Zvyšování

konkurenceschopnosti studentů

oboru botanika a učitelství

biologie

CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Aplikovaná botanika a zoologie

BOT/ABP

Univerzita Palackého v Olomouci

Přírodovědecká fakulta

Katedra botaniky/Katedra zoologie

1. setkání – 20. září 2011

zimní semestr 2011/2012

Informace o výuce v zimním

semestru školního roku 2011-2012 garant: Prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc. (Katedra botaniky PřF UP)

vyučující: Doc.Ing. Eva Křístková, Ph.D. (Katedra botaniky PřF UP)

kontakt na http://botany.upol.cz, eva.kristkova@upol.cz,

604 51 04 70

Doc. RNDr. Jaroslav Starý, Dr. (Katedra zoologie PřF UP)

předepsaný rozsah: 2 př.+1cv./ týden

účast na cvičeních je povinná

podmínkou pro účast na kolokviu je za botanickou část:

1. absolvování praktických cvičení

2. úspěšné určení vybraných druhů plevelů (podle herbářových položek nebo vegetujících rostlin)

Témata přednášek (okruhy)

1. Úvod - obory aplikované botaniky

2. Biodiverzita, rostliny planě rostoucí, rostliny pěstované, vzájemné vztahy, ochrana – instituce, zákony

3. Plevelné rostliny (charakteristika, kategorizace, nejvýznamnější druhy plevelů, problematika jejich eliminace z porostů pěstovaných rostlin)

4. Plevelné rostliny a planě rostoucí rostliny využívané ke konzumaci (sběr v přírodě, záměrná kultivace)

5. Plevelné rostliny a planě rostoucí rostliny využívané ve šlechtění pěstovaných rostlin – příklad Lactuca spp.

Témata cvičení

1. Sběr rostlinného materiálu (semen) v terénu – základ tvorby genofondových kolekcí (areál Biocentra Olomouc – Holice)

2. Zpracování sběrového materiálu k dlouhodobému uložení, tvorba databází (příklad ILDB)

3. Hodnocení morfologických znaků rostlinného materiálu, klasifikátory, zpracování dat (skleník za budovou D – kolekce Lactuca spp.)

4. Určování druhů plevelů vyskytujících se aktuálně v areálu Biocentra PřF UP Olomouc - Holice

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty

Univerzity Palackého v Olomouci

Zahradnické trhy na výstavišti

Flora Olomouc, a.s.

v říjnu 2011

Aplikovaná botanika

1. Aplikovaná botanika, obory

2. Biodiverzita, rostliny planě rostoucí,

rostliny pěstované, vzájemné vztahy,

ochrana, instituce, zákony

Aplikovaná botanika –

užitá botanika

ekonomická botanika

Society for Economic Botany (1959) (SEB)

established in 1959

to foster and encourage scientific research, education, and related activities on the past, present, and future uses of plants, and the relationship between plants and people,

and to make the results of such research available to the scientific community and the general public through meetings and publications. With more than 1000 members from all 50 U.S. states and more than 64 countries,

SEB serves as the world's largest and most-respected professional society for individuals who are concerned with basic botanical, phytochemical and ethnological studies of plants known to be useful or those which may have potential uses so far undeveloped.

It is recognized that the field of economic botany includes all or parts of many established disciplines such as: agronomy, anthropology, archaeology, chemistry, economics, ethnobotany, ethnology, forestry, genetic resources, geography, geology, horticulture, medicine, microbiology, nutrition, pharmacognosy, and pharmacology, in addition to the established botanical disciplines.

http://www.econbot.org

Journal ECONOMIC BOTANY IS ABOUT PLANTS AND HUMAN AFFAIRS

funded in 1947 by Edmund H. Fulling

at the New York Botanical Garden.

William J. Robbins, then Director of the Garden,

wrote in the first issue that this new botanical magazine would

";....serve as a common meeting place for botanists interested primarily in fundamental principles and others who are concerned with economic applications of those principles and with the industrial utlization of plants and plant products“. ECONOMIC BOTANY is a quarterly international journal devoted to the publication of original research, review papers, historical studies, and book reviews.

Recent issues have included such topics as ethnobotanical and phytochemical studies, research on origin and evolution of crop plants, the ecology and history of traditional food plants, and studies on arid land plants with potential for local development.

Obory aplikované botaniky

etnobotanika (entografická botanika) –

vztah lidských populací (kmenů,

národností, národů) k rostlinám

lingvistika, etymologie

P. A. Mattioli - Herbář všechny druhy tykvovitých rostlin v té době pěstované

domácí malé okurky Citruli

melouny „okurky dlouhé“

Cucumeres anguini

vodní melouny Anguria

Pierre Andrea Mattioli 1596

druhé vydání doplněné o botanické, medicinální, kulturní a kulinární informace (Adam Huber z Rysenbachu a Daniel Adam z Veleslavína)

1. překlad – Tadeáš Hájek z Hájku (1562)

Johannes Niger de Praga první český tištěný herbář 1517

„domácí a dobře známá tykev“ s bílými květy (Lagenaria sp.)

„Indické tykve“ (předpokládalo se, že původem z Indie, ve skutečnosti však z Ameriky) nebo „Turecké zelí“

Cucurbita sp.

(Karl Linné 1707-1787)

Významné instituce:

botanické zahrady a arboreta (BGCI, Unie botanických zahrad ČR)

Herbáře:

herbář císaře Šen-Ninga – asi 2 700 let př.n.l.

Ebersův papyrus (kolem 1 500 př.n.l. – 20 m dlouhý a 30 cm široký plátěný svitek, objeven v hrobce mumie v Thébách v roce 1862 – záznamy asi 900 lékařských předpisů, náznaky přírodovědeckých pozorování

Mathiollus P.A. (1501-1557)

Obory aplikované botaniky

farmakoetnobotanika – vztah lidských

populací k léčivým rostlinám

paleobotanika (fytopaleontologie) –

studium rostlinných fosilií a zbytků

nově také paleogenetika (izolace DNA ze

starých neklíčivých semen)

Cucurbita pepo

Cucurbita maxima

rod Cucurbita

C. argyrosperma C. moschata C. pepo C. ficifolia C. maxima

Říše Velkomoravská 9. století

5. – 6. století

římská expanze

„cucumeres“

středověk – Byzantská říše

„anguria“ „okurka“

okurky

ALE! nejnovější studie H.S. Paris a J. Janick (2008, Proc. Eucarpia

Cucurbitaceae, Avignon, Francie): Co vlastně pěstoval římský císař Tiberius?

Obory aplikované botaniky

palynologie – studium pylu a spor (rozmanitost tvarů a morfologie povrchu)

pyl recentních druhů - význam v alergologii

pyl historických druhů - paleontologie

Obory aplikované botaniky

fytomedicína – rostlinolékařství nauka o nemocných, poškozených nebo konkurencí ohrožených kulturních rostlinách, o možnostech zachování jejich zdraví a způsobech terapie.

farmakoetnobotanika

fytofarmacie

tytoterapie

fytotoxikologie

užitá mikrobiologie

(mykologie)

zemědělská a lesnická botanika

silvikultura

agrotechnika a výživa zemědělských rostlin

šlechtění zemědělských plodin

semenářství zemědělských plodin

odrůdové zkušebnictví

fytopatologie

genové zdroje rostlin

herbologie

alternativní rostlinná výroba

1. rostliny pro výživu (např. jakon, laskavec)

alternativní naťové zeleniny, jedlé květy a květenství, naklíčená semena, produkce jedlých hub

2. rostliny pro výrobu oděvů (kukuřice, rýže)

3. využití rostlin jako alternativních stavebních materiálů

4. energetické rostliny (produkce bionafty) – rychle rostoucí byliny a dřeviny – topoly, vrby, Miscanthus, Rumex

5. meliorační rostliny – rostliny s mykorrhizou (leguminozy), rostliny se schopností selektivní akumulace

Zvláštní skupina:

1. geneticky modifikované rostliny

2. modelové rostliny

Obory aplikované botaniky:

genové zdroje rostlin

herbologie

Především na tyto dva obory bude

zaměřena naše pozornost v zimním

semestru akademického roku 2011/2012.

Doporučená literatura:

Briggs D., Walters S.M., 2001. Proměnlivost a evoluce rostlin. Z originálu vydaného Cambridge University Press (1984, 1997) překlad Havránek P., Rybka V., Konvička O., Univerzita Palackého, Olomouc, 2001.

Domin K., 1942. Užitkové rostliny.

Dotlačil L., Stehno Z., Fáberová I., Holubec V. (eds.) Rámcová metodika Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiverzity. Genetické zdroje č. 90, Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha 2004. (available on the www.vurv.cz )

Dvořák, J. & Smutný, V. 2003. Herbologie – Integrovaná ochrana proti polním plevelům. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

Global Strategy for Plant Conservation – Secretarial of the Comnvention on Biological Diversity.

International Agenda for Botanical gardens in Conservation, published by Botanical Gardens Conservation International, 2000.

Jehlík, V. (ed.) 1998: Cizí expanzivní plevele České republiky. Academia, Praha.

Kazda J., Mikulka J., Prokinová E., 2010. Encyklopedie ochrany přírody. Profi Press, Praha.

Kott L., Moravec J.,1989. Pěstování a použití méně známých zelenin, SZN Praha.

Kubát K. a kol. 2002. Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha.

Mareček F. (koordinátor), 1994-2001. Zahradnický slovník naučný, 1. až 5. díl. Ústav zemědělských a

potravinářských informací, Praha.

Mikulka J. a kol. 1999. Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. vydáno redakcí časopisu Farmář –

Zemědělské listy.

Petříková V. a kol., 2006. Energetické plodiny. Profi Press Praha.

Primack R.B., Kindlmann P., Jersáková J. , 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha.

Raven P.H., Berg L.R., Johnson G.B., 1993. Environment. Saunders College Publishing, USA.

Schwanitz F.,1969. Vývoj kulturních rostlin, SZN Praha.

Singh R.J. (Ed.), 2007. Genetic Resources, Chromosome Engineering, and Crop Improvement, Vol. 3, Vegetable Crops. CRC Press, Taylor and Francis Group, Boca Raton, FL, USA.

Materiály CWR, PGR Forum.