Pohled MŽP na budoucnost české energetiky

2

XXII. Seminář energetiků25. 1. 2012, Jelenovská

Ing. Vladimír Vlk, poradce ministerstva životního prostředí

Vazby mezi energetikou a ŽP

Energetická koncepce

Státní energetická koncepce je základní dokument vyjadřující cíle v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí.

3

Pohled na současnou energetiku

• Rozvoj současné energetiky je založen na principu udržitelnosti energetických odvětví s respektováním environmentálních a ekonomických aspektů.

• K zajištění udržitelnosti je nezbytná povinnost orgánů veřejné správy, které stanoví principy prostřednictvím komplexního souboru strategií promítnutých do ekonomických, legislativních a administrativních nástrojů.

• V oblasti energetiky je nezbytná součinnost Ministerstva životního prostředí, které stanovuje základní podmínky pro její rozvoj nejen s ohledem na stav životního prostředí, ale i z ekonomického hlediska.

4

Plánování udržitelného rozvoje

• Cílem plánování udržitelné energetiky je stanovení hledisek s hodnotami, které musí respektovat strategické plány:– ochrany klimatu, – snižování emisí škodlivých látek, – rozvoje průmyslové a podnikatelské sféry,– snižování energetické náročnosti– efektivního využití PEZ

• Zásadní podmínkou plánování je požadavek na dodržování standardů kvality životního prostředí, zaručují nepřekročení únosnosti zatížení území stanovenými limity.

5

Strategické plánování

• Při tvorbě strategických plánů je nezbytná spolupráce všech dotčených rezortů státní správy se vzdělávacími a výzkumnými institucemi.

• K realizaci systémových opatření v rozvoji energetických odvětví bude nezbytně nutné se soustředit na:– výchovu nových technických odborníků,– další vzdělávání jak v podnikatelské sféře, tak ve státní správě,– podporu rozvoje nových, nejúčinnějších technik,– realizaci environmentálních aspektů,– uplatnění energetických odborníků v politické sféře.

6

Ekonomicko-environmentální hledisko

• Z ekonomicko-environmentálního hlediska se rozvoj udržitelné energetiky musí soustředit na vytváření systému:– obnovitelných zdrojů energie podle přijatelných podmínek v dané oblasti,– uplatnění nejlepších dostupných technik při realizaci nových zdrojů tak, aby

zahrnovaly podmínky ekonomické přijatelnosti,– úsporných opatření v oblasti konečné spotřeby a primárních energetických

zdrojů s vypracováním podrobné metodiky,– legislativního rámce k zajištění plánování rozvoje udržitelné energetiky

s ohledem na „Politiku životního prostředí“ a „Politiku ochrany klimatu“.

7

Systematizace obnovitelných zdrojů energie (I)

• Obnovitelné zdroje energie představují určitou alternativu, se kterou je nezbytně nutné počítat v energetickém mixu.

• Jejich realizace je určena nejvhodnějšími podmínkami v daných lokalitách s uplatněním v komunální sféře v rámci diverzifikace energetického systému.

• K procesu systematizace OZE je nutné stanovit možné potenciály a jejich reálné využití za splnění podmínek ochrany přírody a krajiny s přihlédnutím jak na ekonomickou, tak i technickou efektivitu.

• Energetickou systematizaci bude nezbytně nutné aplikovat do „Zásad územní rozvoje“ daného regionu.

• Systematizací se zamezí nekontrolovatelnému rozvoji obnovitelných zdrojů, který v současné době přináší nejen ekonomickou zátěž obyvatelstva, ale i prodlužování povolovacích procesů k jejich realizaci.

8

• K systematizaci obnovitelných zdrojů energie je nutné splnit následující podmínky:– vytvoření systému diverzifikované energetiky v komunální sféře,– analyzovat současný potenciál podle jednotlivých obnovitelných

zdrojů na území České republiky,– k instalaci obnovitelných zdrojů energie je nutné vycházet z

nejefektivnějšího využití potenciálu s respektováním ochrany životního prostředí,

– v územních energetických koncepcích optimalizovat rozvoj obnovitelných zdrojů v daných lokalitách,

– účelně vynakládat finanční prostředky na podporu komunální energetiky a to převážně ve využití obnovitelných zdrojů na výrobu tepla,

– podpora rozvoje CZT s KVET – nejefektivnější využití biomasy

9

Systematizace obnovitelných zdrojů energie (II)

10

Podmínky MŽP pro SEK (I)

Čistá spotřeba elektrické energie (bez nárůstu spotřeby elektrické energie v dopravě)

2010: 59,3 TWh2020: 63,0 TWh2030: 68,9 TWh2050: 76,0 TWh

Konečná spotřeba tepla SCZT teplárny, SCZT výtopny a DZT:2010: 386 PJ2020: 370 PJ2030: 355 PJ2050: 330 PJTechnologické teplo v průmyslu:2010: 56 PJ2020: 56 PJ2030: 56 PJ2050: 56 PJ

11

Disponibilita biomasy 28 PJ dendromasy187 PJ Celková biomasa z toho:104 PJ ostatní biomasa25 PJ bioplyn58 PJ (29 PJ biopaliva pro dopravu, transformace z biomasy 2 PJ biomasy/1 PJ biopaliva)

Disponibilita OZE Dle podkladu NEK (kapitola 11) s respektováním reálných předpokladu uplatnění:Elektřina PJ hrubé výroby: 2020 2030 2050VTE 2,1 5,0 5,4FVE 7,7 9,0 10,8GTE 1,7 5,0 14,4GTE – kogenerace – nepoužívat.

Podmínky MŽP pro SEK (II)

12

Výroba tepla z OZE (bez technologického tepla v průmyslu)

2020: 25 %2030: 30 %2050: 35 %

Výroba energie z TAP (TTS) – ve spotřebě PEZ, PJ

2020: 14,4 PJ2030: 25,2 PJ2050: 27,0 PJ

Výroba energie z ostatních zdrojů 2020: 14,4 PJ2030: 14,4 PJ2050: 19,5 PJ

Úspory energie v konečné spotřebě oproti business as usual (již zahrnuty v požadovaných konečných spotřebách).

2020: 85 PJ2030: 210 PJ2050: 500 PJ

Sekvestrace CO2 (CCS) Neuvažovat – specifické náklady v ČR budou výrazně vyšší než cena emisních povolenek určovaných pravděpodobně cenou CCS ve výhodnějších podmínkách.

Podmínky MŽP pro SEK (III)

13

14

15

Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

16

Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

17

Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

Primární spotřeba OZE - Udržitelná a bezpečná energetika

0

50

100

150

200

250

300

350

2007 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

[PJ]

Biomasa Druhotné teplo Geotermální energie Odpady

Sluneční elektřina Sluneční teplo Větrná energie Vodní energie

18

• V důsledku rostoucího podílu jaderných elektráren celková spotřeba PEZ v letech 2010 až 2050 více méně stagnuje, po roce 2050 mírně klesá.

• Ze 32,6 % ve výchozím roce podíl HU postupně klesá na 3 % v roce 2040, přičemž tento dožívající nositel energie je směrován přednostně do tepláren.

• Podíl ČU a koksu trvale klesá až do roku 2060, kdy poklesne na hodnotu 7,7 % z hodnoty 13,3 % výchozího roku. Černé uhlí postupně mizí z výroby elektřiny a tepla, po celé období ovšem zůstává více méně konstantní spotřeba koksu pro metalurgické procesy.

• Podíl ZP na spotřebě PEZ postupně stoupne z výchozích 15,8 % do roku 2040 ke 20 % a kolem této hodnoty se nadále udržuje. Uvedený nárůst je směřován zejména do výroby tepla.

• Podíl ropy a kapalných paliv klesá (a to i absolutně) až do roku 2050 z hodnoty 20,9 % na 11,1 %. Tento pokles je způsoben v dopravě nárůstem podílu vozidel s alternativním pohonem (elektromobily, hybridní vozidla, automobily na vodík a zemní plyn). Využití kapalných paliv pro výrobu elektřiny a tepla je zanedbatelné.

• Do roku 2015 je bilance elektřiny přebytková, po tomto roce se předpokládá prakticky vyrovnaná.

• Scénář je postaven tak, aby využil obnovitelné zdroje energie podle zadání. V roce 2050 dosahuje podíl OZE 17,8 %, z čehož zhruba dvě třetiny tvoří různé formy biomasy.

19

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie [TWh] - Udržitelná a bezpečná energetika

0

5

10

15

20

25

2007 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

Biomasa Celulózové výluhy BioplynBiopaliva v dopravě Geotermální energie Sluneční elektřinaVětrná energie Vodní energie Odpady

20

• V návaznosti na celkový růst poptávky po elektřině a zejména elektrifikaci silniční dopravy má tuzemská hrubá výroba elektřiny výrazně stoupající tendenci. Z 88 TWh v roce 2007 naroste hrubá výroba elektřina až na 108 TWh v roce 2060.

• Výroba elektřiny z HU má po celé zkoumané období klesající tendenci bez výjimek. V TWh bylo v roce 2007 vyrobeno z HU 45,7, mezi roky 2040 až 2060 se tato hodnota pohybuje již jenom mezi 4 – 5 TWh.

• Rovněž výroba elektřiny z ČU má klesající tendenci již od roku 2010, od roku 2045 se podíl elektřiny vyrobené z ČU pohybuje pod úrovní 1 %.

• Výroba elektřiny ze zemního plynu má významný nárůst mezi roky 2010 až 2015. Po té její podíl osciluje mezi 10 % – 15 %.

• Z kapalných paliv je výroba elektřiny v celém prognostickém období velmi malá a ke konci období prakticky nulová. Kapalná paliva mají význam pouze ke stabilizaci hoření.

• V segmentu jaderných zdrojů dochází k zásadnímu nárůstu výroby elektřiny. Podíl jaderné elektřiny roste z 29,7 % v roce 2007 až na dominantních 63,5 % v roce 2060.

• Z OZE si výroba elektřiny zachovává po celé období vzestupnou tendenci, strmější růst je zaznamenán v období 2010 až 2020. Z výchozího podílu 4,1% v roce 2007 narůstá podíl elektřiny vyrobené z OZE až na 20.2 % v roce2060. Podíl elektřiny vyrobené z OZE na hrubé domácí spotřebě se pohybuje kolem evropskou směrnicí požadovaných 13 %.

21

Struktura výroby tepla - Udržitelná a bezpečná energetika

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

2007 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

[PJ]

Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva

Plynná paliva Jaderné palivo Obnovitelné zdroje

22

Výroba tepla z OZE - Udržitelná a bezpečná energetika

0

10

20

30

40

50

60

70

2007 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

[PJ]

Biomasa Celulózové výluhy Bioplyn Biopaliva v dopravě

Geotermální energie Druhotné teplo Odpady

23

• Až do roku 2025 kolísá výroba centralizovaného tepla mezi 155 až 165 PJ. Po roce 2025 výroba centralizovaného tepla postupně klesá až na 138 PJ v roce 2060.

• Výroba CZT z hnědého uhlí sleduje dožívání hnědouhelných dolů a z počátečních 75 PJ v roce 2007 klesá na 8,5 PJ v roce 2060.

• Výroba centralizovaného tepla z černého uhlí a koksu poklesne za sledované období zhruba na polovinu, z cca 17 % na cca 8 %.

• Výroba centralizovaného tepla ze zemního plynu roste v procentním i absolutním vyjádření. Podíl zemního plynu ve výrobě tepla vzroste zhruba z 22 % na 32 %.

• Výroba tepla z ropných výrobků není významná a má klesající tendenci.

• Výroba tepla z OZE výrazně rosta a postupně se stává dominantní položkou ve struktuře výroby tepla. V roce 2060 dosahuje 46% podílu. Největší podíly připadají na biomasu a na odpady.

24

Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

25

Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

Diskontované investiční náklady energetických odvětví [mld. Kč] - Udržitelná a bezpečná energetika

0

20

40

60

80

100

120

140

2007 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060

Elektrárenský sektor Průmyslové kogenerace Sektor zásobování teplem

26

Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

Podíly OZE [%] - Udržitelná a bezpečná energetika

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

2000 2010 2020 2030 2040 2050 2060 2070

Podíl OZE na tuzemské spotřebe primárních energetických zdrojů

Podíl elektřiny vyrobené z OZE na hrubé tuzemské spotřebě elektřinyPodíl OZE na výrobě tepla

Podíl OZE v konečné spotřebě energie

Shrnutí

• Hlavním závěrem z provedených modelových výpočtů je, že při respektování zadaných vstupních parametrů scénáře a rozumném využití dostupných tuzemských zdrojů fosilních paliv, nelze požadovaného snížení emisí CO2 v roce 2050 dosáhnout. Modelové propočty dospěly k poklesu emisí CO2 na hodnotu 49,4 Mt v roce 2050, což představuje 30 % z hodnoty roku 1990. Hlavní cestou ke snížení emisí oxidu uhličitého v daném scénáři byla jaderná energetika, neboť podle zadání scénáře:– disponibilní zdroje OZE jsou omezené;– s nasazením CCS se nepočítá;– výše konečné spotřeby energie je zadána;– podíl elektřiny v konečné spotřebě je omezen zadáním čisté spotřeby

energie a podílem elektromobilů a hybridních vozidel v dopravě.– Výše uvedené čtyři body také udávají, kde je možné hledat cesty

k dalšímu snižování emisí CO2.

27

Děkuji za pozornost

28