Nejvýznamnějšími zájmovými skupina-mi působícími ve zdravotnictví jsou lé-kaři a ti, kdo se zabývají farmacií. Tyto dvě skupiny spolu občas bojují, protože krátkodobě ukrajují ze stejného koláče, ale dlouhodobě mají společný zájem, aby se tento koláč co nejvíce zvětšoval. Při-tom působí ve všech politických stra-nách, mají možnost působit v exekutivě a  jejich činnost je v  České republice patrná. V nevýhodné pozici je konečný spotřebi-tel – pacient. Potřebuje-li zdravotní péči, rozhoduje se v tísni, která je ještě zvýraz-něna informační asymetrií. Většinou se

musí rozhodnout v prvním kontaktu s lé-kařem a potom je v jeho rukou.

Vydáváme na zdravotnictví opravdu málo?Pokud jde o podíl výdajů na zdravotnictví na HDP, je Česká republika mírně nad průměrem nových členských zemí EU, protože má lepší výchozí hospodářskou situaci. Je ovšem poměrně silně pod prů-měrem patnáctky starých členských ze-mí, dokonce se zdá, že od roku 2000 roz-díl narůstá (graf 1). To však není proto, že by staré země dávaly více na zdravot-nictví, ale je to tím, že ve starých zemích

je menší růst HDP než v nových. „Divím se, proč některým ekonomům české zdravotnictví vadí, protože se v podstatě vyznačuje velice stabilním financováním. Racionalizovat by potřebovaly spíše staré země. Jejich systémy příliš racionální ne-jsou, systémy nových zemí jsou podstatně racionálnější, protože lobistické skupiny ještě neměly tolik času je pokřivit,“ pro-hlásil J. Němec.

Podíl veřejných výdajů je stabilizátoremČR měla dlouho nejvyšší podíl veřejných výdajů na zdravotnictví v Evropě, ten ov-

šem zhruba od roku 2000 začal klesat a dnes už se přibližuje průměru starých zemí, i když stále je ještě znatelně nad novými zeměmi. Větší podíl má dnes Vel-ká Británie, Dánsko a překvapivě i Ně-mecko. Německo má 23procentní podíl

privátních výdajů, ale v tom je zahrnuto 11 procent výdajů na osoby, které vystou-pily ze systému veřejného zdravotního pojištění. „Kdyby v Německu nebyl tento anomální systém, mělo by menší privátní výdaje než Česká republika. Větší podíl veřejných výdajů je stabilizá-torem výdajů na zdravotnictví – země, které mají větší podíl veřejných výdajů, mají menší růst výdajů na zdravotnictví. Kabinetní ukázkou tohoto tvrzení jsou Spojené státy,“ řekl J. Němec. V roce 1995 vydávaly na zdravotnictví 13,5 % HDP, v roce 2009 už to bylo 16,2 procenta. Pří-čina je jednoduchá. Poskytovatelé si dlouho mohli a stále ještě ve velké míře mohou účtovat co chtějí a privátní pojiš-ťovny to pouze akceptují. Se vznikem státních programů Medicare a Medicaid se situace trochu změnila, protože tyto programy se snaží aplikovat ceny podle nějakých pravidel. dokončení na straně 3 ➥

Privátní sektor a informatizace veřejné správy a služeb

4 Bátor Tábor – místo, kde se stírají hranice

6-7Diag Human: Stručné dějiny jedné kauzy (12.)

5 Demence je stále velké stigma

8

859

4160

3900

0940

ročník 60 • číslo 40 • 3. října 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

Prezident České lékařské komory (ČLK) MUDr. Milan Kubek rozeslal v minulých dnech členům komory dopis, ve kterém mne obviňuje z nedr-žení slova, zkresluje fakta a snaží se vytvořit at-mosféru strachu a pocity ohrožení u soukromých lékařů. Straší „řetězci“, které by měly nahradit soukromé praxe lékařů. Přitom svá spekulativní tvrzení o připravené „likvidaci části soukromých praxí“ nijak nepodepírá sebemenším důkazem.

Pan prezident Kubek dále tvrdí, že „dosavadní činnost mini-sterstva zdravotnictví pod vedením ministra Hegera svědčí o tom, že jeho priority jsou jiné než priority ČLK“, v čemž mu musím dát za pravdu. Mezi priority ministerstva určitě patří dbát na dobré postavení pracovníků v celém zdravotnictví, tedy i dobré pracovní podmínky lékařů. Zároveň je ale úkolem re-sortního řízení zastupování zájmů všech občanů republiky, ze-jména pacientů, a nikoliv zastupování pouze partikulárních zá-jmů jakékoliv, byť sebevýznamnější profesní skupiny. Typické pro vystupování vedení ČLK je stanovisko k Memo-randu o úpravě poměrů ve zdravotnictví, které ministerstvo 17. února podepsalo s Lékařským odborovým klubem – Svazem českých lékařů (LOK-SČL). S LOK-SČL vede ministerstvo standardní dialog, ale pan pre-zident Kubek pozapomněl na to, že on není smluvní stranou memoranda. Jeho vyhrožování dalšími protestními akcemi v době, kdy mzdy lékařů stouply a kdy ministerstvo bojuje o dal-ší mzdové posílení všech zdravotníků pro r. 2012, není vůbec na místě. Chápu, že je pro pana doktora Kubka občas obtížné sladit funkce v předsednictvu odborů s funkcí prezidenta ČLK. Pokud však něco ČLK škodí a ubírá na prestiži, je to právě toto funkční propojení. Tím se nechci dotknout odborových orga-nizací, jejichž existenci a debatu s nimi vnímám jako nezbytnou ve všech slušných demokraciích.

Přeregistrace není likvidacePřejděme k jednotlivým bodům dopisu. Pokud jde o přeregis-trace, nejedná se o žádný likvidační krok. Je pouze třeba sladit podmínky pro všechny poskytovatele a dodat registrujícím or-gánům nové podklady pro výkon činnosti. Jsem si vědom, že se bude jednat o určitou administrativní nepříjemnost, která však spočívá v napsání jednoho dopisu se žádostí a s uvedením běž-ných údajů jako nacionálie, kontaktní údaje, místo poskytování služeb a spektrum vykonávané péče či služeb podle nomenkla-tury nového zákona. dokončení na straně 2 ➥

V REAKCE MINISTRA ZDRAVOTNICTVÍ NA DOPIS PREZIDENTA ČLK

MUDr. Aleš Herman uveden do funkce řediteleMinisterstvo zdravotnictví ČR ukončilo výběrové řízení na pozici ředitele Institutu klinické a experimentální medicí-ny v Praze (IKEM). Vítězem se stal MUDr. Aleš Herman, Ph.D. Do funkce jej ministr doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., uvedl 1. října.Úkolem nového ředitele bude především vylepšit roky budované renomé tohoto specializovaného klinického a vědecko-výzkumného pracoviště a rozvíjet špičko-vou kvalitu poskytované péče. Mezi hlavní priority patří také ekonomická stabilita hospodaření institutu, hledání rezerv, včetně vyrovnávání podílu jednotlivých cen-ter na tvorbě pozitivního ekonomického výsledku.MUDr. Aleš Herman, Ph.D., absolvoval Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové a má atestaci z interního lékařství a kardiologie. Pracoval na I. interní klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové a dále jako vedoucí pracoviště Kardio-Troll v Krajské nemocnici Pardubice, které v letech 2001 až 2002 zakládal. S vedením nemocnice se podílel na vybudování nového kardiocentra. Byl předsedou vědecké rady a čle-nem představenstva České lékařské komory, je členem Kardiologické společnosti ČLS JEP a tajemníkem akreditační komise kardiologie. mz

Nelze penalizovat odůvodněné překročení preskripčního limitu Zdravotní pojišťovny (ZP) by neměly penalizovat lékaře, pokud v odůvodněných případech překročí limit na před-pis léků. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu ČR (ÚS) ve sporu pražské lékařky MUDr. Marty Böhmové a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZPMV) o sankci 5146 Kč za překročení limitu na léky ve 2. čtvrtletí 2004. Nález byl zveřejněn 27. září.Případem se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Bude řešit, zda lékařka skutečně poskytovala nezbytnou a neodkladnou péči, což v původním řízení vůbec nezkoumal. MUDr. Böhmová podala na pojišťovnu žalobu kvůli neoprávněnému majetkovému prospěchu a peníze chtěla zpět. Obvodní soud pro Prahu 10 nejprve lékařce vyhověl. Odvolací Městský soud v Praze rozsudek změnil a ža-lobu zamítl. Podle městského soudu pojišťovna vybrala srážku za překročení úhrad za léky v souladu s právními předpisy a není důvod sumu vracet lékařce. dokončení na straně 2 ➥

◗ IKEM

◗ Nález Ústavního soudu ČR

L. Heger: Jsme povinni zastupovat zájmyzdravotníků, ale také ostatních občanů

J. Němec: Pro růst výdajů zdravotního pojištění jsou rozhodující personální nákladyZdravotnictví je ekonomické odvětví, které je velkým zaměstnavatelem – v Evropě v něm pracuje až 10 procent produktivní populace. Přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) a pů-sobí v něm velice významné zájmové skupiny. Charakteristická je pro něj také velice slabá pozice konečného spotřebitele. Takto na semináři v senátu 21. září charakterizoval zdravotnictví expert EU a Světové banky pro projekty z oblasti zdravotního pojištění a někdejší ředitel Všeobecné zdra-votní pojišťovny (VZP) RNDr. Ing. Jiří Němec, CSc.

◗ Financování zdravotnictví

Foto

: Pro

fimed

ia

Foto

: ČA

P

Přílohytohoto vydání

0310 ZN40_1-8.indd 1 30.9.11 12:01

◗ ◗ Z DOMOVA2 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011

www.zdravky.cz | ročník 60, číslo 40, 3. října 2011 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | Mgr. Tomáš Rampír, tomas.rampir@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | Mgr. Josef Gabriel, josef.gabriel@ambitmedia.cz | PhDr. Jaroslav Houštecký, jaroslav.houstecky@ambitmedia.cz | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Bohumila Píšová

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € (samostatně 26 ), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649

Uzávěrka tohoto čísla 29. září 2011. Příští číslo vychází 10. října 2011 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Vychází minimálním distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2011 | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

L. Heger: Jsme povinni zastupovat zájmy...

Nelze penalizovat odůvodněné...

Významné ocenění týmu z IKEMPřednosta Základny radiodiagnostiky a intervenční radiologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) prof. MUDr Jan Peregrin, CSc., a jeho tým spoluautorů obdrželi cenu časopisu CardioVascular and Interventional Radiology (CVIR), který je oficiálním periodikem Evropské společnosti kardiovaskulární a in-tervenční radiologie. Materiál o analýze výsledků angioplastiky podkolenních tepen u pacientů s kritickou ischemií dolních končetin byl redakční radou zvolen nejlepším článkem publikovaným v časopisu v roce 2010. Oznámila to 27. září mluvčí IKEM Mgr. Lucie Prachmanová. Článek hodnotí záchranu funkcí končetiny u poměrně velké skupiny nemocných a kli-nicko-anatomické faktory, které tuto záchranu ovlivňují. Prof. Peregrin a jeho spolu-autoři psali a editovali text téměř tři měsíce, sběr dat ale trval deset let. ag, red

Šéf havlíčkobrodské nemocnice končíŘeditel Nemocnice Havlíčkův Brod, p. o., MUDr. Vít Kaňkovský požádal Radu Kraje Vysočina o uvolnění z funkce k 31. prosinci 2011. Nemocnici však neopouští, chce se naplno vrátit k práci lékaře ortopedicko-traumatologického oddělení. Podle hejtmana MUDr. Jiřího Běhounka vedení kraje jeho rozhodnutí respektuje. „Vy-světlení, že se po pěti letech tvrdé dřiny a aféře kolem kauzy Zelenka chce vrátit k medicíně, vnímám jako přijatelné,“ sdělil MUDr. Běhounek. Odmítl spekulace, že by V. Kaňkovský odcházel proto, že nemocnice je za první pololetí ve finanční ztrátě 5 miliónů korun. le

VZP prý bude propouštětZ úsporných důvodů hodlá Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) do konce příš-tího roku propustit zhruba 1300 zaměstnanců. Ještě letos přijde o práci v pojišťovně 450 lidí. Informaci zveřejnil 27. září server Aktuálně.cz. V úsporném plánu zvažuje VZP i slučování krajských poboček. „Cílem je, aby na jed-noho zaměstnance připadlo nejméně 1700 pojištěnců, čímž se VZP přiblíží v tomto parametru zaměstnaneckým pojišťovnám,“ napsal ředitel pojišťovny MUDr. Pavel

Horák, CSc., MBA, svým podřízeným v dopise, který údajně má uvedený server k dispozici. Těmito opatřeními chce pojišťovna v následujících letech ušetřit zhruba 430 miliónů korun. čtk

R. Maráček asi odejde do privátní sféryMinistr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., odvolá z funkce ředitele Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Radomíra Maráčka, MBA, který kvůli veřejným zakázkám čelí obžalobě ze tří trestných činů. Na funkci vypíše v příštích týdnech výběrové ří-zení. Doc. Heger to 26. září oznámil během návštěvy nemocnice. Současně ocenil ředitele jako dobrého manažera. R. Maráček rozhodnutí respektuje a podle svého vyjádření zřejmě zamíří do soukromé sféry. „Rozhodli jsme se vypsat konkurs na ře-ditele, protože tato věc se táhne a není možné, aby vedení nemocnice bylo v tako-vém provizorním stavu,“ uvedl L. Heger. R. Maráčka hodlá odvolat, až bude výběrové řízení připraveno. Jak známo, šéf olomoucké nemocnice je obžalován z porušování závazných pravidel hospodářského styku, pletichy při veřejné soutěži a veřejné draž-bě a z porušování povinnosti při správě cizího majetku. ag

Slovenští lékaři odcházejíPodle informace serveru iDnes.cz z 29. září začali slovenští lékaři dávat hromadně výpovědi na podporu svých požadavků – zejména se jedná o dodržování zákoníku práce a personálních normativů v nemocnicích, dofinancování systému, lepší mzdo-vé ohodnocení a zastavení transformace státních nemocnic na akciové společnosti. Akci inspirovanou nedávnou českou kampaní Děkujeme, odcházíme! organizuje Lekárske odborové združenie (LOZ) vedené MUDr. Mariánem Kollárem. K uvedené-mu datu už údajně dalo výpověď více než 2400 lékařů. Podle dřívější zprávy zveřej-něné na webu apatykar.info projevilo ochotu připojit se k akci LOZ 3827 slovenských lékařů z 51 nemocnic. red

◗ Stručně

◗ Po uzávěrce

➥ dokončení ze strany 1

Pokud jsou k dispozici na registrujícím úřadu doklady o vzdělání a o vybavení pracovišť z předchozího období – a to, jak věřím, bude v naprosté většině případů –, zisk nové registrace bude nárokový a registrace bude v zákon-né lhůtě vydána.

Zákon bez sankcí je bezzubýDruhý bod iritující ČLK jsou sankce, jejichž zavedení je bohužel vykreslováno jako útok proti lékařskému stavu. Není tomu tak. Jakýkoliv zákon, který nestanoví sankce za porušení pravidel, je ve své podstatě bezzubý. Ma-ximální výše sankcí (a slovo maximální je třeba pod-trhnout) byla zákonem o zdravotních službách stano-vena tak, aby byla účinná i pro velké poskytovatele typu nemocnic. Tvrdé sankce zcela určitě nebudou ukládány malé soukromé praxi za každou drobnost: správní orgán má povinnost nejprve poskytovatele péče na problém upozornit, uložit nápravná opatření a teprve při jejich nesplnění má možnost sankcionovat dle svého uvážení

(tj. třeba i minimální částkou) s možností odvolání k vyšší instanci, kterou je ministerstvo. Zdůrazňuji zá-roveň, že zcela analogicky jsou konstruovány sankce v paralelně měněném zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Přístup tedy považuji za férový a vyrovnaný.

Nezpochybnitelné právo občanaFinálním bodem je problematika stížnostní agendy: je smutné, že se ČLK ohrazuje vůči opatření, které posiluje práva pacientů. Právo občana na to, aby rozhodl, kdo, kdy a jak bude nahlížet do jeho dokumentace, považu-jeme za nezpochybnitelné a je v souladu s moderním evropským pojetím práv. Chápeme, že ČLK je zvyklá na paternalistický přístup z minulosti, kdy zákon lékaře omezoval podstatně méně než nyní, nicméně v přístupu a ohledům vůči pacientům se prostředí v kulturním světě podstatně mění a zvolená demokratická reprezentace státu zvolila oproti ČLK mo-dernější filozofii. Bude-li si tedy pacient na chování či jiné etické prohřešky svého lékaře ke komoře stěžovat,

lze předpokládat, že svolení k nahlédnutí do své doku-mentace dá, a pokud ne, bude jeho stížnost nezbytně nutné považovat za nerelevantní.

Úspěch měřený počtem výpadůV žádném případě se reakcí na dopis MUDr. Kubka nechci dotknout lékařů sdružených v ČLK. Vážím si jak lékařů--zaměstnanců, tak těch, kteří si vybudovali svá vlastní zdravotnická zařízení. Nechci se dotknout ani komory, jejíž vznik a existenci po r. 1989 vnímám pozitivně; velmi si vážím jejích zakladatelů i členů. Mrzí mě však, že její současný reprezentant komoru degraduje tím, že se cho-vá jako zavilý nepřítel ministerstva, pojišťoven a ma-nagementů nemocnic, který své úspěchy poměřuje pou-ze množstvím výpadů, místo aby pomáhal kultivovat náš zdravotnický systém. Ten potřebuje více pohody k překonání hospodářské krize a ne pouze vyhledávání a zveličování problémů a rozněcování vášní v duchu hes-la čím hůře, tím lépe. Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., ministr zdravotnictví Vlády ČR

➥ dokončení ze strany 1

Ústavní soud odkázal na letošní stanovisko Nejvyššího soudu ČR, který v jiném případě rozhodl, že pojišťovny by měly platit náklady na nezbytnou a odůvodněnou péči i tehdy, kdy byl překročen limit. Lékaři ale musejí být schopni před soudem prokázat, že náklady byly nezbytné a neodkladné. „Z tohoto hlediska lze doporučit lékařům a zdravotnic-kým zařízením, aby svou dokumentaci vedli tak pečlivě, aby se nedostali do důkazní nouze a mohli prokázat, že v konkrétním případě a v daném čase šlo o náklady na-léhavé, nezbytné, nutné,“ komentoval nález ÚS soudce zpravodaj JUDr. Vojen Güttler. Podle ředitele ZPMV Ing. Jaromíra Gajdáčka, Ph.D., mají pojišťovny ze zákona povinnost uplatnit srážky, když lé-kař neodůvodněně limit překročí. Za rozhodnutím svých revizních lékařů tedy stojí. „Ústavní soud rozhodl o kon-

krétní srážce pro konkrétní lékařku. Provedli jsme ji na základě závazného opatření ministerstva zdravotnictví. MUDr. Böhmová překročila limit o 80 000 korun, vše jsme zrevidovali a dali jí regulační srážku 5000 korun, což bylo minimum možného,“ řekl ČTK Ing. Gajdáček. Podle něj byla pojišťovna k lékařce „velmi vstřícná“, srážky prý uplatňuje jen ve „výjimečných případech“. Předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Václav Šmatlák rozhodnutí ÚS vítá, podle něj se proti srážkám brání řada lékařů. „Pokud je lékařka přesvědčena, že chy-bu neudělala a nemohla postupovat při léčbě jinak, tak je dobře, že se brání,“ soudí V. Šmatlák. Nemyslí si, že tento jeden případ spustí lavinu žalob, ale doufá, že po-jišťovny „zpozorní a budou postupovat při srážení peněz uvážlivěji“. Podle sdělení ČTK ministerstvo zdravotnictví vyčká s reakcí na konečné vyjádření všech soudních instancí.

čtk, ús, red

Lepší vyhlídky– snížení LDL a KV rizika 1,2,3

Pokles mortality a morbidity 2,3

Dosažení cílových hladin 1,4

Výhodný poměr účinnosti a bezpečnosti 5

Zkrácená informace o přípravku: Torvazin® 10 mg; Torvazin® 20 mg; Torvazin® 40 mg, potahované tabletySložení: Atorvastatinum 10; 20; 40 mg v jedné tabletě. Indikace: Hypercholesterolemie (primární hypercholesterolemie, heterozygotní familiární hypercholesterolemie, smíšená dyslipidemie) pokud speciální dieta a jiné nefarmakologické možnosti nevedly k dostatečnému účinku. Kombinační léčba s jinými léčivými přípravky snižujícími LDL-cholesterol. Homozygotní familiární hypercholesterolemie pokud nedošlo k uspokojivému výsledku jinými léčebnými metodami na snížení celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu. Prevence kardiovaskulárních příhod u pacientů s předpokládaným vysokým rizikem první kardiovaskulární příhody. Dávkování a způsob podání: Běžně se léčba zahajuje 10 mg atorvastatinu 1× denně. Úprava dávkování se provádí s odstupem 4 týdnů a déle. Maximální dávka je 80 mg atorvastatinu 1× denně. Léčba dětí by měla být vedena pouze specialisty. Užívání není závislé na denní době nebo příjmu potravy. Více informací viz plná verze SPC. Kontraindikace: Hypersenzitivita na atorvastatin nebo kteroukoli pomocnou látku přípravku; aktivní onemocnění jater nebo neobjasněné přetrvávající zvýšení sérových transamináz na více než trojnásobek normálních hodnot; u pacientů s myopatií; těhotenství a kojení; ženy v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci. Zvláštní upozornění: Jaterní testy mají být provedeny před zahájením léčby a pravidelně kontrolovány v průběhu léčby. Pokud přetrvávají více než trojnásobně zvýšené hodnoty transamináz, doporučuje se dávku přípravku Torvazin® snížit nebo terapii vysadit. Pacienti, kteří konzumují velké množství alkoholu nebo mají v anamnéze jaterní onemocnění, by měli být léčeni přípravkem Torvazin® s opatrností. Atorvastatin může mít ve velmi vzácných případech vliv na kosterní svalstvo a způsobovat myalgie, myositidy a myopatie, které mohou progredovat do rabdomyolýzy. U pacientů s predispozicí k rabdomyolýze je potřeba kontrolovat hodnoty CPK. V případě podezření na vznik intersticiálního plicního onemocnění musí být léčba statiny přerušena. Interakce: Riziko myopatie je zvýšené při současném podávání cyklosporinu, fi brátů, makrolidových antibiotik včetně erytromycinu, antimykotik azolového typu, inhibitorů HIV proteázy nebo niacinu. Další možné interakce: inhibitory a induktory cytochromu P 450 3A4, itrakonazol, inhibitory proteáz, grapefruitová šťáva, gemfi brozil a fi bráty, digoxin, perorální kontraceptiva, antacida, kolestipol, warfarin. Nežádoucí účinky: Časté: zácpa, nadýmání, poruchy trávení, bolest hlavy, závratě, parestézie, hypestézie, nevolnost, průjem, vyrážka, svědění, myalgie, artralgie, únava, bolest na hrudi, bolest zad, periferní otoky, astenie, hypersenzitivní reakce, nespavost. Podmínky uchovávání: Žádné zvláštní podmínky pro uchovávání. Balení: 30 a 100 tablet. Držitel rozhodnutí o registraci: EGIS Pharmaceuticals PLC, Budapešť, Maďarsko. Registrační čísla: Torvazin® 10 mg: 31/059/09-C; Torvazin® 20 mg: 31/060/09-C; Torvazin® 40 mg: 31/061/09-C. Datum registrace: 28. 1. 2009. Datum revize textu: 11. 8. 2010. Pouze na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním léku se, prosím, seznamte s podrobnými informacemi v platném Souhrnu údajů o přípravku nebo na adrese fi rmy EGIS Praha spol. s r. o.

Literatura:1. Law MR. Quantifying effect of statins on low density lipoprotein cholesterol, ischaemic heart disease, and stroke: systematic review and meta-analysis. BMJ. 2003 Jun 28; 326(7404): 1423. 2. Grundy S. Implications of Recent Clinical Trials for the National Cholesterol Education Program Adult Treatment Panel III Guidelines. Circulation. 2004; 110: 227–239. 3. Waters DD., Effects of Atorvastatin on Stroke in Patients With Unstable Angina or Non-Q-Wave Myocardial Infarction A Myocardial Ischemia Reduction with Aggressive Cholesterol Lowering (MIRACL) Substudy Circulation. 2002; 106: 1690–1695. 4. Vaverková H. Doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií v dospělosti, vypracované výborem Českéspolečnosti pro aterosklerózu. Vnitřní lékařství 2007; 53(2): 181–197. 5. Newman CB. Safety of atorvastatin derived from analysis of 44 completed trials in 9,416 patients Am J Cardiol. 2003 Sep 15; 92(6): 670–676.

Egis Praha, spol. s r. o. Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1tel.: (420) 227 129 111, fax: (420) 227 129 199 www.egispraha.cz

Inzerce

Zemřel prof. Milan EllederVe věku 72 let zemřel 25. září prof. MUDr. Milan Elleder, DrSc., patolog, který svou vědeckou prací v oblasti molekulárněbiologické úrovně buňky a zejména genetických poruch lysosomálního systému buňky získal značný mezinárodní kredit.M. Elleder vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, po promoci v r. 1964 nastoupil jako sekundář na I. patologicko-anatomický ústav FVL UK, kde působil v různých pozicích až do roku 1994. Poté se stal přednostou Ústavu dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze. V letech 1990 až 1996 zastával M. Elleder funkci proděkana pro vědeckou práci a výzkum 1. LF UK, byl spoluzakladatelem postgraduálního studia v biomedicíně, členem koordinační rady Biomedicíny (asociace biomedicínsky orientovaných institucí UK a Akademie věd ČR k doktorandskému stu-diu), předsedou oborové komise biologie a patologie buňky, členem výboru ESGLD (European Study Group on Lysosomal Diseases) a působil v řadě dalších národních i mezinárodních odborných institucí.Prof. MUDr. Milan Elleder, DrSc., získal mnoho prestižních ocenění, mj. třikrát Cenu Společnosti čs. patologů (1974, 1982, 1990), Cenu Učené společnosti ČR (2001), Cenu ministra zdravotnictví (1986), Medaili MŠMT 1. stupně za „výsledky ve výzkumu molekulární biologie“ (2006). red

Otevřena lůžková rehabilitaceOd 3. října funguje v budově ortopedické kliniky pražské Fakultní nemocnice Na Bu-lovce nová lůžková rehabilitace. Hospita-lizace na tomto pracovišti je hrazena zdra-votními pojišťovnami s možností příplatku za nadstandardní ubytovací služby i ně-které procedury mimo rámec běžné péče. Otvírací pásku rehabilitace přestřhl 29. zá-ří ministr doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., za asistence ředitele nemocnice MUDr. Petra Zajíce, MBA, (zcela vlevo), ortopeda MUDr. Davida Geltnera a vrchní sestry Lucie Mar-goliusové. Foto: Jindřich Makovička

◗ Fakultní nemocnice Na Bulovce

0310 ZN40_1-8.indd 2 30.9.11 12:01

➥ dokončení ze strany 1

I tyto státní programy jsou však ovlivněny cenami, které si téměř libovolně účtují poskytovatelé – v USA je ve zdravotnictví pouze 48procentní podíl veřejných výdajů. Jako odpověď na tento problém vznikly organizace říze­né péče, které si kladly za cíl směrovat pacienty pouze k těm poskytovatelům, s nimiž si dohodly ceny. Vzhle­dem k tomu, že jde o specificky americký problém, se organizace řízené péče příliš neuplatnily v Evropě, pouze okrajově ve Švýcarsku a v Nizozemsku, kde se jednalo o systémy původně privátní.

Na kolik přijde zdravotnictví občana?V Německu odpovídá průměrná mzda 1,4násobku HDP na hlavu, v ČR jenom 0,75násobku. Pokud tedy v ČR chceme zaplatit stejný podíl HDP na zdravotnictví jako v Německu, musíme dát ze svých platů mnohem větší podíl. „ČR je v tomto ukazateli šestá v Evropě, dáváme něco přes 20 procent průměrné mzdy na zdravotnictví. Za námi je většina západoevropských zemí kromě Fran­cie, vůbec nejdražší zdravotnictví má Bulhar. Takže jest­liže někdo chce zvyšovat podíl výdajů na zdravotnictví na HDP, ať už z pravého politického spektra zvyšováním spoluúčasti nebo privátních výdajů, nebo z levého spek­tra zvyšováním pojistného, měl by vzít v úvahu, že tím výrazně více zatěžuje obyvatelstvo než ve státech, které mají větší podíl výdajů na zdravotnictví na HDP. To je dosti zásadní věc,“ řekl J. Němec.

Stárnutí populace je menší problém, než se soudíV cenách roku 1995 se v roce 2009 vydalo ze zdravotního pojištění o 65 % prostředků více na zdravotnictví než prá­vě v roce 1995. Vývoj HDP mezi roky 1995 a 2009 v pod­statě kopíroval vývoj výdajů na zdravotnictví s výjimkou krizového roku 2009. Počet standardizovaných pojištěnců ale za toto období vzrostl pouze o 10 procent, přičemž hodnota tohoto ukazatele je dána dvěma faktory – změ­nou demografické struktury populace, tedy jejím stárnu­

tím, a počtem obyvatel (graf 2). Z oněch 10 % tvoří jedno procento počet obyvatel a 9 % změna demografické struktury. „Vidíme, že stárnutí populace v podstatě není tak velkým problémem. Když uvážíme, že výdaje stouply o 65 procent a o 10 procent se nám zhoršilo portfolio po­jištěnců, měli bychom být schopni to uplatit. Kromě toho se ukázalo, že není tolik důležitý věk pojištěnce, ale z hle­diska jeho potřeby zdravotní péče je podstatné, jak blízko má ke smrti. Ukazuje se, že v posledním roce života čer­páme několikanásobně více zdravotní péče, než pokud ten rok hodláme přežít. Když vezmeme tohle v úvahu, pak je efekt stárnutí populace ještě menší,“ doložil J. Ně­mec a dodal: „Byl bych velice opatrný, pokud jde o otázku životního stylu. Jde o kvalitu osobního života, nikoliv o náklady pojišťoven. Pro náklady zdravotního, ale i so­ciálního pojištění je nejlepší, když člověk pracuje a jakmile skončí s prací, tak zemře.“

Kde končí peníze, které ve zdravotnictví přibývají? „Mí předřečníci říkali, že nárůst výdajů na zdravotnictví šel do ambulancí a do nemocnic. Ale to ještě nic neříká. Je dobré říci, v kterých kapsách ty peníze skončily. Říká se, že nebude na zdravotní péči. Zdravotní péče sama

o sobě o moc víc nepotřebuje, potřebují ti, kdo ji posky­tují. Jak se těch 65 procent výdajů navíc v cenách roku 1995 se užilo, na co se spotřebovalo? V podstatě mohu konstatovat, že 70 procent tohoto zvýšení se spotřebo­valo na personální náklady a na zaměstnanost,“ uvedl J. Němec (graf 3). Tak jak roste HDP, průměrná mzda i reálná průměrná mzda, je třeba, aby rostla i průměrná mzda zdravotníků. Průměrná mzda lékařů stoupla od roku 1995 asi na 2,1násobek celostátní průměrné mzdy, přičemž se traduje, že jsou v ní zahrnuty i odměny za přesčasy. Tato průměrná mzda ovšem odpovídá 190 ho­dinám pracovní doby za měsíc a přesčasy se řeší jinak, a sice jako dodatečný úvazek. Průměrná mzda 49 tisíc korun v roce 2009 podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky tedy není včetně přesčasů, ale za normální pracovní dobu. „Ministerstvo to má pod vlastní střechou, může se na to podívat,“ komentoval J. Němec a pokračoval: „Takže určitá část tohoto zvýšení je dána tím, že o něco více vzrostly průměrné platy lékařů i se­ster. Dvacet let jsme my jako nezdravotníci bombardo­

váni tím, že lékaři a zdravotničtí pracovníci jsou velmi špatně placeni. Samozřejmě je to dáno mantinely, ve kterých se pohybuje česká ekonomika, mantinely toho, co může český pojištěnec na zdravotnictví dát. Nicméně musím konstatovat, že zdravotní sestry jsou u nás pla­ceny v celoevropském kontextu relativně spíše lépe než hůře, a u lékařů situace také není tak dramatická.“ Prů­měrná mzda zaměstnaného lékaře v Německu je 1,9ná­sobkem průměrné mzdy, jen o málo větší čísla platí na­příklad pro Nizozemsko nebo Španělsko. Čeští lékaři jsou tedy v relativních číslech placeni úměrně možnostem a srovnatelně se svými kolegy na Západě. Privátní lékaři v Německu mají 2,1násobek průměrné mzdy jako zisk ze zdravotního pojištění, v ČR je to 2,5násobek, tedy re­lativně více. „Tyto poměry lze těžko změnit nějakým po­litickým rozhodnutím, aniž by se výrazně zatížil zbytek populace,“ dodal J. Němec. Neustále roste počet lékařů a bojují s tím všechny země. V ČR vzrostl fyzický počet lékařů od roku 1995

o 19,5 procenta. „Je to dáno tím, že v roce 1990 bylo jen málo lékařů nad 50 let. Mladší lékaři od té doby zestárli a posílili starší ročníky, navíc lékaři už nechodí tak brzo do důchodu jako dříve. Takže typický počet lékařů je dán demografickým stromem nebo demografickou pyrami­dou věku lékařů. Možná je tyto pyramidy u lékařů po­třeba více sledovat než u pojištěnců, protože mají v pod­statě větší vliv na výdaje ve zdravotnictví,“ dokládal J. Němec. Druhou věcí je, že od roku 1995 se výrazně zvýšil počet úvazků. Ačkoliv fyzický počet lékařů narostl o 19,5 procenta, v plných úvazcích činí nárůst u ambu­lantních úvazků 26 % a u hospitalizačních 31 procent. „Přesčasy, pohotovosti nejsou placeny v té mzdě, kterou udává ÚZIS jako průměrnou. To jsou zvláštní úvazky a dnes má každý lékař v průměru 1,2 úvazku. Takže za­městnanost jak ambulantních, tak nemocničních lékařů dělá 70 procent nárůstu výdajů ze zdravotního pojištění,“ konstatoval J. Němec. Na zbývajících 30 procentech nárůstu výdajů zdravot­ního pojištění se podílejí mimo jiné léky. Počet defino­vaných denních dávek mezi roky 1995 a 2009 stoupl o 61 procent. Zvýšení cen léků nebylo v tomto období takové, aby výdaje podstatně ovlivnilo. „Vzrostlo množ­ství spotřebovaných léků a většinu těchto léků někdo předepsal. Podíl placených léků není malý, ale není roz­hodující, rozhodující je to, co jde přes předpis, a to dělá 15 procent celkového nárůstu. Zbývá dalších 15 procent, která už bych nerozklíčovával. Hlavní je, že rozhodujícím motorem nárůstu výdajů na zdravotnictví jsou perso­nální náklady. A budou. Zdravotnictví je ekonomické od­větví závislé na lidské práci, proto se dá říci, že v dlou­hodobějším časovém horizontu bude tento podíl růst, a jde o to, jak rychle,“ dodal J. Němec.

Efektivita v ambulantním sektoru klesáV ambulantním sektoru lze dojít k velice překvapivým zjištěním. Roste cena za jedno ambulantní vyšetření – za jedno vyšetření dáváme téměř o 80 % více v cenách roku 1995 než v roce 1995. Současně klesá produktivita, na jednoho lékaře asi o 30 procent (graf 4). „Samozřejmě být to v jiném odvětví, tak se asi zaměstnavatelé zbaví 20 procent zaměstnanců a nehovoří o tom. Ve zdravot­nictví je to trochu obtížnější. Argumentace může být v tom, že lékaři se více věnují pacientům. Otázka je, jestli to má lepší výsledek,“ komentoval J. Němec a zmínil se také o dopadech spoluúčasti – regulačních poplatků. Spoluúčast nezměnila počty vyšetření u specialistů, což je největší problém českého zdravotnictví, pouze o 15 % snížila počet vyšetření u praktiků. Praktičtí lékaři jsou ale placeni kapitací a z hlediska zdravotních pojišťoven na frekvenci návštěv příliš nezáleží, kromě toho byl tento trend způsoben spíše změnami v nemocenském pojiš­tění. Spoluúčast tedy vlastně neznamenala nic jiného než přesun šesti miliard korun od pojištěnců do zdravotnictví. Velice důležitý je podle J. Němce způsob plateb zdravotní péče. Finanční toky se změnily vždy, když se změnil způ­sob financování. Když byl pacient finančně zajímavější,

nastal například enormní nárůst počtu hospitalizací (graf 5), a ve zdravotnictví jde právě o to vyvážit způsob financování tak, aby k negativnímu vlivu na pacienta docházelo co nejméně a aby financování přitom bylo ještě udržitelné.

Veřejné zdravotní pojištění není méněcenným produktem„Veřejné zdravotní pojištění se všeobecně považuje za nějaký méněcenný druh pojištění. Musím prohlásit, že systém veřejného zdravotní pojištění má nejlepší před­poklady pro zdravotní pojištění z hlediska pojištěnců,“ prohlásil J. Němec a vyjmenoval čtyři důvody pro své tvrzení. U veřejného zdravotního pojištění není nebez­pečí nepříznivého výběru. Komerční pojišťovny musejí pro tyto situace alokovat zvláštní fondy a zdražit pojist­né, což občas vede až ke krachu pojišťovny nebo ke kra­chu plánu. Existuje možnost ovlivňování cen poskytova­telů zdravotní péče – poskytovatelé si neúčtují, co uznají za vhodné, ale musejí se s někým dohodnout. Výhodou je také možnost aplikace regulačních mechanismů a niž­ší provozní náklady.Doplňkem veřejného zdravotního pojištění bývá zdra­votní připojištění. Pružnost poptávky po zdravotních službách je ovšem poměrně nízká. Jestliže se zvýší o 10 % důchod domácnosti, je domácnost ochotna dát

o 10 % více na zdravotní služby, ale při tomto zvýšení si pouze 1,5 % domácností koupí zdravotní připojištění, raději služby zaplatí hotově. A stejně tak jestliže zdra­votní připojištění zvýší cenu o 10 % například v důsledku nepříznivého výběru, lidé se ho poměrně rychle zbavují. Traduje se, že zdravotní připojištění je jakousi spásou. Ve starých členských zemích EU jeho podíl na výdajích na zdravotnictví kolísá kolem 3 až 4 procent a v pod­statě se nezvyšuje. Ve Francii se 20 % péče platí hotově a na to mají všichni Francouzi připojištění. Když je ovšem nad jejich možnosti, zaplatí je vláda. V Irsku se méně služeb hradí bohatším, kteří si připojištění kupují. Jediné klasické zdravotní připojištění s podílem kolem 6 procent má Rakousko, občané si pojišťují lepší lůžka a možnost komunikace s vrchním lékařem. V nových zemích jenom Slovinsko má podobný systém jako Fran­cie. „Velice se obávám, zda na typ spoluúčasti, jaký na­vrhuje ministerstvo zdravotnictví, vůbec lze nastavit smysluplné připojištění. Už dávno u nás sice mohlo vzniknout, protože například od roku 1997 je velká část zubních výkonů za hotové, ale nestalo se tak, protože v České republice na to není trh. Když člověk nějakou službu potřebuje, koupí si ji. Myslím, že zdravotní při­pojištění u nás bude spíše okrajovou záležitostí,“ uza­vřel J. Němec. mt

J. Němec: Pro růst výdajů zdravotního pojištění jsou rozhodující personální náklady

PŘESEKNUTÍ VODOVODNÍHO POTRUBÍ NEMUSÍ MÍT

FATÁLNÍ NÁSLEDKYPŘEŘÍZNUTÍ ŽÍLY

UŽ ALE ANO…

Inzerce

100 %

110 %

120 %

130 %

140 %

150 %

160 %

170 %

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

HDP

Výdaje zdravotního pojištění

Počet standardizovaných pojištěnců

1 700

1 750

1 800

1 850

1 900

1 950

2 000

2 050

2 100

2 150

2 200

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

kombinace s platbou

za diagnózu

platba za výkon

globální rozpočet

platba za

pacienta

60 %

80 %

100 %

120 %

140 %

160 %

180 %

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Graf 4 – Produktivita a ceny v ambulantním sektoru

Počet ambulantních ošetření na pracovní den lékaře * Cena na jedné denní definované dávky léku (po odečtení vlivu inflace) ** Výdaje na jedno ambulantní vyšetření (po odečtení vlivu inflace) ** Počet ambulantních lékařů *

*1995=100 % **1997=100 %

Zdro

j: ÚZ

IS, v

last

ní vý

poče

t J. N

ěmce

Graf 5 – Počet hospitalizací na 10 000 obyvatel v ČR

Graf 2 – Srovnání reálného růstu HDP, výdajů zdravotního pojištění a vývoje věkové struktury a počtu pojištěnců (1995 = 100 %)

Zdro

j: ČS

Ú, Ú

ZIS,

vlas

tní v

ýpoč

et J.

Něm

ce

36,3%

8,3% 8,8%

10,2% 5,5%

15,5%

15,4%

� Všeobecný růst reálné mzdy (a zisků)� Relativní nárůst průměrné mzdy ve zdravotnictví� Relativní nárůst zisků privátních lékařů� Nárůst počtu lékařů v ambulancích � Nárůst počtu lékařů v nemocnicích � Nárůst spotřeby léků a jejich cen � Ostatní

Graf 3 – Užití zvýšených výdajů zdravotního pojištění (1995–2009)

Příjmy a zaměstnanost zdravotníků (69 % )

Zdro

j: ČS

Ú, Ú

ZIS,

vlas

tní v

ýpoč

et J.

Něm

ce

Zdro

j: ÚZ

IS

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 3◗ ◗ EKONOMIKA

Zdro

j: WHO

6,0

8,0

10,0

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

%

EU 15 (staré) EU 12 (nové) ČR

Graf 1 – Podíl výdajů na zdravotnictví na HDP

V Kdo s kým je solidární?„Zaslechl jsem, že jistý poslanec ze zdravotního vý-boru parlamentu říkal, že nebude solidární s kuřá-ky. Každý z nás má ale stoprocentní úmrtnost a v průměru si vybereme největší penzum zdravot-ní péče na sklonku našeho života. Kuřáci mají o sedm až osm let nižší očekávanou dobu života. Nekuřáci žijí o osm let déle a za tu dobu čerpáme poměrně dost zdravotní péče. Ačkoliv jsem ještě neviděl nějaké přesvědčivé analýzy toho, jaký je poměr potřeby zdravotní péče u kuřáků a nekuřáků, pro celý úsek života si troufám s dost velkou pravdě podobností vyslovit tvrzení, že kuřáci jsou možná spíše solidární s panem poslancem, pokud pan poslanec nekouří. Pan poslanec určitě chtěl trochu zpochybnit systém veřejného zdravotního pojištění, protože to má v popisu práce, ale fakticky asi řekl nesmysl.“ Jiří Němec

0310 ZN40_1-8.indd 3 29.9.11 19:13

4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011◗ ◗ K VĚCI

◗ Ring volný

Poplatek za recept není dobrým receptemMinisterstvo zdravotnictví je pod velkým fiskálním tla-kem – v podstatě nemá prostředky na zvýšení platů zdravotníků a ještě má „vstřebat“ zvýšení nákladů v dů-sledku zvýšení nižší sazby DPH. Tím si lze vysvětlit důraz na zvýšení spoluúčasti pacientů při úhradě léků a na zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici. Obojí může být přijatelné, chybí mi však celkové zarámování do kon-cepce lékové politiky a financování nemocnic a v nepo-slední řadě analýzy sociálních dopadů a kompenzací. Dále dochází ke změně regulačního poplatku za položku na receptu na poplatek za recept – to naopak sníží cel-kové poplatky; z hlediska čistě konstrukčního a logické-ho je ovšem poplatek za recept nesmyslný. K tomu vše-mu je tento „regulační“ poplatek příjmem lékáren, nikoliv tedy pojišťoven – takže vlastně ani tak neregu-luje chování klientů. Dovoluji si upozornit, že stačí regulovat ceny léků pro klienty; poplatek za položku na receptu pouze zvyšuje cenu dotyčného léku a poplatek za recept je nanejvýš komplikovaným sociálním opatřením, které stejně musí být doplněno dalším kompenzačním opatřením u pa-cientů s velkou spotřebou léků.

Balík základní péče ano, nadstandard neKamenem úrazu se snadno může stát snaha o omezení zdravotní péče poskytované z veřejného zdravotního pojištění na tak či onak definovanou základní zdravotní péči. Důvod je jasný: rozpor s ústavou – z toho plyne, že zde je nutná dohoda s opozicí. „Lámání přes koleno“ nemůže skončit jinak než další vládní ostudou u ústav-ního soudu. Zde je na jedné straně nesporné, že koncepce omezení zdravotní péče poskytované z veřejných prostředků na jasně definovaný „balík základní péče“ je v souladu se

světovým trendem, na druhé straně je relace veřejných výdajů na zdravotní péči k hrubému domácímu produk-tu vcelku přiměřená naší ekonomické úrovni, což je pro opozici dostatečný důvod k tomu, aby se „lege artis“ finančně neomezovalo, alespoň ne na papíře. Přitom je jasné, že již dnes jakýsi „balík základní péče“ existuje, jen není celostátně výslovně definován a lec-kde je v tomto směru zákon porušován. Mám na mysli případy svévolného vybírání poplatků, které jsou zřej-mě tolerovány, stejně jako úplatky a naopak zase po-skytování nadstandardních služeb „kulichům“. Čili již z obecných důvodů potřebujeme jasné vymezení „balíku základní zdravotní péče“ a vytvoření předpokla-dů pro jeho účinné uplatňování. Potřebujeme nejen vyš-ší vymahatelnost práva na zdravotní péči, ale i odpoví-dající public governance v celém systému veřejného zdravotnictví. Měli bychom více potírat korupci, publi-kovat případy poskytování úplatků a pracovat s odhady rozsahu korupce a jejich dopady na celý systém. Nejsem si jist, zda je správné to, co má být zavedeno jako připlácení za nadstandard. Obecně se sice zdá být logické, že v případě existence dvou medicínsky srov-natelných léčebných postupů by se z veřejného zdra-votního pojištění měl hradit jen ten levnější; na dražší – nadstandardní – by si podle této představy pacient měl mít možnost si připlatit. Je to lákavé, politicky atraktivní, neboť by pacient mohl snáze „dosáhnout“ na vyšší úroveň poskytované služby či produktu. Mediálním příkladem je kyčelní kloub vyšší kvality, vhodný pro mladého sportovce, který si nechá vope-rovat starý člověk. Pro mne je praktičtějším případem poskytnutí porcelánové plomby zubu místo amalgá-mu. A už si živě představuji komplikovanost celé zále-žitosti. Abych si mohl doplatit cenový rozdíl, tak musím znát nejen cenu porcelánu, ale i cenu amalgámu. Bude obě tyto ceny regulovat stát? A jak se to spočítá, až budu chtít ve věku 75 let voperovat nové zuby místo

dnešní standardní zubní náhrady? Chceme opravdu touto cestou zvýšit veřejné výdaje na zdravotnictví? V Hospodářských novinách jsem se dočetl, že až po-slanci schválí uvedenou obecnou definici standardu a nadstandardu, tak ministerstvo spolu s odbornými společnostmi připraví seznam konkrétních výkonů. Obávám se, že správný postup je obrácený, minimálně ve výchozí situaci, kdy by se něco podobného mělo za-vést. A zřejmě ještě lepší je vystačit si s definicí „balíku základní péče“.

Podrobné centrální řízení: bez pojišťovenFormy financování veřejné zdravotní péče mají zásadní dopad na chování jejích poskytovatelů a tím i na celkové náklady. Obecně se rozlišuje pět forem: podrobný roz-počet, celkový rozpočet, kapitace, platba za diagnózu a platba za službu. Jen poslední z nich je typicky tržní formou, která vytváří skvělé podmínky pro uspokojování léčebných potřeb klientů, leč bohužel s malým zřetelem na náklady. Proto je také tržní model poskytování zdra-votní péče v USA tak drahý. Relativní láce českého zdravotnictví je výrazně ovlivně-na kombinací uvedených forem financování; markantní

je to v nemocnicích. Konkrétní výsledky závisejí pod-statnou měrou na manažerech, resp. na efektivnosti ce-lého systému, včetně public governance. Diskuse v souvislosti s nedávnou akcí lékařů odhalily i řadu slabin stávajícího nemocničního systému. Zde chci pouze upozornit na souvislost balíku základní péče s for-mami financování veřejné zdravotní péče: podrobné centrální řízení, spojené zejména s využíváním rozpo-čtů, vede nutně k jisté modifikaci balíku základní péče u jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče – s přihléd-nutím k rozpočtovým omezením. Nejvýraznějším pro-jevem těchto omezení v praxi je odkládání některých operací, nebo i prosté odmítání pacientů. Stanovení ma-ximálních čekacích dob na operace zde nemusí pomoci, natož pak větší využívání tržních nástrojů. Není jistě náhodou, že v zemích OECD se nejvíce využí-vá modelu „národní zdravotní služby“ (NHS), tj. veřej-ného zdravotnictví bez využití zdravotních pojišťoven. U nás fakticky máme podrobné centrální řízení veřej-ného zdravotnictví, leč komplikované existencí osmi zdravotních pojišťoven, přičemž VZP má podíl na „trhu“ přes 60 %. Koaliční smlouva počítá se sloučením dvou státních po-jišťoven, druhé a páté největší zdravotní pojišťovny, těž-ko říci proč – když systému by odpovídala jedna, tj. fak-ticky žádná pojišťovna. Hrajeme si i nadále na konkurenci, přestože ve světě ta-kováto konkurence nikde nic nepřinesla. I z pohledu analýzy OECD jsme exotem, také vzhledem k tomu, že máme „státní pojištěnce“, za něž jakési podivné pojistné platí stát.

Univerzální zdravotní péče: zbytečné pojistnéDruhým a posledním relevantním systémem organizace a financování zdravotnictví (z pohledu OECD) je sociální pojištění, v němž se platí pojistné procentem ze mzdy – nejen v odvětví zdravotního pojištění. Naše analýzy však ukazují, že sociální zdravotní pojištění není jako odvětví perspektivní. Také proto, že vláda zřejmě ne-hodlá zavést systém sociálního pojištění jako celek. A pro samotné veřejné zdravotnictví to nedává smysl. Sociální pojištění vzniklo jako systém zabezpečení za-městnanců; když k zaměstnancům přidáme jejich rodi-

ny, důchodce z řad zaměstnanců a pak ještě ostatní oby-vatelstvo, tak dostaneme univerzální systém, který má smysl ve zdravotní péči, nikoliv však již v ostatních čás-tech sociálního pojištění. Není logické financovat uni-verzální zdravotní péči pojistným, procentem ze mzdy. Proto jsou v zahraničí tendence přejít k jejímu financo-vání daní z příjmů. Obecným řešením je rozpočtové financování veřejné zdravotní péče. Z tohoto pohledu nevadí, že máme více zdravotních pojišťoven: prostředky se mezi ně rozdělí podle struktury pojištěnců, v zahraničí umějí přihléd-nout i k nemocem klientů.

Singapur může být vzorem?Oblibě některých našich expertů se těší povinné soukro-mé zdravotní spoření, které bylo v roce 1984 zavedeno v Singapuru; měl to být nástroj regulace poptávky po zdravotní péči, avšak nepovedlo se. V dalším období byly ve veřejném zdravotnictví zavedeny standardní nástroje a produkty a v celém systému hraje významnou roli pří-mé centrální řízení nákladů ve státních nemocnicích; úloha zdravotního spoření je zcela okrajová, a to i na rozdíl od přímé úhrady zdravotní péče obyvatelstvem. Jako důkaz úspěšnosti zdravotního spoření byly u nás uvedeny i nízké singapurské náklady na zdravotní péči v relaci k HDP; ani to však není ovlivněno zdravotním spořením, nýbrž věkovou strukturou tamní populace. Hitem některých českých expertů je tzv. nominální po-jistné, používané v Nizozemsku v kombinaci s pojistným závislým na výdělku. Kombinace je však vysvětlitelná nanejvýš jako mix dvou modelů financování zdravotní péče, který jen přináší komplikace. Je pravdou, že v několika málo zemích světa s povinným soukromým zdravotním pojištěním se používá paušální pojistné jako výraz „community rating“, upozorňuji však na tvrdší sociální dopady i za situace, kdy stát většině obyvatel poskytuje dotaci na toto pojistné. Myslím, že prakticky jde hlavně o komplikaci systému, která zvy-šuje správní náklady. Bez nizozemského dvojího pojist-ného se určitě obejdeme, stejně jako bez zdravotního spoření. Jiné produktové variace však stojí za zvážení.

Prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.,vedoucí katedry veřejné ekonomiky,

Vysoká škola finanční a správní

Zdravotní reforma: zatím bez koncepce a bez šanceStávající vláda si předsevzala, že bude dělat odpovědné reformy. Tlak na reformy je silný a kvalita výstupů velmi rozdílná. Je však iluzorní si myslet, že v demokratických podmínkách lze v průběhu jednoho volebního období vytvořit a prosadit celkovou reformu veřejné ekonomiky, která by byla naplněním poznatků světové teorie a politiky.

Materiály zveřejněné v rubrice K věci se nemusejí shodovat s názorem redakce Zdravotnických novin

Stav a perspektiva veřejných rozpočtůJiž v současné době dochází k omezování rozpočtových výdajů veřejné správy na investice a provoz informačních systémů. Tento trend je třeba s ohledem na negativní bilanci veřejných rozpočtů v ČR považovat za trvalý. K to-mu přistupuje skutečnost, že prostředky evropských fon-dů v tomto plánovacím období jsou prakticky vyčerpány. Nad budoucností pro léta 2014 až 2020 visí řada otaz-níků – situace evropských financí v uvedeném období, schopnost ČR ve vyjednávání, priority ČR a schopnost veřejných rozpočtů kofinancovat projekty financované z evropských fondů.Investování resortů trpí nekoncepčností, nahodilostí, nekoordinovaností, neprovázaností. Při investování ne-jsou dostatečně zohledněny vyvolané provozní náklady ani potřeba reinvestic v určitém čase. Některé resorty nemají žádnou informační strategii, upřednostňují in-vestování do jiných oblastí, aniž by k tomu bylo odů-vodnění (například ministerstvo zdravotnictví /MZ/ má zcela odepsanou informační infrastrukturu, nepodpo-ruje informační systémy přímo řízených organizací, při-tom investuje do staveb za situace přebytku lůžkových zdravotnických zařízení /ZZ/ a do přístrojové techniky z evropských fondů bez perspektivy udržitelnosti). Naopak některé resorty přistupují ke koncentraci sil a prostředků (ministerstvo práce a sociálních věcí /MPSV/, ministerstvo pro místní rozvoj /MMR/). Kva-litní informatikou neoplývají ani regionální veřejná správa a poskytovatelé veřejných služeb, chybí infra-struktura pro zdravotně-sociální služby ambulantní,

resp. terénní a rozpočtová situace nevěští žádnou změ-nu k lepšímu.

Lidské zdrojeV současné době hrubý měsíční příjem pracovníků v in-formatice a telekomunikacích je dvojnásobkem tarifního platu vysokoškolsky vzdělaného úředníka veřejné sprá-vy. Nekomentujeme nestabilitu obsazení pracovních po-zic ve veřejné správě při neexistenci účinné právní úpra-vy služebního zákona. Veřejný sektor v důsledku toho není a zřejmě nebude schopen personálně zajistit řadu činností:V kvalifikované řízení resortní informatiky v širším i už-ším slova smyslu včetně práce koncepční i řídící,V přípravu veřejných zakázek k investicím a službám informatiky,V řízení projektů a kontrolu dodavatelských firem.

Kohezní politikaKohezní politika (politika soudržnosti), která je rozhodu-jící pro alokaci prostředků evropských fondů v ČR jako základ pro vyjednávání s Evropskou komisí, vychází z vlá-dou schválených dokumentů Analýzy a Strategie konku-renceschopnosti ČR. Z analýzy jednoznačně vyplývá, že nejslabšími předpoklady pro konkurenceschopnost ČR jsou stav veřejné správy a kvalita vzdělávacího systému. Nedostatečně jsou klasifikována rizika sociální nesoudržnosti české společnosti a extenzivní zaměření českého zdravotního systému. Strategie konkurence-schopnosti reaguje na analýzu konstruktivně, některé re-sorty však do strategie navrhly projekty, které nenavazují

na strategii samotnou (typickým příkladem je MZ, které deklaruje konzistenci svých cílů s návrhy NERVu, ale při-tom práce na elektronizaci zdravotnictví a propojení zdra-votního a nemocenského pojištění neprobíhají). Kohezní politika, která je nyní předkládána vládě ke schválení, reflektuje jako priority potřeby konkurence-schopnosti ČR a elektronizaci veřejné správy. Vyjednávací pozice české vlády k Evropské komisi bude obsahovat záměr pokračování elektronizace veřejné správy pro-střednictvím IOP. Zatímco v prioritách chybí podpora in-frastruktury zdravotnictví na centrální úrovni, v rámci regionální politiky (ROP) zařazena je. To by znamenalo, že perspektiva elektronizace zdravotnictví je zajištěna jako jediná právě v rámci elektronizace veřejné správy, obdobně má perspektivu informatizace veřejných služeb na regionální úrovni.

Aktuální stav a perspektiva elektronizace veřejné správyResortům se nedaří plnit úkoly elektronizace veřejné správy. KIVS (komunikační infrastruktura veřejné správy) provázejí odstředivé tendence, systém datových schrá-nek se nerozvíjí v důsledku problému České pošty, cen-trální registry nejsou zřízeny, národní datové centrum je teprve ve výstavbě. Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační spo-lečnost se proto snaží koncentrovat síly a finanční pro-středky v současnosti a pro budoucí období využití evropských fondů a státního rozpočtu na tzv. sdílené služby. Ty mají zahrnovat základní informační infra-strukturu státu a informační služby, které budou sdíleny

resorty, případně dalšími subjekty (krajské úřady, po-skytovatelé veřejných služeb). Materiál připravovaný na jednání vlády svěřuje odpovědnost resortům vnitra a fi-nancí. Ty by měly zajistit efektivní alokaci finančních pro-středků a koordinaci centrálních projektů. Národní da-tové centrum jako výkonný orgán by mělo mít na starosti architekturu systému a standardizaci v rámci ČR a EU. Finance a vnitro by měly vládě předložit následně pro-jekty v 1. linii informatizace státu. Projekty poptávající veřejné prostředky realizované v druhé a třetí linii by podléhaly schválení resortu vnitra jako věcně příslušné-ho k odpovědnosti za elektronizaci veřejné správy (a služeb).Prakticky to znamená, že se stát soustředí na:KIVS, datové schránky, dostupnost internetu, centrální registry, státní pokladnu, jednotné inkasní místo, jed-

notné výplatní místo (MPSV), elektronickou podporu systémů pojištění (MPSV a MZ) včetně zdravotní do-kumentace, spisovou službu pro vnitro a spravedlnost a správu prostředků evropských fondů, případně správu veřejných zakázek.Odpovědné resorty vnitro a finance by měly rovněž vlá-dě předložit návrhy na nákup investic a služeb. Již z na-vrhované formulace je zřejmé, že existuje skepse k po-tenciálu státu realizovat další investice a že stát uvažuje více poptávat služby a mj. nákupem služeb být schopen předvídat a stabilizovat výdajovou stránku státního rozpočtu.

ZávěrZ uvedeného vyplývá, že státu se nedaří plnit předse-vzetí v informatizaci veřejné správy a služeb a že finanční podmínky k tomu se přinejmenším nezlepší. Stát na am-bici elektronizace nerezignuje, ale zjevně chce koncen-trovat síly a prostředky na základní projekty infrastruk-tury a sdílených služeb, k tomu zlepšit rozhodovací mechanismy k dosažení vyšší efektivity projektů. Trendy v politice státu budou zřejmě přejímat za ob-dobné finanční situace i samosprávné orgány krajů a obcí, jejich úřady a jimi zřizované organizace, ať již příspěvkové organizace nebo obchodní společnosti, je-jichž zakladatelem je kraj nebo obec. Stát si uvědomuje snižující se potenciál vlastních investic, což otvírá pro-stor pro iniciativu soukromého prostoru v PPP projek-tech a zejména poskytování služeb veřejné správě. Ob-dobné trendy lze předpokládat v celé veřejné správě a veřejných službách. RNDr. Jiří Schlanger

Podněty k účasti privátního sektoru na informatizaci veřejné správy a služeb

◗ Úhel pohledu

0310 ZN40_1-8.indd 4 29.9.11 19:13

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 5◗ ◗ K VĚCI

V minulém roce se snaha vlády o snížení deficitu ve-řejných rozpočtů dočkala nálepky „tupých škrtů“. A to nejen od opozičních před-stavitelů a odborářů. V sou-časném roce se toto ozna-čení stále s oblibou používá, ačkoli již dávno neplatí. Po-kud mohu hovořit za resort zdravotnictví, zde již může-me mluvit o dlouhodobých „chytrých úsporách“.Jedno z konkrétních opatření představuje používání elektronických aukcí při nákupu lékařského vybavení nemocnicemi, které zřizuje ministerstvo zdravotnictví (MZ). Například v pražské Všeobecné fakultní ne-mocnici proběhlo v období od ledna do srpna letošního roku 89 výběrových řízení s využitím elektronické aukce. Ta přinesla

celkovou úsporu ve výši té-měř 26 miliónů korun opro-ti předpokládané hodnotě, což činí necelých 10 procent z objemu veřejných zakázek. Také Fakultní nemocnice Plzeň zaznamenává výrazné snižování nákladů při zadá-vání zakázek. Jen v loňském roce činila tato úspora na-příklad u speciálního zdra-votnického materiálu téměř

13 procent, což představuje přes 29 milió-nů korun.Institut elektronické aukce je vhodný tam, kde lze velmi dobře specifikovat různá tech-nická a odborná kritéria a soutěží se jen na-bídková cena. Pomáhá tak snižovat riziko korupce a zvyšuje konkurenční prostředí mezi dodavateli. Často se spojuje s tzv. díl-čím plněním, kdy se veřejná zakázka rozdělí

na více plnění (dodávek) a zpřístupní se tím většímu počtu potenciálních dodavatelů. Samozřejmě, výše uvedené instituty nejsou jediným způsobem, jak dosáhnout skuteč-ně chytrých úspor a účelnějšího nakládání s penězi pojištěnců (daňových poplatníků). MZ pracuje také na tvorbě referenčních cen a novém informačním systému pro za-dávání veřejných zakázek, který umožní lepší porovnávání nákupů a snadnější od-halování neobvykle nadprůměrných cen.Na závěr chci zdůraznit, že úsilí minister-stva zdravotnictví o efektivnější hospoda-ření ve zdravotnictví nebude stoprocentně úspěšné, pokud se do něj nezapojí i další veřejní zřizovatelé nemocnic, tj. kraje a města. Zprávy, které se objevují v médiích o  nákupu předražených zdravotnických přístrojů v některých krajích, tomu zatím nenasvědčují. Mgr. Martin Plíšek

náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu

Z předkládaných zpráv o reformách zdravotnictví se obvykle dozvídáme, co se které profesní skupině slibuje, zda někdo dostane přidáno, kolik se zruší lůžek, jaké poplatky nás čekají, kdo bude čelit trestnímu stíhání, kde se pe-níze vezmou a kam se dají, kdo si na co stěžuje a co se chystá. V popředí po-zornosti jsou okolnosti ekonomické, a zejména organizační nástroje. Poněkud stranou zůstává představa cílového stavu.Jistě by mohlo být užitečné se čas od času zabývat i smyslem a cílem péče o zdraví, kterým je zdraví lidí. Péče o zdraví zahrnující všechny aktivity vy-konávané ve společnosti pro zdraví je mnohem širším pojmem než tradiční resort zdravotnictví. Už v tzv. Ottawské chartě z roku 1986 se připomíná, že zdraví nevzniká v ne-mocnicích, tam se jen s velkým úsilím a náklady spravuje to, co se už poka-zilo. Zdraví vzniká v rodinách, ve školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí, pracují, odpočívají a stárnou. Tam by mělo být těžiště péče o zdraví. Občas se připomíná, že by každý měl pečovat o své zdraví. To je sice dobré přání, otázkou ale zůstává, kdo, do jaké míry a s jakými prostředky i výsledky se tomu cíleně věnuje. Možná, že se čeká na to, až lidé sami prohlédnou a změní se. V mnoha zemích Evropy už přišli na to, že se vyplatí cíleně posilovat zdravotní gramotnost lidí, tzn. jejich schopnost rozhodovat se pro zdraví v každodenním životě, i rozvíjet jejich možnosti zvládat zdravotní pro-blémy tam, kde vznikají.Jakkoli je zdraví lidí důležité a je nespornou individuální i sociální hodnotou, je vhodné varovat před zdravotním fundamentalismem, který se upíná ke zdraví jako k hodnotě nejvyšší a činí z něj ideologický fetiš. Obrazně řečeno, zdraví je jednou z důležitých hvězd lidského hodnotového souhvězdí, kam povětšinou patří i důstojnost, svébyt-nost, svoboda, demokracie, solidarita a mnohé další. Lidé nejsou stejní, žijí v odlišných podmínkách a jejich životní pouť předznamenávají různé soubory hodnot. Na jedné straně mohou lidé mnoho věcí rozhodnout a uskutečnit, na druhé straně osud míchá kartami událostí, které je postihnou. Je tomu tak i se zdravotními problémy. V průbě-hu života se zmíněné lidské souhvězdí hodnot obvykle mění. Ale zdraví by se tam mělo objevit jako stálice co nejdříve. Rozhodnutí každé organizace, instituce, všech úrovní veřejné správy, rodin i dalších skupin a jednotlivců má ty nebo ony zdravotní důsledky. Je nesmírně důležité, aby při volbě takových rozhodnutí byl zvažován i jejich dopad na zdraví lidí. Společnost, která zdraví podcení, musí počítat s tím, že zdraví lidí bude horší, než by mohlo být. Co se zanedbá v oblasti péče o zdraví, to se potom musí nákladně zachraňovat ve zdravotnických zařízeních. Je škoda, že dosavadní reformní snahy nevěnovaly zdraví lidí zásadní pozornost. Proto se České zdravotnické fórum (ČZF) rozhodlo připravit k tématu „Cesta ke zdraví“ konferenci, která proběhne v Praze v Hotelu Palace 12. října 2011. Konference by měla odbornou i širší občanskou veřejnost upozornit na potřebu chránit, upevňovat, navracet i rozvíjet zdraví lidí, seznámit účastníky s některými dosavadními slibnými aktivitami a pozvat všechny občany na cestu ke zdraví. Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc., člen správní rady ČZF

Inzerce

www.lekarskapojistovaci.cztel. +420 533 337 350

EXKLUZIVNÍPARTNER

VÍME, JAK ŘEŠIT

RIZIKA VAŠÍ PRÁCE

Tupé škrty versus chytré úspory◗ Komentář ◗ Poznámka

Smysl dobrých reforem a cíl zdravotního systému

◗ Diag Human

Stručné dějiny jedné kauzy (12.)

Na druhou stranu se proces dokazování vzdálil podstatě sporu. Zdánlivě už nejde o to, co se skutečně stalo, ale jak a kdy formálně postupovala jedna či druhá strana. Z přestřelek, zvratů a silných vyjádření formulovaných podle naturelu toho kterého ministra zdravotnictví, se stala úmorná a svým způsobem pro širokou veřejnost nudná právní bitva. Proto se o rozruch postaral až ko-nečný rozhodčí nález v roce 2008, který zcela neočeká-vaně a záhadně přiřkl firmě Diag Human cca 10 miliard korun (počítáno dnes i s úroky). Podívejme se na udá-losti, které mu předcházely.

Už ani korunuOd roku 2003 do roku 2008 pracuje rozhodčí senát ve složení prof. Květoslav Růžička (nový člen a zároveň předseda), prof. Monika Pauknerová a Zdeněk Rusek (oba z původního senátu). Protože již předtím bylo v ro-ce 2002 v částečném rozhodčím nálezu uloženo státu zaplatit téměř 327 miliónů korun a on skutečně zaplatil (abychom byli přesní, byli jsme to my, daňoví poplatní-ci), mělo se dál vyřešit, co se „zbytkem“. Rozhodčí senát měl znovu prozkoumat příčinnou souvislost mezi dopi-sem ministra Martina Bojara z roku 1992 a výší škody. Měl odpovědět na otázku, zda tento dopis způsobil fir-mě Diag Human škodu, kterou by bylo možné vyčíslit vyšší částkou než 327 miliónů korun, kterou již obdržela. A zástupci státu od té doby drží zcela konzistentně a pevně pořád stejné stanovisko: respektujeme dosa-vadní rozhodnutí rozhodčího senátu (tedy mezitímní i částečný nález), ale dál už nemá firma Diag Human dostat ani korunu. Takto jednoduchá je nyní podstata sporu. Všechno ostatní jsou pentličky, výhybky a fintičky právníků. Jenže právě tyto pentličky, výhybky a fintičky podstatu sporu úspěšně překrývají.Poté, co se v roce 2004 ujal zastupování státu ÚZSVM, byly obě strany sporu rozhodci vyzvány, aby se shodly na výběru znalce, který by měl odhadnout výši škody. Ke shodě došlo na renomované společnosti Ernst & Young. Jak se však později ukázalo, byla i pro ni kauza Diag Human zřejmě příliš kyselé sousto.

Černá kráva není černáErnst & Young v srpnu 2005 předložila posudek se závě-rem, že ušlý zisk firmy Diag Human (bez započtení úro-ků) dosáhl výše 4,6 miliardy Kč. Sama však takový závěr relativizovala. Představitelka Ernst & Young Petra Wen-delová v roce 2006 odmítla v rozhovoru pro časopis Eko-nom tvrzení médií, že by z jejich posudku měla plynout povinnost státu tyto miliardy také vyplatit. Podle ní zna-lec vždy vychází z otázek, které diktují rozhodci, a ne-zkoumá předpoklady, o které se opírají. „Představte si extrémní příklad, že znalec dostane otázku: Milý znalče, za předpokladu, že kráva je černá, jakou barvu má krá-va? Pak moudrý znalec odpoví: Vážený soude, pokud by kráva byla černá, domníváme se, že je skutečná černá,

nicméně dovolíme si podotknout, že pokud by předpo-klad o barvě, který byl v dotazu obsažen, byl nějakým způsobem zpochybněn, pak bychom eventuálně mohli dojít k závěru, že kráva černá nebyla,“ prohlásila v Eko-nomu P. Wendelová. Poučení z černé krávy je zřejmé: všechny závěry a výpočty znalce mají nějakou hodnotu pouze tehdy, pokud budou prokázány předpoklady, z nichž vycházely. Prokázat je však prý není úkolem znal-ce, ale rozhodčího senátu.V roce 2006 to však vypadalo, že má Česká republika ve sporu velmi dobrou pozici. A nejen proto, že sama zna-lecká firma v médiích svůj posudek relativizovala, ale zejména pro větu, kterou do svého usnesení v červenci napsali samotní rozhodci: „Podle názoru rozhodčího se-nátu strana žalující zatím dostatečně neprokázala výši uplatněných nároků.“ Co z toho plyne? Rozhodce v čer-venci 2006 nepřesvědčila ani mimořádně rozsáhlá dů-kazní iniciativa firmy Diag Human, ani znalecký posudek Ernst & Young. Pak se stalo ale něco prapodivného.

Tajemný obrat rozhodcůRozhodci vzápětí úplně otočili. Z nepochopitelných dů-vodů nařídili na poslední chvíli další dokazování, aniž by k tomu napřed vyslechli stanovisko státu jakožto ža-lované strany. Dodnes dluží jakékoli vysvětlení, jaké pře-vratné výsledky toto nové dokazování přineslo. V koneč-ném nálezu, který čítá na sto stran textu, o tom nenajdeme jediné slovo. Nenajdeme tam ani důvody, proč rozhodčí senát změnil svůj dřívější názor na důkazní situaci. Dokonce i onen názor z roku 2006 v konečném nálezu rozhodci zatajují!Rozhodčí senát znovu oslovil společnost Ernst & Young a uložil jí, aby svůj předchozí znalecký posudek doplnila o posouzení nových důkazů a tvrzení. Ta nejprve odmítla s tím, že důkazní situace stále zůstává nevyjasněná. „Znalec za daného stavu věcí nedokáže zpracovat doda-tek posudku dle usnesení č. 3 objednatele ze dne 19. 9. 2006,“ odpověděla tehdy rozhodcům firma Ersnt & Young. Přesto však nakonec k novému výpočtu přistou-pila. Z odůvodnění rozhodčího nálezu je zřejmé, že ar-bitři svůj výrok o mnohamiliardovém odškodném zalo-žili právě na tomto výpočtu. Ještě jednou si to shrňme: rozhodci změnili názor a nevíme proč. Znalecká firma změnila názor a také nevíme proč. Hlavně pak neexis-tuje jedna jediná skutečnost, která by měnila důkazní situaci, o níž se rozhodci předtím usnesli, že je nepře-svědčila v tom smyslu, že by firma Diag Human dosta-tečně prokázala výši uplatněných nároků. Potíž je ale i ve výpočtu samotném.

Jako by si posudek psali v Diag samiZajímavé je už to, že znalec, společnost Ernst & Young, se ve svých „výpočtech“ důsledně vyhýbá označení zna-lecký posudek a raději používá označení „tento doku-

ment“. Ten ostatně neobsahuje ani znaleckou doložku, ani není formálně označen alespoň jako dodatek zna-leckého posudku. Výpočty jsou založeny na 16 hypoté-zách, které ale jedna ze stran, totiž stát, nikdy neuzná-vala, neboť šlo o demagogická vyjádření Diag Human. Znalecká firma se tak spokojila s pouhými tvrzeními ža-lující strany namísto důkazů. Opět bylo na rozhodcích, aby se vypořádali s prokázáním všech tvrzení, jejichž platností znalec své závěry podmiňuje, avšak nezkoumá je. Nic takového ovšem neudělali. Je také divné, že ale-spoň nepožádali znalce, aby provedl výpočet i pro situa-ci, že tvrzení žalující strany nebyla prokázána. Pak by totiž minimální varianta ušlého zisku vypočteného znal-cem nevyskočila na více než 4 miliardy korun, ale zůstala by na nule.Ernst & Young však při svých výpočtech vycházela i z předpokladů, které přímo odporují důkazům, už v rozhodčím řízení tzv. provedeným. Například celý vý-počet je založen na stoprocentním podílu žalobce na trhu s českou krevní plazmou, tedy na monopolním po-stavení. Nebo se počítá s jeho minimálními náklady a doslova zázračnou marží a také s rekordní výtěžností při zpracování plazmy. Jako fakt se bere i to, že by Diag Human vyhrála několik tendrů na zpracovatele krevní plazmy za sebou, přestože bylo prokázáno, že vyřazena byla již v konkursu v roce 1991, tedy rok předtím než Martin Bojar odeslal firmě Novo Nordisk svůj památný dopis. Těchto chybných předpokladů je v posudku tolik, že jejich popis přesahuje prostorové možnosti tohoto seriálu. Odkazuji proto na zvláštní dokument nazvaný Fauly proti České republice, aneb Komentář ke koneč-nému nálezu, který je umístěn na stránkách www.ani-korunu.cz. Dokonce se přes něj můžete prokliknout na všechny zdrojové dokumenty. Je to trochu náročnější, ale poučné čtení.

O šoku z konečného nálezu a o tom, co se dělo poté, se dočtete v ZN 10. října.

Mgr. Tomáš Cikrt,majitel a autor webových stránek www.anikorunu.cz

„Letní“ ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi předal v roce 2004 právní obhajobu ve sporu s Diag Human Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Stát je od té doby hájen profesionálně a nedochází k diskontinuitě při každé změně ministra.

0310 ZN40_1-8.indd 5 29.9.11 19:13

6 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011◗ ◗ NĚCO NAVÍC

Již deset let funguje Nadace Bátor Tábor (Tábor odvahy), aby pomáhala vážně ne-mocným dětem z Maďarska, ČR, Sloven-ska a Polska, které tráví dlouhý čas v ne-mocnici a nemohou být se svou rodinou, kamarády a vrstevníky. Ve městě Hatvan – 60 km od maďarské Budapešti – orga-nizuje rekreačně-terapeutický program pro pacienty s onkologickým onemocně-ním, diabetem, hemofilií nebo revmatic-kými chorobami. „Nemocné děti se cítí jiné – myslí si, že se vymykají a že je jejich okolí nemůže mít rádo. Na Bátor Tábor se mi líbí, že jim můžeme poskytovat něco, co jim v nemocnici dát nemůžeme, ale zároveň jim zajišťujeme odbornou lékařskou pé-či,“ říká dr. Andrea Békési, dětská onko-ložka a  vedoucí lékařka Bátor Tábor. „Psychologická metoda zážitkové terapie spočívá v tom, že děti stavíme před co nejvíce výzev, kterým musejí čelit a které skutečně dokážou překonávat. Dobrovol-níky, kteří na táboře pracují, učíme, jak mají děti chválit a ocenit. Díky tomu si nakonec zvyknou na to, že je mohou mít ostatní rádi a že v nich je třeba něco víc, než si samy myslely. Jak dokazují psycho-logické průzkumy, metoda zážitkové te-rapie je nejen u  dětí skutečně účinná. Zvyšuje jejich sebevědomí i schopnosti navazovat vztahy a  kontakty se svými vrstevníky.“Děti si mohou na táboře vyzkoušet různé aktivity, o kterých se jim dříve vůbec ne-snilo, a prostě si jen užívají. Učí se jezdit na koni, chytat ryby, plavit se ve člunu, mohou si vyzkoušet lukostřelbu, ale i divadlo či různá ře-mesla v  uměleckých díl-nách. Největším zážitkem je asi pro všechny lanové centrum, kde mohou děti absolvovat stezku odvahy na provazech a houpačkách vy-soko nad zemí. Tyto zážitky a pozitivní naladění z tábora se podle dr. Békési odrážejí i v samotné léčbě: „Pomáhají dětem, aby věřily terapii, kte-rou procházejí. To je důležité i proto, že dnes se 70 až 80 pro-cent onkologicky nemocných dětí vyléčí a jednou dospěje. Zá-žitková terapie jim z psycholo-gického hlediska umožňuje, aby se s ne-mocí a léčbou vyrovnaly.“

Střední Evropa jako jeden společný onkologický týmBátor Tábor pořádá v létě vždy dva tur-nusy – pro děti od 7 do 12 let a od 13 do 18 let. Každého turnusu se účastní asi 70 táborníků a obdobný počet dobrovol-níků, tzv. cimborů, dále dva lékaři, tři se-stry a také jedna dietní sestra. Všichni zdravotníci pracují na táboře také jako dobrovolníci. V táborové „mininemocni-ci“, která je však útulně a barevně vyzdo-bena, dokážou lékaři ošetřit v podstatě vše, s čím se mohou u dětí během zážit-kového týdne setkat.„Naštěstí se většinou jedná spíše o pro-blémy, které bychom řešili i na běžných táborech pro zdravé děti – tedy o odře-niny, modřiny nebo nachlazení. V úvo-zovkách by se dalo říci, že z toho máme radost, protože to znamená, že se děti hýbou a absolvují veškerý program. Nic-

méně máme například možnost sledovat krevní obraz nebo řešit infekci. Výhodou je, že dítěti poskytneme potřebnou péči a ono může zůstat až do konce turnusu,“ upřesňuje A. Békési a dodává: „Ošetřující lékaři nám vždy s dostatečným předsti-hem pošlou potřebné informace o svých pacientech, takže na táboře pokračujeme v započaté medikaci. Samozřejmě upo-zorňujeme dobrovolníky, kteří s dětmi pracují a organizují pro ně různé progra-my, na co si mají u  jednotlivců dávat pozor.“Z ČR, Polska a ze Slovenska do Hatvanu jezdí pouze děti s nádorovými onemoc-něními. „Pochopitelně musejí být v ta-kovém zdravotním stavu, aby si tábor mohly užít a nepřijely sem pouze na tý-den ležet,“ zdůrazňuje A. Békési. „Máme výborný vztah s kolegy z fakultních ne-mocnic v  pražském Motole a  v  Brně. Znám je velice dobře nejen já osobně, ale i další kolegové onkologové, kteří v tá-boře pracují jako dobrovolníci. Řekla bych, že celá střední Evropa vlastně tvoří jeden společný pracovní tým onkologů. Určitě by i čeští lékaři dokázali posílat více dětí a my bychom jich do-kázali více

přijímat, pokud bychom měli více dob-

rovolníků, kteří mluví oběma jazyky.“

Metoda respektovaná i klinikyA jak se na zážitkovou terapii dívají z me-dicínského hlediska kolegové dr. Békési? „Udělali jsme skutečně mnoho pro to, aby klinici metodu přijali a začali ji re-spektovat. Domnívám se, že se nám to podařilo a že k nám lékaři s radostí posí-lají své malé pacienty. Samozřejmě je ne-smírně důležité naše znalosti a zkušenos-ti rozšiřovat dále. Jezdíme tedy na různé odborné konference nejen v Maďarsku, ale i v okolních zemích, na kterých sezna-mujeme kolegy s naší prací a prezentuje-me jim naše výsledky. V červnu letošního roku například vyšel odborný článek v  časopise Health and Quality of Life Outcomes. Celý je věnován tomu, jak se dětem s  chronickými onemocněními změní kvalita života poté, co absolvují komplexní terapeuticko-rekreační pro-gram. Ukázalo se, že ve všech věkových skupinách se zlepšilo jejich vnímání sebe

sama, u dětí do 14 let se také zlepšila je-jich samostatnost,“ vysvětluje dr. Békési a dodává: „Bátor Tábor dokonce patří mezi akreditovaná střediska, která uzná-vá zdejší maďarská lékařská univerzita jako jedno z míst, kde mohou studenti získat kredity, které se jim započítávají do jejich další kvalifikace, dalšího vzdě-lávání. Skutečně nás tedy berou jako spe-cifické odvětví, které je součástí léčby chronicky nemocných dětí.“Dr. Békési také potvrdila, že „duši“ dítěte je jednodušší přesvědčit, že bude vše v pořádku, než „duši“ dospělého, který už si s sebou nese určité těžkosti života: „Jak je všeobecně známo, pokud přistu-pujeme k dětem kladně a jako k rovno-cenným partnerům, jejich myšlení je sku-tečně pozitivnější, je v něm méně před-sudků. Pokud dítěti něco řekne dospělý, kterému důvěřují – to neznamená, že je to každý –, pak tomu opravdu věří.“

Zážitkový „šok“ pro rodiče a sourozenceNadace Bátor Tábor organizuje kromě dětských letních táborů také víkendové

rodinné či sourozenecké tábory. Rodinných se mohou účastnit nejen nemocné děti, ale i  jejich rodiče a sourozenci. Tak se alespoň na chvíli dostanou z domácího prostředí, kte-ré je pochopitelně ovlivněno one-mocněním dítěte. „Pro jakékoli ro-diče – nejen pro ty, kteří mají ne-mocné dítě – je velmi důležité a pozitivní, když vidí, jak jejich po-tomek překonává vlastní obavy. Kromě toho, že dětem nabízíme možnost, jak si zvýšit sebevědo-mí, nabízíme i  rodičům, aby znovu na chvíli získali volný čas a žili spolu skutečně jako pár. Myslím si, že zážitky z tábora posilují víru rodičů v to, že je-

jich potomek je skutečně čím dál silněj-ší, že se dokáže úspěšně utkat se svojí nemocí a pokračovat v normálním živo-tě,“ říká Fruzsina Gellért, psycholožka a vedoucí tábora. „Na sourozeneckém táboře dětem umož-níme, aby – buď zvlášť, nebo společně jako sourozenecký pár – čelily různým výzvám a získávaly společné zážitky. Tím se snažíme posílit jejich vztah – aby v so-bě i navzájem objevily vlastnosti, o kte-rých možná do té doby ani nevěděly. Mů-že se totiž stávat, že v důsledku onemoc-nění, kterým trpí jeden ze sourozenců, se na druhé, zdravé dítě zapomíná nebo se může cítit tak, že se mu okolí dostatečně nevěnuje. Snažíme se tedy, aby znovu mohli fungovat jako sourozenci,“ dodává F. Gellért.Nadace Bátor Tábor, která ročně hospo-daří s rozpočtem 1,1 miliónu eur, funguje výhradně z  darů firem a  soukromých osob. Všechny děti mají účast bezplat-nou. Dlouhodobě Bátor Tábor podporují např. Eurovia, ČEZ nebo Sokolovská uhelná. jat

Bátor Tábor – místo, kde se stírají hranice… give me freedom, give me fire, give me reason, take me higher… when I get older, I will be stronger… Je 8:01 SEČ, Hatvan, Maďarsko. Z amplionů táborového městečka zní oficiální hymna mistrovství světa ve fotbale 2010 pořádaného v Jihoafrické republice. Okolo hlavní budovy se v rytmu energické a podmanivé hudby sbíhají děti ve věku 7 až 13 let. Lukáš, Matěj, Amálka, Ondra a několik dalších desítek dětí z Česka, Slovenska a Polska. Nespojují je však pouze adre-nalinové zážitky a dobrodružství z tábora, ale také tak trochu předčasná dospělost. Všechny se totiž musejí vyrovnávat s onkologickou diagnózou.

◗ Zážitková terapie

V Tábory Paula NewmanaPřed čtyřmi lety se stal Bátor Tábor jediným stře-doevropským členem Association of Hole in the Wall Camps, kterou založil americký herec a re-žisér Paul Newman v roce 1988. Tato mezinárod-ní organizace přijímá za své členy tábory, které pomáhají chronicky nemocným dětem z 32 zemí světa metodami zážitkové terapie. Asociace, která sdružuje pět táborů ve Spojených státech a po jednom táboře v Irsku, Velké Británii, Francii, Izraeli, Itálii a Maďarsku, přivítala dosud přes 135 000 vážně nemocných dětí. Uskutečňovat jejich sny a zprostředkovávat zážitky jim pomáhá ročně 7200 dobrovolníků.

V Bátor Tábor neexistují děti, dospělí, zdraví, nemocní. Všichni jsou si vzájemně rovno-cennými partnery

Děti na táboře čeká řada netradičních zážitků nejen v koňském sedle...

... ale i na vodě nebo mezi nebem a zemí. Cíl: věřit si! Foto: 4x ZN

„Metoda zážitkové terapie spočívá v tom, že děti stavíme před co nejvíce výzev, které do-kážou překonávat,“ říká dr. Andrea Békési.

Foto: wikimedia.org

0310 ZN40_1-8.indd 6 29.9.11 19:13

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 7◗ ◗ NĚCO NAVÍC

◗ Řekli o…

... smyslu táborů pro onkologické dětiV Prof. MUDr. Jan Starý, DrSc., přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, PrahaBátor Tábor dává dětem úžasnou příležitost navázat přátelství s vrstevníky z jiných evropských zemí, urychluje jejich návrat do normálního života, vrací jim optimis­mus a energii i vědomí toho, kolik jiných prožívá podobné nemoci a osudy.Z naší nemocnice posíláme dětské pacienty do Maďarska druhým rokem, před­tím jezdili dlouhá léta do Irska. Jedná se o děti, které mají za sebou úspěšnou léč­bu většinou první ataky nemoci. Část tvoří pacienti s leukémií a část s jinými zhoubnými dětskými nádory – především kostí, mízních uzlin, ale například i ja­ter. Co jsem měl možnost slyšet, zatím všechny děti byly nejen velmi spokojené s programem tábora, ale i s tím, jak se jim kolegové a dobrovolníci věnovali. Takže zkušenosti jsou skutečně pozitivní. Pro děti je jistě důležité vidět a vědět, že ne­jsou samy v zápasu s onemocněním. V Bátor Tábor přijdou na jiné myšlenky, mluví jiným jazykem a trénují různé dovednosti. Navíc je pobyt nic nestojí, protože je vše hrazeno prostřednictvím nadace.Naše klinika pořádá pro děti celou řadu táborů v České republice, avšak Bátor Tá­bor je takový dobrý doplněk na mezinárodní úrovni – považujeme si možnosti posílat děti do Maďarska a skutečně rádi je tam i posíláme. Zájem je vždy velký, obvykle se přihlásí více dětí, než nakonec může jet. Letos jsme měli 15 míst pro oba turnusy dohromady. Myslím si, že je to dobrý počet, a kdybychom ta místa měli i příští rok, dokázali bychom je určitě naplnit. Nicméně rozumíme tomu, že určité limity prostě existovat musejí.

V Mgr. Kristína Tóthová, klinický psycholog Kliniky dětské onkologie LF MU a FN BrnoDěti z naší kliniky se účastní táborů Hole in the Wall Camp už od roku 2005. Nej­prve jezdily do Irska a před čtyřmi lety jsme je začali posílat do maďarského Bátor Tábor. Každý rok odjíždí do Hatvanu dohromady asi deset dětí – nejčastěji ty, kte­ré jsou v udržovací léčbě leukémie nebo již po ní. Umím si však představit, že by­chom byli schopni odeslat na každý turnus sedm pacientů. Na Bátor Tábor velmi oceňuji, že si děti zkusí něco opravdu jiného, než by mohly zažít doma nebo na jakémkoli jiném táboře, kterého by se účastnily, kdyby byly zdravé. Všechny zážitky jsou pro ně totiž mnohem intenzivnější. Obrovskou cenu vidím také v sociálních vztazích, dokonce bych řekla, že jde až o sociální rehabi­litaci dětí, které běžně hodně věcí dělat nemohou. V Bátor Tábor jsou obklopeni spoustou dobrovolníků, většinou mladých lidí, kteří je berou jako rovnocenné partnery a chovají se k nim přirozeně. Pro sebevědomí dětí je tento zážitek velmi důležitý. Týden strávený na táboře může děti hodně intenzivně posunout dopře­du, ale pochopitelně žádné jednorázové řešení, které by jako mávnutím kouzel­ného proutku vzalo všechny problémy, neexistuje. Zažívám u dětí, které absolvo­valy Bátor Tábor, že specificky na tento zážitek rády vzpomínají. Ve své práci se na to mohu často odvolat. Některé děti, když se z tábora vrátí zpět do svého každo­denního stereotypu a všichni se k nim chovají opět trochu příliš ochranářsky, mo­hou vnímat hodně intenzivní pozitivní zážitky jen ve vazbě na pobyt v Maďarsku. Proto si myslím, že u problematičtějších jedinců je velmi dobře, když si mohou pobyt zopakovat. I s tím, že pokud napíšu doporučení, v jakých aspektech je po­třeba dítě povzbudit, jsou to v Bátor Tábor velice dobře schopni reflektovat.Domnívám se, že onkologové vnímají tuto metodou jako součást terapie a vě­dí, že zážitek sociálního přijetí je pro dítě – které se po nemoci cítí hodně ne­jisté – důležitý.

◗ ◗ VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍV Učitel/učitelkaDěkan Lékařské fakulty UK v  Hradci Královévypisuje výběrová řízení na místa učitelů:• učitel Katedry interních oborů pro pracoviště I. interní kliniky s úvazkem 0,2Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, habilitace v oboru vnitřní nemoci, specializovaná způsobilost v oboru kardiologie, zájem o výuku studentů v českém i anglickém jazyce, publikační a výzkumná činnost.

• učitel Katedry interních oborů pro pracoviště II. interní kliniky s úvazkem 0,2Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, akademický titul Ph.D. nebo jeho blízké dosažení, atestace z hematologie je podmínkou, znalost anglického jazyka, zájem o výuku studentů v českém i anglickém jazyce, publikační a výzkumná činnost.

• učitel Katedry interních oborů pro pracoviště II. interní kliniky s úvazkem 0,2Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, akademický titul Ph.D. nebo jeho blízké dosažení, specializace v endokrinologii nebo její blízké dosažení,znalost anglického jazyka, zájem o výuku studentů v českém i anglickém jazyce, publikační a výzkumná činnost.

• učitel Fingerlandova ústavu patologie s úvazkem 0,3Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, akademický titul Ph.D. či zahájené studium DSP v oboru patologie, praxe v oboru patologie výhodou, zájem o výuku studentů v českém i anglickém jazyce, základní dovednosti v práci na PC, publikační a výzkumná činnost.

Data nástupu dohodou.K přihláškám na vypsaná místa je třeba přiložit životopis, přehled o dosavadní praxi potvrzený zaměstnavatelem, ověřený doklad o VŠ vzdělání včetně osvědčení o státní zkoušce, vědecké a vědeckopedagogické hodnosti, přehled o odborné, vědecké a výzkumné činnosti včetně činnosti publikační, souhlas v souvislosti se zákonem o ochraně osobních údajů.

Platové podmínky podle mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze. Přihlášky zasílejte do 3. 11. 2011 na sekretariát děkana Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Šimkova 870, poštovní přihrádka 38, 500 38 Hradec Králové.

◗ ◗ VOLNÁ MÍSTA

V Patolog/patoložkaDermatohistopatologická laboratoř s. r. o. v Prazepřijme patologa se zájmem o dermatohistopatologii ­ možnost získání podílu ve společnosti.Tel. 725 896 091.

V Sekundární lékař/kaFakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5přijme pro Dětskou psychiatrickou kliniku UK 2. LF sekundárního lékaře/ku.Požadavky: ukončená LF, výhodou spec. zp. z psychiatrie podle zákona č. 95/2004 Sb. nebo zapsání do spec. oboru dět. a dor. psychiatrie před 30. 6. 2009.Pozice je otevřena i pro absolventy.Písemné nabídky s CV zasílejte do 25. 10. 2011 k rukám přednosty Dětské psychiatrické klin.

UK 2. LF, FN Motol, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 nebo na e-mail: michal.hrdlicka@lfmotol.cuni.cz, informace na tel.: 22443 3401.

V Sekundární lékař/kaFakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5přijme pro 3. chirurgickou kliniku UK 1. LF sekundárního lékaře/ku se zájmem o obor chirurgie.Nabízíme: možnost rychlého odborného růstu, ubytování pro mimopražské.Písemné nabídky s CV zasílejte na sekretariát 3. chirurgické kliniky UK 1. LF nebo na e-mail: helena.smejkalova@fnmotol.cz, informace na tel.: 22443 8001.

V Sekundární lékař/kaFakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5přijme 2 sekundární lékaře/ky pro Kliniku dětské chirurgie UK 2. LF.Přednost mají uchazeči po absolvování základní chirurgie kmene.Jeden úvazek nástup ihned, 2. úv. od 1. 1. 2012.Písemné nabídky zasílejte na e-mail: alena.brabcova@lfmotol.cuni.cz, informace na tel.: 22443 2401.

◗ Personální inzerce

Hlavní činností lékaře v očkovacím centru je očkování klientů a poradenství v oblasti očkování a cestovní medicíny.

Požadujeme praxi v očkování a atestaci z oboru blízkého vakcinologii (epidemiologie, hygiena, imunologie, obory interní medicíny a další příbuzné obory).

Nabízíme práci na částečný úvazek.

Více informací najdete na: www.ockovacicentrum.cz nebo na telefonu 725 457 702.

Očkovací centrum, divize společnosti Avenier, a. s., Bidláky 837/20, 639 00 Brno

LÉKAŘ/-KA OČKOVACÍHO CENTRAv lokalitě: Karlovy Vary

Rostoucí moderní česká společnost, specialista v oblasti vakcinace a očkovacích látek, působící na českém trhu od roku 2001, hledá do svých zaměstnaneckých řad nového kolegu/kolegyni na pozici:

LÉKAŘ/-KA OČKOVACÍHO CENTRA

Avenier 2011.indd 1 26.9.11 9:45

délka inzerátu

5 řádků

10 řádků

15 řádků

Rubrika: Nabídka práce Práci hledá Různé

Počet opakování (pouze placená inzerce)

Objednací kupón pro podání řádkové inzerce

Vyplňujte čitelně a hůlkovým písmem!KONTAKTNÍ A FAKTURAČNÍ ÚDAJE:Organizace:

Adresa:

PSČ a město:

IČ:

DIČ:

Telefon:

E-mail:

Jsem předplatitelem Zdravotnických novin: ano ne

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu: Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 nebo na e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Cena je uvedena za jedno uveřejnění a nezahrnuje DPH.

Ceník řádkové inzerce: Do 5 řádků: 550 Kč, do 10 řádků: 1 100 Kč, do 15 řádků: 1 600 Kč, do 20 řádků 2 000 Kč, do 30 řádků 2 900 Kč, za každých dalších započatých 10 řádků: 900 Kč.

✂

Večer končí. Také hymnou – tentokrát táborovou. Všichni, děti i dospělí, zase o kou-sek odvážnější, společně ruku v ruce zpívají: „… v pavučině všednodenní do smíchu ti vždycky není, ovšem věz, že nikdy nejsi sám…“ Foto: ZN

0310 ZN40_1-8.indd 7 29.9.11 19:13

8 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011◗ ◗ ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍ PÉČE8 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 40 n 3. ŘÍJNA 2011◗ ◗ ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍ PÉČE

Alzheimerova choroba a obdobná one-mocnění způsobují v současné době syn-drom demence v různém stupni u cca 130 000 občanů České republiky. Se stou-pajícím počtem lidí v nejvyšších věko-vých kategoriích dojde v nejbližších de-setiletích k významnému nárůstu počtu takto nemocných lidí (do roku 2040 na cca 225 tisíc).Socioekonomické náklady na řešení jednoho případu demence představují v průměru 21 000 eur za rok. Z  toho činí většinu nepřímé náklady vynakláda-né rodinnými a dalšími neformálními pečujícími.Vzhledem k tomu, že ve většině socioe-konomických parametrů se ČR nalézá v průměru Evropské unie (EU), lze před-pokládat, že i výše uvedené náklady od-povídají nákladům v ČR. Náklady na ře-šení problému demence tedy v současné době odpovídají cca 2,7 miliardy eur roč-ně (náklady na řešení demence v Evropě v roce 2010 představovaly 135 miliard eur – výsledky projektu Eurocode).Demence tak představuje jeden z největ-ších problémů s ohledem na udržitelnost systémů zdravotní a sociální péče, včetně péče v domácím prostředí a dlouhodobé péče, v příštích desetiletích (European Parliament resolution of 19 January 2011 on a  European initiative on Alzhei-

mer’s  disease and other dementias, P7_TA-PROV(2011)0016.

Devastující dopad nejen na pacientaDemence má obrovský dopad nejen na nemocného, ale i na jeho okolí. V průmě-ru jsou touto zátěží zasaženy ještě tři dal-ší osoby, což znamená dalších 390 000 lidí postižených problémem demence.V současné době nejsou k dispozici do-statečně podrobné údaje o prevalenci de-mence a jejích jednotlivých příčin. Stejně tak není dostatek vědeckých poznatků, jak určit a modifikovat ekonomický a so-ciální dopad Alzheimerovy choroby a ostatních forem demence. Přes srovna-telný či větší socioekonomický dopad de-mence je alokace prostředků na výzkum nesrovnatelně nižší, než je tomu u jiných závažných onemocnění. Kvalitní tuzem-ský výzkum je podmínkou účasti na vý-zkumu mezinárodním, bez této podmín-ky nebude mít ČR přístup k výsledkům mezinárodního výzkumu v této oblasti.Problém představuje také informovanost veřejnosti – demence je stále velké stig-ma. Tyto faktory vedou k izolaci a sociál-ní exkluzi pacientů a jejich blízkých. De-menci nelze nadále považovat za součást normálního stárnutí, ale za výsledek cho-robného procesu, a to se všemi důsledky,

včetně nároku na adekvátní léčení, po-moc a podporu.

Alzheimerova choroba – mezinárodní prioritaV červenci 2011 byly na mezinárodním kongresu Alzheimer’s Association (AAIC 2011) prezentovány výsledky mezinárod-ní multicentrické studie uskutečněné Alz-heimer Europe ve spolupráci s Harvard School of Public Health ve Francii, Ně-mecku, Španělsku, USA a Polsku. Podle ní ve čtyřech z těchto zemí před-stavuje Alzheimerova choroba druhou největší obavu o zdraví (po onkologic-kých onemocněních). Zkušenosti s Alz-heimerovou chorobou uvedlo 72 % lidí ve Francii, 73 % v Německu a USA, 77 % ve Španělsku a 54 % v Polsku. Asi tři lidé z deseti měli přímou zkušenost s touto chorobou v rodině. Dvě třetiny respon-dentů odpověděly, že by měly zájem o zjištění, zda budou trpět Alzheimero-vou chorobou, dříve než se vyskytnou první příznaky. Florence Lustman, koordinátorka fran-couzského Plánu Alzheimer, na kongresu prohlásila, že jednou z  jeho priorit je včasná diagnóza, proto ji potěšilo, že stu-die tuto prioritu podporuje. čals

V Jaké jsou pracovní podmínky lékařů posudkové služby?Z analytických prací MPSV vyplývá zjiš-tění, že lékařská posudková služba před-stavuje specifickou, velice náročnou pro-fesi, a to i vzhledem k jiným lékařským nebo i nelékařským oborům. Vysoké pra-covní zatížení, neuspokojivé řešení pra-covních podmínek a formálního ukotvení posudkové služby jako celku, ale i absen-ce provozních, komunikačních nebo etic-kých standardů vede ke statisticky i kli-nicky významné hladině stresové zátěže, syndromu vyhoření a dalších jevů, které následně ústí ve zjištění, že více než 25 % lékařů posudkové služby chce v dohledné době zaměstnání opustit. S přihlédnutím ke skutečnosti, že téměř 35 % lékařů po-sudkové služby je starší 61 let a uvažuje o odchodu do důchodu, je nutné konsta-tovat, že lékařská posudková služba je ja-ko celek kriticky organizačně, ale hlavně personálně ohrožena.

V Co je podle vás třeba udělat ke zlep-šení tohoto stavu?Resort a zejména Česká správa sociální-ho zabezpečení (ČSSZ) jako výkonná složka hledá vhodné cesty a  opatření k zajištění stabilizace lékařské posudko-vé služby. Za podstatné považuje zejmé-na zlepšení pracovních podmínek za-městnanců LPS, jejich odbřemenění od administrativních činností, zefektivnění

způsobu odměňování, umožnění osob-ního rozvoje a zvyšování vzdělanosti po-sudkových lékařů.

V Velmi často se také v souvislosti s LPS hovoří o potřebě modernizace elektro-nického systému.Ano. Významným problémem lékařské posudkové služby, který je přímo před-určen k naléhavému řešení, je potřeba modernizace elektronického systému, který používá pro svou práci. Současný stav lze stručně charakterizovat asi takto – nepropojenost lékařské posudkové služby s dávkovými systémy a zdravotnic-kými zařízeními, ne zcela vyhovující funkčnost systémů elektronické komuni-

kace, digitalizace, technického vybavení pracovišť a používaného softwaru (systé-my automatického sledování kvality), malá analytická výtěžnost systému. Zá-roveň nejsou vedeny elektronické spisy; kromě posudkových komisí MPSV není zavedeno elektronické podepisování do-kumentů, chybí provázanost na systémy v resortu zdravotnictví. Tedy na 21. sto-letí, které je obecně označováno jako sto-letí elektronizace a automatizace, je to zatím trochu málo.

V Můžete popsat, jaký je současný stav?V současnosti lékařská posudková služba ČSSZ využívá k záznamům posuzování zdravotního stavu speciální program, který slouží současně jako databáze posuzovaných. Program je celostátně on-line přístupný, což usnadňuje získá-vání informací o posuzovaných a statis-tické sledování.

V  Co by tedy mělo přispět k  jeho zlepšení? K  modernizaci elektronizace systémů v posudkové činnosti lékařské posudkové služby ČSSZ by měl přispět projekt finan-covaný z Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost nazvaný „Digitalizace spisů v LPS ČSSZ“. Ten by měl zavést a dále umožnit úplnou elekt-ronizaci posudkové dokumentace jednot-

livých klientů, včetně zpráv zasílaných ošetřujícími lékaři.Za významný počin na poli elektronizace se vztahem k orgánu nemocenského po-jištění lze bezesporu považovat projekt „Komplexní řešení eNeschopenky“. Cí-lem projektu je vybudovat fungující sy-stém eNeschopenky, který bude mít pří-nos pro jednotlivé subjekty vystupující v rámci nemocenského pojištění (zdra-votnická zařízení, pojištěnci, zaměstna-vatelé a ČSSZ a její územní organizační jednotky). Projekt se navrhuje k realizaci s ohledem na rozpočtovou odpovědnost ČSSZ, která si je vědoma nutnosti dosa-žení úspor v obslužných systémech při provádění nemocenského pojištění. Pří-nosem plnohodnotného využívání eNe-schopenky bude především rychlá výpla-ta dávek dosažená eliminací nadbyteč-ných administrativních činností (např. odbourání činností spojených s došetřo-váním údajů na nekompletně, nečitelně nebo jinak nesprávně vyplněných papí-rových tiskopisech) a též úspora nákla- dů, které jsou spjaty se současným způsobem předávání informací (např. ná-klady na papírové tiskopisy, obálky pře-dávané ošetřujícím lékařům k zasílání hlášení o pracovní neschopnosti na účet adresáta).

V K čemu navržené řešení přispěje?K celkovému zjednodušení a zrychlení komunikace mezi jednotlivými subjekty vystupujícími v rámci nemocenského po-jištění. Infrastruktura systému eNescho-penky také umožní mnohem podrobněji sledovat jednotlivé případy a tak efektiv-

něji odhalovat případy neoprávněného čerpání dávek nemocenského pojištění. Řešení bude mít výrazný přínos pro všechny cílové skupiny a  je v  souladu s dlouhodobými strategickými cíli Evrop-ské unie. Využívání systému eNeschopenky tedy umožní díky rychlému a  operativnímu zpracování dat zajistit proklientský pří-stup a odstranit nadbytečnou administra-tivu, využít kvalifikované zaměstnance pro jiné činnosti pro ČSSZ nezbytné a tím zrychlit a zefektivnit proces zpracování dávek nemocenského pojištění, popř. i jiné související procesy. Po zavedení a stabili-zaci nového systému eNeschopenky se předpokládá provedení analýzy s cílem vyhodnotit přínosy a úspory.

V Jaký význam má působnost LPS pro připravovanou sociální reformu?Mohu citovat slova ministra Jaromíra Drábka přednesená 16. srpna na celostát-ním setkání posudkových lékařů resortu: „Sociální reforma se do jisté míry o pů-sobnost lékařské posudkové služby také opírá, a  proto považuji její efektivní a spolehlivou činnost za nezbytnou pod-mínku k dosažení stanovených cílů. Zvý-šení kvality výstupů činnosti posudkové služby i o jednotky procent tak znamená značné úspory v mandatorních výdajích státního rozpočtu. Proto je třeba řešit efektivitu lékařské posudkové služby ze-jména ve vztahu k organizaci práce, pra-covním podmínkám, administrativní zá-těži, využití IT technologií a vzdělávání a zajistit vysokou odbornost a kvalitu čin-nosti posudkové služby.“ hech

Demence je stále velké stigma Již od roku 1994 připadá na 21. září Mezinárodní den Alzheimero-vy choroby. Letos se při jeho příležitosti v Praze uskutečnila tis-ková konference České alzheimerovské společnosti 20. září.

Projekt „Digitalizace spisů v LPS ČSSZ“ přispěje k modernizaci elektronizace systémů

„Přes srovnatelný či větší socioekonomic-ký dopad demence je alokace prostředků na výzkum nesrovnatelně nižší, než je tomu u jiných závažných onemocnění,“ upozorňuje opakovaně doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně České ge-rontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP a České alzheimerovské společnosti. Foto: Marta Jedličková

Na otázky Zdravotnických novin ohledně pracovních podmínek zaměstnanců lékařské posudkové služby (LPS), jejich odbřemenění od administrativních činností a dalšího zlepšení současného stavu odpovídá MUDr. Rostislav Čevela, ředitel odboru posudkové služby ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

◗ Optimalizace lékařské posudkové služby

Evropská komise a Výbor regionů společně s platformou pro seniory AGE Europe vydaly brožuru pro regionální a místní iniciativy. Publi-kace se zabývá financováním projek-tů podporujících aktivní stárnutí a mezigenerační solidaritu z pro-středků Evropské unie (EU).Brožura byla vydána v rámci propa-gace blížícího se Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012). I když většina inici-ativ na podporu aktivního stárnutí nebude v nadcházejících letech fi-nancována z prostředků EU, některé projekty mohou na prostředky z evropských fondů dosáhnout. Pu-blikace uvádí, kolik prostředků z fon-dů EU je pro tyto účely vyčleněno a jak je mohou místní a regionální iniciativy získat. Důraz klade hlavně na mezinárodní partnerství.Součástí brožury jsou i příklady projektů, které finanční prostředky EU již získaly, a také krátké prezen- tace nejdůležitějších programů EU, které finančně podporují nové pro-jekty aktivního stárnutí. Zdarma ke stažení viz http://ec.europa.eu (Ak-tuality 17/08/2011 New brochure on EU funding possibilities to promote active ageing). mpsv

V V České republice rozhodla o přípravě Plánu Alzheimer vláda usnesením č. 711 z 6. 10. 2010 a pověřila jeho přípravou ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství, mládeže a tě-lovýchovy a ministerstvo spravedlnosti. O přípravě českého Plánu Alzheimer budeme na stránkách ZN prů-běžně informovat. red

◗ Fondy EU◗ Mezinárodní den Alzheimerovy choroby

Jak získat prostředky na projekty k aktivnímu stárnutí?

0310 ZN40_1-8.indd 8 29.9.11 19:13