Jak zajistit zdravotn (a sociln) pi o strnouc populaci?V EXKLUZIVN DISKUZE POUZE NA STRNKCH ZDRAVOTNICKCH NOVIN 2

Systm zdravotn pe podle Lka pro reformu

Ven esk vdy tma letonho lta

Pilotn projekt hlen nedoucch ink

Nvrh koncepce rozvoje a uplatnn DRG dl prvn

4 5 63

ZDRAVOTNICK NOVINY ronk 58 slo 30 14. z 2009cena 26 K pedplatn 19 K www.zdravky.czODBORN FRUM ZDRAVOTNICTVA SOCILN PE

V tomto vydn Kongresov list

Pt odbornch mluvch a stnovch mistr zdravotnictv pti po-litickch stran odpovd na naich strnkch postupn na pt ot-zek tkajcch se budoucnosti eskho zdravotnictv (prvn dl jsme pinesli v minulm vydn ZN). Kad tma uvdme redaknm materilem rekapitulujcm souvisejc fakta a statistick data.Populace R i cel Evropy strne a strnout nadle bude. To je zkladn mantra opako-van demografy, sociology i ekonomy v po-slednch letech stle astji. Jak vrazn vak toto strnut bude a jak se to projev v nro-cch na veejn rozpoty i na systmy zdra-votnho a socilnho pojitn?

Osmkrt vce tch nejstarchZkladn informace meme najt v pro-gnze vkov struktury obyvatelstva R, vypracovan eskm statistickm adem (viz graf 1), a tak v prognze populanho vvoje R (Burcin, B., Kuera, T. (2004) No-v kmenov prognza populanho vvoje esk republiky (20032065). Demografi e 2004, ro. 46, . 2, str. 100111). Ve stedn, tedy nejpravdpodobnj variant zde mj. nachzme nsledujc sla:1. Pedpokldan vvoj plod nosti:V 2010 1,34 dtte na 1 enu.V 2065 1,68 dtte na 1 enu.Prognza pedpokld, e celkov plodnost doshla svho minima ji v roce 1999, a pro-to se bude zvyovat. Ani tak vak nebude dosaeno hranice 2,1 dtte na 1 enu, kter zajiuje prostou reprodukci populace.2. Pedpokldan vvoj mrtnosti:V 2010 nadje na doit pi narozen

74,1 roku (mui), resp. 80,3 roku (eny).V 2065 nadje na doit pi narozen

84,0 roku (mui), resp. 85,8 roku, (eny).3. Pedpokldan vvoj celkovho potu obyvatel:V 2010 10,31 mil. obyvatel R.V 2065 9,72 mil. obyvatel R.4. Zmny vkov struktury obyva tel-stva:V 2010 prmrn vk v R 41,1 roku, pi-

tom obyvatel v pedproduktivnm vku 14,3 %, a obyvatel v poproduktivnm vku 22,5 %.

V 2065 prmrn vk v R 47,7 roku, pi-tom obyvatel v pedproduktivnm vku 13,7 %, a obyvatel v poproduktivnm vku 35,7 %.

Nejvraznjmi zmnami projdou nejstar vkov skupiny. Poet obyvatel ve vku

75 a vce let bude v horizontu prognzy vce ne trojnsobn a nejstarch senior by mlo bt dokonce osmkrt vce ne v roce 2002.

O em vypovd index st?Krom vraznho nrstu potu obyvatel ve vkov skupin 65 a vce let bude pro bu-douc vvoj, zd se, urujc zmna pomru tzv. indexu st, tedy podlu potu obyvatel, kte budou odkzni na zajitn zdroj po-pulac v ekonomicky aktivnm vku (20 a 65 let). Podle Zprvy o stavu, vvoji a vhle-du zdravotnictv v R, kterou v roce 2008 vypracovali odbornci projektu Kulat stl k budoucnosti fi nancovn zdravotnictv, vzroste tento index do roku 2050 ze stva-jcch 22 % na 45 %, pi nejmn pznivm vvoji dokonce a na 76 %.Samotn index st je podle odbornk Ku-latho stolu defi novn normativn na zkla-d kalendnho vku. Jeho reln ekono-mick podoba vak bude urovna prmr-nm zahjenm ekonomicky aktivnho vku (absolvovnm vzdlvn) a jeho ukone-nm (odchodem do starobn penze). Ne-pochybn lze oekvat pozdj zahjen ekonomicky aktivnho vku. To povede mi-mo jin ke zven indexu zvislosti mlad generace (kter bude dle zvisl na podpo-e ekonomicky aktivn populace). Tento po-sun me bt vyrovnn pozdjm odcho-dem do dchodu, pokud nebudou ekono-micky vytveny pobdky k pedasnmu ukonen ekonomicky aktivnho ivota potencil aktivnho ekonomickho vku se bude zvyovat v souvislosti s prodluujc se dlkou ivota. Pozdj odchod do dchodu proto me nrst indexu st vrazn snit.

Jak udret daovou zt pod kontrolou?Dopady strnut obyvatelstva, zvyujcch se nrok spotebitel na rove zdravot-nch slueb a rozvoje novch technologi na systm veejnho zdravotnho pojitn se ve svch analzch ji ped minulmi par-

lamentnmi volbami zabvalo obansk sdruen Reforma zdravotnictv forum.cz (viz grafy 2 a 3).Vinou strnut obyvatelstva dojde podle tto analzy i k vznamnmu zmenen vymo-vacho zkladu pro odvody na veejn zdra-votn pojitn. Pi zachovn systmu fi nan-covn zdravotnictv, zaloenho zejmna na zdann plat, povedou ve uveden vli-vy k nenosnmu zven daov zte, pedevm nklad na pracovn slu.Ministerstvo zdravotnictv, veden T. Juln-kem, se v nvaznosti na uvedenou analzu pokusilo vytvoit prvn ucelenou koncepci reformy s clem zachovat veobecnou do-stupnost zdravotnch slueb i v ptch de-setiletch, a pitom nezvyovat vdaje na zdravotnictv z veejnch rozpot, tj. ne-zvyovat daovou zt. Clem bylo zven efektivity cestou narovnn vlastnickch vztah a regulovan konkurence ve zdra-votnm pojitn a poskytovn zdravotnch slueb, co povede k vznamnmu zven efektivity. Veobecnou dostupnost zdravot-n pe by mlo zajistit pokraujc fi nanco-vn vtiny zdravotnch slueb z veejnch

zdroj, povinn zdravotn pojitn a sou-krom pspvek na nkup pe nad rozsah tohoto pojitn.Jak tedy zajistit zdravotn (a sociln) pi o strnouc populaci? Z odpovd zstupc politickch stran (v abecednm poad podle nzvu) vybrme:SSD MUDr. David Rath: Csa Fran-tiek Josef I. by v roce 1910 tak urit ne-trefi l, jakm vzvm a problmm bude e-lit zem jeho monarchie v roce 1950. Jsem tud pesvden, e efektivn een me-me dnes hledat tak pro ptch pt i ma-ximln 10 let a vahy, co bude se seniory okolo roku 2050, jsou pouhou rozcvikou pro nai fantazii. Nevme toti, jak se bude vyvjet poet nov narozench dt, co je veliina citliv reagujc na vvoj spolenosti a populan opaten vldy. Chytr propo-pulan opaten jsou ten nejlevnj a nej-innj lk na strnut populace.KDU-SL Ing. Ji Carbol: Kad refor-ma, kter bude chtt doopravdy mnit sys-tm k lepmu, mus zvit podl sttu na veejnm zdravotnm pojitn. Domnvm se, e prvnm krokem by mlo bt stanoven

celkovch vdaj na zdravotnictv v mini-mln vi 7 % HDP.KSM Mgr. Soa Markov: Zkladn odpovdnost mus nst nadle stt, kter stanov pravidla a uin potebn legislativn opaten, vetn nezbytnch kontrolnch mechanism. Financovn tto pe by m-lo bt vcezdrojov stt, kraje, obce s monost doplkovch soukromch zdro-j, ovem pouze podle fi nannch monost jedince nebo jeho rodiny.ODS Bc. Marek najdr: Dodnes ne-existuje inn a funkn propojen sociln a zdravotn pe, piem drtiv vtina klient potebuje oboj a je v praxi nemon mezi tm stanovit hranici. Stvajc resor-tismus projevujc se oddlenm typ za-zen a oddlenm fi nancovn je neefektivn, a kodliv. Potebujeme defi novat posky-tovatele a zajistit takov fi nancovn z jed-noho zdroje, kter v sob bude zahrnovat innosti jak oetovatelsk, tak vkony so-ciln pe. Pokud jde o ryze zdravotnick zazen, potebujeme vce kapacit nsled-nch lek, paliativn a domc pe na kor lek akutnch a potebujeme i tomu odpovdajc zmnu struktury hrad zdra-votnch pojioven.TOP 09 MUDr. Vladimr Pavelka, MUDr. Rudolf Zajac: een vidme ve vy-tvoen komplexnho systmu sociln--zdravotn ochrany obana, kter bude mt zajitno fi nancovn zdravotnch i socil-nch slueb prostednictvm jedn instituce. Cesta k tomuto cli je nejednoduch. Je te-ba pesnji defi novat pojmy zdravotn pe, oetovatelsk pe, specifi kovat kompeten-ce sester. Zmna se dotkne asi pti zkon. jak............................................vce na stranch 2 a 3

Graf 3: Strnut obyvatelstva a veejn zdroje

V p

roce

ntec

h vy

m

ovac

ho

zkl

adu

Zdra

votn

p

e dn

en

ho ro

zsah

u

Objem zdravotn pe, kter lze pokrt z veejnch zdroj (pi zachovn souasn sazby pojistnho 13,5 %)

Budouc sazba pojistnho a celkov daov zaten pi pokryt souasnho objemu poskytovan pe

Graf 2: Strnut obyvatelstva a veejn zdravotn pojitn

Zdro

j gra

f 2

a 3

: Ref

orm

a zd

ravo

tnic

tv

foru

m.c

z, p

reze

ntac

e P.

Hro

bon

, 2

005

Dopad na vdajovou strnku

Posun 27 % obyvatelstva do vkovch skupin nad 65 let(celkem 43 % oproti dnenm 16 %).

Nklady na zdravotn pi jsou ve vkovch skupinch nad 65 let 4krt vy ne u 3040 letch.

Vdaje systmu veejnho zdravotnho pojitn na zdravotn pi

Pjmy systmu veejnho zdravotnho pojitn vetn platby sttu

Snen podlu populace v ekonomicky produktivnm vku o 15 p. b. (ze 71 % na 56 %).

Nrst potu sttnch pojitnc z 5,7 mil. osob na 6,6 mil. osob.

2050 (pi cench roku 2003 a vkov struktue obyvatelstva 2050)

2003 2003 2050 (pi platech roku 2003 a sazb 13,5 % a vkov struktue 2050)

Dopad na pjmovou strnku

1,0

0,8

0,6

0,4

0,2

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100

vk

rok 2006 rok 2050

pod

l v %

Zdro

j:

S

Graf 1: Reln a pedpokldan vkov struktura obyvatelstva R v letech 2006 a 2050

mui

eny

Vdaje na zdravotnictv, kter bude-me schopni pokrt z veejnch pro-stedk pi zachovn souasn sazby pojitn 13,5 % (zahrnuje platbu st-tu za sttn pojitnce rostouc v ase jako prmrn hrub mzda a investi-n vdaje z veejnch rozpot zvyu-jcch se v ase jako infl ace).

2 Zdravotnick noviny ronk 58 slo 30 14. Z 2009 z domova

www.zdravky.cz | ronk 58, slo 30, 14. z 2009 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, telefon +420 222 352 576, fax +420 222 352 572 fredaktor: Jan Kulhav, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | redakce: Mgr. Tom Polk, zstupce fredaktora, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapkov, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | Mgr. Ji irok, vedouc Lkaskch list a odbornch ploh ZN, jiri.siroky@ambitmedia.cz | spolupracovnci redakce: Mgr. Josef Gabriel, PharmDr. Jana Milerov | grafick prava: Jindich Studnika | jazykov redakce: PhDr. Eva Wiazov

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | pedseda pedstavenstva: Ondej Novotn | fredaktor zdravotnickch titul: Jan Kulhav, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz | obchod: Roman Panc, obchodn editel, roman.panc@ambitmedia.cz | Mgr. Dana Stripaiov, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz | Mgr. Milue Zavelov, key account manager, miluse.zavrelova@ambitmedia.cz | tisk: AHOMI, s. r. o., U Loue 579, 250 67 Klecany | distribuce: PNS, a. s. | pedplatn R: POSTSERVIS, oddlen pedplatnho, Podbradsk 39, 190 00 Praha 9, fax +420 284 011 847, postabo.prstc@cpost.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | pedplatn SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorsk 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena vtisku: 26 K, ron pedplatn: 551 K / 56,25 (1696 Skk) | registrace: MK R E 18649

Uzvrka tohoto sla 10. z 2009. Pt slo vychz 21. z 2009 s plohou Kongresov list. | Voln neprodejn, ureno odborn zdravotnick veejnosti. Petisk a jakkoliv en je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevydan pspvky se nevracej. Redakce neodpovd za jazykovou sprvnost inzert. | Copyright Ambit Media, a. s., 2009

SSDMUDr. David Rath:

Pokud se nic nezmn, tak okolo roku 2050 bychom mohli mt vn problm s velkm nrstem procenta senior ve spolenosti. Mus vak platit premisa, e se po tu dobu nic nezmn, co je bhem ptch 3040 let skutenost takka nereln. Csa Frantiek Josef I. by v roce 1910 tak

urit netrefil, jakm vzvm a problmm bude elit zem jeho monarchie v roce 1950. Jsem tud pesvden, e efektivn een meme dnes hledat tak pro ptch pt i maximln 10 let a vahy, co bude se seniory okolo roku 2050, jsou pouhou rozcvikou pro nai fantazii. Nevme toti, jak se bude vyvjet poet nov narozench dt, co je veliina citliv reagujc na vvoj spolenosti a populan opaten vldy. Chytr propopulan opaten jsou ten nejlevnj a nejinnj lk na strnut populace. Je to i recept, kter nabz sociln demokracie. Nevme dle, jak se bude vyvjet migrace a zda bude pnosem, i sama o sob velkm problmem. Nevme, jak se budou vyvjet technologie, a tud jak poroste efektivita lidsk innosti. Nevme, jak koncept zdann ve svt zvtz, tud jak bude mra solidarity. Neumme odhadnout nepedvdateln iveln katastrofy, vlen konflikty i teroristick toky zbranmi hromadnho nien. To ve me zmnit svt k nepoznn. Jak je tedy een otzky pe o seniory v ptch zhruba pti letech? Nutno ci, e v tomto obdob k dn dramatick zmn v demografick struktue na zem nedojde, tud budeme stle eit dnen situaci. Pokud chceme zajistit kontinuln rst kvality pe o seniory, tak musme napravit chyby Topolnkovy vldy, kter omezila pjmy sociln sfry tm, e zavedla stropy socilnho pojitn pro lidi s msnm pjmem vym ne cca 70 tisc korun. Dle omezila pjmy sttnho rozpotu tm, e nesmysln snila firmm dan, a tak zhruba 30 miliard ron miz teba z bohatnoucch bank a jinch finannch instituc, a to k jejich zahraninm majitelm. Stropy byly zavedeny i pro odvody zdravotnho pojitn a Topolnek tak snil platby sttu za sttn pojitnce v celkov vi cca 8 miliard ron. Pokud se alespo st tchto prostedk do sociln a zdravotn sfry vrt, pak nebude vt problm s trvalm zlepovnm kvality pe o seniory. Je to jednoduch: bu budeme odpoutt dan nejbohatm, nebo zachovme pedtopolnkovskou mru solidarity a budeme mt penze na zajitn kvalitn sociln a zdravotn pe.

KDU-SLIng. Ji Carbol:

Otzky poloen v nzvu se dotkaj nkolika problm. Nejprve je teba ci, e zdravotn a sociln pe se nkdy pekrvaj a napklad v oblasti nsledn pe spolu mohou i zce souviset. Nejastji skloovanou otzkou

v sociln oblasti, kter spad pod ministerstvo prce a socilnch vc, je otzka starobnch dchod tak, aby nebyl naruen kehk sociln smr. Teprve pak otzka pomoci nezamstnanm, rodinm s dtmi, invalidnm a postienm obanm. V tom vidm naprosto zsadn rozdl oproti zajitn zdravotn pe pro strnouc populaci u ns. Sociln situace samozejm me znan ovlivovat zdravotn stav nejen jednotlivc, ale i nkterch skupin obyvatelstva, a sociln pe m velmi irok rozsah a je ve sv podstat solidrn k handicapovanm i invalidnm. Naproti tomu sociln s me bt i pedmtem kritiky pi monm naduvn i zneuvn. Zdravotn pe samozejm tak, ale jej zneuvn nebo takzvan naduvn, s nimi nedvno operovalo ministerstvo zdravotnictv, kdy zdvodovalo zaveden poplatk ve zdravotnictv, rozhodn nebyly faktorem, kter by vznamn ovlivnil rove zdravotn pe, vetn jejho vznamnho zkvalitnn. Je jasn, e s lep rovn a kvalitou je odborn zdravotn pe stle dra. Nov lba a pikov pstroje, vetn jejich obsluhy, a nov modern lky jsou pirozen dra. Pitom ale zaten obyvatel esk republiky odvdjcch dan je u v rmci Evropy srovnateln, spe patme k zemm s nejvym daovm zatenm odvdnm na zdravotnictv. Tudy cesta nevede. Na zajitn zdravotn pe o stle vt poet strnoucch obyvatel se rozhodn bude vce podlet stt. Tady je dluh, kter nebyl dlouhodob een. Jde nap. o platby sttu za tzv. sttn pojitnce. Stt plat pojistn za dti, dchodce, nezamstnan, handicapovan, tedy lidi, kte zpravidla bez svho zavinn spotebovvaj nejvt dl zdravotn pe. Odborn odhady hovo o takka 80 %. Sttn platby za tyto sttn pojitnce ale tvo

pouze asi 23 % pjm pojioven. Stt plat svj pspvek do pojistnho ve vi 13,5 % z prmrn mzdy za msc u zamstnanc z celkovch 25 % hrub mzdy. Kad reforma, kter bude chtt doopravdy mnit systm k lepmu, mus zvit podl sttu na veejnm zdravotnm pojitn. Domnvm se, e prvnm krokem by mlo bt stanoven celkovch vdaj na zdravotnictv v minimln vi 7 procent HDP.Dalm problmem je zajitn kvality celho systmu, hlavn jeho ptee, tedy nemocnic. Jet ped nkolika lety systm nemocnin pe fungoval kvalitativn obstojn. V Praze a nkolika velkch mstech byla pikov specializovan pe. V krajskch mstech potom pe specializovan a asto i fakultn nemocnice. Prakticky kad okresn msto mlo vce mn kvalitn nemocnici, kter garantovala obanm srovnatelnou rove zdravotn pe. Vetn leben pro dlouhodob nemocn, porodnic a nkterch specializovanch pracovi. Privatizac nemocnic se v poslednch letech zaal systm rozkldat jaksi zevnit, byl stle vt tlak opustit nevdlen, i kdy sttem garantovan obory. Julnkova reforma pak systm zaala rozkldat zevn tlakem na plonou privatizaci. Snaha zavst plon poplatky a zvit tak spoluast pacient za kadou cenu, nemohla dopadnout dobe. Je pravdou, e v nkterch vysplch zemch je spoluast pacient na lb vt ne u ns (v Nmecku asi 20 %), pacient vak zskv kvalitnj pi, zatmco v Julnkov experimentu nikoliv. Spoluast formou regulanch poplatk byla u ns prost nesystmov. Pi t pleitosti lze proto opt nastolit otzku po smyslu tzv. regulanch poplatk v R, kter se vrazn vymykaj obvyklm regulacm v jinch zemch EU. V roce 2008 bylo za n vybrno pes 5 miliard korun, vtinou od dchodc a dt do 5 let (cca 80 %). Ti za sv nemoci zpravidla pmo nemohou a vyeten, lky a nvtvy odbornch zazen jim ordinuj lkai, nikoli oni sami. Ve vysplejch zemch, co se rovn zdravotnictv te, stt vynakld vt prostedky, a to vznamn. Podl vdaj z HDP na zdravotnictv je u ns okolo 6,7 %. V Nmecku i Francii a Rakousku se pohybuje od 9,1 % do 9,7 %. Tm chci ci, e dopady budoucch vych finannch nrok na nae zdravotnictv mus bt vsledkem konsenzu a vc vech zainteresovanch. Nikoli jen majitel zdravotnickch zazen a zdravotnch pojioven. Proto ppadn naven nklad mus bt srovnateln zatu

jc pro srovnateln pjmov skupiny obyvatelstva. Naven dan odvdn jako zdravotn pojitn je mon jen tehdy, kdy bude jasn respektovat rozdln pjmov skupiny. Nap. rodina se dvma dtmi a pjmem okolo 36 000 K hrubho vynakld na sociln a zdravotn pojitn zhruba 7000 K msn, to je ron okolo 1620 % pjm. Dal zaten u je mon jen omezen, a to s pihldnutm k dosaiteln ivotn rovni. Je jasn, e mezi rznmi pjmovmi skupinami nikdy nebude rovnost, ale dodaten nklady na zdravotnictv mus bt srovnateln, jinak vznikne skuten dvourychlostn pe. Nen mon pipustit, aby tu v budoucnu fungovala pe privtn pro majetn a pe jin pro ostatn. Dky Julnkov reform u vme, co nechceme a jak si budoucnost naeho zdravotnictv nepedstavujeme. Je nutno najt obecn konsenzus a dlouhodob een. Vetn ministra, kter by poval veobecn cty a tyto reformy zattil.

KSMMgr. Soa Markov:

Zajitn dstojnho ivota i kvalitn zdravotn a sociln pe pro strnouc populaci zce souvis se zajiovnm tto pe pro vechny obany esk republiky. KSM v tto souvislosti pln podporuje ustanoven l. 31

Listiny zkladnch prv a svobod, kter je soust platn stavy: Kad m prvo na ochranu zdrav. Oban maj na zklad veejnho zdravotnho pojitn prvo na bezplatnou zdravotn pi a na zdravotn pomcky za podmnek, kter stanov zkon. Zdravotnictv je tedy veejnou slubou a kvalitn zdravotn pe mus bt dostupn vem, tedy i narstajcmu potu senior. Z povinnho veejnho a hlavn solidrnho zdravotnho pojitn mus bt hrazeny vechny vkony nutn pro udren zdrav a ivota. Pi tto pleitosti povauji za potebn pipomenout vsledky analzy projektu ministerstva zdravotnictv Kulat stl k budoucnosti financovn zdravotnictv v esk republice, ze kterch vyplvaj pozitiva a negativa eskho zdravotnictv. Za pozitivn lze oznait celkov dobrou teritoriln dostupnost zdravotn pe, i kdy ne stoprocentn, a tak kvalitu na slun evropsk rovni. Celkov spektrum lk, livch ppravk a zdravotnickch pomcek na eskm trhu je velmi dobr. Za klad je mon oznait i princip svobodn volby lkae, tebae uplatnn tohoto principu je v nkterch ppadech teritoriln omezeno. Demografick vvoj a s nm spojen trend strnut populace je jednm z mnoha faktor ovlivujcch financovn zdravotnictv. S podobnm trendem se mus potkat vechny srovnateln evropsk zem. Senioi v esk republice tak mus eit pedevm objektivn, s vkem narstajc potebu zdravotn pe pi souasnm zmenovn finannch prostedk vzhledem k vi prmrnho dchodu. Problematick je asto i dostupnost potebn zdravotn pe na venkov,

a to vetn lkren, kter se v nadmrnm mnostv nachzej ve vtch mstech. Kvli nedostatku zazen a slueb sociln pe, kdy chyb domy pro seniory, domy s peovatelskou slubou, stacione a dostupn ternn sluby, jsou sta lid nkdy zbyten a nkladn umsovni do zdravotnickch zazen nebo ivo doma. Souasn trend pesunout pi o seniory na rodiny je pinejmenm problematick vzhledem k jejich stoupajcm ivotnm nkladm (na bydlen, na zkladn ivotn poteby, na vzdlvn dt) a ji zmnnmu nedostatku cenov dostupnch kvalitnch ternnch slueb. Za velk problm povauji i neexistujc kontroln mechanismy, kter by zabrnily narstajcmu trn senior rodinnmi pslunky, a tak vyuit pspvku na pi ve prospch samotnch pjemc tohoto pspvku. een je tedy opt pedevm ve stabilizaci finannch zdroj vkldanch do zdravotnictv a v komunitnm plnovn, kter bude dsledn vychzet z poteb jednotlivch obc, mst, kraj a cel esk republiky. Je nezbytn navit poet rznch druh zazen sociln a zdravotn pe s jasn stanovenmi pravidly financovn. Za potebnou povauji i vy finann podporu neziskovm organizacm, kter se touto innost zabvaj. Jako velk problm souasnosti se jev i nedostaten een pe o duevn nemocn seniory, kte jsou asto zbyten umsovni do psychiatrickch leben. Samostatnou a nedostaten oetenou kapitolou je pak paliativn pe. Vt pozornost je teba vnovat tak vzdlvn zdravotnk s geriatrickou specializac i socilnch pracovnic a pracovnk. Zkladn odpovdnost mus nst nadle stt, kter stanov pravidla a uin potebn legislativn opaten vetn nezbytnch kontrolnch mechanism. Financovn tto pe by mlo bt vcezdrojov stt, kraje, obce s monost doplkovch soukromch zdroj, ovem pouze podle finannch monost jedince nebo jeho rodiny tak, aby byl seniorm a jejich rodinm umonn dstojn ivot. Dleitm opatenm zatm marn prosazovanm KSM se jev tak tzv. sociln klauzule, kter by star a chronicky nemocn s nzkmi pjmy osvobodila pln od nklad na potebnou zdravotn pi a ivotn dleit lky.KSM navrhuje k zajitn potebnch finannch prostedk nap. tato opaten: Zvit procento HDP, vkldan do

zdravotnictv, ze souasnch 6,5 % na prmr EU15 (8 %).

Vytvoit jedinho sprvce veejnch prostedk, tedy jedinou zdravotn pojiovnu nebo fond.

Zruit stropy pojistnho a zvit platby za sttn pojitnce.

Stanovit pravidla pro marketingov pobdky farmaceutickch firem.

Uinit opaten na stran nabdky, tedy poskytovatel zdravotn pe, a utlumit opaten na stran poptvky (nap. zruen zdravotnickch poplatk).

Novelizovat seznam vkon. Vytvoit s neziskovch poskytovatel

zdravotn pe (nemocnic, ambulanc a lkren).

Zpracovat zkladn nstroje zen konkurence (uplatnn normativ potu poskytovatel ambulantn zdravotn pe po odbornostech a lkovch kapacit ve vztahu k potu obyvatel).

Vybudovat nstroje systmu kontroly (nap. eln farmakoterapie).

..................................dokonen na stran 3

Jak zajistit zdravotn (a sociln) pi o strnouc populaci?V ExKLUZIVN DISKUZE POUZE NA STRNKcH ZDRAVOTNIcKcH NOVIN (2)

V dob uzvrky ji bylo jist, e nlezem stavnho soudu byly zrueny pedasn volby v termnu 9. a 10. jna. Zda v obou komorch Parlamentu R proel nvrh zkona otevrajc cestu k volbm zatkem listopadu, nebylo jist. I pesto pokraujeme v diskuzi, jej obsah pesahuje horizont pou-h pedvolebn kampan. Stejn jako v minulm vydn ZN, i tentokrt jsme oslovili odborn mluv, resp. stnov ministry politickch stran, kter posledn ti msce v przkumech zpravidla pekrauj hranici potebnou pro zvolen do Snmovny. V zjmu rovnosti dostali vichni dotzan pedem za-dan stejn rozsah textu a jejich odpovdi jsme seadili abecedn podle nzvu politick strany.

?

Jednotn doplatky za lkyExpertn tm ODS pracuje na nvrhu zkona, kter umon jednotn a pro vechny lkrny zvazn stanovit vi doplatk u preskribo-vanch, sten hrazench lk. Vedle fi xace doplatk by zkon ml zmnit i systmu cen a hrad lk. Podle vyjden poslance MUDr. Borise astnho (ODS) pro denk Mla-d fronta Dnes (MfD) by nov ceny lk mly bt stanovovny systmem elektronickch aukc na internetu. S nvrhem zkona dajn souhlas SSD a podporuje jej esk lkrnic-k komora. Podle MfD ale me zkon zpso-bit, e z trhu zmiz dra lky originlnch v-robc, kter maj omezen okruh pacient, teba se vzcnmi chorobami. tk

Zdravotnci se budou brnitDvoudenn kurzy sebeobrany absolvuj v tchto dnech zamstnanci nkterch oddlen Ne-mocnice Havlkv Brod (kraj Vysoina) i mstn psychiatrick lebny. Podle mluv nemocnice Mgr. Petry erno jsou dvodem stle astj toky agresivnch jedinc, asto ovlivnnch alkoholem i omamnmi ltkami. Napklad v nemocnin razov ambulanci dajn do-chz k takovm konfl iktm i nkolikrt tdn, nedvno dokonce opil pacient na pjmu vy-kloubil zdravotn seste palec a dal agresor zkopal lkae. Mylenka kurz sebeobrany za-ujala i fa krajskho odboru zdravotnictv MUDr. Luke Kettnera uvauje pr o jejich zaveden i v dalch tyech krajskch nemoc-nicch, zejmna u personlu zchrann sluby, kter se s agresivnmi pacienty setkv jako prvn. red, new

Nejvc raz je doma a ve koleZ eten o zdravotnm stavu v R, kter zve-ejnil stav zdravotnickch informac a sta-tistiky (ZIS), vyplv, e za posledn rok utrplo njak raz zhruba 10,5 % oban 12 % mu a 9 % en. Ti tvrtiny zran-nch musely vyhledat lkae. Nejvc raz postihlo vkovou kategorii 15 a 24 let. ra-zy ve volnm ase a doma si pivodilo 7 % oban, raz ve kole postihl 7 % student, pracovn raz utrpla 3 % zamstnanch, 2 % oban se zranila pi dopravn nehod. Ptina mu i en mla v poslednm roce nemoc zpsobenou nebo zhorenou jejich souasnou i minulou profes. Nejastji lo o dlnick povoln. Podl nemoc zpsobe-nch povolnm byl nejvy u lid ve vku 45 a 54 let. ZIS

Psychosociln zchrann slubaVe Stedoeskm kraji by ml vzniknout mo-biln psychosociln zchrann tm, jen by vyjdl k nkterm akutnm ppadm po-dobn jako zdravotnick zchrann sluba. Projekt, kter m bt fi nancovn z penz EU, nyn pipravuj pracovnci Linky dvry Klad-no, ji provozuje obansk sdruen V.O.D.A. Tm by vyjdl k ppadm, kde je zapoteb pomoc psychologa nebo socilnho pracovn-ka a kde u nesta jen lkask pomoc nebo lkai na podobnou slubu nemaj as i kom-petence. Pkladem me bt hromadn do-pravn nehoda, kde nemusej bt zasaeni jen lid, kter me oetit lka, ale i lid, kte teba nehodu jenom vidli. Podobn sluba funguje ji ti roky v Plzeskm kraji. new

RONK 58 SLO 30 14. Z 2009 ZDRAVOTNICK NOVINY 3 Z DOMOVA

......................dokonen ze strany 2

ODSBc. Marek najdr:

Ve sv minul stati (pozn. red.: viz Zdravotnic-k noviny slo 29/2009) jsem psal, e nkte politici maj ne-bezpenou ten-denci strkat hla-vu do psku ped problmy a hrozbami, je-jich een nen pln populr-n, o to vce vak potebn. Nen lepho pkla-

du, ne je problematika strnut popu-lace. Vichni o tom hovo, ale neopo-menou dodat, e to je vc, kter ns mon ek za 30 i 40 let te se ne-dje nic. Je to velk mystifi kace a le. Ten problm tady ji je a s nm i velmi negativn dopady na nae zdravotnictv. Jak problm, tak i jeho projevy budou narstat. Chceme-li prosadit inn e-en, musme si ty dopady popsat. Roste nm poet obyvatel v dchodo-vm vku a logicky kles poet tch ekonomicky aktivnch. Jinak eeno, kad rok nm o desetitisce kles po-et oban, kte do systmu veobec-nho zdravotnho pojitn plat a pi-nej zdroje ze svch pjm a naopak nm prudce narst poet pojitnc, jejich nklady na pi (rozumjme v-daje systmu zdravotnho pojitn) jsou vrazn nadprmrn. Ji dnes je podl tch pojitnc, kte plat do sys-tmu pojitn ze svch mezd i podni-kn, meninov, je to jen 40 % poji-tnc. Kad rok zde tedy vznik vt a vt fi nann pnut. Pokud nezash-neme vas, nebudeme mt dostatek prostedk na modern, dostupnou a innou lbu nejen dnench senio-r, ale i tch, kte se do dchodu do-stanou za nkolik let. Nen mono vit tomu, e zchranu pedstavuje njak mimodn psun prostedk sttnho rozpotu. Pi stavu veejnch fi nanc a astronomickch defi citech to prost nen mon. spchem bude, pokud se poda garantovat kadoron valoriza-ci platby za sttn pojitnce a s tm souvisejc rst pjm systmu. Proto musme hledat een tak jinde.Druhm projevem demografi ckho strnut populace je mnc se poteba struktury a rozsahu zdravotnch po-teb, pedevm v oblasti zdravotn so-cilnch, oetovatelskch, paliativnch a nslednch slueb. Tomu neodpovd zmna struktury zdravotnickch za-zen ani hradov mechanismy a pod-mnky. Dodnes neexistuje inn a funkn propojen sociln a zdravot-n pe, piem drtiv vtina klient potebuje oboj a je v praxi nemon mezi tm stanovit hranici. Stvajc re-sortismus projevujc se oddlenm ty-p zazen a oddlenm fi nancovn je neefektivn, a kodliv. Potebujeme defi novat poskytovatele a zajistit tako-v fi nancovn z jednoho zdroje, kter v sob bude zahrnovat innosti jak oetovatelsk, tak vkony sociln p-e. Pokud jde o ryze zdravotnick za-zen, potebujeme vce kapacit nsled-nch lek, paliativn a domc pe na kor lek akutnch a potebujeme i to-mu odpovdajc zmnu struktury hrad zdravotnch pojioven.een ODS jsou proto nsledujc:1. Sociln citliv, asov rozfzovan

a zodpovdn dchodov reforma.2. inn defi nice standardu pe hra-

zen ze zdravotnho pojitn, sku-ten vymezen nadstandardu a vy-tvoen dostatenho prostoru pro systm komernho pipojitn a s nm spojench dodatench pro-stedk pro n zdravotn systm.

3. Pravideln valorizace platby za sttn pojitnce v zvislosti na rstu pr-mrn mzdy.

4. Zaveden dobrovolnho oetovatel-skho pipojitn s daovm zvhodnnm.

5. Defi nice dlouhodob pe a hrazen sociln-zdravotnch a oetovatel-skch slueb z jednoho zdroje.

6. Aktivn hradov politika minister-stva zdravotnictv a zdravotnch poji-oven smujc ke zmn struktury p-e v jednotlivch zdravotnickch za-zench, podpora nsledn, domc a paliativn pe. 7. Skuten zapojen kraj, mst a obc pi vytven dostatench kapacit so-ciln-zdravotnch slueb.Navrhovan opaten jsou skutenm eenm obou hlavnch problm spo-jench se strnutm populace. Lepm vyuitm stvajcch prostedk v sys-tmu a vytvoenm novch zdroj fi -nancovn garantuj dlouhodobou fi -nann stabilitu, a tedy garantuj i za-chovn dostupnosti modern a inn pe. Navrhovan een rovn sm-uj k vytven odpovdajc struktury sociln-zdravotn pe i volb vhod-nho typu poskytovatel a e jejich fi nancovn.

TOP 09MUDr. Vladimr Pavelka, MUDr. Rudolf Zajac:

Statistick daje jsou jasn. V ro-ce 1993 bylo u ns 3,688 mi-linu mladch lid ve vku do 24 let. V pro-duktivnm vku od 24 do 59 let to bylo 4,78 mi-linu a starch 60 let 1,850 mi-linu lid. Pokusme se krtce prezen-tovat n po-hled na solidari-tu: Karel IV. na cest po e-chch uvidl tce pracujc-ho kope a ze-ptal se ho, jak vyjde s tm, co vydl. Kop odpovdl, e

vydl ti penze, a je spokojen, protoe jeden vrac, z jednoho ije a jeden pj-uje. Krl nerozuml, a kop mu to vysvtlil takto. Z penze, kter vrac, peuje o sv rodie, kte jsou u sta a bezmocn, no a za ten, kter pjuje, vychovv svoje dti. A vyrostou a on s manelkou nebudou moci, dti se o n postaraj. Podle tto povdky v uvedenm roce bylo ve skupin prv-ho penze 38 % populace a ve skupin tetho penze 18 %. V produktivnm vku bylo 77 % obyvatel. Tato vkov skupina vdy mus fi nancovat veker sociln dvky a pspvky, dchody, nklady na nezamstnan a skoro celou zdravotn pi. Stt svj podl fi nanco-vn hrad z pmch dan oban eko-nomicky aktivnch a z nepmch dan vech oban. V roce 2009 jsou vak sla zcela jin. Ve skupin prvnho penze je u jenom 2,670 milinu, zato ve skupin tetho penze je u 2,281 milinu lid. Tch, kte to musej fi nancovat, je 5,315 mi-linu. Vidme tedy pokles potu dt a vzestup potu starch lid. Natst ekonomicky aktivn skupinu poslily takzvan Huskovy dti populan siln ronky sedmdestch a osmde-stch let. Za vce ne deset let, v roce 2020, bude podle odhad v prvn sku-pin 2,340 milinu, ve tet skupin 2,718 milinu, ekonomicky aktivnch pak 5,220 milinu. Jene v roce 2050 bude v prvn skupin jen 1,990 milinu, ale ve skupin tet a 3,650 milinu. Naproti tomu ekonomicky aktivnch bude jen 3,8 milinu. Za zmnku stoj mnc se stedn dlka ivota. Za poslednch osmnct let se zvila u mu z 69,2 na 73,1 roku

a u en ze 76,4 na 79,4 roku. Do roku 2050 se pravdpodobn prodlou u mu na 79 let a u en na 84,5 roku. Nepochybn tedy pibvaj senioi, a tm jsme povinni vracet tet penz. Ubvaj vak ti, kte by tuto povinnost plnili. S narstajcm vkem pibvaj i chro-nick choroby a stavy, kter zhoruj mobilitu a sobstanost. Pro slunou existenci potebuj star lid intenziv-nj zdravotn a sociln pi. Tm kad ve skupin sedmdesti pti let m njak ten uml kloub, oku i koronrn stent. Implantovan pstro-je stoj a milin korun. Jsme hluboce pesvden, a to zdrazujeme, e jsme povinni zdravotn pi v takovm rozsahu seniorm zabezpeit. Je tu vak jet jin problm: Pedstav-me si, e na televizn obrazovce b soubn dva fi lmy. V lev polovin vi-dme sestru oetujc pacienta. Nakrm ho, pebal, pod mu lky, pchne mu injekci, provd s nm njakou rehabi-litaci. Na prav stran vidme t dj. Jak je rozdl? Dj v lev polovin ob-razovky se odehrv v domov pro se-niory a ten vpravo ve zdravotnickm zazen. Stejn innost s jednm lov-kem, ale ve dvou resortech s rznm pstupem a velkou byrokraci. Vsled-n efekt je nevaln. Ve zdravotnick sti mme rezervy ve zdrojch, kter sice systm zskv, ale ztrcej se v nm bez uitku. Jak jsme ji v minu-lm vydn ZN uvedli, je to zhruba 20 hal z kad koruny. Pokud zv-me efektivitu, jednodue najdeme dal zdroje uvnit systmu. Druhm zdrojem zvench nrok na fi nancovn nron pe o seniory mus bt stoupajc ekonomick vkon-nost zem. Lidov ren prav, e se meme pikrt jen tak velkou peinou, jakou mme. TOP 09 vnm problema-tiku zdravotnictv nejen jako medicn-skou, ale i jako ekonomickou. Sociln systm je dalm zdrojem fi -nancovn. Jsou zde pedevm p-spvky na pi, kter dosahuj ve a dvancti tisc korun. Souasn me oban zskat penze zhruba deseti zp-soby v podob dvky na pomcku, pravu bytu i zakoupen motorovho vozidla. Tento systm je jet mn efektivn ne zdravotnictv, protoe funguje takka nekoordinovan. Ne-zdka lid, kte by pomoc potebovali, ani nevd o monostech, jak ji zskat. I kdy jsou klienty v tto skupin i mla-d lid s handicapem, potem budou rozhodujc pibvajc senioi. een vidme ve vytvoen komplexnho sys-tmu sociln-zdravotn ochrany oba-na, kter bude mt zajitno fi nancov-n zdravotnch i socilnch slueb pro-stednictvm jedn instituce. Cesta k tomuto cli je nejednoduch. Je teba pesnji defi novat pojmy zdravotn p-e, oetovatelsk pe, specifi kovat kompetence sester. Zmna se dotkne asi pti zkon. Vidme i chronick problm posudkov innosti v resortu socilnch vc. Na-pklad Boh, evela a eledov na-psali v roce 2008: Polovina ze vech lka psobcch v souasn dob v resortn lkask posudkov slub MPSV nespluje pedepsan poadav-ky na vzdln. V souvislosti s tm je nutno doeit i problematiku doasn pracovn neschopnosti. Jej fi nancovn a posuzovn by se mlo dt t pro-stednictvm jedn instituce. Umme si pedstavit, e vichni ekonomicky ak-tivn, kterch se to tk, budou povinn pojitni na stejnou stku a budou pla-tit stejnou sazbu. Na vy stku se bu-de moci kad pojistit u komernch pojioven, kter takov produkt nabd-nou veejnosti do pti minut po schv-len zkona. Urit by to zvilo ekono-mickou efektivitu, zlevnilo cenu prce, podpoilo ekonomiku a napomohlo zven zdroj do systmu zdravotn-sociln ochrany obana.

Dal dl serilu najdete v ptm sle ZN. Diskuzi pipravuje Jan Kulhav

StrunJak zajistit zdravotn (a sociln) pi...

Pokraujeme v pedstavovn materilu, kter k diskuzi pedloilo oban-sk sdruen Lkai pro reformu (pro pedchoz dly viz Zdravotnick noviny . 2728 a 29/2009). Popisuje jeho pedstavy o clovm stavu zdravotnictv po nezbytnch systmovch zmnch.

ROLE POSKYTOVATEL ZDRAVOTN PE (1)Vznikne konkurence poskytovatel zdravotn pe. Jejich postaven v budoucm systmu bude odpovdat je-jich vznamu pro zajitn poskytovan pe a efektivit, s jakou pi poskytuj. St zdravotnickch zazen pro sv klienty si budou vytvet samy pojiovny a bude jejich snahou (ale i po-jitnc a poskytovatel), aby pe byla organizovna modernmi zpsoby se zamenm na vsledek a efektivitu. dn z poskytovatel nesm bt sttem zvhodovn. Kad mus bt zodpovdn za sv hospodaen. Sou-asn dotovn poskytovatel mus bt jasn omezeno na vybran oblasti zdravotn pe, kter se vymykaj svou specifi kou a fi nann nronost (viz traumacentra, onkologick, ale tak perinatologick centra), nez-visle na typu, vlastnictv i prvn form poskytovatele. Pechodn obdob reformy pinese jist (a ne vdy pjemn) zmny v jednotlivch segmentech, ale to nesm bt dvodem pro odmtn reforem jako celku, je poteba vidt cl.

Primrn pe Je jasn, e dobe fungujc primrn pe je nejefektivnjm lnkem celho systmu. Kvalitn personln a pstrojov zajitn segment praktickch lka, kter krom diagnostiky a terapie klade velk draz na prevenci onemocnn, je clov stav, ke ktermu bychom se postupn mli dostat. Vdm principem mus bt dostat v hierarchickm systmu zdravotnickch zazen kad druh pe tak nzko (rozumj co nejble primrn pi), jak je to je mon, a souasn bezpen. Je to nepochybn velmi obtn kol a na jeho dosaen se mus podlet vichni. Segment primrn pe e-kaj velk zmny a investice. Dojde ke zven pravomoc, ale i zodpovdnosti.Stt me a patrn bude muset - pout adu mechanism, pevn fi nannch (stipendia, refi nancovn vr na koln a nklad na postgraduln vzdlvn), ktermi bude stimulovat absolventy lkaskch fa-kult i mlad odborn lkae k tomu, aby se vnovali primrn pi. Odpovdnost vak budou mt pedevm zdravotn pojiovny. Poskytovatel, zajiujc komplexnj a efektivnj pi, budou nleit ohodnoceni, aby nebyli motivovni odchzet do zahrani za lepmi vdlky. Naemu sttu se mus vyplatit dobe ohodnotit lkae z vlastnch univerzit neli je produkovat pro nmeck, rakousk a anglick zdravotnictv. To se samozejm netk jen primrn pe. Tomu budou tak odpovdat zmny v hodnocen celho segmentu a zaveden novch zpsob placen: sdlen spor nebo globln platba za pi a posun smrem k vkonovm ukazatelm od pauln platby kapitan.

Ambulantn specializovan pe Mus se zalenit do systmu zdravotn pe jako nsledn rove. Jednoznan nesm (krom specilnch ppad, jako jsou nap. on razy i akutn psychick pote) nahrazovat primrn pi, jak se to v souasnosti asto dje. Souasn by se mlo do tchto ambulanc pesunout maximum mon pe, kterou ji nen mo-n poskytnout v ordinacch PL a kterou jet nen nutn poskytovat v nemocnicch. Prvn podmnkou je do-staten materiln i personln vybaven (erudice) a druhou podmnkou je motivace pacient a ZP poskytovat tuto pi prv v ambulancch. Jak pro pacienty, tak pro ZP mus bt pe poskytnut u AS levnj ne v ne-mocnicch. K tomu bude slouit prv systm spoluasti, pojistnch pln a systmu hrazen pe. Pedpo-kldme, e vrazn prostor v ambulancch AS (a existujcch, i nov vznikajcch) dostanou kvalifi kovan lkai z nemocnic. Financovn AS mus bt vkonov dle nasmlouvanch cen a lkai, jejich diagnostika a terapie je v souladu se standardy pe, mus dostat tuto pi uhrazenu odpovdajcm zpsobem. Pokraovn v ptm sle MUDr. Roman Flaar, MUDr. Ivan Sucharda, MUDr. Marta Holanov

Systm zdravotn pe podle Lka pro reformu (3)

Diskuze

4 Zdravotnick noviny ronk 58 slo 30 14. Z 2009 K vci

Ve snaze eit vyhrocenou situaci kolem financovn esk vdy svolal premir Jan Fischer na posledn srpnov den kulat stl. O jednn usilovala pedevm AV R, kter se m podle v ervnu schvlenho nvrhu RVVI pro rok 2010 zkrtit dotace ze sttnho rozpotu o jednu miliardu, tedy o dvacet procent. Ve vhledu let 2011 a 2012 by to ale bylo u o padest procentNa konci ervence Jan Fischer slbil pedsedovi AV R Jimu Drahoovi, e vlda dodaten najde na snen tohoto propadu pl miliardy korun.U kulatho stolu v Lichtentejnskm palci se seli zstupci RVVI, Akademie vd R, vysokch kol, resortnch vdeckch pracovi a prmyslu. Pizvanm zstupcem resortnch vdeckch pracovi konkrtn MZ R byl psychiatr prof. MUDr. Cyril Hschl, DrSc., FRCPsych. Zeptali jsme se ho tedy, jak vid vvoj situace ze svho pohledu, jak je jeho nzor na kvalitu hodnocen zkladnho vzkumu v R a monosti dalch postup.

V Byli u kulatho stolu jet dal z-stupci resortnch instituc? Z resortnch stav jsem byl myslm sm. Je pznan, e resortn stavy jsou jedin, jejich institucionln podpora v minulch letech skuten klesla vem ostatnm stoupala a pitom jedin, kter v tomto mumraji nejsou vbec slyet. Na vzkumn zmr institucionln podporu n stav loni dostal nco pes padest procent uznanch nklad. ili my u pr let provme to, eho se nyn akademie oprvnn ds.

V Jak je ve vaem oboru dleit spo-luprce se zkladnm vzkumem?Nejen, e spoluprce se zkladnm vzkumem je pro ns naprosto zsadn, ale sami se na nm v Psychiatrickm centru Praha podlme, mme biochemickou laborato, laborato patof yziologie mozku a zk vazby na nkter stavy akademie, pedevm fyziologick stav. Svd o tom i mnoh spolen publikace, z nich nkter zskaly rzn ceny a jsou ve vysoce impaktovanch asopisech. V Ml byste njak nvrh na to, jak v-it vdu? Mm na mysli kvantifikaci vstup, tedy serizn hodnocen po-vench odbornk, nikoli zjmy prmyslov lobby.Nem smysl vymlet traka, scientometrie je zaveden a propracovan disciplna. Bohuel bv nstrojem v rukou lid, kte v rznch zjmech natahuj skutenost na skipec. Na nejvy rovni hodnocen vdy vak zstvaj nedoeen otzky shody na definici problmovch domn, ve kterch by se uplatovaly odlin zpsoby hodnocen. To je spojeno tak s potebou politickho rozhodnut, jak m bt ve financovn mezi tmito domnami proporce. Jinmi slovy, zda chceme dt vc penz do studia

eknme nrodopisu etnickch ech v Rumunsku v 19. stolet, nebo mutagenity chipkovho viru H1N1. Mn osobn se lb systm uplatovan v lkaskm vzkumu ve Finsku, kde se penze rozdluj podle pedchozho vkonu menho impaktovanmi publikacemi. A ten, kdo uritho vkonu doshl, dostane proporn prostedky, z nich plat nejen svj vzkum jako takov, ale i dal lidi a studenty, kter on uzn za talentovan, za pnos, kol je, oni mu pomhaj dle zvyovat produkci, a pi tom si sami vytvej kredit pro dosti o penze v budoucnu. Je to systm mutac a selekc k excelenci. A tak se to v postaven finsk vdy dramaticky projevilo.Nov metodika hodnocen vsledk vzkumu je nepochybn potebn, nebo operacionln kritria hodnocen, jakkoli nedostaten, jsou pro rozdlovn penz daovch poplatnk lep ne dn. Sporn vak je, kde a jak je uplatovat a jak vyvit podporu domn s naprosto odlinm typem hodnocen po badateli v oblasti chodskho ne nemete chtt impaktovan publikace v mezinrodnm asopise jako po molekulrnm biologovi; a kdy mu uznte publikace domc, budou to chtt uznat vichni.

V Pispl njak kulat stl ke sblen stanovisek?Ukzalo se, e je asi pt tematickch okruh, kterm se vichni zastnn mus vnovat a mus v nich doshnout urit shody i kompromisu: Za prv: proporce zkladnho vzkumu, aplikovanho vzkumu a inovac z hlediska jejich financovn. To souvis tak s tm, zda soukrom subjekty maj vbec prvo uchzet se o financovn vzkumu ze sttnho rozpotu. A jestlie ano, pak

v jak proporci a za jakch podmnek. Toto tma tak souvis s podezenm kritik souasn vdn politiky, e vda je tunelovna. To je velmi zavdjc osoen, kter je teba uvst na pravou mru: tu

nelovna km? patnmi vdci, kte na sv pedstrn vzkumu zskvaj sttn podporu? Nebo sttem, kter na podporu vech prost nem? Nebo prmyslem, kter pracuje for profit?Za druh: institucionln uspodn vdy a vzkumu a jeho financovn jak m bt pomr institucionlnho a elovho financovn? Je vbec mon pidlovat penze na zklad hodnocen vsledk vdy a vzkumu? Lze v R vbec realizovat nezvisl expertn hodnocen vdy? Jsou vdci skuten ti nejpovolanj manaei vdy tam, kde jde o politick rozhodnut? Je mon uvaovat o zzen jedinho sprvce prostedk na vdu a vzkum na rovni ministerstva nebo njak nadresortn apolitick organizace, jako je National Science Foundation v USA? Lze zajistit jednotn hodnocen vdy? A kdy ne, jak mezi sebou porovnat v pdlu prostedk jednotliv domny, nap. humanitn, technick a prodn vdy? V se vbec, e nap

klad humanitn vdy u ns erpaj asi dvakrt tolik prostedk ne lkask a e to je proporn mnohem vc ne v ostatn Evrop? Jak zajistit nezvislost hodnocen a minimalizaci klientelismu a nabrchismu, zde tak zakoennho?Za tet: maj se profilovat vzkumn vysok koly? Je podpora vzkumu na vysokch kolch dostaten v porovnn s porovnatelnmi zemmi? M se vztah vysokch kol a akademie njak transformovat? Za tvrt: jak s kofinancovnm evropskch strukturlnch fond, o kter nechceme pijt, ale kter je ze zkona teba spolufinancovat? Z eho, kdy v souasn ekonomick situaci nelze rozpoet na vdu a vzkum navit? Jakou formou se maj kofinancovat, institucionln? elovou? Za pt: co dl? Je mon vyut potencilu vdc a kritik k vypracovn fungujcho systmu? Do jak mry je vdn politika zleitost politickou, do jak mry odbornou a zaloenou na faktech a zkonitostech? Jsou vdci opravdu tmi nejlepmi manaery oblast, kde pevauj politick rozhodnut? Maj k nim mandt? Jsou rzn stakeholders schopni dohody? Jak uinit systm financovn vdy odoln vi zjmm efemrnch politickch garnitur?Tyto okruhy vytyila jak Rada vldy, tak Akademie vd, by se li ve formulacch. Obsahov jde vak prakticky o tot.

V Mlo by se tedy hodnocen vdy a v-zkumu njak zmnit? Urit ano, a to ve smru, o jak se Rada vldy pokouela hned na zatku, dv, ne si nechala armdou potrefench reformu otupit do podoby souasnho kompromisu, kter kritici nazvaj paskvilem. Potat pouze excelentn vsledky, s nimi ostatn dal vkon vdeckch tm koreluje, a definovat je pro jednotliv problmov domny vdy a vzkumu; tm, kdo excelence dosahuj, dopt dvru a penze, aby oni mohli financovat ty, kter si k dalmu rozvoji najdou, vetn mladch talent.

V Mlo by se zmnit personln sloen RVVI?Jestlie by personln obmna RVVI pod tlakem sti zastnnch subjekt plnila pouze formln stupek protestujcm, pomstu nespokojench, nikoli meritorn roli, tj. nstup kvalifikovanjch, kte maj lep vdn koncepci, pak by byla neastnm a nesystmovm krokem. Jaroslava SladkPozn. red.: Na podzim budou nsle dovat dal kulat stoly, ten pt svol do m-sce Akademie vd R. Ml by se zabvat nejzkladnjmi principy uspodn vzkumu a vvoje v esk republice.

Ven esk vdy tma letonho ltaOd ervence tohoto roku probhla ada protestnch akc inicio-vanch pracovnky Akademie vd R (AV R) v reakci na postup vldy R a Rady pro vvoj, vzkum a inovace (RVVI). Podle es-kch vdc m nov vypracovan metodika hodnocen esk vdy adu slabin. Poaduj zmny ve fungovn i personlnm sloen RVVI. Nakonec bylo 13. srpna 2009 zaloeno frum Vda ije! (prohlen je dostupn na: www.vedazije.cz).

Financovn vdy

Spoluprce mezi lkai a lkrnky

Kauza elektronickch recept, respektive jejich centrlnho loit ped nedvnem opt oivila otzku komunikace a spoluprce mezi lkai a lkrnky. SKL se v tto konfliktn zleitosti brnil svou zkonnou povinnost a byl podporovn nktermi soukrommi lkrnky. esk lkrnick komora vak zaujala negativn stanovisko s argumentem, e prioritou je ochrana osobnch daj. Lkask organizace se moc nevyjadovaly, take najednou vznikl do-jem, e komunikace tchto dvou skupin zdravotnk vzneNa druh stran ale v praxi vidm astou a velmi funkn individuln komu-nikaci lka lkrnk, jejich konzultace a vmny nzor o konkrtnch te-rapeutickch zleitostech pacient atd.

Zjednoduen by se tedy dala vyvodit hypotza, e to, co je bn v rovin individuln, nedje se plno-hodnotn v rovin skupinov. Dnen otzka tedy zn: Funguje v esk republice dostaten spolu-prce mezi lkai a lkrnky? MUDr. Vojtch Mszros, MBA

v.meszaros@centrum.cz

Na dotaz odpovdli

V cel ad ppad funguje komunikace mezi praktickmi lkai a lkrnky k naprost spokojenosti pacient. Na pkladech z kadodenn praxe lze do-kumentovat, e ob profese existuj vedle sebe a vzjemn se dopluj. L-krnk ve sv praxi kontroluje nap. dvkovn pedepsanch liv a celou svou dispenzan innost pro pacienta uiten dopluje informace lkae a v mno-hch ppadech je v rmci nsledn konzultan innosti rozvj. Svm zpso-bem tak garantuje sprvn dodrovn lebnho postupu a sprvn uvn liv. Historicky byly nae profese oddleny konstitucionlnm verdiktem a vyvjely se jako na sob nezvisl. Profese sice nezvisl, ale vdy se vz-jemn respektujc, doplujc a spolupracujc. Vdej liv a nsledn posky-tovn farmaceutickch slueb sledovnm nap. lkovch interakc i sledo-

vn nslednho lebnho reimu jsou tedy z logickch dvod penechny v kompetenci lkrnka a lkai bylo sveno stanoven diagnzy a nvrh lby. Je v zjmu pacienta, aby lka, kter pedepisuje livo, tak inil jen na zklad zdravotnho stavu pacienta. Stejn tak lkrnk m bt profesionlnm po-radcem v otzce samolby pacient a neml by se vmovat do kompetenc lkae, nap. stanovenm diagnzy. Praktit lkai i lkrnci jsou v obdobn pozici, co se te primrn pe. Musm ovem konstatovat, e za poskytovn primrn pe nejsou lkrnci, na rozdl od praktickch lka, vbec ohodnoceni z pro-stedk veejnho zdravotnho pojitn. Do budoucna bude nezbytn daleko vce prohloubit vmnu informac o lb pacient mezi lkai a lkrnky prostednictvm nap. pln realizovan elektronizace pedepisovn liv i sdlenm zdravotnick dokumentace v oblasti lkovch zznam pacient a labo-ratornch vsledk. Zcela nepochybn to povede k zefektivnn lby ve prospch pacient.

Mgr. Marek Hampel, pedseda pedstavenstva Grmia majitel lkren

Odpovdt na tuto otzku nen tak jednoduch. Urit forma spoluprce sa-mozejm vdy existovala, existuje a existovat bude. Tato spoluprce je ne-zbytn v rmci nvaznosti pe ve smyslu jeden pedepisuje, druh vydv. Ne vdy je pedepsan lk k dispozici, ne vdy jsou vechny daje na receptu iteln (stle jsou liva pedepisovna ve velk me run), nkdy vznik i pochybnost, zda se lka nepepsal. Potud je otzka spoluprce jasn, zej-m a potebn. V poslednch letech se ale hodn diskutuje otzka tzv. lk-rensk pe. V tto otzce vak zatm nen nzorov shoda. Problm spov pedevm v nutnosti doeen jednotlivch kompetenc, forenzn odpovd-nosti a zpsobu vzjemnho pedvn informac. Asi nen problm v otzce voln prodejnch lk, respektive potravinovch doplk. Souasn tendence

vrazn roziovat portfolio tzv. voln prodejnch lk problm v jeho jednotlivch stech, jak jsem uvedl ve, rozhodn eskaluje a bude nutno ho eit. Jde o z velk sti koncepn zleitosti a nastaven celho systmu. Dokud nebudou tyto otzky doeeny, pedevm legislativn, nejspe k pln nzorov shod nedojde, a dle mho nzoru ani dojt neme. MUDr. Pavel Neugebauer,

pedseda Sdruen praktickch lka pro dti a dorost R

V obecn rovin si na tuto otzku netroufm odpovdt, ale ve Fakultn nemocnici Plze funguje tato komunikace a spoluprce velice dobe. Krom pravidelnho osobnho kontaktu pi klinickch seminch je pro poteby onkologickho pracovit jmenovn klinicky farmakolog, na hlavn vazek farmakolog v stavn lkrn, jen je konzultovn u nemocnch, kte pi-chzej s nelogickmi polymedikacemi i jinmi problmy vetn farmako-ekonomickch. stavn lkrna, respektive jej lkrnci tak zajiuj zcela kvalitativn odlinou informan slubu pro onkologicky nemocn, jejich poteba konzultac je vy ne u akutn nemocnch. Doc. MUDr.Jindich Fnek, Ph.D.,

prim Onkologickho a radioterapeutickho odd. FN Plze

rove a intenzita komunikace mezi lkai a farmaceuty se obecn velmi li mezi jednotlivmi pracoviti, teba i v rmci jedn nemocnice. Nkde funguje komunikace skvle, jinde nar na rzn pekky. Obecn lze ci, e v tto otzce m nae zdravotnictv pomrn velk dluh.Stejn jako v jakkoli jin lidsk komunikaci zle na me vstcnosti obou partner, cli, ke ktermu m komunikace smovat, i pravidlech, jimi se vzjemn komunikace m dit. Zatmco vstcnost je vlastnost ryze indivi-duln u kadho lkae nebo farmaceuta, cl je zejm: ml by jm bt vdy prospch pacienta. Cel oblast uvn liv, kultury zachzen s nimi, a tedy i bezpenosti farmakoterapie velmi vol po bli spoluprci a komunikaci lka a farmaceut, kter umon lep vyuit potencilu odbornk obou

profes. Dleit je nastavit pesn pravidla komunikace a pedevm kompetenc v oblasti liv pro ob profese. Myslm, e v tom m nae legislativa velk dluh ve srovnn s pomry pedevm v anglosaskm prostoru a setrvv asto na principech dosti historickch. Urit pokroky v tto oblasti nabz postupn proces akreditace naich zdravotnickch zazen, kter svm zamenm na bezpenost farmakoterapie odhaluje asto problmy, je lze uspokojiv eit prv interakc a zapojenm lka i farmaceut do tto problematiky.Samostatnou kapitolou je tak vzjemn komunikace naich stavovskch a profesionlnch sdruen. I na tomto poli je podle mho soudu co zlepovat. PharmDr. Petr Hork, vedouc lkrnk

Nemocnin lkrna FN Motol,Katedra lkrenstv IPVZ

Tak se ptm

Nem smysl vymlet traka, scientometrie je zaveden a propracovan disciplna. Bohuel bv nstrojem v rukou lid, kte v rznch zjmech natahuj skutenost na skipec,k prof. MUDr. Cyril Hschl.

Foto

: uzi

ronk 58 slo 30 14. z 2009 SERVIS zdravotnick noviny 5

Objednvat mete tak na www.zdravky.cz

ZA RON PEDPLATN 551 KZSKTE NYN DVOJNSOBEK

Zdravotnick noviny vychzej od 31. 8. 2009 kad tden!

Vyuijte posledn monost objednat si standardn ron pedplatn za cenu trnctidenku.Jeden vtisk pouze 12,50 K!Akce plat do 30. 9. 2009. Od 1. 10. 2009 bude cena ronho pedplatnho 836 K.

Pilotn projekt s prvnmi vsledky u na konci rokuV souasn dob ji nikdo nezpochybuje fakt, e je poskytovn zdravotn pe provzeno vznamnmi riziky. Studie proveden nejprve v USA a pozdji v Kanad, Austrlii, Velk Britnii i Dn-sku ukazuj, e v dsledku pochyben zdravotnickch pracovnk nebo provozu zdravotnickho zazen jako takovho, tedy vinou tzv. nedoucch udlost, zeme ron v R asi 2000 osob.Na zklad studi a zkuenost ze zem s rozvinutou kulturou bezpe pacient proto Rada EU vydala 5. ervna letonho roku doporuen o bezpenosti pacient, ve kte-rm vybz lensk stty EU k zaveden nerepresivnch nrodnch systm hlen nedoucch udlost. Clem takovho systmu je shromaovat nedouc udlosti vznikl ve vech zdravotnickch zazench z cel zem. Nsledn vydvat doporuen k prevenci nebezpench nedoucch udlost, jejich vskyt na rovni jednoho zdravotnickho zazen nevede ke sprvn identifikaci jejich nebezpenosti ani pre-ventability. Dalm vyuitelnm produktem systmu hlen je podklad pro tzv. bench-marking porovnn vskytu nedoucch udlost ve srovnatelnch zazench.

Inspirace v zahraniElektronick systm hlen nedoucch udlost, uveden v doporuen Rady EU, byl vyvinut Kabinetem veejnho zdravotnictv 3. LF UK (KVZ 3. LF UK) v rmci projektu ministerstva zdravotnictv Evidence zen nedoucch udlost pi posky-tovn zdravotnch slueb.Aby projekt nevznikal pouze na zklad omezench zkuenost zskatelnch v R, in-spirovali se tvrci systmu hlen nedoucch ink ji fungujc a ozkouenou apli-kac ve Velk Britnii, kter je zajiovna National Patient Safety Agency (www.npsa.nhs.uk). Dky tmto zkuenostem a dky skutenosti, e u ns dosud nejsou elektronick systmy hlen nedoucch ink pli rozeny, ocit se R ve vynikajc pozici pro zaveden celonrodnho een. Meme se vyhnout nepznivm jevm vyskytu-jcm se ve Velk Britnii, kter jsou zapinny pedevm nejednotnou klasifikac a rznost zavedench systm hlen ve zdravotnickch zazench.Pro nai republiku je tu tak jedno zajmav prvenstv. Zdravotnick zazen zapo-jen do projektu jsou prvn v postkomunistickch zemch, kter mohou hlsit ne-douc udlosti do celonrodnho systmu, protoe R m jako jedin z tchto stt takov systm k dispozici. Hlsc osoba zstv v anonymitZjednoduen je princip systmu takov, e zdravotnick pracovnk, kter byl svd-kem nedouc udlosti, ji pomoc zatrhvacch poloek pope do internetovho formule. Systm svou sloitost a strukturou pipomn nkup zbo na internetu, vetn monosti pozdji zpis upravit a nechat si zaslat prbn informace o tom, co se s nedouc udlost dje.Nahlen nedouc udlosti pak ve svm formuli vid pouze uren osoba v ur-itm zdravotnickm zazen, kter s nimi dle pracuje. Nap. me rozhodnout, e u zvan nahlen udlosti je teba provst analzu pin vzniku a udlost eit do hloubky. Ke sprv m pipravenou irokou paletu nstroj, vetn generovn po-drobnch statistickch sestav.Jinmi slovy je pro zdravotnick zazen vyvinut kompletn nstroj pro elektronickou sprvu nedoucch udlost.V rmci vytven nrodn databze nedoucch udlost jsou nahlen ppady v dalm kroku anonymizovny, aby nebyla mon identifikace pacienta ani zdravot-nickho zazen (a samozejm ani hlsc osoby). Pot jsou peposlny na spolen server spravovan KVZ 3. LF UK, kter shromauje nedouc udlosti ze vech zdravotnickch zazen. V tomto prosted jsou ji data ve formtu, kter umouje naplnn doporuen Evropsk komise analzu, tvorbu doporuen na zklad agre-govanch dat od rznch zdravotnickch zazen a sekundrn tak monost bench-markingu stejnch typ zdravotnickch zazen. Tuto prci s daty ji provd pra-covnci KVZ 3. LF UK.Zdravotnick zazen, kter ji maj elektronick systm hlen, mohou zaslat pouze anonymizovan data, kter jsou dle analyzovna. Protoe vak existuj rzn klasi-fikace nedoucch udlost, bylo teba vytvoit klasifikaci jednotnou. Nae pracovit ji navrhlo a postavilo na vznikajc klasifikaci WHO. Zdravotnick zazen s ji im-plementovanm elektronickm systmem hlen nedoucch udlost tud musej data pekdovat do spolen klasifikace, nebo tuto klasifikaci pevzt kompletn.

Vyzkouejte bezplatnou astProjekt hlen nedoucch ink je nyn v pilotn fzi a zapojilo se do nj u dva-nct zdravotnickch zazen (zatm jde vtinou o nemocnice okresnho typu). Pro-jekt je oteven zjemcm ze vech typ zdravotnickch zazen, kte si mohou na-staven systmu i prci s nm vyzkouet v demonstran verzi. Ta je veejn pstupn na adrese http://hlaseninu.lf3.cuni.cz/demo/report/HNU/NNKM.ast v projektu je bezplatn a za uritch podmnek je poskytovna i dlouhodob garance vyuvn systmu. Vsledky pilotn fze projektu budou zpracovny do konce tohoto roku a systm bude dle nabdnut k vyuit zdravotnickm zazenm.

MUDr. Pavel Vychytil, MUDr. Zdenk Hib, Kabinet veejnho zdravotnictv 3. LF UK

Pozn.: Doporuen Rady EU lze najt na portalkvality.mzcr.cz/Odbornik/Pages/3-Cesta-ke-kvalitnimu-a-bezpecnejsimu-zdravotnictvi-Aktualizace-k-15.7.2009.html. Dal informace k projektu vetn klasifikace WHO jsou dostupn na www.lf3.cuni.cz/cs/pracoviste/verejne-zdravotnictvi/veda-a-vyzkum/2008-2009-narodni-system-pro-hlaseni-MU.

Hlen nedoucch udlost

Voln msta lkaNesttn zdravotnick zazen pijme lkae, atestace z psychiatrie vhodou.Nstup mon ihned. V ppad poteby monost ubytovn.Dal informace poskytne editel sanatoria MUDr. Kuera. Tel. 608 974 820, al.kucera@sanatorium-topas.cz.

dkov inzerce

6 Zdravotnick noviny ronk 58 slo 30 14. Z 2009 ANALZA

Zveejnnm, prezentac a obhajobou tohoto nvrhu chce Nrodn referenn centrum otevt irokou diskuzi na tma klasifikac casemixovho typu u ns. Koncepn materil obsahuje doporuen pro obdob let 2010 a 2013, kter jsou identifikovna expertn skupinou jako stejn, nikoliv vak konen a obsahov vyerpvajc. Pln verze textu je dostupn na adrese http://nrc.cz/files/Navrh_koncepce_rozvoje_a_uplatneni_DRG_v_letech_2010_2013.pdf.Vme, e prezentovan nzory a doporuen projdou adou polemik a dodatench rozbor, kter povedou k vytvoen obecn pijatelnho konceptu rozvoje DRG v esk republice. Aktuln verzi dokumentu a stav jejho schvalovn mete sledovat na naich internetovch strnkch www.nrc.cz.

Vchodiska a pedpokladyV hrad akutn lkov pe byly za poslednch 15 let vystdny rzn zpsoby (mnohdy vedouc k diametrln odlinmu chovn nemocnic). Pro hradu byla pouvna platba za vkony, globln paul odvozen od ve hrad pi vkonovm financovn v uritm minulm obdob, paul na uniktnho pacienta i DRG nejprve v rmci jednotlivch pilotnch projekt nkterch zdravotnch pojioven, od roku 2007 jako soust hradovch vyhlek Ministerstva zdravotnictv R.Systm DRG je pouvn jako klasifikan (pro vekerou akutn lkovou pi), v hrad nejprve jako prvek regulan (dosaen urit hodnoty case mix znamen zajitn urit ve paulnch

hrad), od roku 2008 i jako samostatn prvek pmch hrad za vyjmenovan DRG skupiny (DRG alfa, podrobn viz dle).Kontinuln uvn systmu DRG vede ke kultivaci a zpesovn t zsadnch oblast informac o produkci a jejch nkladech, stanoven kvalitativnch parametr a jejich hodnocen a plnovn celkovho mnostv finannch prostedk pro hradu tto pe.Zsadn je splnn nsledujcch pedpoklad:V systm pouvan v R mus bt dobe

lokalizovn do eskho prosted,V mus vykazovat odpovdajc statistick

vlastnosti (nap. dostaten homogenn nklady v jednotlivch DRG skupinch),

V relativn vhy a dal souvisejc parametry musej bt stanovovny z robustnho souboru hospitalizac, reprezentujcho vechny typy nemocnic,

V kdovn diagnz a vkon mus bt na douc rovni, udrovan pravidelnm kolenm zodpovdnch pracovnk.

Vce o viziHlavnm clem dokumentu je popsat doporuen vvoje zpsobu hrad akutn lkov pe v nejblich letech, a to zejmna se zetelem na mru a zpsob vyuit DRG. Dalm clem je navrhnout pravy klasifikace DRG a klasifikac (metodik) s DRG souvisejcch, aby se zvila schopnost systmu DRG sprvn hradit nklady akutn pe a aby se zlepilo vnmn systmu jeho uivateli. Clovou skupinou, pro ni je dokument uren, jsou akti dohodovacch zen, stedn orgny sttn sprvy pro oblast zdravotn pe a statistiky. V prvn sti se zamme na obecn principy.

Deklarovn princip, podle nich bude upravovna zkladn sazba Princip stanoven pouit zkladn sazby jako smsi individuln zkladn sazby a celonrodn referenn zkladn sazby

je racionlnm a v jinch zemch ovenm zpsobem, jak implementovat hrady pomoc DRG a neohrozit vtinovou finann stabilitu nemocnic. Tato racionalita vak nevyplv ze samotn hradov vyhlky a princip nen nikde explicitn uveden. Bez patinho vysvtlen zmru je souasn zpsob vpotu zkladn sazby mnohdy chpn jako pokraovn v objektivn nezdvodnitelnch rozdlech v hradch stejn pe pro rzn nemocnice. Popis zmru sbliovn zkladn sazby a plnu vvoje sbliovacho koeficientu by pinejmenm umonil lpe argumentovat ve prospch systmu DRG a nemocnicm plnovat s delm ne ronm vhledem. Expertn skupina pro DRG doporuuje deklarovat veejn zmr vceletho sbliovn uplatovan zkladn sazby s alespo rmcovm popisem pedpokldanho zpsobu sbliovn a vpotu zkladn sazby.

Vasn proveditelnost vpotu individulnch parametr DRGTypickm pouitm DRG k hrad je tzv. prospektivn platba. Je to metoda, pi n je v okamiku poskytnut sluby, respektive v okamiku jejho zaazen v rmci pouit klasifikace, determinovna hrada za tuto slubu1 podstatn je, e jsou znmy vechny komponenty vpotu hrady.V souasn dob situace vypad tak, e jsou na zatku roku stanoveny relativn vhy. Zkladn sazba a nkter dal promnn jsou ureny z podklad, kter jsou v zatku roku nepln, a zpsob vpotu hrady nen smluvn dohodnut. Tento postup komplikuje strategii, plnovn a controlling v nemocnicch a v dsledku pak vede k nedve a odmtn systmu DRG jako takovho.Expertn skupina pro DRG doporuuje, aby pi tvorb hradov vyhlky byla pijata zsada, e v intencch tzv. prospektivn platby musej bt vechny vstupy pro vpoty hrad zdravotn pe (zkladn sazby, limit apod.) znm tedy

v praxi stanoviteln a stanoven k 1. lednu pslunho roku.

Dvoulet perioda pro implementaci vznamnjch zmnPokud m bt systm DRG spn, je poteba, aby se vyvjel a reagoval na mnc se prosted (nov technologie, mnc se priority a motivace). Zrove je dleit, aby se akti nauili systm sprvn pouvat a orientovali se v nm. Je proto nutn vyhnout se obma extrmm: jak nemnnosti systmu a neschopnosti reagovat na nov poteby, tak stavu, kdy je systm v neustl promn a sotvae se uivatel zorientuj ve zmnch, pestvaj ji tyto platit. Tomu by mohlo napomoci zaveden dvoulet periody, ve kter by byly do praxe zavdny vznamnj zmny. tylet perioda by byla vyhrazena pro zmny zcela zsadn a zlomov. Mimo tuto dobu by se provdly jen zmny znamenajc pedevm odstrann zjevnch chyb, zapracovn novch vkon do grouperu apod. Uveden pstup umon spolu s existenc

rmcovho plnu i analytick a koncepn prce na rozvoji klasifikace DRG a hradovm systmu, pesahujc horizont jednoho kalendnho roku, a pispje k transparentnosti systmu a zpsobu pouvn. Na podporu tohoto principu lze uvst, e systm dvouletch period je v nkterch zemch zaveden a je zejm, e je vyhovujc2.Expertn skupina pro DRG doporuuje vytvoit dvouletou a tyletou periodu pro vvoj DRG klasifikace a implementaci hradovch princip.

Ing. Pavel Koen, Ph.D., editel Nrodnho referennho centra

1. A Prospective Payment System (PPS) is a method of reimbursement in which payment is made based on a predeter-mined, fixed amount.

2. Nap. australsk DRG a klasifikace v-kon m dvouletou periodu vydvn verz, Irsko m tyletou periodu.

V dalm pokraovn se budeme vnovat rozsahu akutn lkov pe hrazen dle DRG.

Vtinu expert Nrodnho referennho centra (NRC) dobe znm a musm se jim omluvit, e m slova budou nejen pochvaln, ale i kritick. Diskuze o systmu DRG, kter do nj vkldaly velk nadje jako do nstroje pro klasifikaci rizika pacient a monho hradovho mechanismu, probhaly ji zatkem 90. let. Tehdy systm DRG studoval editel FN Brno S. Vachek. V roce 1996 slibn odstartoval jeho implementaci v R editel VZP J. Nmec a od 1. ervence 1997 jej mla zat pojiovna pouvat ke konstrukci nov zavdn rozpotov platby, kde se pedpokldal jeho 20% podl a nrst na 100 % do dvou let.Z pohledu pamtnka je smutn, e v pedkldan Koncepci, v dob, kdy konen nabylo DRG v hospitalizanch hradch podl cca 40 %, se teprve nyn diskutuje o takov zsadn vci, jakou jsou administrace peklad bhem hospitalizac i platby za extern vkony. Bez jejich doeen neml bt teoreticky systm vbec sputn.NRC samozejm za adu historickch nesnz neme a vvoj DRG ukzal, kolik problm u ns existuje i pi prostch zmnch administrativnch agend. Musm se ale zmnit o vrazn zmn metodiky pro rok 2009 v definici hlavn diagnzy a komorbidit (zkaz klasifikovn s pouitm komplikac, kter vznikly bhem hospitalizace), kterou u NRC organizovalo. Zmna byla urit oprvnn, pila ale bohuel bez

varovn a vedla k deformaci relativnch vah pro rok 2009, vypotench z dvjch dat. Obecn se Koncepce sousteuje hlavn na zpsob hrad, ale vbec se nedotk klovch zleitost, jakmi jsou metodick podpora pi zmnch, budovn informan infrastruktury, kontroln mechanismy i zakotven v prvnm du. K tomu musm opravdu s malou radost konstatovat, e Koncepce, s jejmi dlmi vvody lze urit souhlasit, je na tak zvan materil spe jen soupisem nzor expert bez zdvodovn a bez jakchkoliv systmovch, ekonomickch i prvnch analz.Dovolm si vak skonit pece jen pozitivn. Spoluprce MZ R a NRC v poslednch tech letech vedla pes uveden problmy k nejvraznjmu prlomu paulnho financovn nemocnic za poslednch deset let. Pes veker pokusy o npravu penze v uplynulm obdob za pacientem transparentn nely a a nyn se daly vci do pohybu. Sice trochu chaoticky, ale jde o prvn reln zlepen po dlouh dob neefektivn napravovanho seznamu vkon z roku 1996 a po letech deformovanch rozpot. NRC k tomu slunm dlem pisplo a a se stabilizuje jeho postaven v systmu, jeho financovn a zodpovdnosti, jist vyroste i ze svch dtskch nemoc. Doc. MUDr. Leo Heger, CSc.,

editel Fakultn nemocnice Hradec Krlov

Nrodn referenn centrum bylo zaloeno zdravotnmi pojiovnami a poskytovateli zdravotn pe jako spolen platforma pedevm pro rozvoj DRG. Po potenm hledn cesty, jak toto centrum provozovat, se v poslednch dvou letech zan dait smovat instituci k odborn innosti. Ta by mla vystit v ppravu novch postup v rmci rozvoje klasifikanch systm uvanch v esk republice, a to nejen v oblasti vykazovn poskytovan zdravotn pe a sledovn kvality, ale i podklad pro hradov mechanismy.Nvrh koncepce DRG je podkladem pro zahjen diskuze o tom, jak by ml bt systm DRG dle rozvjen a tak jak by ml bt implementovn do praxe. Nvrh vychz z konsenzu odborn skupiny NRC, kter koncepci pipravovala. Materil se zabv jak popisem pedpoklad pro spnou aplikaci, tak rozsahem pe, kter pro tento typ klasifikace pichz v vahu. Vnuje se dkladn zkladn sazb a stanoven jej ve, co je z dosavadnch zkuenost nejdleitjm prvkem. Koncepce se rovn zamuje na seznam zdravotnch vkon, jeho aktualizaci a provzn na ostatn klasifikace. Vznamn je nvrh pechodu na ryze eskou verzi DRG.K obecnm principm lze konstatovat, e vychzej ze znmch nedostatk v souasn aplikaci

DRG. Je tedy mon souhlasit, e je teba znt dlouhodob vhled uvn DRG pro strategick plnovn. Zde by mlo dleitou lohu sehrt i ministerstvo zdravotnictv. Dle vasn znalost individulnch parametr DRG je podmnkou pro spn operativn plnovn jak z pohledu pojiovny, tak i nemocnice. Nvrh na dvouletou periodu zmn pispje ke stabilit a zklidnn do souasn doby turbulentnho vvoje DRG. Lze proto konstatovat, e vodn obecn pedpoklady vychzej z praktickch zklad.Se zjmem budu sledovat diskuzi, kter se tmto nvrhem, poppad tmto komentem, rozpout. Vm vak, e se jedn o vznamn poin k transparentnmu a vyvenmu nvrhu een, kter zajist neuspokoj poadavky vech v pln me, ale doke nalzt odborn konsenzus. Pedpokldm, e zdravotnictv a hrady zdravotn pe nebudou tolik podlhat politickm vlivm a v dob finann krize, kter me v roce 2010 vrcholit, je prav as na to, aby se systm hrady zdravotn pe v tomto ppad akutn lkov pe posunul zsadnm zpsobem kupedu.

Ing. Jaromr Gajdek, Ph.D., generln editel Zdravotn pojiovny

Ministerstva vnitra R

Dl prvn: Obecn principy

Prvn reln zlepen po letech deformovanch rozpot

Je as na transparentn a vyven een

Nvrh koNcePce rozvoje a uPlatNN DrG v r

Oima poskytovatel pe Oima pltc pe

Nrodn referenn centrum, smluvn poven organizace pro sprvu a vvoj klasifikanho sys-tmu DRG v esk republice, pipravilo nvrh koncepce rozvoje a uplatnn DRG ve stedndobm horizontu. Jednotliv zmry byly poprv prezentovny 11. ervna 2009 na konferenci o DRG, kter se setkala s velkm ohlasem. Zdravotnick noviny vs jimi provedou v exkluzivnm serilu.

Ilust

ran

fot

o: S

hutt

erst

ock

V Chcete se nauit vce o DRG? http://nrc.cz/e-learning

V Tip na webov strnky http://drg.nrc.cz/

V Jsem naprost laik. Kde najdu jednoduch vysvtlen zkratky DRG? http://nrc.cz/cs/drg-pro-laiky

Akce, kterou podala esk spolenost soudnho lkastv a soudn toxikologie LS JEP a esk spolenost pro razovou chirurgii LS JEP ve spoluprci s Klinikou razov chirurgie LF MU a FN Brno, sta-vem soudnho lkastv LF MU a FN u sv. Anny v Brn a Moravsko-Dolnorakouskou spolenost lka a pracovnk ve zdra-votnictv, se uskutenila 2. a 3. z na zm-ku v Mikulov.Na kongresu mj. zaznlo, e podle policej-nch statistik dochz k poklesu potu do-pravnch nehod, kter pinej i relativn ni mnostv tce porannch a usmr-cench. Souasn vak rostou zvan po-rann a polytraumata u cyklist, brusla na in-linech, letc na paraglidech i ultra-lightech a u lid, kte se zabvaj adrenali-novmi sporty. Velk st tchto raz je podmnna nedostatenou vbavou spor-tovce a patnm stavem jeho nin, pe-devm vak pecennm vlastnch sil. Prof. MUDr. Miroslav Hirt, CSc., pednosta stavu soudnho lkastv LF MU a FN u sv. Anny v Brn, k tomu dodv: Trau-mata a jejich etnost stoupaj s nebezpe-nost innosti, kterou lovk vykonv. A etnost vskytu raz kles s rostoucmi zkuenostmi. Pokud tedy lovk do adre-nalinovho sportu dv vce entuziasmu ne obratnosti, nsledky jsou o to hor.

astnci kongresu se shodli, e vasn a pesn diagnostika vech porann umo-uje urgentn a nsledn fzov oeten vech porann (tzv. damage control) a ve-de ke snen vskytu i omezen rozsahu trvalch nsledk a mrt postiench. V-sledkem zk spoluprce lka razov chirurgie a lka soudnho lkastv je fundovan rozbor pin mrt vinou kom-plikac vznikajcch pi een zvanch porann a polytraumat. Dochz mj. i ke

zkvalitnn primrn diagnostiky a urgent-nho een vech porann. Podle odbor-nk pomh tak odhalit v prvn fzi dal- porann. Spoluprce mezi traumatolo-gy a soudnmi lkai je v rmci fakultnch nemocnic v Brn naprosto vynikajc. Ka-d tden probhne nkolik telefonickch konzultac, a pokud vyvstane nutnost, do-jde i na osobn nvtvy oetujcch lka na pitevn, upesuje prof. Hirt. vav, jat. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .vce na stran 2

Mezioborov spoluprce zlepuje i primrn diagnostiku

Vtina programu se tkala problematiky selfmonitoringu diabetu, tedy vyuit modernch glukometr, senzor a zejm-na inzulinovch pump. Tma otevel ji ve tvrtek MUDr. Jan Bro, vedouc Dia-betologickho oddlen II. intern kliniky FN Krlovsk Vinohrady, pehledem no-vch technologickch prstk dostup-nch v R.

Mit, mit, mit Lba kontinuln subkutnn infz in-zulinu (CSII) inzulinovou pumpou je v souasn dob metodou lby, kter nejvce napodobuje fyziologickou sekre-ci inzulinu. Hodnoty glykmie bhem dne mn kolsaj ve srovnn s konven-n injekn inzulinovou lbou, souasn se sniuje riziko vzniku a rozvoje hypo-glykmie. Po zaveden inzulinov pumpy obvykle kles denn dvka inzulinu, zlep-uje se kompenzace diabetu (kles HbA1c, a to o 1 a 1,5 %) a celkov kvalita ivota pacienta. Lba inzulinovou pumpou vak klade na pacienta urit nroky.V prv ad mus bt schopen nauit se ovldat pstroj a provdt dostaten po-et men glykmi denn (zlat standard jsou 34 men denn). Dr. Bro uvedl, e frekvenci men glykmi u dt a ado-

lescent pomhaj zvyovat upo mnac SMS nebo e-maily (dky SMS se frekvence zvila 2x). Podle prof. MUDr. Zdeka Ruavho, Ph.D., z I. intern kliniky LF UK a FN Plze je dalm modifikujcm fakto-rem compliance tak vk: senioi byli ochotni nosit senzor kontinuln monito-race glykmie dostaten asto a doch-zelo u nich ke zlepen hodnot HbA1c. Modern pumpy maj v sob obsaen glu-kometr (Accu Check Combo) nebo mo-nost kontinulnho men glykmie (CGM) pmo nabzej (nap. Minimed Pa-radigm REAL Time a Paradigm Veo), samozejmost jsou i pomocn programy nabzejc po vloen hodnot sacharid v jdle a aktuln glykmie pslunou dv-ku inzulinu (krom ve uvedench i Ani-mas). Pokud jde o vyuit vsledk CGM, u osob s diabetem 1. typu se uvaj zejm-na k urovn klasickch nebo rozloe-nch bolusovch dvek a rozhodovn o vynechn bolus nebo zastaven pum-py. Vznamnou roli CGM hraje u gravid-nch diabetiek a u nemocnch s podeze-nm na nepoznan hypoglykmie. U dia-betik 2. typu lze vyut pi srovnvn inku perorlnch antidiabetik (PAD) a inzulinu a pi detekci hypoglykmi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .dokonen na stran 3

inkovy dny I. Mezinrodn kongres razov chirurgie a soudnho lkastv

Nov technologie v diabetologiiMetabolick skupina I. intern kliniky LF UK a FN Plze poda-la za podpory esk diabetologick spolenosti LS JEP ve dnech 27. a 29. srpna v poad ji 13. inkovy dny, pracovn setkn spe-cialist nad novmi technologiemi v diabetologii.

Vce ne dv stovky elnch pedstavitel obor razov chirurgie, pednemocnin pe, soudnho lkastv a medicnskho prva z R i ze zahrani se zastnily I. Mezinrodnho kongresu razo-v chirurgie a soudnho lkastv.

Prvn setkn razovch chirurg a soudnch lka se uskutenilo v nkdejm lichten-tejnskm a pozdji ditrichtejnskm zmku v Mikulov. Ilustran foto: uzi

www.zdravky.cz

kongresov list Ronk 1 SLO 7 14. z 2009 PloHA ZDrAvotniCkCH novin 30/2009Zpravodajsk pehled odborNch a vZdlvacch akc

40. ronk veletrhu zdravotnick techniky MeDiCA 2009

Boen paradigmat v diabetologii u chvli trv

Aktuln pehled kongres a sympozi v r a sr

kloubn nhrady: Jak zvit ivotnost a snit nklady

3 4 62

Komern prezentace

BTL pedsTav vechny kLov produkTy

Na veletrhu chceme nvtvnkm ukzat, e nae produkty pin-ej inovace, kter obvykle zkracuj as vyeten i terapie, zpesu-j vsledky, zefektivuj lbu a zpjemuj prci zdravotnickmu personlu. Dky veletrhu Medical Fair se dostvme ble ke klientm. Prv kontakt se zkaznky je jednm ze zkladnch kamen filozofie na spolenosti, uvedla Pavla Hovorkov, manaerka spolenosti BTL zdravotnick technika.

Jednou z novinek spole-nosti BTL je pstroj pro kardiologick vyeten systm BTL-08 EKG hol-ter. Ten umouje po dobu a sedmi dn sledovat kva-litn signl EKG ze 3, 7 ne-bo 12 kanl, a tm zaru-uje vysokou diagnostic-kou spolehlivost. Expozice firmy BTL bude rovn prezentovat nov ambu-lantn monitor tlaku krve

BTL-08 ABPM II, kter zaruuje a jedenapadestihodinov provoz. Zazen garantuje komplexn vyeten i v obtnch provoznch pod-

mnkch. Tento nejmodernj modul s funkn konstrukc zaru pacientovi absolutn pohodl.

Zjemcm o estetickou medi-cnu pedstav spolenost BTL inovativn pstroj Exilis, jen pomoc modern neinvazivn a terapeutick metody odbou-rv tuky v lidskm tle. Za-zen efektivn tvaruje postavu a pin vrazn zlepen elas-ticity a struktury pokoky. Pro-stednictvm zcela prlomo-vch a inovativnch postup pstroj umouje pesn zac-len, dky ktermu lze dosh-nout efektivnho vytvarovn problematickch parti. Dal nov zazen Icoone pin zdravou a bezpenou regene-raci pokoky. Pstroj je uren

pro estetick aplikace, kter pomoc fraknho vakua stimuluj mikrovakuoly a zpevuj pokoku.

Expozice spolenosti BTL na-bdne nvtvnkm veletrhu tak novou adu celotlovch van pro lzestv a rehabilitaci, kter se vyznauje kvalitou jednotlivch komponent, vy-sokm komfortem pro pacien-ta a pjemnm designem. Z-jemce jist oslov automatick lymfatick mas Lymphastim, kter dky barevnmu dotykovmu displeji nabz vysoce jednoduch a intuitivn ovldn.

Firma BTL jako exkluzivn distributor diagnostickch ultrazvuk Mindray v humnn medicn pedstav 4D modul ve stedn td a vy stedn tdu diagnostickch ultrazvuk BTL-07. Z dalch produkt, kter spolenost pedstav, jmenujme nap. celotlovou ultrazvukovou denzitometrii od spolenosti Medilink se softwarem v eskm jazyce i vysoce vkonn chirurgick elektrokautery Lami-day Noury Medical s jedinenou technologi termofze.

Na veletrhu zdravotnick techniky, rehabilitace, lzestv a zdrav Medical Fair Brno Central Europe, kter se uskuten od 20. do 23. jna, vystav spolenost BTL kompletn portfolio svch klovch produkt pro zdravotnictv, fitness a kosmetiku. Vechna za-zen se vyznauj drazem na technologickou vysplost, inovaci, spolehlivost, snadn ovldn pstroj a co nejvy komfort pro uivatele.

On-line frum zdravotnictv a sociln pe.

Veletrh MEDICA 2009

2 PLOHA ZDRAVOTNICKCH NOVIN 30 | 2009 RONK 1 SLO 7 14. Z 2009 KONGRESOV LIST

Vedle Nmecka registruj poadatel ne-jvce vystavovatel z Itlie, USA, ny, Francie, Velk Britnie, panlska a Nizozemska. Tak esk republika bu-de mt na veletrhu zastoupen vrobc a dodavatel zdravotnick techniky k 15. srpnu 2009 bylo pihleno 34 eskch fi rem na 1000 m2 vstavn plochy.Vysokou ast vystavovatel v dob hospodsk krize ovlivnily zejm dobr zprvy pichzejc z Nmecka. Z objemu 4,7 miliardy eur, kter nmeck vlda urila pro rozvoj a modernizaci komunl-n infrastruktury, mohou nemocnice potat s cca miliardou eur. Z tto sumy bude nejvt podl asi 45 procent in-vestovno do modernch zdravotnickch technologi. A to je jeden z dvod vel-kho zjmu nmeckch i zahraninch dodavatel pedvst sv vrobky na nejvtm svtovm vele-trhu zdravotnick tech-niky.Vedle rznch druh l-kask techniky pro dia-gnostiku i terapii budou v nabdce veletrhu tak informan a komunikan technologie pro medi-cnskou praxi, laboratorn technika, textilie, nemoc-nin mobili apod. Jako spojovac most mezi technickmi aplikacemi a jejich pouitm pro konkrtn vyuit v ne-mocninch provozech poslou integro-

van tematick veletrn pehldky nap. MEDICA MEDIA o informanch technologich v lkastv, inovan frum vzkum-nch stav MEDIA VISI-ON nebo pmo kongres veletrhu MEDICA s roz-shlm programem odbor-nch semin. Pro mana-

gement nemocnic bude v rmci veletrhu uspodn tradin 31. den n meckch nemocnic, jeho hlavnm tmatem bude povolebn nemocnin politika.

Paraleln s veletrhem MEDICA se od 18. do 20. listopadu uskuten mezinrod-n veletrh komponent pro zdravotnictv COMPAMED, kterho se zastn asi 500 vystavovatel.Poadatel oekvaj obdobnou n vtv-nost jako v loskm roce, kdy oba vele-trhy navtvilo asi 137 000 n vtv nk, z nich se o COMPAMED zajmalo asi 15 000 odbornk.

Vce informac o obou veletrzch najdete na www.medica.de a www.compamed.de. red

ada mu se za typic-k projevy prostatic-kch obt styd a sna se najt jin een ne konzultaci s lkaem. Proto by mli praktit lkai pi vyetovn pacient po 40. roce v-ku pamatovat i na toto tma. Benign hyperplzie prostaty (BHP), kter je nejastj pinou po-t, se projevuje sym-ptomy dolnch cest mo-ovch. Ty se vyskytuj u cca 14 % mu ve v-ku 4050 let. V kategorii 5060 let je to ji cel tvrtina a u mu nad 60 let do-konce 40 procent.Mikroskopick projevy BHP nachzme ji u mu ticetiletch a nkdy i mlad-ch. Obecn je toto onemocnn typick pro mue star 40 let. Prostamol Uno je nejpouvanjm lkem rostlinnho p-vodu pedepisovanm ji mnoho let es-kmi urology. Pestoe pi potch do-poruuji navtvit lkae, vtm i novou monost zpstupnn lku mum, kte- by jinak prostatick problmy zanedba-li. Mu m nyn svobodu volby a nevidm dvod, pro by si ze dvou ppravk na-bzench v lkrn nevybral lk, uvedl

doc. MUDr. Jaroslav Novk. CSc., prim Urologickho oddlen FN Na Bulovce v Praze. Pokud mu nebude vnovat dostatenou pozornost prostatickm pznakm, ty mohou vst a k pln zstav moen tzv. akutn moov retenci, nebo dokon-ce pokozen ledvin a k jejich selhvn. Mui by se nemli zdrhat navtvit l-kae urologa. Strach a obavy nejsou namst, vyeten jsou nebolestiv a jen jimi lze vas odhalit zhoubn ndor pro-staty, kter se me projevovat stejnmi obtemi pi moen, sdlil karlovarsk ambulantn urolog MUDr. Ji Brdlk.

red

tyicetiny neohroz ani hospodsk receseOd 18. do 21. listopadu se v nmeckm Dsseldorfu uskuten nejvt svtov veletrh zdravotnick techniky MEDICA, kter se letos bude konat ji potyict. Poadatel oekvaj ast okolo 4200 vystavovatel z celho svta, kte obsad vechny pavilony na ist vstavn ploe 118 000 m2.

S E S T A V T E S I S V J U V - V I S S P E K T R O F O T O M E T R N A

w w w . t h e r m o . c o m / s e l e c t u v

BioMate 6 UV/VIS - double beam Quantech - digitln fluorometrGenesys 10 Bio UV/VIS - dual beam

Sigma 2-16K - centrifuga Sigma 8K - s mikrocentrifugou 1-14Alpha 2-4 LSC - lyofilizator

Pragolab s.r.o. dodavatel pstroj pro oblast Life Science

BRNO

Jamborova 25Brno, 615 00

brno@pragolab.cz

BRATISLAVA

Drieov 34, Bratislava, 821 02tel.: + 421 243 294 436fax: + 421 243 427 658bratislava@pragolab.sk

PRAHA

Nad Krocnkou 55, Praha 9, 190 00tel.: + 420 284 813 020fax: + 420 266 310 597pragolab@pragolab.cz

Foto

: arc

hiv

MED

ICA

prezidenta I. Mezinrodnho kongresu razov chirurgie a soudnho lkastv prof. MUDr. Miroslava Hirta, CSc., vdeckho sekrete esk spolenosti soudnho lkastv a soudn toxikologie LS JEPV Co bylo hlavnm impulzem, kter vs vedl k uspo-dn mezioborovho setkn?Hned od prvopotku bylo zmrem soustedit vechny odbornky, kte maj co do inn s razy. To znamen oslovit nejen lkae traumatologickch ambulanc a ty,

kte se staraj o ppady nejsmutnj, tedy soudn lkae, ale dt prostor ke vzjemnm diskuzm tak s tmi, kte maj na starost potrestn vink, a tm prevenci razovosti. Jsou to policist, sttn zstupci a soudci. Na kongres pijelo 247 astnk vetn JUDr. Ivy Broov, pedsedkyn Nejvyho soudu.

V V programu m zaujala pednka na tma Nov prava specializanho vzdlvn likviduje obor soudnho lkastv. Mohl byste vysvtlit, pro to-mu tak je a jak je perspektiva oboru?V minulosti probhalo vzdlvn v oboru soudnho lkastv tak, e lka musel po tlet praxi sloit spe veobecnj atestan zkouku z patologie I. stupn a potom navazoval po dalch tech letech nstavbovou atestac ze soudnho l-kastv. Patologov mli po prvn atestaci minimln po tech letech opravdu vel-mi nronou atestaci druhho, tedy vyho stupn, do kter soudn lkai ji ne-zasahovali.V souasnosti by mlo bt vzdlvn patolog a soudnch lka spolen po dobu pti let a potom by vichni mli sloit atestan zkouku, samozejm na rovni dvjho druhho stupn. Jak jsem uvedl, jedn se o velmi nronou zkouku, bezpochyby jednu z nejobtnjch v medicnskm vzdlvn. A po-tom by absolvent tto zkouky ml monost specializanho vzdlvn v oboru soudnho lkastv.A pedstavte si situaci, e mlad lka protrp pt let usilovnm studiem patolo-gie, spn slo zkouku, ze kter bude mt jet po letech non mry, a na startu sv kariry to tm vechno zahod a rozhodne se, e bude dlat obor, kte-r je v mnoha ohledech velmi odlin. Navc vtinu toho, co se nauil nap. z oblasti biopsie i cytologie nikdy v soudnm lkastv nepouije.A kolic pracovit? Myslte, e nkdo bude s nadenm uit lkae, o kterm bu-de vdt, e mu po pti letech utee?Take perspektiva je takov, e nikdo nebude mt zjem, aby budouc soudn lkae vyuoval patologii, a z mladch lka by musel bt kad blzen, aby se v potu tve del detaily oboru, kter nebude nikdy v budoucnosti po-tebovat.

V Je tedy o obor soudnho lkastv mezi studenty stle zjem?Musm ci, e je obrovsk, protoe se jedn o velmi atraktivn oblast. Kadm ro-kem musme mnoho zjemc odmtat. ekl bych, e nejvtm lkadlem pro stu-denty je fakt, e soudn lka je vdy ptomen situacm, kter jsou z hlediska z-jmu veejnosti mnohdy na prvnm mst. A podporovno je to zajist i tenm detektivek a sledovnm fi lm a po padkov televizn serily. Nicmn, jak jsem se ji zmnil, za souasn situace v oblasti specializanho vzdlvn budoucnost naeho oboru nevidm pli rov. jat

Ti otzky pro...

Foto

: arc

hiv

FNU

SA

Inzerce

Pro vae pacienty: o prostatPznaky prostatickch pot trp podle odhad a 650 000 mu-, tedy kadho tvrtho mue po 40. roce vku. Vce ne polo-vina mu tyto problmy pehl nebo je e neefektivnmi pro-stedky. Ti, kte se jen tko odhodlvaj zajt k lkai, maj nyn nov k dispozici oven lk na prostatick pote Prostamol Uno. Tento lk, dve vydvan pouze na lkask pedpis, je od ervence 2008 voln dostupn v lkrn i bez receptu.

Farmakoterapie

Foto

: kom

ern

pre

zent

ace

ronk 1 SLo 7 14. z 2009 PLoHA zDrAVoTnICkCH noVIn 30 | 2009 3 KONGRESOV LIST

.......................................................... dokonen ze strany 1

Prof. Ruav opakovan zdrazuje, e nutnm pedpokladem pro dobrou kompenzaci diabetu pomoc inzulinov pumpy je motivace pacienta k opakovanmu men glykmi: maximlnho efektu lby se dosahuje, pokud pacient pouv senzor alespo 60 % asu (ideln 80 % a vce). Indikace lby inzulinovou pumpou dnes vychzej z doporuen esk diabetologick spolenosti a od 80. let 20. stolet zaznamenaly vvoj (nap. od roku 1996 se staly indikac hypoglykmie). U osob s diabetem 2. typu nem pumpa podle meta analz dn zvltn dlouhodob vhody ve srovnn nap. s lbou PAD. Pouvn pumpy je spojeno tak s uritm ekonomickm zatenm (hrada senzor CGM, kter me init a cca 100 K denn), i proto je zdrazovn peliv vbr nemocnch. Ptomn odbornci se shodli, e pumpa je ideln lbou pro glykemicky labilnho, ovem spolupracujcho pacienta. Pro pokroilej a disciplinovan pacienty jsou k dispozici dal funkce modernch pump, nap. kalkulace bolusovch dvek (potanch podle rzn sloitch index, nap. inzulinovosacharidovho pomru potravin ISP, faktoru inzulinov citlivosti bhem dne FIC apod.).

Svtov unikt: ji brzyZjmu se tila prezentace novho systmu Minimed Paradigm Veo spolenosti Medtronic, kter dl od vstupu na esk trh nkolik mlo tdn. V em je uniktn? Je to prvn pumpa doplnn CGM, kter vyuv daje ze senzoru pro automatick pozastaven vdeje inzulinu, aby se zabrnilo nebezpenm hypoglykemickm exkurzm (funkce LGS low glucose suspend). Riziko takovch hypoglykmi bv

u pacient majcch problm s rozpoznnm symptom nebo u osob trpcch nonmi hypoglykmiemi. Paradigm Veo je nastaviteln v rozsahu 2,26,1 mmol/l. Pokud glykmie doshne pednastaven hodnoty, pstroj na to upozorn pacienta a ten m monost se rozhodnout, zda bude alarm ignorovat (vypne ho), i zda njak zareaguje (nap. poitm sacharid). Jestlie vak pacient nezareaguje vbec (nap. v ppad bezvdom), pumpa automaticky zastav dodvku inzulinu, a to na dv hodiny, dobu ovenou jako dostatenou pro zven glykmie. Souasn pak hlasit alarm upozoruje pacientovo

okol na eventuln kritickou situaci. Bez zsahu pacienta pot pumpa obnov dodvku bazln dvky inzulinu na tyi hodiny a pak se v ppad dal hypo glykmie znovu na dv hodiny vypne. Clem lby pumpou Paradigm Veo vak nen vypnn pumpy pi vn hypoglykmii, ale pedevm pedchzen tomuto stavu pomoc systmu jinch vstrah pi vkyvech glykemickho profilu a nabdnutch vypnut. Pacient si nap. me nastavit prediktivn vstrahy v rozmez 5 a 30 minut ped dosaenm hranice hypo nebo hyperglykmie. Spolenost Medtronic jako prvn na svt vytvoila integrovan systm kontinulnho glukzovho senzoru, glukometru, inzulinov pumpy a softwaru CareLink, kter umouje ucelen pohled na glykemickou kontrolu. V Darovanskm dvoe prof. Ruav pedstavil pacientku, kter jako jedna z prvnch na svt uv Paradigm Veo. Jde o mladou enu, u n diabetes 1. typu trv 22 let. Hlavnm problmem pacientky je patn rozpoznvn hypoglykmie, bez reakce sympatiku (pocen, pocit hladu), 1x msn si v noci musela aplikovat glukagon. Tm rok pouv pumpu, HbA1c se udruje v hodnot 4,6 %. Do plzeskho Diacentra se dostala kvli pn othotnt. K pump j byl pidn senzor CGM. Od kvtna 2009 zan vnmat hypoglykmie, glykovan hemoglobin se pohybuje mezi 45 %. Od srpna pacientka pouv Paradigm Veo. Pumpu vnm jako jednoznan ulehen ivota, pedtm j vadilo nap. ekn na non inzulin. Vn hypoglykmie se u n ji nevyskytuj, systm alarm doke pacientku pimt k pijet potebnch opaten v situacch, ve kterch by jinak nereagovala. Zde je opt nutno zmnit dleitost motivace pacienta. Kontrolovan studie Hirsche z roku 2008 srovnvala skupinu 146 osob s diabetem 1. typu, ran

domizovanch do skupiny s pumpou a senzorem CGM, a skupiny s pumpou bez senzoru. U skupiny se senzorem dolo k vznamnmu poklesu glykovanho hemoglobinu, ovem vyskytlo se zde 11 ppad tk hypoglykmie (u druh skupiny jen ti). Hirschv zvr je takov, e pacienti maj tendenci ignorovat alarmy inzulinov pumpy.

Sport a inzulinov pumpaZastavit pumpu pi sportovn aktivit, nebo jen snit bazln dvku na tvrtinu? Evidencebased medicine (EBM) nem k tto problematice jednoznan data, lkai se tud v praxi d empiri a znalost glykemickho profilu pacienta. Ani inkovy dny nepinesly jednoznan nvod. Podle dr. Broe je obtn definovat samotnou aktivitu nabourvajc glukzov hospodstv (me j bt chze po dobu 3040 minut), navc kad druh sportu i zven fyzick aktivity m jin prmrn kalorick vdej. Obecn vak plat, e glykogen by se ml po sportu co nejdve nahrazovat (obnova zsob me trvat a 20 hodin), samozejmost by mlo bt doplovn sacharid bhem kad fyzick aktivity, trvli dle ne 3040 min., pi intenzivnj zti dokonce i mn. Prof. Ruav nap. vychz z doporuen ADA pidat u neobznch pacient po cca 3 hodinch sportu bolusovou dvku inzulinu a pijmout vt mnostv sacharid. Pumpu si zpravidla zastavuj pacienti, kte mvaj pi sportu hypoglykmie. Dr. Jankovec pedstavil studii na dvancti pacientech, provedenou ve FN Plze. Srovnn sportujcch pacient s bc a se zastavenou pumpou neukzalo rozdly v inzulinmii, glykmii a acidobazick rovnovze, od 180. minuty se vyskytly statisticky vznamn rozdly jen v hodnotch ketoltek. Mgr. Kristna illkov

Nositelem zmn v dosavadn diabetologii jsou zejmna studie ACCORD, UKPDS a ADVANCE, o kterch toho bylo ji mnoho napsno. Pedbn vsledky pedasn ukonen studie ACCORD pinesly na pot-ku roku 2008 mnoho pesimismu, tendenc rezignovat na dosaen normoglykmie u pacient s diabetem a upednostovn kompenzace krevnho tlaku a lipid. S od-stupem doby se vak ukzalo, e studie ACCORD pinesla vce pozitiv ne negativ. Nastolila diskusi o clech lby diabetu. C-lem m bt tsn kompenzace glykmie ji od potku lby, piem strategie leb-nch postup mus bt individualizovan. Studie UKPDS ukzala, e u osob s diabetem 2. typu existuje cosi jako pam pro hyper-glykmii zatek lby mus tedy bt in-tenzivn, protoe tak pin nejvt profit. Metaanalza zmiovanch velkch studi, prezentovan letos na kongresu v New Orleans, potvrdila tot. Studie ADVANCE pinesla dal zsadn poznn: individuali-zovanou lbou se podailo doshnout clo-vch hodnot HbA1c (pod 7 % dle DCCT) u 81 % pacient. Stalo se tak vbec poprv a podle prof