Čís. 4, roc. 16

august 1973 B 20182 F

T S C H E C H O S L O W A K I S C H E E X I L Z E I T S C H R I F T FOR C H R I S T L I C H E D E M O K R A T I E

C Z E C H O S L O V A K EXILES ' B U L L E T I N F O R C H R I S T I A N D E M O C R A C Y

B U L L E T I N DES EXILÉS T C H E C O S L O V . P O U R U N E D E M O C R A T I E C H R É T I E N N E

l'ri 5. výročí it soviet skej invázie

SPOLUPRÁCA S KOMUNISTAMI NEMOŽNÁ PROPAGANDA SEPARATISTOV USNADŇUJE OKUPÄCIU CSSR A ANEXIU SLOVENSKA

(DVH) — N a tohoročnom zjazde Českosloven-skej národnej rady amcrickcj prehovoril a j býv. hlavný delegát ČSR u Organizácic Spojených národov, Dr . Ján P a p á n e k, slovenský spolu-pracovník nebohého ministra Jána M a s a r y k a . Okrem iného přehlásil:

„Iste pozorujete velkú činnosť, ktorú v slobod -nom svete vyví ja jú niektorí československí ko-munisti, ktorí hráli v Československu až do augu-sta 1968 v ý z n a m n é rolu a potom museli isť do exilu. V značnej miere zodpovedajú za utrpenie československého ludu a za všetko, čo sa v Če-skoslovensku od roku 1948 odohralo. Teraz sa v exile niekcori z nich vzdali komunizmu; iní osiávajú marxistami. Pre mnohých Tudí a inšti-túcie v slobodnom svete sú zauj ímavou novinkou. Sú zvaní prednášať a niektorí sa stali učiltefmi na vysokých školách.

Svoju činnost sústredujú proti Sovietom a proti tým komunistom v Československu, ktorí podpo-rujú líniu Moskvy. My sme v tomto boji už vyše štvrť storočia. Rozdiel medzi nimi a námi je v

tom, že my chceme v Československu nastolenie demokratických slobod a porážku komunizmu, kdežto oni chcú udržanie komunizmu s inou tvá-rou. My usilujeme o člověka a jeho slobodu. Oni pokračujú v boji za ideológiu, ktorú sme my od-mietli. I keď sa teraz naše úsilie střetá v boji proti sovietskemu imperializmu, akákoTvek pria-ma spolupráca s nimi je preto neúnosná a ne-možná . "

V dialšej čiasti svojho prejavu sa Dr . P a p á -n e k zaoberal propagandou slovenských separa-tistov v exile proti Československu.

„Vedúci tejto krátkozraké) propagandy a ne-návisti proti Čechom" — vyhlásil věrný sloven-ský zastánca čs. jednoty — „by sa spojili s ko-munistami a Sovietmi. Sú ochotní obětovat slo-bodu Slovákov v budúcnosti, len aby poškodili Čechov. Zlobou naplněná činnosť separatistov dnes len napomáha nepriateíom Čechov a Slo-vákov. Dnes politicky nemá táto nenávistná pro paganda proti Československu v medzinárodnom

« str. 2

Qtade hů&k&u&Jity.

Po studené válce — horký mír H O V O Ř Í M E S F R A N C O U Z S K Ý M P O L I T I C K Ý M K O M E N T Á T O R E M , R. M I C H E L E M

Jean Danielou. Vláda v Paříži vydala zvláštní ..Bílou knihu", v níž upozor-ňuje m. j. na to, že francouzské pokus-ně výbuchy představují jen 5'lt nukle-árních pokusů všech pěti atomových mocností_. O otázce, proč Francie trvá tak tvrdošíjně na organizaci vlastní nu-kleární obrany, jsme hovořili s fran-couzským komentátorem, našim čtená-řům již dobře známým René 51 i c h e -l e m .

Koncem m. m. se zvedl nad atolem Mururoa v Jižním moři charakteristi-cký atomový mrak houbovitého tvaru. Krátce nato téměř po celém světě rov-něž charakteristický mrak protestů proti francouzské vládě. Nechyběl ani pro-test orleánského biskupa. Riobe-a, je-muž ovšem pádně odpověděl nejen ad-mirál francouzského námořnictva, de Joybert, nýbrž i věhlasný kardinál,

„Léto u vás ve Francii, Monsieur Michel, nerů tcntokr.it provázeno klidem a sluneční pohodou. Příliš je zastřel, jak se tni zdá, atomový mrak z Mururoa

,.A JeŽte více ta diskuze o něm. pane šéfre-daktore . Ale domnívám] se, že pádné odpovědi dvou nečekaných, tak ř íkajíc ,ad hoc' par tnerů , admirá la de J o y b e r t a a kardinála D a n i é -1 o u, z jednaly jasno. Šéf hlavního štábu námoř-nictva, který se uvědoměle hlásí ke katolicismu, použi l ke svému výk ladu ve váženém deníku Figaro biblického citara, resp. jeho prvé polovi-ny : ..Dávejte, co je císařovo, císaři". Z d ů r a z n i l ze byla-li dána a rmádě role obránce Francie, po-tom jí musí bý t dáno i p rávo bráni t ji těmi nej-lepšími prostředky. N a adresu některých biskup-a napsal : „Přenechte, p ro Boha, stáru, k terý respek- prve tehdy, je-li ohrožena Amer ika . " • str. 8

tuje duchovní hodnoty, aby plnil svoje úkoly ." >yA ty nejsou právě nyní, poté, co Spojené státy

uzavřely dohodu se Sovětským svazem o nepou-žívání atomových zbraní, malé"

„Přirozeně. Úmluva N i s o n a s Breznévem v praksi znamená, i e Evropa je od nynějška od-kázána v bezpečnostní a obranné politice sarna na sebe. Francii , k te rá nese po zhlížení mezí Bos-nem a Moskvou a po okamži tých reakcích na a é — odzbrojovací opatření v Dánsku a Holandsku , problematické ¿ spory př i obrané Belgie — h lav-ní břemeno západoevropské obrany, musí záležet na tom, abv dala možnému útočníkovi — a tím je myšlen jen SSSR — jednoznačné najevo, ze vzp lanu t : světového nukleárního nožára — přes dohodu vTasbingtonn s Moskvou — nehrozí

PRED 5 ROKMI 8. 19G8 tiekla na bratislavských uUolnoh

mladá slovenská krv

Program neutrality a obnovy .1 a n K u li c í ř

Sjezdy Hnutí čs. křestanských demokrat.il v exilu sc staly tradicí i symbolem a jsou velmi bedlivě sledovány komunisty doma, i když o nich nereferují veřejnosti. Československý lid se totiž o nich nesmí nic dozvědět, nesmí být prav-divě informován o tom, že v našem exilu stále ještě existuje skutečná politická síla, která se do-sud nedala zl ikvidovat a je stále Hlasem umlče-ného domova. N á r o d y ve vlasti nesmějí vědět, že naše Hnutí existuje již 16 let a má Ic disposici organizaci, časopis, sjezdy, demokrat icky zvoleny výbor a provádí výhradně československou po-litiku. N ikdo se nemá dozvědět o programu Hnutí k n e u t r a l i t ě , vždyť pražský komuni-sticky režim je zásadně proti ní.

Stejně jako zamlčuje existenci a práci fJnutí, má také zájem na tom, aby v exilu nebylo po-litické činnosti. Toto přání sc splňuje více a více. Až dosud se nepodařilo ustavit vrcholný orgán demokratického čs. exilu a všechny skupiny, kte-ré se za takový vydávaj í , jsou samozvanci. Př í -liš mnoho skupin, a to především nepolitických, se plete do politiky, vydávaj í prohlášen! a rezo-luce, které nejsou v souladu se skutečnou potře-bou. V této situaci, kdy se stále ještě nemluví v cizině společným hlasem, je naší povinností mlu-vit alespoň silným hlasem.

Považujeme-lí se za politické exulanty, nezbý-vá nám, než na sebe vzít příslušnou část odpo-vědnosti za budoucí svobodné Československo, j e naší povinností stále dodáva t národu neumdlé-vající činnost) naději a odvahu. Musíme učinit veškerá opatření p ro př ípad osvobození. Je lépe mít několik hodnotných programů než žádný. Samozřejmě národ nepotřebuje nový „KoŠický program", který by mu byl opět vnucen. Tento-krá t se náš lid svobodné rozhodne, který pro-gram bude př i ja t a schválen demokrat icky zvo-leným par lamentem. Jsou mezi námi lidé, kteří v duchu komunistu nám radí, abychom nechali exi-lové polit iky. Vepřové body, taneční večírek ne-bo piknik, t o je podle nich v pořádku , jen ne po-litickou práci, t ím prý škodíme vlasti.

Naše Hnutí má svůj pol i t ický p rogram n e -u t r a l i t y , ale rná také hospodářský, kul turní a duchovní program, k terý neutral i tu nezná. V celku p ř ip ravu jeme návrat Československa do Evropy. Ten to program není namířen prot i ni-komu a také ne proti ruskému lidu, který je ve své podsta tě křesťanský a mírumilovný, ale ne-smiřuje se s komunismem a s d ik ta turou.

J e známo z historie, že žádná velmoc ve světě neudržela své pans tv í věčně, že se přežila a roz-pad la a stáhla do svých původních hranic nebo

® str. 2

str. 2 D E M O K R A C I A V EXILE august 1973

RFE Přes sto zaměstnanců čs.

oddělení Radia Free Europt: si v minulých dnech od-dychlo; zahraničně-polit ický výbor senátu USA schválil v polovině m. m. výdaje na běžný a příští rok v celkové částce 50,3 mil. dolaru pro obé americké vysílačky v Mnichově, jmenova-nou Svobodnou Evropu, a Rádio Liberty.

Samozřejmě, že sovětská tisková kancelář to ihned označila za „zpětný pád do studené vál-ky". Ale příliš hluboko do ní senátoři Spojených států přece jen spadnout nechtěli a tak povolili f inancování obou stanic jen na 1 rok, namísto původně zamýšlených 2 let. Zároveň se zabývali plánem na zřízení dozorčí rady, která by bděla jak nad personální tak i programovou politikou vysílačů. Obojí dohled je zejména v př ípadě Svobodné Evropy velmi nutný.

Možná ovšem, že toho ani nebude zapotřebí, protože Moskva dále tlačí na zrušení stanic. Ob-vykle znamenitě informovaný západoněmecký týdeník Qtiick přinesl zprávu, že o osudu ame-rických vysílaček jednal B r e ž n ě v s B r a n d -t e m za vycházky parkem hotelu Petersberg u Bonnu v červnu t. r. Podle ní by měla být čin-nost mnichovských stanic — v duchu „nové vý-chodní pol i t iky" N S R — zastavena do 2 let.

F o t o m í s t o k o m e n t ó ř e

Oba soudruzi, jásající na tomto dokumentár-ním snímku nad 20. výročím komunistického puče v Praze — půl roku před okupací ČSSR — jsou dnes již mrtvolami. D u b č e k politickou, Walter U 1 b r i c h t skutečnou. 7. srpna měl státní pohřeb ve Východním Berlíně, v hlavním městě komunistického státu, které dal obehnat vysokou zdí a ostnatým drátem v tomto měsíci

Program neutrality a obnovy

r •Káf v-

f«. f—-- -

V *» : • j i

před 12 lety. A v tomto měsíci před 5 lety měl lví podíl na tom, že s Rudou armádou vtrhla do naší země také armáda východoněmecká.

Tyto časové souvislosti svádějí přirozeně k hlubší úvaze o souvislostech nadčasových v dě-jinách národů. Ale nechrne hovoři t jen ta da ta a jen tuto fotografi i . Říkaj í to lépe a působivěji, než by to dovedl redakční komentář. . .

„ N o v ý M n i c h o v " Počátkem příštího měsíce má při jet do Prahv

kancléř N S R . "Willy B r a n d t , aby svým podpi-sem na nedávno dohodnuté smlouvě odvolal Mnichovskou dohodu z roku 193S. Avšak sotva bude jeden , ,Mnichov " z l ikvidován, již se v y r v á n

o ť ý M n i c h o v". Tak alespoň. nazval v minulých dnech Brandtovu „východní politiku" významný, ruský spisovatel, Vladimír M a x i -m o v, au tor světoznámého romanu .Sedm dni stvořenivyloučený ze svazu sov. spisovatelů.

J e vidět, že Maximov ovládá znamenitě nejen l i teraturu, nýbrž i poli t iku.

® sir. 1 vůbec zmizela v propadlišti dějin. Posledním pří-kladem je Velká Britanie — impérium, nad kte-rým nezapadalo slunce — dnes je šťastna, že byla přijata za člena Evropského hospodářského spo-lečenství. Do takové situace se dostane jednou i Sovětský svaz, ať již svým vnitřním vývojem či tlakem ze zahraničí. Důvody mohou být vojen-ské, politické, hospodářské a i vnitřní, jako je výměna vedoucích, výměna generací, kulturní revoluce mladých a jiné. Potom se SSSR stáhne do svých hranic a satelitní národy budou svo-bodné a rozhodnou o svém dalším osudu. So-větský svaz překročil již svůj horizont a z ofen sivy vstoupil do defensivy. Moskva dá časem jistě přednost ústupu, včas ve vlastním zájmu za-chránit, co se dá. Vždyť i národy Sovětského svazu jsou udržovány v poslušnosti stejným způ-sobem, a možná i důrazněji , než satelitní státy. Mějme na paměti rusifikaci baltských národů a přestěhování celých národnostních skupin. A také to, že ukrajinský národ se nikdy nevzdal svého práva na samostatnost a nezávislost.

VOLEBNÍ AKT NÁRODA Víme, že za svobodné Československo nebude

nikdo bojovat. ČSR samotná nemůže SSSR ani vojensky vytlačit z Evropy ani vyvolat revoluci v Sovětském svazu. Ale Československo musí nutně být připraveno na každou eventualitu. Máme dnes dvě f ron ty : exilovou a domácí. Jedna navazuje na druhou a vyžaduje trvalého styku a spojení. My se tentokrát musíme spoléhat jen na sebe a je to tak dobře. Od Sovětského svazu nežádáme nic jiného, než aby se stal naším míru-milovným sousedem a obchodním partnerem. Jsme ochotni, jako tomu bylo v př ípadě R a k o u s k a , k obětem za získání n e u t r a l i t y . Ale odmítá-me zároveň dřívější velikášství, být mostem či prostředníkem mezi Západem a Východem; má-me sami tolik starostí postavit národ politicky, hospodářsky, kulturně a duchovně na nohy.

Exilová f ronta nutně potřebuje souhlas a pod-poru domova. Československý lid vyslovil spon-tánně roku 196S své přání být neutrální. Byly to poslední svobodné volby, i když bez volebního lístku. Naše Hnutí tento program nejen v červnu onoho osudového roku vyhlásilo, nýbrž jeho stá-lým uplatňováním uskutečňuje projevenou vůli většiny Čechů a Slováků. Neutral i ta pro nás ne znamená izolaci; naopak umožní nám politic-kou, hospodářskou, kulturní a duchovní obnovu a návra t mezi demokratické evropské národy ja-ko rovnocenného par tnera .

Komunisté varu j í stále před možností obnovy kapitalismu. Je tedy nutno říci lidem doma i v exilu, jaký hospodářský systém zavládne po lik-vidaci komunistického režimu. My víme, že úplný návra t k roku 193S není možný. Musíme př ipra-vi t tedy takový hospodářský řád, který by byi v souladu s okamžitými poměry a potřebami.

Hnuú cs. křesťanských demokratů zamýšlí proměnit Československo ve velké staveniště a využít -ano poiohy a neutrali ty jako evropské obchodní. kul turní a turistické kř ižovatky. Bude třeba vybudova t nové dálnice, nová letiště, nove továrny, nove hotely a samozřejmé nové bytové jednotky, aby každý dospělý človék mé i možnost žít a bye .e t ve svém a založi t rodina. Bude nutno přebudovat zastaralá města, zmodemísova t země-dělství. prohloubit vědecký a technický průzkum, postavi t nové nemocnice a sanatoria. N a tomto ¿ S e necht se podíl í p rodukt ivně jak státní pod -niky, t ak družstevní ¿ rvarv . tak i soukromí pod -nikatelé- P c d r o r t ř e m e plné svobodné podn ikám, lidový kapitalismus, tvoření soukromnébo jmění p ro každého. Podporujeme spravedlivý podíl na zisku pro každého pracujícího, spoluodpovědnost;

a spolurozhodování pracujících v hospodářské a sociální oblasti.

Nazval i jsme tento hospodářský program na • šeho H n u t í Programem otevřených oken — ano, bude nutno důkladně provětra t celý hospodářský život a to především od neschopných vedoucích, od stranických příživníků, od ztrátového hospo daření, od předstírání produkt ivi ty , od fingova-ných statistik a od falešných iluzí. Jsme pře-svědčení, že tento náš program přivede svobod-né Československo mezi hospodářské mocnosti, mezi které patřilo před II, světovou válkou, kdy značka Madc in Cxechoslovakia byla zárukou hodnotného zboží a služeb. Hospodářs tví nezná žádnou neutralitu a proto osvobozená Republika bude obchodovat se Západem i s Východem, účastní se každé pro ni výhodné hospodářské unie, především se státy, s nimiž uzavře dlouho dobé obchodní dohody.

Bylo by však omylem plánovat jen politický, hospodářský a sociální program a nepřipravovat také kulturní a duchovni obnovu vlasti, Bude proto třeba provést úplné obrození a odstranil škody komunistické pakul tury, vulgarizaci v mlu-vě i jednání a vráti t se k pravým kulturním ,> duchovním hodnotám našich národů.

Slyšíme často, že jsme malým národem. Zdá se mi, že je to jen planá výmluva pro naši ned-balost, pro naši pasivitu, že je to jistý komplex méněcennosti, že je to věčné spoléhání na někoho jiného, že je to kapitulanství. Vezměme si příklad z Israele: má jen 2 a půl milionů obyvatel — český a slovenský národ čítá dnes 15 milionů. Tento malý israelský stát kolem dokola obklopen arabskými sousedy v počtu přes 100 milionů, oslavil nedávno 25 let své existence; my jsme to dotáhli na 20 let. Israel získal tuto samostatnost a nezávislost po staletích exilu a po dlouhole-tém boji a neúnavné práci.

AŽ DO OSVOBOZENI

Přestaňme proto s věčným naříkáním a spolé-háním se na jiné a dejme se do exilové politické práce. Za Masarykovy republiky nás celý svět obdivoval jako ostrov demokracie v totalitním moři. Pracujme proto tak, abychom se stali zno-vu takovým ostrovem demokracie a dosáhli ta-kových výsledků, že nás v budoucnosti evropské západní národy přijmou opét mezi sebe jako rov-noceného partnera, ne jako chudého souseda.

Nedejme nic na lidi, kteří mají za úkol roz kládat exil a zesměšňují náš program neutrality, nedejme nic na věčné krit iky, na politické anal-fabety, kteří svými rozumy otravuj í exil a zne-možňuj í společnou politickou práci; nedejme nic na pivní stratégy, kteří vérně plní přání praž-ského režimu o nepolhicnosti exilu.

My se považujeme za politické exulanty, jsme politický exil, ať se to komunistům či emigran-tům líbí nebo nelíbí. Musíme v této práci vy t rva t a doufáme — nepodaří-li se to nárn — že po naplnění našich životů budou v ní ti mladší po-kračovat až do osvobození Československa.

Politické systémy a velmoci přicházejí a od cházejí — zemé a národ zůstávají!

+ (Předneseno o letnicích 1973 v Neutraubl ingu

na výročním sjezdu Hnuú ís. křeslanských demo-kratů v exilu; au tor referátu je od r. 1966 jeho gen. ta jemníkem).

9 str. 1

dianí žíadnebo vlivu. Ot ravu je však Čechov a Slovákov a Česí by malí aktivnejšie prot i tomu reagovat . Tá to propaganda usnadňuje t rva lú okupáciu Československa Sovietmi a potupnú ane-xiu Slovenska jeho nepř ia tefmi ."

august 1973 D E M O K R A C I A V E X I L E str . 3

J> let sovětské okupace Československa

d l o u h o j e š t ě ? J a r o s l a v K u s ý

Co je to 5 let v dějinách lidstva! Ale > let v okupované zemi ¡e pro jeden lidský život nekonečný čas zkoušky pro srdce i mo-zek, pro smysly a nervy, pro cit a vůli. Je tedy jen přirozené, zc občan nešíastné země, která se oficielně nazývá republikou a jíi okupační režim říká „socialistická", si klade, vstávaje-lehaje, otázku: „Jak dlouho ještě?"... 5 ním ji ovšem vyslovuje i český a slovenský exulant, vyhnanec z této země, na všech svých cestách cizím, ne-klidným světem, který ho nechává s jeho palčivou otázkou na ho-ličkách. A tak zůstává mučivé břemeno nepřičesané odpovědi na novináři, který musí sloužit společenství svých čtenářů i nepohodl-nou, neutěšenou pravdou.

J a k Podívejme se tedy nejprve na svět,

zda se po pěti letech smířil či nesmí-řil s brutálním vpádem armád států VarSavské smlouvy do spojeneckého Československa, s doktr ínou, nazva-nou po prvém muži celého východ-ního bloku komunistických států, B r e ž n ě v o v i . V minulém čísle jsme uveřejnili zdrcující fotografii , na níž se tento moskevský despota přátelsky vede — vybičován k te atrálnímu gestu politickým i hospo-dářským zájmem Kremlu — s kanc-léřem Německé spolkové republiky, neméně usměvavým 15 r a n d t e ni Měli jsme nyní v tomto vydání roz-šířit divadelní galerii o podobný zá-běr z Ameriky, o Brežněvovu lišáckou diplomacii smrtonosných úsměvu, tentokrát s presidentem Spojených států, N i x o n c m ?

Co vede prvého muže svobodného světa, že si tak strašně zadal před z raky svobodných i porobených: Z d í se, že i Richard N i x o n, donedáv • na moudře a statečně vystupující představitel demokratického Západu, podlehl pocitu světového poslání amerického národa. Spočívá v tom, že lid USA, povzbuzován monumen-tální sochou u vjezdu do newyork-ského přístavu, přebíral až do vče-rejška uvědoměle a obětavě zodpo-vědnost za uchování s v o b o d y ve všech světadílech. K d y ž se mu to všude nepodařilo, chce uplatni t sve misionářské vize alespoň v nastolení m í r u.

Zrada mezinárodni levice

Potom ovšem stačí Henry K i s -s i n g e r, někdejší profesor na Har-vard University, která platí všeobec-ně za líheň amerického l e v i c o v é -h o intelektualismu, aby přesvědčil svou knihou „Kuclear Weapons and Foreign Policy" (nakladatelství Har-per & Brothers, 1957) a článkem i \ ' t v York Times Magazín tehdejšího vicepresidenta a nynější hlavu Spoje-ných státu, že je nutno jednat se SSSR. a to z důvodů p s y c h o l o -g i e k v c h, aby se totiž světu do-stalo důkazů o mírumilovnosti Ame-riky. Tento důkaz o vůli k mírové spolupráci je ovšem provázen enorm-ním ekonomickým dinamismem, t ak-že ministerský předseda třetího ze státu světového trojúhelníku velmocí, Č u E n - 1 a i, nedávno žárl ivě po -znamenal , že Spojené státy a Sovět-ský svaz ve snaze o svetovládu .Jel: v téže postel:. ale každý s jiný??:i sny

Sověty snily již od konce I I . svě-tové vá lky o mezinárodním uznáni své územní a hegemoniální kořisti z tohoto válečného konf l ik tu po bo-ku západních spojenců. N e d á v a l konference o evropské bezpečnosti

v Helsinkách je splnění jejich snu o věčném panství nad Střední Evropou nebezpečně přiblížila. Vinu na tom nemá jen tradičně demokratická, ale pasivní Evropa Západní — hlavní vina spočívá ve zradě celé meziná-rodní levice, socialistické i komuni-stické! Jak soudruzi různých politi-ckých kalibrů a odstínů — výjimky

rádi uznáváme — zradili věc „Čí. j a ra" a smířili se se sovětskou o šu-páci Československa, to zůstane ne-smazatelným děj inným dokí ímenten o věrolomnosri a oporrunisnra socia-listických stran a jejich v s č c ů !

Invaze — odbytá věc

V čele zrádců kráčí maršál gorin-govského ražení, Josip B r o ž - T i z o, který ujistil Sověty — sorra oschly slzy i krev čs. občana, a j zs lezĚos t obsazení československa je pro nebo vyřízena''. P ř i tom to byl p r ávě om

který v posledních, již velmi kritic-kých dnech před invází — podobní jako C e a u s e s c u — přijel do Pra hy vybičovat Dubčeka i široké masy, oslněné fa tamorgánou svobody, k po-slednímu vzdoru vůči hrozící Moskvě. S ním vůdce rumunských komuni-stů se ale dnes staví do pózy „já nic — já muzikant" a popírá v západo-

némeckém týdeníku Der Spiegel z konce června i- r. existencí Brežné-vovy doktr íny, o níž m u prý není nic známo!

Stejné., ne-li hůře (protože se j edn i o představitele r. zv . demokratického socialismu/ se zachoval 15. dubna z. r. předseda britské Dělnické strany a bvva lý ministerský předseda, Haro ld W i 1 s o a . Za návštěvy ve Starém Smokovci prohlásil, že na události ze s m n a 196S by bylo nejlépe zapome-noar . „ C o se tehdy stalo, náleží j í i minulosti jako odbytá víc". — A

sniutně proslulý spoluautor smluv N S R se SSSR a jeho satelity, bonnský ministr Egon B a h r, vyjádři l ni. m. svůj „obdiv vedení naší strany a stá-tu a osobně pro generálního tajemní-ka OV KSČ, soudruha Husáka jak nedávno vyprávěl v pražském rozhlase šéf jeho politického odděle-ní, dříve zp ravoda j Rudého práva v Bonnu, Květoslav F a i x. Důvodem Bahrova obdivu je prý „prozíravá a realistická politika" Husákova,

Realismus jako zilstčrlui

Cynickému realismu hlavního před-stavitele okupačního režimu v Praze se ovšem neobdivuje jen krátkozraký (na rozdíl od „dalekozrakého" H u -sáka) Egon B a h r. „Realismus" zbožňují v poslední době četné osob-nosti, organizace a instituce po celém západním světě. Je tragické, že tak čin! vždy na úkor s v o b o d y , jako kdyby právě tento stav, v němž jsou nebo nejsou jednotlivci i národy, ne-byl tou nejpřednější realitou, bez níž není a nebude ani m í r u !

Na otázku tedy, „jak dlouho je-ště?", není možno dát uspokojivou, bolavé rány čs. občana doma i v exi-lu hojící odpověď do té doby, dokud se nezmění tento základní „realistic-k ý " postoj vlád a politických stran demokratického světa; protože se vě-domě či nevědomky tímto postojem nadržuje nesvobodě, režimům, která ji způsobují.

Zhoubná naivita

Druhým nepřítelem čs. svobody je p o l i t i c k á n a i v i t a . Je přímo otřesné, jak jí propadl i starý, ostří-lený komunista, Rakušan Ernst F i -s c h e r. Vyznává se z ní v posledním svazku svých memoárů, který ukončil krátce před svou nedávnou smrtí. In-váze mu byla nevysvětlitelná; Mos-kva měla přece pochopit , jáký to bu-de triumf pro komunismus, až dosta-ne v ČSSR ve svobodných volbách za Dubčekova režimu 80°/« hlasů!

.Může být tragedie „Čs. jara" vy-jádřena drastičtěji? Copak by byla dostala KSČ a KSS v opravdu s v o -b o d n ý c h volbách — a takových se musí zúčastnit také strana o p o -z i č n í — 80»/o? „Komunismus s lid-sko:'. tváří" chtěl soudruh D u b č e k, nikoli občan N o v á k !

Až sud přeteče...

A tento občan N o v á k musí dál sám jednou odpověď na otázku, „jak dlouho jeítéi" Minulý měsíc nabou-rali západoberlínstí občané, rozhoř-cení nad vraždou dalšího uprchlíka, zastřeleného východoněmeckou poli-cii, dva metry ohavné Berlínské zdi. A ž př i jde čas, až p ř i jde vhodná po-lit ická konstelace a až naplněný sud přeteče jedinou další kapkou komu-nistického ukrutníctví , strhne občan Kovák a společné s ním občan Maier, Kuznécov, Osiecki a Nagy c e l o u zeď sovětského impéria!

D E M O K R A T I E I M E X I L august 1973 sir. 4 D E M O C R A C Y IN F.Xll V.

B E W E G U N G der tschechoslowakischen Christlichen

Demokraten im Exil

X. Vorsitzender: Jaroslav K u s y Generalsekretär: Jan K u n c i f 8 München 19, Winthirstrasse 33

VOR 5 JAHREN

• Unsere Bewegung fühlt sich ver-pflichtet, die deutschsprachige Welt-Öffentlichkeit an den 5. Jahrestag der sowjetischen Okkupation der Tschecho-slowakei am 21. fl. 19«! zu erinnern. Für uns und unser tschechisches und slowa-kisches Volk In der versklavten Heimat Ist es sicher sehr bedrückend und lür die freie Welt wenig schmeichelhaft , wenn heute festgestellt werden muss, dass die meisten westl ichen Regierungen, ein-schliesslich der Bundesregierung in Bonn. (HIB dem grauenhaften Überfall auf ein kleines l.and Im Herzen Europas, das noch dazu Verbündeter des Angreifers war, nichts gelernt haben. Deshalb sehen wir uns gezwungen, nochmals die Ziele des Kreml zu erläutern, und zwar mit den Worten des ehemaligen Chefs des tsche-choslowakischen Generalstabs, General S e J n a. der — selbst Kommunist — nach dem Einmarsch der Roten Armee in die OSSR In den Westen flüchtete und hier die Ausführungen Bresehnjews auf der Prager Burg Im Januar löon bekanntgab:

© ..Einige Genossen begreifen unsere europäische Politik nicht. Sie denken, dass sie dem Sieg des Kommunismus die Tür verschllesst". (Durch sog. Koexistenz und Verträge mit dem Westen — Anm. d. Red.). „Sie müssen aber begreifen, dass genau das Gegenteil zutrifft, dass unsere Europa-Politik dem mögliehst schnellen Sieg des Kommunismus in diesem Teil der Welt die Tür weit öffnet. Das Haupt-ziel einer Sicherheitskonferenz ist es mim-lich, die USA aus Europa herauszubrin-gen und die NATO zu schwächen, dabei aber in keinem Falle eine Schwächung der sowjetischen Streitkräfte zuzulassen. Die Sowjetunion teil! nicht in direkte mi-litärische Berührung mit den USA kom-men. Da die nukleare Kraft der USA riesiff ist, stellt eine jede derartige Be-rührung ein grosses Risiko dar. Sollten sich aber die Vereinigten Staaten aus Europa zurückziehen, so wäre dieses Ri-siko beseitigt. Und in gewissen Situatio-nen konnten dann militärische Eingriffe der UdSSR In u)östlichen Ländern erwo-gen werden."

® Auf der erst kürzlich in Helsinki stattßefundenen Sicherheitskonferenz in-terpretierte der Moskauer Pressechef. W. S n f l n s k l j , die Breschnjew-Doktrin auf eine dem westl ichen Leser verblüf-fende Art. Danach handelte es sich bei der Invasion in die CSSR nicht um die Einmischung in die inneren Angelegen-heiten eines anderen Landes, sondern um ein Ersuchen um Hilfe (!). dem statt-gegeben worden sei. Dadurch erhärtete Moskau in Helsinki seine Entschlossen-heit. trotz des international sanktionier-ten Prinzips dor Nichteinmischung, auf das „Hüteersuchen" eines kommunisti-schen Landes oder einer kommunistischer Partei mit seinen Armeen einzumarschie-ren oder auf eine andere Art zu interve-nieren.

O Wir wünschen der Bundesrepublik Deutschland, dass die Deutsche Kommu-nistische Partei (DKP), die laut neuestem Bericht des Verfassungsschutzamtes seit ihrer Gründung im Jahr des sowjetischen Einmarsches in die Tschechoslowakei ihre verfassungsfeindUche Zielsetzung unver-ändert beibehalten hat, n i e die Breseh-njew-Doktria im Sinne von \V. Safinskij bemiihem wird.

® Aus diesem Grund warnte unsere Betrefft! >!£ von ihrem pfingstkongress in Neutraubling (s. auch diese Spalte v. Ju-ni d. J.1 erneut die Öffentl ichkeit vor der drohenden Gefahr seitens Moskau, Diese unsere Jahresversammlung hat ein wei tes Echo in deutschen Kreisen gefunden. Die beiden Regensbarger Tageszeitungen be-richteten darüber ausführlich. Der Tace-s-An-ättiger v . IS. 6. schrieb u. a.:

® Die Beteeitting proJclarnäert eine iVcttCriiii'u: c e - CSSR 'lac5: oswrre.'rti-schern Muster. Sie trird nicht aufhören, alle Kräfte rur E*reiehut5j» SS res ireiheit -Ueh-demeVratSschen Zieles de- tctsöcK:-chen Aussöhnung rr.i: den ostcarspiische-t Völkern mobil ru siscl ien."

(S „Eine echte Versöhnung, so betonte Vorsitzender K u s y , könne nur mit den Völkern, nicht aber mit kommunist ischen Minderheitsregierungen erfolgen", zitierte die i l i s te lbayerisehe ..Ein Ver-trag wäre erst dann von Nutzen, wenn er von zwei g le ichwert igen Regierungen zum Trager; kommen könne. Darauf wur-de auch Bundeskanzler vor zwei Janren von Delegierten dieser Betreuung hinge-wiesen".

Ohlasy letnicového sjezdu (DVE) — Jsou rozsáhlé a politicky významné, jak si letošní výroční

shromáždění Hnutí čí. křesťanských demokratu v exilu o svatodušních svátcích v Neutraubl ingu u bavorského Řezná (Regensburg) zasloužilo umístěním i průběhem.

Oba řezenské deníky, Tages-Anzeiger a Mittelbayerische Zeitung, při-nesly o sjezdu půls tránkové reportáže s fotografiemi a vyzvedly zejména onu část zasedání, věnovanou vz tahům mezi Západem a Východem, mezi Bonnem a Prahou. „Opravdové smíření, zdůraznil předseda Kusý, jc možné jen s národy, nikoli s komunistickými vládami menšiny", citoval z programového projevu Tages-Anzeiger. „Smlouva by měla užitek jen tehdy, kdyby za ní stály dvě rovnocenné vlády. Na to upozornili Spol kového kancléře představitele Hnut! již před dvěma roky". Druhý regen-sburgský list, Mittelbayeriscbe Zeitung, věnoval pozornost zejména otázce n e u t r a l i t y a napsal: „Hnutí proklamuje neutralitu pro Českosloven-sko po rakouském vzoru, aby jeho národy mohly opět volně dýchat. Podstatným předpokladem pro to jc posíleni evropské jednoty. Hnuti ne-ustane mobilizovat všechny síly k dosažení svého svobodní-demokratieke-ho cíle se skutečným usmířením národu střední Evropy."

Skutečnost, že pravidelné výroční sjezdy exilové organizace čs. kře-sťanských demokratů se konaj í každý rok v jiné oblasti Německa (loni v jižním Švábsku) přispívá k tomu, že se prostřednictvím regionálního

í tisku seznamují s programem a cíli Hnutí pos tupní všechny oblasti NSR Také toto je záslužná služba organizace budoucí svobodě národů Česko slovenska.

POSTULÁT SVOBODY A BEZPEČNOSTI

Globálně-politického významu jsou i sjezdové zdravice a přípisy Hnutí prominentním osobnostem na Západě. Jakého morálního posílení se dostalo z Neutraubl ingu novému předsedovi parlamentního klubu kře-sťansko-demokratických stran CDU CSU v Bonnu, prof. K. C a r s t e n -s o v i (dík za postulát s v o b o d y a b e z p e č n o s t i s výzvou: „Zů-staňte nadále pevný"), dokazuj í Carstensovy posjezdové projevy: , ,Ve-doucí motiv svobody nesmí být při snahách o mír, koexistenci a uvolnění zatlačen do pozadí" (17. 6.). „Jestliže v této části naší země uchováme svobodu vší silou, s veškerým nasazením, jehož jsme schopní, potom idea svobody v Německu nezanikne!" (22. 6.).

Výroční shromáždění Hnutí se obrátilo také na předsedu bavorské Křesíansko-sociální unie (CSU), F. J. S t r a u s s e a poděkovalo mu za nezviklatelný postoj, který v minulých týdnech znovu zaujal k bonnské „východní politice" a k mezinárodním problémům. Za jeho pobytu v za-hraničí kvitoval připiš sjezdu s povděkem Straussův osobní referent. Před-seda CSU mezitím znovu potvrdil , že jc na něho v životně důležitých otázkách svobodného světa spolehnutí. V západoněmecké televizi prohlá-sil S. m. m., že strategická doktr ína Atlantického společenství, zahrnující nukleární odstrašení nepřítele, a dohoda mezi N i x o n e m a B r e ž -n ě v em jsou v konečném důsledku neslučitelné.

OZVĚNY DOMA X V EXIL!"

Ohlas na harmonický a politicky důležitý průběh letnicového zasedán; v blízkosti čs. hranic přišel přes ně i z porobeného domova. Potěšilo tam srdce věrných, vztyčilo hlavy a inspirovalo odvážné vzkazy až ze slo-venské země, spojené s oblastí setkání, historickým Řeznem. mohutnou ev-ropskou řekou Duna-em. Velkou ozvěna našel sjezd Hnutí i u exilové ve-řejnosti, jak dokázán vřeié vzpomínky účastníku i dopisy namnoze ne-známých stoupenců křesťanské demokracie. ,Smekám před vaší sjezdovou rezolucí", píše kra jan z New Yorku, ,.je to důstojný a politicky vynikajíc' dokument. Pošlete mi alespoň 30 exemplářiř k rozšíření mezi kolegy r.: tomto americkém kontinente". — ..Že dovedete spojit a formulovat vzácné •výročí kulturních dějin národa, těch tisíc lei od sv. Vojtěcha, s akutní potřebou vězněného lidu v jeho novodobém státě, to je výraz inteligentní politiky, takou jinak v exilu postrádáme", konsta tuj í manželé z Austrálie. — . .Gratulujem k Yášmu prejavu a článku, to najlepsie, co sme za 5 po-sledných rokov čítali", uvád í slovenská rodina na pohlednici z horkého světadílu afr ického.

Není . bohužel, místa na v l echa r ty pro jevy uznání 2 vděčností Hnulí čí. křesťanských de^iak-at:l v exilu, jak stéle jsité od svatodušních svátků docházejí . A doprovázen je p ř i h l á š k y nových členů. Jsou mezi nim: m l a d í lidé! To je ž ive t sé důležité p ro společenství, jež sí vza lo m. ]. za úkol nést s ta lé ta svobody exilovým: generacemi až do náv ra tu ¿ 0 osvo-bozené země.

Ústřední výbor H n i t í , k terý v tácc to dnech zasedal v rakouském Linci za účasti svého kul turn ího referenta z USA, zhodnot i l výsledky letnico-vého valného shromáždění a postaví na nica další politické akce ve p ro -spěch umlčených spoluobčanů ve vlasti.

M O V E M E N T of Czechoslovak Christian-Democrats in Exile

President: Jaroslav K u s y Secretary-General: Jan K u n o i r 33 Winthirstrasse, 8 Munich til, Germany

5 YEARS AGO a in this month tin- .•ih anniversary

of the military Invasion oí Czechoslovakia by tin- Warsav Pact forces is being com-memorated. The terror Imposed upon the Czech and Slovak nation by the military and political might of the Soviet oppressor on August 21sl., 19UI1, repudiates almost every article In the Declaration oj Human Rights As the situation In i lungnry and Poland Is very similar one C:celio»loixil>" National Council of America as well as Coordina!(«(7 Coimnittee oj i lunoarlan In iVortli America, and Polish American Congress, Ine. addressed an open letter lo Mr. Leonid B r e /. h 11 e v, Fli'Ht Secretary of the Communis! Party of the SIT which reads as fol lows:

cs ,,Americana of Polish, Hungarian, Czech and Slovak <3 9*00111 will never recognize the Soviet domination of East-Central Europe , . . The fulfil lment of the political, economic and Ideo-logical aspirations of the peoples of tills area Is blocked by the occupation of their territory by the Hcd Army, by llie unscrupulous economic exploitation by the Soviet Union, and by the brutal control exerted by the arms of the Soviet Secret Police. Giving testimony lo the sincerity of your slated principios of non-interference in Internal affairs, re-cognition of the right of every state lo sovereignty and of promotion of un-breakable peace, behooves you to:

d £j Assure the l ight lo emigrate to those Soviet citizens, residents and po-litical prisoners who desire to leave the Soviet Union and find a now life In their chosen land. © @ Stop the economic exploitation of

the people of East-Central Europe and cease lo use the products of Czecho-slovakia, Hungary and Poland lo support the spread of Communist doctrine and Soviet Influence throughout the World.

m o Remove all Soviet troops from Czechoslovakia, Hungary and Poland,"

a When Soviet tanks crushed ,,Prague Spring", in 1MB, a leading Slovak Com-munist Eugene 1, o c b I, formerly a De-puty Minister of the Bolshevistic regime in Czechoslovakia, who later was im-prisoned and sui vived. left for the West, As he has not given up communism, It makes hi'; warning to the Free World all the more significant. Mr. l.oebl state» that the Soviet'; had originally agreed to pay for uranium ore at cost plus 10 per cent. As head of a government delegation, he asked tha t Mo v o w pay world market price fo r the ore. „My demand led to a trial instigated by aides of Soviet Interior Minis ter B e r l a , and a life sentence", Mr. I.oebi '¡ays now. „After my rehabi-l i tation I became director of the Slate Bank. I had a team of officials calculate the diffcrere <• between the prices the SU paid Czechoslovakia for uranium and world market prices. The difference, co-ver ing the period 1945 to 1955, exceeded one tiKiOn dollar!;."

a At the Pentecost, three months ago, the delegates of the world-wide Movement ' j j Czechoslovak Chrimlan-Democrats in Exile met at ;t-; anniversary convention ..-. Neutraufoling, near Hegensburg, in East Bavaria. They commemorated the foun-dation of the Prague's bishopric Just 1000 years ago, also on behalf of their coun-trymen jr. Czechoslovakia w h o have not beer, al lowed by the Communist regime to celebrate this great cultural Jubilee.

q The Convention adopted a resolution which recommends the n e u t r a l i t y for Czechoslovakia or. the Austrian model r. i-ati eor.-.er.t v/ith the Czechoslovak

peor/e the majority of which demanded that p-jbSieJy during the days o£ the Soviet invasion just 5 year ago.

m Neutrau'olings' resolution also calls the aiter.tion oi the world opinion to the fact, that a*, the present negotiations 'oilatera; with the Federal Republic Germany: multilateral at the European Security Cor.ierer.ce/ for the s i lenced Slovaks a.^d Czechs speaking the Com-— ur.;si regime .n Prague which rules Czechoslovakia f rom February 1348 i l l e -g a l " . y ar.'j after August 21st., 1358, with the help o i the Soviet tanks.

i ¡3 Senator James L. B u c k l e y of

?rev/ York: „The withdrawal of Soviet irovpz frorr. Centre.', and Eastern Europe, neutralization of the entire area and free elections under international control are commendable and 1 fully ziXjrport them."

august 1973 D E M O K R A C I A V E X I L E str. 5

J

(DVE) — Tento autentický snímek / domova je nyní starý přesní 5 let — vznikl v oněch strašných dnech sovětského přepadu naší země. Pro-gram n e u t r a l i t y pro Českoslo-vensko, vyhlášený oficielně na letni-covém sjezdu linuli čs. křesíanských demokratu v exilu, je o 2 měsíce, pře -sněji o 10 týdnu starší. Uvedená or ganizace jej v realistické předtuše ne-udržitelného vývoje ,,cs. jara" ihned rozeslala v tisících exemplářů do vla-sti, tančící na sopce. 21. srpna 196S si příjemci rezoluce vzpomněli v hu-kotu sovětských tanků na jej! poža-davek. Výsledek je znám: spontánní hlasování pro neutralitu — na hrudi dosud nepokořeného mládí, na zdech domů a továren, na dlouhých arších s podpisy téměř celých osazenstev podniků.

*

Popular i ta programu n e u t r a l i -t y neutrpěla ani dlouhými 5 lety okupace. Ba naopak, je tak živá a režimu nebezpečná, že tiskový odbor ministerstva zahranič! musel vydat nedávno důvěrný pokyn všem sdělo-vacím prostředkům, aby veškeré zmínky o neutralitě důsledně potla-čovaly. Dozorci nad rozhlasem a tis-kem vzali oběžník tak doslovně, že nepropustili ani zp rávu o tom, že předseda Nejvyššího sovětu, P o d -g o r n ý , navrhl za své nedávné ná-vštěvy Helsinkách neutralizaci v.Šech skandinávských států.

*

Také v čs. zahraničním odboji zí-skal plán Hnuti čs. křestanských de-mokratu v exilu nadšené stoupence. Z jeho iniciativy bylo 19. února m. r. založeno v rakouském Linci Pra-covní společenství ..Neutrální Česko-slovensko". sdružující 7 organizací a redakcí exilových časopisů. Vrcholný orgán našich kra janů v USA, ČÍ. ná-rodní rada americká, přednesla poža-davek n e u t r a l i t y presidentu N i -xonovl.Sdr::éc>:í svobodných Čecho-slováku ve Švédskai předložilo týž požadavek min. předsedovi P a l m e -mu.

*

Odpůrcům neutrali ty připomínám?, že — jak zdůrazni l 6. m. m. váženy vídeňský list Die Press c — zamýšlená asociace n e u t r á l n í h o Rakouska s Evropským hospodářský:?: společen-stvím našla nyní porozumění i u so-větského min. předsedv K o s s y g i -n a. K takovému stavu by si mohlo Československo po 5 letech okupace jen gra tu lovat !

Uprchlické aktuality DVE) — Sezóna dovolených a prázdnin vrcholí a s ní i možnost čs.

občanů, vystavených v komunistickém státě útisku politickému, sociálnímu nebo náboženskému, zůstat na svobodném Západě. Žádáme proto naše čtenáře zejména v západoevropských zemích, aby seznámili turisty z ČSSR, s nimiž se dostanou do styku, s těmito pokyny:

Žadatelé o asyl v NSR a v R a k o u s k u , pokud nemají od přísluš-ných úřadů těchto státu povoleni k pobytu ¡Aufenthaltsgenehmigung) musí do uprchlického tábora v Zirndorřu u Noriniberka (Nürnberg) , resp. v Traiskirchen u Vídně. — Ve Š v ý c a r s k u nemůže dostat azyl osoba, která se po výjezdu z ČSSR zdržovala prvých 10 dnů v jiném státě. Při -šla-li na švýcarské území i l e g á l n ě , je nejdříve uvězněna a potom vrá-cena do země, z níž překročila hranice švýcarska. — Ve Š v é d s k u do-stávají nyní většinou všichni Čechoslováci status „politického uprchlíka", jestliže se cítili v domovském státě ohroženi ve smyslu Ženevské kon-vence o uprchlících. Tento status je opravňuje k pozdějšímu získán! švéd-ského občanství bez podmínky, t. j. bez diikazu, že byli propuštěni ze svazku s ČSSR. — V J u g o s l á v i i vstoupil 15. února t. r. v platnost nový zákon o cizincích, který může být aplikován i na občany ze států východního bloku. Podle něho mohou být jugoslávskými úřady uznány | za politické uprchlíky osoby hledající azyl z důvodů pronásledován! pro ,,pokrokové politické názory něho pro příslušnost národnostní, rasovou j či náboženskou". Uznaný uprchlík má nárok na byt po 2 roky, na plni. živobytí, zdravotn í péči a podporu „k získání nutných předpokladů pro I existenci zaměstnáním". Přes tento nový zákon a přes skutečnost, že Ju goslávie je signatářem Ženevské konvence, v a r u j e m e kra jany, aby v tomto státě nezůstávali, nýbrž pořádal i o asyl až v Rakousku nebo NSR, kde má své kanceláře pomocná organizace s čs. personálem:

j AMERICKÝ FOND PRO CS. UPRCHLÍKY

A — 1060 W I E N , Gumpendorfer Str. 5a, tel. 563475

D — 8000 M Ü N C H E N — SO, Possartstr. 9, tel. 478140

D — 8502 Z I R N D O R F , Rothenburger Str. 29, tel. 692738

ZVOLILI SVOBODU

Z turistických zájezdů ČF.DOKu a S P O R T T U R I S T u od června do poloviny srpna, jakož i z cest individuelní turistiky do západoevrop-ských zemí, se nevráti lo přes 60 Čechů a Slováků. Většina zůstala v NSP.. několik ve Švýcarsku a Itálii. — Do Rakouska přišel v půli června přísluš-ník Pohraniční stráže a tři mladí Čechoslováci přes drá ty . — Podobný přechod se podařil m. m. mladé ženě do Bavorska. — Vzdušným pro-storem a po moři se dostali na svobodu 2 občané SSSR. Prvý uletěl s ma-lým letadlem do tureckého Trapezuntu, druhý se přeplavil v člunu od estonského pobřeží k finskému u Helsink. — Dvě členky rumunského ta-nečního souboru opustily m. m. svou hostující skupinu v Hamburku . — Rozruch způsobila hlasatelka východoberlínské televize, Renate Hubig, útěkem do Západního Berlína koncem června. — Před ní tam požádalo o azyl v prvé polovině t. r. 294 jejích spoluobčanů, v N S R 192.

ZKLAMANÍ NAVRÁTILCI NA AMNESTII

V posledních dnech dochází stále více zpráv o krajanech, kteří s naiv-ní důvěrou využil i prezidentské amnestie k návra tu do vlasti. Po pohra-niční, někdy až tro;í prohlídce zavazadel a prvém výslechu následuje ce-sta do karantény v táborech u České Lípy, na Zbraslavi, na Sázavě nebo u Rakovníka . Navrá t i lc i jsou měsíce v politické „převýchově", nikomu není dovoleno zaměstnáni na dřívějším pracovišti. Řada uprchlíku byla nasazena do dolů. Pokud se vracejí z USA nebo Kanady , jsou očekáváni na ruzyňském letišti a zvláštním vchodem ihned odvedeni, takže se ne-mohou pozdrav i t ani s př íbuznými. Asi 12 navráti lců bylo uvězněno.

INFOR5L4.CE JEDNOU VĚTOU

Čs. v láda právě zpřísnila povolován: cest na Západ . Např íš tě budov schváleny žadate lům ;en k a ž d ý m č t v r t ý m rokem. — V Rakousku se dosahuje od 1. m . m. pinajetosri od 19. roku věku. — Čs. ú řady zamít ly žádost paní P o ř í z k o v é , zatčené loni po t a jném návra tu p ro dcerku v Prostě-ově, abv se směla " n e k o v a t s obecná dětmi i manželovi do švéd-ského Lundu. 131 června r. " d a l a neznámá .¡Fronta za osvobození Anny Pořízkové" prohlášení, uveře :něné švédských tiskem, rozhlasem a televizí, varující, že . . 'edno čs. letadlo bude vyházeno do povětř í na pro-test proti tomu, že A. Poř ízková ;e zadržována v Československu". — Můžeme ihned umístit svobodného zubního lékare-uprchlíka 32-35 lez; v N S R . v oblasti Regeasburg. Existenci v U S A zpros t ředkujeme vyučenému řezníkovi. N a b í d k y d o redakce t . I. — Lidová w s o k á škola v N o r i m -berku f Volkshochschule) po řádá o d 24. 9. d v a k r á ť t ý d n ě kurs německého jazyka. Cena D l í 32.—. Zápis od 17. z á ř í v Gíbitzenhoxstrasse 135.

O&L&mka

T Ř E T Í H O E X I L U

( J J ět let již t rvá nucený pobyt v č r cizině těch, které hrůza ze so-větských tanků, odpor k režimu nebo strach před pronásledováním přived-ly do exilového společenství s těmi, kdož musili nebo chtěli opustit vlast po komunistickém puči v únoru 1948. Bylo to zvláštní shledání. Vzpomíná-te si na ně? Nebylo mnoho těch „po-srpnových", kteří hledali kontak ty a spolupráci s dřívějšími v y h n a n á téže krve a téhož jazyka. Odcizení časem a Železnou oponou — zajisté — ale také někde neoprávněný pocit pový-šenosti nad krajany, kteří prý už ani neumějí správně česky nebo sloven-sky — rozuměj: novočesky, novoslo-vensky (podle komunistických Tráv níčků). A také pohrdání nad tím „málem", co poúnorový exil pro do-mov vykonal.. . Bylo třeba těch pěti let, aby čerství exulanti, namnoze jen emigranti — alespoň ti spravedliví a objektivní — seznali a přiznali, že život v cizině se lety neulehčuje. že exulantského tvůrčího nadšení se čtvercem času nepřibývá... Zaniklé časopisy, rostouc! s posrpnovou vlnou jako houby po dešti a ignorující na škodu celého národního společenství za hranicemi publikace stávající, jsou

toho výmluvným důkazem. *

( y j ázorným příkladem je ,,sdělení ' čtenářům", vložené do čísla 6

Zpravodaje Čechů a Slováků ve Švý-carsku (červen 73), v němž se prav,, že „všichni členové redakčního kru-hu včetně vedoucího redaktora resi novali na své funkce, čímž tisková skupina Svazu čs. spolků ve složen;, jak je uvedeno v tiráži, přestala exi -s tovat" . — Nepřísluší kronikáři zji-šťovat pravé příčiny, ani odhadovat , zda jsou v osobě a politickém postojí (dřívějším nebo i pří tomném) nového předsedy Svazu čs. spolku ve Švý-carsku, Dr. Miroslava T u č k a.

*

(7 iné dobré dílo bylo korunová-^ no uznáním autority tak mi-

mořádné, jakou je Svatá stolice ve Vat ikáné. 28. května t. r. odevzdal arcibiskup v Mnichově, Julius, kar-dinál Döpfner , ve zvláštní audiencí řediteli duchovní služby pro česke katol íky v NSR, P. Karlu F o ř t o -v i, dekret, kterým ho papež Pavel VI . jmenuje m o n s i g n o r e m . Je to ocenění záslužné pastorační práce, kterou vyznamenaný koná v Néme-cku ;:ž od konce roku 1956. Téže hodností „papežského kap lana" se dostalo také správci slovenské du-chovní služby v N S R , p ro f . dr. s u e K o v j.

í f \ ésně před redakční uzávěrkou ^ došly 2 smutné z p r á v y : v USA

zemřel vynikaj ící historik, profesor O t a k a r O d l o ž i l í k , v N S R děkan Václav V i n š (l í tenhausen), pocho-vaný 9. z. m. ve švábské osadě Upf l a -mor . — O. v p .

str. 6 D E M O K R A C I A V E X I L E august 1973

cCJAtkty ULOUPENY DOMOV — ve svědectví nových uprchlíků

Z D O M O V A

Až b lidem 21. anglista ráno vstá-vat, bude tomu 5 rokov. Po obede pojdeme na cinto-rín položit kytičku na hrob nášho dra-hého L. Bude za-liata slzami nad

tým mladým životom, zničeným tý-mi surovými bovadami. Niekde sa vyplakat musíme. Ale vrátíme sa z cintorínu tvrdý, nebojte sa! M.

BRATISLAVA: Pět lei po fiasku „komunismu s lidskou tváři" pracu-je jeho hlavní představitel, AI. D u b i c k, stále ve strojní stanici západoslovenská lesní správy. Ne-dávno se ohradil na schůzi ROH pro-ti politickým útokům na svou osobu, předseda mu však vzal slovo. S býv. min. předsedou Černíkem a býv. ministrem zahraničí Hájkem se So-věty snaží navazovat kontakty.

URNO: Nedávno zde zemřel ve věku 80 let dlouholetý farář u sv. Augustina, P. Karel I. F a n f r d 1 a, po válce náměstek brněnského sta-rosty a veducí představitel Cs. stra-ny lidová na Moravě.

JIHLAVA: Četní návštěvníci z NSR, bývalí němečtí spoluobčané, se zde podivují míře nesvobody právě v poslední době. Cs. občanům jsou zakázány jakékoli politické rozhovo-ry s nimi, komunistický tisk nazývá turismus ze Západu „hlavním pro-středkem imperialistů k ideologické subverzi".

PRAHA: Od 1. 7. t. r. je v platno-sti „sjednocení maloobchodních cen" ve veřejném stravování a službách. V praksi to znamená zvýšeni cen v restauracích, také piva, jakož i v opravnách. Výpočty se zjistilo, že děl-ník v CSSR musí pracovat na 1 kg zrnkově kávy 18 hodin, zatímco ve Francii jen 1 hodinu, 40 minut. — 19. 7. měl pohřeb místopředseda vlády, Dr. J. Dolanský.

LITOMĚŘICE: V červnu bylo v y -svěceno celkem 112 nových katolic-kých kněží, polovina z nich na Slo-vensku. kde jich bylo před rokem jen 30. Všichni 4 novi biskupové by-li na svatodušní svátky povoláni do ÍUma k papeži, zřejmě v souvislost; s delikátní církevně-politickou situ-aci v CSSR.

TEPLICE: Akce odstraňováni te-levizních antén pro přijem pořadů z NSR zasáhla po Plzeňsku a Karlo-varsku i zdejší kraj. Stranické orgá-ny a „občanské výbory" navštěvují rodiny a doporučuji jim, aby „ve vlastním zajmu" antény odstranily.

TACHOV: Nedávno zde byl od-souzen na 3 roky vězeni švýcarský občan Ernst Honegger, který byl zat-čen v únoru, protože ve svém autě s dvojitou podlahou převážel tajně ve službách f irmy Aranco, speciali-zované na uprchlíky, občany z v ý -chodoevropských zemi.

vy

Cs, agenti se potí v horké Africe

Odešel jsem počátkem tohoto hroz něho měsíce, ani ne tak ze strachu před komunisty, jako přede mnou samým — protože ve dnech 5. vý-ročí příchodu těch sovětských koby-lek bych se asi neudržel a rozbil bud" tu televizní bednu nebo někomu hu-bu. Věřte mi, už se to doma nedá poslouchat.

Teď, krátce před invázním jubi-leem, si našel Husákův a Štrougalů*. režim novou akustickou kamuf láž : historky z portugalské kolonie Mo-zambique. Jejich hrůza má odvést pozornost obyvatelstva od brutali ty, s jakou před pěti roky vtrhli naši „bra t ř i " na čs. území. Propagandisté v pražském rozhlase a v Rudém prá-vu se ochotně chytli „portugalských ukrutností" , vyrobených alespoň zčásti čs. zpravodajskou službou ve spolupráci s orgány sovětskými.

Hurá na Portugalsko!

T a k se alespoň o tom hovořilo me-zi protikomunist ickými přáteli v Praze před mým odjezdem. Je to cel-kem pochopitelné. Komunistické re-žimy potřebují okamžitě nové ohni-sko nepokojů a bojů, jestliže staré vyhasíná. K d y ž tedy bylo možno před časem předpokládat , že brzy ustanou, alespoň ve velkém, boje ve Vietnamu, rozhodlo se bolševické svě-tové centrum pro novou oblast, ten-tokrát v Africe. A již krátce nato „kr izová situace" v portugalských koloniích. Člověk, který byl nedávno v Africe služebně, mi vyprávěl , že se to tam hemží čs. zbraněmi. Těžká výzbroj , m. j. raketové středy ráže 122 mm, byla přepravena z míchají-cích bojišť v Indočíně.

Protože historky o amerických „masakrech" ve Vietnamu už nevzru-

21. SRPNA 19S3

odešel v Praze navždy v plné síle mladého života 19ti let po násilné smrti, způsobené okupačním: jednot-kám: sovětské armaáy.

VLADIMÍR RICHARD HXULÍK

z Kolína. Vzpomínky na nebo jsou stále živé, jako ten den v Praze.

Kdo jste jej znali, vzpomeňte a uctěte s námi jeho památku.

O l d ř i c h S o v a

šovaly, rozhodly Sověty, že se musí vyrobit podobná „zvěrs tva" v kolonii „fašistického" Portugalska. Přípra-vou byla pověřena osvědčená č>. rozvědka. Slyšel jsem v té souvislosti zejména dvě jména: S t o k l a s a a K u b í k. Oba patř í „a f r ickému" od-dělení S. odboru tajné služby při pražském ministerstvu. V této funkci byli posláni již loňského roku do afr ických států, aby hlavně v Zam-bii a Tanzánii dohodli propagační

„A tatí, je to pravda, že jsme po-žádali bratrský Sovětský svaz o vo-jenskou pomoc?", ptá se 11-letý Pe-píček doma po návratu ze školy, kde soudruh učitel vykládal o významu 5. výročí inváze.

„No, samozřejmě, kluku pochybo-vačný", dí otec, jenomže to je právě ta moskevská byrokracie. Požádali jsme Rudou armádu o pomoc již na podzim 1938 a ona přišla až 21. srp-na 1968!"

Vladimír Hradík otec

ar. nnu.:<i írratr

tažení s vůdci tamních povstalců, kteří si ř íkají „Osvobozovací ¡ronta proti Mozambiku" — F r e 1 i m o" . Po návratu do Prahy byla podle je-jich zp ráv sestavena operace „Viriya-m u " nazvaná podle jedné osady v portugalské kolonii. V celé té pro-pagační akci působili — to vím od svých „černých" přátel v Praze, a f r i -ckých studentů z University 17. listo-padu — placení pomahači ze stu-dentských řad, jednak z této vysoké školy, jednak z Lumumbovy univer-sity v Moskvě. Jejich úkolem bylo rozšířit pověst o portugalských ma-sakrech mezi domorodé obyvatelstvo.

Nešťastnou ruku prý ovšem měli hlavně agenti sovětští, když z nezna-losti skutečných poměru hodili na propagační burzu zp rávu o 4C3 za-vražděných ve Vir iyamu. Tak velká vesnická osada na Mozambiku určíte neexistuje, jak mne ujistil m ů j zmíně-ný informátor . A tak ma j í komunist-v Moskvě a v Praze o jedna o s t u d j

/ vjce.

Soud nad farářem

Protože z ní ale maj í kabát , jak se r i ká , moc jsns to nevadi. UkazaiO se to i v jiném trapném případě, v* B r o a m o r é odsoudil nedávno okresní soud k 6 měsícům vézení na podmín-k a se zákazem výkonu povolání ka -tolického kněze Frant iška P l o d k a . Komunist ický soudce uložil 57-leté-mn d n c b o m í n j u trest z a to, že p r ý v hí- i r r ' . př i svatební bokosiužbé „ovl ivňoval poslccňace prot i ideolo-gickým zásadám socialistického rá-d a " ; jttíujo to p rý se věnova l „inten-

sivni činnosti jako katolický farář" , „bojoval horlivým plněním svých kněžských povinností proti vědecké-mu světovému názoru" a snažil se zí-skávat pro víru co nejvíce mládeže.

Ta to obvinění jsou sama o sobě t rapná a ubohá dostatečně. Ne j t r ap -nější pro ateistický režim ovšem je skutečnost, že z početných úředně předvolaných svědků jen dva podpo-řili částečně obžalobu, ale jen tím, že slyšeli Plodkův výrok, že „dnes se nemůže nikomu důvěřovat" , A neměl farář pravdu?

Návrat paní ministrové

Nakonec ještě jednu novinku % domova: do ČSSR se v minulých dnech vráti la 26-letá Maric H 1 a -v á č o v á-E li m k e. Ale ne na am-nestii (v r. 1969 požádala v N S R o azyl — viz DVE, říjen 1972 — pozn. red.), nýbrž jako „německá" manžel-ka před rokem rozvedeného spolko-vého ministra pošt. Po pražské ná-vštěvě u Mariiných rodičů, cestují ministerští manželé v mercedesu se šoférem do konce srpna českými kra-ji-

Tomu se říká „nová východní po-litika" Bonnu v soukromé praksi. Jen bych rád věděl, který soud zrušil trest H 1 a v á č o v é podle 8 109 za „svévolné opuštění republiky", resp. ji amnestoval; dále, zda ji režim po nechal čs. občanství, když Fraa E h m k e dostala brzy po sňatku ně-mecké. Obyčejný smrtelník českého původu má s tím vždy potíže a jeho návštěva ve vlasti není ani s němec-kým pasem bez rizika.

LAIK s e diví — PROFESOR žasne

r m

,^Nezřízený anúsovéúsmus jc nej-podstatnéjsím rysem čínské velmo-censké politiky a stále se stupňuje. Vezmeme-lí v úvahu- militarizaci ČLR., rozněcování masových psychóz o tom, že ..ze severu hrozí nebezpečí' (severem je mínén SSSR), odmítavý postoj k dílčím odzbrojovacím smlou-vám a. neochotu podílet se na. snižo-vání mezinárodního napětí, pak je patrné, že záměry maoistu jsou v protikladu se světovým politickým * - « vývojem.

R U D É P R Á V O , 25. 7. 1973

august 1973 D E M O K R A C I A V E X I L E s t r . 7

Po výméné českého ministra kultury'

Mnichovská dohoda u politiků a u filmařů

Když v únoru letošního roku ozna-čil zeť sovětského režizéra pražského puče z roku 1948, Zorina, V á -1 e k, ministr kultury zemské vlád) na Slovensku, kul turní politiku svého českého kolegy B r ů ž k a za „příliš dogmatickou", bylo jen otázkou týd-nu, kdy bude tento „Koniáš poinváz-ního temnu" — jak byl Miloslav Brů-žek nazván v jednom dopise z vlasti (viz min. vydání t. 1.) — vyměněn. Stalo se tak počátkem května, kdy se stal novým vládcem nad kulturním životem v českých zemí J U D r . Mi-lan K l u s á k.

Také jeho zeťovství je nadmíru prominentní ; jeho tchánem je gene rál Ludvík S v o b o d a , staronový president socialistického státu. Je jen přirozené, že Klusákovu činnost bu-dou měřit stoupenci i odpůrci oku-pačního režimu v Praze podle rozdí-lu ke kul turní politice jeho před-chůdce. Tím to ovšem nemá Klusák, vzdělaný filolog, právě lehké, oba tábory uspokojit nemůže. A tak mů-žeme očekávat opa t rný kurs, navenek liberálnější než byl dosavadní Brůž-kův, v zásadních otázkách však tvrdě neústupný.

Od prvého září budou v činnosti krajské Internátní střední školy pro pracujíc!, které mají režimu dodáva t spolehlivou stranickou inteligenci, jednoleté studium směru technického nebo společensko-vědního končí ma-turitou a ev. doporučením k před-nostnímu přijetí na vysokou školu.

Ona zdánlivá „l iberálnost" Svobo-dova zeťe, platícího i za soudružsky důvěrného spolupracovníka H u s á -k o v a, se poprvé projevila v právě uzavřené kulturní dohodě ČSSR s N S R . Nebo to lze říci také obráceně: protože pražskému režimu záleželo na takovémto ujednání v rámci vše-obecně-politické smlouvy s Bonnem, vymezující stanovisko k někdejši Mnichovské dohodě, dosadil na mini-sterské křeslo nevybíravého dogmati-ka elastičtějšího diplomata s několi-kaletou zkušenosti v O S N .

Pikantnosti kolem filmu

Přitom nepostrádá politické pi-kantnosti, že p rávě ve dnech, kdy zástupci bonnské v lády dojednávali ve vl tavské metropoli tu to smlouvu o neplatnosti Hi t le rovy dohody s Chamberlainem a Daladterern o roz-bití Československa, v pražských bio-grafech se začal předvádět dokumen-tární velkofi lm o Mnichovu „Dny zrady".

Brandtovi vyjednavači , měli-li čas a chuť i pozvání svých čs. par tnerů, museli v kinu přihlížet bez výhrad scénám, snažícím se dokázat , že všich-ni Němci v předválečné ČSR byli pro nacismus. Historická skutečnost není rak jednoznačná, jak po tv rzu je m. j. p rávě vyšlá kniha profesora dě-jin na univerzitě v Saarbrücken,

K a r e l B r o ž

Friedricha P r i n z e: „Wenzel Jaksch und Edvard Benesch, Brieje und Do-kumente aits dem Londoner Exil 1939-1945" (Nakladatels tví Wissen-schajt und Politik, Koln, 1973).

Druhou pikantnosti je osoba reži-zéra. O t a k a V á v r a, profesor fil-mové akademie a národní umělec, dekorovaný právě za jmenovaný film presidentem Svobodou, je majitelem ještě jiného vyznamenání — Svato-václavské orlice, kterou mu udělil — po dnech zrady — protektorátní ko laborant s nacistickým okupačním re-žimem, smutně proslulý ministr kul-tury Emanuel M o r a v e c!

Pravda i propaRanda V celku je Vávrův 4-hodinový film

s více než 100 herci a SC00 statisty objektivní alespoň autentickými texty Hit lera (v podání Gunnara M o 1 1 e-r a), Chamberlaina, sudetského vůdce Henleina, britského vyjednavače Run-cimana a západních velvyslanců. Ne-objektivní a nepravdivý je v pasá-žích, kde chce diváku namluvit , že to byli jen komunisté (v r. 193S měla

KSČ jen SO.000 členů), kteří v poli-tické a státní krizi onoho krušného podzimu neselhali, právě tak jako SSSR, jehož pomoc prý čs. buržoisu z egoistických tř ídních zá jmů odmít-la. Protože však toto fi lmové podáni zřejmě plně nepřesvědčovalo, byla do filmu dodatečně ještě zamontována řeč tehdejšího sovětského ministra zahraničí L i t v i n o v a ve Společ-nosti národů s nabídkou moskevské pomoci ČSR, splní-li závazky k ní Francie.

Vávrovo dílo je, přirozeně, proti sudetské (scény z pohraničí s brutál-ními Heinleinovými rváči), není však zacílené protiněmecké. A není ani protibenešovské. Proč by také mělo být, když president republiky ze dnů z rady (představovaný skvěle hercem P l e s k o t e m) učinil v letech po nich sovětským i domácím komuni-stům pomyšlení. Přesto vzbudil film kritiku i u oficielních čs. kruhů. Je vi-dět, že bolševickému režimu je a zů-stane propaganda důležitější než hi-storická pravda.

Bez hudby s Kar lem Aněer lem (DVE) — V kanadském Torontu zemřel 3. m. m. dirigent Karel

A n č e r l . Toronto Symphony Orchestra ztrat i la svého úspěšného kapel-níka, česká hudba svého vynikajícího interpreta.

65 let není dnes mimořádně vysoký věk, ale u bývalého šéfa Pražskc filharmonie platily roky strádání v nacistických koncentračních táborech dvojnásobně. Jeho rodiče, manželka a syn v nich zemřeli. Karel Ančerl je přečkal, nikoli však jako právník, jínrž se měl podle rodičovské představy stát, nýbrž jako vášnivý vyznavač nade vše povznášející hudby. Již jako gymnazista „chodil za školu" — tajné na pražskou konzervatoř .

Vlastní muzikální kariéru zaháji l v r. 1930 jako korepetitor u Her-manna Scherchena v Mnichově. Velké zjevy za dirigentským pultem, Klei ber, Walter a Furtwángler, maj í zásluhu na Ančerlově uměleckém růstu. Posledně jmenovaný vyznamenal nadaného žáka dovolením být přítomen všem zkouškám za 4-měsíčního pobytu v Berlíně.

Před II . světovou válkou i po ní byl zvěčnělý činný v Čs. rozhlase, v r. 195C — po Kubelíkově odchodu do exilu — se stal dirigentem na-šeho nejpřednějl ího orchestrálního tělesa. S Praikou filharmonií proslavil české hudební mistry téměř v celém světě. Do vlasti se z něj jednou ne-vráti l . Při sovětské invázi p rávě před 5 lety byl na pohostinském zájezdu v Americe a rozhodl se nejsa jinak odpůrcem komunistické v lády; zůstat na svobodném Západě, kam za ním mohla vy emigrovat i jeho rodina.

Ancerlova smlouva v Torontu měla vypršet až v r. 1975: neúprosná smrt ji předčasně vypověděla. . .

JOHN DANIUS: ZROD SATANO-VA ATOMU, brožované, celá trilo-gie 17,— § k dodání ihned.

Během roku 1973 vyjde, vázané v plámě, ilustrované, cena za. svazek 5,20 §. Díla K. J. Krušiny:

PAN DADÁČEK MÁ DOVOLE-NOU. detektivka.

ZEMNÍ BOUÉE, Horská záehr. služba.

ČESKÉ KNIHY V EXILU

DRUHÁ BOUÉE,

zahraničí.

vychází až

SVET JE STRAŠNÉ KRÁSNEJ,

členská premie zdarma pro odběra-

tele celé řady roku 1973.

Můžete objednat nebo napsat si o

bližší informace. Dodává LITERÁR-

NÍ KLUB, K. J. Krušina, Box 239,

5 — 125 02 HÁGERSTEN 2, Sweden

K U L T U R N Í Ž I V O T

V estiíit:

s D R . N . L O B K O W I C Z (41), byl m. m. znovuzvolen rektorem mni-chovské univerzity; 1S. 5. t. r. si jej postavila v čelo její nová čs.-německá vědecká instituce „Gescllschaft zuř Forderung der Forschung Uber dic Tschcchoslowakei", jejímiž členy se stali významní západoevropšt í bolie-misté a řada českých a slovenských vědců v exilu. Tajemníkem Společ-nosti je dr. A. K u s á k , byv. šéfre-daktor Studenta.

E P R O F . 1. NĚMEC, přednosta oddělení theologických studií na Ro-semont College ve Fhiladelfii, získal od American Philosophical Society stipendium k napsání studie o pova-ze sblížení křesťanů a marxistů v ČSSR v r. 1%8; táž společnost vydá vbrzku jeho anglickou knihu o vzni-ku Československé církve v r. 1920 „The Czcchoslovak Ilcresy and Sehisrn".

a PETER VLČKO, podplukovník gen. štábu I. Čs. a rmády ve Sloven-ském národním povstání před právě 29 lety, v srpnu 1944, vydal histo-rický dokument o tomto vojenském odboji k obnovení ČSR. Kniha „In the Shadow oj Tyranny" (859 stran, 8 8,95) vyšla ve Vantage Press, Inc., 516 West 34tli Street, New York, N . Y. 10001, USA.

a K A R E L SOV1ČEK, houslový virtuos, který přišel po srpnu 1968 do NSR, se př ipravuje po velkých úspěších na koncertu české hudby 5. 6. v Duisburgu a na wagnerovském festivalu v Bayreuthu na říjnové kon-certní tourné Itálií.

Ve, ulaAtl:

n V Á C L A V N E U M A N N dirigo-val v rámci „Pražského hudebního jara" čs. premiéru 6. symfonie Hanse Wernera H a n z c - a , složenou pro Kubu a předvedenou poprvé v H a -vanné v r. 1969; dirigent téměř po-lovinu skladby seškrtal, nicméně část posluchačů ji nevydržela vyslechnout do konce.

0 P R O F . V L A D I M Í R R U M L , ře-ditel Ústavu marxismu-lenínismu pří CV KSČ, byl ustanoven předsedou v červnu založené Socialistické akade-mie ČSSR, jež je pokračovatelkou rmutr.é proslulé Společnosti pro šíře-ní politických a vědeckých znalosti z r. 1952. '

S O T O M A R K R E J Č A čeká zat ím marné na kladné vyřízení žádosti ví-deňského divadla v Josefové, aby mu pražský režim po loňském zákazu činnosti jeho Divadla za branou do-volil alespoň inscenovat Čechovova .Racka" k zahájení podzimní sezóny

v Rakousku. B A D O L F H O F F M E I S T E R , bás-

nik a mal í ř , v letech 1949-1951 vel-vyslanec v Paříži, profesor o b o r u ' kar ika tury při Akademii vý tvarných umění, předseda svazu umélců a čs. sekce P E N - C l u b u , zemřel koncem m. m. v P raze ve věkp 71 let.

str. 8 D E M O K R A C I A V EXILE august 1973

S L O V A N S K Ý M

j . V Ë T E M

Při své nedávné návštěvě v USA oznámil Brcžněv, aby učinil do-jem na intervenující senátory, že le-tos se smí vystěhovat ze SSSR 60.2CD židů. Ve skutečnosti bylo vystaveno v prvé polovině t. r. o 80Q emigrač-ních vis méně než v témž časovém úseku 1972. V červnu m. r. opustilo SSSR 3.500 židovských občanů, letos v červnu jen 2.400.

-fc Zástupce sovětského leteckého atašé ve Francii, Jevgenij M i r o n -k i n e, byl o letošním mezinárodním leteckém dnu v Paříži zatčen v okam-žiku, když se pokusil odcizit vysta-vovaný elektrotechnický přístroj. Musel okamžitě opustit zemi.

V Sovětském svazu je každý jedenáctý občan starší 18 let v ko-munistické straně, která má podle nejnovějších údajů 14,330.000 členů a 490.000 kandidátů. Počet stranic kých příslušníků stoupl za poslední 2 roky o 366.000. V m. r. tvořili děl-níci 57,3%, středoškoláci a akademici 59 ,9% členstva.

Ruský básník Josif B r o d s k i j, vypovězený m. r. ze SSSR a žijící nyní v USA, dostal finanční příspě-vek bavorského ministra kultury, H . M a i e r a, aby mohl uskutečnit na Bavorské akademii večer své lyriky-Ministerstvo zahraničí v Bonnu ozna-čilo předt ím návštěvu exilního lite-ráta za nevhodnou.

Za předsednictví maršála T i t a byl zbaven 12. 6. t. r. funkcí šéf ju-goslávské tajné služby, generál Ivan M i s k o v i č (53). V r. 1966 byl zodpovědný za odstranění Al. R a n -k o v i č e, jehož agenti zvídali i v blízkosti d iktátora .

Ústřední orgán Lidové armády Jugoslávie, Front, pokračuje v ostré kampaní proti náboženství. Nejnově-ji citoval k jejímu posílení německé-ho filosofa Friedricha N i e t s c h e -ho: „Bůh je mrtev, zavraždili jsme ho". Toto je prý „celkové poznání lidstva v prostých, poněkud zvláštně znějících slovech",

-fr Přes tuto protináboženskou propagandu se marxistickému režimu v Jugoslávii nepodaři lo potlačit ná-boženský život. N a o p a k : katolička církev ve Slovinsku právě zazname-nala rekordní počet v červnu vysvě-cených novoknězí , 42 světských a 1~ řádových. Při 1,5 nul. slovinských katol íků je to jedna z nejvyšších kvót v celé katolické církvi.

V Polsku byla nedávno zrušena cenzura listu Trybuna ladu a Polyti-ka. Osta tn í publikace, divadelní hry, f i lmy a dokonce i úmrtn í oznámeni (!) podléhaj í i nadále kontrole 317 cenzurních orgánů.

Po studené válce - horký mír ® str. 1

„Výborné. Francouzská ,jorce de frappe' přejímá tedy vědomé povin-nost chránit bezpečnost a nezávislost západní Evropy."

„Ano, pane šéfredaktore. V tom je za jedno s Velkou Británií. Ale je to v souhlase i s vůlí USA, jejichž president při nedávném rozhovoru s britským ministerským předsedou — o čemž se málo ví — vytvořen ochranného štítu atomové sebeobrany pro 80. leta evropským spojencům přímo doporučil. President P o m p i d o u a jeho vláda s ministerstvem zahraničí na Quai d 'Orsay a obrany v Rue Dominique jdou nyní důsled-ně za tímto cílem, i když Američané — jak se v těchto ministerstvech t. č. s patřičnou dávkou ironie říká — by rádi láhev šampaňského, které jim trochu uteklo, znovu naplnili. Když se Brcžněv s Nixonem dohodli, že vypustí a tomovou válku mezi svými zeměmi jako strategickou eventu-alitu z politické koncepce, ztrat i la Evropa dřívější americký ochranný štít .nukleárního odstrašeni" nepřítele. Energický Pompidou se proto vě-domě snaží ,odstrašit ' Sověty manifestovanou vůlí k nejúčinnější obraně. Proto přijal demonstrativně v předvečer Brežněvova příletu z Washing-tonu do Paříže všechny tři velitele k nasazení př ipravených atomových ponorek se 16 raketami s dostřelem 2.500 km a s intenzitou 22krát větší než byla bomba na Hirošimu; a proto armádní ministerstvo uveřejnilo současně zprávu, že Francie bude mít do dvou let rakety, jež mohou za-sáhnout kteroukoli oblast Sovětského svazu."

„Toto považuji za jedinou řeč, Monsieur Michel, které Kreml rozumí. Studie Pentagonu, podle níž se může západní Evropa účinné bránit 3 mě-síce bez atomových zbraní, vzbudila v Moskvě jen úsměšky a v hlav-ním stanu Atlantického společenství skleslost; jeho vrchní velitel, ameri-cký generál Goodpaster, si nemohl odpustit poznámku o ,zkrášlu-jících retuších'."

„Prostě, B r e ž n ě v se musel při zastávce ve Francii po svých pře-dešlých triumfech přesvědčit, že Pař íž není ani Bonn ani Washington.

POKRAČUJEME V TRADICI

Po velkém úspěchu v loňském roce vyjde letos v říjnu rozšířený, IGO-ti stránkový- KALEX 74

bohatě ilustrovaný kalendář československého exilu.

Najdete v něm zábavu, poučení a mnoho cenných informací.

Cena kalendáře 16,80 DM, včetně poštovného. Platby předem me-zinárodní poštovní poukázkou na adresu Kalexu, převodem na konto Nr. 387/23434 u Bayerische Hypotheken und Wechsel Bank München, nebo na dobírku (kromě Velké Britanie a zámoří).

KALEX. 8 München 5, Pestalozzistrasse 13, BRD OBJEDNÁVKY A PLATBY MTCZETE ZASÍLAT UZ DNES!

A tak musel hotový návrh přátelské smlouvy s Francií strčit opět do ak tovky a uložit v kremelském archivu."

„Mohl byste, Monsieur Michel, vysvětlit našim čtenářům, v čem tkví příčina tohoto náhlého zvratu v postoji vaší vlády, donedávna — pro-miňte mi ten výraz — flirtující s Moskvou?"

„Náh lý zvra t nenastal, pane šéfredaktore, v politice francouzské, nýbrž n ě m e c k é , v postoji a krocích Brandtovy v lády v Bonnu. Řeknu to velmi otevřeně: mnoho Francouzů se obává, že N S R za jde ve své ,nové východní politice' dále než je jí zdrávo. To by ale ještě byla jen její věc — jenže dnes ide již také o celou západní Evropu. Po dohodě Nixona s Brežněvem, která zavání novou J akou , ba „Super jakou" , jak ř íkaj í ně-kteří bystří pozorovatelé, hrozí nebezpečí, že levicová vláda v Bonnu se dostane časem do takové závislosti na Sovětském svazu, že jím bude z n e u t r a l i z o v á n a , jak je t o jeho dávným cílem."

„Ještě z doby před vyhlášením neutrálního statutu Rakouska, po jehož vnadivém vzoru měla být také NSR vytržena ze západo-evropského spo-lečenství."

„Jenže je rozdíl mezi výhodnou neutralitou malého rakouského státe-čku a neutrali tou hospodářské velmoci Západn ího Německa. T o by byl t akový přesun sil na kontinentě i v celém sváté, že mu nutno zabráni t , a to i v zá jmu porobené Evropy východní ."

.JDěkuji Vám, Monsieur Michel, za tato moudrá i přátelská slova." „Jestli si někdo zaslouží díku, pak je to především nás ministr zahra-

ničí J o b e r c . ,nekompromisní antikomunista ' , jak se sám označil, z a svou řec v Helsinkách, v níž zdůrazni l , že p ravé bezpečnosti nebude na evrop-ském kont inentě tak dlouho, dokud jeho část musí ží t v nesvobodě. A po tom také křesfensko-demokrat ičký or ientovaný předseda s t rany De-mokratického středu, Jean L e c a s u e t , k terý v Ná rodn ím shromážděni nedávno prohlási l : .Velkým nebezpečím je richá dohoda Ameriky se So-věty o nynějším rozdělení Evropy . T o je nová Ja i t a . Jen Spojená Evropa máze b ý t mocí. která se sama ubrání— P r o nedostatečný důraz při vý-stavbě Evropy mohli bychom mí t nyn í lehko p o studené válce — horký mír ' . "

POLITICKÝ BAROMETR

5 let po sovětském vpádu do CSSR se svět tváří, jako by se 21. srpna 1!)G8 bylo nechumelilo. Kde sc to bude musit asi chu-melit parašutisty Rudé armády, aby se svět probudil? V dnešní situaci nemůže náš redakční ba-rometr ani na vrcholu létu uka-zovat na jasno.

daetehum autem. miAea...

Sovětský spisovatel a historik, An-drej A m a I r i k, autor knihy „Mílie se SSSR dožít roku 1984?", v níž předpovídá válku s Čínou a zhrou-cení bolševického panství nad vý-chodní Evropou, byl těsně po odpy-kání tříletého žaláře za tuto opovaž-livost m. m. znovu odsouzen na dal-ší 3 roky pro „osočování Sovětského svazu".

U ,,Berlínské zdi" byl m. m. za-střelen další mladý uprchlík. Výcho doněmecký režim, překvapený ostrou reakcí v NSR, poslal 21. 7. do Zá-padního Berlína 18-letého K. Gomer ta, jako živý „důkaz", že nikdo ko-munistickou policií zavražděn nebyl.

V Rudé Číně byl 4. dubna t. r. ukřižován zfanatizovanými maoisty domácí katolický duchovní Alexan-der Chang za to, že sloužil pří svém stříbrném kněžském jubileu msi pro své věřící.

„Caeterum autem censeo... Ostatně soudím, že K O M U N I S M U S MUSÍ BÝT ZNIČEN!"

vychází každý druhý mésíe, únorem počínajíc.

ŠÉFREDAKTOR a odpov. zástupce: J a r o s l a v K u s ý

REDAKCE: V. Blanická, K. Brož, J. Kuneíř, V. Portáá, J. Srnrek

ADRESA: 8 München 19, V/inthír-strasse 33/11, Oermany

PŘEDPLATNÉ: 15 DM v Německu, v zámoří letecky 6 S nebo ekvivalent KONTO: 75/26931 u Deutsche Bank, München, Zweigstelle Rotkreuzplatz TISK: Druckgenossenschaít .Cicero',

München 80, Zeppelinstrasse 67

HERAUSGEBER und verantwortlich für den Inhalt: Jaroslav Kusý

ABSENDER: , Demokracie v exilu" 8 München. Winthirstr. SS. Germany

«

• • " l g - > r . v v \

* « •» * » »

. M .. C 1 j V - w V ' » . l

A J *, * % « «, i

' ' u .

.. . r v. • L . , i -,y k | . . i»*

J C • «. . f ^ *« - A 4 * «

s* K ' , 1' 1» m! * iik^ <ř t * * 14

m 4

« y t , r , V n - * f " rt a r r * * "

• » » ' ^

• • - L 2 & ? ; y ; t . ' L ť l . JES

' f * / I » • < • «• j . » • « /

" ' T * ' ' ř ^ f - « . . * i , , . 4 V , / . .

T 4 '

r - í s s ü r t f j f l W W

¿.y i « / \ s h j

u> - â s é > 'd fiKimodni postai piégt, m^Mntat t áo

pis? s adresu asi a t ^ asi rntat ; es aie rnůstraltori, O

^ ¡ n r s " ' W i ü 1 * * « • • y " û ? > • i r

w , » * * « > -i

^ y » - 4 - f y » ^ - r ^ f i f 7 ' >

f * i j i1 j 1 -> » i v ,J , ,

W , ! • • L' A . t " ;. r';?l • i i f ! * ) r

a »

• f ' M

/ ' ' > i 13 W r - A 1 ; í l i U - »'V v " ,