ASIEPřírodní podmínky
Geologický vývoj
Reliéf
Klima
Hydrologie
Půdy
Vegetace
Geologický vývojSložitý vývojZákladem je Eurasijská tektonická deska
• Na východní Sibiři odkryty nejstarší horniny
Další t. desky: Arabská, Indická, Filipínská, OchotskáPrahorní pevninské štíty:
Sibiřský (Sibiřská tabule)• Středosibiřská vysočina, Zabajkalí
Východočínský (Čínská tabule) • Mezi Koreou, Zadní Indií a Tarimskou pánví• 7 dílčích masívů (Korejský, Šantungský, Sičuanský,
Jihočínský, Tarimský, Ordoský, Indočínský)
Indická t. deska: Indický štítArabská t. deska: Arabský štít
S Euroasijskou deskou spojeny až počátkem třetihor
Tektonické desky
Tektonické desky II
Horotvorné pohybyKaledonské vrásnění
• Starší prvohory
Sajany, Altaj• Peneplenizovány, ale ve třetihorách opět z části vyzdviženy
Hercynské vrásnění• Perm, trias
Ural, AltajJanšanské (tichomořské) vrásnění
• Druhohory
Verchojanský hřbet, Kolymské pohoří, Sichote Aliň, Malajský poloostrov, Kalimantan
Alpínské vrásnění• Třetihory, z geosynklinály Tethys
Nejvyšší horské soustavy na Zemi
Alpínské vrásnění2 pásma:
alpínsko-himálajské• Kavkaz, Pamír, Himáláj, …
tichooceánské• Korjacký hřbet, Kamčatka, Japonské ostrovy, Filipíny, Nová
Guinea…
Zmlazení reliéfuOddělení Asie od Severní Ameriky a AfrikyHorotvorné pohyby dosud pokračujíObě pásma tektonicky neklidná
zemětřesení vulkanická činnost
• 130 aktivních vulkánů
Aktivní zlomyMísta častých zemětřesení
Severoanatolský zlom severním Tureckem (cca 40º s. š.)
• Izmit 1999
Velké riftové údolí Rudé moře, Akabský záliv, Mrtvé moře
Zlom Nojima Honšú
• Kóbe 1995 (6,9 stupňů Richterovy stupnice)
Aktivní sopkyNejčastěji stratovulkány
Ključevskaja (4 750m) Fudži (3 776m)
• poslední erupce 1707 (považována za vyhaslou)
Unzen (1 500m)• Honšú, poslední erupce 1996
Pinatubo (1 780m)• Luzon, poslední erupce 1993
Tambora (2 850m)• o. Sumbawa, Malé Sundy• erupce r. 1815 považována za největší
zaznamenanou v historii
Ibu (ostrov Halmahera, Moluky)
Krakatau
Reliéf
Výrazná členitost (horizontální i vertikální)• Nejvýše i nejníže položená místa na Zemi
Střední nadmořská výška: 960m n. m.• nejvíce po Antarktidě
do 200m n. m.: 26% rozlohy
nad 2000m n. m.: 14% rozlohy (nejvíce mezi kontinenty)
Pohoří – Malá AsiePontské pohoří
Kaçkar, 3931 m
Taurus (Toros Daĝlari) Erciyeş Daĝi, 3916 m
AntitaurusArménská vysočina
vrásno-zlomový systém Ararat (Büyük Aĝri Daĝi), 5165 m
Malý Kavkaz Gjamyš, 3 728 m
Kavkazvrásno – zlomové pohoří, vulkanická činnost
2 rovnoběžná pásma Elbrus, 5 643 m
Kazbeg, 5 047 m• Oba vyhaslé vulkány
Dychtau, 5 204 m
Silné pleistocénní zalednění dnes cca 1 400 ledovců
nejdelší Ullu-čiran, 19 km
Zágros
LANDSAT image
Zágros tlak Arabské desky na Eurasijskouantiklinálydélka pohoří 1200 kmZardkúh 4 547m
Pohoří – ÍránElborz
Damávand (Demávend) 5671 m
sopka, v historické době žádná erupce
Íránská vysočinaVrásová i kerná pohoří, prostoupená vulkanickými formacemi Kúhe Teftán 4 042 m
Kopet Dag
Vysoká Asie: Hindúkuš
„zabiják Indů“Avesta: „vodní hory“
Složitá vrásno-zlomová struktura Tirič Mir 7 708m Nošak 7 492m
Kulturní předělDopravní bariéra
Kotal i Salang (3878m) - Tunel (1964)
Vysoká Asie: PamírHorský uzel
„střecha světa“
antiklinální stavba
3. nejvyšší na světě
Kongur Tagh 7639m
Muztagata 7506m
Ismail Somoni (Pik Kommunisma) 7495m
silně zaledněnFedčenkův ledovec 71km“
Ťan Šandélka 2600 kmzákladem hercynská vrásná soustavasložitý vrásno – zlomový vývojNavazují další pohoří:
Džungarslý AlatauAltajSajany Tannu Ola
Nejvyšší část: Kokšaal-TauPik Pobědy (Tomur) 7439m
Chan Tengri 7005 m
Zalednění: ledovec Inylček
Karákoram2. nejvyšší pohoří na ZemiNejvíce zaledněná oblast na Zemi (mimo polární oblasti): plocha ledovců: 50 000 km2
Ledovec Baltoro 57 km
4 vrcholy přes 8000m:K2/Čhokori (Mt. Godwin Austen) 8 611m
Hidden Peak (Gašerbrum I) 8 068m
Broad Peak (Phalčan Kangri) 8 047m
Gašerbrum II 8 035m
HimálajNejvyšší a nejmohutnější pohoří na Zemi4 horská pásma:
Siválik (max 1500m) Mahábhárat (max 3500m), Paňdžal (max 4500m) Vysoký Himálaj Transhimálaj - Ladákh
Vysoký Himálaj10 vrcholů nad 8 000 m
Sagarmátha/Čomolungma (Mt. Everest) 8 848mKáčaňdžunga 8 598mLhoce 8 511mMakalu 8 481mDhaulágiri 8 172m
Není rozvodím
Himálaj
Tichooceánské horské pásmoKorjacké pohoří
Ledjanaja 2 562 m
Kamčatka: Středokamčatské pohoří, Východní pohoříKljučevskaja 4 750 m
KurilySachalinJaponské ostrovy
Složitá struktura – vrásno-zlomová, aktivní vulkanismus• 58 činných sopek• Fudžisan 3 776 m
TchajwanFilipínyKalimantan/BorneoSulawesi/Celebes
zde se tichooceánské pásmo spojuje s pásmem alpsko-himálajským
KlimaVelká rozloha = vysoká rozmanitost podnebíPřevládá kontinentální charakter podnebíMírný pás: převládá západní proudění
Atlantský vzduch se vysušuje, stává se kontinentálníVliv tichooceánského vzduchu jen na úzkém pásu pobřeží
Sever: otevřený pronikání arktického vzduchu do střední Asiev zimě rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu (stacionární anticyklóna)
• Nejnižší teploty na severní polokouli (Omjakon, Verchojansk, -70ºC)
Jih: oblast tropického vzduchusilné sezónní změny atmosférické cirkulace
• monzuny
Letní monzun
Další oblast nízkého tlaku vzduchu nad Paňdžábem a RádžastánemNíže nasávají tropický oceánský vzduch
• z Indického i Tichého oceánu
Stacionární cyklóna nad jižní Sibiří a Mongolskem• Pevnina se ohřívá rychleji než oceán
Na východě se vlhký tropický vzduch na styku s cyklonami polární fronty ochlazuje a způsobuje vlhké a mlhavé počasí
• Japonsko, Korea
mausim (arab.) = sezóna
Povodně (Bangladéš)
Zimní monzun
Po jejím východním obvodu vanou chladné a suché větry – zimní monzun
Další tlaková výše nad Paňdžábem
Nad jižní Sibiří a Mongolskem rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu (stacionární anticyklóna)
• jasné a mrazivé počasí
Kalkata, 22,5º s. š.
Indie: ve třech letních měsících ¾ ročního úhrnu srážekNa včasném příchodu monzunu závisí úroda
Hohhot, Čína, 41º s. š.
SrážkyMaxima: horské svahy obrácené k moři
Čerápundží 11 674 mm (roční průměr), maximum 22 900 (r. 1861)
• Denní maximum 924 mm
Mt. Kinabalu 11 000 mm
oblasti tropických monzunů: > 1000 mmsubtropy, mírný pás: 600 – 1000 mmvýchodní Sibiř: < 350 mmmezihorské kotliny, Turanská nížina, Sindh: 150 – 200 mmpouště, polopouště: < 100 mm
Klimatické typy (podle W. Köppena)
Tropické vlhké (Af) – tropický deštný lesVelké a Malé Sundy, Moluky, Nová Guinea
Tropické monzunové (Aw) – střídání období deště a sucha
Indie, Zadní Indie
Tropické suché (BW) – pouště Arabský poloostrov, Balúčistán, Thár, Taklamakan…
Mírné suché (BS) – stepi Pás stepí od Kaspického moře po severní Čínu
Mediteránní (Cs) – křoviny Pobřeží Středozemního a Černého moře, Kypr
Klimatické typy (podle W. Köppena) II
Mírné vlhké (Cf) – listnaté lesyDolní tok Jang-c-ťiangu, Korea, Japonsko (mimo Hokkaidó)
Boreální klima (Df) – tajga Východní Sibiř, severní a severovýchodní Čína, náhorní plošiny v Malé Asii
Klima tundry (E) – tundra Sever střední a západní Sibiře, ostrovy
Vysokohorské klima (H) – alpínské louky Tibet, horské oblasti
Klimatické typy (podle W. Köppena) II
Písečná bouře nad oblastí Sístánu
Hydrologie
Průměrné množství vody proteklé za rok: 12 850 km3
Průměrná odtoková výška: 286 mm• Méně než v Evropě, více než v Severní Americe a Africe
40% rozlohy tvoří bezodtoké pánve• střední Asie• jihozápadní Asie
Řeky: 5 typů (podle vodního režimu)1. Řeky Sibiře2. Řeky suchých bezodtokých oblastí3. Monzunové řeky4. Tropické řeky5. Středomořské řeky
Řeky Sibiře
Maxima na jaře (tání sněhu), minima na podzim a v zimě
Větší část roku zamrzlé• Na dolním toku rozmrzají později než na horním -
záplavy
Ob – Irtyš 5 410 km, 12 600 m3s-1
Jenisej 4 092 km, 19 600 m3s-1
Lena 4 400 km, 16 400 m3s-1
Kolyma 2 129 km, 4 060 m3s-1
Chatanga, Jana, Indigirka, Anadyr,…
Amur (Hei-long-ťiang) – přechodný typ
Řeky suchých bezodtokých oblastíPramení v horských oblastechÚstí do bezodtokých jezer nebo končí v poušti suchou deltouVelkou část vody ztrácejí výparem
1) Řeky zásobované z ledovců• Dvě maxima: léto (tají ledovce) a zima (zimní monzun)
Amudarja (Pjandž) 2 600 km, 1 330 m3s-1
Syrdarja 2 991 km, 430 m3s-1
Tarim 2 090 kmIli 1 439 kmZeravšan, Murgab, Hilmand
2) Řeky zásobované jen srážkami• Maximum na jaře, v létě často vysychají
Řeky bezodtokých oblastí Íránu (Karasu/Qareh Su, Šúr)
Monzunové řekyMaxima v době letního monzunuVelmi nevyrovnaný průtok
s výjimkou řek napájených ledovcem
Řeky čínské, indické, japonské, korejskéJang-c-ťiang (Čchang-ťiang) 5 500 km, 31 900 m3s-1
Chuang Che 4 845 km, 2 500 m3s-1
Si ťiang(Xi Jiang)/Perlová řeka 2 129 km, 10 600 m3s-1
Mekong 4 500 km , 15 900 m3s-1
Salwin 2 815 km Iravadí 2 092 km , 14 000 m3s-1
Brahmaputra2 960 km, 14 900 m3s-1
Ganga 2 700 km, , 11 100 m3s-1
• společné ústí Gangy a Brahmaputry – Méghna – největší na světě (52 000 km2)
Čchang-ťiang – soutěska Xiling
Delta Perlové řeky (Xi Jiang)
Tropické řekyZásobovány srážkovou vodou celý rokKratší toky – na ostrovech
Kalimantan: Kapuas, MahakamSumatra: HariFilipíny: Cagayan
Středomořské řekyMaxima v zimě v době dešťů
v létě někdy vysychají
Řeky Malé AsieKizilirmak, Sakarya, SeychanJordán
JezeraAsie: největší, nejhlubší, nejníže i nejvýše položené…Množství genetických typů jezer:
ReliktníTektonickáLedovcová
• Pozůstatek pevninského zalednění• Karová, morénová jezera
Vulkanická (kráterová, kalderová, hrazená lávovým proudem) Hrazená sesuvemLimanová - laguny Fluviální Termokrasová
Reliktní jezeraVelmi stará – pozůstatek moře před vyzdvižením oblastiKaspické moře
Spojení s oceánem ztratilo před 5,5 mil. letyNejvětší jezero na světě
• 371 000 km2
Slaná voda80% vody přitéká Volhou
Aralské jezeroStáří 5 mil. letPůvodně 66 500 km2
• čtvrté největší jezero na světě
Bohaté na ryby• Rybolov živil 60 000 lidí
Kaspické moře
28metrů pod hladinou oceánuVýška hladiny nepravidelně kolísáhloubka 1025mJezero nebo moře?
• politický a ekonomický význam debaty
problém znečištění
Snímek MODIS, 11. června 2005
Aralské jezero 1950 - 2000
Tektonická jezeraBajkal
Kryptodeprese, stáří 20-30 mil. let• hloubka 1637 m
7. největší jezero na světě• 31500 km2
největší množství sladké vody na světě (20% svět. zásob sladké vody)
Balchašzápadní část sladká (řeka Ili), východní slaná17 600 km2 (velikost kolísá)
• 14. největší na světě
Issyk kulChovsgolBiva (o. Honšú)Mrtvé moře
Issyk-kul
Stáří 25 mil. let1608 m n. m.mírně slaná vodanezamrzá
Tonlesap (Tonlé Sap)
zima: hloubka 1 m, rozloha 2700 km2
řekou Tonlé Sap spojeno s Mekongem.letní monzun: voda přitéká, rozloha až 16 000 km2, hloubka 9mgigantický poldrzdroj 60% bílkovin v Kambodži (ryby)
Urmijské jezero (Urmai, Urumiyeh)příliš slané pro rybyrozloha 5 200 km2, max. hloubka 16mBariéra mezi městy Tabríz a Urmiyah – stavba mostu
Ledovcová jezeraBhútán – tání ledovců
Jezero Toba (Sumatra)kalderové jezeronejvětší čtvrtohorní kaldera na světě
Jezero Taal (Luzon) - kalderové jezero
kalderové jezeronejvětší čtvrtohorní kaldera na světě
Půdyod tropických po arkticképůdní pásma v severní a západní části kontinentu
jinde zonalitu narušují vysoká pohoří
Sever (Sibiř, Kazachstán, Mongolsko)výrazná zonalita
• tundrové půdy• podzolové půdy• šedé lesní půdy• černozemě• hnědé lesní půdy
PůdyStřední Asie
• šedé půdy• skeletové pouštní půdy• slaniska• horské stepní půdy
oázy: šedé půdy, aluviální půdy
Východní Asiepoledníková zonalita půdních pásem
• vliv Tichého oceánu
od západu k východu:• kaštanové půdy• černozemě• tmavohnědé lesní půdy při pobřeží
Jižní Asietropické půdy
• tropické červenozemě• laterity• tmavohnědé půdy savan
VEGETACEHlavní vliv:
• klima
• zeměpisná šířka
• nadmořská výška
• pedologické vlastnosti
• vliv člověka
výrazná zonalitasever a západ kontinentu
silný vliv vertikální členitosti
2 velké fytogeografické oblastidůsledek geologického vývoje
paleotropická a holoarktická
Paleotropická oblastbohaté druhové složení
mnoho reliktůvývoj nebyl přerušen zaledněním
severní hranice: Balúčistán, Himálaj, Jün-nan, ústí Jang-c-ťiangu
2 podoblasti:indoafrická
indomalajská
GeomyAsie: největší, nejhlubší, nejníže i nejvýše položené…Množství genetických typů jezer:
ReliktníTektonickáLedovcová
• Pozůstatek pevninského zalednění• Karová, morénová jezera
Vulkanická (kráterová, kalderová, hrazená lávovým proudem) Hrazená sesuvemLimanová - laguny Fluviální Termokrasová
Indoafrická podoblastpodobná s africkou flórou
společný geologický vývoja) Indický poloostrov, Srí Lanka
typické geomy:savany (výše položené oblasti)monzunové lesy (návětrné svahy) – „džungle“galeriové lesy (údolí řek)
světlé listnaté opadavé lesyobdobí suchatýk (teak)palmy
b) jižní Írán, jih Arabského poloostrovapolopouště a pouštěvegetace jen podél říčních toků a v oázách
Indomalajská podoblastZadní Indie, jižní Čína, Malajské souostroví, jižní svahy Himálajetypické geomy:
vždyzelené vlhké tropické pralesydešťové monzunové pralesy
vydatné srážky, bez období suchalesy:
mohutné neopadavé stromyvlhkomilné rostlinybohatá epifytní (cizopasná) vegetace (stará: terciér)
mnoho endemitůkauliflorieliány: palma rotang až 200mvelké byliny: banánovník 5-6 m
Holoarktická oblast
ve čtvrtohorách změna klimatických podmínek
ledové doby
výrazná změna rostlinstva
5 podoblastí:eurosibiřská
čínsko-japonská
ponticko-středoasijská
mediteránní
severoafricko-indická pouštní podoblast
Čínsko-japonská podoblastSachalin, Japonsko, Korea, Mandžusko, V Čínatypické geomy:
jehličnaté lesy• přechod k tajze: limba, javor, modřín• Mandžusko
smíšené opadavé lesy• podobné lesům střední Evropy• druhově bohatší (dub, buk, javor, ořech,
jehličnany)• Korea, severní Japonsko
subtropické neopadavé lesy• neopadavý dub, vavřín, kafrovník, kamélie,
magnólie, bambus
Eurosibiřská podoblastSibiř, Přibajkalí, Kamčatka typické geomy:
mechová tundra (rašeliník, křoviny: klikva, bříza)travnatá tundralesotundra (zakrslé: bříza, olše, vrba)tajga
• západní Sibiř (po Jenisej): smrk, jedle, borovice• východní Sibiř: modřín, lípa, javor klen
smíšené lesy• Altaj: lípa• Usurijská oblast: dub a klen
Ponticko-středoasijská podoblastKazachstán, Mongolsko, střední Asie, Tibet, vnitrozemí Íránu a Turecka
typické geomy:suché stepi
polopouště
pouště
lesy: jen zbytky na svazích hor, (JV Tibet, ŤanŠan)
druhově pestré (modřín, cedr, jedle, vrba, ořešák)
xerofytní vegetace: keře: saxaul, tamaryšek
stepi a polopouště: na jaře rozkvetou, začátkem léta uschnou
Mediteránní podoblast
pobřeží Malé Asie a Arábiesuché horké léto, vlhká zima
typické geomy:vždyzelené středomořské lesy
• cypřiš, jilm, tamaryšek, neopadavý dub, halebské sosny, pistácie, dub korkový, olivovník, libanonský cedr
Severoafricko-indická pouštní podoblast
pouště Arábie, Iráku, Balúčistán, Sindh, Thár
vegetace jen údolích řek a zavlažovaných místech
kulturní plodiny: palma datlová, rýže, bavlník, cukrová třtina
Zoogeografické členěníIndomalajská oblast
Paleoarktická oblastpodoblast tunder
podoblast tajgových lesů
východočínsko-japonská podoblast
středoasijská podoblast
středomořská podoblast
ZOOGEOGRAFIEpodobnost zoogeografického a fytogeografického členění
fauna:vysoká kontinentalita fauny
druhově chudá na severu a na pouštích a horách střední Asie
bohatá zejména Jihovýchodní Asie
málo endemických forem – jen v JV Asii
příbuznost sibiřské a severoamerické fauny• sob, los, jelen, bobr, rosomák, hranostaj
příbuznost africké a indické a západoasijské fauny• lev, dikobraz, slon, nosorožec, poloopice