MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovnch studi

Katedra sportovn medicny a zdravotn tlesn vchovy

Kolorektln karcinom - prevence a lba Bakalsk prce

Vedouc bakalsk prce: Vypracoval: Ing. Iva Hrnikov Lenka Manoukov Regenerace a viva ve sportu

Brno, 2007

Prohlauji, e jsem bakalskou prci vypracovala samostatn a na zklad literatury a pramen uvedench v Seznamu pouit literatury. V Brn dne 24. dubna 2007

PODKOVN Dkuji Ing. Iv Hrnikov za odborn veden m bakalsk prce, poskytnut informac a odborn literatury.

OBSAH VOD...............................................................................................................................................5

1 EPIDEMIOLOGIE ...............................................................................................................6

2 VOD DO PROBLEMATIKY VZNIKU RAKOVINOVHO BUJEN.........................9

2.1 NDORY A RAKOVINA, CO TO JE A JAK VZNIK ...............................................................9 2.2 PATOFYZIOLOGIE KOLOREKTLNHO KARCINOMU..........................................................9

3 HLAVN PINY VZNIKU RAKOVINY.....................................................................11

3.1 PINY VZNIKU KARCINOMU KOLON (CRC)................................................................12

4 ZNAKY A SYMPTOMY RAKOVINY.............................................................................15

4.1 PROJEVY ONEMOCNN KARCINOMU KOLON (CRC)......................................................15

5 DIAGNOSTIKA ..................................................................................................................17

5.1 VYETOVAC METODY ................................................................................................17 5.2 KLASIFIKACE PODLE STDIA.........................................................................................18 5.3 PROGNZA....................................................................................................................20

6 PRIMRN PREVENCE ...................................................................................................21

6.1 KOUEN A ZHOUBN BUJEN ........................................................................................21 6.1.1 Energie a souvisejc faktory ...................................................................................24 6.1.2 Zkladn nutrin sloky ..........................................................................................25 6.1.3 Potraviny a npoje, komplexnj sloky.................................................................34 6.1.4 Zpracovn, skladovn a pprava potravy ............................................................37

6.2 POHYBOV AKTIVITA V PREVENCI NDOROV HO BUJEN ............................................38

7 SEKUNDRN PREVENCE .............................................................................................39

8 LBA .................................................................................................................................41

8.1 CHIRURGICK VKON...................................................................................................41 8.2 RADIOTERAPIE ..............................................................................................................42 8.3 CHEMOTERAPIE.............................................................................................................43 8.4 PALIATIVN LBA ........................................................................................................43 8.5 VIVOV PODPORA.....................................................................................................44

8.5.1 Vznam vivov podpory .......................................................................................44 8.5.2 Dietn rada ..............................................................................................................45 8.5.3 Viva po operacch steva, chemoterapii a ozaovn...........................................46 8.5.4 Cle vivov podpory .............................................................................................46

ZVR...........................................................................................................................................47

RESUM .......................................................................................................................................48

SEZNAM POUIT LITERATURY .........................................................................................49

PLOHY

5

VOD

Kolorektln karcinom je zhoubn ndorov onemocnn tlustho steva a

konenku. esk republika podle celosvtovch epidemiologickch statistik

sledujcch vskyt a mortalitu dlouhodob zaujm prvn msto. Vzhledem k

vysokmu vskytu i pomrn vysok mortalit pat k nejdiskutovanjm

onkologickm problmm v rmci lkask pe. Komplikac je, e vtina

ndor je diagnostikovna v pokroilm stdiu. Pitom ndory zachycen vas lze

v naprost vtin lit trvale. Rizikov faktory zahrnuj jak genetick, tak

enviromentln vlivy. Proto je teba zamit se vce na strnku preventivn. Z

hlediska primrn vivov prevence zstv velik potencil dosud nevyuit. Pro

na populaci je typick konzumace stravy s nzkm podlem vlkniny, velkm

mnostvm ervenho masa a zven konzumace piva. Zmna stravovacch

nvyk, omezen alkoholu a kouen by mohly vznamn snit vskyt i mrtnost

tohoto civilizanho onemocnn. Od ostatnch enviromentlnch faktor je viva

znan odlin zejmna nutnou mrou expozice. Vystaven dietrnm faktorm je

naprosto nevyhnutelnm atributem ivota kadho lovka, avak je zrove

faktorem kontrolovatelnm. Vznam vivy je dnes veobecn akceptovn, avak

znalosti jsou nedostaten.

V vodn kapitole jsou porovnny epidemiologick statistiky za nkolik

poslednch let. Vsledky jsou alarmujc. Problematika vzniku karcinomu a

zkladn principy karcinogeneze jsou podrobn rozepsny v nkolika

nsledujcch kapitolch. Nejvt st prce je vnovna prv vivovm

faktorm ovlivujcm pzniv i nepzniv vznik karcinomu tlustho steva a

konenku. Nedlnou soust je sekundrn prevence, samotn lba a jej

vivov podpora.

Clem prce je ucelen poznatk o prevenci a lb kolorektlnho

karcinomu v esk republice. Prevence je zamena pedevm na rizikov

faktory ve vztahu k viv, kter by mohly vznamnou mrou snit incidenci

ndor kolorekta v na populaci. Zrove je moj snahou informovat o monch

pinch vzniku a dalch souvislostech tohoto onkologickho onemocnn.

6

1 EPIDEMIOLOGIE

Kolorektln karcinom je u ns jednm z nejastjch zhoubnch

ndorovch onemocnn. Ze vech zhoubnch onkologickch onemocnn

v esk republice zastupuje cca 19% u mu a 13% u en, viz. obrzek 1, 2.

Vedle zhoubnch bronchogennch ndor u mu a karcinomu mlnch lz u

en je tet nejastj malignitou. Postihuje pedevm vkov skupiny nad 50 let,

s mrnou pevahou mu. Absolutn poty jsou nejvy ve vkov kategorii 65-

75 let. Vkov specifickou incidenci a mortalitu kolorektlnho karcinomu

znzoruj grafy v ploze .1.

Obr. 1: Zhoubn novotvary dle etnosti, R 2002, mui [3].

Obr. 2: Zhoubn novotvary dle etnosti, R 2002, eny [3].

V celoevropskm mtku je esk republika ve vskytu u mu na

prvnm a u en na druhm mst. A podle statistiky WHO zaujm spolu

s Maarskem a Novm Zlandem prvn msto v mrtnosti na toto onemocnn.

Vskyt tohoto civilizanho onemocnn je vy ve vysplch sttech. Celkov

v prmyslovch zemch dosahuje incidence 65%, prmrn je to u en podle vku

22 - 33 ppad a u mu 31 - 47 ppad na 100 000 obyvatel ron. V esk

7

republice se u en udv prmrn 31,5 ppad a u mu 60,3 novch ppad na

100 000 obyvatel ron, co je srovnn alarmujc. Obrzek 3, 4 znzoruje

stoupajc incidence od roku 1960 do roku 2000. Dle stavu zdravotnickch

informac a statistiky z roku 2002 pesahuje poet 7 800 nov zjitnch ppad

[1, 3, 15, 23].

Incidence karcinomu rektosigmodea (C19-20) v R

na 100 000 obyvatel/ rok

0

10

20

30

40

50

1960 1970 1980 1990 2000

mui

eny

Obr. 3: Incidence karcinomu rektosigmodea Obr. 4: Incidence karcinomu tranku[23]

I pes znan pokroky v lb poklesla celkov mortalita tohoto

onemocnn bhem poslednch nkolika let jen velmi mlo. Pinou je pedevm

zjitn onemocnn v pokroilm stdiu. U mu je kolorektln karcinom jako

pina mrt na druhm mst po karcinomu plic (obr. 5). Mortalita karcinomu

kolorekta se stala v roce 2001 dominujc ped mrtnost en na karcinom

mlnch lz (obr. 6).

Obr. 5: Zemel na zhoubn novotvary dle etnosti, R 2001, mui [3].

Incidence karcinomu tranku (C18 ) v R na 100 000 obyvatel/rok

0

10

20

30

40

50

1960 1970 1980 1990 2000

mui

eny

8

Obr. 6: Zemel na zhoubn novotvary dle etnosti, R 2001, eny [3].

V tabulce 1 jsou uvdny incidence a mortalita zhoubnch ndor

kolorekta v jednotlivch oddlech tlustho steva v esk republice v roce 2000.

Tab. 1: Incidence a mortalita kolorektlnho karcinomu v R v roce 2000 (absolutn poet nemocnch a na 100 000 obyvatel) [15].

Zhoubn

ndory CRC

Mui eny Celkem

Absolutn Na 100 000 Absolutn Na 100 000 Absolutn Na 100 000

C 18 incidence 2323 46,5 1894 35,9 4217 41,1

mortalita 1437 28,7 1162 22,0 2599 25,3

C19 incidence 591 11,8 425 8,1 1016 9,9

mortalita 335 6,7 263 5,0 598 5,8

C20 incidence 1356 27,1 757 14,4 2113 20,6

mortalita 702 14,0 437 8,3 1139 11,1

9

2 VOD DO PROBLEMATIKY VZNIKU RAKOVINOVHO BUJEN

2.1 Ndory a rakovina, co to je a jak vznik

Rakovina je nazvna nemoc bunnho cyklu. Za normlnch okolnost

se jednotliv buky v tle mno podle uritho du, v okamiku, kdy je tlo

potebuje. Bunn cyklus m nkolik fz, jejich dlka je do jist mry

promnliv, v konen fz probh samotn cytogeneze, neboli vlastn rozdlen

buky. Regulaci fz bunnho cyklu kontroluj dv specifick skupiny protein:

cyklindependentn kinzy (CKD) a cykliny. Mutace gen tchto kdujcch

protein spoutj proces kancerogeneze. Proliferace bunk nen omezovna,

buky se zanou tvoit nadmrn a vznik ndorov tk. Mutace gen zpsobuj,

e v prbhu cyklu jsou vynechvny kontroln body ve fzch, anebo buky

ignoruj vznikl genetick abnormality [13, 14].

Rozeznvme dva druhy ndor podle vztahu k okoln tkni:

Benign ndory jsou nezhoubn. Jsou podobn vchoz tkni a

nepronikaj do okolnch tkn, ani neexpanduj do jinch st tla. Obvykle

rostou pomalu a meme je odstranit, take nepedstavuj ohroen ivota [13,14].

Malign ndory, neboli karcinomy, zvan t rakovina jsou zhoubn.

Mohou infiltrovat a pokodit okoln tkn a orgny. Vrstaj invazivn skrze

bazln membrny a pronikaj skrze krevn nebo lymfatick systm dle do

organismu, kde tvo druhotn ndorov loiska, tzv. metastzy [13,14].

2.2 Patofyziologie kolorektlnho karcinomu

Kolorektln karcinom, neboli rakovina tlustho steva a konenku, pat

mezi zhoubn ndorov onemocnn. Vzniku tohoto karcinomu me pedchzet

kolorektln polyp, kter je zpotku benign. Pacientm s tmto nlezem se

polypy odstrauj a nadle jsou nutn pravideln preventivn vyeten. A 80%

10

malignch karcinom pedchz tento poten benign lzov pedchdce

[4,8].

Karcinom tlustho steva se me it lokln, homogenn nebo

lymfaticky. Lokln en bv plon, karcinom me prorstat skrze stnu

stevnho epitelu do okolnch tkn a pilehlch orgn. Homogenn jsou

ndorov buky zaneny dle do organismu, metastzy vznikaj nejastji

v jtrech a plicch. Napadnou-li ndorov buky lymfatick obh, me dojt

k usazen a dal bujen v lymfatickch uzlinch nebo cvch. Existuj i dal

formy en ndoru, nap. angioinvaze, neuroinvaze, aj. [8].

Ndorov onemocnn tlustho steva a konenku se li nejen

anatomicky, ale tak klinicky a biologicky. Podle anatomick lokalizace se

karcinomy tlustho steva dle dl na:

tranku (s oznaenm C 18),

rectosigmoideln (C 19),

vlastnho konenku (C 20),

anln karcinom (C 21) [1].

Nejastjm kolorektlnm karcinomem je hlenotvorn a tabulrn

adenokarcinom, zastupuje pes 90 % vech zhoubnch ndor tlustho steva.

Ostatn ndory tlustho steva jsou vjimen. Podle makroskopick struktury se

me jednat o karcinom z prstencovch bunk, skvamozn, adenoskvamozn nebo

neklasifikovateln. Histologicky se posuzuje stupe diferenciace- tzv. grading

(G) ndoru. G1-2 je oznaen pro dobe a stedn diferenciovan ndory, bvaj

pokldny za mn zhoubn. G2 jsou patn diferenciovan. G4 u jsou

nediferenciovan a tedy vysoce malign. A v 80% mestastzuj lymfogenn a

maj nejhor prognzu [8, 11, 15].

11

3 HLAVN PINY VZNIKU RAKOVINY

Nejvznamnj roli pro vznik zhoubnho bujen maj zevn vlivy.

Ddinost ovlivuje jen relativn mal procento onemocnn. Dnes je na zklad

globlnho vyhodnocen dostupnch daj odhadovno, e zevn vlivy zpsobuj

vznik 80 - 90% ndor. (Fiala, 2004) Pravdou je, e vtinou se jedn o

ovlivniteln faktory a ty nejvznamnj z nich zvis na vli jedince [5].

Pi vtu a popisu jednotlivch faktor se setkvme s ltkami, kter maj

prokazateln mutagenn i karcinogenn inky. Reln vznam rizikovch

faktor lze popsat i tzv. populanm atributivnm rizikem. Tento ukazatel uruje,

jakou st z celkov se vyskytnuvch ndor lze pisuzovat vlivu uritho

faktoru. Informuje o me zven rizika spjatm s uritou expozic a o me

vskytu tto expozice v dan populaci. Odhaduje tedy rovn proporci ndor

v populaci, kterm by redukc expozice mohlo bt zabrnno. U nkterch

faktor je sice riziko prokazateln vysok, ale lovk s nimi prakticky bu

nepijde do styku, nebo jen s dvkami, pro kter nebyl faktor prokzn [5].

Zkladn pehled nejvznamnjch pin rakoviny, spolu s podlem

ndorov mortality uvd graf v obrzku 7.

35

30

5

5

5

3

3

2

2

0 10 20 30 40

vivov faktory

kouen

alkohol

nzk pohybov aktivita

infekce

reprodukn a sex faktory

profesionln expozice

ionizujc a UV zen

chem. Zneitn prosted

Podl na ndorov mortalit v %

Obr 7: Nejvznamnj piny ndorovch onemocnn podle podlu na celkov ndorov mortalit (dle dat z rznch zdroj) [5].

12

Z grafu sledujeme, e viva je z faktor zevnho prosted vbec

nejvznamnjm faktorem ndorovch rizik. Podobn vznamn jsou pouze

faktory kouen. Vliv ostatnch faktor sice nen zanedbateln, ale je ji podstatn

ni. Sprvnou vivou bychom zejm mohli zabrnit vzniku a 35% vech

ndor. Zmnn procento je vak prmrn pro vechny ndory a jednotliv

ovlivuje mru preventability rzn. Zvlt vysok hodnoty dosahuj pedevm

ndory zce spjat s trvcm traktem a to v horn hranici odhadovan a na 75%.

Pesto, nezanedbateln potencil vivy se objevuje i u ndor, kter anatomicko-

fyziologicky nesouvis s trvcm traktem, napklad u ndor prsu, dlohy i plic

[5].

3.1 Piny vzniku karcinomu kolon (CRC)

Na vzniku kolorektlnch karcinom se zpravidla podl ada faktor.

Vlastn piny nejsou pesn znmy. Vme pouze, e buky nemocn tkn

podlhaj nekontrolovatelnm dlen, jeho pinou je mutace genu [5, 16].

Nejvce podmiujc vznik karcinomu kolorekta v na populaci jsou ji

v pedchoz kapitole zmiovan faktory vnjho prosted a to zejmna

nevhodn stravovac nvyky. Zastupuj 66-75% vlivu na vznik ndoru tlustho

steva i konenku. Konkrtn se jedn nejen o zastoupen nutrinch sloek ve

strav, ale tak o pravu, zpracovn a uchovvn potravin. Je teba zmnit

nadbyten energetick pjem a nzk vdej vedouc a k obezit. Dle se

setkvme s nebezpenmi ltkami podporujcmi nebo dokonce vyvolvajcmi

vznik karcinogen, tzv. kancerogeny. Jsou jimi napklad sloueniny vznikajc

pi pepalovn tuk, pi uzen, alkohol a cigaretov kou [5, 16].

Existuj vak i vivov prostedky sniujc psoben nedoucch

karcinogen, o kterch se zmnme v kapitole vivov prevence. Je nutn si

pedevm uvdomit, e jsou tyto faktory nejvce ovlivniteln a proto je zde

prevence opodstatnn [5, 16].

13

Dal monou pinou vzniku kolorektlnho karcinomu jsou nezhoubn

onemocnn tlustho steva a konenku. Vskyt karcinomu kolorekta je astji

prokzn u idiopatickch stevnch znt, Crohnovi nemoci a ulcerzn kolitidy.

Se vznikem kolorektln rakoviny je spojeno kad est mrt pacient

s nespecifickm stevnm onemocnnm. Problm vyvstv zejmna pi

dlouhotrvajcch a chronickch zntech a pi zvyujcm se rozsahu zntlivho

procesu. U pacient s desetiletm trvnm nemoci je riziko vzniku kolorektlnho

karcinomu 2%, po dvaceti letech se zvyuje na 8% a po ticeti na 18%

pravdpodobnost. Pi souasn ptomn primrn sklerozujc cholangitid, jedn

se o autoimunitn onemocnn intra a extrahepatrnch luovod, je riziko pmo

limitujc a prognosticky vbec nejzvanj. Postihuje 3-5% nemocnch

s ulcerzn kolitidou [19].

Endogennmi faktory jsou ddin dispozice. Mohou bt dal pinou

vzniku karcinomu a v ppad karcinomu kolorektlnho je tato proporce vce ne

10%. Rizika vzniku ndoru u jedinc, kde bylo sledovno dva a vce ndor u

pbuznch 1. a 2. stupn jsou mnohonsobn vy, ne u bn populace.

Hereditrn mutace jedn alely genu je ptomna ji v zroden buce a je tedy

ptomna ve vech bukch organismu. Ddin dispozice je penena jako znak

autosomln dominantn s vysokou penetrac. Ndorov onemocnn se me

projevit ji v rannm vku a je teba dbt na preventivn opaten [16].

Familirnm vskyt je zejm zpsoben vce podobnm stylem ivota a

expozic kodlivin, ddinost je nejasn. Tak se mu pisuzuje zhruba 10%

zastoupen, na rozdl od ddinch forem se objevuje v pozdjm vku.

Zbvajcch zhruba 80% vzniklch karcinom je sporadickch [16].

Pehled autosomln ddinch forem onemocnn CRC

Lynchv syndrom (Lynch I, Lynch II- syndrom karcinomov

rodiny)

14

Familirn adenomatzn polypza

Juveniln stevn polypza.

Peutz- Jeghersv syndrom [16].

15

4 ZNAKY A SYMPTOMY RAKOVINY

Obecn mohou bt rakovinov symptomy rozdleny do t skupin.

Z potku se jedn pedevm o symptomy lokln: tumor, krvcen, vedovitost,

loutenka. Je-li ndor malign, mohou se objevit typick symptomy metastze.

Nejastji se jedn o zvten lymfatickch uzlin, zvten jtra, neurologick

obte, bolesti a zlomeniny postiench kost. Pozdji organismus zane reagovat

na nemoc systmov. Dochz k bytku hmotnosti, nechutenstv, podviv a

tzv. chadnut a dalm souvisejcm obtm spojenm s hormonlnmi zmnami,

zvenm srenm krve a chudokrevnost [1, 13] .

4.1 Projevy onemocnn karcinomu kolon (CRC)

Pznaky kolorektlnho karcinomu nebvaj vrazn a mohou proto

snadno uniknout pozornosti. Navc z potku me ndor rst skryt,

asymptomaticky. Pozdji se mohou objevit pznaky mstn i celkov. Akutn

komplikace mohou bt obstrukce a perforace steva [1, 16].

Mstn pznaky jsou nejastji zmny v charakteru stolice a astosti

vyprazdovn. To me bt zpotku spojovno s dietn chybou, stresem i

jinm nezvanm onemocnnm. Je vak vdy vhodn vem neobvyklm

pznakm vnovat pozornost, vylouit ptomnost ndoru vhodnm vyetenm a

objasnit piny obt [1,14].

Pznaky se projevuj v zvislosti na umstn v prbhu tlustho steva,

form a stdiu ndoru. Pokud je ndor velk, blokuje prchodnost steva a

zpsobuje nejastji plynatost, zcpu, prjem, pocit nedostatenho

vyprazdovn a bolesti bicha nebo v oblasti konenku. Bolesti mohou bt

trval, pechodn, nebo souvisejc s odchodem stolice. U tchto pznak bvaj

ndory povtinou lokalizovny v lev sti tranku nebo rekta. Ndor me tak

krvcet a dle vst ke ztrtov anmii, kter bv tm jedinm pznakem u

ndor v prav polovin steva. Ve stolici se me objevovat krev nebo hleny [1,

8, 14].

16

K celkovm pznakm pat nechutenstv, malnutrice, nevolnost, slabost,

nava hubnut, bledost, narstajc objem bicha nebo loutenka. Vechny celkov

obte jsou zpravidla pznaky pozdn. Proto v ppad projev nkterch ve

jmenovanch pznak je vhodn vyhledat lkae brzy. Nejlpe ur piny pot

gastroenterolog [1, 14].

17

5 DIAGNOSTIKA

5.1 Vyetovac metody

Mezi zkladn vyetovac metody, v ppad podezen na vznik

kolorektlnho karcinomu, pat anamnza pacienta a klinick vyeten, vetn

per rektum a gynekologickho vyeten u en. Z odbru krve jsou provdny

laboratorn rozbory. astou metodou je zjiovn krve ve stolici, tzv. okultn

krvcen [1, 15].

Dal vyeten umoujc pesnj diagnzu jsou endoskopick a

rentgenologick. Endoskopick vyeten tlustho steva je provdno pomoc

trubice s optickm zazenm. Tato zazen umouj revizi tlustho steva, dky

pmmu pohledu do nitra orgnu. Pat mezi invazivn diagnostick postupy. Lze

rozliovat zmny povrchn i sliznin, provst odbr bioptick tkn a souasn

rovnou provdt terapeutick vkon. Vdy zvis na zkuenostech lkae a na

individulnm stavu traktu. Indikac k endoskopii jsou jakkoliv podezen na

patologick procesy v tlustm stev. Podle msta zavdn trubice do tlustho

steva rozliujeme metody dle na rektoskopickou, sogmodeoskopickou a

kolonoskopickou [1, 12].

K rentgenologickm diagnostikm pat irrigiskopie a irrigografie. Tyto

metody vyuvaj principu dvojho kontrastu ltky aplikovan do steva na

rentgenovm snmku [1].

Jin vyeten mohou bt provdna pomoc ultrazvuku dutiny bin,

vpoetn tomografie (CT) nebo nuklern magnetick resonance (NMR). Pro

vylouen metastz se kontroluj rentgenov snmky plic a CT bicha. Z krevnho

sra meme zjistit stav CEA marker, kter jsou karcinoembryonlnm

antigenem. Tyto antigeny se nachz pedevm v tkni ndor tlustho steva [1,

15, 22].

18

V rmci sekundrn prvence je u bezpznakovch osob spadajcch do

rizikovch skupin populace provdn tzv. screening1. Nejuvanj screenigovou

metodou je test Hemoccult II. na ptomnost krve ve stolici. Zmry sekundrn

prevence jsou popsny podrobnji v kapitole Sekundrn prevence [1].

5.2 Klasifikace podle stdia

V esk republice se pouvaj dv klasifikace stdi karcinomu kolorekta.

Onkology nejpouvanj je klasifikace TNM podle Mezinrodn unie proti

rakovin (UICC, International Union Against Cancer) z roku 1978. Klasifikace

stadia nemoci I-IV TNM/IUCC se shoduj se stadii A,B,C, D podle Dukese

(1932). Z dalch klasifikac lze jmenovat Modifikaci Aster-Coller, AJCC

(Americk vbor pro rakovinu) aj. Klasifikace byly postupn upravovny , proto

se mohou v detailech liit podle vydn [8, 15].

1 Screening = provovn

19

Tab. 2 : Klasifikace stdi nemoci podle TNM/UICC a dle Dukese, 5. vydn) [15].

Stadium

nemoci T: N: M:

Dle

Dukese

lokln pokroilost

ndoru

postien mznch

uzlin

ptomnost vzdlench

metastz

Stadium 0 Tis N 0 M 0

Stadium I T 1 N 0 M 0 A

T 2

Stadium II T 3 N 0 M 0 B

T 4

Stadium III T 1-4 N 1 M 0 C

T 1-4 N 2

Stadium IV T 1-4 N 0,1,2 M 1 D

T0, N0, M0neptomnost ndoru

Tisndor in situ 2: intraepitelrn

T1 ndor submukza 3

T2ndor muscularis propria4

T3ndor pronik do subserzy nebo do perikolickch5 tkn bez peritonelnho6

krytu

T4ndor pronik do pilehlch orgn

2 In situ = v pirozen poloze 3 Submukzn = pod sliznin 4 muscularis propria = vlastn svalovina 5 Peri kolon = kolem tranku 6 peritoneln = pobinin

20

TX, NX, M0 nlez nelze hodnotit

N1 postien regionlnch uzlin

N2 postien vce ne t regionlnch uzlin

M1 vzdlen metastzy

Prefixem pTNM je pooperan klasifikace, znaen stda po operan

lb, yTNM se pouv po pedchoz aktinoterapii7 a ypTNM.po neadjuvantn 8

a operan lb. Klasifikace bv dle doplnna o dal oznaen. Zejmna po

operaci lze hodnotit diferenciaci ndoru, radikalitu lby i biologickou aktivitu

ndoru, je oznaovna symbolem R - reziduln klasifikace. Jako R0 je

oznaovno totln odstrann ndoru, bez dalch metastz. R1 je stav, kde

zstala ptomna mikroskopick rezidua R2 oznauje rezidua makroskopick,

tedy napklad dal metastzy nebo neoperovateln ndor [8].

5.3 Prognza

Za pedpokladu diagnostiky ndoru v asnm stdiu je lba

kolorektlnho karcinomu velmi spn. Zejmna asymptomatit jedinci maj

velkou nadji na dlouhodob peit. Pro stdium I je 90% pravdpodobnost

ptiletho peit. U stdia II je prognza 60-80% a u stdia III je 50-30%.

Pacienti ve IV stdiu nemoci nepeij pt let. Prognzu vedle pokroilosti ndoru

ovlivuje pedevm stupe diferenciace a akutn komplikace. Karcinomy

konenku maj ve srovnn s karcinomy tlustho steva hor prognzu. Doba

peit se u nich zkracuje zhruba o 10 - 15% [11].

Recidiva ndoru postihne zhruba ptinu kurativn lench pacient.

Pacienti mus bt nadle pravideln sledovni, v 80% ppad se recidiva projev

bhem nsledujcch dvou let po ukonen lby. Pitom litelnch je pouze 20%

asymptomatickch recidiv. Nemonost lby spov nejastji v dsledku

mnohoetnch metastz, tzv. generalizace ndoru [11].

7 Aktinoterapie = lba zivou energi, ozaovn 8 Adiuvantia = s vyuitm lk, kter zesiluj inek vlastnho liva

21

6 PRIMRN PREVENCE

Primrn prevence by mla bt soust lkask pe, zejmna

v souvislosti s preventivnmi lkaskmi prohldkami. Zkladn principy primrn

prevence, kter obsahuj sniovn vlivu nejzvanjch rizikovch faktor ve

zpsobu ivota byly opakovan ovovny a tak definovny Svtovou

zdravotnickou organizac (Komrek, Kernov, Rov 2002). kolem primrn

prevence je pedchzet zdravotnm problmm u zdravch lid. Jedn se nejen o

prevenci vzniku nemoc, ale i pozitivn ovlivovn zdravotnho stavu s clem

zvyovat kvalitu ivota [18].

Prevence a podpora zdrav by mli smovat k sten i pln eliminaci

expozice rizikovm faktorm zpsobu ivota: kouen, nevhodn strava,

nadmrn spoteba alkoholu, nzk pohybov aktivita, nevhodn sexuln a

reprodukn chovn. A tm, k zabrnn vzniku a rozvoji nemoc s nimi

spojench [18].

6.1 Kouen a zhoubn bujen

Kouen podle odbornch hodnocen pispv 30% k mrtnosti na rakovinu

a m klovou lohu ve stoupajc incidenci ndorovch onemocnn.

Epidemiologick studie prokzaly, e kouen je odpovdn za dramatick nrst

mrtnosti na rakovinu plic i mnoha dalch typ rakoviny. Pro vznik rakoviny

tlustho steva je druhm nejrizikovjm faktorem hned po viv. Studie tak

potvrzuj, e kouen je odpovdn za 16% mrt na karcinomy tlustho steva a

22% mrt na rakovinu konenku. Tabkov kou je zaazen v seznamu IARC

(International Agency of Research on Cancer) mezi prokzan humnn

karcinogeny, pesto mnoho badatel dajn popisovalo pozitivn vztahy kouen

ke kolorektlnmu karcinomu. U en kouen ovlivuje riziko stejn, avak m

del dobu latence (minimln 35 let). Riziko stedn silnch kuaek je dvakrt

vy ne u nekoucch en [16].

22

Nepzniv inky tabkovho koue jsou pm i nepm. Kou vyvolv

zhoubn bujen ve tknch, s nimi je v pmm kontaktu i v orgnech vzdlench.

V tabulce 3 jsou uvedeny ndory s kauzlnm vztahem ke kouen. Incidence u

tchto karcinom stoup s denn dvkou, po zanechn kouen se rizikovost

sniuje jen u silnjch kuk.Ve rizika je krom dennho mnostv

vykouenho tabku ovlivnna tak typem tabku, dobou kouen, zpsobem

inhalace a individuln sensitibilitou. Existuj dkazy o vy vnmavosti mladch

osob ke karcinogennm inkm tabkovho koue. Tyto dkazy vyplvaj z

epidemiologickch studi, kter dokumentuj vy relativn rizikovost zhoubnch

ndor u osob, kter zaaly kouit ped dosaenm pln biologick zralosti [16].

Tab. . 3: Relativn riziko ndor, kter maj kauzln vztah ke kouen [16].

Ndor Nekuci Exkuci Kuci (cigaret/den) Dmka,

doutnk

1 - 9 10 - 19 20 - 39 > 40

plce 1,0 5,0 4,6 11,5 22,4 30,0

hltan 1,0 2,5 2,5 5,4 9,9 13,0

Jcen 1,0 2,0 1,8 3,4 5,9 7,7 3,0

hrtan 1,0 2,0 1,6 2,9 4,9 6,3 3,5

sta, jazyk 1,0 2,0 1,6 2,9 4,9 6,3 3,5

Pankreas 1,0 1,0 1,2 1,6 2,1 2,5 1,0

Moov

mch

1,0 1,5 1,5 2,5 4,0 5,0 1,5

Ledviny 1,0 1,0 1,2 1,5 1,9 2,2 1,0

23

V tzv. hlavnm proudu tabkovho koue je obsaena vtina

prokzanch humnnch karcinogen zaazench do seznam IARC a EPA

(Environmental Protection Agency). inkm tchto ltek je vystavovn aktivn

kuk. Jako vedlej proud cigaretovho koue je oznaovn kou doutnajc

cigarety, kter je navc obohacovn zbytky vydechovanmi kukem. I pasivn

kuk je vystaven kodlivm zplodinm [16].

Nejinnj obranou pro snen nemocnosti a mrtnosti na zhoubn

ndory je omezit a postupn vylouit kouen ze ivotnho stylu. Vjimenmi, by

se staly prv nejastj ndory. Je veobecn znmo, e kouen m kauzln

vztah ke vzniku rakoviny plic i jinm formm zhoubnch ndor a e kuci maj

tak dal vn zdravotn problmy. V prevenci a odvykn kouen maj

vjimenou a nezastupitelnou roli lkai [16].

Bezpen cigareta a nekodn kouen neexistuj (Hrub, 2001)!

6.2 Vivov faktory v prevenci ndorovch onemocnn

Kapitola obsahuje strun vod o principech vlivu vivy na vnik

karcinomu kolorekta. Souvislosti jednotlivch zkladnch nutrinch sloek,

nkterch potravinovch komplex a pravy jdel jsou zaloeny na mnoha

empirickch studich.

6.2.1 Zkladn princip vlivu vivy na vznik ndoru

Mechanismus karcinogeneze byl rozshle studovn pedevm na zvecm

modelu a byl kategorizovn do t zkladnch stdi: iniciace, promoce a progrese.

Pestoe lidsk karcinogeneze me bt popisovna jako srie udlost a

interakc, zahrnujcch zmnn ti stdia popisovan u zvecho modelu, jde o

model laboratorn. Ve skutenosti jde o komplikovanj a mn pehledn

kontinuln proces. Zkladn schma popisuje obrzek 8, ze kterho je vidt, e

dietn faktory mohou zasahovat do procesu karcinogeneze prakticky na vech

24

rovnch . Psob nejen formou jednotlivch specifickch chemickch ltek, ale

tak komplexnji a navc v neustl interakci s ostatnmi enviromentlnmi vlivy a

v rmci genetickch predispozic [16].

Expozice relevantnm ltkm:

Metabolismus:

INICIACE: Interakce s DNA:

Reparace: pokozen DNA,

smrt buky nebo replikace

klonu abnormlnch bunk

PROMOCE: Rst abnormlnho klonu,

Vnik loiska pre-neoblastickch bunk

PROGRESE: Rst tumoru a jeho en

mimo pvodn loisko

Obr. 8: Schmatick popis lidsk karcinogeneze [16].:

6.1.1 Energie a souvisejc faktory

Pli vysok pjem energie svd o zven rizika vzniku ndorovho

onemocnn. Monm mechanismem pmho vlivu je, e nadbyten energie

v buce me zvit pohotovost k replikaci a tm i ndorov riziko. zce

souvisejcmi faktory jsou: BMI (Body Mass Index), fyzick aktivita a rst

v dtstv. Efekt celkovho pjmu nelze posuzovat oddlen bez tchto faktor

[16].

Vysok hodnota BMI poukazuje na nadvhu i obezitu, kter zvyuje

rizika ady ndor. Kauzln vztah m pedevm na ndory endometria, prsu,

ledvin, lunku a tlustho steva. A u je mechanismus vzniku obezity jakkoli,

somatick alterace onkogen, tumor-supresorovch gen, a DNA-reparanch gen

Abnormln DNA a bunn replikace Prekancerzn lze, dysplazie Ndor Metastzy

Prokarcinogen Konen karcinogen DNA addukty

25

tukov zsoby pedstavuj zvenou nabdku energie pro buky a ta je stimulem

k replikaci. Navc v tlesnm tuku se mohou ukldat a hromadit karcinogeny.

Nkter ndory jsou hormonln zvisl a je zejm, e tukov tk hraje

vznamnou roli v metabolismu a produkci hormon. Kvalifikovan doporuen

BMI pedstavuj rozmez 18,5-25 pro dospl jedince. Hodnoty 25-29,9 oznauj

nadvhu a vy ne 30 obezitu, tyto kategorie pedstavuj jist riziko [6,16].

Sprvn vyven energetick bilance vede k udren zdrav tlesn

hmotnosti. Nadbyten tuk lze redukovat zvenm tlesn aktivity a omezenm

pjmu energeticky bohat potravy [6].

6.1.2 Zkladn nutrin sloky

Zkladn nutrin sloky potravy tvo sacharidy, lipidy, proteiny a nemn

dleit vitamny s minerly. Plnohodnotn strava by mla obsahovat pimen

mnostv zkladnch i doplkovch nutrinch sloek .

Sacharidy

Vznamnou protektivn slokou v prevenci ndor tlustho steva a

konenku je potravinov vlknina., tvoen nekrobovmi polysacharidy,

rezistentnmi oligosacharidy a ligninem. Vlknina je rezistentn vi hydrolze

trvcmi enzymy, prochz traktem v nezmnnm stavu a ovlivuje peristaltiku

stevn pase. Rychlej prchod stevnho obsahu sniuje dobu expozice

kodlivch sloek stravy se sliznic tlustho steva. Nsledn zabrauje

vstebvn nedoucch ltek. Rozpustn st vlkniny m schopnosti vzat

nejen vodu, ale i mastn kyseliny, luov kyseliny a steroly. Fyziologick

prospnost spov v omezen vstebvn tchto ltek a snen hladiny

cholesterolu a glukzy v krvi. V tlustm stev je vlknina sten fermentovna

mikroorganismy, kter vznamnou mrou pzniv ovlivuj stav organismu.

Preventivn vliv tchto bakteri je podrobnji popsn v kapitole Probiotika [16,

17].

26

Potravinov vlknina je pirozenou slokou rostlinn potravy, je hojn

zastoupena v ovoci, zelenin, lutninch, cerelich a o oech. Doporuen

denn dvka je 25g. Obsah vlkniny v nkterch potravinch uvd tabulka

v ploze . 2. [16, 17]

Zven konzumace jednoduchch sacharid naopak zvyuje riziko

vzniku rakoviny tlustho steva a konenku. Pjem rafinovanch cukr by ml

tvoit mn ne 10% celkovho energetickho pjmu [16].

Tuky

Vysok konzumace tuk se ukzala jako mon rizikov faktor ve vztahu

k ndorm tlustho steva. Prokzan skuten kauzln asociace je vak velmi

slab. Nepm efekt tuk je vak spojovn se zvenm pjmem celkov energie

a obezitou, kter prokazateln zvyuje rizika ndorovch onemocnn. Vliv

specifickch tuk na ndory je nadle zkoumn. Je tedy teba se dit obecn

vivovm doporuenm. Tuky by mly zastupovat max. 30% z celkovho

energetickho pjmu [6, 16 ].

Blkoviny

Neexistuje dn kauzln spojitost zvenho rizika kolorektln

karcinomu s pjmem blkovin. rizikovost souvis s pravou [16].

Vitaminy a minerly

Nedostaten pjem vitamn me ovlivnit rizika vzniku ndorovho

onemocnn. Vznamn funkce vitamn spov pedevm v antioxidanch

incch. Antioxydanty potlauj voln radikly9 pokozujc tkn, kter je pak

mn resistentn vi vzniku rakoviny. Nejvce prospn a nepostradateln se

ve vztahu k tomuto riziku ukazuj vitamny: A + karotenoidy, D, E, B5, B6, B12 a

C. Pro vitaminy B1 a B2 je jen mlo dkaz a naopak lykopen, karotenoid bez

9 voln radikly = reaktivn sloueniny s jednm nebo vce volnmi elektrony

27

aktivity provitaminu A pat mezi prkazn prospn. Pro innost je

doporuovno dodvat vitaminy konzumac ovoce a zeleniny. Vitaminov

suplementy nejsou doporuovny pro neprokzan pzniv efekt. Zdroje ve

jmenovanch vitamin v potravinch jsou uvedeny v nsledujc tabulce 4 [2, 6,

16].

Tab. 4: Vitamny se vztahem k rakovin [20].

Pehled vitamin se vztahem k rakovin, zdroje a dal poznmky

Vitamin A -

retinol

Biochemie:

- lipotrofn, skladovn pedevm v jtrech,

- ivoin strava forma retinol

- rostlinn strava provitamin beta-karoten

Rakovina:

- buky pokozuje nedostatek i vysok dvky

- snen dvky zvyuj nchylnost k ndorovm onemocnnm.

- vit. A zvyuje innost chemoterapie

- pro hojen zntlivch onemocnn tlustho steva

DDD: 750- 800mcg

Zdroje:

- ryb tuk, loutek, vnitnosti, plnotun mln vrobky

- mrkev, pent, brokolice, petrel, meruky, mango

28

Karotenoidy - skupiny lutho a ervenho pigmentu,

- tzv. zhee volnch radikl, (angl. Quenchers )

Zdroje:

beta-karoten: paprika, pent, meruky, brokolice, zel, salt,

alfa-karoten: mrkev, dn

lykopen: rajata, vodn meloun, erv. grep

kryptoxanthin: mango, broskev, pomerane, papja

zeaxanthin: kukuice, tmavozelen zelenina, erven paprika

lutein: pent, brokolice, prek

Vitamin D -

kalciferol

Biochemie:

- lipotrofn, vznik v ki psobenm UV zen,

Rakovina:

- psob preventivn

DDD: 5mcg, (sta 15 minut zen, 3x tdn)

Zdroje:

- ryb tuk, loutek, ,ln vrobky, naklen semena

Vitamin E -

tokoferol

Rakovina:

- sniuje pokozen DNA a chromozom vlivem karcinogen,

- zabrauje peroxidaci lipid, kter oslabuje imunitu bunk

- spolu s vit. C, K a selenem bojuj proti volnm radiklm

- detoxikace jater ped vnjmi toxiny,

DDD: 8-10mg

Zdroje:

- penin klky, olivov olej, oechy, slunenicov a sezamov

semena, loutek, sojov boby, zelenina, ovoce

29

Vitamin K Biochemie:

- lipotrofn, vznik produkc stevnch bakteri,

Rakovina:

- prospn zejmna po pacienty po radioterapii, role v prevenci

DDD: 60-80mcg

Zdroje:

- kapusta, kadevek, pent, zel, brokolice, salt, rajata,

rostlinn oleje, ryb tuk, maso, vnitnosti, mln vrobky,

mosk asy, loutek, pistcie, penin klky

Vitamin B4 k.

listov

Biochemie:

- v potravinch ve form filut

Rakovina:

- dleit role v prevenci,

- podporuje funkci stev, chrn proti stevnm parazitm

DDD: 200-300mcg

Zdroje:

- zelen listov zelenina, jtra, cerelie, mln vrobky, oechy,

ovoce

Vitamin B5 -

k.pantotenov

Biochemie:

- st molekuly koenzymu A, dv formy: pantetin, kalcium

pantotent, st syntetizovna stevnmi bakteriemi

Rakovina:

- ovlivuje peristaltiku stev, celkov zlepen funkce stev

DDD: 25mg

Zdroje:

- mate kaika, pivovarsk kvasnice, drod, vnitnosti, ryby,

cerelie, maso, oechy, semnka, sja, lutniny

30

Vitamin B6 -

pyridoxin

Biochemie:

- skupina substanc podobnho sloen a funkce,

- funkce koenzymu,

Rakovina:

- zpomaluje rst ndor, brni vzniku genetick mutace,

DDD: 1,8 - 2,2 mg

Zdroje:

- pivovarsk kvasnice, drod, penin otruby, cerelie,

zelenina, ovoce, vejce, re, mlko, maso, slunenicov semena

Vitamin B12 -

kobalamin

Biochemie:

- ltky podobn chemick struktury, hydrofiln

- zvyuje obranyschopnost

DDD: 2 - 4 mg

Zdroje:

- jtra, sardinky, kvasnice, vejce, sr, mlko, tempeh, nkter

asy s obsahem mikrobilnho pvodu

Vitamin C

k.askorbov

Biochemie:

- hydrofiln, genetick omyl - lidsk organismus na rozdl od

tm vech ostatnch ivoich nedoke vit.C syntetizovat

Rakovina:

- posiluje imunitu, regeneruje postien tkn i buky,

- trojnsobn a dvacetinsobn prodluuje dobu peit u

pacient s onkologickm onemocnnm,

- zpomaluje rst ndor,

-detoxikuje organismus

DDD: 75mg

Zdroje:

- pky, petrelov na, ovoce, zelenina, zelen bylinky

31

Minerly ve vztahu k rznm druhm ndor maj tak protektivn

vznam. Pro prevenci kolorektlnho karcinomu jsou vak mn podstatn. Jako

stopov prvky s protindorovm inkem jsou hodnoceny selen a zinek. Tabulka

5 uvd vznam tchto minerl [16].

Tab. 5: Minerly se vztahem k rakovin [20].

Pehled minerl se vztahem k rakovin, vznam a zdroje

Selen Vznam:

- protirakovinn minerl, antioxydant

- chrn proti volnm radikl, kodlivmu zen a bakteriln

infekci

- inn psoben proti tkm kovm, alkoholu a nikotinu

DDD: 60 200mcg

Zdroje:

- obiloviny, cerelie, kukuice, neloupan re, obiln klky,

mosk ryby, maso, vnitnosti, brokolice, rajata, cibule, fazole,

houby, esnek

Zinek Vznam:

- ast pi biochemickch pochodech v organismu,

- zvyuje obranyschopnost

- urychluje hojen ran,

- antioxydant

- prevence rakoviny

DDD: 15 mg

Zdroje:

- semena, penin otruby, klky, cerelie, jtra, mk, ovesn

vloky, maso, zelenina, ovoce, lutniny, aj, kakao,

32

Sra Vznam:

- detoxikan inky od kodlivin vdechnutch ze zneitnho

prosted a koue, odbourvn alkoholu

DDD: 0,5 - 1 g

Zdroje:

- vejce, oka, maso, ryby, mlko, lutniny, sry, hrek, zel,

brokolice, erven paprika, kapusta

Koenzym Q10

Koenzym Q1O je nejznmjm antioxidantem a jeho role v prevenci

karcinom je velmi vznamn. Je vudyptomn, v organismu je vytven

z potravy bhem mnoha pochod a psobenm stevnch bakteri.

Fytochemiklie

Fytochemiklie jsou bioaktivn ltky, obsaen v rostlinnch potravinch.

Jejich inek je ve fzi vzkumu, avak pedpokld se velk antikarcinogenn

inek tchto ltek. Pehled tchto ltek je uveden v tabulce 6 [16].

Tab. 6: Fytochemiklie pehled [20].

Pehled fotochemickch ltek, vznam a zdroje

Flavonoidy Vznam:

- zvyuj dvacetinsobn vyuitelnost vit. C,

- posiluj obranyschopnost, psob jako antoxidanty,

-DDD: alespo 1g

Zdroje:

borvky, citrusy, kra piniovch borovic (registrovan znaka

Piknogenol, tzv.vnitn kosmetika), pky, ern rybz, hroznov

vno, petrelov na, brokolice, rajata, cibule, salt, pohanka

33

Glukosinolty Vznam:

- ochrana proti rakovin, stimul jaternch enzym

DDD: nebyla stanovena, prmr 10mg

Zdroje:

- zelenina eledi brukvovitch (zel, brokolice, kapusta, )

Fytoestrogeny

- Izoflavony

- Lignany

Vznam:

- podobn vlastnosti jako ensk estrogen

- potlaen rstu ndorovch bunk

DDD: lebn 50 100 mg

Zdroje:

- sojov boby, lutniny

- semena lnu, bobule, sezamov s., itn otruby, oechy, sja

Monoterpeny Vznam:

- stimul jaternch enzym, antimikrobiln fce., prevence

rakoviny

Zdroje:

- ten, citrusy, zelen bylinky

Oragnosulfidy Vznam:

- stimul jaternch enzym, prevence rakoviny

Zdroje:

- esnek, cibule, prek, zel

Fenoly Vznam:

- antioxydant, protizntliv inky

Zdroje:

- aj, kakaov boby, maliny, jahody

34

6.1.3 Potraviny a npoje, komplexnj sloky

Komplexnj sloky obsahuj zkladn nutriety v rznch zastoupench.

Jejich hodnocen je dleit vzhledem k faktu, e dn ze sloek zpravidla nen

konzumovna jednotliv. Dle je uveden pehled zkladnch potravinovch

skupin a jejich vliv na prevenci kolorektlnch ndor.

Obiloviny

Obiloviny tvo zklad zdrav stravy, mly by pedstavovat 45 - 60%

celkovho energetickho pjmu. V denn porci je to 400-800g. Jejich dleitost

spov v obsahu vitamn a minerlnch ltek. V prevenc rakoviny steva hraje

roli pedevm vitamn E a selen. Prospnost je dle spojovna s obsahem

vlkniny. Doporuuje se pedevm konzumovat obiloviny celozrnn. Mra

zpracovn cereli ovlivuje efektivnost prevence kolorektlnho karcinomu [6,

16, 21].

Zelenina a ovoce

Prospnost ovoce a zeleniny spov v obsahu stovek potencionln

prospnch ltek, jako jsou vitamny, minerly, vlknina a dal bioaktivn

protindorov ltky. Mnoho studi prokzalo spojitost mezi snenm vzniku

rakoviny se zvenou konzumac ovce a zeleniny. inek mnohch obsaench

sloek sice dosud nen prokzn, avak komplexn psoben ovoce a zeleniny je

nejpesvdivj ze vech dietnch faktor. Doporuen denn dvka je min 400g,

tj. zhruba 5 porc, nejlpe v syrovm stavu. ACS doporuuje konzumovat

rozmanit druhy a irokou paletu ovoce a zeleniny ke kadmu jdlu. Ovocn a

zeleninov vy vybrat 100% [6, 16, 21].

Maso a vejce

Dieta s vysokm obsahem pedevm ervenho masa a vajec podle

rznch studi zvyuje riziko vzniku kolorektlnho karcinomu. erven maso by

35

mlo bt konzumovno v maximlnm dennm mnostv do 80g. Piem je lpe

nahradit jej spe masem drbem nebo rybm. Pro ndorov riziko me bt

dleit prv nasycen tuk, proto je teba vybrat pouze maso libov a pro

pravu pout tuk rostlinn, nikoliv sdlo. prava m tak dleitou lohu. Jsou-

li ivoin blkoviny vystaveny vysok teplot, vznikaj mutagenn sloueniny

pispvajc k riziku rakoviny [6, 16, 21].

Alkohol

Alkoholick npoje jsou klasifikovny jako karcinogeny prvn tdy, tedy

karcinogenn pro lovka. Na vznik kolorektlnho karcinomu psob jejich pm

efekt na buky epitelu. Z vtu mechanism se jedn napklad o vznik volnch

radikl a inhibici reparanch enzym . Pestoe se konzumace nedoporuuje

vbec, je stanovena maximln doporuen denn dvka pro mue na 500ml piva,

200ml vna nebo 50ml destiltu. eny odbourvaj v tle alkohol mnohem he,

proto jejich doporuen dvka je polovin [6, 16].

Kva a aj

Existuj vzkumy, kter potvrzuj, e kva a zelen aj maj

protindorov inky. V ppad kvy je princip zaloen na omezen vzniku

luovch kyselin. Zelen as je zdrojem antioxidnt, polyfenol, fluorid,

katzechin a tanin. Obsahuje vitamny E, C a minerln ltky: draslk, hok,

zinek, elezo a fosfor. Pravideln pit zelenho aje sniuje riziko vzniku

rakoviny kolorekta na polovinu. Doporuen mnostv je 4 - 5 lk denn [16,

20].

Liv rostliny

Nkolik mlo dalch rostlin obsahuje nkter z bioaktivnch ltek

podporujcch prevenci onemocnn rakovinou. Evropskm populrnm lkem je

vtaek z hroznovch jader. Hroznov jdra obsahuj skupinu prodnch ltek

ze skupiny flavonoid. Prevence spov ve schopnosti upravovat genetick

36

pokozen bunk. Ginko biloba je antioxidant, v jeho sloen nalezneme

bioaktivn flavonoidy a terpeny. Obrovsk vznam v prevenci m enen, kter

potlauje rst ndorovch bunk a zvyuje obranyschopnost. U pacient

podstupujcch chemoterapii zmenuje bytek kostn den. Urit lebn vliv

me mt zejmna pro pacienty po ozaovni tapatka nachov. Tato rostlina

znm pod nzvem echinacea obsahuje velk mnostv cennch ltek v koenu a

kvetouc nati. Tato rostlina stimuluje buky imunitnho systmu a psob jako

prodn antibiotikum. Slibnch vsledk dosahuje podvn starodvn livky

aloe vera, jeho inek je v obran proti infekci a zlepen funkc zavacho

traktu. Liv silice zzvoru psob tak jako antioxidanty a zlepuj zavn.

Pro zven obrany schopnosti lze dle doporuit: yuccu, pupalku, propolis,

mate kaiku, aj. Protizntliv inky m tea tree oil [20].

Probiotika

Probiotika jsou nepatogenn mikroorganismy, kter po konzumaci

vykazuj pozitivn vliv na zdrav nebo fyziologii hostitele(Hronek, Nekvidov,

Jandk, 2004). Probiotit mikrobi jsou vyuvni pro vrobu fermentovanch

mlnch vrobk. Jedn se nejastji o bakterie mlnho kvaen, kmeny

Lactobacillus a Bifidobacterium [9].

Lidsk stevn mikroflra obsahuje stovky druh bakteri, kter tvo

pirozenou ochranou bariru proti patogennm mikroorganismm. Probiotika

upravuj mikroflru naruenou antimikrobilnmi ltkami v terapii, nap.

antibiotiky i po dietn chyb, tak aby nedolo k vymcen i pemnoen

nkterch kmen [9].

Pro kmen Lactobacillus acidophilus obsaen v kysanm mlce je

prokzno, e pispv snit poet hnilobnch bakteri ve stev. Prv hnilobn

bakterie jsou povaovny za rizikov faktor pro vznik karcinomu kolon. I jin

kmeny jsou doporuovny v prevenci a jako doplnk k lb onemocnn

gastrointestinlnho traktu. Pzniv inek je prokzn pro urychlen lby

enteritidy, gastroenteritid a rotavirovch prjm. inek probiotik v prevenci

37

zntlivch onemocnn stev a kolorektlnho karcinomu je nadle zkoumn

[9,10].

Zamezen karcinogeneze pomoc probiotik je spojovno s pravou

fyzikln - chemickch podmnek ve stev, vazbou a degradac potencionlnch

karcinogen a se zvenou imunitn odpovd organismu. Probiotika nebo ltky

jimi produkovan toti um inhibovat rst ndorovch bunk (prokzno na

zklad studie MCF7 bunn linie ndoru prsu). Dal schopnost bakteri

mlnho kvaen je vzat metabolity vznikl pi rozkldn tuk. Stevn bakterie

um syntetizovat vitamn K a nkter vitamny ze skupiny B, zvyuj

vstebatelnost vpnku a sniuj hladinu LDL lipoprotein [9].

Pestoe vtina poznatk o psoben probiotik v prevenci karcinomu

nen pmo prokzna na lovku, avak pouze laboratorn na zvecch

modelech, je zejm, e maj veobecn pozitivn vliv na lidsk organismus a

psob detoxikan [10].

Probiotika mohou bt konzumovna ve zmnnch mlnch produktech

s obsahem mln kultury i formou suplement. Pro podporu rstu bakteri

v tlustm stev lze vyuvat tzv. prebiotik. Jedn se o substrty , kter vytvej

vhodn prosted pro ivot tchto bakteri. Vhodnm substrtem jsou nestraviteln

oligosaridy, z nich nejvznamnj je inulin [9].

6.1.4 Zpracovn, skladovn a pprava potravy

Potraviny mohou bt kontaminovny rznmi chemickmi ltkami nebo

mikroorganismy. Chemick ltky se jsou pedevm rezidua bn pouvanch

prmyslovch hnojiv, pesticid, herbicid, veterinrnch lk a rovn tk

kovy. Vtina tchto chemikli nepesahuje v potravinch takov mnostv, aby

byla dvna do souvislosti s rakovinou. Potraviny napaden mikroorganismy,

zejmna mykotoxiny je nevhodn konzumovat. V nkterch studich byla

souvislost s rakovinou prokzna. Veejnost hojn diskutovanou slokou pro

vylepen vlastnost a konzervaci potravin jsou aditiva. Jedn se o rzn barviva,

38

ochucovadla, armata jin konzervan ltky. Ani pro tyto ltky nejsou dkazy

pmho vztahu s karcinomy. Pro zpsob uchovn potravin je nejlep

zmrazovn, nebo nen zapoteb dalch konzervant. Konzervovn uzenm a

pidvnm rznch dusitan a dusinan je vbec nejhorm zpsobem

uchovvni potravin. Akoli konzumace toho druhu jdla by mla bt vjimen,

nen tomu tak a zejm i to je hlavnm dvodem vysok incidence kolorektlnho

karcinomu v R. Druhm hlavnm dvodem je prava masa za vysokch teplot.

Pi grilovn a smaen vznikaj karcinogeny z ady heterocyklickch amin.

Vhodnj zpsoben pravy je vaen a duen [1, 6] .

6.2 Pohybov aktivita v prevenci ndorov ho bujen

Zven fyzick aktivity se jev vznamnm preventivnm faktorem. Je

soust kvalitnch doporuen pro prevenci ndor vydanch ACS (American

Cancer Society) a dkazy jsou klasifikovny jako pesvdiv. innost

pohybov aktivity je komplexn. Pravideln pohyb pomh udret optimln

tlesnou hmotnost a vyrovnv bilanci mezi energetickm pjmem a vdejem.

Pmm mechanismem je ovlivnn peristaltiky tlustho steva a rychlosti pase.

Dochz tak k redukci expozice stevnho epitelu s mutageny. V ppad

hormonln zvislch ndor m pohybov aktivita vliv zejmna na energetick

metabolismus a snen koncentrace inzulnu. Soust prevence rakoviny tlustho

steva je i prevence diabetu druhho typu a obezity. Pozitivn efekt m zven

pohyb tak na fyziologick pochody souvisejc s steroidnmi hormony a na

imunitn funkce [1, 6].

Aktivn ivotn styl by ml odpovdat nejmn 1,75 nsobku bazlnho

metabolismu, co odpovd 1 hodin ostr chze denn a alespo 1 hodin

intenzivnho cvien v tdnu. K redukci rizik karcinomu kolon zejm dochz ji

pi mrn a stedn intenzivn pohybov innosti [1, 6].

39

7 SEKUNDRN PREVENCE

V esk republice se odbornkm podailo vybudovat uznvan systm

sekundrn prevence. Tento systm se podailo zaadit mezi jednu z priorit

eskho zdravotnictv, pedevm dky vsledkm celosvtovch

epidemiologickch statistik, podle kterch pedstavuje kolorektln karcinom

v R zvan zdravotn problm. Sekundrn prevence toho onemocnn je

zamena na asymptomatick jedince vysokorizikovch skupin, kter jsou

definovny ve smrnicch esk gastroenterologick spolenosti. Jedn se o

clen vyhledvn osob , kter nemaj pznaky nemoci, pesto maj jist riziko

onemocnn vzhledem k vku i ddinmu faktoru. Sytm se zamuje na dva

programy [4, 25].

Depistn program asymptomatickch jedinc nad 50 let vku m

jednotn diagnostick program, obsahujc test na okultn krvcen a v ppad

pozitivity kolonoskopii i irrigografii. Z celkovho potu pozitivnch test se

uvd zjitn zhruba 10-20% karcinom, u 15-30% jde o nezhoubn polypy a 40-

50% jedinc o jinou pinu krvcen. Prv odstrann doposud adenomovch

polyp, kter se asto oznauj jako prekancerzy je vznamnou slokou

profylaxe. Metoda endoskopick polypektomie a pravidelnho kontrolovn

sniuje incidenci karcinomu kolorekta [4, 25].

Metody screeningu jsou rzn, avak nejastji se pouv vyeten na

okultn krvcen ve stolici (TOKS). Zejmna pomoc testu Hemoccult II, co je

paprek impregnovan guajakovou pryskyic, kter s hemoglobinem ve stolici

reaguje mode a oznauje tak pozitivn test. Pedevm je tato metoda populac

velmi dobe akceptovna, m vysokou specifiku, dv mlo falench vsledk a

je ekonomick. Spluje tedy poadavky pro masovou identifikaci nerozpoznan

nemoci u zdrav se ctc populace. Prv u tto metody byla prokzna vysok

efektivita sekundrn prevence pomoc populanho screeningu. Mortalita na

kolorektln karcinom tak klesla o 19% a incidence pokroilho stdia o 10-48%.

Jako dal metody pro screening se vyuvaj flexibiln simoideoskopie

(FSS), kombinace TOKS a FSS, kolonoskopie a virtuln kolonografie [4, 25].

40

Dispenzrn program vysokorizikovch skupin nem oproti

depistnmu programu stejn diagnostick postup. Pro dan rizikov skupiny se

uv rznho testovn, v rznch asovch intervalech. Rizikov skupiny tvo

osoby s rodinnou nebo osobn anamnzou kolorektlnho karcinomu, pp.

adenomu, dle jedinci s familirn adenomovou polypzou, se syndromem

hereditrnho nepolypznho kolorektlnho karcinomu (Lynch I.a II.) a

s dlouhotrvajcm idiopatickm stevnm zntem. Metody pouvan pro tento

program zahrnuj krom opakovanch endoskopickch vyeten a klinickho

testovn tak genetick poradenstv a testovn, kde clem je detekovat vrozen

mutace tumor-supresorovch gen u genotypickch jedinc a nosi mutace u

pbuznch. Piem pro kadou vysoce rizikovou skupinu jsou navreny metody

specifick [4, 7, 25].

Nvrhy pro metodiku dispenzrnch program jsou zaloeny na

pedchozch smrnicch a smrnicch Americk gastroenterologick asociace a je

teba je po urit dob upravovat. Novelizace jsou provdny na zklad poznatk

a vsledk tak, aby vedly ke zlepen pe o takto vysoce rizikov skupiny

populace [4, 7, 25].

41

8 LBA

Lba ndor tranku a konenku je individuln pro kadho pacienta.

Obecn je lba zvisl na kompletn diagnostice, dan pedevm klasifikac

ndoru, celkovm zdravotnm stavu pacienta a jinch chorobch. O vhodnm

lebnm postupu rozhoduje vdy odbornk nebo tm odbornk. Zkladnmi

lebnmi metodami je chirurgick lba, radioterapie a chemoterapie. Metody

mohou bt kombinovny [1, 14].

8.1 Chirurgick vkon

Chirurgick lba je nejbnjm a nkdy tak jedinm zpsobem lby

pacienta. Clem tto zkladn lebn metody je dosaen stavu R0, tedy totln

odstrann ndoru [11].

Polypektomie, neboli snesen polyp, je provdna pomoc elektrick

kliky v rmci kolonoskopickho vyeten. Je dostaujcm radiklnm vkonem

v ppad klasifikace Tis a T1 s diferencovanost G1,2. Kompletnost odstrann je

teba histologicky potvrdit. V ppad plonch lz vak nelze vylouit kompletn

odstrann ani pomoc biopsie. Pi pochybnostech o radikalit vkonu je

doporuovna segmentrn resekce [11].

Segmentrn resekce je odstrann sti steva i konenku , kde je ndor

lokalizovn. Zrove jsou odstranny spdov lymfatick uzliny. Tato chirurgick

metoda bv pouita vdy pi diagnze v rozsahu T2 a T3. Po odstrann

postien sti steva je provdna anastomza10, dky n je mon okamit

spojen zbylch konc steva a kontinuita steva zstv zachovna. Resekce

rekta v horn tetin je zkladnm vkonem, v distlnch dvou tetinch je vkon

komplikovanj, piem pi ndorech v doln tetin je nejastji nutn provst

amputaci rekta. S amputac je vdy spojena trval stomie, neboli uml vystn

steva [11].

42

Subtotln kolektomie je metodou, kdy dochz k chirurgickmu

odstrann celho tlustho steva, napklad pi vceetnm postien tranku

karcinomem. Na zbyl pahl rekta je anastomzou napojeno tenk stevo.

Pirozen defekace zstv jet zachovna [11].

Multiviscerln resekce steva i konenku bv monost pro stdia T4

karcinomu, vdy rozhoduje rozsah pokozench tkn. Indikace k vkonu bv

pouze tehdy, je-li mono doshnout totlnho odstrann ndoru bez jakchkoli

rezidu [11].

8.2 Radioterapie

Radioterapie je standardn onkologickou lbou pi ndorovch

onemocnnch rekta. Pro lbu ndor tranku se zen pouv velmi omezen

z dvod nedoucho vlivu na okoln mlo rezistentn tkn. Tk tumoru je

ozaovna paprsky s vysokou energi, kter pokozuje buky a zabrauje dal

proliferaci. Nejastji je aplikovna jako prvn krok lby ped operac, nebo

zvyuje operabilitu samotnho ndoru. Po operaci se radioterapie aplikuje pro

odstrann rezidu. Chirurgick lba a radioterapie v kombinaci s chemoterapi

sniuje poet loklnch recidiv. Doba lby zenm je povtinou nkolik minut,

jedenkrt denn, pt dn v tdnu, po dobu 4-5 tdn. Celkov dvka je 45Gy.

Program ozaovn kadho pacienta je vak velmi individuln, je provdn

povtinou ambulantn. Vedlejmi inky lby mohou bt lokln kon reakce,

pigmentace, astj nucen na stolici i na moen a prjmy [1, 11, 14].

8.3 Chemoterapie

Chemoterapie je lbou adjuvantn, neboli doplkovou. Jedn se o

podvn protindorovch liv, tzv. cytostatik. Doporuen dle reimu Mayo pro

10 Anastomosa = pirozen jemn spojka mezi nervy, cvami apod.; chirurgicky uml spojen dvou dutch orgn

43

adjuvantn chemoterapii je 1-5 dn v 6 cyklech, opakujcch se kad 4 tdny.

Cytostatiky jsou nap. 5-fluorescil a leukovorin. Lky bvaj podvny a pi

ndoru klasifikovanm dle AJCC jako II. stupn a vy. Program lby se vak

me individuln liit. Zpsob aplikace me bt nitroiln injekc nebo infuz,

ppadn perorln v kapslch. Chemoterapie je systmov lba, cytostatika

proniknou pomoc krevnho obhu do vech st organismu. Aplikuje se

zpravidla po operaci, aby se zabrnilo dalmu en ndoru. Ptilet peit se

zvyuje o 10% [1, 11, 14, 15].

Lba cytostatiky bv doprovzena nepjemnmi vedlejmi inky.

V rznm rozsahu bvaj zasaeny i zdrav tkn. Dochz k poklesu ervench i

blch krvinek, objevuje se nevolnost, zvracen, prjmy a pechodn vypadvn

vlas. V nkterch ppadech se setkvme s tzv. perifern chladovou neuropati,

kter se projevuje mravenenm na konecch prst [1].

Jsou testovny nov zpsoby lby chemoterapi. Clem je omezit toxick

inky cytostatik na zdravou tk. V ppad jaternch metastz u karcinomu

kolorekta je testovna tzv. intrahepatln chemoterapie, pi kter jsou lky

injektovny pmo do jatern tkn [14].

8.4 Paliativn lba

Paliativn lbou rozumme lbu zmrujc bolest, avak neodstraujc

pinu nemoci. elem je pedevm zlepen kvality a prodlouen ivota u

nevyliteln nemocnch. Tato lba je indikovna v ppad, e karcinom nelze

zcela chirurgicky odstranit. Pi ndorech na tlustm stev jsou provdny

chirurgick paliativn zkroky s clem zachovn prchodnosti steva. Nejastji

se setkvme se stevnmi obchvaty v ppad rakoviny steva a s vytvoenm

kolostomie11 pi ndorech konenku. Jinm eenm me bt laserov

rekanalizace nebo kryodestrukce12. Paliativn resekce se provd, i kdy ndor na

11 kolostomie = chirurgick vystn tlustho steva navenek 12 kryodestrukce = znien zmrazenm

44

stev i konenku lze sice odstranit, ale dal metastzy jsou chirurgicky

neovlivniteln. Dvodem je tak zlepen podmnek pro adjuvantn lbu, od

kter se oekv prodlouen peit [11].

8.5 Vivov podpora

Viva hraje dleitou roli jak v prevenci, tak v lb ndorovch

onemocnn. Pi lb onkologickch pacient jsou doporuen vce individuln,

vdy lep stav vivy konzultovat s dietologem nebo lkaem.

8.5.1 Vznam vivov podpory

Sprvn viva u onkologickch pacient je soust doplujc pe. Stav

vivy v prbhu onkologick lby ovlivuje spnost lby. U pacient a

nedostaten plnohodnotnou stravou me dochzet ke ztrt zsobnch ltek i

svalov hmoty. Ke katabolismu dochz u nemocnho mnohem rychleji, ne u

zdravho lovka. Jestlie pacient neprospv, je oslaben i jeho imunitn systm a

he se vyrovnv s vedlejmi inky onkologick lby i nemoc samotnou.

Snen obranyschopnost navc komplikuje pooperan stavy. Pacient s kontrolou

nad sprvnou vivou celkov lpe sn tuto nronou lbu i psychicky, ct-li

e jeho organismus m dostatek potebn energie [24].

U pacient s diagnzou karcinomu tlustho steva je podviva primrn

zpsobena poruchou vstebvn ivin. Dal bytek na vze me bt spojen

s bolestmi, nechutenstvm, nevolnost i patnm psychickm stavem. Vedlej

nedouc inky na zavn m samotn lba. Po chirurgickm zsahu dochz

k pechodnm poruchm funkce stev a samotn vkon zvyuje ztrty energie.

Vedlej inky cytostatik zatuj cel organismus a zpravidla zpsobuj

nevolnost, nechutenstv, zvracen, prjmy a celkovou slabost. Ozaovn se

provd povtinou u karcinomu rekta, nebo ozaovn tlustho steva

pedstavuje velk riziko pokozen okoln mlo odoln tkn. Zde se mohou

vyskytnou problmy spojen s poruchou defekace [24].

45

8.5.2 Dietn rada

Strava onkologickch pacient by mla bt biologicky plnohodnotn.

Biologicky hodnotnou stravu zabezpeuje pestrost. Poteba energie se v zvislosti

na vivovm stavu nemocnho pohybuje v rozmez 25-45kcal/kg tlesn

hmotnosti. Dleit je dostaten pjem blkovin, kter pedstavuje 1,0-1,5g/kg

tlesn hmotnosti. Doporuen dvka bn populaci je pro srovnn stanoven na

0,8g/kg. Krom typickch zdroj blkovin, jako je maso, lutniny, mln

vrobky a cerelie se lenm pacientm doporuuje zejmna podmsl, netun

tvaroh, cereln peivo, libov a ryb maso. Pro podporu imunity se podvaj

vitamny pedevm z ad antioxidant. Antioxidan inky maj vitamny A,C,

E, betakarotn a dle stopov prvky selen a zinek. Z dkaz, e lid konzumujc

vce zeleniny a ovoce maj ni vskyt rakoviny vyplvaj ochrann vlastnosti

rostlinn stravy. Bioaktivn ltky (fytoestrogeny, flavonoidy,..) obsaen

napklad v esneku, cibuli, citrusovch plodech, zel a dalch maj prokzan

protindorov inky [24].

Pro doplnn a poslen vivy onkologickch pacient je na trhu ada

farmaceutickch vivovch ppravk. Vhodou je znalost pesnho sloen.

Me se jednat o tekutou nebo prkovou enterln vivu s kompletnm

zastoupenm vech ivin, pp. jedn hlavn iviny. Dle jsou to ppravky

multivitamnov, nebo s obsahem jednotlivch vitamn, minerl a stopovch

prvk [24].

8.5.3 Viva po operacch steva, chemoterapii a ozaovn

Tlust stevo je mstem, kde dochz ke vstebvn vody a sol.

V dsledku jeho odstrann dochz ke ztrtm sodku, draslku a vody. Pro

zven dodvky energie je vhodn zven dvka tuku. Zven mnostv tuku

ve strav vak omezuje vstebvn vpnku, hoku a zinku. Tyto minerly a

stopov prvky je teba doplovat ve form suplement [24].

46

Chemoterapie m spotu nepznivch vedlejch ink, kter vznamn

omezuj pjem stravy. Proto zde maj velk vznam tekut farmaceutick

vivov doplky [24].

Nsledky terapie ozaovnm vedou k znt steva, tzv. radian

enteritid. Pedpokldanm nsledkem je malabsorbce ivin. Doporuovny jsou

mkk, lehce straviteln pokrmy v mench porcch a kratch intervalech. Ze

stravy je vhodn vylouit tuk a povn vtho mnostv mlnch produkt.

S omezenm tuku je teba nahrazovat vitamny rozpustn v tucch ve zvenm

mnostv. Zjistit dostatek tekutin [24].

V tkch ppadech je energie doplovna parentln vivou do ly.

8.5.4 Cle vivov podpory

Cle dietnho reimu u pacient s onkologickm onemocnnm jsou:

Zabrnit poruchm vivy nebo poruchy zlepit tak, aby nedochzelo k dalm

bytkm na vze.

Zabezpeit dostatek hlavnch ivin a energie, pedevm blkovin a vitamn

Zlepit rezistenci organismu vi protindorov lb a zmrnit vedlej

inky

Zvit imunitu a zefektivnit tak lbu

Zkvalitnit fyzick i psychick zdrav pacienta [24].

47

ZVR

Abychom nemuseli eit samotnou lbu civilizanch onemocnn je teba

aktivn se zabvat prevenc. Lkai vd, e je nenahraditeln. Proto v esk

republice vypracovali velmi kvalitn systm sekundrn prevence kolorektlnho

karcinomu. Lba onkologickch pacient je mnohdy velmi komplikovan a

nkladn. Primrn pedchzen onemocnn zle na zodpovdnosti kadho

jedince. Vysok incidence i moralita na ndorov onemocnn tlustho steva a

konenku v esk populaci je zpsobena pedevm patnmi stravovacmi

nvyky a dietnmi zvyklostmi. Vliv maj i dal faktory. Jde pedevm o kouen,

stres, snenou pohybovou aktivitu a genetick zaten populace. Faktor vivy

hraje v prevenci kolorektlnho karcinomu vznamnou roli. Viva je soust

zkladnch lidskch poteb, konzumace potravy je vc nevyhnuteln. Je vak

zrove faktorem nejvce kontrolovatelnm, co tvo obrovsk potencil pro

prevenci. Kvalitn ivotosprva pzniv ovlivuje veker funkce organismu a je

tedy barirou pro civilizan choroby. Z mnoha studi vyplv, e v rmci

vivov prevence rakoviny je teba, aby strava obsahovala dostaten mnostv

zeleniny a ovoce. Tyto potraviny obsahuj potebn vitamny, minerly, vlkninu

a dal bioaktivn ltky, kter funguj jako inhibitory kancerogen. Je nutno

podotknout, e jejich protektivn sloky psob komplexn. Podvn vivovch

suplement tedy postrd vznam. Do budoucna se jev velice vznamn dsledn

prozkoumn vlivu jednotlivch fytochemickch ltek na prevenci ndorovch

onemocnn. Velmi dleit jsou tak probiotick kultury. Zachovn vyven

stevn mikroflry znamen snen rizika vzniku stevnch znt i rakoviny.

Diskutovanou funkci v prevenci m vlknina. Dostaten pjem pzniv

ovlivuje peristaltiku traktu a sniuje tak dobu expozice stevn sliznice se

kodlivmi ltkami. Ve zmnn sloky potravy lze kompletn zajistit

vyvenou stravou. Studenti oboru regenerace a viva ve sportu by mli v rmci

svch vivovch a trninkovch doporuen vychovvat k lepmu ivotnmu

stylu. Jestlie se populace nau vnmat zdrav ivotn styl, je to zklad pro

snen incidence vech civilizanch onemocnn v R.

48

RESUM

Prevence a vasn diagnza vznamn sniuj incidenci a mortalitu u

onemocnn kolorektln rakovinou. Zvltn pozornost by mla bt vnovna

vivov prevenci. Je faktorem kontrolovatelnm a skt obrovsk potencil.

Zdrav ivotn styl tvo vyven strava a dostatek pohybu. Doporuen pro

eskou populaci zn: vce pohybu, vce zeleniny a ovoce, mn uzenin, piva,

stresu a cigaretovho koue.

SUMMARY

Prevention and early diagnosis significantly decline incidence and

mortality of colorectal cancers diseases. Special attention should be given to the

nutrition`s prevention. It is factor control able and it provides giant radox

potential. Healthy life style is composed from balanced nutrition and enough

move. Suggestion for Czech population is: more movement, more vegetables and

fruits, less smoke/dry-salt meets, less beer and smoke from cigarettes.

49

SEZNAM POUIT LITERATURY

[1.] Abrahmov, J. Rakovina tlustho steva a konenku. 1.vydn, Praha: Sttn zdravotn stav, 2004, str.8

[2.] Blatn, J. Vitaminy v prevenci ndorovch onemocnn. Retrieved 15.4.2007 on the Word Wide Web: http://www.prevencenadoru.cz/mouprev/section_show.jsp?s=900|908&selIdDoc=70

[3.] elko A. M. Epidemiologie, trendy incidence a mortality kolorektlnho karcinomu. Loket - Bulletin esk spol. hepato-pankreato-bilirn chirurgie. 2005, ronk 13, .2 Retrieved 16.4.2007 on the World Wide Web: http://www.hpb.cz/index.php?pId=05-2-03

[4.] esk gastroenterologick spolenost: Smrnice pro screening, diagnostiku a terapii kolorektlnho karcinomu. Retrieved 16.3.2007 on the World Wide Web: http://www.cgs-cls.cz/cps/rde/xchg/cgscls/xsl/index_21155.html

[5.] Fiala, Jindich. Viva a riziko rakoviny st I: Zkladn principy. Viva a potraviny. 2004, . 1. s.16-19.

[6.] Fiala, Jindich. Viva a riziko rakoviny st II: Aktuln vivov doporuen. Viva a potraviny. 2004, . 2. s.30-33.

[7.] Fri, P; Zavoral, M: Dispenzrn programy vysokorizikovch skupin kolorektlnho karcinomu (KR-CA). Loket - bulletin esk spol. hepato-pankreato-bilirn chirurgie, ronk 13, .2, 2005 Retrieved 16.4.2007 on the World Wide Web: http://www.hpb.cz/index.php?pId=05-2-05

[8.] Hoch, J. Nvrh standardu chirurgick lby kolorektlnho karcinomu. Loket - bulletin esk spol. hepato-pankreato-bilirn chirurgie, 2005. ronk 13, .2. Retrieved 16.3.2007 on the World Wide Web: http://www.hpb.cz/index.php?pId=05-2-07>

[9.] Hronek, M.; Nekvidov, J.; Jandk, P.: Probiotika v prevenci kolorektlnho karcinomu. Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, viva. 2004. ronk 7, . 3, s. 130-132

[10.] Hronek, M.;Kudlkov, Z.; Jlek, K.;Hrniarikov, D.: Probiotika v profylaxi a terapii ndorovch onemocnn vulvovaginitid. Intern medicna pro praxi. 2006, .3, s.109-111.

[11.] Jech, Z.;Hoch, J.Chirurgick lba kolorektlnho karcinomu. Intern medicna pro praxi. 2 / 2004. s. 81-84

[12.] Jirsek, V. Indikace k endoskopickmu vyeten horn a doln sti trvc trubice (gastroskopie a kolonoskopie). Intern medicna pro praxi. ervenec 2003. s. 360-363

[13.] Kakov, K. a spol. Patologick fyziologie pro bakalsk studijn programy. 1.vydn. Brno: Masarykova univerzita v Brn, 2003. 161 s. ISBN 80-210-3112-3

50

[14.] Kolektiv autor. Co potebujete vdt o ndorech tlustho steva. Brno: Masarykv onkologick stav, 2001, s.16

[15.] Kolektiv autor. Diagnostika a lba vybranch malignch ndorovch onemocnn, Brno: Masarykv onkologick stav, 2005. 204 s. ISBN 80-86793-04-4

[16.] Kolektiv autor. Onkologick rizika. 1.vydn. Brno: Masarykv onkologick stav, 2001. 96 s. ISBN 80-238 7620-1

[17.] Kolektiv autor. Vlknina v potravinch. Bratislava: VTIP Nitra, NOI Bratislava, 2003. s. 30

[18.] Komrek, L. Primrn prevence jako soust primrn lkask pe. Intern medicna pro praxi. nor 2002. s.78-82.

[19.] Luk, M.; Vtkov, I.; Bortlk, M.; Kohoutov, M.. Idiopatick stevn znty a kolorektln karcinom. Intern medicna pro praxi. kvten 2005. str. 250-254

[20.] Mandukov, J. Liv sla vitamn, minerl a dalch ltek. 1.vydn. Beneov: nakladatelstv START, 2005. s. 267. ISBN 80-86231-36-4

[21.] Marques-Vidal, P.; Ravasco, P.;Camilo, M.E. Foodstuffs and colorectal cancor risk: A review. Clinical Nutrition. February 2006. s. 14-36. ISBN 0261-5614

[22.] Masarykv onkologick stav. Jednotliv ndorov markery. Retrieved 16.3.2007 on the World Wide Web: http://www.mou.cz/mou/upload/jednotl.html

[23.] Musil, D. Populan skrning kolorektlnho karcinomu. Intern medicna pro praxi. bezen 2003. s. 126-130

[24.] achlov, M.; Hrbkov, D. Ndorov onemocnn a viva. Brno: Masarykv onkologick stav, 2004. 34 s.

[25.] Zavoral, M.; Zvada, F. Screening sporadickho kolorektlnho karcinomu. Intern medicna pro praxi. prosinec 2005, s. 534-538

PLOHY Ploha .1:

Graf 1: Vkov specifick incidence kolorektlnho karcinomu v R v roce 2001, Mui + eny (elko, 2005)

Graf 2: Vkov specifick mrtnost na kolorektln karcinom v R v roce 2001, Mui + eny(elko, 2005)