vybranízástupci si pravidelnû odná‰ejípfiední ocenûní z hospodáfisk˘chv˘stav. Jednou z novinek, kter˘mise mohou chovatelé pochlubit, jespu‰tûní prodeje masa ze dvora.

Historie 1. 2. 1993 je datem, kdy rodiãe

Libora Konvalinky oficiálnû navá-zali na tradici sv˘ch pfiedkÛa zaãali, po ukonãení pÛsobenív ZD Vûcov, opût soukromû hos-podafiit. V rámci restituãníchnárokÛ jim bylo navráceno kolem20ti hektarÛ pÛdy. Na farmû sedûlal v rámci Ïivoãi‰né v˘robyv˘krm prasat a ãervenostrakat˘skot, kter˘ byl zapojen do kon-troly uÏitkovosti. V prÛmûrunadojen˘ch 5500 kg mléka/kus zarok byl velmi pûkn˘ v˘sledek.Pûstovaly se brambory, fiepaa obiloviny. I kdyÏ se farmû dafiilo,po uplynutí pûti let do‰lo na

bilancování. Provoz hospodáfistvív tomto modelu byl ãasovûi fyzicky nároãn˘; zamûstnávalcelou rodinu. Ulehãení mohlo pfii-nést roz‰ífiení a zmodernizovánízázemí. Libor Konvalinka, kter˘farmu v té dobû od svého otcezaãal pfiebírat, se ale rozhodlvydat jin˘m smûrem. Bylo mujasné, Ïe v podmínkách v jak˘chse hospodáfiství nachází, je tfiebaudûlat zmûnu. Podhorská lokaceve v˘‰ce 550 m n. m. se svaÏit˘mterénem, velkou erozí, a ne takúrodnou pÛdou se hodí dalekovíce na to, aby byla pokryta lou-kami, a ve 100% nasazení v mléã-ném hospodáfiství perspektivutéÏ nevidûl.

Zku‰enosti s prací s dobytkem,poloha statku a v˘‰e dotací roz-hodly, Ïe se zaãne s chovem mas-ného skotu. UÏ ãervené strakybyli Konvalinkovi zvyklí dûlat naúrovni, takÏe kdyÏ se rodina roz-hodla pfiejít na chov masnéhoskotu, tak rovnou s cílem produ-kovat kvalitní ãistokrevná zvífiata.Ale jaké plemeno zvolit? LiborKonvalinka se vyptal obchodníkÛ,o co je nejvût‰í zájem. Nejenz tohoto dÛvodu, ale téÏ díky

povaze bylo doporuãeno ple-meno charolais.

První ãistokrevné kusy (6 krav)se nakoupily od Vladimíra Re‰laz Jindfiichohradecka, jehoÏ zvífiatabyla importována z Francie. âeskéstraky se vyuÏily jako nositelkyembryí. Pro vybudování stáda paknásledovaly dal‰í nákupy zvífiatz ãesk˘ch i zahraniãních chovÛ –z Francie bylo dovezeno sedmjalovic a dva b˘ci.

Systém chovuZákladní stádo nyní tvofií 40

matek. Koneãn˘m poãtem bymûlo b˘t 50 krav, v‰e ale budezáviset na dal‰ím v˘voji, napfi. zdase chov zamûfií ve vût‰í mífie nav˘krm u kusÛ, které nebudouz rÛzn˘ch dÛvodÛ zafiazeny dochovného stáda.

V zaãátcích se inseminace prak-tikovala plo‰nû, nyní chovatelsituaci komentuje: „KdyÏ investu-jeme do kvalitního b˘ka ze zahra-niãí, chceme, aby se zhodnotil.Pou‰tíme jej tedy na v‰echnykrávy. A to také proto, aby sivytvofiil plemenné hodnoty.Z dÛvodu snadn˘ch porodÛ inse-minujeme v‰echny jalovice, a to

francouzsk˘mi b˘ky, napfi. Novo-tel ZCH 701, Nelson ZCH 517, Paci-fik ZCH 943. V pfiirozené pleme-nitbû pro stádo staãí jeden ple-meník, v souãasné dobû b˘k EmirZTI 719, kter˘ je v nûm pfiítomenod února do ãervence.

Krávy se zaãínají telit v prÛbûhulistopadu, kdyÏ jsou jiÏ zavfiené.Zámûrem je, aby se v‰echny kusyotelily v zimovi‰ti. Porody se sle-dují. Vzhledem k tomu, Ïe panKonvalinka obstarává stádo víceménû sám, pofiídil si do stájekamerov˘ systém, kter˘ musnímá zvífiata pfiímo do televizeumístûné v loÏnici. Nehrozí tak,Ïe by u nûjakého porodu chybûl.Snadnost porodÛ se li‰í. „Je prav-dou, Ïe je potfieba zvífiata pfiedporodem pfiimûfienû krmit,“ pfii-pomíná chovatel známou pravdu,kterou doplÀuje konkrétními pfií-klady ze své praxe – „krmí seménû kvalitní senáÏ se slámounebo hor‰í seno“. Systém v˘Ïivyje i jinak velmi jednoduch˘.V zimû se zkrmuje seno, senáÏ,v létû pastva a v‰e je celoroãnûdoplnûno o minerální doplÀky.Zvífiata v testu a ve v˘krmu dostá-vají objemná krmiva a jadrnousmûs smíchanou s mikro a markoprvky. Od doby, kdy se zaãal jakodoplnûk v˘Ïivy pouÏívat selen najiné bázi, se zlep‰ila vitalita telat.

S plemenem, které si vybrali,jsou spokojeni. Na uÏitkovost anina povahu si nemohou stûÏovat.Najdou se i problematické kusy,ale ty jsou z chovu vyfiazovány.

Nejlep‰í jalovice si chovatelnechává na obnovu a k roz‰ífienízákladního stáda, jehoÏ poãetje‰tû není uzavfien˘. V posledníchletech chov produkuje prÛmûrnû

7 plemeníkÛ roãnû. Vybraní mladíb˘ãci byli posíláni na odchovny.Z ekonomick˘ch dÛvodÛ v‰akzaãínají Konvalinkovi letos s ãás-teãn˘m odchovem doma.

Telata, která se nehodila dochovu, byla prodávána jako zásta-vová. To uÏ je ale minulost. Cho-vatel si uvûdomil rentabilnûj‰ímoÏnost vlastního zuÏitkovánívelkého mnoÏství vyprodukova-ného krmiva spolu s úplnou finali-zací produktu ve formû prodejemasa ze dvora. A v loÀském rocezaãal s vlastním v˘krmem zvífiat,o kterém bude je‰tû fieã.

Ptám se na ‰lechtûní na bezro-host. Tomu chovatel pfiíli‰ nevûfií.Dle jeho názoru nelze dlouho-dobû pfiipou‰tût pouze genetickybezrohá zvífiata, aby u potomkÛnedo‰lo ke ztrátû masa. „I v eko-logickém chovu lze zvífiata odro-hovat na Ïádost o vyjímku, a zaztrátu masa mi to nestojí,“ shr-nuje svÛj postoj.

V˘stavyKdyÏ plemenafiina, tak prezen-

tace na v˘stavách. Tak by se dalstruãnû shrnout názor pana Kon-valinky na vystavování. Od roku2001 se v˘stav úãastní pravidelnûa aÏ na ojedinûlé pfiípady si jehozvífiata vÏdy odvezla ocenûní.Jmenujme napfi. první místav kategoriích jalovice star‰ía prvotelky a krávy na 2. teletiz PragaAgro v roce 2003, titulnárodní vítûz pro b˘ka ZCH 670Bovet Kalibr ET na stejnojmennév˘stavû v roce 2005, pfiední pozicev kategoriích krav a jalovic mlad-‰ích na âesk˘ch charolais dnechv Pfierovû 2008, nûkolik umístûnína posledních dvou brnûnsk˘ch

národních v˘stavách i v˘staváchAnimal Vetex. Na leto‰ní Národnív˘stavû v Brnû získala jalovice ã. 405923961CZ tfietí místo v ka-tegorii mlad‰í jalovice a vyhrálatéÏ soutûÏ MISS SYMPATIE, v níÏ se utkaly zástupkynû dojen˘chi masn˘ch plemen. Vítûzství tituluMiss je úspûchem, neboÈ byloudûleno zástupci masn˘ch ple-men historicky poprvé.

Chovatel povaÏuje zpÛsob pre-zentace na v˘stavách za sa-mozfiejm˘ a podot˘ká pouze:„DobrodruÏnou zku‰eností bylonauãit zvífiata poprvé chodit, a topro âeské charolais dny. Nyní jiÏmáme praxi, a stalo se to, dalo byse fiíci, rutinou.“

EkologieOd února 2009 je farma certifi-

kována v registru farem kontrolo-vaného ekologického zemûdûl-ství. Letos uplynulo dvouletépfiechodné období, chovu byl pfii-dûlen certifikát a své produkty jiÏmÛÏe oznaãovat jako „bio“.

Motivem pro opu‰tûní konvenã-ního zemûdûlství byla nejenomv˘‰e dotací, která se za uplynuléroky neustále zvy‰ovala, aletaké fakt, Ïe budoucí dotaãní prog-nózy téÏ hovofií pro tento systém.

Ekologick˘ zpÛsob hospodafienípfiíli‰ zmûn nepfiinesl. „S pouÏívá-ním minerálních hnojiv a postfiikyjsme skonãili, kdyÏ se v roce 1998zatravnila orná pÛda. A stimulacefiíje a embryotransfery jsou jiÏtaké dávnou minulostí. Jedinápráce, která nám pfiibyla, jepovinná evidence ve‰keréhokrmení (seno, senáÏ, pastva,minerální lizy a ‰rot), které se pfie-poãítává na su‰inu, evidencenákupu a prodeje krmiv, ãistûnístrojÛ a hospodáfisk˘ch budov.KaÏdoroãní kontroly plnûní pfie-depsan˘ch standardÛ berou cho-vatelé jako samozfiejmost a pfie-stup do „ekologie“ vnímají vev˘sledku kladnû, a to nejen díkyfinancím: „V projektech v rámcirozvoje venkova máme automa-ticky více bodÛ,“ pochvalují si.

Zázemí farmyKonvalinkovi nyní obhospoda-

fiují 97 hektarÛ TTP a 9 ha lesa.Z této v˘mûry je 65 ha vlastnícha zbylá plocha je pronajatá s tím,

❒ Býci ve výkrmu (foto: Jana Řehořová)

7

8❒ Zrekonstruovaná roštová stáj (foto: Jana Řehořová)

Ïe se poãítá je‰tû s nájmem nece-l˘ch 20ti hektarÛ. Poté bude napl-nûna kapacita chlévÛ a skladova-cích prostor.

Budovy potfiebné k provozuhospodáfiství si rodina zrekon-struovala nebo pfiímo postavilasama.

Za zmínku stojí rekonstrukcestarého kravína, kter˘ se podafiilozískat v roce 2007 v rámci resti-tuãních nárokÛ odkoupen˘ch odjiného subjektu. Pfiestavûn byl naro‰tovou stáj s betonov˘mi leha-cími boxy vybaven˘mi polyureta-nov˘mi matracemi. Krávy majímoÏnost chodit ven, ale setrvá-vají ve stáji, kde jsou spokojené.Kejdové hospodáfiství s sebounese mnoho v˘hod, pochvaluje siLibor Konvalinka: „Máme mini-mální spotfiebu slámy (nemusí senakupovat a skladovat, vyst˘latani kydat) a kejda se vyuÏije naTTP, a mÛÏe tak vzniknout kvalitnísenáÏ“. Kapacitu kravína je moÏnéroz‰ífiit. Díky tomu, Ïe se krmnáchodba s krmi‰tûm udûlala venku,je moÏné pracovat s vnitfinímprostorem, kde je moÏné pfiista-vût dle potfieby dal‰í boxy.

Se strojním vybavením jsousobûstaãní. Doby, kdy si vypomá-hali se sousedy, jsou minulostí.Nyní má kaÏd˘ svou techniku, takto jiÏ není tfieba.

Prodej ze dvoraNovinkou, která jistû stojí za

zmínku je, Ïe farma v leto‰nímroce zapoãala s prodejem masaze dvora. Zvífiata (pfieváÏnû b˘ky)si manÏelé nechávají poráÏet vevûku 15 aÏ 24 mûsícÛ a minimálníhmotnosti 600 kg na nedalek˘chjatkách v Trpínû. Doprava kusu najatka, poráÏka a následné porco-vání probíhá v souladu s certifi-kací bio. Kus je poraÏen ve ãtvr-tek, bourání se odehrává v pátek,kdy fiezník dle instrukcí paní Kon-valinkové vytvofií 5ti a 10ti kilové

balíãky, které pak Konvalinkovipfievezou ve speciálním chladícímpfiívûsu na farmu. Tam si je zákaz-níci následující tfii dny vyzvedá-vají. K balíãkÛm sloÏen˘ch z partiípfiedního a zadního se zdarmapfiidávají játra, srdce, ledvinky,b˘ãí Ïlázy a morkové kosti.Nov˘m kupujícím je pfiedán letáks návodem, jak nechat masovyzrát doma v lednici zabalené dopotravinové fólie. „Známému,kuchafii, se osvûdãilo téÏ balitmaso do papíru na peãení. Vsákneãásteãnû ‰Èávu, která se pfii zráníuvolÀuje, a maso tak zraje ve vlh-kém prostfiedí,“ dodává Eva Kon-valinková. Zvífie se poráÏí vÏdy,kdyÏ se nahromadí dostateãn˘poãet objednávek. Od kvûtna (kdyse s prodejem zaãalo) do záfií (kdyprobûhl tento rozhovor) bylo jiÏporaÏeno a rozprodáno 14 b˘kÛ.

V˘stavba bourárny a prodejnynejsou díky vysok˘m vstupÛmv plánu. Navíc by bylo nutné zajis-tit vozidlo pro pfiepravu jateãníchpÛlek z jatek do bourárny. Na pro-jektu by se muselo podílet vícechovatelÛ. Po poradû na krajskéveterinární správû dospûli Konva-linkovi k pofiízení chladícího pfií-vûsu a zmínûnému systému pro-deje, kter˘ jim vyhovuje.

„,I pfies ‰ífienou osvûtu o lep‰íkvalitû vyzrálého masa, na‰imzákazníkÛm nevadí, Ïe maso jeãerstvé a ne tak zralé. Nûkdo sinechá maso dozrát 14 dnÛ v led-niãce. Potom nám dají zapravdu,Ïe maso je kfiehãí a podstatnû sezkrátila doba tepelné úpravy.Ostatní zákazníci maso brzy uloÏído mrazniãky. Lidé se stejnû podi-vují, Ïe takové maso v obchodûnekoupí. Pfiesto zam˘‰líme nechatmaso ve ãtvrtích zrát minimálnût˘den na jatkách a následnû jejvakuovat,“ dodávají manÏelé.

V rámci propagace prodeje siKonvalinkovi zfiídili webovéstránky (viz. odkaz pod ãlánkem),

nûkolikrát se zúãastnili farmáfi-sk˘ch trhÛ v Novém Mûstû naMoravû a na národní v˘stavû Brnûpronajmuli svÛj chladící vÛz Svazupro uskladnûní masa na steaky.Reklama tedy probûhla v hojnémífie a na nedostatek poptávky sichovatelé nemohou stûÏovat. Kli-entelu tvofií pfieváÏnû lidé z okolí,zákazníky mají ale i v Brnû ãiPraze. Maso odebírají jiÏ i restau-race. napfi. vyhlá‰ená restauraceU Kastelána v Brnû ãi restauraceJimram v Jimramovû. „Ideální bybylo prodávat celé pÛlky,“ svûfiujese se sv˘m snem pan Konvalinka.

Dal‰í plányV souãasné dobû Konvalinkovi

zaãínají s rekonstrukcí pÛdníchprostor stavení, které ob˘vají, kdeby mûly vzniknout ãtyfii apart-mány pro zájemce o agroturis-tiku. Pfiikoupili pfiilehlé pozemky,kde bude pro hosty vybudovánoparkovi‰tû, hfii‰tû a jiné vybavení.Dále je v plánu oprava stfiechyjedné ze stájí. V˘stavba dal‰íchhospodáfisk˘ch budov není nutná.Souãasné ãtyfii staãí, stejnû jakov˘mûra obhospodafiované plochy.

Nezb˘vá neÏ mlad˘m manÏe-lÛm popfiát hodnû úspûchÛv jejich dal‰ím poãínání!

Více se o farmû Konvalinkov˘chdozvíte na www.ekofarmakonvalinka.wz.cz

❒ Libor Konvalinka s dceramia vítězkou MISS SYMPATIE na letošníNVHZ v Brně (foto: Karel Melger)

9

Farma Kali‰tû, s.rFarma Kali‰tû, s.r.o.: .o.: Je dÛleÏité zachovat si osobní pfiístupJe dÛleÏité zachovat si osobní pfiístup

Farma Kali‰tû patfií bezesporumezi jedny z nejlep‰ích ‰lechti-telsk˘ch chovÛ u nás. Její zaklada-tel, ing. Josef Papáãek, st. nenava-zoval na rodinnou tradici, a pfiestose mu podafiilo vybudovat pov‰ech stránkách ukázkové hospo-dáfiství. To více jak pfied rokemzcela pfievzal jeho syn, ing. JosefPapáãek, ml., kter˘ chce nastave-nou laÈku udrÏet. Farma i jejízakladatel oslavili letos kulatájubilea, a byl dÛvod ke kladnémubilancování.

Historie Oficiální vznik Farmy Kali‰tû se

datuje na 27. ãervna 1991, kdybyla jako spoleãnost s ruãenímomezen˘m zapsána do obchod-ního rejstfiíku u Krajského souduv Hradci Králové. Jejím zakladate-lem a zároveÀ prvním vlastníkembyl ing. Josef Papáãek, st. Tenv dobách vlády socialistickéstrany pÛsobil v místním JZD jakoagronom. Po revoluci v‰ak nevá-hal, a rozhodl se pro koupi hos-podáfiství, navráceného v rámcirestituce pÛvodním majitelÛm,ktefií se zemûdûlství vûnovatnechtûli. Farma zaãínala s majet-kem z restituãního podílu, kter˘tvofiilo nûkolik kusÛ skotu a pra-

sat. Pozemky byly získány pach-tovní smlouvou, vãetnû právamyslivosti. Dal‰í majetek se pofií-dil z úvûru a státní dotace propodporu nov˘ch forem podni-kání.

PÛvodním zámûrem JosefaPapáãka bylo, mimo rostlinnouv˘robu, provozovat chov mléã-ného skotu. Vzhledem ke klima-tick˘m podmínkám (dvÛr Kali‰tûleÏí v nadmofiské v˘‰ce 440 mn. m.), by se v zimû ke statkutûÏko dostávala cisterna, a takbylo rozhodnuto, Ïe se pofiídískot masn˘.

První kusy stáda pfiedstavovalyzkolektivizované záhumenkovékrávy a nakoupené ãerveno-stra-katé jalovice z JZD Holice zapu‰-tûné masn˘m plemenem Blonded’Aquitaine. Dal‰í tvorba stádabyla poté ovlivnûna zásadnímrozhodnutím pro chov francouz-ského masného plemene Limou-sine.

To bylo vybráno pro svou nená-roãnost, odolnost a matefiskévlastnosti.

Nákup prvních deseti dvoule-t˘ch jalovic tohoto plemene seuskuteãnil jiÏ v roce 1991 SSPPraha v Maìarsku ve ‰lechtitel-ském chovu Allami Gasdasag

Hajduszoboszlo. Následná repro-dukce byla zaji‰Èována nákupeminseminaãních dávek nejlep‰íchplemeníkÛ z Francie, dovezen˘chfirmou ABS Praha. V roce 1995bylo pÛvodní stádo roz‰ífienonákupem sedmi kusÛ jalovicpÛvodem ze Slu‰ovic. Prvním ãis-tokrevn˘m b˘kem pro vyuÏitív pfiirozené plemenitbû se stalMagnum (ZLI 234) zakoupen˘v roce 1996 ve Francii. Dal‰í histo-rické prvenství si nese genetickybezroh˘ plemeník Maine P (ZLI405) po otci Mas du Clo (ZLI 324)importovan˘ na podzim 2004z Nûmecka, (v únoru 2005 uznan˘do plemenitby). Od té doby se cílv chovu skotu ubíral ke genetickébezrohosti zvífiat.

Velk˘ podíl na rozvoji ãisto-krevného stáda mûlo vyuÏitíembryotransferu zprostfiedkova-ného firmou BOVET a.s. Sloup-nice a inseminace. Embryo-transfer se ve stádû se provádûlv letech 1991 aÏ 1998. Za tutodobu bylo provedeno 22 supero-vulací, získáno 163 embryí, z tohopouÏiteln˘ch 79. Bylo provedeno77 pfienosÛ a celkov˘ poãet bfie-zích plemenic byl 41 kusÛ. Emb-ryotransfer se podílel ze 14 % nazaji‰tûní reprodukce ze v‰echnarozen˘ch telat. Nese tedydÛleÏit˘ podíl na vybudováníkvalitních základÛ. V souãasnédobû se jiÏ ale nevyuÏívá.

Inseminuje se stále. Na vybranématky byly a jsou pouÏívány inse-minaãní dávky francouzsk˘chb˘kÛ, ktefií patfií ke ‰piãce jak veFrancii, tak i ve svûtû. V posled-ních letech jsou pouÏívány inse-minaãní dávky geneticky bezro-h˘ch b˘kÛ. Inseminaci provádûldoposud technik. V brzké dobûs ní zaãne sám majitel, kter˘nedávno absolvoval inseminaãníkurs. A bude mít plné ruce práce.Po inseminaci se v tomto chovurodí 40% ze v‰ech narozen˘chtelat. Zb˘vajících 60% je po b˘cíchvyuÏívan˘ch v pfiirozené pleme-nitbû, ktefií podle na‰ich plemen-n˘ch hodnot patfií k tûm nejlep-‰ím v âeské republice.

❒ Plemenice základního stáda dávají zdravá a životaschopná telata (foto: Jana Řehořová)

Rostlinná v˘roba a…Pozemky Farmy Kali‰tû leÏí

v mírnû teplé, vlhké, vrchovinnéoblasti v geomorfologické oblastiúvalu Ústecko – Tfiebovskéhoa vrchoviny Litického hfibetu. Nej-vy‰‰í polohu mají pozemky nav˘chodní stranû hospodáfiskéhoúzemí 502 m n. m., ty postupnûklesají od v˘chodu k západu, abytûsnû pfied mûstem Brand˘s nadOrlicí pfie‰ly do strmého svahu nav˘‰ku 320 m. n. m. ve mûstû.Samotn˘ dvÛr Kali‰tû leÏív nadmofiské v˘‰ce 440 m n. m.Z agronomického hlediska jeutváfiení reliéfu z pfieváÏné vût-‰iny optimální pro vyuÏití zemû-dûlské mechanizace.

Farma obhospodafiuje cca 174ha zemûdûlské pÛdy, pfiedev‰ímv okolí osady Kali‰tû. Souãástífarmy je také cca 40 ha pozemkÛv katastru obce âeské Libchavy,kde je v souãasné dobû vybudo-ván pastevní areál. Trvalé travníporosty tvofií 74 ha, na zb˘vajícív˘mûfie jsou pûstovány obiloviny,kukufiice na siláÏ a na zrno, fiepkaa luskoviny. Na zaãátku podnikáníbyl v podniku pûstován mák (naplo‰e 20 – 30 ha), kter˘ dosahovalnejvût‰ích ziskÛ na jednu jedno-tku plochy. V posledních dvouletech se k pûstování maku opûtpfiistoupilo. Byly pûstovány i lé-ãivé rostliny.

Îivoãi‰ná v˘roba je kromûchovu skotu plemene limousinezamûfiena i na uÏitkov˘ chov pra-sat, kter˘ ãítá pfies dvû desítkychovn˘ch prasnic, plemennéhokance a ve‰ker˘ v˘krm vyprodu-kovan˘ch selat. DoplÀujícím jechov koní a ryb.

Cílem v rostlinné v˘robû jepûstovat plodiny na takovév˘mûfie, která pokryje potfiebypodniku. Jedná se pfiedev‰ímo obiloviny pro krmné potfiebyprasat, nyní jsou obiloviny dodá-vány do De Heus a.s. Bûstovicea zpûtnû jsou odebírány krmnésmûsi pro v‰echny kategorie pra-sat. Jedná se i o v˘robu dostatkukrmn˘ch obilovin pro skot –kromû minerálních pfiísad dokrmiv (lizÛ), krmné smûsi pro pfií-krm telat a jádra pro odchov ple-menn˘ch b˘kÛ, nejsou Ïádnákrmiva nakupována a v‰e jevyrábûno v podniku. V˘mûra

pozemkÛ a struktura plodin, nanich pûstovan˘ch, plnû pokr˘vápotfiebu steliva v chovu skotua prasat, potfiebu objemn˘chkrmiv, pfiedev‰ím siláÏe a senáÏe.

Budovy stojí na statku v‰echnypÛvodní. V prÛbûhu let probíhalya probíhají rekonstrukce.

Strojovû je hospodáfiství vyba-vené. SluÏbami je zaji‰ÈovánosenáÏování do balíkÛ a sklizeÀkombajnem. Na farmû pracují cel-kem 3 lidé (otec, syn a zamûstna-nec). Pfii sezónních pracích vypo-máhají pfiíbuzní.

Masné stádoV souãasné dobû se základní

stádo skládá z 63 kusÛ krav. Cel-kem ãítá chov 180 kusÛ ãistokrev-n˘ch limousinsk˘ch zvífiat. Zam˘‰-len˘ poãet matek je 70. Nad totoãíslo není moÏné navy‰ovatz dÛvodu kapacity ustájení. Obratstáda je uzavfien˘. V chovu sestriktnû dodrÏují zdravotní pfied-pisy. V posledních letech sez jin˘ch, a to pfiedev‰ím zahraniã-ních chovÛ, nakupují jen pleme-níci. Vzhledem k mnoÏství vypro-dukované genetiky se v republicejiÏ velmi tûÏko najde zvífie, kteréby nebylo se stádem Papáãko-v˘ch pfiíbuzné. V souãastné dobûje v pfiirozené plemenitbû pouÏí-ván b˘k ZLI 824 Enzo P, kter˘ bylna podzim roku 2010 dovezen

z Francie. Druh˘m b˘kem vestádû je ZLI 888 Euplus, kter˘ byltento rok v únoru zakoupen nadraÏbû v PafiíÏi.

U stáda se vede evidence dlerodin. V ãele rodiny stojí zakláda-jící ãlenka a kaÏdá z rodin sevyznaãuje urãitou specifiãností.Dnes je stádo rozdûleno na tfii-náct rodin. Nejpoãetnûj‰í je napfií-klad rodina D, H nebo M (písmenajsou zkratky jmen zakladateleklinií).

Reprodukce je, jak bylo zmí-nûno, zaji‰Èována témûfi z polo-viny inseminací. Inseminují senejprve jalovice, a to ve druhépolovinû února, pak pfiichází nafiadu otelené krávy. Jalovice sepfied zapu‰tûním pfiemístí dostáje s venkovním v˘bûhem, kdeje moÏno lépe pozorovat zmûnyv chování v fiíji a zajistit tak vãas-nou inseminaci. Neinsemino-vané kusy mají na starost ple-meníci.

Po odstavu telat (konec záfií –zaãátek fiíjna) zÛstávají krávya bfiezí jalovice ustájeny venkua postupnû pfied termínem teleníjsou po skupinách pfiemísÈoványdo stájí (s pfiístupem do v˘bûhubûhem dne) k porodu. Ve stájích,kde se telí, pak setrvávají s telatyaÏ do pfiehnání na pastvu. Cel˘chov je organizován k sezónnímu

10

❒ Farma Kaliště vyprodukovala již 156 plemenných býků (foto: Jana Řehořová)

❒ Stádo je rozděleno na rodiny(foto: Jana Řehořová)

11

telení, které zaãíná v listopadu,nejvût‰í nárÛst má v bfieznua poslední telata se rodí v dubnua kvûtnu. Telení probíhá samo-volnû pod dohledem chovatele.Hlídá se kaÏd˘ porod. Více neÏ95% telat se rodí bez asistence.Poãet Ïivû narozen˘ch telat seblíÏí 100%. Vûk pfii prvním oteleníje 2 roky a 11 mûsícÛ, délka mezi-dobí ãiní 387 dní.

Dlouhovûkost. Ve stádû sepohybuje kráva na 14 té laktaci,coÏ je jedna z nejstar‰ích kravzapsan˘ch v kontrole uÏitkovosti,která je navíc nositelkou tituluprvní ‰ampionka plemene limou-sine z první ãeské národní v˘stavymasného skotu ve Svinãicíchz roku 1997 (kráva je narozena v r. 1995). „I kdyby uÏ nemûlazabfieznout, necháme ji u násdoÏít. Je to nበmazlíãek,“ fiíkáchovatel. Dal‰í takto dlouhovûkékusy jsou, jako i kdekoli jinde, oje-dinûlé – vût‰inu základního stádatvofií krávy na prvním aÏ ‰estémteleti.

Systém v˘Ïivy. Ve vegetaãnímobdobí jsou zvífiata chována napastvinách bez pfiíkrmu. Pastvinyjsou stabilnû oploceny a 2 aÏ 3krátza vegetaãní období o‰etfienypfiesekáním nedopaskÛ. V obdobíod odstavu do porodu jsouzkrmovány omlatky z trav nasemeno a senáÏ. ZkrmováníomlatkÛ z trav na semeno napo-

mohlo ke sníÏení porodní hmot-nost telat, která je v prÛmûru43,73 kg, a tím do‰lo ke zv˘‰enípoãtu prÛbûhu porodu bezpomoci. Niωí porodní hmotnosttelat je vítána pfiedev‰ím u prvo-telek, kdy procento obtíÏn˘chporodÛ je ve vût‰inû podnikÛvy‰‰í neÏ u krav na druhém a dal-‰ím teleti. Kravám po porodua jalovicím je zkrmována kuku-fiiãná siláÏ a senáÏ. TelatÛm se doprostoru ‰kolky pfiedkládá kvalitníseno a jádro. Po odstavu dostávajíjalovice dále jádro, senáÏ a kuku-fiici. Po zváÏení roãní hmotnostise s pfiíkrmem jádra pfiestanea musí staãit pastva a objemnákrmiva. B˘ãci, ktefií zÛstávají nafarmû v testu, dostávají jádro,které je namícháno do krmnésmûsi a objemné krmivo. Stejnûtak jsou krmeni b˘ci, ktefií nepro-jdou do testu nebo na jeho konci,a to do 24 mûsícÛ, kdy jsouposláni na jatka. KaÏdoroãnûtakto konãí kolem 6ti kusÛ.

Odchov plemenn˘ch zvífiat.Vybraní b˘ãci jsou po odstavu,pokud splÀují poÏadavky stan-dardu plemene, pfiesunovánik odchovu na OPB Cunkov.V ãervenci roku 2008 se naFarmû Kali‰tû konal prvnízákladní v˘bûr plemenn˘chb˘ãkÛ, odchov u chovatele, ve II.turnusu. K základnímu v˘bûrubylo pfiedvedeno a vybráno doplemenitby osm b˘kÛ. Od násle-

dujícího roku se na farmû konajízákladní v˘bûry plemenn˘chb˘ãkÛ, odchov u chovatele, v I.,II. a od roku 2011 i ve III. turnusu.„Na odchovnu ale stále putujeto nejlep‰í,“ dodává Josef Papá-ãek, ml.

Do dne‰ního dne se chov FarmyKali‰tû mÛÏe py‰nit jiÏ 156 vypro-dukovan˘mi plemeníky, pÛsobí-cími v pfiirozené plemenitbû vestádech krav bez trÏní produkcemléka, jak ãesk˘ch tak i sloven-sk˘ch. Z podniku pocházejí i b˘ci,ktefií po skonãení testu na OPBbyli koupeni inseminaãními stani-cemi, kde pÛsobí.

PfieváÏná ãást jaloviãek je zafia-zována do obratu stáda. Jedná sepfiedev‰ím o jaloviãky s dobr˘mpÛvodem nebo jaloviãky shodnés cílem probíhajícího ‰lechtûnískotu v podniku. Prodané jalovicezaloÏily nová stáda v âeskérepublice a na Slovensku.V majetku slovensk˘ch chovatelÛjiÏ získala ocenûní na zemûdûlskév˘stavû Agrokomplex v Nitfie.

K prodeji jsou nabízeny i vyfia-zené plemenice, které v chovunesplnily svÛj úãel, ale pro jinéjsou je‰tû – nûkolika narozen˘mitelaty a klidnou ochoãenou pova-hou, pfiínosem.

Plemenáfiskou prací se farmazab˘vá od svého vzniku. V roce1992 byl chov zapojen do kontrolyuÏitkovosti. 17. ãervna 1999 byltento chov uznán prvním Zem-sk˘m chovem plemene Limou-sine.

Cílem ve ‰lechtûní skotu jsouplemenice základního stáda pro-dukující zdravá a Ïivotaschopnátelata, pfii co nejmen‰ím pro-centu obtíÏn˘ch porodÛ, vyzna-ãující se pravideln˘m zabfiezává-ním. Selekce se provádí k pfiihléd-nutí k jeho plemenné hodnotû,zdravotnímu stavu a tempera-mentu.

Josef Papáãek, ml. podot˘ká, Ïes v˘bûrem plemene limousinejsou dodnes spokojeni. Napovahu si stûÏovat nemohou.„V‰e záleÏí na tom, jak˘ má chova-tel vztah ke zvífiatÛm. Pár tempe-ramentních zvífiat je vybrakova-n˘ch. Rozhodnû si nemyslím, Ïeby, pokud je dobr˘ pfiístup, zví-fiata byla i pfiesto tempera-mentní,“ uzavírá.

I nadále je v plánu pouÏívatinseminaci kvalitními provûfie-

n˘mi b˘ky spolu s pfiirozenou ple-menitbou, a to s ohledem nagenetickou bezrohost potom-stva. V‰e s ohledem na poÏadavkytrhu, ãi v˘voji chovu Limousinev âR nebo ve svûtû.

Bezrohost. Celé stádo je odro-hováno z dÛvodu prevence vzá-jemného zraÀování zvífiat a moÏ-ného zraÀování personálu pfiimanipulaci se zvífiaty ve volnémustájení. Odrohování zvífiat v pod-niku a v souãasné dobû pouÏitígeneticky bezroh˘ch b˘kÛ, v inse-minaci, vede ke zmen‰ení agresi-vity jedincÛ.

Chov byl u nás jeden z prvních,kter˘ zaãal ‰lechtit na bezrohost.Do pfiirozené plemenitby mûliPapáãkovi u nás první doveze-ného bezrohého limousinskéhob˘ka, jiÏ zmínûného Maine P (ZLI405) po otci Mas du Clo (ZLI 324).Z 63 plemenic je 24% bezroh˘chzvífiat. ·lechtí se na bezrohost, ales ohledem na zachování zmasi-losti. KdyÏ se ptám na tajemstvíúspûchu, mlad˘ chovatel odpo-vídá, Ïe je v dÛkladnû propracova-

ném pfiipafiovacím plánu. „NekaÏd˘ b˘k pasuje na kaÏdou ple-menici. Tomuto je tfieba vûnovatpozornost a v˘sledky se dostaví,“fiíká s jistotou. V˘bûr ve‰ker˘chb˘kÛ, jak do pfiirozené pleme-nitby, tak inseminaãních, zvládáchovatel sám.

Nov˘ majitel a cenná zku‰enostNejeden chov se pot˘ká s pro-

blémem, Ïe nemá pokraãovatele.Farma Kali‰tû mezi nû na‰tûstínepatfií. Syn zakladatele, JosefPapáãek, ml. se jiÏ v roce 2002stal spoluvlastníkem firmy.V lednu 2010 ji od otce odkoupil,

12

❒ Josef Papáček, st. prezentuje chovatelskou skupinu na NVHZ Brno 2009 (foto: Karel Melger)

❒ Farma Kaliště je nositelem mnohavýstavních ocenění (foto: Jana Řehořová)

❒ Josef Papáček, ml. se svými krotkými zvířaty (foto: Jana Řehořová)

a stal jejím jedin˘m majitelem.Pfied tím ale vyrazil do svûta nazku‰enou.

V roce 2009 se na 6 t˘dnÛ vypra-vil do Francie s cílem podívat se,jak se to ve svûtové velmociv oblasti chovu masného skotu,dûlá. Po dobu 6ti t˘dnÛ pob˘valna 5ti limousinsk˘ch farmách.Nav‰tívil také nejvût‰í zemûdûl-skou v˘stavu v Clermont Ferranda regionální limousinskouv˘stavu, kde bylo k vidûní 230zástupcÛ tohoto plemene. Pfiizmínce o druhé v˘stavû se chova-tel rozpovídá o 15ti minutáchslávy, které si zde uÏil, pfii pfiedvá-dûní nûkter˘ch kusÛ. Bonitér zmí-nil, Ïe vodiãem je chovatel z âech,a sloupek pak váÏené náv‰tûvûvûnovaly i místní noviny.

StáÏ byla pro Josefa velmi pfií-nosná. Nauãil se perfektnû pfiipra-vovat zvífiata na v˘stavy. A poznaltaké, jak to vypadá na farmách,kdyÏ má chovatel hodnû ãasu, pro-toÏe za nûj velkou ãást práce udû-lají poradci. „Tfiikrát dennû jsme setfieba chodili podívat na stádo,“fiíká, „není se pak co divit, Ïe zví-fiata jsou tak ochoãenáa mírumilovná. Jsoui zvyklá b˘t pfii krmenífixovaná, takÏe paknení vÛbecobtíÏné nauãit jepfied v˘stavou

chodit.“ Farmy, na kter˘ch Ïil, mûlyod 20ti do 70ti matek základníhostáda a byly v‰echny rodinnéhotypu, stejnû jako Kali‰tû. „Podle mûse kvalitní zvífiata pfii pfiíli‰ velk˘chpoãtech kusÛ ani produkovatnedají. Strop vidím tak 100 matek,aby byl jeden ãlovûk je‰tû schopn˘mít pfiehled,“ dodává. A pokraãujev˘ãtem postfiehÛ z v˘stav, kde sezvífie se umyje, ostfiíhá a naãe‰e jenjednou bez ohledu na to, jakdlouho v˘stava trvá. Pokud seu‰piní, ãistí se pak uÏ jen „nasucho“. Na v˘stavních akcíchpanuje velmi pfiátelská atmosféraa z vítûzství jednotlivce se radujív‰ichni. Na svÛj nauãn˘ pobytvzpomíná mlad˘ farmáfi velmi rád:„Po celou dobu tam panovala uvol-nûná atmosféra. Farmáfii se neza-b˘vali niãím jin˘m neÏ zvífiatya svou rodinou. Pfii zmínce o neu-stál˘ch kontrolách, kter˘m u nászemûdûlci musí ãelit, byli pfiekva-peni. Oni nic takového nepodstu-pují,“ posteskne si farmáfi, kter˘svou nejvût‰í zátûÏ spatfiuje v byro-kracii. Z ãeského farmáfie se stává

úfiedník. Pfies den pracuje nafarmû a veãer pfiichází na fiadu

druhá smûna – „papírování“.

V˘stavyPlynule pfiecházíme

k tématu v˘stavnictvíu nás. „V˘stavy jsou

urãitû potfieba. Je to pûkná vûc.Je rozhodnû dobré se jich úãast-nit a prezentovat své nejlep‰íkusy,“ fiíká chovatel.

Vybraní zástupci Kali‰tû bylia jsou na v˘stavách, kde velmiúspû‰nû reprezentují chovfarmy, pravideln˘m úãastníkem.Mezi nejv˘znamnûj‰í posbíranáocenûní patfií titul ‰ampión ple-mene, kter˘ získalo pût kusÛ,19x získan˘ titul Národní vítûza 3x udûlen˘ titul Nejlep‰í cho-vatelská skupina pfii úãasti naNárodních v˘stavách masnéhoskotu.

Plány do budoucnaFarma je velmi dobfie zavedená.

V‰e zde funguje. Jak˘m smûrem jipokraãovatel zam˘‰lí vést?

„Vûnovat se plemenafiinû, sou-ãasn˘m moderním trendÛma technologiím. Nedûlat nic vel-kého, komerãního. Nechat hospo-dáfiství ve stylu rodinné farmy.Nadále produkovat kvalitní gene-tiku a s ní se zkusit prosadit dozahraniãí.“ To jsou malá velká pfiánímladého chovatele a my mu pfie-jeme, aby do‰la naplnûní.Hodnû ‰tûstí!

Více se o Farmû Kali‰tû s.r.o.dozvíte na webov˘ch stránkáchwww.farmakaliste.cz

13

Jde to...Jde to...

14

Kamil Malát, âSCHMS

Pfiipadá vám tento titulekzvlá‰tní? Na první pohled urãitûano, ale pokud se zaãtete donásledujících fiádkÛ, jeho smysljistû velmi brzy pochopíte.

Není Ïádnou novinkou, Ïenûkteré chovatelské kluby jsouprostfiednictvím âeského svazuchovatelÛ masného skotu ãlenysvûtov˘ch ãi evropsk˘ch sdruÏeníchovatelÛ masn˘ch plemenskotu. Vedle plemen charolais,aberedeen angus ãi blonded'Aquitaine jsou tak i zástupcichovatelÛ belgického modrobí-lého skotu zapojeni do meziná-rodního uskupení chovatelÛs názvem Belgian Blue Internatio-nal (BBI). A stejnû jako u jin˘chplemen, i tato organizace pofiádáv urãit˘ch ãasov˘ch intervalechmezinárodní setkání sv˘ch ãlenÛ,aby se zde vzájemnû informovalio aktivitách a perspektiváchchovu daného plemene v zemích,kde je plemeno chováno a poznalizpÛsob a systém chovu v danélokalitû. Leto‰ní kongres BBI se po‰estileté odmlce konal na územíVelké Británie, konkrétnû veWalesu a ãásteãnû také v Anglii.Pro úplnost uveìme, Ïe tatoorganizace zaloÏena v ãervenci1986 v Belgii, a letos tedy slavípûtadvacáté v˘roãí od svéhovzniku. Na poãátku jejího zaloÏenítehdy stálo pût ãlensk˘ch zemísamozfiejmû v ãele s Belgií pod-

porované chovatelsk˘mi organi-zacemi z Francie, Velké Británie,Nizozemí a Dánska. Velkou roli pfiizakládání BBI hrál rovnûÏ dnes jiÏ zesnul˘ profesor Hanset,vûhlasn˘ propagátor plemenea odborník na slovo vzat˘, kter˘ jenejenom v Belgii povaÏován zahlavní osobu, která se zaslouÏilao rozkvût plemene a jeho celo-svûtov˘ rozmach. Av‰ak po dlou-h˘ch pûtadvaceti letech se struk-tura delegátÛ jednotliv˘ch ãlen-sk˘ch státÛ v˘raznû promûnila,a tak na leto‰ním kongresu byliúãastni pouze dva zástupci, ktefiímohli nostalgicky zavzpomínatna tehdej‰í dobu, neboÈ byliosobnû na ustavujícím zasedánípfiítomni. Bûhem doby se v‰aki v˘znamnû roz‰ífiil poãet ãlen-

sk˘ch zemí, a tak dnes oproti 5zemím jeÏ stály u zrodu BBI, jeãleny celkem 16 státÛ z celéhosvûta.

Jak jiÏ bylo uvedeno, leto‰níhostitelskou zemí se stala VelkéBritánie. Nutno fiíci, Ïe volba nauspofiádání kongresu na brit-sk˘ch ostrovech byla více neÏoprávnûná, neboÈ zdej‰í populacebelgického modrobílého skotu,co se roz‰ífienosti plemenea poãtu registrovan˘ch chovatelÛt˘ká, je celosvûtovû jednou z nej-v˘znamnûj‰ích. Ke konci loÀskéhoroku bylo ãleny „British BlueCattle Society“ celkem 679 chova-telÛ a aãkoliv poãet registrova-n˘ch ãistokrevn˘ch telat tûchtochovatelÛ jen mírnû pfiesahuje

❒ Skupina matek s telaty na farmě pana Ernieho Hemmingse („Paulern Herd“) (foto: Kamil Malát)

❒ Skupina mladých plemenných býčků připravených na prodej na farmě „Seifion“(foto: Kamil Malát)

15

dvû tisícovky, pak poãet telat,jejichÏ otec je plemeník belgic-kého modrobílého plemene, pfie-sáhl 175 000 kusÛ. Od období prv-ních importÛ do této zemû v roce1982 ubûhla jiÏ dlouhá dobaa tamní populace doznala oprotité pÛvodní zásadních zmûn. VelkáBritánie není Belgie, a tak tamnítrh má zcela odli‰né poÏadavkyna které brit‰tí chovatelé, chtûjí-liuspût, musí reagovat. Pfiednû jepotfieba uvést, Ïe drtivá vût‰inaãistokrevn˘ch jedincÛ je chovánapro úãely produkce plemennéhomateriálu, zejména pak b˘kÛ, prokomerãní chovy. Systém chovukrav bez trÏní produkce mléka jezde postaven témûfi v˘hradnû nakfiíÏení, a tak i v˘sledn˘m produk-tem je hovûzí maso pocházejícíz kfiíÏencÛ s masn˘mi plemeny.U drtivé vût‰iny chovatelÛ to fun-guje tak, Ïe i ti plemenafiící majísvÛj chov z velké ãásti postaven˘na kfiiÏbû a pouze men‰í ãást chovají oddûlenû v ãistokrevnéformû. âastá je rovnûÏ kombinacechovu belgického modrobíléhoplemene s chovem plemenelimousine. Poptávka po belgic-k˘ch plemenících se kaÏdoroãnûzvy‰uje, a tak k rychlej‰ímu roz-moÏení ãistokrevn˘ch jedincÛchovatelé ve velké mífie vyuÏívajítaké embryotransferu.

Trochu odboãím a pro lep‰í ilus-traci uvedu pár ãísel t˘kajících serozloÏení chovu masného skotuve Velké Británii. Pokud jdeo poãty chovatelÛ a zapsan˘chzvífiat v plemenné knize, tak ple-menem ãíslo jedna je na britsk˘chostrovech limousine (32 %), ná-sledované plemenem charolais (15 %) a aberdeen angusem (14 %). âtvrtou a pátou pfiíãkushodnû obsadila plemena masn˘simentál a právû belgické modro-bílé (obû shodnû 10 %). V porov-náních s pfiedchozími lety je toprávû belgické modrobílé ple-meno, jehoÏ stavy za posledníobdobí rostou nejrychleji.

Pozorní ãtenáfii jistû postfiehli,Ïe se dopou‰tím jisté chybyv názvosloví plemene. Od roku2007 se totiÏ z „British BelgianBlue Cattle Society“ stala jen „British Blue Cattle Society“ a ple-meno by se tedy v ãeském pfie-kladu mûlo správnû naz˘vat „brit-

ské modré“. Nicménû z hlediskaplemenáfiské evidence a vedeníplemenn˘ch knih se samozfiejmûstále jedná o jedno a totéÏ ple-meno, a proto z dÛvodu zjedno-du‰ení toto pomineme.

DÛvody, které vedly chovateleke zmûnû názvu plemene a asoci-ace byly v podstatû dva: tím prv-ním byl fakt, Ïe britská populacese od doby prvních dovozÛ nato-lik zmûnila a odli‰ila od té bel-gické, Ïe i brit‰tí chovatelé cítilipotfiebu b˘t „odli‰eni“. Ten druh˘je pak ãistû komerãní, kdy sichovatelé, ale stále ãastûji i bûÏníspotfiebitelé, spojují belgickémodrobílé plemeno s císafisk˘mifiezy, a to v zemi, kde organizaceochráncÛ práv zvífiat mají velmipoãetn˘ poãet pfiíznivcÛ, neníÏádoucí. Odli‰né poÏadavky brit-sk˘ch spotfiebitelÛ se velkoumûrou promítají do smûru, kte-r˘m se bude ubírat ‰lechtûní nakter˘ následnû reagují chovateléodli‰n˘mi prioritami a rovnûÏ roz-díln˘m managementem chovu.A co tedy tu britskou populacinatolik odli‰uje od té belgické?Pojìme si uvést nûkolik zásad-ních rozdílÛ: smyslem chovu ãis-tokrevného skotu ve Velké Bri-tánii je produkce plemennéhomateriálu zatímco v Belgii je hlav-ním úãelem chovu ãistokrevn˘chzvífiat produkce kvalitního hovû-zího masa (prodej plemenn˘chzvífiat je pro belgické chovatelepouze finanãním pfiilep‰ením).Osvalení není pro britské chova-

tele na rozdíl od jejich belgick˘chkolegÛ primárním selekãním kri-tériem – tím je naopak motorikapohybu, kvalita konãetin a tû-lesné rozmûry (zejména v˘‰kaa délka tûla). DÛvod je nasnadû:chtûjí-li brit‰tí belgiãtí plemeníciv pfiirozené plemenitbû v doje-n˘ch ãi masn˘ch komerãních stá-dech uspût v ostré konkurencis b˘ky ostatních masn˘ch ple-men, musí b˘t v tûchto aspektech„konkurenceschopní“. Je to dá-no zejména zpÛsobem chovuKBTPM, kter˘ je velmi blízk˘ tomuna‰emu, tzn. klasick˘ pastevnísystém matek s telaty. Naprotitomu v Belgii se uÏ i odchov telatvelmi ãasto „odehrává“ ve stájích,kdy jsou telata ihned po narozeníodstavena a intenzivnû krmena.RovnûÏ i vûk pfii prvním zapou-‰tûní je odli‰n˘ – zatímco v Belgiije trendem získat první tele uÏ vedvou letech, ve Velké Británii sevût‰ina jalovic poprvé otelí aÏ vetfiech letech. Dal‰ím rozdílem jepfiístup chovatelÛ k telení, kter˘pfiímo souvisí právû s vûkem pfiiprvním zapu‰tûní – díky tlakuvefiejnosti je ve Velké Británii protamní chovatele snadnost telenívelmi dÛleÏitá i u ãistokrevnéhoskotu, zatímco Belgiãané to pfiíli‰zatím nefie‰í. Je sice pravdou, Ïe i v Belgii a Nizozemí existují projekty na mûfiení ‰ífiky pánveplemenic, zatím se v‰ak u chova-telÛ nesetkaly s pfiíli‰ pozitivníodezvou. Proã, to se doãtetedále.

❒ Graymar Electra – šampionka plemene na Royal Welsh Show 2011, narozena: 16. 8. 2009, otec: Gitan Du P’Tit Mayeur, matka: Bringlee Beth,chovatel: Matthew Jones (foto: Kamil Malát)

16

Reáln˘ pfiíklad z britské praxedemonstruje, jak jsou poÏadavkyna welfare zvífiat ve spojenís komerãním tlakem obchodníkÛpro britské chovatele nekompro-misní: pfii vyjednávání chovatelÛse spoleãností Tesco její zástupcichovatelÛm oznámili, Ïe pokudchtûjí i nadále chovatelé dodávatmaso z belgického plemene dojejich fietûzce, musí otázce porodÛvûnovat dostateãnou pozornost.Jin˘mi slovy fieãeno: obchodnícinebudou prodávat maso pocháze-jící z plemene, kde je císafisk˘ fiezsystematick˘m prostfiedkem k vy-bavení telete z tûla matky. A jelikoÏje stejnû jako u nás drtivá vût‰inamasa prodávána prostfiednictvímtûchto velk˘ch marketÛ, nezbylobritsk˘m chovatelÛm nic jinéhoneÏ to akceptovat, neboÈ vidinaztráty tak velkého trhu by pro nûmohla b˘t smrtící ránou. Dnes je

tedy 85 % z celkem 2233 naroze-n˘ch a registrovan˘ch ãistokrev-n˘ch telat v roce 2010 narozenobez pomoci císafiského fiezu.Zkrátka jde to... A jsme zpátky nazaãátku u na‰eho titulku, nicménûna‰e vyprávûní je‰tû rozhodnûnekonãí. Chci se s vámi podûlito to, jak toho brit‰tí chovatelédosáhli.

Vût‰ina si patrnû bude myslet,Ïe je to pouze za cenu v˘raznéhosníÏení osvalení zvífiat. Vûzte ale,Ïe to tak úplnû pravda není. Jejistû neoddiskutovatelné, Ïeoproti belgické populaci je stu-peÀ osvalení na niωí úrovni, pfie-sto ale v porovnání s ostatnímimasn˘mi plemeny je stále vysocenadprÛmûrné. V‰e je pouze a jenotázkou managementu chovu,kdy chov a v˘bûr zvífiat do pleme-nitby není postaven v˘hradnû namaximálním osvalení, ale dÛraz jekladen na zcela jiné znaky. V˘raz-

n˘m pozitivem plemene,které pfii snadnosti porodÛsehrává také dÛleÏitou

roli, je i to, Ïe doba bfie-zosti belgick˘ch plemenic je

ze v‰ech masn˘ch plemen nej-krat‰í, coÏ je dobr˘m pfied-pokladem niωí porodníhmotnosti telat. DosaÏenítelení pfiirozenou cestounení Ïádná vûda, staãí jendÛslednû dodrÏovat nûko-

lik stûÏejních zásad: 1. ãistokrevné jalovice se pfii-

pou‰tí aÏ pokud je jejich rÛsta v˘vin dostateãn˘ a je pfiedpo-

klad, Ïe v dobû porodu je jiÏ jejichpánev natolik vyvinuta, Ïe jsouschopny tele na svût pfiivést nor-mální cestou – tzn. poprvé sezapou‰tí aÏ ve 24 – 26 mûsících.

2. k pfiipu‰tûní jalovic se pou-Ïívá b˘k jiného plemene (velmiãasto limousine), kter˘ je provû-fien na snadnost telení.

3. pfii v˘bûru plemeníkÛ se velk˘dÛraz klade na vyuÏití plemeníkÛs vysokou plemennou hodnotoupro snadnost telení. Velká Britá-nie je zafiazena do australskéhosystému v˘poãtu plemenn˘chhodnot Breedplan, kde jednímz vyhodnocovan˘ch ukazatelÛ jetaké tento znak.

4. je dÛraznû dbáno na to, abyjalovice, ale i krávy cca 6 – 9 t˘dnÛpfied otelením dostávaly pouzeseno a minerální doplÀky.

5. posledním aspektem, kter˘v‰ak není otázkou manage-mentu, ale financí je to, Ïe britskáasociace chovatelÛ „British BlueCattle Society“ uvalila „daÀ“ natelení pomocí císafiského fiezu.Pfied lety totiÏ zavedla poplatek10 liber, které pfii registraci novûnarozeného telete musí chovatelzaplatit navíc oproti registracitelete narozeného pfiirozenoucestou. ByÈ se v kontextu ostat-ních poplatkÛ svazu nejednáo nijak vysokou sazbu, dává tovefiejnosti jasn˘ signál, Ïe chova-telé tomuto problému vûnujípozornost.

Velká Británie v‰ak není zdalekajednou zemí, která se vydala ces-tou telení pfiirozen˘m zpÛsobem.Dal‰ím z pfiíkladÛ je Dánsko. Dán-

❒ Tweeddale Ebony na výstavě Royal Welsh Show(otec: Blak du Baty d’Eprave) (foto: Kamil Malát)

❒ Bringlee Sandy ET je považována za královnu „British Blues“ (vlevo na obrázku z roku 2004, foto: Wayne Hutchinson). Tatokráva má již více než 100 potomků - mnoho býků působí v inseminaci nejenom na britských ostrovech, ale i v Belgii (např. býkBringlee Blackstar). I ve svých 11,5 letech se těší velmi dobré kondici (na obrázku vpravo). Dlouhověkost má zřejmě v genech,neboť ve stádě pana Grahama Bringleeho, odkud pochází, působí stále i její 17ti letá matka Bringlee Nestor. (foto: Kamil Malát)

❒ Vítěznou skupinou pěti se v ostré konkurenci 12 masných plemen na letošní Royal Welsh Show stala skupina plemene belgické modrobílé resp. britské modrobílé (foto: Kamil Malát)

17

sko jiÏ dnes sice nechová tolikkusÛ jako kdysi (zhruba 500 kusÛchovan˘ch 45 chovateli), ale byloprvní zemí na svûtû vÛbec, kteráplemeno belgické modrobílé nasvé území dovezla. Stalo se tak jiÏv roce 1972, tedy dokonce je‰tûrok pfied tím, Ïe v Belgii plemenodostalo své oficiální jméno. Narozdíl tfieba od Velké Británie, zdev‰ak telení pfiirozenou cestounení diktováno pouze trhem ãitlakem spotfiebitelÛ jako je tomujinde, ale pfiímo ministerstvemspravedlnosti! V roce 1998 totiÏtamní televizní stanice odvysílalav televizi pofiad se zábûry císafi-ského fiezu, coÏ mûlo na vefiej-nost témûfi okamÏit˘ negativnídopad. V souladu se zákonem naochranu zvífiat smí dán‰tí chova-telé volat veterináfie a poÏadovatprovedení císafiského fiezu aÏteprve pokud se plemenice neníschopna otelit sama. Není tedymoÏné „císafie“ dûlat preventivnû,jak je tomu zvykem v Belgii. Av‰akani to se nezdálo dostateãné,a tak dánská veterinární správapoloÏila otázku, zda je vÛbecsprávné chovat plemeno, u kte-rého je vysok˘ pfiedpoklad obtíÏ-n˘ch porodÛ. Do celé záleÏitostise tedy vloÏilo ministerstvo spra-vedlnosti a dalo dánsk˘m chova-telÛm doslova „nÛÏ na krk“, kdyÏustanovilo, Ïe chovatelé musípodíl císafisk˘ch fiezÛ sníÏit z teh-dej‰ích padesáti na 10 % bûhempûti let! Chovatelé tuto „v˘zvu“pfiijali a „pûtiletku“ dokonce pfie-kroãili. Bûhem pouh˘ch 4 let se

jim podafiilo pro-cento císafisk˘chfiezÛ dostat podúroveÀ 10 %. Abytento trend dán-‰tí chovateléd l o u h o d o b ûudrÏeli, dánskác h o v a t e l s k áorganizace v ro-ce 2005 rozhodlao tom, Ïe chova-telé musí jalo-vice pfiipou‰tût plemeníky jin˘chplemen neÏ belgického modro-bílého plemene. KaÏd˘ rok musírovnûÏ dánská asociace chovatelÛbelgického modrobílého pfied-kládat ministerstvu spravedlnostizprávu o tom, jak se dafií chova-telÛm podíl císafisk˘ch fiezÛ sni-Ïovat.

Je‰tû o krok dále v boji protibelgickému modrobílému skotu‰li ‰védské úfiady, které v minu-losti dokonce poÏadovali úpln˘zákaz chovu tohoto plemene.Evropské veterinární komisi pfied-loÏili návrh, aby zakázala pouÏí-vání zvífiat nesoucí jakékoliv neÏá-doucí genetické zmûny s tím, Ïev˘slovnû poukazovali na belgickémodrobílé. PfiestoÏe usnesenínebylo pfiijato, ·védsko zavedlozákaz chovu belgického modréhovãetnû dovozu Ïiv˘ch zvífiata spermatu z dÛvodu, Ïe charak-teristické dvojité osvalení bymûlo b˘t povaÏováno za gene-tick˘ defekt, kter˘ zvífiata po‰ko-zuje. V roce 1998 v‰ak ‰védsk˘ far-máfi Gunnar Nilsson tento postoj

napadl u Evropského soudníhodvora, kter˘ zákaz zru‰il s odvolá-ním na jeho nezákonnost podlepráva EU. ·véd‰tí politici, skupinyspotfiebitelÛ a i nûktefií zemûdûlcina tento verdikt reagovali nega-tivnû, a tak se na nûkolik let strhlavlna odvolávání a diskuzí na témaetiky v chovu hospodáfisk˘ch zví-fiat. V roce 2000 zaãal pÛvodníchovatel pfieci jen prodávathovûzí maso potomkÛ krav, kterébyly zapu‰tûny spermatem b˘kÛbelgického modrého plemene,pfiiãemÏ ‰védská vláda následnûstanovila podmínky pro vyuÏívánítohoto plemene. Av‰ak roce 2001‰védsk˘ odvolací soud potvrdildfiívûj‰í rozhodnutí, na základûkterého Národní rada pro zemû-dûlství zakázala ‰védskému far-máfii inseminovat jeho krávyspermatem b˘kÛ belgickéhomodrého s odÛvodnûním, Ïe cho-vatel nesplnil v‰echny zákonnépodmínky pro chov. Pfiesto v roce2006 na základû Evropského právapadlo rozhodnutí, Ïe pouÏívánígenetiky plemene belgické

❒ Na farmě „Paulern“ (Hay Lane Farm) bylo k vidění mnohovynikajících plemenic (foto: Kamil Malát)

18

modré není ve ·védsku ilegální,a tak ‰védské obchody nakoneczaãaly prodávat maso pocházejí-cího z tohoto plemene. ·védskáministrynû pro zemûdûlství, EskilErlandsson, v té dobû navrhla,aby ‰títek, kter˘m je povinnûv‰echno hovûzí maso v celé EUoznaãeno, obsahovalo také údajeo plemeni, aby si ‰véd‰tí spotfie-bitelé byli vûdomi toho, Ïe náku-pem tohoto masa podporují ple-meno, proti kterému dlouhá létabojovali. Nicménû jak dobfie víme,právní pfiedpisy EU stanoví, Ïeinformace o plemeni nepatfií mezity, jeÏ musí b˘t povinnû zvefiejÀo-vané, a tak byl tento návrh nako-nec staÏen a plemeno belgickémodré si po letech komplikacína‰lo díky vytrvalému ‰védskémufarmáfii svojí cestu na stÛl tam-ních spotfiebitelÛ. Diskuze nadtímto tématem v‰ak bûhem letdospûla do takového stádia, Ïei kdyÏ není chov ve ·védsku ile-gální, mediální „masáÏ“ mûla naspotfiebitele takov˘ vliv, Ïe kon-zumace masa z belgického mod-robílého je na velmi nízké úrovni,

coÏ se odráÏí i nastavech belgic-kého modrobí-lého skotu.Odhady hovofiío cca 500 telat veformû kfiíÏencÛ.Úspûch GunnaraNilssona v bojis úfiedníky lzetedy spí‰e ozna-ãit za Pyrrhovovítûzství...

Samostatnou kapitolou jsoupak zemû jako je Austrálie a Nov˘Zéland. Zde jsou dojezdové vzdá-lenosti tak velké, Ïe ani nepfiipadáv úvahu, aby chovatelé volali kekaÏdému porodu veterinárníholékafie. Navíc jsou zde náklady zatento úkon pomûrnû vysoké,v pfiepoãtu se pohybují nûkdemezi 300 – 400 EUR, jinde i více.Pokud tedy chtûli tamní chova-telé toto plemeno vÛbec chovat,museli telení zvládnout bezpomocí císafiského fiezu, coÏ sejim ostatnû také povedlo.V tûchto konãinách sice belgick˘modrobíl˘ skot není tak populárníjako napfi. v Evropû, nicménû i zdeje nûkolik desítek farem, ktefií sejeho chovu v ãistokrevné formûvûnují.

Z v˘‰e uvedeného je patrné, ÏedÛvodÛ ke zlep‰ení snadnostiporodÛ u ãistokrevného belgic-kého skotu existuje v rámcicelého svûta celá fiada. V Evropûjsou to velmi ãasto tlaky ze stranyspotfiebitelÛ prezentované pro-stfiednictvím skupin ochráncÛzvífiat, jinde ve svûtû jsou dÛvody

o dost prozaiãtûj‰í. Je v‰ak evi-dentní, Ïe pokud má plemenov celosvûtové konkurenci uspût,musí na tyto v˘zvy reagovat.I pfiesto, Ïe rostoucí svûtovápopulace bude klást vy‰‰í poÏa-davky na lep‰í efektivitu pro-dukce a v˘roba potravin poroste,dá se i tak pfiedpokládat, Ïe tlakyna zlep‰ení podmínek welfarebudou v budoucnu stále silnûj‰ía dfiíve ãi pozdûji jim bude ãelitvût‰ina vyspûl˘ch zemí. Na tentookamÏik se ostatnû pomalu pfii-pravují i chovatelé z Belgie a Nizo-zemí, kdy v tûchto zemích exis-tuje projekt zamûfien˘ na sledo-vání pánevních rozmûrÛplemenic. Jak je jiÏ uvedeno v˘‰e,zatím se v‰ak nesetkává s pfiíli‰-n˘m zájmem chovatelÛ. DÛvod jejednoduch˘ – nikdo jim totiÏnemÛÏe garantovat, Ïe získanéteoretické údaje z mûfiení budouv praxi platit a Ïe kráva (ãi jalo-vice) oznaãená jako plemenice,která se potencionálnû dokáÏeotelit sama, se také skuteãnûsama otelí. A navíc nikdo pocho-pitelnû není chovatelÛm schopenv pfiípadû úhynu tele ãi dokoncejeho matky kompenzovat vznik-lou finanãní ztrátu. Navíc prak-tické poznatky ukazují, ÏeaspektÛ ovlivÀujících obtíÏnostresp. snadnost porodÛ je mno-hem více a v nûkter˘ch pfiípadechse naopak dokáÏe samovolnû ote-lit plemenice u které teoretick˘v˘poãet uvedl, Ïe to není reálné.

·lechtûní skotu je dlouhodobázáleÏitost formovaná podnûty odspotfiebitelÛ, které vycházíz toho, za co je trh ochotn˘ far-máfiÛm zaplatit. ·lechtûní nasamovolné porody je v‰ak bohu-Ïel v naprosto negativním vztahuk tûlesné stavbû a pfiedev‰ímk osvalení a v belgick˘ch trÏníchpodmínkách proto v tuto chvílinemá ekonomické opodstatnûní.Z toho logicky pramení vlaÏn˘zájem o zmûnu v pfiístupu k tétoproblematice. Belgickému sys-tému telení navíc nahrávajíi vûdecké poznatky, které ukazují,Ïe telení pomocí císafiského fiezuminimalizuje ztráty pfii porodua také ranou post-natální morta-litu. TudíÏ pfii velmi dobfie propra-covaném managementu, kter˘belgiãtí chovatelé pouÏívají, je to

❒ Všechny plemenice ve stádě „Nantyderri“ se již patnáctlet telí pouze přirozeným způsobem (foto: Kamil Malát)

❒ Kráva s teletem na farmě „Dragon Blues“ (foto: Kamil Malát)

nejlep‰í a nejekonomiãtûj‰í zpÛ-sob jak získat a odchovat zdravétele. Je tedy zfiejmé, Ïe etickénáhledy na problematiku telenía vûdecké poznatky mohou b˘tãasto velmi protichÛdné. Mají setedy farmáfii chovat racionálnûa fiídit se tím, co fiíká vûda nebomají „podlehnout“ a jednat vesmyslu etického a emoãníhocítûní? Rozum nebo srdce?Vskutku nelehká odpovûì...

Nicménû i pfies obtíÏe, kter˘mmusí chovatelé belgického mod-robílého skotu na celém svûtûãelit, se poãet zemí, kde se totoplemeno chová, rozrÛstá. VzrÛ-stající oblibu si plemeno získávázejména pfii kfiíÏení s dojen˘mi ãiostatními masn˘mi plemeny.Ostatnû vyuÏití belgick˘ch b˘kÛjako koncového plemene pro pro-dukci jateãného skotu je to, proco je plemeno ideálnû pfiedur-ãeno, neboÈ kvalita potomstva vespojení se snadn˘mi porody jsoudevizy, kter˘mi se Ïádné jinémasné plemeno pochlubitnemÛÏe. Není tedy divu, Ïe ple-meno se v kfiíÏení stává stále oblí-benûj‰ím nejenom ve vût‰inûevropsk˘ch zemí, ale i jinde vesvûtû. Napfiíklad v Nûmecku jenûkolik let po sobû plemeno bel-gické modrobílé suverénnû ple-

menem ãíslo jedna pokud jdeo poãty prvních inseminací. V loÀ-ském roce bylo v celém Nûmeckuprovedeno 153 000 prvních inse-minací, pfiiãemÏ více neÏ polo-vina, pfiesnû 70 859 pfiipadá právûna belgické modrobílé plemeníky.Belgické modrobílé je v Nûmeckudlouhodobû nejvyuÏívanûj‰ímplemenem a svojí pozici v konku-renci s ostatními plemeny si stálevylep‰uje. Kupfiíkladu nárÛst v poã-tu proveden˘ch inseminací po-rovnání s rokem 2009 ãinil cel˘ch23 % (v roce 2009 bylo 57 622 prvních inseminací BM b˘ky). Dru-h˘m nejoblíbenûj‰ím plemenemv inseminaci je pak limousine s 31 600 prvními inseminacemi,tfietí je plemeno charolais. Uplat-nûní v‰ak belgické modrobílé ple-meno nenachází pouze v chova-telsky vyspûl˘ch státech, alei v ménû rozvinut˘ch zemích pfiizu‰lechÈování místních plemenskotu. Jedním z posledních pfií-kladÛ kam se plemeno roz‰ífiilo jenapfi. Pákistán ãi africká Namibie.VzrÛstající popularita plemene jepatrná také v zemích jiÏní Ame-riky, kde je chov masného skotupostaven z velké ãásti na pleme-nech zebu a nelore. Tamní farmáfiistále více vyuÏívají belgické ple-

meníky pfii kfiíÏení s matkamitûchto plemen, aby zlep‰ili kfieh-kost a jemnost masa.

Co napsat závûrem? Sílící tlakyspotfiebitelÛ na dohledatelnostpÛvodu dodávan˘ch potravin vespojení se zvy‰ujícími se poÏa-davky na welfare chovu hospodáfi-sk˘ch zvífiat, skotu nevyjímaje,staví pfied plemeno belgické mod-robílé nové v˘zvy. Ty spoãívajícízejména v eliminaci obtíÏn˘chporodÛ jako hlavní etické námitkyproti chovu tohoto plemene.Praktické zku‰enosti farmáfiÛnapfiíã mnoha státy svûta ukazují,Ïe docílit u ãistokrevn˘ch matektelení bez pomoci císafisk˘ch fiezÛje reálné. K dosaÏení tûchto cílÛ jev‰ak nutné odklonit ‰lechtitel-skou práci od jednostrannû zamû-fiené selekce smûrem k enorm-nímu osvalení a pozornost sou-stfiedit také na druhotné znakyjako rámec, v˘vin pánve ãi dal‰íchznakÛ, které sice pfiímo s obtíÏ-ností porodÛ nesouvisí, ale proudrÏení konkurenceschopnostiplemene jsou velmi podstatné,jako je napfiíklad kvalita konãetina celková motorika pohybu.Základním pfiedpokladem úspû-chu pfii „pfiechodu“ na pfiirozenételení je v‰ak zmûna manage-mentu chovu, která hlavní mûrousnadnost telení ovlivÀuje. Nadruhé stranû enormní celosvû-tov˘ nárÛst obliby vyuÏívání bel-gick˘ch b˘kÛ v komerãním kfiíÏeníje jasn˘m signálem, Ïe popularitaplemene sílí a Ïe jeho budoucnostje svûtlá. Jak fiíká Pierre Mallieu,fieditel belgické plemenné knihy:„Kdyby plemeno belgické modro-bílé neexistovalo, dfiíve ãipozdûji by vznikl poÏadavekna jeho vytvofiení“.

❒ Bringlee Carlos, který působil i na inseminační stanici společnosti Cogent,dnes předává své geny ve stádě „Cromwell“ (foto: Kamil Malát)

❒ Skupina delegátů BBI na fotce s vítěznou „skupinou pěti“na Royal Welsh Show (foto: Anthony Mosley)

20

Jindfiich Kvapilík, VÚÎV, v.v.i.,Praha-Uhfiínûves

V souladu s aktuálními zása-dami spoleãné zemûdûlské poli-tiky EU a její pfiipravovanou refor-mou se pfiedev‰ím z hlediskaÏivotního prostfiedí zvy‰uje vev‰ech evropsk˘ch státech v˘-znam TTP. Konzumenty ãerstvénebo konzervované travní hmotyjsou pfieÏv˘kavci, v âR pak pfiede-v‰ím masná plemena skotu, resp.krávy chované v systému beztrÏní produkce mléka. CílempfiedloÏeného pfiíspûvku je pou-kázat na pozici chovu této ka-tegorie skotu v rámci âR a státÛEU, na dosahované v˘sledkya nûkteré faktory, které je ovliv-Àují. Zahraniãní ekonomické uka-zatele jsou z evropské na ãeskoumûnu pfiepoãítány v kurzu 1 Euro= 24,00 Kã.

Stavy krav bez TPM a v˘robahovûzího masa v EU a v âR

V roce 2010 se v EU chovalo cca12 285 tis. krav bez TPM, coÏ je 53 % stavÛ dojen˘ch krav (23 072tis.) ve stejném roce. V EU-15 senacházelo 96,4 %, v EU-12 pakpouze 3,6 % krav bez TPM (tab. 1).Nejvíce krav bez TPM se chovalove Francii (4173 tis. a 34,0 %), ·pa-nûlsku (1920 tis. a 15,6 %), V. Britá-nii (1660 tis. a 13,5 %) a v Irsku (1 071 tis. a 8,7 %). Na tyto ãtyfiistáty pfiipadalo 8 824 tis. a 72 %krav bez TPM v EU chovan˘ch.Dal‰í místa patfií Nûmecku (707tis.), Belgii (495 tis.), Portugalsku(426 tis.), Itálii (372 tis.), Rakousku(261 tis.), ·védsku (185 tis.), âR(167 tis.), Nizozemí (118 tis.), Pol-sku (107 tis.) a Dánsku (106 tis.). Vezb˘vajících deseti státech (bezMalty a Kypru) se chovalo 354 tis.krav (70 tis. v Maìarsku aÏ 12 tis.krav v Estonsku).

Z produkce hovûzího masa vestátech EU za rok 2010 (graf 1)vypl˘vá, Ïe s v˘robou 17,5 kg nahektar zemûdûlské pÛdy byla âRv Ïebfiíãku 27 státÛ unie na 19.pozici. Ve srovnání se státy EU-27(42,0 kg), EU-15 (53,6 kg) a EU-12(12,2 kg) dosáhla „ãeská“ pro-dukce hovûzího masa na hektarcca 42, 33 a 143 %, ve srovnánís Nûmeckem (70,3 kg) a Rakous-kem (71,0 kg) pak 25 % v˘roby

hovûzího masa. Velká variabilitamezi státy EU existuje i ve v˘robûhovûzího masa na obyvatelev roce 2010 (cca 132 kg v Irsku aÏ0,6 kg v Bulharsku). Produkce 7,2 kg v âR pfiibliÏnû odpovídá 45, 39 a 116 % v˘roby v EU-27 (16,1 kg), EU-15 (18,7 kg) a EU-12(6,2 kg), resp. 50 a 27 % v˘roby hovûzího masa na obyvatelev Nûmecku (14,4 kg) a v Rakousku(27,1 kg).

Krávy bez TPM jsou jedinoukategorií skotu, jejíÏ stavy vyka-zují v posledních letech v âRnárÛst. Mezi roky 2000 aÏ 2011 sezv˘‰ily o cca 111 tis. a 165 % na 178 tis. krav (graf 2).

Chov masn˘ch plemen skotu Chov masn˘ch plemen skotu a v˘roba hovûzího masaa v˘roba hovûzího masa

Pramen: Eurostat (2011); NR 1782/2003.

Ukazatel jedn. EU-27 EU-15 EU-12 ČR

kvóta tis. kusů 11 907,4 11 013,0 894,4 90,3

% 100,0 92,5 7,5 0,8

2010 tis. kusů 12 284,7 11 744,4 440,3 166,6

% 100,0 96,4 3,6 1,4

Tabulka č. 1 – Stavy krav bez TPM v EU

Graf č. 1 – Výroba hovězího masa v EU (kg/ha zem. půdy)

Graf č. 2 – Stavy krav bez TPM v ČR

21

Jedním z hlavních úkolÛ chovukrav bez TPM je ekologické a eko-nomické vyuÏívání TTP. Z tab. 2jsou zfiejmé znaãné rozdíly vev˘mûfie TTP i v poãtech krav bezTPM mezi státy EU. Aktuálnív˘mûra TTP (podíl z v˘mûryzemûdûlské pÛdy) je v âR pfiesnárÛst (v období 1990 aÏ 2011o 153 tis. ha a 18 %) zfietelnû niωíneÏ v EU-15 (cca 40 %) a mírnûniωí neÏ v EU-12 (26 %).

Znaãné rozdíly mezi skupinou„star˘ch“ a „nov˘ch“ státÛ unieexistují v pfiepoãtu na 100 ha TTPve v˘‰i kvóty (20,4 a 6,6 kusu)i v poãtech krav bez TPM v roce2010 (21,8 a 4,0 kusy). V roce 2010vyuÏily státy EU-15 kvótu krav bezTPM v prÛmûru na 107 % (60 %v Itálii aÏ 187 % v Nizozemí), v EU-12 pak v prÛmûru pouze na 61 %(14 % v Rumunsku aÏ 185 % v âR).

Vzhledem k ohroÏení velkéãásti zemûdûlsky vyuÏívané pÛdypfiedev‰ím vodní erozí (tab. 3) byse mûla v˘mûra TTP spolu s poãtypfieÏv˘kavcÛ v âR zv˘‰it.

Spotfieba pracovního ãasua vybrané ekonomické ukazatelenûkolika variant vyuÏívání TTPv Rakousku zji‰tûné Laitholt a kol.(2011) jsou uvedeny v tab. 4 a 5.Z tab. 4 je zfiejmé, Ïe ze srovnáva-n˘ch pûti zpÛsobÛ vyuÏívání TTPje pfii v‰ech uvaÏovan˘ch stup-ních svaÏitosti pozemku pra-covnû nejménû nároãné mulão-vání, nejnároãnûj‰í pak v˘krmskotu. S rostoucí svaÏitostí sespotfieba pracovního zvy‰ovala

nejvíce pfii mulãování, konstantníbyla pfii v˘krmu jehÀat.

Nejniωí náklady a ekonomickouztrátu rovnající se nákladÛm vyka-zuje mulãování. Z dÛvodu jehonegativního vlivu na biologickoudiverzitu nelze podle názoruautorÛ mulãování povaÏovat zav˘znamnou metodu vyuÏíváníTTP. Oba posuzované systémyskliznû TTP (na seno a na senáÏ) sejeví ekonomicky pfiíznivûj‰í neÏpastva, pomûrnû pfiízniv˘ ekono-mick˘ v˘sledek (zisk 2280 aÏztráta 3120 Kã na hektar) je pfiivysok˘ch nákladech (21 600 aÏ 27 000 Kã) vykázán u v˘krmu jeh-

Àat. Pfii svaÏitosti do 35 % se jevíjako ekonomicky v˘hodnûj‰ípastva skotu neÏ pastva ovcí. ProudrÏení multifunkãního zemûdûl-ství musí b˘t vykazovaná ztrátafarmáfiÛm vyrovnávána formoudotací a prémií.

Vybrané v˘robní a ekonomickéukazatele chovu krav masn˘chplemen

Podmínkou ekonomicky úspû‰-ného chovu krav masn˘ch plemenjsou dobré v˘robní ukazatele. Pfií-klad v˘robních a ekonomick˘chplánovacích normativÛ (smûrn˘chukazatelÛ) pro chov krav bez TPMPramen: MŽP (Poškození půd).

Ohrožení eroze t/ha/rok zem. p. tis ha zem. p. %

velmi slabé do 1,6 134,0 3

slabé 1,6 až 3,0 1 094,5 26

střední 3,1 až 4,5 1 054,9 25

silné 4,6 až 6,0 729,0 17

velmi silné 6,1 až 7,5 484,4 11

extrémní nad 7,5 782,6 18

celkem x 4 279,4 100

Tabulka č. 3 – Ohrožení zemědělské půdy vodní erozí v ČR

Pramen: Leithold a kol. (2011).

Svažitost pozemku (%)

Metoda do 35 35 až 50 nad 50

hod./ha/rok % hod./ha/rok % hod./ha/rok %

mulčování 1,25 100 1,43 114 5,00 400

výroba sena 6,6 100 12,3 186 16,1 244

výroba senáže 7,4 100 10,5 142 14,4 195

výkrm jehňat 15,6 100 15,6 100 15,6 100

výkrm skotu 18,0 100 28,0 156 28,0 156

Tabulka č. 4 – Spotřeba pracovního času na různé způsoby využívání TTP

Pramen: Leithold a kol. (2011).1) 1 Euro = 24,00 Kč.

Kč1) na hektar TTP při svažitosti pozemku (%)

Metoda do 35 35 až 50 nad 50

náklady zisk náklady zisk náklady zisk

mulčování 3 070 –3 070 3 530 –3 530 4 920 –4 920

výroba sena 3 910 7 010 9 865 –815 13 440 –4 390

výroba senáže 4 655 3 960 12 050 –4 850 14 810 –7 630

výkrm skotu 17 160 4 730 25 535 –3 650 29 880 –9 455

výkrm volů 17 495 4 055 26 185 –4 630 30 695 –9 170

odchov jalovic 18 240 4 920 27 480 –8 760 33 025 –14 305

výkrm jehňat 21 600 2 280 25 010 –1 130 27 000 –3 120

Tabulka č. 5 – Náklady a zisk při různých způsobech využívání TTP

Ukazatel jednotka EU-15 EU-12 Rakousko Německo Polsko ČR

TTP ze zem. půdy1) % 39,7 25,9 54,6 28,1 19,7 23,2

krav bez TPM kvóta kusů 20,4 6,6 21,7 13,5 10,2 9,2

na 100 ha kusů 21,8 4,0 15,1 14,9 3,4 16,9

TTP 2010 %2) 107 61 70 110 33 184

Tabulka č. 2 – Výměna TTP a stavy krav bez TPM v EU a v ČR

Pramen: Faostat (2011); Eurostat (2011); Nařízení rady čís. 1782/2003 z 29. 9. 2003.1) výměra zem. půdy a TTP z roku 2009 (Faostat), stavy krav bez TPM z roku 2010 (Eurostat).

22

ve ztíÏen˘ch (LFA) oblastech(pastva pfies letní období, v zim-ním období stáj) pouÏívan˘chv Nûmecku uvádí tab. 6.

Normativní údaje potvrzují zná-mou skuteãnost, Ïe bez prémií jev˘sledkem chovu krav bez TPMv˘razná ekonomická ztráta. Z údajÛv tab. 4 ji lze odhadnout na cca 22 845 Kã na krávu a rok, aktuálníprémie vyplácené v Nûmecku bymûly chovatelÛm zajistit mírn˘ zisk(cca 600 Kã na krávu a rok) odpo-vídající mífie rentability kolem 2 %.

Hlavní normativní ukazatele proustájení krav bez TPM pfies zimníobdobí ve stáji, resp. celoroãnûna pastvinû jsou podle Waßmuthaa kol. (2006) uvedeny v tab. 7.

Celková v˘‰e dotací souvisejí-cích s vyuÏíváním TTP dosahovalav roce 2010 v Nûmecku kolem 13 450 Kã na hektar TTP a 23 400 Kãna krávu (tab. 8). Na pfiibliÏnûstejné v˘‰i se tyto dotace udrÏído roku 2013.

Ekonomické ukazatele chovukrav bez TPM ve spolkové zemiBrandenburg uvádí tab. 9.

V kalkulaci v tab. 9 je uvaÏovános délkou odchovu telat 7 mûsícÛ,pfii odchovu 80 a 90 telat od 100krav s pfiírÛstky hmotnosti jalovi-ãek 850 a 1050 gramÛ a b˘ãkÛ 950a 1150 gramÛ na kus a dena s hmotností odchovan˘ch jalo-viãek 219 a 262 kg a b˘ãkÛ 242a 282 kg. Z v˘sledkÛ kalkulace jemimo jiné patrno, Ïe zv˘‰enípoãtu odstaven˘ch telat od 100krav o 10 za rok má za následek

zv˘‰ení zisku o cca 2425 Kã nakrávu a rok, a Ïe prémie (na pod-nik a ekologické) se na celkov˘chpfiíjmech na krávu s teletem a rokpodílejí 55 a 50 %. Hlavními poloÏ-kami nákladÛ (cca 20 500 Kã nakrávu s teletem a rok) jsou krmiva(58 %) a pracovní náklady (27 %).Na ostatní nákladové poloÏky pakpfiipadá pouze 15 %.

Jednou z variant souvisejícís chovem krav masn˘ch plemenje v˘krm jalovic. Z vybran˘chnûmeck˘ch ukazatelÛ (tab. 10) jezfiejmé, Ïe intenzivní (dokrm)i extenzivní v˘krm jalovic je bezzapoãítání dotací ekonomickyztrátovou záleÏitostí, pfiiãemÏ pfii

Ukazatel jednotka hodnota Ukazatel jednotka hodnota

TTP na krávu s teletem ha 1,74 odstavená telata 9 290

telat na živě narozenýchkusů

95 tržby jatečný skot Kč1)/krávu 1 945

100 krav prodaných 74 celkem 11 235

roční obměna stáda 13,5 krmiva + stelivo2) 13 110

ztráty telat při odchovu % 5,0 náklady pracovní3)

Kč1)/krávu13 920

ztráty (úhyny) krav 3,5 ostatní položky4) 7 050

výroba krmiv na krávuhodin

7,0 celkem 34 080

spotřeba času na krávuna rok

26,5 zisk bez dotacíKč1)/krávu

–22 845

spotřeba času na hektar 19,2 s dotacemi5) +600

krav na ošetřovatele kusů 125 cena březí jalovice Kč1)/kus 26 400

živá hmotnost býčkůkg/kus

250 cena býčkůKč1)/kus

14 400

prodávaných jaloviček 230 prodaných jaloviček 9 600

živá hmotnost krav 600cena za

krávy 50,40

při porážce býků kg/kus 900jatečné

býky Kč1)/kg 48,00

vyřazených jalovic 440 jalovice 55,20

Tabulka č. 6 – Normativní ukazatele ke kalkulaci chovu krav bez TPM v Německu (2010)

1) 1 Euro = 24,00 Kč2) krmiva objemná a jadrná a minerální přísady3) celkem (včetně organizace a řízení práce aj.), výpočet ze spotřeby času a sazby 9,04 Euro (cca 215 Kč) za hod.4) celkem uvedeno cca 20 položek nákladů5) výši prémií a dotací uvádí tab. 5.

Pramen: WAßMUTH a kol. (2006).

Ukazatel jednotka stáj. ustájení ustájení

výměra TTP ha/krávu 1,63 1,70

„hustota“ zvířatDJ/ ha TTP 0,85 0,80

produkce sušiny z TTP tun/ha/rok 3,5 3,5

roční obměna stáda % 13,5 12,0

živě narozená / prodaná telata/100 krav kusů/rok 96 / 75 96 / 77

úhyny krav / ztráty telat (vč. mrtvě nar.) % 3,5 / 7,0 2,0 / 6,5

vyřazování mladého skotu 17,5 17,5

potřeba pracovního času hod./rok 23,6 18,2

krav na ošetřovatele kusů 124 160

Tabulka č. 7 – Vybrané ukazatele ke kalkulaci chovu krav bez TPM v Německu

Ukazatelpodniková ekologická vyrovnávací

celkemprémie prémie2) příplatky4)

Kč1) na hektar 5 350 4 4404) 3 6505) 13 440

Kč1) na krávu3) 9 310 7 725 6 350 23 385

Tabulka č. 8 – Vývoj dotací s vazbou na chov krav bez TPM v Německu (2010)

Pramen: Berger (2010).1) 1 Euro = 24,00 Kč2) program KULAP (Kulturní krajina)3) 1,74 ha TTP na krávu s teletem4) příplatky za hospodaření ve ztížených podmínkách (udržování krajiny, ochrana přírody a živočichů) 5) tříletý průměr vykázaný v účetnictví hodnocených podniků.

23

intenzivním zpÛsobu je vykázanáztráta pfiibliÏnû poloviãní neÏ pfiiextenzivním pastevním v˘krmujalovic.

Autorka hodnocení v závûruuvádí, Ïe v˘krm jalovic mÛÏe b˘tekonomicky efektivní v pfiípadûvyuÏívání pfieváÏnû odepsan˘ch

budov a mechanizace, nízk˘chnákladÛ na krmení, dobréhofiízení genetiky, krmení a chovu,vysoké kvality masa a odpovídají-cích cen za jakostní produkci.

Z publikace vydané âesk˘msvazem chovatelÛ masnéhoskotu „Uzávûrky KU za kontrolnírok 2010“ je v tab. 11 uvedenonûkolik ukazatelÛ. Jeden z hlav-ních ekonomicky v˘znamn˘chukazatelÛ – poãet odchovan˘chtelat na 100 krav – je pfiímo ovliv-nûn poãtem Ïivû narozen˘chtelat. PonûvadÏ tento ukazateldosahoval pouze 75,4 naroze-n˘ch telat na 100 krav, byl poãetodchovan˘ch telat niωí neÏ jepro pfiíznivou „ekonomiku“chovu této kategorie skotupoÏadováno (90 a více telat).Vykázan˘ poãet narozen˘ch telatmohl b˘t ovlivnûn skuteãností,Ïe se jedná o podniky a chovus KU krav bez TPM. Napfi. pfiizamûfiení na produkci chovn˘cha plemenn˘ch zvífiat se mohlaprojevit snaha chovatelÛ o udr-Ïení kvalitních plemenic v chovui pfii hor‰í plodnosti, o dosaÏeníurãité hustoty zvífiat k optimál-nímu vyuÏití TTP aj. Pfiesto jez ekonomick˘ch dÛvodÛ Ïádoucítento ukazatel zlep‰it.

Odhad ekonomického pfiínosuzlep‰ení nûkter˘ch produkãníchukazatelÛ a organizace chovukrav bez TPM uvádí tab. 12.

Ukazatelodchov telat na 100 krav rozdíl %

80 90 (80 telat = 100 %)

tržby za telata 7 850 10 440 +33,0

tržby za vyřaz. krávy a jalovice 2 925 3 000 +2,6

tržby celkem 10 775 13 440 +24,7

prémie celkem2) 13 270 13 560 +2,2

tržby (příjmy) celkem 24 045 27 000 +12,3

objemná krmiva 11 040 11 255 +1,9

jadrná krmiva, minerál. přísady 575 575 0,0

pracovní náklady 5 330 5 640 +5,8

PHM, energie, voda 480 480 0,0

zapouštění, plemenářské výkony 480 480 0,0

veterinární výkony. léky 25 25 0,0

ostatní položky 2 085 2 090 +0,2

náklady celkem 20 015 20 545 +2,6

zisk bez prémií / s prémiemi –9 240 / 4 030 –7 105 / 6 455 –23,1 / +60,2

rentabilita (%) bez / s prémiemi –46,2 / +20,1 –34,6 / +31,4 +11,6

Tabulka č. 9 – Ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM1) (Kč na krávu a rok, 1 Euro = 24 Kč)

Pramen: Hanff a kol. (2010).1) celoroční „venkovní“ chov, jarní telení;2) z toho prémie na podnik 9020 a 9215 Kč a ekologická prémie (program KULAP) 4250 a 4345 Kč.

Ukazatel jedn.intenzivní – dokrm extenzivní

(900 g, 17 měs.) (700 g, pastva)

telata od krav x bez TPM dojených, bez TPM

jakost objemných krmiv x vysoká dobrá

jadrná krmiva kg/kus/cen 2,0 až 4,0 (1,0 až 3,0)

pastva x ne ano

stájový dokrm x ne ano

přírůstek g g/kus/den 1000 až 1100 700 až 800

věk při porážce měs. do 17 19–22

porážková hmotnost kg/kus 450 až 580 550 až 600

jat. jalov. (308 kg x 3 Euro) 22 175 22 175

tržby statková hnojiva Kč/kus/rok 3 430 4 850

celkem 25 605 27 025

tele (75 kg x 3,40 Euro) 6 120 6 120

objemná krmiva 9 265 11 090

nákladyjadrná krmiva, miner.

Kč/kus/rok3 625 4 585

pracovní náklady 3 890 4 800

ostatní položky 10 365 13 435

náklady celkem 33 265 40 030

zisk Kč/kus/rok –7 660 –13 005

Tabulka č. 10 – Ukazatele výkrmu jalovic (1 Euro = 24 Kč)

Pramen: Lindner, R.: Mit Färsenmast Geld verdienen. Landinfo (2010).

Ukazatel jedn. hodnota poznámka

krav celkem tis. kusů 178,0 k 1. 4. 2011

bezv KU

kusů 21 741 v období 1. 10. 2009 až 30. 9. 2010

TPM % 12,2 100 % = stav krav k 1. 4. 2011

celkem kusů 17 280 79,5 telat na 100 krav

narozenáživě

kusů 16 399 94,9 % z narozených celkem

telata na 100 krav 75,4 74,9 telat za rok 2009

mrtvě % 4,9 4,8 % za rok 2009

Tabulka č. 11 – Ukazatele plodnosti krav bez TPM v KU v ČR (průměrné ukazatele, 2010)

Pramen: Uzávěrky KU za kontrolní rok 2010.

24

ZávûrMezi hlavní (obecnû známé

a vût‰inou chovatelÛ dodrÏo-vané) faktory ovlivÀující ekono-mické v˘sledky chovu krav mas-n˘ch plemen patfií:

• odchov 90 aÏ 95 telat na 100 krava rok

• ztráty telat pod 5 % z naro-zen˘ch

• délka mezidobí kolem 365 dnÛ

• první otelení jalovic ran˘ch ple-men ve vûku 24 aÏ 26 mûsícÛ

• první otelení v‰ech plemen co nejdfiíve po dosaÏení vûkustanoveného chovn˘m cílem

• roãní obmûna stáda krav v roz-mezí 15 aÏ 20 %

• úãelné investice (minimálníodpisy a náklady na vybavení)

• minimalizace v‰ech náklado-v˘ch poloÏek

• optimální management a orga-nizace práce

• ekologická produkce• zapojení do dotovan˘ch pro-

gramÛ a projektÛ• splnûní podmínek pro maxi-

mální pfiíplatky, prémie a dal‰ídotace

• volba nejv˘hodnûj‰í formy pro-deje.

Nadpodnikové záleÏitosti, mezikteré patfií podpora podnikání,odbytu a prodeje, stavy a rozmís-tûní skotu, ozdravování stád, roz-dûlení dotací, podpora v˘vozua spotfieby domácích potravin,ochrana vnitfiního trhu aj.) musejíb˘t za podpory celé spoleãnostifie‰eny ve spolupráci chovatelÛ,jejich profesních organizací, nad-podnikov˘ch orgánÛ a zpra-covatelÛ.

Pfiíspûvek byl vypracován v rámcifie‰ení v˘zkumného zámûru ã.: 0002701404.

Ukazatelorientační přínos (Kč na krávu a rok)

průměr rozmezí

zvýšení hmotnosti prodaného telete o 30 kg 1500 1200–1800

prodloužení odchovu telat o měsíc 1500 1200–1800

snížení nákladů na 10 MJ ME krmiv o 0,25 Kč 1250 1000–1400

snížení nevyhovujícího věku při 1. otelení o měsíc 1050 900–1500

zvýšení ceny prodaného telete o 1250 Kč 900 700–1000

zvýšení přírůstku telat o 100 g na den 870 700–1000

snížení roční obměny stáda o 5 % 750 400–1100

snížení spotřeby práce o 1 hod. na krávu a rok 200 100–600

zkrácení nevyhovující délky mezidobí o den 70 60–80

Tabulka č. 12 – Odhad přínosů opatření v chovu krav bez TPM

Graf č. 3 – Zmasilost a protučněnost JUT býků (n = 7511, 2004–2006)

VV˘Ïiva, produkce a˘Ïiva, produkce a ekonomika chovu krav ekonomika chovu krav bez trÏní produkce mléka vbez trÏní produkce mléka v RakouskuRakousku

Johann Häusler, V˘zkumné a ‰kolicí centrum (LFZ) Raumberg-Gumpenstein(Rakousko)Jindfiich Kvapilík, V˘zkumn˘ ústavÏivoãi‰né v˘roby, v.v.i., Praha-Uhfiínûves

Rámcové podmínky chovu kravbez TPM v RakouskuChov krav bez TPM v Rakouskucharakterizují následující hlavnípodmínky:• 54 % v˘mûry zemûdûlské pÛdy,

to je 1,8 mil. ha, pfiipadá na TTP;

• 37 % v‰ech farmáfiÛ hospodafiív horsk˘ch oblastech;

• více neÏ 56 % v‰ech farmáfiÛprovozuje zemûdûlství jakovedlej‰í zamûstnání;

• kvóta (strop poãetních stavÛ)krav bez TPM dosahuje 375 000kusÛ;

• v roce 2010 se v Rakousku cho-valo kolem 260 000 krav bez TPM(cca 70 % kvóty);

• krávy bez TPM se chovají v cca43 000 podnicích, z toho„ãist˘ch chovÛ“ je asi 20 000;

• zvy‰ují se poÏadavky spotfiebi-telÛ na regionální v˘robky, resp.roste poptávka po kvalitnímhovûzím mase z regionÛ.V dÛsledku této situace jsouvyvíjeny znaãkové programy.

Z grafu 1 je patrno, Ïe celkovéstavy krav se v letech 2008 a 2009témûfi nezmûnily, do prosinceroku 2010 se v‰ak poklesly o 3905kusÛ. Trend ve sniÏování stavÛ kravbez TPM z let 2008 a 2009 pokraão-val i v roce 2010. Jejich poãetdosáhl 260 883 kusÛ, coÏ pfiibliÏnûodpovídá stavu v roce 2004. Podílkrav bez TPM na celkov˘ch stavechkrav se v posledních letech udr-Ïuje na úrovni kolem 33 %.

Jednou z podmínek udrÏenía zlep‰ování v˘robních a ekono-mick˘ch ukazatelÛ chovu kravbez TPM je získávání a anal˘zav˘robních a ekonomick˘ch datz podnikÛ. Za rok 2010 bylo do

25

hodnocení ukazatelÛ chovu kravbez TPM v pûti centrech zapojeno23 pracovních skupin a 304 pod-niky, pfiiãemÏ roãní v˘sledky bylyanalyzovány z 228 podnikÛ a 4247krav bez TPM. Za vyuÏití jednot-ného celostátního v˘poãetníhoprogramu jsou získány a analyzo-vány údaje o objemn˘ch a jadr-n˘ch krmivech, veterinárnícha plemenáfisk˘ch v˘konech, dopl-nûní stáda aj. a poãtech, cenácha v˘sledcích klasifikace jateãnûupraven˘ch tûl prodan˘ch zvífiat.

Z ústfiední evidence jsou pfiejí-mána data o stavech a zmûnáchstavÛ zvífiat a o porodech telat.

U hodnocen˘ch 228 podnikÛbylo zji‰tûno, Ïe v roce 2010v nich bylo v prÛmûru na podnikchováno 18,6 krav bez TPMa odchováno 18,1 telat. Z údajÛv tab. 1 vypl˘vá, Ïe pfiibliÏnû vedvou tfietinách podnikÛ bylo cho-váno ménû neÏ 20 a ve 14 % pod-nikÛ více neÏ 30 krav bez TPM,a Ïe v 27 % bylo odchováno ménûneÏ 10 a ve 40 % podnikÛ 10 aÏ 20.Odchovaná telata byla prodának dal‰ímu chovu nebo v˘krmu,popfi. vyuÏita ve vlastním pod-niku.

Z hodnocen˘ch 228 produkuje123 (54 %) podnikÛ mladá jateãnázvífiata, 85 (37 %) podnikÛ zásta-vová zvífiata a 20 (9 %) podnikÛplemenná a chovná zvífiata.

Formy produkce chovu krav bezTPM

Chov krav bez TPM v Rakouskuje zamûfien na:– produkci a prodej zástavu;– produkci masa z mlad˘ch zvífiat;– v˘krm jateãn˘ch zvífiat ve vlast-

ním podniku;

– prodej chovného a plemennéhoskotu;

– péãi o krajinu a zachování gene-tick˘ch rezerv.Forma produkce musí b˘t pfii-

zpÛsobena specifick˘m podmín-kám a zvlá‰tnostem podniku(poloha, kvalita pastvin, moÏnostiodbytu …) a zájmÛm (cílÛm)vedoucího podniku!

Základní charakteristiku tfiináctihlavních masn˘ch plemen skotuvyuÏívan˘ch v rámci v‰ech foremprodukce v Rakousku uvádí tab. 2.

„Ideální“ kráva bez TPM by mûlamít:– produkci 2500 aÏ 3500 kg mléka

za cca 250 dnÛ laktace;– hlubok˘ hrudník a slabinu,

dobré osvalení k˘ty, plecea hfibetu;

– dostateãnû ‰irokou a mírnû kle-sající pánev;

– spí‰e men‰í aÏ stfiední rámec,velmi dobré konãetiny;

– zdravé a vysoko posazenévemeno, ne pfiíli‰ silné a dlouhéstrukyRozdíl 1000 kg v produkci mléka

na krávu bez TPM a laktaci pfied-stavuje rozdíl cca 150 g (100 aÏ200) gramÛ denních pfiírÛstcíchhmotnosti telat, resp. jejich o 40aÏ 50 kg niωí Ïivou hmotnost pfiiodstavu, a hor‰í klasifikaci jateãnûupraven˘ch tûl.

Produkce zástavu– tradiãní zpÛsob zpenûÏování

produktÛ chovu krav bez TPM;– telata se v 6–9 mûs. vûku a pfii

Ïivé hmotnosti 200–320 kg (pfii nedostatku krmiv i dfiíve)

Graf č. 1 – Vývoj početních stavů krav v Rakousku

Podniků počet krav a počet odstavených (prodaných) telat na podnik

s počtem < 10 10–19 20–29 30–39 40–49 ≥ 50

kravn 59 85 53 17 8 6

%2) 25,9 37,3 23,2 7,5 3,5 2,6

telat1)n 60 91 41 25 4 6

%2) 26,8 39,9 18,0 11,0 1,8 2,6

Tabulka č. 1 – Velikost stád krav bez TPM a odstavená telata na podnik (2010)

Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM.1) odstavená (prodaná) telata2) celkem 228 podniků = 100 %.

Rámec plemenomasná jatečná požadovaná

užitkovost1) výtěžnost1) intenzita1)

plemena charolais ++ ++ ++

s velkým blonde d’aquitaine ++ ++ ++

rámcem piemontese + ++ ++

belgické modré + ++ ++

fleckvieh + + +

gelbvieh (žlutý skot) + + +

limousin + ++ +

pincgavské o + +

německý angus + + o

aberdeen angus o + o

plemena luing – + o

s malým galloway – o –

rámcem highland – o –

Tabulka č. 2 – Vlastnosti hlavních masných plemen skotu chovaných v Rakousku

1) ++ = vysoká, + = nadprůměrná, o = průměrná, – = nízká.

➩

26

odstaví a prodají podnikÛm spe-cializovan˘m na v˘krm skotu;

– systém je vhodn˘ i pro exten-zivní suché a horské oblasti;

– vût‰inou k uÏitkovému kfiíÏeníspí‰e s pozdními plemeny sestfiedním a velk˘m rámcem(charolais, blonde d’aquitaine).Z v˘sledkÛ uveden˘ch v tab. 3

lze odvodit, Ïe o ekonomick˘chv˘sledcích produkce zástavu roz-hodují pfiedev‰ím náklady na chovkrav bez TPM. Proto by kaÏd˘podnik s chovem této kategorieskotu mûl hledat cesty ke sníÏenínákladÛ, napfi. zv˘‰ením kvalityobjemn˘ch krmiv a minimalizacínákladÛ na jadrná krmiva.

Produkce mladého jateãnéhoskotu– vhodná pro podniky specializo-

vané na chov krav bez TPM;– vyuÏívaná pfiedev‰ím v rámci

znaãkov˘ch programÛ (Natura-Beef, Styria Beef, Tiroler Jahrlingaj.) a pfiímého prodeje (zedvora);

– mlad˘ skot se poráÏí max.v 10–12 mûs. vûku pfii hmotnosticca 300–420 kg (jateãná hmot-nost 150–250 kg);

– spí‰e intenzivní odchov – nutnádobrá krmivová základna;

– obchodní tfiídy E, U, R, tfiída zaprotuãnûnost: 2, 3;

– vûk 9 aÏ ménû neÏ 11 (12)mûsícÛ;

– hmotnost jateãného tûla 200(220) aÏ 270 kg, Ïivá hmotnost:380–500 kg;K produkci mladého jateãného

skotu lze vyuÏívat uÏitkového kfií-Ïení. Matefiské plemeno by mûlomít dobrou produkci mléka (napfi.fleckvieh), jako otcovské plemenose obvykle volí b˘ci malého aÏstfiedního rámce (napfi. limousin,aberdeen angus). Podmínkoudobr˘ch ekonomick˘ch v˘sledkÛje dobrá masná a jateãná uÏitko-

vost (pfiírÛstky, v˘tûÏnost, obsahtuku). Maso z mlad˘ch zvífiatodpovídá aktuálnímu trenduv˘Ïivy (kfiehkost, krátká doba pfií-pravy).

Hlavní v˘sledky dosaÏené u tétoformy produkce chovu krav bezTPM za rok 2010 jsou uvedenyv tab. 4.

Produkce kvalitního hovûzíhomasa v˘krmem jalovic a volÛ– jalovice a voli dobfie vyuÏívají

a zhodnocují objemná krmiva;– v˘krm tûchto kategorií skotu je

roz‰ífien pfiedev‰ím v rámciznaãkov˘ch programÛ;

– poráÏková hmotnost cca 550 kgu jalovic a 620 kg u volÛ;

– vûk pfii poráÏce: pfii extenzivnív˘krm 20 aÏ 34 mûs., intenzivnív˘krm 12 aÏ 16 mûs.;

– pfieváÏnû v rámci uÏitkovéhokfiíÏení, ale rovnûÏ napfi. ple-meno fleckvieh;

– pfii odchovu telat se poÏadujedobrá produkce mléka (napfi.krávy plemene fleckvieh);

– jako otcovská plemena by mûlib˘t vyuÏíváni b˘ci stfiedního aÏvelkého rámce, spí‰e pozdní(charolais, blonde d’aquitaine);

– dobrá masná a jateãná uÏitko-vost (pfiírÛstky, v˘tûÏnost)a dobrá kvalita masa;

– moÏná realizace v kaÏdém pod-niku s chovem skotu.Vybrané provozní a ekono-

mické ukazatele v˘krmu volÛ zarok 2010 v Rakousku uvádí tab. 5.

Prodej chovného a plemennéhoskotu

Prodej jalovic, prvotelek a b˘kÛz ãistokrevn˘ch chovÛ uplatÀujev Rakousku pouze mal˘ podílpodnikÛ (cca 2700) s chovem kravbez TPM. Ve 20 podnicích s prode-jem zvífiat k dal‰ímu chovuvyhodnocen˘ch za rok 2010 bylochováno 381 krav a pfii prÛmûr-ném mezidobí 416 dnÛ byloodchováno 99 telat na 100 krav.Pfii prÛmûrn˘ch trÏbách 1305Euro (31 320 Kã) a pfiím˘ch nákla-

Ukazatel jednotka průměr + 25 % – 25 %

hmotnost při prodeji kg 317 335 367

věk při prodeji dny 227 232 233

přírůstky hmotnosti g/kus/den 1 263 1 245 1 246

tržby za prodaná zvířata Kč1)/kus 17 590 18 335 19 270

tržby – přímé náklady2) Kč1)/krávu 14 495 8 710 2 830

Tabulka č. 3 – Hlavní ukazatele produkce zástavu v Rakousku (2010)

Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM.1) 1 Euro = 24,00 Kč2) tržby na krávu snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung).

Ukazatel jednotka průměr + 25 % – 25 %

jateč. hmotn. za studena kg/kus 222 228 211

věk při prodeji dny 341 350 341

přírůstky hmotnosti g/kus/den 1 072 1 074 1 005

tržby za prodaná zvířata Kč1)/kus 25 730 25 775 24 120

Tabulka č. 4 – Hlavní ukazatele produkce mladých jatečných zvířat v Rakousku (2010)

Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM.1) 1 Euro = 24,00 Kč.

Ukazatel jednotka průměr + 25 % – 25 %

hodnoceno podniků/zvířat n 35/529 9/171 9/124

prodáno volů z podniku n 19 15 14

hmotn. při nákupu/na jatkách kg/kus 219/706 151/729 292/694

jatečná hmotn./výtěžnost kg/% 381/54 401/55 375/54

přírůstky hmotnosti g/kus/den 921 981 742

krmné dny n 529 588 542

cena zástavu 17 520 14 880 19 970

objemná krmivaKč1)/kus

4 055 3 890 4 130

jadrná krmiva 2 545 2 065 3 190

ostatní přímé náklady 2 015 1 915 1 940

přímé náklady celkem Kč1)/kus 26 135 22 750 29 230

tržby za prodaná zvířata Kč1)/kus 33 865 35 495 31 845

tržby – přímé náklady2)Kč1)/kus 7 730 12 745 2 615

Kč1)/stáj. místo 5 330 7 920 1 752

Tabulka ã. 5 – Hlavní ukazatele v˘krmu volÛ v Rakousku (2010)

Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM.1) 1 Euro = 24,00 Kč2) tržby za kus snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung).

27

dech 959 Euro (23 015 Kã) dosáhlytrÏby sníÏené o pfiímé náklady 346Euro (8305 Kã).

Péãe o krajinu a zachování gene-tick˘ch rezerv

K péãi o krajinu jsou vhodnánenároãná extenzivní plemenadobfie sná‰ející celoroãní pobytvenku (skotsk˘ náhorní skot, gal-loway, trpasliãí zebu, jak, luingaj.). PonûvadÏ intenzivní pastvinya kvalitní krmiva nevyuÏijí, jsouvhodná pouze pro extenzivnípastvu. Hospodáfisk˘ v˘znamchovu tûchto plemen je mal˘,uspokojiv˘ch pfiíjmÛ je dosaho-váno pfii prodeji ze dvora a doobchodÛ se specialitami.

Mezi ohroÏená plemenav Rakousku patfií napfi. pustertalersprintzen, murbodner, hinterwäl-der, tuxer aj. Jejich v˘znam je pfiiobvyklém omezení na urãité regi-ony mal˘. Pfii znaãné variabilitûdosahují pomûrnû dobrou mas-nou uÏitkovost a kvalitu masa.Podpora zachování genetick˘chrezerv v‰ak v podnicích zamûfie-n˘ch na tuto ãinnost tvofií pod-statnou ãást pfiíjmÛ.

Nûkteré zásady krmení krav bezTPM a jejich telatKrávy– první mûsíc odchovu:

spí‰e stfiídmû � nezávisle naprodukci mléka (5,0 – 5,2 MJ NELna/kg su‰iny) � seno + travnísiláÏ nebo pastva hor‰í kvality;

– 2. aÏ 5. mûsíc odchovu: dobrá jakost objemn˘ch krmiv(5,5 – 5,7 MJ NEL);

– 6. aÏ 10. mûsíc odchovu: jakost objemn˘ch krmiv semÛÏe sniÏovat � seno + travnísiláÏ nebo pastva hor‰í kvality;

– stání na sucho:kvalitu objemn˘ch krmiv pfiizpÛ-sobit kondici (BCS) � zabránitpodv˘Ïivû a pfiekrmování krav;

– minerální látky:postaãuje 30 – 50 g obchodníminerální smûsi obohacenévitamíny pfiizpÛsobené objem-n˘m krmivÛm (s vysok˘m obsa-hem stopov˘ch prvkÛ a fosforu)a 20 – 30 g dobytãí soli;

– tûlesná kondice (BSC) krav: pfii stání na sucho, resp. pfii otelení,BSC 3,00 aÏ 3,50 (3,75 bodu). Poklestûlesné kondice do 100. dne

odchovu maximálnû o 1,00 bod,optimálnû pak o 0,5 – 0,75 bodu;

Mezi ãasté chyby pfii krmení kravpatfií:• pfietuãnûní krav pfii otelení;• nedostateãná v˘Ïiva v období

odchovu telat – v˘razné zhub-nutí;

• nevyváÏené krmné dávky (bílko-viny, energie, minerální látky,vitamíny);

• rychlá zmûna krmné dávky;• nízká kvalita krmiv a nedosta-

teãné zásobování vodou.

PastvaPfii pastvû krav bez TPM je nutnovûnovat pozornost zejména:• pozvolnému pfiechodu na

„jarní“ a „podzimní“ krmnoudávku (mikroflóra bachoru);

• pfiikrmování senem, dobrousenáÏí nebo slámou zaãátkemjara a na podzim

• pfiístfie‰ku k ochranû pfied chla-dem, vûtrem, vlhkem a sluncem;

• podávání minerálních látek;• prevenci a o‰etfiení vÛãi parazi-

tÛm.

Péãe o odchovávaná telata– ãisté a vydesinfikované porodní

boxy a v pfiípadû potfiebypomoc pfii telení;

– vãasné podání mleziva a udrÏo-vání hygieny pfii krmení;

– kontrola v˘skytu parazitÛ;– optimální v˘Ïiva krav (= dobrá

produkce mléka);– nejlep‰í objemná krmiva ad libi-

tum;– dostatek bezvadné napájecí

vody (ãisté napájeãky!);

Ukazatel jedn. průměr býci voli jalovice

počet zvířat n 62 9 32 21

hmotnost při narození kg

45 47 45 43

porážková živá hmotnost 404 438 408 383

dnů výkrmu n 299 291 297 307

přírůstky hmotnosti g/kus/den 1216 1364 1233 1128

jatečné tělo za tepla kg 230,1 257,1 231,6 216,2

výtěžnost za tepla % 56,9 58,8 56,7 56,4

zmasilost (E=1)třída

2,5 2,0 2,5 2,8

protučněnost (1–5) 2,4 2,0 2,4 2,4

ledvinový tukkg 5,0 3,27 5,00 5,74

% z JUT 2,19 1,27 2,14 2,66

z pravé kýta 35,15 39,33 35,42 32,95

půlkyfilé kg 1,94 2,08 1,95 1,88

roštěná a rostbíf 9,38 10,12 9,29 9,19

cenné části % 41,41 41,46 41,22 41,68

Tabulka č. 6a – Produkce mladého jatečného skotu bez jadrných krmiv

Ukazatel jedn. fleckvieh FV x LI FV x MB1) LI (75 %)

počet zvířat n 2 49 9 2

hmotnost při narození kg

43 45 44 44

porážková živá hmotnost 392 404 398 428

dnů výkrmu n 306 300 286 345

přírůstky hmotnosti g/kus/den 1140 1218 1249 1114

jatečné tělo za tepla kg 216,2 231,7 220,5 247

výtěžnost za tepla % 55,2 57,2 55,3 57,7

zmasilost (E=1)třída

2,5 2,5 2,8 2,5

protučněnost (1–5) 2,5 2,4 2,4 1,8

ledvinový tukkg 5,73 5,06 4,99 2,80

% z JUT 2,69 2,20 2,26 1,16

z pravé kýta 31,68 35,34 34,63 36,38

půlkyfilé kg 1,75 1,96 1,88 2,15

roštěná a rostbíf 8,28 9,43 9,00 10,95

cenné části % 41,15 41,37 41,76 41,20

Tabulka č. 6b – Produkce mladého jatečného skotu bez jadrných krmiv

Pramen: Grabnerhof-Niederalm; Saisonale Frühjahrsabkalbung, FV-Mutterkühe (Häusler u. Mit. 2007).1) rakouské regionální plemeno „Murbodner“.

Pramen: Grabnerhof-Niederalm; Saisonale Frühjahrsabkalbung, FV-Mutterkühe (Häusler u. Mit. 2007).

28

– pfiídavky minerálií (4 aÏ 6 %smûsi Ca a stopov˘ch prvkÛ + 2aÏ 3 % krmného vápence v jadr-ném krmivu;

– jadrná krmiva: odstavená telataano, odchovávaná telata se zfie-telem na situaci podniku, moÏ-nosti zpenûÏování, plemenoa produkci mléka matek. Pokudano, pak „energetická“ jadrnákrmiva, napfi. obilí, zrno kuku-fiice, su‰ené fiízky apod. K dosa-Ïení poÏadovan˘ch pfiírÛstkÛhmotnosti telat nûkter˘ch ple-men (napfi. limousin, charolaisaj.) je pfiídavek jádra vût‰inounutn˘. Produkci mladého jateã-ného skotu bez jadrn˘ch krmivtab. 6a a 6b;

– „telecí“ seno, jadrné smûsia minerální doplÀky je nutnotelatÛm pfiedkládat v pfiístfie‰ku;

– odstav a zmûna krmení nemáprobíhat souãasnû, nutnápozvolná zmûna krmné dávky.

Ekonomické ukazatele chovukrav bez TPM

PoloÏky trÏeb (pfiíjmÛ) a pfiím˘chnákladÛ zji‰Èované k v˘poãtu pfiís-

pûvku na úhradu (souãtu pfiíjmÛsníÏeného o pfiímé náklady) uvádítab. 7, trÏby za telata podle zamû-fiení chovu krav bez TPM graf 2a podíly hlavních poloÏek na

souãtu trÏeb (pfiíjmÛ) a pfiím˘chnákladÛ tab. 8. Jak je z tab. 7 a 8zfiejmé, neobsahují pfiímé nákladypoloÏku „pracovní náklady“(mzdy). PonûvadÏ se v Rakouskujedná pfiedev‰ím o men‰í rodinné

podniky, je odmûna za práci far-máfie a jeho rodiny hrazena, stejnûjako stálé náklady, z pfiíspûvku naúhradu (z trÏeb sníÏen˘ch o pfiíménáklady).

Vybrané prÛmûrné ukazatele tfiíhlavních produkãních smûrÛa chovu krav bez TPM celkem jsouuvedeny v tab. 6. Je z ní mimo jinépatrno, Ïe nejlep‰í ekonomick˘v˘sledek (trÏby sníÏené o pfiíménáklady) byl zji‰tûn pfii produkcimladého jateãného skotu (cca 13 130 Kã na krávu a rok a 123 %prÛmûru), nejhor‰í pfii produkcizástavov˘ch telat (8710 Kã a 81 %).Podíl pfiím˘ch plateb (prémií) nacelkov˘ch trÏbách dosáhlv prÛmûru 24 % pfii kolísání mezi22 a 27 %.

Tržby (příjmy) mínus přímé náklady

tržby za potomstvo doplnění stavu

mléčný výkrm telat, mladý skot, zástav, plem. zvířata nákup

vnitropodnikové převody (odstav, chov) z vlastního chovu

vyřazené jatečné krávy nákup telat (od kojných krav)

změna stavu zapouštění

přímé platby inseminace, přirozená plemenitba

prémie na krávy bez TPM náklady na krmiva

prémie na jalovice masných plemen (MUKA) objemná a jadrná krmiva

prémie za chov ohrožených plemen zdravotní stav zvířat

ostatní příjmy (výnosy) kontrola březosti, telení, ostatní

náhrady za zapouštění ostatní náklady

ceny (z přehlídek a výstav) stelivo, zpeněžování, reklama

pojistné plnění (pojištění skotu) členské příspěvky

ostatní příjmy (výkony) ostatní přímé náklady

= tržby snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung – DfL)

Tabulka č. 7 – Položky tržeb a přímých nákladů

Pramen: BMLFUW-Bundesauswertung Arbeitskreise Mutterkuhhaltung.

Graf č. 2 – Tržby za telata z chovu krav bez TPM (2010, 1 Euro = 24,00 Kč)

Tržby (příjmy) % Přímé náklady %

prodej telat 59 objemná/jadrná krmiva 32/8

prodej jatečných krav 10 obměna stáda/ nákup telat 29/3

změna stavu 7 stelivo 10

přímé platby (prémie) 21 ostatní přímé náklady 10

ostatní tržby (příjmy) 3 veterinární/plemenářské výkony 6/2

celkem (1153 Euro, resp. 27 670 Kč) 100 celkem (673 Euro, resp. 16 150 Kč) 100

Tabulka č. 8 – Hlavní položky celkových tržeb (příjmů) a přímých nákladů na krávu a rok

Pramen: BMLFUW-Bundesauswertung Arbeitskreise Mutterkuhhaltung.1) 1 Euro = 24,00 Kč.

29

Závûr• chov krav bez TPM je pracovnû

extenzivní forma chovu zvífiata hospodafiení na TTP;

• chovem krav bez TPM je za pfii-rozen˘ch podmínek chovua úsporného vynakládání ener-gie a kapitálu získáváno kvalitníhovûzí maso a v pfiirozenéma kulturním stavu udrÏovánakrajina;

• hlavním zdrojem pfiíjmÛ z chovukrav bez TPM je tele;

• mezidobí del‰í jak optimum (cca365 dnÛ) má negativní dopad naekonomiku chovu;

• krmné dávky ovlivÀují plodnost,proto je nutno zamezit podv˘-Ïivû a pfiekrmování;

• zejména pfied koncem odchovutelat a v dobû stání na sucho jenezbytné sníÏení pfiíjmu ener-gie;

• forma produkce musí b˘t pfiizpÛsobena podnikov˘m pod-mínkám a poÏadavkÛmvedoucího podniku.

Pfiíspûvek byl vypracován v rámci fie‰ení projektu NAZV ã. QH 81280.

Ukazatel jedn.produkce

jat. skot2) zástav chovný skot celkem

hodnoceno podniků/krav n 123/1 886 85/1 992 20/381 228/4 247

věk krav roky 6,4 5,9 5,8 6,2

narozená telata na 100 krav kusy 104 106 1,01 104

odchovaná telata % 84 87 84 85

odchovaná telata na 100 krav kusy 95 100 0,99 97

mezidobí dny 403 392 416 400

tržby za odchovaná zvířata 20 160 16 150 17 570 18 050

tržby za jatečné krávyKč1) na

3 000 2 570 4 920 3 000

změna stavukrávu

2 350 1 970 2 305 2 110

přímé platbya rok

6 550 6 265 8 375 6 550

ostatní tržby (výnosy) 1 055 650 1 010 840

tržby (výnosy) celkem 29 785 25 130 31 320 27 670

obměna stáda 5 615 5 425 9 000 5 785

plemenářské výkony 410 310 600 385

objemná krmiva (kráva a tele) 6 770 5 930 7 610 6 410

jadrná krmiva (kráva a tele) Kč1) na 1 560 1 560 2 090 1 630

veter. výkony (kráva a tele) krávu 1 175 1 250 1 585 1 250

stelivo a rok 1 655 2 230 1 990 1 970

ostatní přímé náklady 2 110 1 200 1 465 1 945

přímé náklady celkem 17 065 16 655 23 015 16 150

tržby – přímé náklady3) 12 720 8 475 8 305 11 520

přímé platby z tržeb % 22 25 27 24

variabilní náklady na den Kč1) na 47,30 47,05 47,05 48,25

náklady na objemná krmiva krávu 18,50 16,30 20,65 17,50

náklady na jadrná krmiva a den 4,30 4,30 5,75 4,55

Tabulka č. 9 – Ukazatele hlavních produkčních směrů chovu krav bez TPM v Rakousku (2010)

Pramen: BMLFUW – vyhodnocení výsledků chovu krav bez TPM.1) 1 Euro = 24,00 Kč;2) mladý jatečný skot;3) tržby za kus snížené o přímé náklady (Direktkostenfreie Leistung).

VV˘znamná Ïivotní jubilea˘znamná Ïivotní jubileaBûhem podzimních mûsícÛ oslavily svá Ïivotní jubilea ãtyfii v˘znamné osobnosti chovu masného skotu u nás.

Pût kfiíÏkÛ si od záfií nese na zádech fieditel plemenn˘ch knih a inspektor pro oblast v˘chodních âech, Jan Kopeck˘,nûkolik let dohlíÏející na plemenáfiskou práci Svazu. A o jeden více uÏ má Karel ·eba, dlouholet˘ pracovník a ãinovník na‰eho svazu, nyní pÛsobící jako zootechnik v chovu Antonína ·Èastného a jako pfiedseda Klubu chovatelÛblonde d’Aquitaine. Stejnû na tom je i Josef Papáãek, st., jeden z prvních chovatelÛ masného skotu u nás, konkrétnûplemene limousine, o jehoÏ farmû si mÛÏete pfieãíst v reportáÏi dále v ãasopise. A v neposlední fiadû pan Franti‰ekJonát, kter˘ ze sv˘ch ‰esti kfiíÏkÛ ãtyfii vûnoval práci v ZD Brloh a z toho polovinu chovu plemene Aberdeen Angus,kde zanechal v˘raznou stopu, mimo jiné i v podobû 261 odchovan˘ch plemenn˘ch b˘kÛ, coÏ nemá v âR konkurenci.V‰em zmínûn˘m pánÛm vyslovujeme respekt za jejich odvedenou práci a pfiejeme v‰e nejlep‰í do dal‰ích let!

30

Anna Marcinková

JiÏ po druhé se âSCHMS ve spo-lupráci s firmou Bursia Praha roz-hodl uspofiádat autobusov˘ zá-jezd na jednu z nejv˘znamnûj‰íchchovatelsk˘ch v˘stav, o které uÏsly‰el snad kaÏd˘, kdo se zab˘váchovem francouzsk˘ch masn˘chplemen skotu – Sommet de l’Elevage, která kaÏdoroãnû pro-bíhá v Clermond-Ferrand ve Francii.

KaÏd˘ roãník v˘stavy Sommetde l’Elevage je „vûnován“ jed-nomu plemeni masného skotu,které má na v˘stavi‰ti hlavní pre-zentaci spojenou s národním‰ampionátem. Vybrané plemenoje pak zastoupeno mnohem vût-‰ím poãtem zvífiat a tuto prestiÏníudálost si nenechá ujít snadÏádn˘ vystavovatel. Napfiíklad rok2009 patfiil plemeni salers. V roce2010 se na v˘stavi‰ti se‰li pfiede-v‰ím pfiíznivci plemene charolais.A leto‰ní rok byl ve znamení oblí-beného plemene limousine, kterése jiÏ ve Francii sv˘mi stavy blíÏíkulaté hranici 1 milionu chova-n˘ch kusÛ. S ohledem na úspûchakce v roce 2009 se âesk˘ svazchovatelÛ masného skotu ve spo-lupráci se spoleãností BursiaPraha opût rozhodli vypravit natuto v˘znamnou chovatelskouakci cel˘ autobus, kter˘ se opûtbez problémÛ naplnil zájemci jiÏkrátce po zvefiejnûní podmínekúãasti.

Náv‰tûva vûhlasné v˘stavy v‰aknebyla jedin˘m lákadlem, kvÛlikterému se témûfi padesátka ães-k˘ch chovatelÛ a pfiíznivcÛ chovumasn˘ch plemen rozhodla vydat

na tuto cestu a strávit zhrubadvacet hodin v autobuse na cestûtam a o nûkolik dní pozdûji zasezpût. Krom v˘stavy byl pfiipravenbohat˘ doprovodn˘ program,kter˘ zahrnoval náv‰tûvy testaãnístanice limousinsk˘ch jalovic,nûkolika limousinsk˘ch chovÛ,jednoho chovu plemene charolaisa inseminaãní stanice Creuziers ukázkou zajímavého charolais-kého b˘ka.

Testaãní stanice MoussoursTestaãní stanice slouÏí k provû-

fiení maternálních vlastností tes-tovan˘ch limousinsk˘ch b˘kÛ. Dotestace je kaÏdoroãnû vybíráno 12b˘kÛ a do stanice je nakoupenopo 30 jalovicích po kaÏdémz tûchto b˘kÛ. Nejprve je u jalovicovûfiena paternita, zji‰tûna hmot-nost a je obodován jejich zevnûj-‰ek. Na druhé stranû pomûrnûpfiísnû nastaveného síta zÛstanek vyhodnocení maternálníchvlastností 25 dcer od kaÏdéhob˘ka. V prÛbûhu testace jsou jalo-vice váÏeny kaÏdé 4 t˘dny provyhodnocení rÛstu. Ve vûku 15mûsícÛ se zaãíná s jejich pfiipou-‰tûním a v‰echny inseminace jsouna pfiirozené fiíje. Snahy o pfiipu‰-tûní konãí ve vûku 17,5 mûsícÛ.Takto se zji‰Èuje jedna z nejv˘-znamnûj‰ích vlastností – plod-nost, a zároveÀ i ranost zvífiata tyto v˘sledky jsou vyuÏívány prostanovení indexu IFER. V 18 mûsí-cích vûku je u jalovic opût hodno-cen v˘voj zevnûj‰ku, kterého jespolu s hmotností vyuÏito prov˘poãet indexu IMOCR. Ve 24mûsících se ty nejranûj‰í a nej-

plodnûj‰í zaãínají telit, a pakzaãíná hodnocení prÛbûhuporodÛ. Sleduje se nejen snad-nost telení, hmotnost telat a pfií-prava k porodu, ale jsou mûfienyi vnitfiní rozmûry pánve. Na sta-nici je u jalovic v dobû telenísluÏba 24 hodin dennû, aby bylomoÏné vyhodnotit cel˘ prÛbûhporodu, pomoci v pfiípadû pro-blémÛ a hlavnû co nejpfiesnûjistanovit, zda jsou jejich pfiíãiny nastranû matky ãi na stranû telete.KaÏdé novorozené tele je zvá-Ïeno, je posouzena jeho vitalitaa je hodnoceno matefiské chováníprvotelek. Snadnost porodÛ jedÛleÏitou vlastností nejen proto,Ïe ovlivÀuje dal‰í Ïivot telete, aletaké pro dal‰í chovnou kariérumatky, a tato vlastnost je vyjá-dfiena indexem IVEL. V prÛbûhuodchovu je hodnocena produkcemléka matek, a to podle hmot-nosti telat v 60 a 120 dnech. Zjistittento údaj je sice ponûkud prac-nûj‰í, protoÏe telata musí b˘tbûhem tohoto dne celkem ãtyfii-krát zváÏena – poprvé tûsnû pfiednapitím od matky a následnûihned po té, co se napila, a to jakráno, tak veãer. Do 120 dnÛ nejsoutelata pfiikrmována a je hodno-cena jejich rÛstová schopnost.RÛst telat a mléãnost matek jsousouãástí indexu IMER. V˘sledkemcelého komplexního testování jestanovení maternálních kvalit tes-tovan˘ch b˘kÛ, kde se ãtyfii v˘‰ejmenované indexy v urãenémpomûru spojí a dají vzniknoutindexu IQM, kter˘ hodnotí mater-nální kvalitu testovan˘ch b˘kÛ,a tak na konci celého procesuzíská 6 plemeníkÛ oprávnûnípÛsobit v inseminaci. Telata na-rozená na stanici jsou prodávána

Zájezd nejen na Sommet de l’Elevage 2011Zájezd nejen na Sommet de l’Elevage 2011

❒ Testační stanice Moussours (foto: Jana Řehořová)

❒ Zvířata pana Hilarieho byla velmi krotká (foto: Jana Řehořová)

31

jako zástav a prvotelky jdou poskonãení testu do aukce, která jepofiádána jednou roãnû, obvykleve druhé polovinû fiíjna a zájemo tyto plemenice je vskutkumimofiádn˘. Není se ãemu divit,vÏdyÈ jde o raná zvífiata s velmidobrou plodností, temperamen-tem a matefisk˘m chováním.Zatím to vypadá, Ïe v pfií‰tím rocese na tuto aukci vydají i ãe‰tí cho-vatelé, aby získali pár pûkn˘chprvotelek pro svá stáda.

První den u chovatelÛPo náv‰tûvû testaãní stanice

zamífiila na‰e v˘prava ke dvûmav˘znamn˘m chovatelÛm, ktefií senemalou mûrou podílí na ‰lech-tûní a genetickém pokroku fran-couzské populace plemenelimousine.

První farmou byl chov panaBernarda Hilarie. Chov Hilarienachází se v srdci limuzínskéhokraje a jiÏ fiada generací tétorodiny je spjata s chovem tohotoplemene. Farma obhospodafiuje160 hektarÛ a 140 limousinsk˘chmatek zapsan˘ch v PK. Tentochov je znám˘ nejen ve Francii,ale i ve svûtû, protoÏe se nejen

aktivnû podílí na ‰lechtûní a taképravidelnû vystavují. Spolupracujív programu ‰lechtûní na bez-rohost u plemene limousine.A krom toho, Ïe v hlavníchbodech kopírují národní ‰lechti-telsk˘ program, tak je jejichpozornost zamûfiena na zlep‰o-vání kvality konãetin a paznehtÛ,kvality vemene a snadné porody.Díky prezentaci mimofiádnûvyrovnané skupiny b˘ãkÛ naroze-n˘ch v období záfií aÏ prosinecloÀského roku jsme mûli moÏnostpoznat, co místní trh poÏaduje:velmi v˘razné osvalení, a to i zacenu men‰ího tûlesného rámce.Na v˘stavû by tato zvífiata nejspí‰neuspûla, ale jejich hodnocení najatkách bude v˘borné. Dal‰í pozo-ruhodnou vlastností byl tempera-ment, v‰echna zvífiata, mezi kte-r˘mi jsme procházeli, byla velmiklidná. KdyÏ si pfiedstavíte, Ïe napastvinu pfiijde více neÏ padesátlidí a se zvífiaty to ani nehne,maximálnû se pfiijdou zvûdavûpodívat, kdo to pfii‰el, ãi co Ïe seto dûje, tak by se nûkomu aninechtûlo vûfiit, Ïe jde o plemenolimousine. Ano, i tohle dokáÏedlouholetá selekce na tempera-ment. Poslední místo na farmû,kam jsme nakoukli, byla nová stájs kapacitou pro 95 matek s telaty,která v pfiípadû potfieby slouÏípro fie‰ení problémÛ s telením.Jinak jsou totiÏ zvífiata celoroãnûvenku. Rozpoãet na tuto stáj byl250 tis euro, ale díky tomu, Ïefiadu prací zvládli chovatelé zajis-tit vlastními silami, se náklady sní-Ïily o 100 tisíc euro. KdyÏ sek tomu je‰tû pfiidala podpora

státu, kter˘ poskytl dotaci 50 tisíceuro, tak se dostaneme naãástku, kterou nezb˘valo neÏzávidût.

Dal‰í farmou, kterou jsme prvníden nav‰tívili, byl chov Lagrafeul--Puech s 240 hektary zemûdûlsképÛdy a 180 limousinsk˘mi mat-kami. Jako na vût‰inû francouz-sk˘ch chovÛ, tak i na této farmûhospodafií jiÏ fiada generacíz jedné rodiny. Otec souãasnéhomajitele pfievzal farmu po svémotci, a tak bychom mohli pokra-ãovat dále do minulosti. Napoãátku moderní historie farmytehdy stálo 50 limousinsk˘ch krava pfied 30 lety se jim naskytla pfií-leÏitost odkoupit velmi dobréstádo limuzínÛ a dal‰ích 30 hapÛdy. Díky tomu se tento chovzase posunul o kus dál. Cílemtamních chovatelÛ je pfiedev‰ímprodukce plemenného materiálu,a tak i zde se jedná o aktivníhoa úspû‰ného vystavovatele – naleto‰ní Sommet de l’Elevage pfii-pravili dokonce 12 zvífiat – mezinimi byl napfiíklad b˘k Calin, nakterého jsme byli nûkolikrát upo-zornûni, protoÏe se jedná o velmizajímavého plemeníka.

Stfieda na v˘stavi‰tiNáv‰tûvníci z 62 zemí celého

svûta se tu letos se‰li, aby si pro-hlédli pfiedev‰ím obrovské mnoÏ-ství krásn˘ch zvífiat, ale na své sipfii‰li i zájemci o zemûdûlskoutechniku a technologie. Letos sepo v˘stavi‰ti pro‰lo více neÏ 80tisíc náv‰tûvníkÛ, z toho více neÏ3 tisíce náv‰tûvníkÛ dorazily zezahraniãí. Své produkty a sluÏbytu pfiedvádûlo a nabízelo 1250vystavovatelÛ a chovatelé sempfiijeli s více neÏ dvûma tisícov-kami zvífiat 64 plemen hospodáfi-

❒ Nová výhodně postavená stáj pana Hilarieho (foto: Jana Řehořová)

❒ Tři generace chovatelů na farměLagrafeul-Puech (vlevo) a Jean LucKress (foto: Jana Řehořová)

❒ Býčci ve věku 9–12 měsíců na farmě Bernarda Hilarieho (foto: Jana Řehořová)

32

sk˘ch zvífiat. Dojená plemena tumûla 450 zástupcÛ, ovcí se tu‰e‰lo 400 ks a 300 koní. Vlastníholimousinského ‰ampionátu sezúãastnilo 420 zvífiat – coÏ bylatémûfi polovina vystavovanéhomasného skotu. Pocházela od 200chovatelÛ z velké ãásti Francie.Na‰e v˘prava mûla v˘stavû Som-met de l’Elevage v nabitém pro-gramu vyhrazenu stfiedu, kdy bylhlavní událostí ‰ampionát ple-mene limousine. Ale projít zanecel˘ den v‰echny expozice bylov podstatû nemoÏné, zejménapokud mûli náv‰tûvníci v˘stavyzájem sledovat nûkterou ze sou-tûÏních pfiehlídek, které ten denprobíhaly, nebo mûli domluvenésetkání se znám˘mi ãi nûjaké toobchodní jednání.

Druh˘ den na farmáchDen pfied odjezdem jsme

nav‰tívili GAEC du Puy Giroux, kdehospodafií dva bratfii. Ti se ple-meni limousine vûnují pomûrnûkrátce, pfied tím se totiÏ vûnovalichovu plemene montbéliardea patfiili mezi nejlep‰í chovatele

a vystavovatele. BohuÏel, zave-dení mléãné kvóty a nízká cenamléka nepfiály chovu dojen˘chkrav, a proto se museli poohléd-nout po nûãem ekonomickyv˘hodnûj‰ím. Ke svému limousin-skému stádu pfii‰li pfied dvûmaroky, kdy se jim naskytla ‰ancetoto stádo koupit od jednohochovatele, kter˘ skonãil. Proplemeno limousine se rozhodlizejména kvÛli jeho mnohadobr˘m vlastnostem a kvalitû.Vyhovuje jim jejich ranost, snad-nost telení, vitalita telat, jateãnáv˘tûÏnost a zhodnocení a v nepo-slední fiadû i velmi dobré maso,které prodávají pfiímo z farmy. Jezajímavé, Ïe dle slov chovatele semaso velmi dobfie prodává i tam,kde se chová aubrac, salers a cha-rolais. A nezfiídka se stává, Ïe sichovatelé charolais pfiijedou kou-pit limousinského b˘ka do pfiiro-zené plemenitby, protoÏe tak sepr˘ velmi rychle zbaví problémÛs telením, které mívali i oniu montbéliarda. Telata byla buìmalá nebo veliká, limousin máv‰echna malá.

Pfii v˘bûru zvífiat kladou dÛrazna temperament, velk˘ rámeca v˘razné osvalení – ideální krávaje vysoká, hluboká, v˘bornû osva-lená s prostornou zádí. V souãas-nosti chovají 47 matek. Repro-dukci zaji‰Èuje pouze plemenn˘b˘k, kter˘ je ve stádû celoroãnû.Díky tomu se tu obãas stane, Ïenûkterá kráva porodí i dvû telatado roka. V‰echny vlastní b˘ãkychovatel vykrmuje a dal‰í pfiiku-puje od sousedních chovatelÛ,

aby roãnû vykrmil 80 b˘kÛ. Nic-ménû, je tu je‰tû prostor pro roz-‰ífiení, protoÏe kapacita v˘krmnyje 110 b˘kÛ, a proto dostavujesklady na krmivo, aby se na tentopoãet mohl dostat. B˘ãci jsouporáÏeni ve vûku 17 mûsícÛ,hmotnost JUT je v prÛmûru 450 kg a do balíãkÛ jde 370 kgmasa. Vykrmené jalovice jdou naporáÏku v 700 kg Ïivé hmotnosti,hmotnost JUT je v prÛmûru 435 kg a do balíãkÛ jde 300 kgmasa. Vyfiazené devíti aÏ deseti-leté krávy dokrmuje na prÛmûr-nou Ïivou hmotnost 910 kg.

Jatka jsou vzdálená asi 60 kma tam mu dobytek nejen poráÏí,ale také tam provádí bouránía balení. PrÛmûrné náklady naporáÏku a zabalení jsou 1,65 euraza kg, maso v balíãkách se pro-dává za 11 euro za kg. Pro odbytje velkou v˘hodou blízkost mûstaClermond-Ferrand, nev˘hodou jerozdûlení pozemkÛ, coÏ ponûkudkomplikuje pfiesuny zvífiat.

Na farmû GAEC Rousset námukázali nejen velmi pûkné roãníjalovice. Rodinné druÏstvo, vekterém jsou krom chovatele sdru-Ïeni rodiãe a sestra, obhospoda-fiuje 300 hektarÛ a zvládnou tu 190telení roãnû. Jejich cílem je pro-dukce jateãn˘ch b˘kÛ. V‰echnyjalovice jsou s ohledem na

❒ Chov Lagrafeul-Puech produkuje plemenná zvířata (foto: Jana Řehořová)

❒ GAEC du Puy Giroux vlastní dva bratři (foto: Jana Řehořová)

❒ Výstava Sommet de l’Elevage bylaletos věnovaná plemeni limousine(foto: Jana Řehořová)

❒ Jedna z nejlepších matek chovu GAEC du Puy Giroux (foto: Jana Řehořová)

33

sezónní telení inseminovány pfii-bliÏnû ve vûku 18 mûsícÛ a jsouvybíráni b˘ci se snadn˘mi porody.PfiibliÏnû 35 % telat se rodí poinseminaci a zbytek po b˘cíchpÛsobících v pfiirozené pleme-nitbû.

ProtoÏe se zájezdu neúãastnilipouze chovatelé plemene limou-sine, byl do programu zafiazeni GAEC des Noyers, kde chovajícharolais, a to takfika v˘hradnûpro produkci masa. Navzdorytomuto ãistû produkãnímu zamû-fiení je celé stádo zapojeno doplemenné knihy, do kontroly uÏit-kovosti a do testaãního pro-gramu. Celkem tu mají 220 mateka hospodafií na témûfi 200 hekta-rech, ze kter˘ch je 170 ha pastvin.Celou farmu po pfiepoãtu naplnou pracovní dobu obhospoda-fiuje 2,5 pracovníka. Jedná seo vysoce intenzivní chov, coÏ jenapfiíklad vyjádfieno zatíÏením 2krávy na hektar. Na vysokouintenzitu poukazuje i procento

brakace, které se pohybuje naúrovni 27 procent. Takto v˘raznáselekce u masného skotu neb˘váobvyklá. Tyto vyfiazené krávy cho-vatel dokrmuje a dává na jatka.JUT má v prÛmûru 460 kg a cenaza nû je 4,0 aÏ 4,2 eur. Roãnû se nafarmû narodí pfiibliÏnû stovkajaloviãek a stovka b˘ãkÛ. Proobnovu stáda je vybráno 65 nej-lep‰ích jalovic a zbytek je vykr-men pro jateãné úãely. U b˘ãkÛ jetomu v˘raznû jinak 98 % absol-vuje v˘krm a ve vûku 16 aÏ 18mûsícÛ putuje na jatky. JUT dosa-huje prÛmûrné hmotnosti 450 kg.Zb˘vající dva b˘ãci jsou urãenibuì pro plemenitbu ve vlastnímstádû, nebo pro prodej jinémuchovateli.

Pro nás je pomûrnû neobvyklé,Ïe by producent zástavu zaji‰Èo-val reprodukci z pfieváÏné ãástiprostfiednictvím inseminace. Tadyjsou plemenice od ledna dodubna inseminovány, a to pouzena pfiirozen˘ch fiíjích, a doskok

dûlá b˘k. Telení probíhá mezí 15.fiíjnem a 20. únorem a aÏ neuvûfii-teln˘ch 78 % telat je po insemi-naci. K inseminaci vyuÏívá chova-tel pfiedev‰ím b˘ky se snadn˘miporody, vysok˘m indexem mater-nálních vlastností a s v˘razn˘mdÛrazem na mléãnost a telenídcer. PrÛbûh porodÛ dcer je dÛle-Ïit˘m ukazatelem, aby v dÛsledkuzamûfiení na snadné porodynedocházelo ke zmen‰ování jalo-vic a zejména jejich pánvea porodních cest. Inu, kdyÏ nûkdoví, co a proã dûlá, tak jsouv˘sledky znát.

Posledním odborn˘m cílemtohoto dne a celého zájezdu bylanáv‰tûva inseminaãní stanice Creuzier, kde jsme si mohli prohlédnout velmi pûkného charolaiského b˘ka. Pak uÏ zb˘-vala jen cesta na hotel, poslednínoc a ráno dlouhá cesta k do-movÛm.

Opût jsme si mohli, díky per-fektní práci organizátorÛ, uÏítv˘bornou akci a tû‰ím se, Ïe sei pfií‰tû sejdeme s odhodlánímpfiekonat dlouhou cestu, protoÏezatím to vÏdy stálo za tu trochu„nepohodlí“, v hojném poãtui dobré náladû.

❒ Intenzivní chov GAEC de Noyers (foto: Jana Řehořová)

❒ Šestiletý plemeník na inseminačnístanici Creuzier (foto: Jana Řehořová)

34

Lenka Tatarãíková, Agrární obzorJana ¤ehofiová, âSCHMS

Na podzim se uskuteãnil jiÏ ãtvrt˘roãník exkurzí po farmách chova-telÛ plemene Aberdeen Angus,v rámci kterého mohli úãastníci nav-‰tívit dal‰ích nûkolik vybran˘chchovÛ. Pozornost byla tentokrátzamûfiena na farmy v Severníchâechách. Organizace se na v˘bor-nou zhostil ing. Jan Hromas. Akceprobûhla na pfielomu záfií a fiíjnaa provázelo ji letní poãasí, hojnáúãast a tradiãnû dobrá nálada.

Soukromá farma ve StvolínkáchExkurze zaãala v pátek odpo-

ledne, a to pfiímo na soukromé eko-logické farmû manÏelÛ Hromaso-v˘ch ve Stvolínkách, kde si mohliúãastníci prohlédnout nejprvestádo jalovic a poté skupinu kravs telaty. „Na tomto místû hospoda-fiíme od roku 2002, kdy jsme ze ZDBrloh pfiivezli prvních dvanáct jalo-vic. V tomto kraji byla je‰tû nûjakávolná pÛda, ale jelikoÏ se nachá-zíme mezi CHKO âeské stfiedohofiía Kokofiínsko, dostáváme jenzákladní sazbu dotací,“ fiíká ing.Hromas. Bûhem uplynul˘ch desetilet se manÏelé Hromasovi snaÏilivybudovat farmu a roz‰ífiit základnístádo. Nyní se starají asi o 50 kravs telaty. K tomu mají zhruba 200 haluk a pastvin, ze kter˘ch vyrábíseno a senáÏ. „AÏ dosud jsme sesnaÏili vytvofiit stádo a vylep‰itsamiãí populaci. ·lechtili jsme namaternální efekt a narozené jalo-viãky jsme si nechávali v chovu. TeìuÏ jalovice prodáváme jako chovné,a tak jsou pro nás pfiíjmem. BohuÏelale nejsme schopni vyuÏít dosta-teãnû ranost tohoto plemene, pro-toÏe máme zvífiata pfies zimu venkua nenakrmíme tak, abychom jemohli dal‰í rok pfiipustit. Proto takényní budujeme zastfie‰ené zimo-vi‰tû,“ fiíká ing. Hromasová, kterázastává na farmû takfika ve‰keroupráci od té zootechnické aÏ po tuv traktoru. B˘ãci se prodávají nav˘krm a ti nejlep‰í jsou posíláni doodchovny. „Nûkolik let jsme zkou-‰eli dûlat také vlastní v˘krm, ale tohlavnû proto, abychom zjistili, jak˘

mají na‰e zvífiata potenciál. Porá-Ïeli jsme je, kdyÏ jim bylo nûco pfiesdva roky a mûli prÛmûrnou váhu776 kg. PfiestoÏe v zimû nebyla pod stfiechou, dosahovali velmidobr˘ch pfiírÛstkÛ, takÏe je vidût,Ïe to plemeno opravdu umí udûlatmaso. Ekonomika u toho ale mocnení,“ dodává.

Eko chov v HefimaniãkáchSobotní náv‰tûva chovÛ zaãala

prohlídkou stáda krav s telaty napastvû v Hefimaniãkách, která patfiípodniku âeskolipská farma, s. r. o.hospodafiícím v systému kontrolo-vaného ekologického zemûdûlství.PrÛvodcem byl skupinû opût ing. Hromas, kter˘ ve firmû pÛsobíjako fieditel.

200 hektarov˘ pastevní areál senachází na jílovit˘ch ãi písãit˘chpÛdách. Díky nekvalitnímu podloÏía stavu, ve kterém se pozemkynacházely pfii pfievzetí od Pozem-kového fondu, bylo a je tfieba jeobnovovat aplikací speciální pas-tevní smûsi s ãerven˘m luãnímjetelem. „Vzhledem k tomu, Ïepodnik nemá ornou pÛdu, tak sev rámci procesu obnovy travníchporostÛ produkuje i obilí, potfiebnéna pfiíkrm,“ vysvûtluje ing. Hromasa pokraãuje v popisu procedurytrvající tfii roky, „po sklizni krycí plo-diny (obilí) v prvním roce je poze-mek na podzim je‰tû posekána hmota vyuÏita k produkci travnísenáÏe. V dal‰ím roce, vzhledemk vy‰‰ímu zastoupení jetelovin, jepozemek je‰tû pouÏit ke sklizni nasenáÏ s moÏností pfiepasení napodzim. V dal‰ích letech se zpra-vidla sklízí první seãe pro konzervo-vané krmivo a dal‰í seãe jsou spá-sány. Velk˘m problémem je voda,kterou sem nejsme schopni dostat.Jednou aÏ dvakrát dennû se protopozemky objíÏdí s cisternou,“dodává.

V ãistokrevném stádû âeskolip-ské farmy se bez zapoãítání telatpohybuje pfiibliÏnû 100 kusÛ. Pfii-pou‰tí se harémov˘m zpÛsobemãtyfimi b˘ky. Dále vlastní podnikje‰tû stádo komerãní. Vyproduko-vaní b˘ãci se prodávají jako zástav,jaloviãky se vykrmují. Zástavová

telata se prodávají systémem v˘-bûrového fiízení. U obchodníkÛ jeo nû velk˘ zájem.

Zastávka u frísk˘ch koníZajímav˘m zpestfiením sobot-

ního programu byla zastávka naRanãi Radvanec s nejvût‰ím sou-krom˘m chovem frísk˘ch konív republice. Angu‰tí chovatelé simohli zblízka prohlédnut toto u‰lechtilé krotké plemeno, projehoÏ chov se importem 10ti klisenz Holandska pfied lety rozhodl panJosef Jí‰a. V souãasnosti je ve stádû27 matek a v leto‰ním roce pfii‰la nasvût jiÏ ‰está generace zde naroze-n˘ch hfiíbat. Ta jsou potomky nej-lep‰ích holandsk˘ch hfiebcÛ. Konûjsou chováni pastevnû a jejich vy-uÏití je pro lehãí zápfiah nebo jízdupod sedlem. PÛvodní zámûr pro-dukce plemenn˘ch zvífiat nevy‰el,a tak ekonomika chovu stojí na prodeji 3let˘ch hfiíbat pfieváÏnûzájmov˘m chovatelÛm.

Ekologick˘ v˘krm b˘ãkÛ v Zákupech

Poté se skupina pfiesunula doobce Nové Zákupy nedaleko âeskéLípy, kde provozuje spoleãnostAngusland s.r.o. ekologick˘ v˘krmb˘ãkÛ. O blaho zvífiat se v Zákupechstará také ing. Hromas, kter˘ sku-pinû pfiiblíÏil zdej‰í provoz. Îiv˘inventáfi firmy ãítá zhruba 2200kusÛ, které mají k dispozici 3000 haluk a pastvin. „B˘ãky vykrmujemedo poráÏkové hmotnosti pfies 650 kg a prodáváme na na‰e jatka,která prÛbûÏnû cel˘ rok zásobu-jeme. K tomu úãelu tady mámev˘krmnu zhruba pro 200 zvífiat.âást b˘kÛ prodáváme také dozahraniãí,“ vysvûtluje ing. Hromas.Zvífiata jsou na zimu ustájenav zimovi‰ti, které má kapacitu 600kusÛ a kromû senáÏe a sena jsoukrmena i ekologicky vypûstovan˘movsem. Vyrobené BIO maso konãíu zákazníkÛ v obchodních fietûz-cích Ahold, Billa a Interspar.

V rámci prohlídky v˘krmny mûliúãastníci moÏnost shlédnout dvab˘ãky plemene pÛvodem japon-ského plemene Wagyu, které spoleãnost nedávno importovala

ANGUS TOUR 2011 – Severní âechyANGUS TOUR 2011 – Severní âechy

z Nûmecka za úãelem vyzkou‰etv rámci kfiíÏení jejich povûstnégenetické vlastnosti ovlivÀující masa.

Podniky âeskolipská farma s.r.o.a Angusland s.r.o. jsou souãástíakciové spoleãnosti Spojené farmy,coÏ je sdruÏení zemûdûlsk˘chfarem vytvofiené za úãelem spo-leãného odbytu zemûdûlsk˘ch produktÛ. Jeho cílem je v˘roba kvalitních biopotravin pfii respekto-vání podmínek ekologického ze-mûdûlství.

Komerãní stádo z TrutnovskaPoslední zastávka leto‰ní Angus

tour zavedla chovatele na v˘choddo okolí Trutnova, kde si prohlédlifarmu Voletiny pfiedsedy âeskomo-ravského svazu zemûdûlsk˘ch pod-nikatelÛ, pana Lubomíra Burkonû,která letos oslavila 20ti leté v˘roãí.V roce 1991 byla zaloÏena jako prvnív âR se zemûdûlskou prvov˘robou.

Na zaãátku stál zprivatizovan˘Horsk˘ závod Trutnov, 900 kusÛ ãer-venostrakat˘ch krav a 150 zamûst-nancÛ. Pûstoval se len, bramborya obilí. Od zamûfiení na zemûdûl-skou prvov˘robu majitel po párletech upustil. Zásadní zmûnanastala po roce 1996, kdy se, nazákladû náv‰tûv v USA a Kanady,rozhodl pro vybudování specializo-vané velkofarmy s chovem mas-ného skotu a hospodafiení spojenés údrÏbou krajiny, bez pûstovánítrÏních plodin. Ponechal si pouze150 ha orné pÛdy, na kter˘ch pûs-tuje obilí a kukufiici a zbyl˘ch 2600 ha zatravnil. Základní stádovytvofiily ãeské straky, které se

zaãaly pfiipou‰tût plemeníky Aberdeen Angus. V souãasné dobûje v masném stádû 450 mateks minimálním podílem krve AA 75 %.V produkci mléka se pokraãuje, alev daleko men‰í mífie. Z pÛvodníhomnoÏství zbylo 180 kusÛ. Celkem jena farmû 1720 kusÛ skotu a cílem jedosáhnout poãtu 2000. O provoz sestará 18 zamûstnancÛ. Podnik jesobûstaãn˘ z hlediska mechanizacei zázemí hospodáfisk˘ch budov.Elektrickou spotfiebu farmy pokr˘-vá fotovoltaická elektrárna.

Masné stádo, které má na sta-rosti ing. Walter Hudec, je v pastev-ním období rozdûleno na 8 skupin.KaÏdou z nich má na starost najat˘pastevec. Pan BurkoÀ vysvûtlujeopatfiení, ke kter˘m dospûl díkyztrátovosti zvífiat, která se v za-ãátcích pohybovala kolem 20 %.„S pfievzetím stáda za nûj pastevecpfiebírá osobní zodpovûdnost.Pfiesnû se eviduje poãet na jafiepfiedan˘ch, a na podzim z pastvystahovan˘ch kusÛ. Ztracená zvífiatapak musí honák uhradit.“ Celkovéztráty se takto podafiilo sníÏit na 5 %.

Inseminace se nepouÏívá. Ve stá-dech pÛsobí 6 plemenn˘ch b˘kÛ,ktefií konãí koncem srpna. Bfiezostse pohybuje kolem 90 %. Jalovékusy dostávají je‰tû ‰anci umístû-ním na zimu do skupiny k b˘kovi,a pokud nezabfieznou, jdou naporáÏku. Telení probíhá sezónnûod února do kvûtna, kdy se otelí 80 % kusÛ. Druh˘ cyklus pokraãuje,díky celoroãní potfiebû masa, odãervna do prosince. Zimu trávídobytek u ãtyfi stájí typu 96, kteréslouÏí jako otevfiená krmi‰tû.

Hlavním cílem pana Burkonû je produkce masa. „Jaloviãky sinecháváme pro obnovu a roz‰ifio-vání základního stáda a b˘ãky vevûku 7 aÏ 8 mûsícÛ dáváme dov˘krmen. Roãnû jich máme kolem150. âást z nich nakupujeme vevûku 22 aÏ 24 mûsícÛ zpût v Ïivéma necháváme si poráÏet na jatkách.KdyÏ se vlastních b˘kÛ nedostává,nakupujeme je od jin˘ch chova-telÛ, ktefií zvífiata odchovávají vestejn˘ch podmínkách. PoÏadav-kem je, aby mûla minimálnû 50%podíl angusské krve. ZákazníkÛmpak nabízíme vakuovû balenév˘sekové kuchyÀské maso podochrannou známkou „Anguso“,kter˘m kaÏd˘ t˘den zásobujemePrahu, Liberecko a Hradecko.Kromû toho prodáváme i nûkterémasné v˘robky,“ prozrazuje cho-vatel BurkoÀ. Farma finalizuje pro-dukci nejen z masného, ale i mléã-ného stáda. Kromû dvou naporco-van˘ch b˘kÛ putuje z farmy kaÏd˘t˘den i 500 aÏ 700 litrÛ mléka v láhvích pfiímo zákazníkÛm nebodo cukráren na v˘robu zmrzliny.Mimo rozvoz probíhá prodej kvalitních produktÛ na dvou prodejních místech v Trutnovû,pfies internetov˘ obchod(www.dianaseven.cz) nebo nafarmáfisk˘ch trzích, které chovatelpofiádá na své farmû kaÏdousobotu od jara aÏ do zimy.

„Sedláci nemají oh˘bat hfibety.Musí o sobû dát vûdût. NestûÏovatsi, ale b˘t produktivní,“ uzavírápovzbudivû exkurzi ve svém chovui ãtvrt˘ roãník Angus tourLubomír BurkoÀ.

❒ Účastníci 4. ročníku Angus tour (foto: Lenka Tatarčíková)

36

FOTOGALERIEFOTOGALERIE

AANNGGUUSS

TTOOUURR

��������

Manželé Hromasovi

2,5leté jalovice s 18ti měsíčním plemeníkem na farmě ve Stvolínkách

Chov fríských koní na Radvanci

Lubomír Burkoň 1,5 až 2leté jalovice pana Burkoně

Stádo 3–9ti letých krav s telaty na farmě Hromasových

Stádo 3–16ti letých krav s telaty Českolipské farmy, s.r.o. na pastvě v Heřmaničkách

Býčci původem japonského plemene wagyu

Foto

: Ja

na Ř

ehoř

ová

37

Minerální látky (I. díl)Minerální látky (I. díl)Onemocnûní související sOnemocnûní související s pfiíjmem makroprvkÛpfiíjmem makroprvkÛ

Ing. Pavla Vydrová, PhD.

Podzim je pomalu ale jistû zanámi, s jeho koncem pfiicházíi poslední leto‰ní svazov˘ zpravo-daj a s ním také 16. pokraãovánírubriky vûnované onemocnûnískotu, které bylo v minulém ãíslez technick˘ch dÛvodÛ pfieru‰eno,ale dnes je opût na svém místû.

V pfiedprázdninovém (ãervno-vém) ãísle (II/2011) jsme si zopa-kovali stfiedo‰kolskou uãební látkuv podobû informací t˘kajících senadbytku a nedostatku vitamínÛ,i kdyÏ v na‰em pfiípadû samo-zfiejmû ve vztahu k onemocnûnískotu bez trÏní produkce mléka.Dne‰ní pfiedvánoãní díl budevûnován dal‰ímu velmi otfielémutématu – minerálním látkám –jejich rozdûlení, pÛsobení naorganismus a zejména projevÛmjejich nadbytku a nedostatkuu masného skotu. Vzhledemk tomu, Ïe se minerální látky pri-márnû dûlí na dvû základní sku-piny – makroelementy a mikroele-menty – budeme se v dne‰ní ãástipodrobnûji vûnovat první skupinû= makroprvkÛm a mikroprvky siponecháme na první vydání zpra-vodaje v novém roce.

Obecné informace o minerálníchlátkách

UÏ v roce 1874 bylo zji‰tûno, Ïeminerální látky obsaÏené v popelupo zpopelnûní tkání jsou pro orga-nismus nepostradatelné a tentoobjev vedl k zavedení pojmu tzv.dietetické esenciality minerálníchprvkÛ. Esenciální prvek je takov˘prvek, kter˘ je potfiebn˘ prosprávn˘ rÛst, v˘voj, reprodukcia celkové zdraví organismu; abyv‰ak splnil svou úlohu musí b˘tostatní nutriãní faktory optimální.Stejnû jako voda a vitamíny jsoutaké minerální látky povaÏoványza nekalorické Ïiviny (ve srovnánís kalorick˘mi = bílkovinami, cukrya tuky). Základní rozdíl mezi nimije ten, Ïe zatímco kalorické Ïivinydodávají zcela logicky tûlu ener-gii, nekalorické nikoli, ale pfiesto

jsou pro tûlo naprosto nepostrada-telné. Minerální látky jsou tedyanorganick˘mi komponenty krmi-va a jejich obsah lze zjistit, jak jiÏbylo naznaãeno, spálením orga-nického materiálu (KD) a násled-n˘m rozborem popela.

Minerální látky a vitamíny pfied-stavují pouze velmi malou ãástz celkové tûlesné hmotnosti orga-nismu, a to pfiibliÏnû 4 %, zb˘vají-cích 96 % tvofií kyslík, vodík, uhlíka dusík. Prostfiednictvím potravyzískává ãlovûk i zvífiata minimálnûpadesát prvkÛ z více neÏ sta exis-tujících. Fyziologické úãinky kaÏ-dého esenciálního prvku jsouzávislé na jeho pfiijatém mnoÏství.Existuje takzvan˘ bezpeãn˘ a ade-kvátní rozsah, kter˘ zaji‰Èuje opti-mální funkci prvku. Pfii pfiíjmuv˘raznû niωím se objevují známkydeficitu, pokud pfiíjem pfiesahujetento rozsah, zaãínají se projevovatznámky toxicity. Z toho vypl˘vá,Ïe v‰echny esenciální prvky lzepovaÏovat za toxické, jestliÏe jsoupfiijímány v nadmûrném mnoÏství.Správná suplementace pfiedpo-kládá znalost teoretick˘ch poz-natkÛ o funkcích a úãincích mikro-prvkÛ na Ïiv˘ organismus. V praxito znamená rozpoznat vãas pro-blémy vzniklé nadbytkem ãi nedo-statkem jednoho, nebo více prvkÛ.Nûkteré minerální látky (napfi. váp-ník a fosfor) je nutné dodávatorganismu v pomûrnû velk˘ch dáv-kách, ale jiné (napfi. kobalt a man-gan) jsou potfiebné pouze ve velmimalém mnoÏství.

Minerální látky mají v organismumnoho dÛleÏit˘ch funkcí, za jejichpfiítomnosti se napfi. udrÏuje osmo-tick˘ tlak, váÏe a rozvádí kyslík,vyluãuje se oxid uhliãit˘, vytváfiíse slabû zásaditá reakce krve a tká-Àov˘ch tekutin, upravuje se rovno-váha mezi kyselinami a zásadami,zabezpeãuje se správná ãinnostenzymÛ, hormonÛ i vitamínÛ.Obecnû jsou stavebními sou-ãástmi chemick˘ch slouãenina v tûle mají úlohu katalyzátorÛchemick˘ch reakcí. Proto je dÛle-Ïité hlídat chovné podmínky zví-

fiat, jejich zdraví, kvalitu ustájení,welfare a zejména krmnou dávku,která ovlivÀuje celkovou produkcistáda. Je tfieba kontrolovat v‰echnysloÏky krmné dávky a kromûobsahu bílkovin a sacharidÛ takéhlídat koncentrace prvkÛ vãetnûstopov˘ch, které (aãkoli se v krm-n˘ch dávkách a následnû v orga-nismu vyskytuji ve velmi malémmnoÏství) mohou v koneãnémdÛsledku sv˘m nedostatkem ãinadbytkem ovlivnit ekonomikucelé farmy. Staãí si pfiipomenout„LiebigÛv zákon minima“. U stádbez trÏní produkce mléka je samo-zfiejmû kladen dÛraz na zdravûodchovaná telata a zdravotní stavtelete je pfiímo závisl˘ na zdravot-ním stavu jeho matky, protoÏemléko matky odráÏí ÏivinovouúroveÀ pfiijímané krmné dávky. Jetedy dÛleÏité, aby byl i u exten-zivnû chovan˘ch zvífiat zaji‰tûnnejen dostateãn˘ pfiísun kvalitníhoobjemového krmiva, ale i vhodn˘druh suplementace minerálnímilátkami.

Dostatek minerálních láteka vitamínÛ v krmivu je pro orga-nismus otázkou pfieÏití. Jejich vy-uÏitelnost je ale také dána formouv jaké jsou pfiijímány a dále jeovlivÀována celou fiadou fyziolo-gick˘ch faktorÛ organismu (vûk,hmotnost, pohlaví, zdravotní stav,stav trávicího traktu apod.). ¤adaminerálních látek (vápník, fosforaj.) je v tûle ukládána do zásobya z tûchto rezerv jsou následnû pfiipotfiebû organismu ãerpány.

ProtoÏe jsou prvky potfiebné proadekvátní rÛst, reprodukci, v˘voja zdraví v prÛbûhu celého Ïivotaa dále ovlivÀují mnoho enzymo-

❒ Liebigův zákonminima

38

v˘ch, aktivaãních i regulaãníchprocesÛ, jsou pro Ïivot a funkceorganismu nepostradatelné a ne-mohou b˘t nahrazeny jin˘miprvky nebo slouãeninami. Biolo-gická v˘znamnost jednotliv˘chminerálních látek je znaãná. Fyzi-ologick˘ stav je charakteristick˘dynamickou rovnováhou v‰echtûchto látek a je fiízen sloÏit˘mihomeostatick˘mi mechanismy.

Funkce jednotliv˘ch minerálníchlátek (respektive makroprvkÛ),jejich nedostatek, toxicita a vzá-jemné vztahy budou podrobnûjipopsány níÏe.

Dûlení minerálních látek1. Makroprvky (denní potfieba nad

100 mg) – Ca, P, Na, Cl, Mg,K a S

2. Mikroprvky (denní potfieba do100 mg) oznaãované také jakostopové prvky – Fe, I, Cu, Zn,Co, Cr, Mo, Se, F, Mn, Ni, As,Sn, Si, V, ...

Mikroprvky jsou ve tkáních v taknízk˘ch koncentracích, Ïe jev minulosti nebylo moÏno dostup-n˘mi analytick˘mi metodami mûfiits dostateãnou pfiesností a citlivostí.Z tohoto dÛvodu bylo udáváno, Ïese ve tkáních vyskytují ve stopách,a byly proto nazvány prvky stopo-v˘mi. PfiestoÏe rozvoj moderníchanalytick˘ch metod umoÏnil stano-vit obsah tûchto prvkÛ s vysokoucitlivostí, zÛstal termín stopovéprvky zachován a je nadále uÏíván.Jejich charakteristick˘m rysem jetedy v˘skyt v organismech ve velminízk˘ch koncentracích.

Stopové prvky lze dále dûlit doãtyfi skupin:

• esenciální• pravdûpodobnû esenciální• neesenciální• toxické prvkyV souãasné dobû je do první sku-

piny zafiazeno deset prvkÛ, kteréjsou pro udrÏení Ïivotních funkcívy‰‰ích organismÛ nezbytné –esenciální. Patfií mezi nû Ïelezo,jód, mûì, zinek, mangan, kobalt,molybden, selen, chróm, a cín.

Ve druhé skupinû jsou prvky,jejichÏ esencialita není je‰tû plnûprokázána. Jsou to nikl, fluór,bróm, arzen, vanad, kadmium,baryum a stroncium.

Ve tfietí skupinû je 20–30 prvkÛ,které se konstantnû vyskytují v rÛz-n˘ch koncentracích v Ïiv˘ch tká-ních a dosavadní znalosti o jejichúãasti v metabolick˘ch procesechorganismu zatím nedovolují roz-hodnout, zda patfií do nûkteré zedvou pfiedchozích skupin. Do tétoskupiny je zafiazován napfiíkladhliník, antimon, rtuÈ, germanium,kfiemík, stfiíbro, zlato, olovo, bis-mut, titan, rubidium a dal‰í.

âtvrtá skupina stopov˘ch prvkÛ jeoznaãována jako prvky toxické,mezi nûÏ je zahrnuto nûkolikprvkÛ, jejichÏ biologick˘ v˘znam jev souãasnosti omezován na jejichtoxické vlastnosti pfii relativnû níz-k˘ch koncentracích. Patfií semarzen, kadmium, olovo a rtuÈ. Zafia-zení prvkÛ mezi prvky toxické májen omezenou platnost, protoÏez hlediska vztahu dávka – úãineka délky expozice povaÏujeme zatoxické v‰echny prvky, jsou-li pfiijí-mány v dostateãnû vysoké dávcea po dostateãnû dlouhou dobu.Tato závislost je po svém objevitelioznaãována jako BertrandÛv zákon.

V dne‰ním díle se zamûfiíme naprvní skupinu = makroprvky (mak-roelementy). Konkrétnû: vápník(Ca), fosfor (P), sodík (Na), chlór(Cl), hofiãík (Mg), draslík (K) a síru(S). Koncentrace tûchto prvkÛv tûlních tekutinách a ve tkáních jevy‰‰í neÏ 1 mmg/g ãerstvé tkánû.

Vápník (Ca)Vápník (chemická znaãka Ca,

latinsky Calcium) je obecnû nejv˘-znamnûj‰í prvek z fiady kovÛ alka-lick˘ch zemin, lehk˘, velmi reak-tivní kov. Autorem jeho ãeskéhoa slovenského názvu je Jan Svato-pluk Presl. Patfií mezi biogenníprvky, které jsou nezbytné prov‰echny Ïivé organismy.

Hlavní funkce Tvorba kostí a zubÛ, sráÏení

krve, kontrakce svalÛ a ãinnostnervÛ (nervosvalová dráÏdivost),bunûãná permeabilita (schopnostmembrán propou‰tût tekutiny)a produkce mléka.

Hlavní vzájemné vztahy a toxicitaVitamin D je zapojen do re-

sorpce a ukládání Ca v kostech,

nadbytek PO4 sniÏuje resorpci(vstfiebávání), nadbytek Mg sniÏujeresorpci, nahrazuje Ca v kostecha zvy‰uje vyluãování Ca.

Pfiíznaky nedostatku Ca (deficit) Nedostatek vápníku v organismu

mÛÏe b˘t zapfiíãinûn buì jeho níz-kou koncentrací v krmivu, nebometabolick˘mi poruchami. JehouvolÀování a celkové hospodafienív tûle je závislé na ãinnosti pfií‰tít-n˘ch tûlísek. Distribuci a vyuÏitívápníku fiídí také nûkteré hormony‰títné Ïlázy. Ve v˘Ïivû je tfieba vÏdyhledat souvztaÏnosti, o které nenív organismu nouze. Napfiíkladk resorpci vápníku dochází pfiivazbû s vitamínem D, vitamín Da Ca jsou tedy v pfiímé závislosti,zatímco jejich pfiirozen˘m antago-nistou b˘vá v organismu fosfor.Z krmiváfiského pohledu je tedy namístû hlídat vzájemn˘ pomûr váp-níku a fosforu v krmné dávce, ide-ální pomûr Ca:P = 1,5:1 (v rozsahuod min. 1:1 do max. 2:1).

Deficit vápníku se projevuje nedo-stateãnou prosperitou organismu,u mláìat dochází ke zmûnám najejich kosterním aparátu, které seprojevují kfiivicí (rachitis), pro kterouje typick˘m projevem deformovan˘rÛst a nedostateãná osifikace kostí.

âinností pfií‰títn˘ch tûlísek ãerpáorganismus vápník z kosterníchzásob, kdy pfii dlouhodobémnedostatku v pfiíjmu hrozí orga-nismu znaãné odãerpání vápníku,coÏ se projeví osteomalácií nebolomivkou kostí, která se vyskytujezejména u dospûl˘ch ãi star˘chzvífiat (i u ãlovûka).

Nedostatek Ca se dále projevuje:poporodními problémy, má úzk˘vztah k poporodnímu ulehnutí(obrnû, poporodní paréze), tetanii,hypokalcemii, hor‰í sráÏlivostikrve, reprodukãním problémÛm,nedostateãné vitalitû mláìat a pro-blémÛm u bfiezích samic apod.

U vápníku, ostatnû jako u v‰echostatních minerálÛ, platí pravidlozlaté stfiední cesty: zv˘‰ené ãinízké dávky v KD pÛsobí na orga-nismus nepfiíznivû.

Vápník v krmné dávceVápník je ve vy‰‰ích koncentra-

cích pfiítomen ve vojtû‰ce a jetelo-

39

vinách, naopak v jádru a okopani-nách je jeho mnoÏství nízké.

• OsteoporózaVzniká zejména pfii primárním

nebo sekundárním nedostatkuvápníku, ale také pfii nedostatkubílkovin a energie v krmné dávce,bachorov˘ch dysfunkcích, pfiionemocnûní jater i nedostatkunûkter˘ch dal‰ích prvkÛ a vita-mínu C.

Patogeneze: K rozvoji onemoc-nûní primárnû dochází pfii hypo-kalcémii z nedostatku vápníkua dále z nedostatku dal‰ích láteknutn˘ch pro v˘stavbu kostí. Díkyvysoké produkci parathormonudochází k odbourávání vápníkuz kostí.

Pfiíznaky a diagnostika jsouobdobné jako u rachitidy (kfiivice)– viz níÏe.

Léãba se provádí optimalizacíkrmné dávky, ãímÏ se docílíúpravy ãinnosti bachoru.

• Kfiivice (rachitis)Toto onemocnûní se vyskytuje

v˘hradnû u mláìat a jedincÛ vev˘vinu (jalovice). DÛvodem jenedostateãné ukládání vápníkua fosforu do kostní tkánû pfiimoÏné dekalcifikaci kostní tkánû(z kosti je odnímán zbytkov˘ váp-ník).

Tato choroba se projevuje tûÏ-kou poruchou tvorby kostí – kostimûknou, pfievaÏuje chrupavãitáhmota. Zatímco ve zdravé kostnítkáni je chrupavãité sloÏky asi 30 %, v rachitické kosti aÏ 70 %.Ub˘vá znaãnû fosforeãn˘ch solí,kdeÏto obsah vápenat˘ch solí secelkem nemûní. Kostní zmûnymají za následek, Ïe docházík poruchám ve tvaru kostí.U novorozen˘ch mláìat mûknoukosti lebeãní. Na Ïebrech je pfie-chod ãásti chrupavãité v kostníznaãnû ztlu‰tûl˘ a i na ostatníchkostech jsou hranice chrupavkya kosti zdufielé, kosti dolních kon-ãetin se oh˘bají, mládû má defor-movan˘ postoj a pozdûji pfiestáváchodit. Také obratle se hroutí a tímvznikají rÛzné zkfiiveniny pátefie.Dále se kfiivice projevuje celkovouzakrslostí, vy‰‰í náchylností k in-fekci i krvácením.

Pfiíãinou onemocnûní mÛÏe b˘tnedostatek ve v˘Ïivû (Ca a P),nedostatek vitamínu D, onemoc-nûní trávicího traktu a znesnad-nûné vstfiebávání minerálÛ a vita-mínÛ do organismu – pfii prÛjmo-v˘ch stavech i acidóza aj.

K typick˘m pfiíznakÛm patfiílízavka = telata olizují stûny ve stá-jích, dále nechutenství, malátnost,krvácení, strnul˘ postoj, uvolnûnézuby apod. U tûÏk˘ch stavÛ jsouoteklé klouby, deformovan˘ po-stoj, zakfiivené konãetiny a na‰la-pování na paznehty.

Léãba je vhodná a efektivnípouze tam, kde nedo‰lo ke zdefor-mování postoje, ale u tûÏk˘chstavÛ je lépe zvífie utratit. U leh-ãích pfiípadÛ je optimalizovánakrmná dávka, odstranûny pfiíãinymetabolick˘ch poruch a podávánívitamínov˘ch preparátu v krmivuãi injekãnû.

• Osteomalacie (mûknutí kostí)Je vût‰inou onemocnûním

dospûl˘ch zvífiat, zejména u ple-menic po porodu a vzniká pfie-váÏnû v dÛsledku nedostateãnéhopfiíjmu vitamínu D.

K pfiíznakÛm patfií malátnost,skleslost zvífiat, opatrná chÛze,kulhání, trvalé ulehnutí, sníÏenáprodukce mléka a zlomeniny kostíhrudních i pánevních konãetin.

Prevencí je úprava krmné dávkya zastoupení Ca, P a vitamínu D.Vitamín D se samovolnû uvolÀujevlivem sluneãního záfiení, proto jevhodné zvífiata pást, zejména pakmlad‰í kategorie – jalovice.

• Poporodní paréza (Paresis puerperalis)Poporodní paréza (dfiíve oznaão-

vaná jako obrna nebo-li mléãnáhoreãka) je metabolické onemoc-nûní, které se nejãastûji vyskytujejeden aÏ tfii dny po porodu.

Pfiíãinou onemocnûní je hypo-kalcémie (z nedostatku Ca), kteráje dÛsledkem zmûny hospodafienís vápníkem po nástupu laktace.SníÏením hladiny vápníkov˘chiontÛ v krevním séru získávají pfie-vahu hofiãíkové ionty a velmirychle nastupující klinické pfií-znaky.

Klinické pfiíznaky: V prvních sta-

diích lze pozorovat sníÏen˘ pfiíjemkrmiva, nechuÈ k pohybu a sniÏo-vání tûlesné teploty. MÛÏe sevyskytnout i svalov˘ tfies, pfiípadnûkfieãe. Pozdûji zvífie uléhá a neníschopno se znovu postavit.Postupnû se prohlubuje somno-lence (ospalost), ustává ãinnostpfiedÏaludkÛ a zastavuje se i defe-kace a moãení. Posouzení sníÏenéteploty vyÏaduje urãitou zku‰enost,protoÏe pfii pomûrnû rychle se vyví-jejících pfiíznacích mÛÏemei v pokroãilém stádiu namûfiit zcelanormální rektální teplotu (hod-notu). Povrch tûla v‰ak b˘vá vesrovnání se sousedními zvífiatymnohem chladnûj‰í. V pokroãilémstadiu zanikají postupnû v‰echnyreflexy a puls je slab˘. Bez léãbyzvífie uhyne.

Diagnóza se opírá pfiedev‰ímo posouzení klinick˘ch pfiíznakÛ,protoÏe léãba, má-li b˘t úspû‰ná,musí b˘t zahájena co nejdfiíve.Diagnózu lze potvrdit stanovenímhladiny Ca v krevním séru. Krevnívzorek je v‰ak nutno odebrat je‰tûpfied zaãátkem léãby.

Základem léãby je aplikace kal-ciov˘ch preparátÛ do Ïíly. Vzhle-dem k tomu, Ïe stav se pomûrnûsnadno komplikuje, pouÏívají sek terapii preparáty Ca doplnûnéionty Mg a P. U zvlá‰tû tûÏk˘chpfiípadÛ (a vysokouÏitkov˘ch zví-fiat) je vhodné léãbu doplnit intra-venózní aplikací glukózy a pero-rální aplikací preparátÛ Ca. V indi-kovan˘ch pfiípadech je nutnái rehydratace. Dfiíve velmi roz‰í-fiená insuflace vzduchu do ve-mene se dnes jiÏ nepouÏívá.

Fosfor (P)Fosfor, chemická znaãka P (lat.

Phosphorus, zastarale ãesky kostík– ale tento název se neujal) jeobecnû nekovov˘ chemick˘ prvekpomûrnû hojnû se vyskytujícív zemské kÛfie, kter˘ má zároveÀdÛleÏitou roli i ve stavbû Ïiv˘chorganismÛ.

Hlavní funkce Tvorba kostí, tkání a zubÛ, fos-

forylace (metabolick˘ proces, pfiikterém se do organické slouãe-niny zavádûjí zbytky kyseliny fos-foreãné), souãást bunûãn˘ch

40

struktur (DNA), v˘mûna energií(ATP, ADP, AMP), prostup mem-bránami, PO4 jako hlavní anion-tov˘ radikál nitrobunûãné acido-bazické rovnováhy. Podílí seaktivnû na metabolismu tukÛ,sacharidÛ a bílkovin.

Hlavní vzájemné vztahy a toxicitaFosfor je pfiirozen˘m antagonis-

tou vápníku. Vitamin D ovlivÀujeresorpci P v ledvinách a ukládánív kostech, nadbytek Ca a Mg zpÛ-sobuje zmûny pomûru Ca:P, kter˘by mûl b˘t 1:1 aÏ 2:1. U pfieÏv˘-kavcÛ mÛÏe nadbytek P zpÛsobitmoãové kameny.

Pfiíznaky nedostatku P (deficit) Kfiivice u mláìat, osteomalacie

u dospûl˘ch jedincÛ.

Fosfor v krmné dávceFosfor je obsaÏen zejména v obi-

lovinách a pokrutinách, naopaknízké koncentrace jsou ve slámûa okopaninách.

Sodík (Na)Sodík (chemická znaãka Na,

latinsky Natrium) je obecnû nej-bûÏnûj‰ím prvkem z fiady alkalic-k˘ch kovÛ, je hojnû zastoupen˘v zemské kÛfie, mofiské vodûi Ïiv˘ch organismech. Sodík patfiímezi biogenní prvky a nachází seve v‰ech buÀkách rostlinn˘chi Ïivoãi‰n˘ch tkání.

Hlavní funkce Hlavní kationt extracelulární

tekutiny, kde se uplatÀuje v fiízeníosmotického tlaku a acidobazickérovnováhy, dále pfii zachovánínormální dráÏdivosti svalov˘chbunûk a bunûãné permeabilitû.

Pfiíznaky nedostatku Na (deficit) Zpomalení rÛstu, poruchy

oãí – poru‰ení rohovky, poruchyreprodukce (samãí neplodnost,zpoÏdûná pohlavní dospûlostu samic).

Hlavní vzájemné vztahy a toxicitaPfii nadbytku Na v krmné dávce

mohou nastat poruchy chÛze, sle-pota, poruchy CNS a hypertenze(zv˘‰ení tepenného krevníhotlaku).

Chlor (Cl)Chlor, chemická znaãka Cl, (lat.

chloros, „zelen˘“, starofieckyχλϖρο′ς, chlóros – „zelen˘“) jeobecnû toxick˘, svûtle zelen˘ plyna druh˘ ãlen fiady halogenÛ. NaZemi je chlor pfiítomen pouze veformû slouãenin, vût‰ina z nich jerozpu‰tûna v mofiské vodû a vevodû nûkter˘ch vnitrozemsk˘chjezer.

Chlor je mikrobiogenním prv-kem rostlin. Pfiijímají ho z pÛdyz vodného roztoku. Chlorid sodn˘NaCl je nezbytnou sloÏkoupotravy, je obsaÏen v krvi i krevníplasmû. Jeho pfiíjem v potravû jev‰ak tfieba udrÏovat v rozumn˘chmezích, protoÏe jeho pfiebytekpÛsobí nepfiíznivû na kardiovasku-lární systém a zvy‰uje rizikoinfarktu myokardu.

Hlavní funkce Hlavní aniont zapojen˘ do fiízení

osmotického tlaku (mimobunûãn˘)a acidobazické rovnováhy, tvorbakyseliny chlorovodíkové v Ïalud-ku pfii trávení.

Pfiíznaky nedostatku Cl (deficit) Deficit se mÛÏe projevit hypo-

chloremickou alkalózou, která jenásledkem dlouhodobého zvra-cení, pfii nûmÏ se ztrácí velkémnoÏství chloridového aniontuvyzvrácenou Ïaludeãní ‰Èávou.Klasick˘ v˘skyt nedostatku jevzácn˘, ale mÛÏe se projevit zpo-malen˘m rÛstem.

Hlavní vzájemné vztahy a toxicitaToxicita je nepravdûpodobná.

Hofiãík (Mg)Hofiãík (chemická znaãka Mg,

latinsky Magnesium) je obecnûlehk˘ stfiednû tvrd˘ stfiíbroleskl˘kov, kter˘ b˘vá nesprávnû zafiazo-ván mezi kovy alkalick˘ch zemin.

Mezi organické slouãeniny hofi-ãíku patfií zejména hofieãnaté soliorganick˘ch kyselin a hofieãnatéalkoholáty. K dal‰ím hofieãnat˘mslouãeninám patfií organické kom-plexy. Zcela zvlá‰tní skupinu orga-nick˘ch hofieãnat˘ch slouãenintvofií organokovové slouãeniny,mezi které patfií napfi. Grignardovaãinidla (v˘roba léãiv a silikonÛ).

Hlavní funkce Hofiãík je stejnû jako vápník

a fosfor souãástí kosterní tkánûa svalÛ. Je velmi dÛleÏit˘ pro ãin-nost srdeãní tkánû, tvorbu kostía zubní tkánû i nervÛ a je také sou-ãástí enzymÛ zapojen˘ch pfiede-v‰ím v glykol˘ze (metabolick˘proces, kter˘ pfiemûní glukózu nadvû molekuly pyruvátu za ãistéhov˘tûÏku dvou molekul ATP a dvoumolekul NADH). Jeho vyuÏitelnostorganismem je závislá na jehochemické formû. UdrÏuje v dob-rém stavu obûhov˘ systém a jeprevencí infarktu.

Globální v˘znam hofiãíku je v‰akdán jeho v˘skytem v molekulechlorofylu. Tato organická slouãe-nina má jedineãnou schopnostpfiemûÀovat prostfiednictvím foto-syntézy sluneãní energii na energiichemické vazby sacharidÛ vytvá-fien˘ch z oxidu uhliãitého a vody.Tím je zdrojem energie prov‰echny dal‰í biochemické a bio-logické reakce na Zemi.

Pfiíznaky nedostatku Mg (deficit) Vazodilatace (roz‰ífiení cév),

zv˘‰ená dráÏdivost provázená kfieãemi, ztráta rovnováhy, tfiesa tetanie.

Hlavní vzájemné vztahy a toxicityNadbytek naru‰uje metabolis-

mus Ca a P, ale toxicita není prav-dûpodobná.

Hofiãík v krmné dávceVy‰‰í mnoÏství hofiãíku je obsa-

Ïeno v jetelovém a vojtû‰kovémsenû, naopak malé mnoÏství jev okopaninách, mlad˘ch pastev-ních porostech a v obilovinách.

• Hypomagnesiemie(pastevní tetanie)Onemocnûní vzniká v dÛsledku

pastvy ãi zkrmování mladého pas-tevního porostu, kter˘ obsahujenízkou hladinu hofiãíku a vysokouhladinu draslíku. Nízká koncen-trace hofiãíkÛ b˘vá v porostuzejména v jarních mûsícícha u porostÛ, které byly intenzivnûhnojeny dusíkat˘mi hnojivy.

K pfiíznakÛm patfií nechutenství,sníÏená tvorba mléka, podráÏdû-nost zvífiat, zvífiata jsou lekavá,

41

mají nejistou chÛzi. Pfii velmiintenzivním rozvinutí je moÏnépozorovat v koneãném stádiuvelmi siln˘ tfies svalÛ a kfieãovézáchvaty.

Léãba spoãívá v úpravû krmnédávky, pfiístupu zvífiat k minerál-nímu lizu, úpravu celkovéhoobsahu minerálních látek v KD.

Pfii pastevním chovu je vhodnézvífiata „pfiedkrmovat“ kvalitnímsenem a slámou.

Draslík (K)Draslík (chemická znaãka K,

latinsky Kalium) je obecnû dÛleÏi-t˘m prvkem z fiady alkalick˘chkovÛ, je hojnû zastoupen˘ v zem-ské kÛfie, mofiské vodû i Ïiv˘chorganismech. Autorem jeho ães-kého a slovenského názvu je JanSvatopluk Presl.

Draslík spoleãnû se sodíkempatfií mezi biogenní prvky a pomûrjejich koncentrací v bunûãn˘chtekutinách je v˘znamn˘m fakto-rem pro zdrav˘ v˘voj organismu.Obvykle je zdÛrazÀována v˘-znamná role draslíku, naopakvysoká konzumace sodn˘ch solí jepokládána za zdraví ohroÏující.Vy‰‰í koncentrace draslíku jev organismu uvnitfi bunûk, k uvol-Àování ven dochází pomocí draslíkov˘ch kanálÛ pfii pfienosuvzruchu.

Mezi organické slouãeniny dras-líku patfií zejména draselné soliorganick˘ch kyselin a draselnéalkoholáty. K dal‰ím draseln˘mslouãeninám patfií organické kom-plexy draseln˘ch slouãenin tzv.crowny a kryptáty. Zcela zvlá‰tnískupinu organick˘ch draseln˘chslouãenin tvofií organokovovéslouãeniny.

Hlavní funkce Hlavní kationt nitrobunûãné

tekutiny, kde se zapojuje do fiízeníosmotického tlaku a acidobazickérovnováhy, má svou úlohu pfii sva-lové aktivitû.

Pfiíznaky nedostatku K (deficit) Deficit draslíku se mÛÏe projevit

jako hypokalémie, letargie, prÛ-jem, zvífiata mají zvût‰ené bfiichoa neupraven˘ vzhled. TûÏké pfií-pady konãí komatem a úmrtím.

Hlavní vzájemné vztahy a toxicityNadbytek sniÏuje resorpci hofi-

ãíku, nedostatek Mg sniÏujeretenci K, coÏ má za následeknedostatek K.

• HypokalémiePfii této poru‰e mÛÏeme pozoro-

vat poruchy rytmu srdce, selhá-vání respiraãního aparátu zvífiat,dysfunkce hladkého svalstvaa ischémii (‰patné prokrvování)svalÛ. Onemocnûní inhibuje uvol-Àování inzulínu (sniÏuje se glukó-zová tolerance) a aldosteronu.Sv˘m vlivem na metabolismus bíl-kovin je chronická hypokalémietaké pfiíãinou poruchy rÛstu a zvy-‰uje se tvorba reninu (enzym pro-dukovan˘ ledvinami, pÛsobící nazv˘‰ení krevního tlaku).

Síra (S)Síra (chemická znaãka S, latinsky

Sulphur) je obecnû nekovov˘ che-mick˘ prvek Ïluté barvy pomûrnûhojnû zastoupen˘ v pfiírodû. Patfiído skupiny chalkogenÛ a jakomakroprvek ho uvádûjí pouzenûkteré zdroje literatury.

Síra je podstatnou sloÏkou orga-nick˘ch materiálÛ a vyskytuje sev rÛzn˘ch bílkovinách. Typickéjsou esenciální aminokyselinyjako cystein a methionin, kterétvofií souãást bílkovin a jsou pfií-tomné prakticky ve v‰ech Ïiv˘chorganismech.

Dále tvofií v proteinech Fe-Sstruktury, je souãástí koenzymuA a rÛzn˘ch vitamínÛ. Vyskytujese v glutathionu, kter˘ dokáÏeinaktivovat nûkteré toxiny. Gluta-thion je sloÏkou fytochelatinÛ,které dokáÏí vyvazovat z pÛdytûÏké kovy.

Hlavní funkce Sirné aminokyseliny, SH skupiny

pÛsobící pfii tkáÀovém d˘chání,souãást vitamínu biotinu a tia-minu.

Pfiíznaky nedostatku S (deficit) Zpomalen˘ rÛst v dÛsledku

potfieby aminokyselin obsahují-cích síru pro syntézu bílkovin.

Hlavní vzájemné vztahy a toxicityToxicita je nepravdûpodobná.

MINERÁLNÍ V¯ÎIVA MASNÉHO SKOTU(P¤ÍKLADY)

Pro zaji‰tûní odpovídající mine-rální v˘Ïivy je dobré znát jakpotfieby jednotliv˘ch kategorií, takobsahy minerálních látek v pouÏí-van˘ch krmivech a celkovou si-tuaci v dané oblasti (není-li zdenapfi. nûkter˘ prvek deficitní). Pfiipastvû jsou pfiídavky vápníku pfie-váÏnû zbyteãné, ale pfii zkrmovánípastevního porostu v pozdûj‰ímvegetaãním stavu, resp. pfii pfiikr-mování slámou, se mÛÏe dostavitkarence fosforu. V kaÏdém pfií-padû je tfieba doplÀovat krmnousÛl, protoÏe pfii pastvû je dusíkkryt˘ jen z 20 aÏ 30 %. Zaji‰tûníminerální v˘Ïivy je tfieba vûnovatpozornost také pfii vyuÏívánínehnojen˘ch nebo nedostateãnûhnojen˘ch ploch.

Pfiíklady rozdílÛ ve sloÏení lizÛjednotliv˘ch katerogirií:

Pro mlad˘ skot: obsahuje makro-prvky, stopové prvky a vitamín Ek pouÏití na pastvinách.

Pro mlad˘ skot: vy‰‰í zásobeníCu, s vyváÏen˘m sloÏením vitamí-nÛ A, D a E k pouÏití na pastvinách.

Pro dospûl˘ skot: na pastvu a dostáje, s nízk˘m obsahem Ca.Úãinné látky vitamín A a stopovéprvky k pouÏití na pastvû cca 3t˘dny pfied otelením.

Pro ekologick˘ chov skotu:neobsahuje vitamíny k pouÏití napastvinách.

Pro ekologické chovy skotu:neobsahuje vitamíny, ale potfiebn˘pfiedpis veterinárního lékafie –k pouÏití na pastvinách.

Opakování z makroelementÛa projevÛ jejich nedostatku a nad-bytku máme tímto úspû‰nû zasebou, v pfií‰tím pokraãování sevrhneme na sedmnáct˘ díl tétorubriky = mikroelementy (stopovéprvky) a jejich vztah k onemoc-nûní masného skotu.

Pfieji vám krásné zimní období,Vánoce klidné a naplnûné ‰tûstím,rok 2012 pfiízniv˘ zemûdûlsk˘m akti-vitám a v novém roce se budutû‰it ve zdraví na shledanou.

Zdroj (text i foto): odborné internetové serveryPouÏitá literatura: k dispozici u autora

Miroslav Vráblík

Hostitelskou zemí technickéhozasedání Svûtového kongresuAberdeen angus byla v polovinûfiíjna tohoto roku jihoamerickáArgentina. Tato zemûdûlská vel-moc má rozlohu 2 780 000 km2

(8. místo na svûtû) a Ïije zdetémûfi 40 milionÛ obyvatel. Vel-kou ãást zemû pokr˘vají úrodnépampy, na kter˘ch se pase neuvû-fiiteln˘ch 52 milionÛ kusÛ skotu.Argentina je s 3 100 000 tun pát˘nejvût‰í svûtov˘ producent hovû-zího masa a ve spotfiebû tétokomodity – témûfi 70 kg na obyva-tele za rok – zaujímají Argentinciprvní místo na svûtû. PfiestoÏev zemûdûlství pracuje pouze 1 %práceschopné populace, tvofiízemûdûlská produkce 8,5 % hru-bého národního produktu. Tolikstatistické údaje.

âasto se hovofií o konkurence-schopnosti evropského zemû-dûlství a srovnání mnohdy smû-fiuje do JiÏní Ameriky. Po na‰ínáv‰tûvû v Argentinû musímejednoznaãnû uznat, Ïe z hlediskaklimatick˘ch a pfiírodních podmí-nek je to témûfi nemoÏné. Místníchovatelé skotu a ostatních hos-podáfisk˘ch zvífiat mohou díkymimofiádnû vhodn˘m podmín-kám past 365 dnÛ roãnû a tudíÏnevyrábûjí konzervovaná krmivana zimu. Nepotfiebují stáje

a v‰echny kategorie skotu jsouceloroãnû pod ‰ir˘m nebem –pastviny zaujímají 25 % rozlohyzemû. Vysoká produktivita prácea nízká cena pracovní síly jsoudal‰ími faktory toho, Ïe nákladyna v˘robu 1 kg hovûzího masadosahují v pfiepoãtu pouze 17–18korun. Jistû nám organizátofiiukázali jen to nejlep‰í, ale dojemz organizace a managementuchovu byl úÏasn˘. VÏdyÈ kdo sidokáÏe pfiedstavit fiízení podnikus 26 000 masn˘mi kravami, kterése otelí v prÛbûhu necel˘ch 3. mûsícÛ? Chovatelé hojnû vyu-Ïívají inseminace a pfiední farmytaké embryotransfer. Farma TresMarias napfi. zakoupila v USA 5500mraÏen˘ch embryí za úãelemgenetického zlep‰ení svéhostáda. Pfii synchronizaci fiíje sepouÏívají hormonální tampónynamísto injekãní aplikace a dosa-hují úspû‰nosti pfii zabfiezáváníaÏ 80 %. V‰echna zvífiata, kterájsme vidûli (bylo jich nûkoliktisíc), byla fiádnû oznaãena,populární zaãíná b˘t pouÏíváníu‰ních znaãek s elektronick˘miãipy. Obvyklé je oznaãování zvífiatpomocí v˘ÏehÛ tekut˘m dusí-kem.

Také v˘stavnictví dosahuje svû-tové úrovnû. V˘stava v Tandilmusela uspokojit kaÏdého znalce:pfiipravenost zvífiat, pfiedvádûníi kvalitativní vyrovnanost.

Argentina 2011Argentina 2011

❒ Argentinské pochoutky (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Gaučové (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Česká skupina (foto: Miroslav Vráblík)42

Zastoupení plemen chovan˘ch v Argentinû

(celkem 52 milionÛ kusÛ) v %

Angus 49Hereford 20Brangus 10Braford 5Shorthorn 2Limousine 2Ostatní 11

43

Celkem se kongresu zúãastnilona 150 delegátÛ z celého svûta.Pofiadatelé pfiipravili velminároãn˘ program a umoÏnili na-v‰tívit velmi zajímavá místa. Veli-kost produkce a celkov˘ rozmûrzemûdûlství mnohé udivil. Natrzích „Mercados“ Liniers sedennû prodává aÏ 10 000 kusÛdobytka. Dobytek je nabízen veskupinách a nakupující pro jatkadraÏí celé kolekce. Roãnû zde zob-chodují 300 tisíc kusÛ skotu. Jatkav Rioplatense jsou velk˘ exportnízávod, kter˘ denné poráÏí 1400

kusÛ, pfieváÏnû volkÛ. Velmi dobfievybaven˘ provoz, vysoká úroveÀhygieny a produktivity práce.Vakuovû zabalené maso v karto-nech je urãeno jak pro domácítrhy tak export. Jednotlivé nav‰tí-vené ranãe jistû pfiedstavují to

nejlep‰í, co lze v Argentinû vidût.Byly to pfieváÏnû rodinné farmys dlouholetou tradicí. Spoleãnépro v‰echny byla vysoká úroveÀplemenáfiské práce, managemen-tu a úspû‰né v˘stavnictví.

Skupina na‰ich chovatelÛ mûlajedineãnou pfiíleÏitost prohléd-nout si úroveÀ práce v zemi s vel-kou zemûdûlskou produkcí a mi-

mofiádnû pfiízniv˘mi klimatick˘mipodmínkami. Myslím, Ïe si tov‰ichni uÏili.

Na této v˘znamné mezinárodníakci byla rovnûÏ âeská republikapfiijata za oficiálního ãlenasvûtové anguské asociace.

Program kongresu:

Sobota 8. 10. – uvítací veãerNedûle 9. 10. – náv‰tûva Tortugas country club, mistrovsk˘ zápas

v polu na koních. Pondûlí 10. 10. – zasedání kongresu, projednání agendy,

pfiedná‰ky na téma genomika – galaveãer

Úter˘ 11. 10. – náv‰tûva jatek Frigorífico Rioplatense(denní poráÏka 1400 kusÛ)

– prohlídka Mercados Liniers Cattle Market(trhy s dobytkem)

– náv‰tûva ranãe La Llovizna– náv‰tûva ranãe La Pastoriza

stfieda 12. 10. – náv‰tûva ranãe Tres Marias – náv‰tûva ranãe Las Blancas

ãtvrtek 13. 10. – náv‰tûva ranãe Santa Dominga– národní Angus Show v Tandil

pátek 14. 10. – národní Angus Show v Tandil– aukce embryí a spermatu– závûreãn˘ veãer

sobota 15. 10. – závûr a odjezd úãastníkÛ

❒ Show v Tandil (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Stádo na Pampě (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Show v Tandil (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Přehlídka na Tres Marias (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Polo (foto: Miroslav Vráblík)

❒ Jalovice pod eukalypty (foto: Miroslav Vráblík)

44

Pavel Káãer, Jihoãesk˘ chovatel, a.s.

V posledních asi 4 letech se za-ãíná o plemeni limousine stále ãas-tûji hovofiit jako o plemeni, kteréve své genetické v˘bavû disponujejedineãn˘m genem, kter˘ ovlivÀujevelmi pozitivnû nûkteré vlastnostitohoto plemene a pfiená‰í se i nakfiíÏence. O co vlastnû jde?

V roce 2008 vedoucí vûdeckéhot˘mu z Adelaine University v Au-strálii Dr. Wayne Pitchford ozná-mil, Ïe mají první v˘sledky, kteréukazují, Ïe gen F94L má v˘raznûpozitivní vliv na zvífiata, u kter˘chse vyskytuje. Tato zvífiata mají o 19 % vy‰‰í jateãnou v˘tûÏnost,vy‰‰í podíl masa o 7 %, kfiehkostmasa je vy‰‰í o 6 % aÏ 11 % a pro-cento podkoÏního tuku niωí o 30 %. Konverze krmiva jeu tûchto zvífiat na stejné úrovnijako u jejich vrstevníkÛ, které gennemají. Souãasnû nemá tatomutace (protoÏe jde o mutaci, jakse doãtete dále) Ïádn˘ negativnídopad na jiné vlastnosti zvífiat.Zpráva souãasnû konstatovala, Ïetento gen se témûfi v˘hradnûvyskytuje u plemene limousine,a to pouze u ãistû francouzsk˘chpÛvodÛ.

Od toho okamÏiku se o tomtogenu mÛÏeme doãíst na mnohamístech zejména tam, kde se ple-meno limousine pouÏívá v kfiíÏení.Jde zejména o Anglii a jiÏ zmiÀova-nou Austrálii. A je to urãitû dobfie,protoÏe plemeno limousine svévlastnosti na kfiíÏence pfiedává cel-kem dominantnû a zdá se, Ïetento gen to do jisté míry vysvût-luje. Na druhou stranu je moÏnána místû otázka, jak dÛleÏit˘ jetento gen pro nás, na‰e ‰lechtûnía na‰i plemenáfiskou práci.

Trocha teorie snad nikohonezabije. V záfií 1997 se vevûdecké literatufie objevila prvnízmínka o myostatinu (zkratkaGDF-8 tj. growth and differentia-tion factor-8), kter˘ patfií do„rodiny“ rÛstov˘ch faktorÛ, kteráhraje rozhodující úlohu v regulo-vání skeletální svalové hmoty.Myostatin reguluje poãet svalo-v˘ch vláken pfii v˘voji a negativ-

ním zpÛsobem (více myostatinuznamená ménû svalu) regulujepostnatální rÛst svalu. V návaz-nosti na plemena skotu s extrém-ním osvalením bylo ale následnûodhaleno a popsáno 19 mutacítohoto genu (viz schéma). Zelenémutace jsou tzv. „spící“ mutacea jsou pro zvífiata nev˘znamné.Ale ãervené a modré mutace zpÛ-sobují v rÛzném stupni sníÏeníúãinnosti nebo neúãinnost myo-statinu, coÏ vede ke zv˘‰enétvorbû svaloviny. âervené mutacemimo pozitiv pfiiná‰í i jistá nega-tiva. Mutace nt821 je typická proplemeno belgické modré (ale bezzajímavosti není, Ïe je zazname-nána celkem v˘znamná frekvencev˘skytu u francouzského pleme-ne parthenaise) a mimo „dvojíhoosvalení“ sebou nese v ãisto-krevné plemenitbû velké pro-blémy s velikostí telat pfii porodu,problémy s protrahovan˘mi po-rody a problematické utváfiení‰lachového aparátu. Jako negati-vum u piemontÛ (a samozfiejmûu gasconne jako u pfiíbuznéhoplemene, kde je frekvence tétomutace také vysoká), kde je dvojíosvalení dáno mutací C313Y, jeuvádûno velmi nízké protuãnûnímasa.

Z modr˘ch mutací je svou frek-vencí zajímavá právû jenommutace F94L, která bez negativ-ních efektÛ se sebou skuteãnûnese v‰echna v˘‰e uvedená pozi-tiva. Dnes uÏ víme, Ïe frekvencev˘skytu genu u francouzsk˘chlimousine je na úrovni kolem 98,3 % a tudíÏ, Ïe v podstatû kaÏ-d˘ ãistokrevn˘ limousine je ho-mozygotním nositelem tohotogenu. U ostatních plemen je v˘-

skyt této mutace zanedbatel-n˘ (piemontese 2 %, blonded’Aquitaine 5 %, simentál 0,8 %atd.) s jedinou velkou v˘jimkou,kterou je ‰panûlské krajové ple-meno pirenaica, kde je asi 44 %frekvence v˘skytu této mutace.Proã tomu tak je se mÛÏeme jendohadovat. Bez zajímavosti sa-mozfiejmû není ani skuteãnost, Ïeu zámofisk˘ch linií je v˘skyttohoto genu v˘raznû niωí.

A jak pracovat s informacío genu F94L? Pokud chováte jinéplemeno neÏ limousine, tak nijak.Pokud chováte francouzské linielimousine, tak je témûfi jisté, Ïegen Va‰e zvífiata mají a není tfiebase o nûj nijak zvlá‰È zajímat. Pokudpracujete s bezroh˘mi liniemi(zejména s kofieny v zámofií) nebopfiímo se zámofiskou genetikou,mûla by Vás skuteãnost, zda Va‰ezvífiata gen mají, zaãít zajímat. Existuje dosaÏiteln˘ test, kter˘pfiesnû identifikuje jakou (pokudnûjakou) mutaci Va‰e zvífiata mají(info u autora ãlánku). Pokud po-uÏíváte limousiny v kfiíÏení, mûl byVám informaci poskytnout ten, odkoho b˘ka kupujete. Potomstvohomozygotních b˘kÛ s genemF94L je v uveden˘ch ukazatelícho cca 40 % lep‰í neÏ potomstvob˘kÛ, ktefií tento gen nemají.A tfieba 8 % ve v˘tûÏnosti na-víc uÏ je znát.

Limousine – plemeno sLimousine – plemeno s F94L „profit“ genemF94L „profit“ genem

Schéma myostatinu

❒ Typičtí představitelé dvou plemen s největší frekvencí genu F94L – limousine a pirenaica (foto: Pavel Káčer)

45

Martina Kopáãková, Ing. Pavel Káãer, Ing. Zdenûk Schaffelhofer

– Jihoãesk˘ chovatel, a. s., MVDr. SoÀa ·losárková, Ph.D.

– Galaprojekt, VFU Brno,MVDr. Marie Koubková, Ph.D.

– MSD Animal Health, Ing. Jaroslava StaÀková, MVDr. Miloslav Skfiivánek, CSc.

– BIOMIN Czech s.r.o.

ÚVOD

VáÏení ãtenáfii, milí chovatelé!Dovolte nám, prosím, abychom

Vás podruhé provedli na‰í virtuální far-mou a jejím prostfiednictvím Vás blíÏeseznámili s ãinností chovu masnéhoskotu v prÛbûhu celého chovatelskéhoroku. V tomto (virtuálním) chovu (blíÏeneurãeného plemene masného skotustfiedního aÏ velkého tûlesného rámce),vlastnûném jedním (virtuálním) chova-telem, je standardnû uplatÀováno uÏit-kové kfiíÏení, ale je v nûm chováno i 30ãistokrevn˘ch krav, které mají potenciálpro produkci plemenn˘ch b˘kÛ.V chovu je realizován uzavfien˘ obratstáda, nakupováni jsou pouze plemenníb˘ci. âást stáda je zapojena v KUMP. Jeprodáván zástav, b˘ãci nejsou vykrmo-váni. Odchovávány jsou pouze jalo-vice. Telení probíhá v zimních mûsí-cích. Je zahajováno v lednu a konãív polovinû dubna. V˘mûra farmy ãiní400 ha trval˘ch pastevních porostÛv LFA oblasti. Základní stádo zahrnuje200 matek, 28 bfiezích jalovic, 32chovn˘ch jalovic z roãníku 2010 a 30roãních jalovic. Máme 7 plemenn˘chb˘kÛ. Na odchovnách je nyní 6 ksb˘ãkÛ z na‰í farmy. O v‰echna zvífiatase stará 8 stál˘ch pracovníkÛ (vãetnûmajitele). Je uvaÏováno v budoucnupfiistoupit na variantu ekologickéhochovu.

V textu je popsána ãinnost na farmûv prÛbûhu prvního ãtvrtletí kalendáfi-ního roku, resp. ve druhém ãtvrtletíchovatelského roku, zaãínajícího 1. fiíjna. Dal‰í konkrétní informacek aktivitám virtuální farmy masnéhoskotu jsou uvedeny na facebooku naadrese Na jihu (virtuální farma mas-ného skotu). Zahrnují doporuãeník vyuÏití konkrétních v˘robkÛ pro ple-menáfiskou práci a v˘Ïivu masnéhoskotu, uplatnûní vhodn˘ch pomÛcek,

odborného zooveterinárního servisua dal‰ích aktivit.

V pfií‰tím, bfieznovém, ãísle Zpravo-daje âSCHMS bude uvedeno tfietípokraãování tohoto ãlánku k období 1. bfiezna – 31. kvûtna. Bude zejménavûnovano problematice péãe o stádomasného skotu v dobû pfiíprav na jarnípastvu a na její vlastní prÛbûh. Budoudále rozvedena nûkterá témata z prv-ního a druhého dílu, pozornost budûvûnována i dal‰ím, v daném obdobíaktuálním, otázkám.

Autofii ãlánku (partnefii a spolupra-covníci Platformy BovesPro) uvítajív‰echny vhodné doplÀující materiály(vlastní odborné poznatky, stanoviska,dotazy), vycházející z praktick˘ch zku-‰eností chovatelÛ. Lze je zasílat buì naadresu pracovi‰È ãlenÛ autorského t˘munebo prostfiednictvím facebooku. Tímlépe bude naplÀován zámûr pfiispûtnovou formou k rÛstu odborné úrovnûchovatelÛ masného skotu a pfiedev‰ímjim b˘t k dispozici odbornou pomocív jejich práci.

Rádi bychom Vám podûkovali zanávrhy na název na‰í virtuální farmy.Zvolené pojmenování Virtuální farmamasného skotu „Na Jihu“ bylo jiÏ oce-nûno a lze jenom pfiedpokládat, Ïecelému projektu Platformy BovesPropfiinese ‰tûstí a pfiedev‰ím chovatelÛm,jimÏ je urãena, nabídne to, co potfie-bují.

Souãasnû bychom Vás rádi pozvalina II. semináfi Platformy BovesPro, kter˘se, ve spolupráci s âSCHMS, bude poroce opût konat uprostfied republikyv hotelu Tfii vûÏiãky u Jihlavy (sjezd 112 km dálnice D1). Semináfi je pfiipra-vován na stfiedu 25. ledna 2011. Budezamûfien na aktuální chovatelskéotázky managementu, technologií,‰lechtûní, v˘Ïivy a péãe o zdraví stádmasného skotu. V‰ichni zájemcio informace jsou srdeãnû zváni.

Závûreãná informace je vûnovánadal‰í v˘znamné akci leto‰ního roku,v˘stavû Techagro. Ta se v roce 2012uskuteãní 31. bfiezna aÏ 4. dubna.Autofii pfiíspûvku si dovolují pozvatv‰echny chovatele, ktefií do Brna pfiije-dou, k náv‰tûvû expozice PlatformyBovesPro. Ta bude umístûna na ven-kovní plo‰e vedle vchodu do pavilónuH, smûrem k hlavní bránû do areálubrnûnského v˘stavi‰tû.

I. – MANAGEMENTSTÁDA A O·ET¤OVÁNÍZVͤAT

Péãe o základní stádo

Je 1. 1. a my se prostfiednictvím tohotoseriálu opût vûnujeme popisu práce

na na‰í virtuální farmû. Zimní obdobípro nás zdaleka není obdobím klidu,ale naopak obdobím dÛsledné kontrolystáda a péãe o nû. A souãasnû nároãnouetapou, plnou starostí a oãekávání, jakdopadnou porody a jak se nám vydafiíodchov narozen˘ch telat. I díky tomulze tuto ãást chovatelského roku pova-Ïovat za nejdÛleÏitûj‰í z celého roku.A souãasnû za fázi, která nejvíce rozho-duje o úspûchu farmy a o dosaÏenémzisku v leto‰ním chovatelském roce.

Telení jalovicNa na‰í farmû máme zvífiata od polo-

viny listopadu zazimovaná a zavfienáv zimovi‰tích. Mûli jsme radost z leto‰-ního dlouhého podzimu, kter˘ chovumasného skotu pfiál. Telit se nám budenejdfiíve (od zaãátku ledna) skupinabfiezích jalovic, inseminovan˘ch odkonce bfiezna loÀského roku. Zámûrnûjsme si tuto skupinu vyãlenili a pfiipra-vili na takto temínované telení. Jde námo to, abychom se této skupinû mohli conejvíce vûnovat. Poãítáme s tím, Ïejalovice si nûkdy obtíÏnû zvykají na svéprvorozené potomky, protoÏe jejichmatefiské vlastnosti (a zku‰enosti) je‰tûnejsou úplnû vyvinuté. Vloni jsme tytojalovice inseminovali semenem b˘ka,provûfieného na snadné porody. Nemu-síme se tedy pfiíli‰ obávat tûÏk˘chporodÛ, ale pfiesto u této rizikové a pronás dÛleÏité skupiny zvífiat nechcemenic zanedbat.

Odborné ‰kolení personáluV prvních dnech ledna pravidelnû svo-

láváme o‰etfiující personál a spolu s vete-rinárním lékafiem provádíme odborné‰kolení personálu. Zamûfiíme se pfiitomzejména na problematiku porodÛ. VímetotiÏ, Ïe procento ztrát telat hodnû závisína kvalitû pomoci pfii porodech, zji‰tûnípfiípadn˘ch nepravideln˘ch poloh plodua zejména pak na hygienû porodÛa základním o‰etfiení telat po narození. Jetaké nutné promyslet a zajistit organizacipráce tak, aby bylo na‰e stádo neustálepod kontrolou. CoÏ pro nás znamená stá-

PROVOZ PROVOZ VIRTUÁLNÍ FVIRTUÁLNÍ FARMYARMY MASNÉHO SKOTU „NAMASNÉHO SKOTU „NA JIHU“JIHU“VV OBDOBÍ 1. LEDNAOBDOBÍ 1. LEDNA – 31. B¤EZNA– 31. B¤EZNA 20122012

46

47

lou pfiítomnost obsluhy u stáda. Mnozítfieba namítnou, Ïe se jedná o notorickyznámé postupy, které se opakují kaÏd˘rok a které není tfieba pfiipomínat. My sezde v‰ak naopak drÏíme zásady: „Opako-vání matka moudrosti“. Dobfie víme, Ïese nám to vyplatí.

V leto‰ním roce máme dokonce pfii-praven písemn˘ postup péãe o pleme-nici a tele pfii a po porodu. Nauãili jsmese jej pouÏívat od na‰ich zahraniãníchpfiátel, ktefií ve sv˘ch chovech tyto SOP(standard operation procedure – stan-dardní pracovní postupy), jak jim fiíkají,pouÏívají del‰í dobu. Napomáhá jim tok dosahování vysoké kvality o‰etfiova-telské péãe. Nejenom v období porodÛ,ale i pfii dal‰ích dÛleÏit˘ch ãinnostechna farmû bûhem roku – mají samostatnéSOP napfi. pro siláÏování, ale i pro dal‰íãinnosti. A protoÏe i my jsme nároãnína sebe a svoje zamûstnance (a pfiidobr˘ch v˘sledcích se s nimi dûlímeo dosaÏen˘ zisk), budeme letosobdobnû dÛslední pfii zaji‰Èování pra-covních ãinností i v na‰em chovu. A jakse fiíká: „DÛvûfiuj, ale provûfiuj“ –budeme na kaÏdomûsíãních poradáchpracovníky farmy hodnotit, jak stano-vené postupy dodrÏují a jaké, i s jejichpomocí, dosahují v˘sledky.

Principy péãe pfii poroduJako úplnû nejdÛleÏitûj‰í záleÏitost

pracovníkÛm farmy nyní zdÛrazÀujemenutnost kontroly a správného naãaso-vání pomoci pfii porodu. Víme, Ïesprávné je rodící plemenici nestresovat,ale pfii sebemen‰ích pochybnostech jíumût pomoci, na prvním místû zji‰tû-ním, nastupuje-li správná polohaplodu. Dal‰ím krokem je poskytnutípotfiebného (kvalifikovaného) odbor-ného zásahu zvífiatÛm s komplikova-n˘m porodem, v tûÏk˘ch pfiípadech zaasistence pfiivolaného veterinárníholékafie. Personálu je tfieba také zdÛraz-nit na co se zamûfiit po porodu: provéstvyãi‰tûní tlamy telete, pfiípadnû jehorozd˘chání a o‰etfiení jeho pupeãníhopah˘lu. Dále také sledování odchoduplodov˘ch obalÛ u plemenice. A co jevelmi dÛleÏité, zkontrolovat (ãi pfiímozajistit) napojení telete kolostrem dodvou hodin po narození. Pomoc chova-tele je zde nutná zejména tehdy, pokudje matka neklidná nebo tele neníschopno vstát. Pro tyto pfiípady mámev mrazniãce kvalitní mlezivo od zdravékrávy a po ruce vhodn˘ aditivní pfiípra-vek, kter˘ teleti poslouÏí jako pohotov˘zdroj zdroje energie a dal‰ích Ïivin.

PodpÛrné pfiípravkyPodpÛrné aditivní pfiípravky s obsa-

hem energie, vápníku, selenu, vitaminÛa dal‰ích Ïivin máme pfiipravenyi k (pfiípadnû opakovanému) podáníkrávám se zdravotními problémy.Zejména tûm, které mají zv˘‰enou hod-notu svojí tûlesné kondice (BCS – bodycondition score) nad úroveÀ 4,0 bodu,pfiípadnû absolvovaly tûÏk˘ porod,ulehly po porodu, ãi zadrÏely lÛÏko.Pfiehled vhodn˘ch pfiípravkÛ je uvedenna facebooku na stránce vûnované na‰ífarmû „Na Jihu“.

Rizikové faktory pfiípravy krávy na porod

Mezi hlavní rizikové faktory pfiípravyna porod patfií jejich vysoká tûlesnákondice, pfieplnûnost zvífiat v kotcích,jejich ãasté pfiesuny, omezen˘ pfiístupke krmivu a k vodû a kvalita pfiedkláda-n˘ch objemn˘ch krmiv (jejich diete-tické parametry, stravitelnost a Ïivinováhodnota).

Porody probíhají ve stájiRozhodnutí, Ïe v‰echny porody

budou na farmû probíhat ve stáji, senám jiÏ v minul˘ch sezónách velmiosvûdãilo. Rozmary poãasí a tma násdíky tomu nijak neomezují. A i kdyÏ jei ve stáji zima, nesnûÏí nebo nepr‰í námani zvífiatÛm za krk a mÛÏeme se dobfiesoustfiedit na práci. A díky technologic-kému vybavení stáje mÛÏeme vyuÏíti pohodlného zafixování o‰etfiovan˘chzvífiat.

Ustájení kráv a telat po poroduPo porodu umísÈujeme kaÏdou matku

s teletem do zvlá‰tního kotce. K jejichsestavení v prostorách stáje vyuÏívámebûÏn˘ch dílcÛ z Coral systému, s bran-kou o rozmûrech 3,0 x 3,6 m. V tûchtokotcích ponecháváme zvífiata podlepotfieby, obvykle 2 aÏ 3 dny, tak aby-chom mûli zaruãeno, Ïe matka se teletivûnuje a tele se zvládá samo napít, jehopupeãní pah˘l dobfie zasychá (bez pro-jevÛ zánûtu), nemá prÛjem a ani Ïádnédal‰í zdravotní problémy.

Samostatná skupina prvotelek s jejichtelaty

Skupina otelen˘ch jalovic (nyní jiÏprvotelek), bude po celé zimní obdobíustájena samostatnû, oddûlenû od star-‰ích krav. Tento postup volíme mimojiné z toho dÛvodu, aby star‰í krávyneodstrkovaly ty mlad‰í od krmení, pfií-padnû je jinak neru‰ily ve snaze „uspo-

fiádat“ si hierarchické vztahy ve stádu.Podle v˘voje jejich tûlesné kondice(které si prÛbeÏnû v‰ímáme u v‰ech zví-fiat stáda) volíme krmnou dávku tétosamostané skupiny. Dbáme vÏdy na to,aby prvotelkám (ale ani star‰ím kravám)bûhem zimného období (po otelení)rychle neklesala hodnota jejich BCS.Souãasnû sledujeme jejich (pfiimûfie-nou) mléãnost, aby mûly dostatekmléka pro telata, ne v‰ak jeho pfiebytek.I podle tohoto jejich fyziologickéhoprojevu upravujeme krmnou dávkuchovan˘ch zvífiat.

Telení star‰ích plemenicVe druhé polovinû ledna se v na‰em

stádu zaãínají, vedle jalovic, teliti krávy. I kdyÏ se nám stane, Ïe dojdek ãásteãnému soubûhu telení obou sku-pin, nemûly by vzniknout problémy.Vût‰ina jalovic je totiÏ v tomto obdobíjiÏ otelená a sledování tûch z nich,které jsou je‰tû bfiezí, není jiÏ taknároãné. V‰echny na‰e krávy mámerozdûleny do 3 skupin podle stádia bfie-zosti. Postupnû (podle porodÛ) vytvo-fiené skupiny krav s telaty se budouv prÛbûhu zimního období ve stájiposouvat, tak aby mohly b˘t novûsestavovány dal‰í skupiny krav s novo-rozen˘mi telaty. V závûru období telenímÛÏeme rozdûlit stádo podle vûku telatnebo podle jejich pohlaví.

·kolky pro telataPro telata, která jiÏ zvládají pobyt

s matkami a jejichÏ odchov byl tak jiÏúspû‰nû zahájen, ve stádû zfiizujemesamostatné prostory, tzv. ‰kolky. Jejichvybudováním mj. umoÏníme telatÛmpfiijímat hodnotn˘ pfiíkrm. Do kaÏdé‰kolky k tomuto úãelu umísÈujemekrmítko (nejlépe to, které budemenáslednû pouÏívat na pastvû) s doplÀ-kovou krmnou smûsí pro telata, tzv.startérem. Jeho pouÏití je velmi dÛleÏitépro v˘vin jejich bachoru (hodnotnûj‰í,neÏ z pfiíjmu sena ãi senáÏe, ãi ‰rotova-ného obilí). Pro rozvoj pfiedÏaludkÛa celkov˘ v˘voj chovan˘ch telat je v‰akdÛleÏité i samotné kvalitní seno.

Zoohygiena ustájeníVe ‰kolce dbáme na to, aby vÏdy

obsahovala ãistou a suchou podest˘lku.Ke zlep‰ení podmínek ustájení mÛÏemepouÏít i nabízené vysu‰ovací a dezin-fekãní prostfiedky. Pfii dodrÏení stanove-n˘ch hygienick˘ch zásad ustájení zásadbudou telata ‰kolku ráda nav‰tûvovat.Navíc se sníÏí riziko jejich úrazu

48

bûhem odchovu, které nastává zejménav dobû v˘skytu prvních fiíjí u krav pootelení. Provozování ‰kolek námumoÏní i lépe hodnotit zdravotní stavtelat, coÏ je dal‰í z dÛleÏit˘ch prvkÛna‰i pravidelné ãinnosti v prÛbûhu zim-ního období.

Evidence porodÛSouãástí standardního pracovního

postupu pro odchov telat je i úkolkaÏdé tele po narození zváÏit. Plnûnítohoto úkolu se na na‰í farmû stalosamozfiejmostí jiÏ v minulosti. Díkytomu si mÛÏeme sami vyhodnocovathmotnost (velikost) telat po jednotli-v˘ch b˘cích. KaÏdému teleti po naro-zení nasadíme u‰ní známky. Na nûnapí‰eme jeho pofiadí v rámci leto‰níhotelení a jméno otce. Jde o nenároãn˘úkon, kter˘ nám pozdûji na pastvinûumoÏní lépe sledovat odchovávanámláìata. Do stájového deníku sou-ãasnû, vedle základních údajÛ o teleti,zapí‰eme i prÛbûh jeho porodu. Tytopodklady následnû pfiedáváme inspek-torovi âSCHMS.

PomÛcky na teleníNa porodnu, kterou máme vybudo-

vánu v na‰í stáji, navazuje krátká probí-hací uliãka. Na jejím konci je umístûnafixaãní klec. Stáj jsme si takto zafiídiliproto, abychom mohli plemenicesnadno zafixovat a vy‰etfiovat, bûhemkomplikovaného porodu jim poskyt-nout asistenci, srovnat rodící se telev jejich porodním kanálu, po otelenípak zkontrolovat stav matky, pfiípadnû(v pravou chvíli) odstranit lÛÏko. Navíclze u zafixované plemenice snadnûjinapojit tele, pokud to nejde zvládnoutbûÏn˘m postupem.

Pro telení si vÏdy nachystáme dvak˘ble s vodou (teplou s dezinfekãnímroztokem a studenou), telící provázkya telící tyã. Její vyuÏívání na na‰í farmûjednoznaãnû zvítûzilo nad dfiíve pouÏí-vanou kladkou. Má nûkolik praktick˘chv˘hod, zejména umoÏÀuje pouÏití pfii-mûfiené síly a také posunutí si jednotli-v˘ch konãetin a hlavy telete. Po rucevÏdy také máme (jódov˘) dezinfekãníprostfiedek k o‰etfiení pupku a takéresuscitátor.

II. – TECHNOLOGIE

Zimovi‰tû

Pfii realizaci technologického vyba-vení musí b˘t dbáno na co nejvy‰‰í

míru komfortu chovan˘ch zvífiat, samo-

zfiejmû s ohledem na vynakládanéfinanãní prostfiedky chovatele. Zfietelmusí b˘t brán na skuteãnost, Ïe témûfipolovinu roku se vlastní chov základ-ního stáda odehrává ve stabilních zafií-zeních – zimovi‰ti. Základní podmín-kou pro funkci zimovi‰tû je dostatekprostoru pro zvífiata, tj. dostateãnûvelká stáj i pfiilehl˘ oplocen˘ v˘bûh,nejlépe se zpevnûn˘m povrchem. Ple-menice, pfiicházející z pastvy, jsou vût-‰inou ve vysokém stádiu bfiezosti, zvyk-lé na voln˘ pohyb. Pro svoje porodníobdobí – vzhledem k charakteristick˘mvlastnostem, vycházejících z pÛvod-ních pfiírodních podmínek chovu, kdyse telí v ústraní, byÈ na dohled stáda –vyÏadují rovnûÏ dostatek volnéhomísta. A kdyÏ jej nemají, docházív jejich organismu k rozvoji stresovézátûÏe (nepohody), vzestupu hladinstresového hormonu kortisolu a násled-n˘m negativním dopadÛm na jejichimunitu a metabolismus. CoÏ senezfiídká promítá do kvality prÛbûhuporodu a zdravotního stavu matkya telete. Zejména u zvífiat s pfiítomn˘midal‰ími rizikov˘mi faktory, jako jsouzv˘‰ená hodnota tûlesné kondice (ztuã-nûní), onemocnûní konãetin, mléãnéÏlázy ãi skryté stádium parazitárního ãiinfekãního onemocnûní.

V zimovi‰ti, kde je prostor limitovánzejména kolem Ïlabu, napajedla, ãi pfiiúzkém vstupu do lehárny (neboi v samotné lehárnû) mÛÏe docházetk maãkání a soubojÛm krav. To mÛÏevést i k po‰kozením plodu v dûloze ata-kovan˘ch zvífiat a k jejich zmetáním.

Velkou chybou je vystavení stáda kravv dobû porodÛ (a zejména novoroze-n˘ch telat) vûtru, mokrému snûhua de‰ti. Navozen˘ chladov˘ stres je úpl-nou metlou narozen˘ch telat. Ta sedokáÏí (jsou-li dobfie napojena kolost-rem) svojí poporodní termoregulací brá-nit nízké teplotû, ale nikoliv tehdy, je-liprovázena vysokou vlhkostí a vûtrem.Urãitou v˘jimkou jsou (spí‰e ojedinûlá)rustikální plemena, u nichÏ v‰ak chová-ním matek (pfiípadnû chovatele) lzetakov˘mto negativním vlivÛm pfii trva-lém pobytu v pastevním areálu do urãitémíry zabránit. Av‰ak i tato stáda potfie-bují definované podmínky pro venkovnípobyt a také adekvátní v˘Ïivu.

Nevhodné je i uzavfiení oken, vrat, ãivûtrákÛ do stájí. Tímto opatfiením se,kromû zv˘‰ení teploty (nûkdy aÏ nadoptimální pásmo pro zvífiata), dosáhnei zv˘‰ení vlhosti aÏ do úrovnû konden-zace vody v prostfiedí a také vzestupu

obsahu amoniaku a dal‰ích ‰kodliv˘chplynÛ ve vzduchu. Zvlhãení povrchutûla telat (navozující následné podchla-zení) a zátûÏ jejich respiratorního traktutoxick˘mi plyny jsou v˘znamn˘mi fak-tory, jeÏ navozují rozvoj jejich one-mocnûní d˘chacího traktu, nezfiídka aÏdo podoby komplikovan˘ch zápalÛ plics úhyny.

U plemen men‰ího rámce je vhodnépro matku s teletem zajistit dobfie slá-mou nastlanou plochu 6–7 m2, pro ple-mena vût‰ího rámce 7–9 m2. Porodníkotec by mûl mít plochu nejménû12–15 m2. Délka Ïlabu na jednu odro-hovanou krávu by mûla mít pfii dávko-vaném krmení 80 cm (pfiípadnû víceneÏ 1 m pro neodrohovaná zvífiata), pfiizaji‰tûní souãasného krmení najednoupro v‰echny kusy (pomûr krmn˘ch místa zvífiat 1:1). Pfii adlibitním krmenímÛÏe b˘t plocha u Ïlabu pro jednotlivázvífiata men‰í.

III. – ·LECHTùNÍA REPRODUKCE

Sezónní telení

Ukrav bez trÏní produkce mléka jeÏádoucí uplatÀovat sezónní telení,

aby se jednotlivé pracovní operace sou-stfiedily do urãitého období a tím se sní-Ïila potfieba práce na o‰etfiování jednékrávy. Správná volba období telení jevelmi dÛleÏitá, neboÈ je znám vliv me-teorologick˘ch faktorÛ na mortalitu telat.Období telení krav ve stádû má b˘t conejkrat‰í, nemá trvat déle neÏ dvanáctt˘dnÛ. Krávy, které se otelí o více neÏdva mûsíce pozdûji, neÏ je hlavníobdobí telení, je vhodné ze stáda vyfia-dit. Del‰í období telení mÛÏe mít zanásledek prodlouÏení neklidu ve stádû,zaostávání nejmlad‰ích telat v rÛstu(v dÛsledku jejich vytlaãování pfii sánístar‰ími telaty) a nevyrovnanost hmot-nosti telat pfii jejich odstavu. Obdobítelení b˘vá v âR obvykle organizovánood 20. listopadu do 15. dubna, coÏodpovídá pûti mûsícÛm. Nejlep‰í jeov‰em telit v lednu aÏ bfieznu. V˘hodouzimního telení je, Ïe spadá do období,kdy je v chovu ménû „venkovní“ práce.Pfii zimním telení je umoÏnûna lep‰íkontrola krav i telat, u kter˘ch je (mj.díky pfiíkrmu) dosahováno dobr˘ch pfií-rÛstkÛ, coby prvního pfiedpokladuvysoké úrovnû Ïivé hmotnosti pfii jejichodstavu. Navíc to umoÏÀuje vyuÏívatnáslednou vysokou produkci mléka spo-tfiebou jejich tfií- aÏ pûtimûsíãních telat,pokr˘vanou pfiíjmem pastvy.

49

Ménû vyuÏívané letní telení spadá doobdobí kvûtna a ãervna. K jeho v˘ho-dám patfií nízké úhyny telat v dÛsledkulep‰í hygieny pfii porodu na pastvinûa malé poÏadavky stáda na kvalitua mnoÏství krmiva pro zimní období.Nev˘hodou je, Ïe po dlouhé zimû b˘váorganismus plemenic více vyãerpan˘a telata mohou díky tomu v nûkter˘chstádech mít po narození niωí Ïivota-schopnost. Dále je pfii porodu na pastvûomezena moÏnost kontroly nebo asi-stence, která b˘vá obvykle potfiebnáu 5–15 % pfiípadÛ. Nev˘hodou je i to,Ïe vût‰inou nelze tele po poroduúãinnû o‰etfiit.

Pfiíprava na dal‰í zapou‰tûníKoncem popisovaného období, tj.

krátce po období telení následuje fázedal‰ího zapou‰tûní plemenn˘ch zvífiat.VyÏaduje to mj. zájem chovatele získatod plemenice kaÏd˘ rok (zdravé) tele.Vzhledem k pfiibliÏnû devítimûsíãníbfiezosti zb˘vá na zapu‰tûní perioda tfiímûsícÛ, následujících po poslednímotelení. Pfiípravû stáda na zapou‰tûní jetfieba se vûnovat jiÏ bûhem obdobíleden aÏ bfiezen, tj. jiÏ v prvních t˘d-nech a mûsících po porodu. ProtoÏefiíje se opakují po 18–21 dnech, jsoufakticky k dispozici jenom 3 (aÏ 4) fiíjek udrÏení optimálního mezidobí. CoÏnení nijak dlouhá doba.

Hodnocení tûlesné kondice plemenic Zabfiezávání krav hodnû závisí na

jejich v˘Ïivném stavu. U vyhubl˘chkrav je zabfiezávání hor‰í. Pfii zimnímobdobí telení se proto doporuãujekrátce pfied zahájením a bûhem násled-ného zapou‰tûcího období zlep‰it záso-bování krav energií pfiikrmováním jadr-n˘ch krmiv s obsahem vhodn˘ch mi-nerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘chkrmiv. Zásadnû mají b˘t do novéhoprodukãního roku pfievádûny jen bfiezíkrávy a jalovice. Hodnocení tûlesnékondice je kontrolním faktorem k dosa-Ïení bezproblémového zabfieznutí,v˘voje bfiezosti i prÛbûhu telení (a sou-ãasnû dosahování optimálního v˘Ïiv-ného stavu). Kondice je nejãastûji hod-nocena pomocí pûtibodové stupnicev rozsahu 1 (vyhublé) aÏ 5 (extrémûtuãné zvífie). Zmûna o 1 stupeÀ pfiedsta-vuje rozdíl 30–35 kg (u jalovic 15–20kg) Ïivé hmotnosti. V pfiipou‰tûcímobdobí je optimální kondice 2,5–3,0stupnû. Zvífiata s hodnotami pod a nadtímto rozmezím jiÏ mohou b˘t pozna-menána pozdním nástup fiíje, niωí ovu-

laãní aktivitou, men‰í nidaãní schop-ností oplozeného vajíãka a pfieÏívánímembrya. V poslední tfietinû bfiezosti mákondice dosahovat 3,0–3,5 stupnû.

PlodnostPlodnost je nejdÛleÏitûj‰í a ekono-

micky nejcennûj‰í vlastností v chovuskotu pro produkci masa. Tento faktorzahrnuje poãet narozen˘ch a odchova-n˘ch telat na krávu a rok a závisí navûku krávy pfii prvním otelení, dlouho-vûkosti krávy, tj. vûku pfii vyfiazení a nareprodukãní kapacitû bûhem Ïivota(v níÏ hrají roli faktory jako oplozovacíschopnost a embryonální pfieÏití). DÛle-Ïit˘mi ukazateli jsou délka mezidobíkráv a Ïivotaschopnost telat.

Ve stádech krav bez trÏní produkcemléka je ve vût‰inû pfiípadÛ pouÏívánapfiirozená plemenitba, a to formou spo-leãného chovu plemenn˘ch b˘kÛa urãitého poãtu plemenic ve stanove-ném období. Tento zpÛsob reprodukcemá pfiedev‰ím v˘hodu v relativní nená-roãnosti. Mimo pfiirozenou plemenitbuje druh˘m nejãastûj‰ím zpÛsobem ple-menitby inseminace. Svoji roli sehrávái embryotransfer, byÈ dnes v men‰í mífie,vzhledem k finanãní nároãnosti. Pfied-stavuje v‰ak nejprogresivnûj‰í nástrojzkvalitÀování stáda. U inseminace jev˘hodou moÏnost dosaÏení vût‰íhogenetického pokroku mezi jednotliv˘migeneracemi a tím napfi. také zv˘‰eníprÛmûrné rÛstové schopnosti telat vestádû. Inseminaci plemenic je samo-zfiejmû moÏno také kombinovat s pfiiro-zenou plemenitbou, jak to dûláme i nana‰í farmû. Plemenice po 1–2 insemi-nacích se pfiitom pfiefiazují do skupiny,kde pÛsobí plemeník a zapou‰tí pfiebí-halky. Pfii této kombinaci je moÏno pfii-mûfienû zv˘‰it poãet plemenic na jed-noho b˘ka a dosáhnout pfiíznivéhozabfiezávání.

Faktory, ovlivÀující reprodukãní v˘konost zvífiat

Porod a poporodní v˘voj také veznaãné mífie ovlivÀují následné repro-dukãní schopnosti plemenic. Bez fy-ziologického prÛbûhu poporodníhoobdobí nelze u nich oãekávat vãasnounáslednou graviditu. Je proto Ïádoucí,aby porody probûhly pokud moÏno bezkomplikací, zvífiata dobfie zvládla puer-périum (poporodní období) a mohly seu nich plnohodnotnû rozvinout fyziolo-gické procesy v pohlavní aparátu (hor-monální fiízení, folikulární v˘voj, invo-luce dûlohy a plnohodnotné fiíjové

cykly). K tomu v‰ak, po celé obdobízimního ustájení, plemenice vyÏadujízaji‰tûní fiady pfiedpokladÛ, mj. dobrézoohygienické podmínky a potfiebnoumíru komfortu (dostatek prostoru, suchépodest˘lky a ãerstv˘ vzduch) pfii ustá-jení, krmení a porodech, dále optimálnítûlesnou kondici, kvalitní v˘Ïivu, plno-hodnotn˘ prÛbûh procesÛ vnitfiníhoprostfiedí organismu (metabolismu),vysokou imunitu, dobr˘ zdravotní stavkonãetin, mléãné Ïlázy a dal‰í faktory.Negativnû se zde pfiitom promítajíchyby, navozené jiÏ ve v˘Ïivû sucho-stojn˘ch dojnic a dojnic v pfiípravû naporod, zmínûn˘ zásadní vliv má BCSzvífiat. RovnûÏ v˘skyt metabolick˘chonemocnûní (hypokalcémie, ketózy,jaterní steatózy) naru‰uje involucidûlohy. Mj. tím, Ïe nedochází k dosta-teãné kontrakci svalov˘ch vlákenv dûloze. Dále vlivem pÛsobení tûchtopatologick˘ch procesÛ (a obvykle sou-bûÏného poporodního deficitu energie)dochází i k oslabení imunitníhosystému.

Na reprodukci krav bez trÏní pro-dukce mléka tak pÛsobí fiada faktorÛ,mezi nûÏ patfií pfiedev‰ím chovatel,mikroklima a v˘Ïiva. Obecnû extrémyve v˘Ïivû jsou na ‰kodu produkcia dlouhodobá dieta s nízk˘m energetic-k˘m pfiíjmem je povaÏována zanejménû vhodnou. Dal‰í, co je povaÏo-váno v managementu reprodukce zapodstatné, jsou faktory prostfiedí jakosvûtlo, teplota, sociální kontakty. Pfiihodnocení reprodukce se také nesmízapomínat na ‰kodlivé pÛsobení myko-toxinÛ, pocházejích ze zaplísnûn˘chkrmiv.

IV. – ODCHOVMLÁëAT

Ztráty telat

Porody u krav masn˘ch plemen probí-hají ve standardních podmínkách

nejménû z 85 % bez asistence, do 12 %s asistencí a do 3 % z uskuteãnûn˘chporodÛ s nutn˘m zákrokem veterinár-ního lékafie. Císafisk˘ fiez je provádûnv rozsahu do 0,5 % z uskuteãnûn˘chporodÛ. Zmetání je v na‰ich chovechzji‰Èováno obvykle ve v˘‰i 0–6 %, av‰akpfii v˘skytu pfienosn˘ch chorob ve stádu(napfi. Q-horeãky) i v úrovni více neÏ 10 %. Celkem ãiní ztráty telat pfii porodech 4–15 % (nejãastûji do 10 %), v chovech s problémy v‰aki v úrovni 20 % a více. Z toho do vûku 1 t˘dne ãiní obvyklé ztráty telat (vãetnû

50

mrtvû narozen˘ch) do 7 %, v nûkter˘chchovech s problémy v‰ak i 15 %, pfií-padnû více. Poãty MNT ãiní obvykle1,5–5 %, ale v nûkter˘ch chovech i víceneÏ 10 %. Ztráty telat od 2. t˘dne do do4 mûsícÛ jsou jiÏ vût‰inou nízké a ãiní1–3 %. Nejãastûji se vyskytujícími cho-robami telat jsou jejich prÛjmová one-mocnûní (infekãního nebo dietetickéhopÛvodu, kolem 30 % ze zji‰Èovan˘chonemocnûní), choroby respiratorníhotraktu (15–20 %), zánût pupku (aÏ 10 %)a s ním spojené septické stavy. V cho-vech se zhor‰en˘mi zoohygienick˘mipodmínkami b˘vá v rostoucí mífie zji‰Èo-vána kokcidióza, v deficitních oblastechonemocnûní metabolického pÛvodu(z nedostatku selenu, jódu a dal‰íchmikroprvkÛ, pfiípadnû vitaminÛ).

Anal˘za ztrátV‰echny chovy, ve kter˘ch jsou vyka-

zovány vy‰‰í ztráty telat, neÏ je ob-vyklé, následnû bojují s nepfiízniv˘miekonomick˘mi v˘sledky daného chova-telského roku. Jedin˘m racionálnímfie‰ením vzniklé situace pak je dÛslednáanal˘za kvality naplÀování v‰ech exis-tujících pfiedpokladÛ existence a pro-dukce stáda – na úseku managementu,o‰etfiovatelské péãe, technologií, ‰lech-tûní, odchovu telat, v˘roby krmiva v˘Ïivy a prventivnû-medicínskéhopojetí zdravotní péãe.

Poporodní v˘voj teleteZnalost postupÛ pfii poporodním

o‰etfiování telat je velmi dÛleÏitá. Uvá-díme nûkteré jejich principy:

asistence pfii porodu, která trvá déle neÏ20 minut zvy‰uje pro tele nebezpeãí rÛz-n˘ch následkÛ – úhynu, ‰patné absorpcekolostra a náchylnosti k onemocnûním.Mezi pfiíznaky poranûní, související s asi-stencí pfii porodu patfií vnitfiní krvácení dohrudní nebo bfii‰ní dutiny, zlomeninyÏeber, natrÏená bránice, ruptura jater,oteklá hlava a jazyk, kÛÏe zbarvená (Ïlutûnebo oranÏovû) od smolky, vdechnutí plo-dov˘ch vod a abnormální chování tûsnûpo porodu. Normální parametry chováníu novorozen˘ch telat zahrnují vzpfiímeníhlavy bûhem nûkolika minut, sternálnípolohu (leÏení na hrudníku) bûhem 5 minut, pokusy postavit se bûhem 15 minut, postavení se do 1 hodiny, sníÏe-ní tûlesné teploty na 38,3–38,9 °C ze zv˘-‰ené hodnoty pfii porodu bûhem prvníhodiny, tfies, sání do 2 hodin, dechovoufrekvenci: 50–75 dechÛ za minutua srdeãní frekvenci 100–150 úderÛ zaminutu pfii pravidelném rytmu.

Záchrana postiÏen˘ch telatAby byla resuscitace (záchrana)

postiÏeného novorozeného telete efek-tivní, musí b˘t jednotlivé záchrannéprocedury dobfie vypracované, musíb˘t zvládnutá metodika tûchto úkonÛa v prostoru porodny musejí b˘t k dis-pozici potfiebné pomÛcky. Kritick˘ stavlze rozpoznat na základû nálezuochabl˘ch svalÛ, ztráty reakcí na sti-mulaci a namodralé barvy sliznic.Takto postiÏená telata by se mûla polo-Ïit na nízkou podloÏku (pytel pilin,prkno, vozík ãi desku). Hlava a krk byse mûly na chvíli (10–15 vtefiin) sníÏitpoloÏením pfies hranu podloÏky tak,aby se z nozder a ústní dutiny umoÏnilv˘tok nahromadûného hlenu. Poté setele natáhne zpût na podloÏku a uvededo polohy vsedû. Razantnû je tfiebajeho kÛÏi vytírat pomocí suchého ruã-níku – od ocasu dopfiedu aÏ k hlavû,vyãistí se pfii tom nozdry od hlenua tekutin. Vytírání ruãníkem by se potémûlo provádût aÏ k u‰ím a oãnímvíãkÛ, coÏ zajistí jejich stimulaci.Pokud do této doby nezaãne teled˘chat, lze se tlakem prstu mezi nozdry, v nosní dutinû napfiíã nebokompresí prÛdu‰nice ze stran pokusitstimulovat d˘chací nebo ka‰lací reflex.D˘chací reflex lze také stimulovatpolitím hlavy studenou vodou a nali-tím studené vody do ucha. KdyÏ setele rozd˘chá, ale poslechovû se zdá,Ïe jsou jeho d˘chací cesty zneãi‰tûnétekutinou a hlenem, lze pouÏít odsá-vaãku a tento materiál z horníchd˘chacích cest odstranit.

Po porodu by mûla b˘t telata pfiesu-nuta do suchého, chránûného a ãistéhoprostfiedí, kde by se mûla znovu peãlivûvysu‰it ruãníkem. Stimulace v oblastihlavy, u‰í a ústní dutiny podporujesnahu d˘chat a vyvolává ka‰el. Nenívhodné vû‰et telata za úãelem vyãi‰tûníd˘chacích cest hlavou dolÛ. Naopak jedobré umístit oslabené tele do polohyvsedû a pohybovat jím ze strany nastranu, pfiiãemÏ se stfiídavû pokrãujía natahují teleti konãetiny. Svalová akti-vita vãetnû tfiesu zvy‰uje produkci teplaa zabraÀuje vzniku hypotermie nebohypoglykémie. Jakmile se u novoroze-ného telete zaãne projevovat sacíreflex, je tfieba mu podat kolostrum.S aplikací kolostra se nemá ãekat déleneÏ 2–3 hodiny po porodu.Telata, jeÏodmítají pít, je tfieba napojit kolostrempomocí jícnové sondy. Vysokorizikovátelata je tfieba oznaãit, aby mohly b˘tdále peãlivû sledována.

Dezinfekce pupkuDezinfekce pupku po porodu je

v praxi v chovech dojnic nejuÏívanûj‰íúkon, ov‰em snad je‰tû dÛleÏitûj‰í je,aby se pupeãní ‰ÀÛra po porodu spon-tánnû pfieru‰ila, aby bylo tele porozenodo ãistého místa s dostateãn˘m mnoÏ-stvím podest˘lky a dostalo napít kvalit-ního kolostra. Dezinfekci pupku poporodu lze zopakovat jednou ãi dvakrátve 12hodinov˘ch intervalech. AÈ uÏ se pupek v dezinfekãním pfiípravkunamáãí nebo se na pupek naná‰í spre-jem, je potfieba neaplikovat dezinfi-ciens na okolní kÛÏi, aby nedo‰lok jejímu podráÏdûní. Mezi nejvhodnûj‰ídezinfekãní látky patfií 7% roztok jódua 0,5% roztok chlorhexidinu.

Podávání kolostraPfiíjem kolostra má zásadní vliv na

zdraví a pfieÏívání telat od porodu aÏ doodstavu. Mimo okamÏit˘ prospûch prozdraví telete se kolostrum také podílí nanásledné intenzitû rÛstu telete a kon-verzi krmiva, jeho reprodukãních para-metrech, mléãné uÏitkovosti a dlouho-vûkosti. Kromû toho sloÏky kolostrapodporují rÛst, v˘voj a funkce tenkéhostfieva, v˘voj bachoru a mají pozitivnímetabolické a endokrinní úãinky.V kolostru jsou obsaÏeny imunitní faktory, hormony, rÛstové faktory, vitamíny, minerální látky a hlavníÏiviny. Aby se dosáhlo minimálníkoncentrace IgG1 v séru telat, musí pfiijmout 150–200 g imunoglobulinu.AÈ uÏ se tele krmí kolostrem od matky,ãi zamraÏen˘m od jiné krávy, je dÛle-Ïité, aby do sebe dostalo potfiebnémnoÏství imunoglobulinÛ vãas, dokudjsou jeho absorpãní schopnosti ideální.Je potfieba dodat kolostrum vysoké kvality, které obsahuje alespoÀ 50 gimunoglobulinu IgG1 v litru, pfiiãemÏpfii této koncentraci by mûlo tele pfiijmout 2,8–3,5 l kolostra.

Bakteriální kontaminace kolostraDal‰ím parametrem hodnocení kva-

lity kolostra je úroveÀ jeho bakteriálníkontaminace. Studie z poslední dobyukázaly, Ïe poãty bakterií v kolostrupfievy‰ující hodnotu 100 000 kolonie-tvofiících jednotek/ml interferujís absorpcí imunoglobulinÛ a mohoupfiedstavovat potenciální riziko infekcí.Mezi tyto agens patfií Mycobacteriumavium subsp. paratuberculosis, Myco-plasma bovis, Salmonella sp. a dal‰ístfievní patogeny. Pokud není získanékolostrum ihned zkrmeno, mûlo by se

51

uchovávat v chladniãce, v ãisté a zdra-votnû nezávadné nádobû. Zchlazenékolostrum, které se nevyuÏije do 2 dnÛpo odbûru, by se mûlo zlikvidovat.

Aplikace jícnovou sondouPracovník, kter˘ krmí telata jícnovou

sondou, musí projít dostateãn˘m pro-‰kolením a musí se striktnû drÏetpokynÛ, jak aplikaci kolostra provádût.Dává se obecnû pfiednost tomu, abytele pfii zavádûní jícnové sondy stálo.Na jedno nakrmení se doporuãujepodat asi 3,5 litru kolostra.

Zásoby kolostraObecnû se ve vût‰inû chovÛ dává

pfiednost zkrmování ãerstvého nebozchlazeného kolostra pfied zamraÏe-n˘m nebo pfied jeho náhraÏkami. KaÏ-dopádnû je ale vhodné mít pfiipraven˘nûjak˘ záchrann˘ plán pro pfiípad, Ïese nepodafií získat dostateãné mnoÏstvíkolostra. Mezi tyto situace patfií obdobízv˘‰eného tlumení infekãních onemoc-nûní nebo pfiípady, kdy je nutné, abypro vybrané trhy mûla telata negativnítitry protilátek. Pfiedpokládá se, Ïev‰echny hodnotné sloÏky kolostra –imunitní, nutriãní, rÛstové a v˘vojové,vydrÏí v nezmûnûném stavu pfii zchla-zení kolostra po dobu 7 dní. Imunoglo-buliny, nutriãní, rÛstové a v˘vojové fak-tory lze uchovat prostfiednictvím zmra-Ïení kolostra po dobu aÏ jednoho rokuza pfiedpokladu, Ïe je nízká teplotakonstantní a Ïe pfii skladování nedo-chází k dehydrataci ãi jinému naru‰eníkolostra. Pfii rozmraÏování a ohfiíváníby se nemûla pfiesáhnout teplota 60 °C.Tabulka ã. 1 uvádí rozdíly ve sloÏeníkravského kolostra a mléka.

Souãástí poskytovaného zooveteri-nárního servisu ze strany pracovníkÛPlatformy Bovespro je biochemickákontrola telat v poporodním období,zaji‰Èovaná ve spolupráci s Veteri-nární a farmaceutickou univerzitouBrno. Je zaloÏena na laboratorním

biochemickém vy‰etfiení krevníhoséra telat, získaného z odbûru krve 2. – 5. den po narození telat. UmoÏ-Àuje posoudit kvalitu imunitní v˘bavy(napájení kolostrem) a dal‰í rysynovorozeneckého metabolismu telat.Viz tabulka ã. 2.

Interpretace nálezÛ z tabulky: prvnítele u. ã. 223456, pocházející odzdravé matky (u. ã. 123456, jejíÏv˘sledky biochemické kontrolyv poporodním období jsou uvedenyníÏe v tabulce ã. 4) bylo kvalitnû napo-jeno kolostrem. Druhé vy‰etfiovanétele u. ã. 223457, pocházející odkrávy u.ã. 123457, postiÏené ztuãnû-ním, poporodní ketózou, tûÏk˘m poro-dem, zadrÏením lÛÏka a ulehnutím(v˘sledky její biochemické kontrolyv poporodním období jsou rovnûÏuvedeny v tabulce ã. 4) a bylo od nínapojeno kolostrem v nedostateãnémífie.

Uvedené biochemické vy‰etfiení do-káÏe nejlépe stanovit, zda a v jakémífie a kvalitû telata pfiijala kolostruma jaké parametry má jejich metabolis-mus.

V. – V¯ÎIVA , KRMNÉDÁVKY, METABOLISMUS

Krmné dávky

Pro zaji‰tûní optimálních podmínekke krmení krav masn˘ch plemen

v zimním období by mûly b˘t vytvofienyjejich samostané skupiny. Ty mají zajis-tit cílené pfiedkládání samostatn˘chkrmn˘ch dávek pro skupinu bfiezíchkrav, skupinu krav pfied otelením a sku-piny krav po otelení. Tabulka ã. 3 uvádípfiíklady jejich krmn˘ch dávek.

Krmná dávka by mûla b˘t chutná,dobfie stravitelná a prostá ‰kodlivin(jejímiÏ nejãastûj‰ími zdroji jsou senáÏes obsahem kyseliny máselné, vysokouproteol˘zou a tím i s vysok˘m obsahemvolného ãpavku a toxick˘ch aminÛ).Zkrmování kvalitních objemn˘ch krmivv potfiebném mnoÏství je základní pre-vencí v˘skytu subklinick˘ch a klinic-k˘ch metabolick˘ch poruch u bfiezícha otelen˘ch krav a jejich telat.

Zabránit pfiekrmování krav pfied porodem

Krávy se nesmûjí v zábûru bfiezosti

Kolostrum Mléko

Hustota 1056 g/l 1030 g/l

Sušina 240 g/l 130 g/l

Bílkoviny 140 g/l 34 g/l

Imunglobuliny 80 g/l 5 g/l

Tuk 67 g/l 40 g/l

Laktóza 26 g/l 50 g/l

(mléčný cukr)

Popel 130 g/l 70 g/l

Tabulka ã. 1 – Rozdíly ve sloÏení kravskéhokolostra a mléka

UšníDatum

Ušní PořadíKvalita

Zdravotní

čísloporodu

číslo laktacemleziva

stav CB ALB GLB IgG GMT

telete krávy krávy matky

> 60 26–36 35–43 > 16 > 4,5

g/l g/l g/l SHj ukat/l

223456 1. 11. 123456 3 VysokáBCS 3,75,

73,3 33,2 40,1 16,8 9,6zdravá

BCS 4,25,

223457 1. 11. 123457 5 Nízkátěžký porod,

54,1 29,4 24,7 9,7 3,8z. lůžko,

ketóza

Tabulka ã. 2 – Biochemická kontrola telat v poporodním období

Název krmiva Březí krávy Krávy před otelením Otelené krávy

Kg/den Kg/den Kg/den

Luční seno 4 4 3

Travní senáž 11 24 35

Pšeničná sláma 3 3 2

Sůl krmná (liz) – 0,01 0,01

Minerální doplňkové

krmivo pro březí krávy0,2 0,2 –

Minerální doplňkové

krmivo pro otelené krávy– – 0,2

Krmná dávka (kg/ks/den) 18 32 40

Sušina kg/ks/den 12 13 17

NEL (MJ/kg sušiny) 4,2 4,8 4,9

NL (% v sušině) 9 12 14

Vláknina (% v sušině) 34 28 27

Tabulka ã. 3 – Krmné dávky pro krávy masn˘ch plemen

Zkratky: CB – celková bílkovina, ALB – albumin, GLB – globuliny, IgG – imuniglobuliny tfiídy G, GMT – enzym gama-glutamylamyláza.

52

pfiekrmovat. Je známo, Ïe pfiíli‰ bohatákrmná dávka v posledních tfiech mûsí-cích bfiezosti krav vede k vût‰ímu nárÛ-stu plodu a tím ãasto i k hor‰ímu prÛ-bûhu porodu, zejména u mlad˘ch,resp. men‰ích zvífiat. Tento problém jeje‰tû umocnûn, jestliÏe bohaté v˘Ïivûpfiedchází relativnû chudá v˘Ïiva kravna poãátku jejich bfiezosti. Souvisí tos v˘vojem a velikostí jejich placenty.V pfiípadû, Ïe v˘Ïiva v dobû jejíhov˘voje (pfiibliÏnû od 3. mûsíce bfiezosti)je na niωí úrovni, vytváfií se na nía v dûloze ménû míst vzájemného pro-pojení, tzv. karunkulÛ a kotyledonÛ. Toje pro organismus vyvíjejícího se teletesignálem k maximálnímu vyuÏití (právûjen pfies placentu) dostupn˘ch Ïivin. Toplatí i v pozdûj‰í fázi bfiezosti, kdyÏ jejiÏ kráva dobfie Ïivena. V˘sledkem jsoutûÏké porody velk˘ch telat.

Vysoká kondice krav zhor‰uje prÛbûhjejich porodÛ i vzhledem k vy‰‰ímuv˘skytu jejich tûlesného tuku. Ztuãnûníkrav je základním pfiedpokladem k roz-voji poporodní lipomobilizace (uvolÀo-vání tukÛ zdo krevního obûhu a jater) a jespojeno s v˘skytem dal‰ích patologic-k˘ch poporodních procesÛ, mj. hypokal-cémie (sníÏení obsahu vápníku v krvi)a imunosuprese. To dává za vzniknástupu poporodních onemocnûní, jakoje ketóza, ztuãnûní jater, zadrÏení lÛÏka,ulehnutí, zánût mléãné Ïlázy (mastitis),zánût dûlohy (metritis). A má to rovnûÏnegativní vliv na funkci pohlavního traktu(a následnou reprodukci), zdravotní stavkonãetin a rovnûÏ na zdravotní stav naro-zen˘ch telat. Dal‰ím pravidlem je nepfie-krmovat krávy pfied porodem vápníkema draslíkem, coÏ mívá za následek zhor-‰ení zásobování jejich organismu vápní-kem pfii a po porodu.

Makrominerální v˘Ïiva, v˘znam stopov˘ch prvkÛ a vitaminÛ

Pro dosaÏení základních pfiedpo-kladÛ úspû‰ného chovu masn˘ch ple-men skotu (jimiÏ jsou dobr˘ zdravotnístav, dlouhovûkost plemenn˘ch zvífiat,jejich vysoká plodnost, vysoká intenzitarÛstu telat a mladého skotu) je nutnéjim zajistit – vedle optimálního pro-stfiedí a zooveterinární péãe – také kva-litní v˘Ïivu minerálními a mikromine-rálními (stopov˘mi) prvky a vitamíny.Masn˘ skot je ve znaãné mífie vázán napÛdu a rostliny (objemná krmiva)v konkrétním regionu. Obsah minerál-ních látek v objemn˘ch krmivech jeovlivÀován chemick˘m sloÏením pÛdy,sráÏkami, hnojením a botanickou

skladbou porostu. Skladba vyproduko-vané píce, konzervovaná siláÏováním,jsou tûmito faktory ovlivnûny a neza-bezpeãují v plné mífie potfieby orga-nismu zvífiat (zejména vysokobfiezícha otelen˘ch plemenic). Zimní krmnádávka obvykle nezabezpeãuje dosta-teãné krytí potfieby minerálních látek. Jeproto nezbytné zvífiatÛm celoroãnûpfiedkládat minerálnû-vitamínová do-plÀková krmiva a minerální lizy v dáv-kách, uspokojující potfieby (prostfied-nictvím celkové krmné dávky) jednotli-v˘ch kategorií masného skotu.

Podávání minerálních doplÀkov˘chkrmiv a lizÛ

Celková dostupnost minerálníchlátek, stopov˘ch prvkÛ a vitamínÛ jevyspûl˘mi chovateli povaÏována zajeden z klíãov˘ch faktorÛ kvalitnív˘Ïivy v‰ech kategorií masného skotu.Celková spotfieba minerálních krmiv(vãetnû mikroprvkov˘ch, resp. vitami-nózních komponent) v podobû mine-rálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch krmiva minerálních lizÛ se pohybuje kolem30–40 kg za rok.

JiÏ nûkolik t˘dnÛ pfied otelením bykrávy mûly mít v krmné dávce dostatekvitaminÛ A, D a E a mikroprvkÛ selenu,jódu, zinku, manganu a dal‰ích. Nej-vhodnûj‰ím zpÛsobem, jak tento poÏa-davek zajistit je denní podávání syp-k˘ch minerálních doplÀkov˘ch krmiv(MDK) s tûmito Ïivinami na Ïlabv krmné dávce, jak je uvedenov tabulce ã. 3. Pfiitom se pouÏíváodli‰né sloÏení tûchto MDK s obsahemmakroprvkÛ, vitaminÛ a stopov˘chprvkÛ pro krávy bfiezí a otelené.

Pfiidávání sypk˘ch MDK je vÏdyvhodné a ekonomicky návratné. Je navícdoporuãeno je doplnit i permanentnídostupností minerálních lizÛ, místûn˘chu ÏlabÛ v krmi‰ti ãi jinde ve stáji. Kom-pletní nabídku MDK a minerálních lizÛ,obsahujících mj. i organicky vázanéslouãeniny selenu, nabízen˘ch v rámciPlatformy BovesPro lze najít na face-booku v materiálech Farmy Na Jihu, pfií-padnû ji lze získat od autorÛ pfiíspûvku.

Obsah energie v krmné dávceEnergie v období stání na sucho by se

mûla pohybovat v rozmezí 4,2–4,7 MJNEL/kg su‰iny krmné dávky. Ta by rov-nûÏ mûla obsahovat potfiebné mnoÏstvívlákniny. Oby tyto faktory umoÏní(i v zimním období, kdy je omezenpohyb zvífiat oproti pastvû) udrÏet hod-notu tûlesné kondice krav na poÏado-

vané úrovni 3,0–3,5 bodu BCS a zabrá-nit zejména hrozícímu pfietuãnûní krav.U bfiezích krav je proto vhodné dokrmné dávky zafiadit kvalitní slámu,pokud jí má chovatel k dispozici. Vût-‰ina chovatelÛ masného skotu v‰aknehospodafií na orné pÛdû, takÏe úlohuvlákniny v krmné dávce vût‰inou plníseno (pokud je to moÏné, tak kvalitní,bez v˘skytu plísní). V prvních 2–3 t˘d-nech po otelení je dÛleÏité kontrolovatnárÛst produkce mléka, jeÏ by nemûla,s ohledem na pfiíjem teletem, pfiesaho-vat 10 kg dennû. Splnûní tohot poÏa-davku b˘vá problémem zejménau pfievodu dojen˘ch krav do masnéhoprogramu. Zamezí se tím zv˘‰enémuvzniku mastitid.

Opakem mÛÏe b˘t zkrmování senaa travních senáÏí s nízk˘m (deficitním)obsahem Ïivin v prÛbûhu zimníhoobdobí. Tehdy je Ïádoucí doplÀovatkrmnou dávku chovan˘ch zvífiat naúroveÀ jejich potfieby pfiídavkem doplÀ-kového jadrného krmiva, skládajícíhose z vlastního (nakoupeného) obilía men‰ího mnoÏství fiepkového a sójo-vého extrahovaného ‰rotu, ãi dal‰íchzdrojÛ bílkovin (aminokyselin). Zkrmo-vání jetelotravních senáÏí, luskoobil-n˘ch smûsek, kukufiiãn˘ch siláÏí ãi dal-‰ích konzervovan˘ch objemn˘ch krmivje ménû ãasté. Jejich pfiípadné zakom-ponování do krmn˘ch dávek a perma-nentní hodnocení efektivnosti jejichvyuÏití je obvykle chovatelem konzul-továno s v˘Ïiváfisk˘m poradcem (tatosluÏba je rovnûÏ dostupná v rámci Plat-formy BovesPro, viz facebook na‰í vir-tuální farmy).

Kvalita objemn˘ch krmivPoÏadavky na kvalitu objemné píce

a její vliv na zdravotní stav byly popsányv prvním díle seriálu v minulém ãísleZpravodaje. Podmínky pro senáÏovánív oblastech, kde se masn˘ skot chová,jsou obvykle hor‰í neÏ v produkãníchoblastech s dojen˘mi stády krav a v˘skytchyb pfii senáÏování je zde ãastûj‰í.K základním postupÛm, vedoucímk zaji‰tûní kvalitních objemn˘ch krmivpro zimní v˘Ïivu zvífiat, patfií pouÏitíúãinn˘ch konzervaãních (vût‰inoumikrobiálních, spí‰e vyjímeãnû chemic-k˘ch) látek. Kvalita vyroben˘ch senáÏí(aÈ v balících, ãi siláÏních jámách) jezávislá na fiadû faktorÛ, jeÏ mají dopadna kvalitu v zimû zkrmovaného objem-ného krmiva. JiÏ pfii samotné v˘robûsenáÏí je nutné respektovat i nutriãnípoÏadavky zvífiat. SenáÏe, které se dûlají

53

pozdû, ztrácejí jiÏ pfii svém vzniku naobsahu Ïivin a mají hor‰í stravitelnost.âasto se nezabezpeãí ani úroveÀ pro-cesÛ jejich fermentace (kva‰ení), jeÏ jepodmínkou k uchování pro zimní spo-tfiebu. Laboratorní rozbory vyroben˘chsiláÏí, provádûné v zimû pfied zkrmová-ním nebo v jeho prÛbûhu jasnû chovateliukáÏí, jaké má pfiedpoklady k úspû‰néprodukci.

Pfiíklad rozboru kvalitní travní senáÏe(sklízené pfied metáním v 1. seãi): su‰ina34,5 %, obsah dusíkat˘ch látek v su‰inû15,3 %, obsah vlákniny 24,3 %, obsahpopela 8,9 %, BNLV 43,5 %, NEL 1,78MJ/kg, vápník 0,78 %, fosfor 0,36 %,draslík 1,7 %, hofiãík 0,2 %, hodnoceníNO3 – nezávadné, voln˘ NH3 0,03 %,stupeÀ proteol˘zy 3,2 %, kyselinamléãná 3,5 %, kyselina octová 1,1 %,kyselina máselná 0 %, pH 4,15 log mol c,kyselost vodního v˘luhu (KVV) 980 mgKOH/100 ml, barva po pÛvodní hmotû,vÛnû pfiíjemnû aromatická.

Problematické siláÏeProblematické siláÏe se vyznaãují

nízkou koncentrací Ïivin, nesprávnousu‰inou konzervované píce a nekvalit-ním prÛbûhem fermentaãního procesu.Negativní dopad na zdraví masnéhoskotu mohou mít senáÏe s pfiíli‰ nízk˘mobsahem su‰iny, pod 26 %, ãasto pro-vázené pÛsobením klostridií, zanese-n˘ch pfii siláÏování hlínou a mnoÏícíchse v siláÏované hmotû. Toxiny uvolÀo-vané klostridiemi jsou pro organismuszvífiat velmi nebezpeãné a jsou nejãas-tûj‰í pfiíãinou náhl˘ch úhynÛ. Nev˘ho-dou senáÏí o nízké su‰inû (s vysok˘mobsahem vody) je jejich zamrzánív zimû. PfiiãemÏ pfiíjem namrzléhokrmiva bfiezími zvífiaty mÛÏe mj. b˘tpfiíãinou jejich potratÛ.

Travní senáÏe o su‰inû vy‰‰í neÏ 38 %,zejména pokud nejsou nafiezána nakrátkou fiezanku a dÛslednû udusánav balíku (vaku ãi siláÏní jámû), b˘vajívelmi ãasto postiÏena plísnûmi. Na roz-voji plísní a rychlé produkci toxinÛ sepodílí také aerobní degradace (sekun-dární aerobní fermentace) siláÏí pojejich odbûru z balíku, resp. na ãelenaãnutého senáÏního vaku nebo jámy.Ani zaplísnûné seno neb˘vá Ïádnouzvlá‰tností, zejména za nepfiíznivéhopoãasí v dobû senoseãe. Obdobnûzaplísnûné obilí. Zaplísnûná krmivapfiedstavují velmi závaÏn˘ nutriãnûzdravotní problém. B˘vají, pro svÛjobsah mykotoxinÛ, i pfiíãinou úhynukrav i telat.

MykotoxinyMykotoxiny zamofiovaly rostliny je‰tû

dfiíve, neÏ se staly potravinou pro lidskouv˘Ïivu a krmivem pro ãlovûkem cho-vaná zvífiata. Je prokázáno, Ïe jsouv˘znamn˘m problémem i v chovu mas-ného skotu. Souvislost mezi mykotoxinya poruchami imunitního, trávicíhosystému krav a dal‰ích orgánÛ je fakto-rem, v˘znamnû naru‰ujícím produkcia ekonomiku chovu. ·kodlivost mykoto-xinÛ je o to závaÏnûj‰í, Ïe znehodnocujedva základní pfiedpoklady produkce –úroveÀ procesÛ pfiíjmu a zpracováníÏivin v organismu a komfort jejich chovu(vznikem onemocnûní). ·kodliv˘ procespfiitom probíhá chronicky (dlouhodobû),subklinicky (skrytû) a s nespecifick˘miprojevy. Je tomu tak i proto, Ïe bachor,resp. v nûm se mnoÏící mikroorganismy,mají schopnost mûnit strukturu toxinÛ.Av‰ak ne vÏdy do detoxikované, ménû‰kodlivé, formy. ·kodliv˘ úãinek myko-toxinÛ se projevuje zejména v chovech,ve kter˘ch je pozorován v˘skyt okolopo-rodních problémÛ (ztíÏen˘ch porodÛ,mrtvû narozen˘ch telat, zadrÏen˘chlÛÏek, úhynÛ krav a telat), poporodníchonemocnûní (mastitid, metritid), ãi zhor-‰ení reprodukãních ukazatelÛ. A právûtyto pfiíznaky jsou typické pro ‰kodlivépÛsobení mykotoxinÛ. Za této situacei v chovech masného skotu – jako krokk vyfie‰ení uveden˘ch problémÛ, navícs vysokou ekonomickou návratností –pfiichází na fiadu pouÏití kvalitního deak-tivátoru mykotoxinÛ. Je v‰ak nutno zvolitpfiípravek, kter˘ má úãinek proti v‰emskupinám mykotoxinÛ, vãetnû tûch, jeÏnelze vyvázat adsorbcí. K tomu se vyuÏí-vají novû vyvinuté krmné pfiípravky, jeÏjsou nadány nejenom schopností z pfiija-t˘ch krmiv v organismu krav jedovatélátky vyvazovat, ale také je aktivnû enzy-maticky ‰tûpit na ne‰kodné metabolity.

Startérová v˘Ïiva telatStartérová v˘Ïiva telat je známa

z chovu dojen˘ch krav. Má v‰ak svojemísto i v systému odchovu telat mas-n˘ch plemen, zejména pfii zimním ustá-jení a telení. Po narození má telebachor hladk˘, bez papil. Úãelem je,aby v rozvíjejícím bachoru do‰lok intenzivnímu v˘voji papil a tím i kezv˘‰ení absorpãní plochy, coÏ je jed-ním z pfiedpokladÛ úspû‰ného v˘vojecelého organismu telete. Právû to (vevy‰‰í mífie neÏ seno) umoÏÀuje zkrmo-vání doplÀkové krmné smûsi pro telata,oznaãované jako starter. Pfii jeho trá-vení dochází u telete k vy‰‰í produkci

kyseliny máselné a kyseliny propio-nové, jeÏ rÛst bachorov˘ch papilúãinnû stimulují. Naproti tomu se pfiizkrmování sena (a senáÏe) v rozvíjejícímbachoru telete vytváfií více kyselinyoctové, která rÛst papil podporujev men‰í mífie. Proto se seno doporuãujezkrmovat aÏ ve stáfií 2–3 mûsícÛ,v návaznosti na startérov˘ charakterkrmné dávky. Po celé toto období jezákladem krmné dávky telat matefiskémléko, starter je jim ve ‰kolce pfiidávánnavíc. DoplÀkovou krmnou smûs – star-ter lze krmit jako kompletní krmivo s 19 % dusíkat˘ch látek. Lze si ji v‰aku v˘robce objednat i jako koncentráto 28–30 % dusíkat˘ch látek a domíchatsi ji v chovu do v˘sledného obsahu18–19 %. Podmínkou k tomu je vlastníbilance (kvalitního) obilí, nejlépe jeã-mene, ovsa a p‰enice. Z praktick˘chzku‰eností je známo, Ïe na starteruodchovaná telata dosáhují vût‰íhotûlesného rámce, neÏ jejich vrstevnice,krmené klasicky.

VI. – KONTROLAZDRAVÍ

Prevence chorob

Základem správné zootechnicképraxe je prevence chorob, tj. snaha

chovatele pfiedcházet poruchám zdra-votního stavu u chovan˘ch zvífiat(a sv˘mi postupy zvífiata pfied onemoc-nûními chránit). V˘skyt onemocnûnízvífiat má velk˘ ekonomick˘ v˘znam –je pro chovatele vÏdy citelnou ekono-mickou ztrátou. Nejvíce zdravotníchproblémÛ se v chovech masného skotuvyskytuje v období porodÛ.

Na facebooku jsou v paralelnímzdroji informací k tomuto seriáluãlánkÛ o Virtuální farmû masného skotu„Na Jihu“ podávány i informaceo vhodn˘ch pfiípravcích pro v˘Ïivu jed-notliv˘ch kategorií masného skotu(minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘chkrmivech, minerálních lizech, popo-rodních aditivech pro krávy, mléãn˘chkrmn˘ch smûsích pro telata, deaktiváto-reh mykotoxinÛ, siláÏních konzervan-tech a dal‰í produktech a také o posky-tovan˘ch odborn˘ch sluÏbách). JejichpouÏívání je jedním z krokÛ k efektivní,preventivnû-medicínsky pojaté péãio zdraví chovan˘ch zvífiat.

Metabolická onemocnûníZa závaÏná metabolická onemoc-

nûní skotu v období porodÛ je povaÏo-vána lipomobilizace (rychlé uvolÀování

54

55

tuku z tûlních zásob) u tlust˘ch krava jalovic, vedoucí u nich ke ketózea postiÏení jater a dále ãasto s ní spojená hypokalcémie (nedostatek váp-níku v krvi). Tûmto dvûma poruchámmetabolismu lze pfiedcházet vhodn˘mi(popsan˘mi) postupy bûhem podzim-ního období. Prevencí ketózy je v˘Ïivaa kontrola BCS bfiezích zvífiat, preven-tivním postupem, bránícím rozvojihypokalcémie je pfiedev‰ím správnáv˘Ïiva v období posledních t˘dnÛ pfiedotelením. Uvedené poruchy metabo-lismu pfiedstavují aÏ 30 % ze v‰echonemocnûní masného skotu.

Souãástí poskytovaného zooveteri-nárního servisu pracovníkÛ PlatformyBovespro je také biochemická kontrolakrav masn˘ch plemen v poporodnímobdobí, zaji‰Èovaná ve spoluprácis Veterinární a farmaceutickou univer-zitou Brno. Je zaloÏena na znalosti ana-mnestick˘ch údajÛ z chovu a vy‰etfieníkrevního séra krav po odbûru krvev den porodu a (pfiibliÏnû) 10. a 25. denpo porodu. UmoÏÀuje posoudit kvalituenergetického a minerálního metabo-lismu krav, jejich funkci jater a nûkterédal‰í prvky jejich metabolismu v dobû1.–25. dne laktace. Viz tabulka ã. 4.

Interpretace nálezÛ: Jedná se o matkyobou telat, jejichÏ v˘sledky biochemic-kého vy‰etfiení 3. den vûku byly uve-deny v˘‰e. První vy‰etfiovaná kráva u. ã. 123456 je na 3. teleti, absolvovalaporod bez komplikací a v celém prÛ-bûhu puerperia byla zdravá. Druhávy‰tfievovaná kráva, u. ã. 123457 bylapostiÏena ztuãnûním, poporodní ketó-zou, tûÏk˘m porodem, zadrÏením lÛÏkaa ulehnutím. Hodnoty jejích bioche-mick˘ch ukazatelÛ se pohybují mimofyziologické rozmezí. Pfiitom je pro den

porodu za fyziologickou hodnotu pova-Ïována hladina vápníku nad 1,6 mmol/lkrevního séra (nikoliv 2,2 mmol/l, coÏje dolní hranice rozmezí pro zvífiata oddruhého t˘dne po porodu).

Uvedené biochemické vy‰etfienídokáÏe jako jedin˘ objektivní postuppfiesnû stanovit, zda a v jaké mífie jeu sledovan˘ch zvífiat (a v chovu) rozvi-nuta ketóza, hypokalcémie a dal‰í pato-logické procesy.

PrÛjmová onemocnûní telatNeonatální prÛjmy telat (do 1 mûsíce

stáfií) jsou jedním z nejbûÏnûj‰ích a takénejnákladnûj‰ích onemocnûní, vyskytu-jících se u skotu vÛbec. NejzávaÏnûj‰íprÛjmy, provázené vysokou mortalitou(v˘skytem úhynÛ), se vyskytují i u mas-n˘ch plemen skotu zejména ve 2. a 3.t˘dnu vûku telat. I kdyÏ se prÛjmyvyskytují i u star‰ích telat, z dÛvodulep‰í imunitní v˘bavy a fyziologickévybavenosti jsou schopny se lépe vypo-fiádat s dehydratací, ãímÏ se sniÏujemortalita (úhyny). Nad 3 mûsíce stáfiíjsou prÛjmová onemocnûní jiÏ ménûobvyklá, s v˘jimkou kokcidiózy.

Pfiíãiny prÛjmov˘ch onemocnûnískotu jsou mnohoãetné a nelze jevysvûtlit pouze jednoduch˘m mikrobi-álním pÛvodem. Mezi nejãastûj‰í pfií-ãiny, vyvolávající prÛjmová onemoc-nûní, patfií virové infekce. Akutníinfekce v‰ak nejsou zpravidla vyvolányjedin˘m infekãním etiologick˘m agens(pÛvodcem). Ve vût‰inû pfiípadÛ sevyskytuje smí‰ená infekce dvou a víceagens. Tyto smí‰ené infekce pfiispívajík závaÏnosti klinick˘ch projevÛ. Mezivirové pÛvodce patfií pfiedev‰ím rotavirya koronaviry, dal‰ími jsou toroviry, ast-roviry, parvoviry, reoviry, enteroviry

a dal‰í. Patfií k nim i tzv. klasické virovénákazy, tj. virus BHV – 1 (IBR) a virusBVD-MD. K bakteriálním pÛvodcÛmprÛjmÛ náleÏí pfiedev‰ím Escherichiacoli, Campylobacter jejuni, Salmonellaspp., Clostridium perfringens, typ Ca D. K protozoárním pÛvodcÛm patfiíEimeria spp., zpÛsobující kokcidiózu,obvykle u star‰ích telat a kryptospo-ridia. V etiologii a patogenezi se takuplatÀují tfii biosystémy a to makroorga-nismus jako hostitel, infekãní agens(viry, bakterie, protozoa) a vnûj‰í pro-stfiedí (podmínky ustájení, mikroklima,technologie odchovu aj.).

K diagnostice pÛvodcÛ virov˘cha parazitárních onemocnûní se vyuÏívávy‰etfiení vzorkÛ trusu od nemocn˘chzvífiat, u bakteriálních infekcí je vhodnépouÏití speciální odbûrové soupravy(tampon na ‰pejli, transportní médium,zkumavka). Vhodné jsou odbûry tkáníz patologicko-anatomického vy‰etfiení.V rámci odborného servisu jsou vzorky(obvykle prostfiednictvím veterinárníholékafie) pfiedávány k laboratornímuvy‰etfiení, nejãastûji ve Státních veteri-nárních ústavech, Veterinární a farma-ceutické univerzitû Brno, ãi V˘zkumnémústavu veterinárního lékafiství v Brnû.

Základními kroky prevence v˘skytuprÛjmov˘ch onemocnûní jsou dobr˘management (adekvátní v˘Ïiva matek,dobré zoohygienické (i mikroklima-tické) podmínky, ãistota, nepfieplnûnéstáje, spí‰e pozdnûj‰í telení, i v rámcizimního období porodÛ), dále kvalitnínapojení kolostrem (vhodné je neza-sahovat pfiíli‰ brzy do utváfiení vztahumezi matkou a teletem, zejménau prvotelek), vãetnû moÏnosti vyuÏítpfiipravené (zamraÏené) kvalitnízásobní kolostrum a koneãnû vakci-nace matek s cílem dosáhnout v jejichorganismu a kolostru zv˘‰ení protilátek.

Konkrétní pfiíklady vakcinaãníchpostupÛ (nejãastûji jsou vyuÏíványvakcíny proti rotavirÛm, koronavirÛma patogenním kmenÛm E. coli) jsouuvedeny na facebooku, podobnû jakopfiípravky k terapii a prevenci respira-torních onemocnûní, ãi kokcidiózy.

Respiratorní onemocnûní telatPo pfiesunu stáda z pastviny do zim-

ního ustájení se stává, Ïe se dobytek pouzavfiení do stáje rozka‰le (onemocníbronchopneumonií). Pfiíãin tohoto one-mocnûní je nûkolik. Uvedená radikálnízmûna ustájení pfiedstavuje totiÏ velk˘stres pro zvífiata a vede ke sníÏení jejichodolnosti k onemocnûním. Mikroorga-

Ušní Datum Odběr Zdravotní

číslo otelení krve stav krávyUREA AST Ca Mg P BILIRUBIN NEMK BHB

Den po 2,7–5,5 < 1,4 2,2–3,0 0,8–1,2 1,6–2,2,3 < 5,0 < 0,6 < 0,8

otelení mmol/l µkat/l mmol/l mmol/l mmol/l umol/l mmol/l mmol/l

123456 1. 11. 1BCS 3,75,

zdravá5,3 1,4 2,3 1,1 2,1 3,6 0,5 0,4

123456 10. 11. 10 Zdravá 5,2 1,3 2,5 1,0 2,2 4,1 0,6 0,6

123456 25. 11. 25 Zdravá 4,9 1,3 2,6 1,1 2,3 4,3 0,3 0,4

BCS 4,25,

123457 1. 11. 1těžký porod,

6,3 3,5 1,9 0,6 1,6 8,8 1,2 0,8zadržené

lůžko, ketóza

123457 10. 11. 10 Ketóza 2,3 2,7 2,0 0,7 1,8 11,1 1,6 1,5

123457 25. 11. 25 Zdravá 5,2 2,4 2,3 1,0 2,2 8,30 1,0 1,1

Tabulka ã. 4 – Biochemická kontrola krav v poporodním období

Zkratky: UREA – moãovina, AST – enzym aspartátaminotransferáza, NEMK – neesterifikované mastnékyseliny, BHB – beta-hydroxybutyrát.

56

nismy, které bûhem pastvy nenápadnû(bez klinick˘ch pfiíznakÛ) pfieÏívalyv horních cestách d˘chacích nûkter˘chzvífiat, se mohou ve stáji snadnûji mno-Ïit, pfiecházet kontaktem z jednoho kusuna druh˘, pronikat do jejich prÛdu‰eka plic, vyvolávat ka‰el aÏ tûÏké zánûtyplic a úhyny. V uzavfieném prostoru stájís hor‰ími mikroklimatick˘mi podmín-kami mohou mikroorganismy snadnûjia rychleji zvy‰ovat svÛj infekãní tlaka pravdûpodobnost infekce.

Primárními pÛvodci jsou vût‰inouviry podobné virÛm chfiipky u lidí,u skotu je v‰ak mnohem pravdûpodob-nûj‰í, Ïe se pfii této infekci uplatní taképatogenní bakterie a rozvine se i bakte-riální infekce. Je to zpÛsobené relativnûmalou pfiirozenou odolností skotu vÛãirespiraãním onemocnûním, která jedána stavbou plic a d˘chacích cest,niωí imunitní reakcí makrofágÛ v pli-cích, malou schopností zvládat zátûÏfyzickou i psychickou, kter˘mi jsoupfiesun, hierarchické boje, pfiizpÛsobeníse nov˘m podmínkám.

Zoohygienické podmínky ustájení ¤e‰ení v˘skytu respiraãních onemoc-

nûní souvisí s podmínkami chovu.Velmi záleÏí, do jak˘ch stájí je dobytekpfiemístûn. Nejlep‰í stáje jsou prostor-né, kde velikost prostoru (nejen plochy)ale i kubatura odpovídá poãtu zvífiat,vzdu‰né, dostateãnû vûtrané (amoniakdráÏdí), suché, s kvalitní podest˘lkou.Tyto stáje zajistí nejen potfiebné wel-fare, neboÈ spokojená zvífiata jsou vÏdyodolnûj‰í k onemocnûním neÏ zvífiatastrádající, ale v˘znamnû omezí moÏ-nost mnoÏení patogenních mikroorga-nismÛ (ve vlhku) a tím moÏnost infekce.Dostateãná velikost prostoru, resp.odpovídající koncentrace zvífiat, sníÏív˘znamnû kontakty mezi jednotliv˘mikusy, ãímÏ sníÏí i pravdûpodobnost pfie-nosu pÛvodcÛ onemocnûní. V ideálnímpfiípadû se do stájí pfiesunují zvífiatazdravá, odãervená a vakcinovaná.

VakcinaceProtoÏe se proti respiraãním pÛvod-

cÛm pouÏívají pfieváÏnû inaktivovanévakcíny, znamená to, Ïe zvífiata majíb˘t oãkovaná dvakrát, vût‰inou se4t˘denním intervalem mezi jednotli-v˘mi dávkami, minimálnû 2 t˘dny pfiedpfiesunem. To vyÏaduje dobrou pfií-pravu pfied ustájením. Ne v‰ichni cho-vatelé jsou schopni toto zvládnout.Nûktefií farmáfii volí kompromis, oãko-vání pouze jednou dávkou vakcíny.

Tady si ale musí uvûdomit, Ïe pfii prv-ním setkání s vakcínou se zvífie pouzeseznamuje s antigeny pÛvodce a tvofií sipamûÈové buÀky, tvorba vlastních proti-látek je minimální. AÏ pfii následnémsetkání s vakcínou dokonãuje svojiimunitní odpovûì a stává se tak plnûimunitnû kompetentní i pro pfiípadvlastní infekce. Pokud se tedy po první(a ãasto jediné) vakcinaci pfiesouvázvífie do stáje, po setkání s patogennímiviry a bakteriemi teprve dokonãí svojiimunitní odpovûì, ãasto i klinicky one-mocní, i kdyÏ pak prÛbûh nemocineb˘vá tak dramatick˘, jako u zcelanepfiipraveného zvífiete.

Pokud chovatelé nemohou zvífiatavakcinovat pfied pfiesunem, napfiíklad ti,ktefií je zrovna nakoupili, mají men‰ívolbu odborn˘ch postupÛ. Obecnû sev tûchto pfiípadech doporuãuje podatpreventivnû antibiotika, aby zvífiatasnáze zvládla infekci bakteriemi (Pasteurella multocida, Manheimiahaemolytica), které pfii intenzivnímd˘chání a stresu pfii transportu proniklyz nosních dutin do plic a dÛslednûsledovat zdravotní stav zvífiat.

Existuje zde také moÏnost pouÏitíÏivé intranasální vakcíny pro stimulaciimunity proti virov˘m pÛvodcÛm. Intra-nasální Ïivé vakcíny navozují dobroulokální odolnost (v horních d˘chacíchcestách), celkovou odolnost (tj. tvorbuprotilátek v krvi) v‰ak navodit neumía jejich úãinnost je krátkodobá. Takovéoãkování má tedy smysl pokud mÛÏeb˘t provedeno v období pfied pfiesu-nem, pozdûj‰í pouÏití je málo úãinné.

Jak navodit dlouhodobou odolnostproti respiraãním onemocnûním

Kromû v˘‰e uvedené optimalizacepodmínek ustájení lze dlouhodobou spe-cifickou odolnost docílit oãkováním zví-fiete pfii dodrÏení doporuãeného klasické-ho schématu, tj. vakcinace a revakcinace(dvû dávky vakcíny) v rozpûtí 4 t˘dnÛ(nedoporuãuje se zkracovat interval mezivakcinacemi na ménû neÏ 3 t˘dny). Vak-cinace by nemûla probíhat v dobû stre-sové zátûÏe, v pfiípadû v˘skytu nemociapod. Ideálnû po odeznûní stresu zezmûny prostfiedí, tj. 3 – 4 dny po pfiesunu.Preventivní podání antibiotik se doporu-ãuje pfii míchání zvífiat z rÛzn˘ch zdrojÛ,po nároãném transportu, ãi pfii v˘skytunemocn˘ch zvífiat pfii naskladÀování.

Jak vybírat vhodnou vakcínuZákladem obsahu v‰ech vakcín proti

respiraãním onemocnûním jsou viry

a to virus PI-3 (parainfluenza) a BRSV(bovinní respiraãní syncytiální virus),které jsou povaÏovány za primárnípÛvodce onemocnûní respiraãníhotraktu. Nûkteré vakcíny obsahují je‰tûvirus BVD-MD (bovinní virovou diarrhoeu), tyto vakcíny v‰ak nejsouvhodné pro chovy prosté BVD-MD.

Nûkteré vakcíny obsahují i sloÏkubakteriální, nejãastûji pÛvodceMannheimia heamolytica, ménû ãastoPasteurella multocida. To jsou mikro-organizmy, které zpÛsobují nejvût‰í‰kody. Ideální vakcínu proti tûmto pato-genÛm se je‰tû nepodafiilo vyrobit, alerozdíly jiÏ existují. Bakterie totiÏ majíobranné mechanismy, kter˘mi se bránípÛsobení imunitního systému hostitele,proto záleÏí na sloÏení vakcíny, tím jeurãena její úãinnost. Chovatel by mûlvÏdy konzultovat se sv˘m veterinárnímlékafiem, která vakcína a jaké vakci-naãní schéma je nejvhodnûj‰í pro jehochov.

Onemocnûní konãetinVelmi dÛleÏitou oblastí je zdravotní

stav pohybového aparátu zvífiat.V období zimního ustájení jsou pod-mínky pro zdrav˘ v˘voj paznehtÛ zhor-‰ené. DÛleÏit˘m prvkem preventivní ãin-nosti je prÛbûÏné sledování stavu konãe-tin zvífiat bûhem celého roku a jejicho‰etfiení ve fixaãní kleci pfied zimnímustájením u zvífiat, jejichÏ stav to vyÏa-duje. Stejnû tak je tfieba závaÏné pfiípadyonemocnûní konãetin, zji‰tûné bûhempobytu v zimovi‰ti, o‰etfiit. PfiestoÏe tonení snadn˘ úkon, je potfiebn˘. Samo-zfiejmû se pfii jeho provádûní musí brátohled na stádium bfiezosti krav a jejichcelkov˘ zdravoní stav. CoÏ platí i u ple-menn˘ch b˘kÛ, pro jejichÏ v˘kon vestádu bûhem zapou‰tûní je závisl˘ nazdraví jejich konãetin.

MastitidyMastitidy se vyskytují pfiibliÏnû v roz-

sahu 5–10 %, hlavnû u velk˘ch stádmasného skotu. Jejich subklinick˘ prÛ-bûh ãasto uniká pozornosti chovatele.·kodí postiÏené matce i odchováva-nému teleti. Permanentní sledovánímléãné Ïlázy chovan˘ch zvífiat a jejichvãasné odhalení (podle vzhleduvemene, odhánûní telete matkou) jezákladním pfiedpokladem k indivi-duálnímu o‰etfiení postiÏen˘ch krav vefixaãní kleci. Léãba se provádí intrama-márními (do vemene podávan˘mi pre-paráty) a celkovû (subkutánnû, intra-muskulárnû, ãi intravenóznû) podan˘mi

57

inejkãními pfiípravky. Jejich správnéuÏívání a léãba závaÏnûj‰ích pfiípadÛmastitid jsou záleÏitostí pfiivolanéhoveterinárního lékafie.

Národní ozdravovací program od IBRNOP IBR je chovatelské vefiejnosti

znám. Je z její strany také úãinnû plnûn.Byl na základû návrhu Spoleãné zdra-votní komise svazÛ chovatelÛ skotu, pfiiodborné spolupráci se Státní veterinárnísprávou âR a Veterinárním ústavemveterinárního lékafiství v Brnû a za ga-rance a spolufinacování Ministerstvemzemûdûlství âR zahájen 1. 1. 2006.Vlastní program má skonãit 31. 12.2012. Vzhledem k tomu, Ïe do tétodoby nebude dokonãeno ozdravovánív‰ech ãesk˘ch stád skotu, má b˘t meto-dika NOP IBR povinnû uplatÀovánai v následném období (jehoÏ délkabude teprve urãena), jiÏ bez dotace zestrany státu. V souãasnosti je v âR evi-dováno nûkolik desítek tisíc krav s pro-tilátkami proti viru IBR. Nepfiedpokládáse, Ïe by v roce 2012 bylo nafiizovánopovinné vyfiazování tûchto zvífiat. Na-opak je v zájmu v‰ech zainteresova-n˘ch sloÏek spoleãnû pokraãovatv závûreãné fázi programu. Aktuálníinformace k prÛbûhu ozdravování lzenalézt na stránkách SVS âR.

Parazitární onemocnûníDal‰í v˘znamnou skupinou onemoc-

nûní s ekonomick˘m dopadem na pro-dukci (ãasto svojí subklinickou formou,nûkdy váÏn˘m klinick˘m prÛbûhem,spojen˘m se ztrátami produkce i samot-n˘ch zvífiat) jsou parazitózy. Bûhempobytu v zimovi‰ti (mj. bûhem odchovutelat pfied vyhnáním stáda na pastvu) semohou intenzivnû ‰ífiit. Importy ple-menného materiálu pfiedev‰ím ze zemís vysok˘m statusem pastevních parazi-tóz vytvofiily nebezpeãí opûtovnéhonárÛstu pfiedev‰ím tûch parazitóz, kterébyly v minulosti zcela nebo pfieváÏnûutlumeny. Jednalo se pfiedev‰ím o eko-nomicky nejzávaÏnûj‰í parazitózy jakofasciolóza, tasemniãnatost, plicnía gastrointestinální helmintózy. Geo-grafické a klimatické podmínky na‰ehoúzemí a jeho ãlenitost vytváfií v‰aktrvale velmi pfiíznivé podmínky projejich uplatnûní.

EndoparazitózyEndoparazitózy zahrnují protozoární

onemocnûní, motoliãnatost, tasemniã-natost a stfievní a plicní ãervivost. Meziprotozoárními onemocnûními má nej-

vût‰í v˘znam kokcidióza telat. Prozdraví skotu má v˘znam ãeleì Eimeri-dae a její dva rody Eimeria a Isospora.V souãasné dobû je u skotu potvrzeno12 druhÛ Eimerií. Klinické pfiíznaky senejãastûji objevují u nûkolikamûsíãníchtelat.Typick˘ je tûÏk˘ prÛbûh onemoc-nûní s krvav˘m prÛjmem, mnohdydoprovázen˘m nervov˘mi poruchamia zv˘‰enou tûlesnou teplotou. Úhynytelat pfii tomto onemocnûní jsou ãasté.Zvífiata, jeÏ onemocnûní pfiekonají za-ostávají v rÛstu, jsou vyhublá. Diagnos-tika onemocnûní je zaloÏena na nálezuoocyst ve v˘kalech telat a u uhynul˘chzvífiat na vy‰etfiení obsahu stfiev. K léãbûdoporuãené moderní preparáty jsouuvedeny na facebooku. Prevencekokcidiózy se fiídí individuálními pod-mínkami na farmû. Hlavním krokem jenedrÏet telata v prostfiedí se silnou kon-taminací vajíãky kokcidií.

Ektoparazitózy Ektoparazitózy jsou onemocnûní

vyvolané ãlenovci. Z více neÏ jednohomilionÛ znám˘ch druhÛ je asi 40 %‰kÛdcÛ se zásadním zdravotním a vete-rinárním v˘znamem. Jejich patogennípÛsobení u zvífiat se projevuje vût‰inouonemocnûními kÛÏe, dále sáním krvea jako pÛvodci alergick˘ch reakcí. Ne-pfiímé pÛsobení ãlenovcÛ jako zná-m˘ch pfiena‰eãÛ více neÏ 50 virov˘ch,bakteriálních, protozoárních a helmin-tózních infekcí se uskuteãÀuje jednakformou inokulativní, tj. vbodnutím pfiisání apod. nebo kontaminativní tj.nepfiímo z exkrementÛ nebo v˘mû‰kÛjednak pasivním pfienosem nebo po roz-máãknutí a vetfiení do kÛÏe nebo sliznic.

Parazitózy vyvolané ãlenovci rozdûlu-jeme do dvou základních skupin a sicena akarózy, jejichÏ pÛvodce fiadíme meziroztoãe a entomózy vyvolané hmyzem.Z akaróz je – zejména v období zimníhoustájení – nejzávaÏnûj‰ím onemocnûnímsvrab (pra‰ivina), koÏní onemocnûnívyvolané zákoÏkami, z nichÏ u na‰ehoskotu cizopasí zástupci tfií rodÛ a sice Sarcoptes, Psoroptes a Chorioptes.Demodikóza (trudníkovitost) je onemoc-nûní roz‰ífiené celosvûtovû u vût‰inysavcÛ. PÛvodcem je pro skot specifick˘druh Demodex bovis, vnikající hlubokodo chlupov˘ch folikulÛ a mazov˘ch Ïláz.V˘znamn˘mi ektoparazity u skotu jsoui v‰enky a v‰i, permanentní ektoparazités pfiísnou hostitelskou specifitou. Mallofa-gózu zpÛsobuje u skotu v‰enka tufií. Ve‰telecí mûfií 2–3 mm, napadá telata s nej-ãastûj‰í lokalizací na krku, hrudníku,

bfii‰e, ve slabinách a vnitfiní stranû stehen,ve‰ dobytãí dosahuje aÏ 4,5 mm napadástar‰í skot. Lokalizuje se pfieváÏnû v okolíbáze rohÛ, oãí, mulce a na ocase. V‰ijsou obligátní hematofágové, v˘mû‰kyjejich slinn˘ch Ïláz vyvolávají v místûsání hypersenzitivní reakci, vznikajípapuly a pustuly a následnû siln˘ pruri-tus, kter˘ zvífiata trvale zneklidÀuje.

Souãasnou situaci na úseku roz‰ífieníjednotliv˘ch ektoparazitóz v âR vzhle-dem vzhledem k absenci centrálníregistrace není snadné úplnû podrobnûpopsat. RovnûÏ tak laboratorní diagnos-tika nepostihuje jejich skuteãné roz‰í-fiení, protoÏe pouze ãást vzorkÛ a koÏ-ních zmûn je zasílána k vy‰etfiení.Nicménû zejména v dÛsledku importÛze zemí s vysok˘m statusem parazitózje nutno pfiedpokládat stejnou úroveÀv˘skytu a zdravotního v˘znamu ektopa-razitóz jako je tomu u helmintóz a pro-tozoóz. Ochrana stád pfied onemocnû-ními vyvolan˘mi ektoparazity pfiedpo-kládá cílené a ekonomické vyuÏitíregistrovan˘ch ektoparazitik a biocid-ních pfiípravkÛ. Vzhledem k tomu, Ïejejich neodborná aplikace mÛÏe pfied-stavovat i riziko pro zdraví lidí a zvífiata Ïivoãi‰né produkty, je vÏdy nutnopfiísnû dodrÏovat doporuãené meto-dické pokyny a ochranné lhÛty.

Trichofytóza Trichofytóza (herpes, opar lysiv˘) je

vysoce infekãní onemocnûní skotu, pfie-nosné i na ãlovûka, zpÛsobováné pato-genními druhy plísní rodu Trichophy-ton, jejichÏ spóry jsou velmi odolnév prostfiedí. Projevuje se tvorbou ‰upin,krust a skvrn na kÛÏi. PrÛvodním jevemje vysoká svûdivost. Má chronick˘ cha-rakter. Nejvnímavûj‰í jsou telata od tfiímûsícÛ. Pfii vzniku nákazy se jako pre-dispoziãní faktory uplatÀují zv˘‰enákoncentrace zvífiat ve stáji, vysoká vlh-kost vzduchu, zneãi‰tûná podest˘lkaa dal‰í faktory, typické pro zimní ustá-jení masného skotu. K terapii onemoc-nûní se lokálnû pouÏívají antimykotika,nejãastûji se v‰ak opakovanû pouÏívajízv˘‰ené dávky Ïivé vakcíny. K prevencia profylaxi onemocnûní slouÏí zv˘‰enáúroveÀ dezinfekce stájového prostfiedíchovu, dodrÏování zoohygienick˘chzásad, kvalitní v˘Ïiva, vakcinace v‰echustájen˘ch kusÛ od 3 mûsícÛ vûkua dÛsledná karenténa nakupova-n˘ch zvífiat.

Pokraãování ãlánku je pfiipravovánodo dal‰ího ãísla Zpravodaje âSCHMS.

58

Zpracoval Karel Melger, ČSCHMS

Počet narozených telat v období od 1. 10. 2010–30. 9. 2011

59

Přepočtené hmotnosti 120, 210 dní

Telení dle měsíců

Počet narozených telat v KUMPod 1. 10. 2010 – 30. 9. 2011

Hlavním dokumentem, kter˘ uvádí závazná pravidla pro odchov plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemenskotu je „Metodika odchovu plemenn˘ch b˘kÛ“, která byla schválena rovnûÏ i Ministerstvem zemûdûlství.Odchov u chovatele se pak fiídí Pravidly pro odchov u chovatele, které byly schváleny grémiem Rad plemenn˘ch knih dne 18. srpna 2009. Oba tyto dokumenty jsou volnû pfiístupné na webov˘ch stránkáchsvazu v sekci legislativa/âSCHMS.

U odchovu u chovatele platí, Ïe je nutné na adresu plemenné knihy âSCHMS (Kopeck˘ Jan, Osík 201, 569 67 Osík) zaslat v daném termínu pfiihlá‰ku vãetnû osvûdãení DNA. Pokud nebudou v daném termínydokumenty dodány, není moÏné b˘ka do odchovu zafiadit. Termíny jsou stanoveny následovnû:

I. turnus do 31. 12.II. turnus do 28. 2.III. turnus do 31. 5.

Odchov b˘kÛ uOdchov b˘kÛ u chovatelechovatele

61

Pravidla pro odchov b˘kÛ u chovatele

V‰eobecnû

Odchov mlad˘ch plemenn˘ch b˘kÛ je kromû odchovu na uznaném testaãním zafiízení (OPB) realizováni formou odchovu u chovatele. V˘sledky odchovu jsou podkladem pro selekci a v˘bûr b˘kÛ masn˘ch plemen do plemenitby. Za odchov u chovatele je povaÏován i odchov b˘ka (b˘kÛ) u nového majitele b˘ka(b˘kÛ).

Zafiazení do odchovu

B˘ci pocházejí z chovÛ zapojen˘ch do KUMP – metoda „A“ a splÀují v‰echny poÏadavky stanovené radouPK pro dané plemeno. PÛvod b˘ãka u nového majitele musí b˘t doloÏen Potvrzením o pÛvodu vãetnûOsvûdãení o DNA s v˘sledkem „PÛvod b˘ãka souhlasí s uveden˘mi rodiãi“.

Odchov b˘kÛ u chovatele probíhá turnusov˘m zpÛsobem mimo plemen HI a GA. Termíny turnusÛ vyhla‰uje Grémium pfiedsedÛ rad PK. B˘ci se do odchovu u chovatele zafiazují po odstavu na základû písemné pfiihlá‰ky zaslané na PK âSCHMS Praha v termínu jí urãeném, tato pfiihlá‰ka musí b˘t doloÏena

Zji‰Èování hmotnosti a tûlesn˘ch rozmûrÛ

Hmotnost

Hmotnost je zji‰Èována pracovníkem âSCHMS ve 365 dnech vûku dle platné metodiky KUMPna konci období odchovu (datum váÏení je stanoveno dle jednotliv˘ch turnusÛ odchovu).

Tûlesné rozmûry

Z tûlesn˘ch rozmûrÛ je pracovníkem âSCHMS zji‰Èována v˘‰ka v kfiíÏi ve vûku 365 dnÛ +/– 15 dnÛ (v˘‰kav kfiíÏí ve vûku 365 dnÛ v‰ak není podmínkou) na konci období odchovu (datum mûfiení je stanoveno dle jednotliv˘ch turnusÛ odchovu).

Pfiíprava na základní v˘bûr

Spoãívá v zaji‰tûní spolehlivé a bezpeãné ovladatelnosti b˘ka. Nosní krouÏek musí b˘t nasazen ke dnizákladního v˘bûru. Pfiedvedení b˘ka musí b˘t v souladu s pfiedpisy bezpeãnosti práce, tzn. je povoleno pouÏití pouze vodící tyãe, která se zapíná do nosního krouÏku. Dojde-li k vytrÏení nosního krouÏku, musíb˘t b˘k pfiedveden dvûma o‰etfiovateli na ohlávce o dvou lonÏích.

Hodnocení odchovu u chovatele

Je provádûno centrálnû âSCHMS. V˘sledky rÛstové schopnosti a hodnocení zevnûj‰ku jsou zpracoványmatematicko-statistick˘mi metodami a slouÏí pro selekci b˘kÛ pfii základních v˘bûrech.

Selekãní kritéria

Jsou stanovena âSCHMS na základû ‰lechtitelsk˘ch programÛ.Jedná se o: – b˘k musí splÀovat poÏadavky standardu plemene– lineární hodnocení minimálnû 4 body ve v‰ech ukazatelích– minimální index pfiírÛstku od narození do v˘‰e – 1 smûrodatné odchylky od prÛmûru vrstevníkÛ (mimo

b˘kÛ plemene HI a GA)

Po dokonãení ovûfiovacích v˘poãtÛ bude index pfiírÛstku od narození nahrazen RPH pro pfiírÛstek odnarození. Limity selekãních kritérií, jejich pfiípadné doplnûní nebo zmûnu stanovují jednotlivé rady plemenn˘ch knih a vyhla‰uje je grémium pfiedsedÛ rad PK.

Základní v˘bûry

Základního v˘bûru b˘kÛ u chovatele se úãastní b˘ci pfiihlá‰ení k tomuto odchovu a splÀující podmínkypro pfiedvedení k v˘bûrové komisi. V˘bûr b˘kÛ je realizován u majitele zvífiat, pfiípadnû formou svodu. Místoa datum v˘bûru nebo svodu stanovuje âSCHMS Praha.

62

I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2010 – 31. 3. 2011 na OPB

* poãty b˘kÛ jsou na zaãátku pfiípravného období

TTermíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012ermíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012

I. turnus 2011–2012

Naskladnûní OPB – zaãátek pfiípravného obdobíNaskladnûní OPB – zaãátek pfiípravného období

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazuwww.cschms.cz (sekce odchovny PB).

Kompletní termíny v˘bûrÛ, vãetnû odchovu u chovatelÛ, budou zvefiejnûny na webov˘ch stránkáchsvazu po skonãení uzávûrek pro pfiihlá‰ení b˘kÛ k domácímu odchovu.

Budeme potřebovat:• 4 plátky masa z vysokého roštěnce• 2 vejce • 4 větší stroužky česneku• strouhanku • hladkou mouku• sůl• pepř• olej

Jako příloha:• brambory na různé způsoby• pečivo• dle vlastních chutí a možností

Postup:

Plátky masa rozklepeme paličkou na tenko, osolíme, opepříme a potřeme rozetřenýmčesnekem. Obalíme klasicky v hladké mouce, rozšlehaných vejcích a ve strouhance.Zprudka osmažíme na rozpáleném oleji. Vhodnou přílohou jsou šťouchané bramboryse zelenou cibulkou.

Medvûdí tlapaRecept, který Vám dnes představíme, je relativně známý, ale často různě modifiko-vaný. Svůj název – medvědí tlapa – dostal podle tvaru, jaký maso po tepelné úpravěpřipomíná. Postup přípravy je vcelku jednoduchý, jen předpokládá, že maso, kterébudete používat, bude vyzrálé. Dobrou chuť!

Medvûdí tlapa

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTUTù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1

TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ