Komunikace s osobami se sluchovým postižením

Sluchové postižení

= sociální důsledek takové ztráty sluchu, kterou již není možné kompenzovat technickými pomůckami a která negativně ovlivňuje kvalitu života člověka

Osoby se sluchovým postižením

Nedoslýchavý jedinec, jehož sluchová ztráta dosahuje takového

stupně, že s využitím kompenzačních pomůcek je schopen slyšet mluvenou řeč a rozumět jí

Neslyšící slyšení je poškozeno v takovém rozsahu, že nemohou

vnímat zvuky mluvené řeči Ohluchlý

ke ztrátě sluchu došlo v období dokončování vývoje řeči nebo po jeho ukončení

(Aktuálně se začíná formovat skupina uživatelů kochleárního implantátu)

Komunikační systémy osob se SP

závisí především na stupni sluchové ztrátydobě, kdy ke sluchovému postižení došlo

Prostředky komunikace osob se sluchovým postižením

Mluvená řeč Čtení a psaní

Zdánlivě nebrání efektivní výměně informací Komunikace pomocí grafické podoby jazyka je opět

komunikace pomocí českého jazyka (pro prelingválně těžce SP člověka je čeština stejně cizí jazyk, jako pro slyšícího Čecha např. Maďarština)

Odezírání Vizuální percepce řeči Vnímání omezeno vzájemnou podobností tzv. kinémů

(faciálních obrazů hlásek)

Prstová abeceda (daktylní abeceda)

vyjadřují jednotlivá písmena polohami a tvarem prstů, z nichž se tvoří slova

Podobá se komunikaci v psané podobě jazyka, jen se jednotlivá písmena nepíší na papír, ale „vtiskávají“ se do vzduchu.

Znakovaná čeština Uměle vytvořený komunikační systém na

rozhraní českého jazyka a českého znakového jazyka

Znakový jazyk V našem případě český znakový jazyk Přirozený jazyk osob s těžkým sluchovým

postižením

Obecná doporučení pro komunikaci s osobami se sluchovým postižením

Klidné, dobře osvětlené místoOsvětlená tvář mluvčíhoomezená hlučnost prostředítvář mluvčího směrem k jedinci se SP +

ve zhruba stejné výšcevhodná vzdálenost (0,5 až 4 m)Před samotným sdělením upozornění

dotekem či zamáváním

seznámení jedince se SP s tématem hovoru - usnadňuje odezírání

Pomalejší mluva, neslabikujeme, děláme krátké pauzy mezi mluvními celky

nezvyšujeme hlasitost a snažíme se mluvit přirozeně při mluvení nežvýkáme a nedáváme si ruce k ústům Ověřování si porozumění kontrolními otázkami pokud došlo k neporozumění – neopakujeme stejnou

větu, snažíme se slova nahradit synonymy ve skupině - sluchově postižený - vidí na tváře všech

komunikujících trpělivost a pozornost – neodkazujme jej na pozdější

dobu

Tlumočnické služby

Osoby se sluchovým postižením mají dle ustanovení zákona č. 155/1998 Sb. ve znění novely č. 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob a zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách právo na tlumočníka ve všech situacích stejně jako na svobodnou volbu kteréhokoli v zákoně definovaných komunikačních systémů

Neslyšící a hluchoslepé osoby mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočnické služby zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním systému uvedeném v tomto zákoně.“

Hluchoslepota

Hluchoslepota je jedinečné postižení dané různým stupněm souběžného postižení zraku a sluchu

Osoby s hluchoslepotou

Osoby se souběžným postižením zraku a sluchu od narození nebo raného dětství

Nevidomí od narození nebo raného dětství se získaným postižením sluchu

Neslyšící od narození nebo raného dětství se získaným postižením zraku

Osoby se získaným postižením zraku a sluchu během života

Označení osob s hluchoslepotou

označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm

www.lorm.cz

Komunikace s osobami s tělesným postižením

Osoby s poruchou hybnosti

Osoby s tělesným postiženímOsoby se zdravotním znevýhodněnímOsoby se zdravotním oslabením

Osoba s tělesným postižením

Omezení pohybu způsobené vadou nebo poškozením pohybového či nosného aparátu

Snížená pohybová schopnost má vliv na: Celkový rozvoj Schopnost cestovat Navazování nových vztahů Pracovní uplatnění

Zásady - role - pravidla komunikace s pacientem s tělesným

postižením

Komunikujte s osobou s tělesným postižením, ne s jejím doprovodem Časté chyby – „ať si jde ta paní dál“ Zjišťování anamnézy

Nechte se vést …

při nezbytné fyzické pomoci se nechte vést pokyny osoby s postižením

Přesun, vstávání, oblékání, pomoc do schodů

Nebojte se faux pas

slova chodit, dojít apod.

Zvyšujte jistotu a pocit soběstačnosti

Vozík, berle, antidekubitní podložkyBezbariérové WC, plošiny, výtahy

Zjistěte rozsah postižení a s tím související možná omezení v

komunikaciOsoby s DMO - symptomatické poruchy řeči

– dysartrie Důsledek - postižení svalstva mluvních

orgánů Narušena respirace, fonace, artikulace, plynulost a

koordinace mluvního projevu

Možnost AAK Cíl – jedinec = rovnocenný komunikační

partner

Nemanipulujte s vozíkem bez vědomí pacienta, buďte připraveni na

odmítnutíNeberte manipulaci s jedincem na vozíku

jako automatickou povinnostDůvody – i zdravotní

Pokuste se zachovat běžná společenská pravidla v komunikaci

Ne každý jedinec s tělesným postižením má jiné postižení

Symetrie vztahuZdrobnělinyNepřiměřené projevy

Přizpůsobte svoji pozici při komunikaci

Výškový rozdílKomunikace „tváří v tvář“

Pacienti se získaným tělesným postižením

Nejvčasnější komplexní rehabilitaceMotivaceAkceptování psychického stavu jedince a

rodinySpolupráce s rodinou, odborníky, lidmi s

obdobnými obtížemi

Asistenční pes

Balanční psi Pomoc osobám, které mají obtíže

s rovnováhou

asistenční psi Nedílnou součástí jejich pobytu v domácnosti

je canisterapie

Komunikujte!

Vzájemná komunikace usnadní mnohéNeostýchejte se optat na pohybové

možnostiChtějte od svých pacientů zpětnou vazbu

– inspirace, motivace do další práce

?

Mluvili jste se svými pacienty o jejich potřebách?

Zamyslete se nad tím, zda-li jste obdobným situacím čelili…

Řešili byste je nyní jinak?

Sdělování nepříznivých zpráv

Reakce rodiny na sdělení závažné diagnózy

Sdělení dg.= hluboký otřes (ať jde o vážné somatické onemocnění nebo dg. smyslového, tělesného nebo mentálního postižení dítěte)

Očekávání problémů, ztráta původního obrazu dítěte, postižení vlastní rodičovské identity

S faktem nemoci se vyrovnává každý individuálním způsobem

Emoční reakce na sdělení

1. Šok – s iracionálním myšlením a cítěním

2. Popření (nebo útěk ze situace) – „není to pravda“ nebo „musí existovat lék“ nebo vytěsnění typu „lékaři mi nic neřekli“; u rodičů se v tomto období objevuje magické, mystické zaměření, pokusy smlouvat s Bohem atp.

Emoční reakce na sdělení

3. Smutek, zlost, úzkost, pocity viny – hledání viny u druhých, vztek na celý svět, na sebe sama; agresivní sklony směrem k partnerovi, zdravotnickému personálu; v této fázi důležitá podpora rodičům (více viz nepříznivé zprávy)

Emoční reakce na sdělení

4. Stadium rovnováhy – snižování úzkosti, deprese, přijetí situace, snaha rodičů starat se o dítě, aktivně se účastnit na léčbě

5. Reorganizace – situace je rodiči přijímána, vyrovnávání se s faktem nemoci, hledání optimální cesty do budoucna; nedosáhnou ho všichni rodiče

Odchylky od adaptace

1. Hyperprotektivita – přílišné soustředění na nemocné dítě, častěji ze strany matky, druhý rodič se může cítit odmítán, narušení manželského vztahu

2. Odmítání dítěte – vyhýbání se kontaktu s dítětem; někdy týrání, zanedbávání

3. Přetrvávající vztek – na druhého rodiče, až rozpad rodiny

Přijetí faktu nemoci je podmíněno faktory

1. Typ nemoci nebo postižení

2. Etiologie nemoci nebo postižení

3. Individuální charakteristiky dítěte s postižením

4. Individuální charakteristiky dalších členů rodiny

5. Struktura a organizace rodinného systému a kvalita vztahů v rodině, vývojová fáze rodiny

6. Prostředí

Pojem „nepříznivá zpráva“

Obvykle ve spojení s onkologickým onemocněním

V praxi však pojem mnohem širší a také hodně neurčitý

Pro každého člověka jiná hranice - za níž vnímá zprávu jako nepříznivou, zásadní, kritickou, závažnou

Kdo zprávu sdělujeKdy je vhodné zprávu sdělit?

Kdo? Koordinovaný a citlivý

přístup z řad zdravotnických pracovníků

Kdy? Je-li diagnóza

potvrzena Vždy je třeba vyčkat

na definitivní a objektivní potvrzení diagnózy!

Jak má sdělení zprávy probíhat?

Odpovídající prostor umožňující nerušené sdělování

Pacient, rodič musí mít pocit, že pracovník se mu chce věnovat

Jestliže jsou základní podmínky splněny, lze postupovat dále

Sdělení nepříznivé zprávy pacientovi se zdravotním postižením

Je pacient s těžkým zdravotním postižením „připraven“ lépe na sdělování nepříznivých zpráv?

„Pravidla“ pro sdělování nepříznivých zpráv

Nesdělujeme jen název diagnózy, podáváme zprávu komplexně

Zásadní informace podává lékař Podstatu sdělení podáváme srozumitelně,

pomalu, i opakovaně V případě dostupné léčby popsat možnosti Nelze zamlčet nepříznivou prognózu Zvláštní pozornost věnovat délce přežití – ptá-li

se pacient – neslibovat nerealistické údaje, PŘESTO UPOZORNIT na možnosti individuálního průběhu nemoci

Počítat s emočními projevy pacienta a rodiče

Spolupráce

OrganizacePoradenské službyPsychologická podpora