Embed Size (px)
Citation preview
Zemědělství a potravinářství
Jaroslav Faltýnek
Ideová konference ANO27. 4. 2013, Olomouc
Současný stav českého zemědělství a potravinářství
Díky zvyšujícím se dotacím vykazuje české zemědělství po vstupu do EU kladný hospodářský výsledek.
Velmi negativní je však propad výroby ve většině důležitých komodit a tím i míry jejich soběstačnosti.
Tento propad je v ČR výrazně vyšší, než u okolních zemí, které společně s námi do EU vstoupily, naopak západní země z původní EU výrobu zvyšují.
Tento vývoj má negativní dopad na celou národní ekonomiku ČR. Výrazně se snižuje potenciál zaměstnanosti v zemědělství a navazujících odvětví a tím i příjmy do rozpočtu ČR.
Občané ČR jsou vystavení riziku výrazně nízké soběstačnosti v základních potravinách, která může způsobit problémy v případě veterinární, klimatické či jiné světové katastrofy. Každá země by měla dbát na zajištění minimální soběstačnosti v základních potravinách.
Ke snížení výroby a ke ztrátě soběstačnosti došlo prakticky u všech komodit živočišné výroby, kde nejhorší výsledek dosáhnul chov prasat, ale i u některých rostlinných komodit s vyšší přidanou hodnotou jako například ovoce, zeleniny a brambor.
Dovoz potravin se zvýšil z roku 2000 z 53 mld. na 131 mld. Kč v roce 2011 a celková obchodní bilance se zhoršila ze stavu v roce 2000, z -16 mld. Kč, na stav v roce 2011, na -36 mld. Kč.
Příčiny negativního vývoje I.
• Nerovné podmínky pro jednotlivé členské země v rámci společné zemědělské politiky jednotného trhu. Před naším vstupem do EU byly pro všechny nové členské země vyjednány výrazně horší podmínky než pro země původní patnáctky. Tento rozdíl byl největší v prvních letech po vstupu do EU, a to právě nastartovalo největší propad.
• Špatné rozdělení dotací v rámci ČR – velmi špatně nastavené rozdělení dotací zvyšovalo ještě více rozdíl v jednotlivých komoditách. Hlavní chybou bylo nastavení přímých plateb všem stejně na hektar zemědělské půdy bez ohledu na výrobu s přidanou hodnotou (na rozdíl od EU-15), kde výrazně více dostávají zemědělci s vyšší výrobou (přidanou hodnotou).
Příčiny negativního vývoje II.
• Výrazné nasměrování dotací v rámci Programu rozvoje venkova do extenzivní údržby trvalých travních porostů a ekologického zemědělství. Tím vzniknul nedostatek finančních prostředků na podporu investic v zemědělství a potravinářství. Toto špatné rozdělení nejen snižuje konkurenceschopnost těm co něco vyrábí, ale navíc je motivuje, aby výrobu ukončili a jednodušším způsobem brali dotace s menšími problémy a větší rentabilitou.
• Neregulovaný rozvoj nadnárodních obchodních řetězců, které preferují zahraniční dodavatele a tlakem na cenu výrazným způsobem zhoršují kvalitu potravin pro české občany.
• Z EU 27 je ČR pátá nejlevnější v potravinách. Bohužel má ČR výrazně větší podíl prodejní plochy hypermarketů a diskontů na 1 tis. obyvatel, než ostatní země EU – toto bylo způsobeno obrovskou chybou politiků. Kromě negativního dopadu na výrobu českých potravin a na kvalitu to negativně ovlivňuje zaměstnanost v menších obchodech.
Příčiny negativního vývoje III.
• Nekompetentní řízení ministerstva zemědělství, kde docházelo k častým výměnám ministrů. Od roku 2002 do současné doby řídilo resort osm ministrů a většina z nich před nástupem na post ministra nevěděla o zemědělství téměř nic. Tato nekompetentnost byla přenesena i na pozice náměstků, kde po většinu času v průměru 75 procent náměstků nemělo zemědělské vzdělání, ani v zemědělství nikdy nepracovali. To způsobilo logicky špatná rozhodnutí, která se podepsala na propadu výroby.
• Špatná vládní politika – nízká podpora exportu českých zemědělských a potravinářských výrobků, vytváření vysoké byrokratické zátěže a omezení spotřeby potravin extrémně vysokou DPH v porovnání s okolními zeměmi.
Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství I.
Efektivnější rozdělení dotací v rámci ČR Využít všechny možné nástroje na přesun podpory extenzivního zemědělství, které je založené na inkasování dotací, na podporu intenzivní výroby komodit, které vyžadují větší pracovní náročnost.
Příklad konkrétních nástrojů:• v přímých platbách jde o maximální využití plateb spojených s produkcí
na živočišnou výrobu (skot, prasata, drůbež) a některé komodity rostlinné výroby (zelenina, ovoce, cukrovka).
• zajistit rozdílnou základní platbu pro rozdílnou úroveň výroby a aplikovat výhody náročnější výroby pro splnění podmínek platby za ozelenění.
• v rámci Programu Rozvoje Venkova podmínit platby za znevýhodněné přírodní podmínky (LFA) a agroenvironmentální opatření (AEO) minimální intenzitou živočišné výroby na dostatečné úrovni
• alokovat dostatek finančních prostředků na podporu investic v zemědělství a potravinářství, kde v porovnání s našimi konkurenty zaostáváme.
Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství II.
• Kompetentnost – na pozici ministra zemědělství, řídících pracovníků ministerstva zemědělství a dalších institucí, které ovlivňují zemědělství, musí pracovat lidé, kteří jsou odborníky a mají za sebou pozitivní výsledky v oboru. Tato kompetence je důležitá i při dosazování našich zástupců do orgánů EU.
• Rovné podmínky pro ČR v rámci EU – systematickou prací v rámci Komise EU, Rady EU, Evropského parlamentu dosáhnout toho aby se snížil výrazný rozdíl v objemu podpor v porovnání s konkurenty v rámci společné zemědělské politiky a v oblasti národních a regionálních podpor. Toho lze dosáhnout koordinací, odborností a motivací pracovníků v rámci MZe, parlamentu, stálého zastoupení, Evropského parlamentu a dalších českých pracovníků orgánů EU.
Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství III.
• Zapojit racionálním způsobem české zemědělství do oblasti obnovitelných zdrojů. Využít potenciál českého zemědělství při respektování priority výroby potravin a minimalizace nákladů pro spotřebitele v oblasti bioplynových stanic napojených na živočišnou výrobu, efektivní výroby biomasy a výroby biopaliv.
• Pokud bychom dosáhli zpět plnou míru soběstačnosti ve výrobě základních potravin, tak přesto bude v rámci ČR k dispozici minimálně 900 tis. hektarů zemědělské půdy, kde budeme buď exportovat surovinu do zahraničí s nízkou přidanou hodnotou, nebo je můžeme efektivně zapojit do energetické bilance státu.
Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství IV.
• Legislativně regulovat obchodní řetězce. Vytvořit alespoň částečnou legislativní ochranu proti významné síle obchodních řetězců, kterou zneužívají proti českým zemědělcům a potravinářům.
• Vytvořit systém kontinuální propagace spotřeby kvalitních českých potravin.
Koordinovat současné roztříštěné podpory propagace českých kvalitních potravin a propojit financování ze soukromých a veřejných prostředků. Soukromé prostředky budou kontrolovat efektivitu jejich vynaložení a správné směřování.
Do této propagace zapojit i nejvyšší politické představitele, tak jak je to zvykem ve vyspělých zemích EU, včetně prezidenta republiky.
Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství V.
• Zaměřit se proti korupci při správě veřejného majetku, zavést transparentní systém výběrových řízení na veškeré zakázky s důraznější kontrolou na oblast IT. Systémově kontrolovat hospodaření státních podniků.
• Sloučit dozorové orgány kontrolující kvalitu potravin do jedné instituce.
• Posílit kontrolu bezpečnosti dovážených potravin.
• Snižovat byrokracii a nesmyslné kontroly nad rámec požadavku z EU.
• Kromě posílení přísné kontroly dovozu potravin ze zahraničí snížit míru překážek pro domácí producenty. Zakázat přísnější a složitější parametry, než je určeno ze strany EU pro všechny členské země.
Návrh řešení pro české zemědělství a potravinářství VI.
• Zlepšit systém vzdělávání budoucích pracovníků v zemědělství a potravinářství zapojením soukromých společností do tohoto procesu. Cíleně podporovat studijní obory vyžadované potřebami českého zemědělství.
• Je nutné zvýšit prestiž zemědělství a potravinářství, aby schopní mladí lidé si tento obor vybrali, jako perspektivní.
• Vytvořit špičková výzkumná a vzdělávací pracoviště.• V oblasti zemědělského výzkumu zrušit zbytečné duplicitní výzkumné
ústavy a pracoviště. Jsme malá země na to, abychom podporovali výzkum a vývoj ve všech oblastech zemědělství a potravinářství.
Cíle pro české zemědělství a potravinářství
• Dosažení minimálně 100 % soběstačnosti v základních potravinách ze současných 80 % v rámci ČR a tím zajistit dostatečné množství kvalitních a bezpečných potravin české občany.
• Vytvoření 40 tis. pracovních míst v samotném zemědělství a dalších 80 tis. v navazujících odvětvích. Tato pracovní místa vytvoří pozitivní efekt do státního rozpočtu na úrovni cca 40 mld. Kč přímým finančním dopadem.
40,000&
80,000
