Dohled státu nad riziky jaderné Dohled státu nad riziky jaderné energetikyenergetiky

Dana Drábová

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

V nejzkaženějším světě je nejvíce zákonůV nejzkaženějším světě je nejvíce zákonů

(Publius Cornelius Tacitus)

Jadernou energii vědomě využíváme Jadernou energii vědomě využíváme již více než sto letjiž více než sto let

Ionizující záření a jeho účinky na organismus jsou známy přibližně sto let a možnost využívat jadernou energii byla objevena ještě o několik desítek let později. Z hlediska stavu poznání problematiky a vývoje jejích vazeb hospodářských i společenských jde o velmi krátkou dobu. Jadernou energii člověk využívá v mnoha oborech své činnosti, především v energetice, ve zdravotnictví, v průmyslu, v zemědělství, ve výzkumu. Činnosti spojené s využíváním ionizujícího záření přinášejí velký společenský přínos, jsou však stejně jako kterákoliv jiná lidská aktivita spojeny s riziky.

Rizika a přínosy Rizika a přínosy

Ionizující záření a jaderná energie přináší rizika pro zdraví a bezpečnost osob a životního prostředí, tato rizika je třeba pečlivě řídit. Na druhou stranu jsou tu přísliby významných přínosů v řadě oborů od medicíny po energetiku.Činnost s nulovým přínosem přinášející pouze rizika je nutno zakázat, nikoli regulovat. Máme tu tedy základní rys atomového práva, duální zaměření na rizika a přínosy.

Úrovně rizikaÚrovně rizika

zanedbatelné riziko

nepřípustné riziko

kromě mimořádných situací nelze zdůvodnit

přípustné riziko

je podstupováno pouze existuje-li čistý přínos

přípustné pouze pokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení

přípustné jestliže náklady na snížení převyšují dosažené zlepšení

široce akceptovatelné, nemělo by být předmětem detailní regulace, pouze kontroly, zda zůstává na dané úrovni

Úrovně rizikaÚrovně rizika

Zanedbatelné, přehlížené riziko

Nepřípustné rizikokromě mimořádných situací nelze zdůvodnit

Široce akceptované riziko

pouze existuje-li čistý přínos

Připouštěné rizikopokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení

1 ze 100

1 z 1000

1 z 10000

1 ze 100000

1 z 1000000

1 z 10000000

Rakovina

Srdeční choroby

Bezpečné pracoviště

Motorismus

Utopení

Civilní letectví

Úder blesku

Kategorie rizika Roční pravděpodobnost úmrtí

Příklad

Riziko jaderných elektráren spočívá v: – možnosti ztráty kontroly nad řízením štěpné řetězové

reakce a – v množství radioaktivních látek v aktivní zóně reaktoru

během jeho provozu, zejména v souvislosti s jejich možným únikem do životního prostředí.

EXKURS : Země vs JE

Celková radioaktivita Zemské kůryU (Ra-226)…. 1023 -1024 BqTh (Ra-228)…. 1023 -1024 Bq

Celková radioaktivita v JE

cca 1019 - 1020 Bq

Předpoklady pro zajištění bezpečnostiZa jakýchkoli podmínek:– Odstavit reaktor - zastavit štěpnou

reakci– Odvést teplo z aktivní zóny a

vyhořelého paliva – Ochránit okolí od radioaktivních látek

Systém fyzických bariér:– Palivo, matrice a jeho pokrytí – Primární okruh– Hermetická obálka

Princip ochrany do hloubky– Předcházení poruchám– Zvládání poruch– Zvládání projektových havárií– Zvládání havárií neuvažovaných v

projektu– Zmírňování následků úniku radiace

Ztráta chlazení:Odstavení nejaderných elektráren neohrožuje okolí.Ale ztráta chlazení po odstavení jaderné elektrárny může vést k tavení aktivní zóny s úniky radionuklidů.

13

Začneme otázkamiZačneme otázkami

Co potřebujeme? Mít adekvátní právní základ pro využívání přínosů (ekonomických a sociálních) z využívání jaderné energie a zdrojů ionizujícího záření.Co je atomové právo? Jak se liší od jiných aspektů národního a mezinárodního práva? Jaký má být vztah atomového práva a dalších prvků národního právního rámce?Hledání odpovědi na tyto otázky nás přivede k zevrubnému historickému a analytickému zkoumání úsilí řady lidí za více než šedesát let. Toto úsilí bylo věnováno vývoji právních norem, které by byly sto zajistit dobrou správu velmi složitých technologií.

Regulace v jaderné oblastiRegulace v jaderné oblasti

Základním cílem právní úpravy je vytvořit rámec pro ochranu zdraví každého jednotlivce, jeho potomků a lidské populace jako celku, ochranu majetku a životního prostředí před škodlivými účinky ionizujícího záření nyní i v budoucnu, bez přemrštěných omezení přínosů z činností, při kterých se ionizující záření využíváPrávní úprava musí stimulovat obezřetnost a prozíravost v předcházení škod Důsledná aplikace principu předběžné opatrnosti (předcházení předvídatelné újmě)Regulační rámec musí stanovit požadavky souměřitelné s velikostí regulovaného rizikaJe třeba, aby plnění těchto cílů vycházelo z jednotné koncepce

Regulace v jaderné oblastiRegulace v jaderné oblasti

všechny zdroje záření zařízení a činnosti s nimive všech etapách jejich života:

– záměr– umístění– projekt– výroba– výstavba– spouštění– provoz– vyřazování z provozu

přepravy, nakládání s radioaktivním odpadem

Definice atomového právaDefinice atomového práva

Soustava speciálních právních norem Soustava speciálních právních norem vytvořených pro regulaci chování právnických vytvořených pro regulaci chování právnických a fyzických osob zabývajících se činnostmi a fyzických osob zabývajících se činnostmi spojenými se štěpnými materiály, ionizujícím spojenými se štěpnými materiály, ionizujícím zářením a ozářením z přírodních zdrojů.zářením a ozářením z přírodních zdrojů.

Čtyři klíčové prvky Čtyři klíčové prvky

Jako soustava speciálních norem je atomové právo součástí obecné legislativy, zároveň obsahuje odlišná pravidla vyžadovaná specifickým charakterem technologie.Zvažování přínosu a rizika Speciální normy se vztahují k chování právnických osob (obchodní, akademické, vědecké, státní instituce) i osob fyzických Radioaktivita: určující, zdůvodňující speciální právní úpravu.

Pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti Pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti (= nízkého rizika) je třeba:(= nízkého rizika) je třeba:

mít pod kontrolou ozáření lidí a výpusti radioaktivních látek do životního prostředí

omezovat pravděpodobnost událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad zdrojem záření, jaderným reaktorem, štěpnou reakcí ...

zmírňovat následky takových událostí, pokud by nastaly

Základní principyZákladní principy

Bezpečnost, prevence a ochranaZabezpečení zdrojů záření (security)OdpovědnostPovolovaní činnostíStátní dozorTrvalá kontrolaKompenzace za škodyUdržitelný rozvojTransparentnostMezinárodní spolupráce

Úloha státuÚloha státu

Stát musí vytvořit, realizovat a udržovat právní a regulační infrastrukturu, která zahrnuje i nezávislý státní dozor

nezávislé monitorování radiační situace, výpustí radionuklidů do ŽP, konečné uložení radioaktivních odpadů

programy ke snižování radiačních rizik, včetně havarijní připravenosti

péče o „osiřelé“ zdroje záření a „staré zátěže“

Zákon by měl zřídit nezávislou instituci vykonávající státní dozor a dát jí zodpovědnost za tvorbu standardů a dohled nad všemi zdroji ionizujícího záření a s nimi spojenými činnostmiTento zákon musí být v souladu se zavedenými právními principy a postupy, tak je zajištěno, že dozor může vykonávat účinnou regulaci prostřednictvím inspekce a vymáhání shody V ideálním případě by národní legislativa měla být komplexní a pokrývat všechny aspekty bezpečného využívání zdrojů ionizujícího záření (ochrana zdrojů před zneužitím, proliferace, odpovědnost za jaderné škody atd.)

Národní legislativaNárodní legislativa

Legislativní pyramida

zákony, mezinárodní

úmluvy

vyhlášky, nařízení vlády

průmyslové normy, návody, doporučení

ústava

Klíčové oblastiKlíčové oblasti

vydávání povolení k jednotlivým činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie a ionizujícího zářenístanovení povinností, které je nutno při těchto činnostech dodržovatvýkon státní správy a dozorunápravná opatřeníodpovědnost za jaderné škodyochrana proti přírodnímu ozářeníuvádění radionuklidů do životního prostředí

Tři pilíře bezpečného využívání jaderné Tři pilíře bezpečného využívání jaderné energie a ionizujícího záření v ČRenergie a ionizujícího záření v ČR

Dobře definovaný legislativní rámec, nezávislý dozor

Rozvinutá infrastruktura včetně kompetentních držitelů povolení

Nezávislá hodnocení klíčových složek infrastruktury prováděná třetí stranou

Státní úřad pro jadernou bezpečnostStátní úřad pro jadernou bezpečnost

Zřízen jako nezávislý ústřední orgán státní správy v roce 1993 Integrace jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v roce 1995 Nové právní předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v roce 1997, harmonizace s EU v roce 2002 Státní správa a dozor nad jadernou bezpečností, radiační ochranou, fyzickou ochranou, havarijní připraveností jadernými položkami na jaderných zařízeních, na pracovištích se zdroji ionizujícího záření a při činnostech vedoucích k ozáření

StStátní úřad pro jadernou bezpečnostátní úřad pro jadernou bezpečnost

SÚJB má v současnosti 194 zaměstnanců, z nichž 118 je inspektorů jaderné a radiační bezpečnosti

dále175 zaměstnanců resortu SÚJB pracuje ve:

– Státním ústavu radiační ochrany v Praze,– Státním ústavu jaderné, chemické a biologické

ochrany v Příbrami

rozpočet SÚJB v letošním roce je 370 mil KČ (každý občan přispívá cca 35 KČ)

Co kontrolujeme (1)Co kontrolujeme (1)

Dukovany - 6 jaderných zařízení

– 4 výrobní bloky VVER 440/213

– MSVP, SVP– URAO

Co kontrolujeme (2)Co kontrolujeme (2)

Temelín - 4 jaderná zařízení

– 2 výrobní bloky VVER 1000/320,

– sklad čerstvého jaderného paliva

– SVP

Co kontrolujeme (3)Co kontrolujeme (3)

ÚJV Řež - 3 jaderná zařízení:

– výzkumný reaktor LR-0

– výzkumný reaktor LVR 15 10 MWt

– sklad VAO suché a mokré skladování VJP EK-10 a IRT-M a vysoceaktivních odpadů z výzkumu

Co kontrolujeme (4)Co kontrolujeme (4)

Další jaderná zařízení:– školní reaktor VR-1 - FJFI Praha– úložiště RaO Richard u Litoměřic– úložiště RaO Bratrství– ÚJP Zbraslav - sklad JM

Z hlediska FO– sklad uranového koncentrátu Dolní Rožínka– sklad uranového koncentrátu Stráž pod Ralskem

Z hlediska nakládání s JM– drobní nakladatelé s JM– další subjekty spadající pod režim vybraných položek,

položek dvojího použití a dodatkového protokolu

Co kontrolujeme (5)Co kontrolujeme (5)

Všechny podle AZ povolované zdroje IZ používané ve zdravotnictví, průmyslu, výzkumu, školách, apod. jsou registrovány ve státním registru zdrojů:

– 298 pracovišť s otevřenými radionuklidovými zdroji, včetně 49 oddělení nukleární medicíny

– 4750 zařízení s uzavřenými radionuklidovými zdroji, včetně 50 radioterapeutických oddělení, gama nože (256 zářičů) a 2 průmyslových ozařovačů

– 7824 X-ray generátorů, včetně 6136 zdrojů v lékařství

Jak to děláme (1)Jak to děláme (1)Povolujeme:Povolujeme:

umístění výstavbuetapy uvádění do provozu provozrestart po výměně palivaprovedení změn nebo rekonstrukcevyřazováníuvádění radionuklidů do životního prostředínakládání se zdroji ionizujícího zářenínakládání s radioaktivními odpady

dovoz a vývoz jaderných položekprůvoz JM a vybraných položeknakládání s JMpřeprava JM a zdrojů ionizujícího zářenípříprava vybraných pracovníkůzpětný dovoz RaOmezinárodní přeprava RaOprovádění osobní dozimetrie, služeb ROpřidávání RL do výrobků

Jak to děláme (2)Jak to děláme (2)Schvalujeme:Schvalujeme:

programy QAseznamy vybraných zařízenínávrh způsobu a způsob zajištění FOprogramy etap spouštěníprogramy pro nakládání s JM a využívání JEprogramy provozních kontrolzařazení JZ a JM do kategoriíobalové soubory pro přepravy, skladování nebo ukládaní JM a RL

Limity a podmínky vnitřní havarijní plányhavarijní řády pro přepravy programy monitorovánívymezení kontrolovaného pásmaseznamy činností důležitých z hlediska JB a ROnávrh na vyřazování z provozu změny výše uvedeného

Dozor v průběhu života jaderné Dozor v průběhu života jaderné elektrárnyelektrárny

(Projektování)

Umísťování

(Výroba komponent)

Výstavba

(Spouštění)

Provoz

(Vyřazování z provozu)

Právní rámecPrávní rámec

Základní zákony pro povolovací proces– zákon 183/2006 Sb. (Stavební zákon)– zákon 18/1997 Sb. (Atomový zákon)

Další důležité zákony– zákon 500/2004 Sb. (Správní řád)– zákon 552/1991 Sb. (o státní kontrole)– zákon 17/1992 Sb. (o životním prostředí)– zákon 244/1992 Sb. a 100/2001 Sb. (o hodnocení vlivu na

životní prostředí)– zákon 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny)– zákon 106/1999 Sb. (o svobodném přístupu k informacím)– zákon 123/1998 Sb. (o právu na informace o životním

prostředí)

Mezinárodní úmluvy– Aarhus, Espoo

Licenční procesLicenční procesMinistry of

EnvironmentEnvironment Impact

Public

SUJB

Nuclear & Radiation Safety

SOWI

Conventional Safety

Ministry of Interior

Fire Protection

Construction Office

Issuance of Licenses

Applicant(Licensee)

Ministry of Health

Hygiene

EIA Study

EIA Evaluation

Applications

Approvals

Approvals

Applications

Applications

Approvals

Applications

Approvals

Applications + Approvals

Licence

EIA

Hearing

Only in case of site and decommissioning licenses

Information

Local Authority

Waste

Applications

Approvals

Hodnocení vlivu na životní prostředíHodnocení vlivu na životní prostředí

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění jeho pozdějších změn a doplňků, a zejména pak zákon č. 244/1992 Sb. později novelizovaný zákonem 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ukládají posuzovat stavby z hlediska jejich vlivu na životní prostředí (tzv. “evnironmental impact assessment“) ve zvláštním řízení, kterého se může zúčastnit i veřejnost. Veřejnost může být zastoupena dotčenou obcí, která je ze zákona účastníkem řízení, nebo formou zaregistrovaných občanských iniciativ. Orgánem státní správy odpovědným za vydání rozhodnutí z hlediska vlivu stavby jaderné elektrárny na životní prostředí je Ministerstvo životního prostředí.

Základní požadavky na bezpečnostZákladní požadavky na bezpečnost

I. Úroveň

II. Úroveň

III. Úroveň

IV. Úroveň

V. Úroveň

Česká legislativa

MAAE Safety Fundamentals Safety Requirements

WENRA Reactor Safety Reference Levels Quality Standards and Eurocodes

Požadované zákonem

Závazné

Povinné

Potřebné

Odchylky nepřípustné

Odchylky nutno případ od případu odsouhlasit

před uzavřením kontraktu

Odchylky schvalovány v průběhu

projekčních prací

Požadavky na jadernou bezpečnost dle předpisů platných v zemi původu projektu, bezpečnostní návody

MAAE a další dokumenty uvedené objednatelem

Předpisy a normy z jaderné oblasti navržené dodavatelem Předpisy a normy z jaderné oblasti požadované objednatelem

Obecné předpisy a normy navržené dodavatelem Obecné předpisy a normy požadované objednatelem

Oprávněné odchylky přípustné

Požadavky na jadernou bezpečnost

Co ovlivňuje jejich tvorbu ?

Co je hnací silou jejich zdokonalování ?

Vliv standardizace a harmonizace na legislativu ČR

Účastníci procesu tvorby požadavků

Veřejnost

Zájmy :– vyšší bezpečnost– životní prostředí ( nižší produkce CO2 )– minimalizace Ra odpadů– udržitelnost– kvalita– spolehlivost

Investor/Provozovatel

Zájmy :– cena– bezpečnost– kvalita– spolehlivost

Výrobce

Zájmy:– realizovatelnost– cena– bezpečnost– licencovatelnost– standardizace– harmonizace

Dozor

Zájmy:– bezpečnost

• harmonizace• standardizace

Naši zákazníciNaši zákazníci

uživatelé zdrojů záření a jaderné energie

veřejná správa

uživatelé monitorovacích a expertních služeb

obchodní a průmyslové podniky

sdělovací prostředky

veřejnost

Naši partneřiNaši partneři

státní správa

vysoké školy

tuzemské i zahraniční výzkumné instituce

zahraniční dozory

mezinárodní organizace

Na co se musíme připravit?

Nárůst aktivit v jaderném sektoru:– Rekonstrukce a modernizace provozovaných jaderných

elektráren– Další rozvoj jaderného programu

• Výroba, výstavba, provoz, nakládání s odpady, regulace– Vstup zemí s nedostatečnou infrastrukturou

– Vyřazování z provozuJaderně palivový cyklusProblémy s dostupností kvalifikovaných lidíNutnost udržet pravděpodobnost vážné havárie na velmi nízké úrovni (LER ~10-8 – 10-7/r)Lepší definice odpovědnosti projektanta a výrobceRostoucí význam mezinárodní výměny zkušeností