1

Knihovnická sdružení a jejich úloha při lobbování za zájmy knihoven a

uživatelů

Vít RichterNárodní knihovna ČR

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČRvit.richter@nkp.czTel. 603-223-627

2

Hlavní témataCo je lobby, lobbying, lobbování?Lobbování jako součást veřejné politikyKnihovnická sdružení a jejich možnosti ovlivnit

občanskou společnostPostup lobbováníRozhodovací procesy ve státní a veřejné správěNástroje a techniky lobbováníPříklady lobbování za zájmy knihoven – autorský

zákon, regionální funkce knihoven, program VISK

3

Čeští lobbisté a jejich partneřianeb: politika je svinstvo?

Marek Dalík Jacek Spyra

Jan Večerek

Zdeněk Kořistka

4

Co je lobby, lobbying, lobbování Jazykový slovník:

Lobby – hala, vestibul, foyer ale také: nátlaková/zájmová skupina Lobbying – vykonávat nátlak, ovlivňovat

Různý význam, často hanlivý, je spojováno s korupcí, nátlakem a poskytováním protislužeb, provádí se od nepaměti

Americký Kongres na konci 19. stol. - v předsálí (tj. lobby) kongresových budov čekali zástupci zájmových skupin na procházející kongresmany a naléhali na ně, aby hlasovali buď „pro“ nebo „proti“.

Pokřikování na chodbách se postupně rozvinulo v širší a rafinovanější soubor aktivit, sahajících od sbírán informací přes zajišťování masové publicity až k poskytování politické nebo finanční podpory.

Od poloviny 20. let 20. stol. – regulace: etické kodexy, oficiální registrace

Dnes běžná aktivita při správě veřejných věci - EU

5

Co je lobbováníVelká Britanie: Lobbováním poslance se rozumí

prosazování jakéhokoliv zájmu, jakékoliv věci ve prospěch nějaké organizace, skupiny nebo jednotlivce v parlamentu poslancem.

Lobbování je přesvědčování či vytváření vlivu na jednu nebo více osob, které mají o něčem rozhodnout.

Lobbying – v podstatě předávání informací o specifických zájmech daného subjektu a snaha je prosadit.

6

Charakteristické rysy lobbyingu Lobbying je zaměřen a ovlivňování rozhodovacích procesů

Identifikace problému, určení jeho příčin Návrh řešení – analýza různých variant Volba řešení – hodnocení variant vzniklých z analýzy, výběr konkrétního

řešení Kontrola a hodnocení výsledků

Lobbying vykonávají osoby, které nejsou součástí rozhodovacího procesu

Ovlivňování musí být chtěné a záměrné Uskutečňuje se pomocí speciálních komunikačních nástrojů,

často s použitím nekonvenčních prostředků Zaměřuje na systematické působení na specifické věcné

rozhodnutí

7

Lobbying je komunikační disciplína

Lobbování je především dialog – rozhovor mezi občany a těmi, kdo nesou odpovědnost za správu věcí veřejných

Seriózní moderní lobbování je politická podpora. Ti, kdo rozhodují jsou cíleně informováni a existuje snaha je nasměrovat určitým směrem.

Lobbování ovlivňuje informační vybavení politického procesu, jeho obsahové aspekty, formulace a realizace.

Vnášení věcné kompetence do politického rozhodovacího procesu se samozřejmě neuskutečňuje nezištně a bez postranních myšlenek.

Každá informace však je jako mince a má tudíž dvě strany. Jedna strana je čistá informace a ta druhá je právě ono ovlivňování.

8

Ovlivňování veřejné politiky Ovlivňováním se rozumí jakýkoliv tlak na prosazení určitých změn

anebo na zabránění určitým změnám ve veřejné politice Často bývá ztotožňováno s lobbováním, ale jedná se o širší pojem Kde je možno ovlivňovat veřejnou politiku? Kde se rozhoduje - orgány výkonné a zákonodárné moci:

Parlament Vláda, kraje, obce, města a jejich orgány Poradní orgány, komise, pracovní skupiny na úrovni vlády, kraje, města,

obce Tripartita Připomínkovací proces Řídící a monitorovací výbory – strukturální fondy EU Správní řízení

Ovlivňování na státní, krajské úrovni a obecní úrovni - limity

9

Jak hodnotí lobbování politici? Politici se spoléhají hlavně na své rešerše a názory svých kolegů Lobbování je pouze jedna z mnoha forem komunikace. Lobbisté musí jasně označit subjekty, jejichž zájmy zastupují Lobbisté se mají chovat transparentně a respektovat potřeby politiků Informace od lobbistů jsou často jednostranné a zkreslené Jen někteří lobbisté poskytují kvalitní informace Nejlepší lobby mají informační technologie, naopak nejhorší jsou

profesní a nevládní organizace Pouze 12% politiků považuje lobbování za důležité Velký vliv na rozhodování politiků mají regionální dopady Preferovanou formou komunikace s lobbisty jsou osobní setkání,

písemné materiály, konference, návštěvy institucí a email Hospodářské noviny jsou médium s největším vlivem na rozhodování

politiků

10

Proč lobbovat v knihovnách?Knihovny jsou veřejnou službouJsou financovány z veřejných zdrojů Problémy knihoven se musí dostat do silového pole

různých zájmůVyužít všech nástrojů demokracie ke společnému

prospěch - demokracie nejsou pouze volby

Za čí zájmy lobbujeme?Za své osobníZa zájmy své instituceZa zájmy svých uživatelůZa zájmy veřejnosti

11

Za co zpravidla lobbujeme Financování jednotlivých knihoven Legislativa

Knihovní zákon Autorský zákon Legislativa povinného výtisku Daňové zákony Smlouva o půjčování zvukových dokumentů Mzdové předpisy - Katalog prací

Vznik a financování celostátních dotačních programů – RISK, VISK, PIK, RF, 1N

Prohlášení vlády, koncepce, strategické dokumenty Koncepce, strategické dokumenty na úrovni kraje, města, obce Vznik a financování dotačních programů na úrovni kraje?? Programy politických stran ??

12

Knihovnická sdružení a poradní orgány

Ústřední knihovnická radaSvaz knihovníků a informačních pracovníků ČRSdružení knihoven Asociace knihoven vysokých škol ČR

Jiná spřízněné organizaceOdbory Unie zaměstnavatelských svazůČeská archivní společnostAsociace muzeí a galerií

13

Ústřední knihovnická radaSložení: 16 členů, zástupci sdružení a ředitelé velkých

knihovenFunkce - poradní orgán ministra kultury

Vyjadřuje k zásadním programovým, legislativním a normativním záměrům v oblasti knihovnictví

Předkládá ministru návrhy na řešení zásadních problémů knihovnictví v ČR

Vyjadřuje ke stanovení prioritních oblastí poskytování dotací a k náplni dotačních programů

Zpracovává návrhy a doporučení týkající se postavení, funkce a mezirezortní kooperace knihoven

14

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR

Vznik: 1990Složení: 929 individuálních členů, 421 institucíObčanské sdružení – kvantitativně převažují

zástupci veřejných knihovenOrganizace:

11 regionálních organizací9 odborných sekcí

15

Sdružení knihoven ČRVznik: 1992Složení: 44 krajských a specializovaných

knihovenOrganizace: 5 odborných sekcí

16

Asociace knihoven vysokých škol ČR Vznik: 2002 Složení: 23 vysokých škol Organizace: 4 odborné komise – spolupráce s Radou vysokých

škol Hlavní úloha:

zastupovat VŠK při jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému,

hájit a prosazovat zájmy VŠK při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů,

vytvořit základnu pro spolupráci na národní i mezinárodní úrovni.

17

Jak lobbují knihovnická sdružení?ÚKR – hlavní zaměření na MKSKIP – dlouhodobá a cílevědomá spolupráce s politiky

Navazování kontaktů s politiky, zvaní na odborné akceVysvětlování problémů, pozitivní prezentace knihovenKontakty s úředníky různých rezortů – MK, MI, MMR, MV,

MŠMT, MPSVCelostátní mediální akce – Týden knihoven, BMI, Moje kniha

AKVŠ – Rada vysokých škol, MŠMTSDRUK – povinný výtiskVzájemná spolupráce v konkrétních dohodnutých

případechAktuální problém – neumíme lobbovat na krajské úrovni

18

Postup lobbyingu

1. Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti

2. Politický audit – zda je možno dosáhnout výsledku a kdy

3. Stanovení realistických cílů 4. Plán lobbyingové kampaně - co říci komu a

kdy a v jaké formě5. Vyhodnocení výsledků

19

Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti

Včasná identifikace problému nebo příležitosti Lobbování či ovlivňování je dlouhodobý proces – nejedná se o

akční záležitost na pátek odpoledne Je nutno začít tak brzy, jak je jen možno – vytvořit si informační

náskok – znalost procesu rozhodování Sledovat okolí, včas rozpoznávat trendy, registrovat personální

změny v rozhodovacím procesu 6 způsobů lobbování

lobbování pro zamezení určitého rozhodnutí lobbování pro vynucení si určitého rozhodnutí lobbování pro získání určité výhody oproti konkurenci lobbování pro odvrácení určitého postupu lobbování pro poukazování na závady lobbování pro získání podpory

20

Politický audit – je možno dosáhnout výsledku a kdy?

Je problém přesně definován?Jaká je naše pozice?Co chceme změnit?Je reálná určitá změna?Jaké máme spojence a jakou máme opozici?Jaké je politické klima, jaká je nálada ve

společnosti?Hrozby a příležitosti

21

Stanovení realistických cílůJasná definice cíle – srozumitelná formulaceNa co se při lobbování zaměřitDobře definovat a dokumentovat problém a

naznačit možnosti řešení

22

Plán lobbyingové kampaně1. Kdo bude jednat? Rozdělení rolí

2. Na koho budeme působit?

Kdo jsou rozhodující osoby (adresáti) v procesu, který chceme ovlivnit? Navázání kontaktů, vytváření vztahů.

3. S kým budeme spolupracovat?

Formování koalic – hledání skupin s obdobnými zájmy, politické rozložení sil

4. Kdy začít, jak postupovat?

Sladění času, harmonogram akcí s vazbou na rozhodovací procesy

5. Jaké metody a techniky použijeme?

Nástroje, metody, techniky – přímé a nepřímé lobbování

23

Adresáti – na koho budeme působit?

Ten, kdo se zabývá lobbováním, by měl co možná nejpřesněji znát svou cílovou osobu. Nestačí oslovit „spřátelené“ osoby.

Adresáti:Poslanci, zastupitelé a jejich spolupracovníci, např. asistentiPolitické stranyÚřady a jejich pracovníci – ministerstvo, krajský úřad, obecní

a městský úřad – vedoucí odboru, referenti ”Nezávislí” experti a vědci, výzkumné ústavy Jiné lobbystické skupiny nebo spolky Media Obyvatelstvo Jiné konkrétní cílové skupiny, firmy apod.

24

Legislativní proces a jeho adresátiZákladní idea Sledování situace

Rozhodnutí o přípravě zákona – legislativní plán vlády Úředník, ředitel legislativního odboru, náměstek, ministr

Věcný záměr zákona Úředník, pracovní skupina, ředitel legislativního odboru, náměstek

Zpracování návrh zákona Úředník, pracovní skupina, ředitel legislativního odboru, náměstek

Vnější připomínkové řízení Ministerstva, kraje, další připomínková místa, spřízněné organizace

Vyhodnocení připomínkového řízení Úředník, vedoucí legislativního odboru

Legislativní rada vlády Členové Legislativní rady vlády

Poslanecká sněmovna – první čtení Předsedové poslaneckých klubů, poslanci

Poslanecká sněmovna – projednání ve výborech

Předsedové a členové výboru, výběr klíčového poslance, zpravodaj zákona, představitelé ministerstva

Poslanecká sněmovna – druhé a třetí čtení Předsedové klubů, klíčový poslanec, zpravodaj

Senát Předsedové klubů a výborů, zpravodaj

Prezident

25

Postavení obce v systému veřejné správy

Obec = veřejnoprávní korporace – pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů

Obec na 3000 obyvatel je městemZvláštní postavení mají statutární městaObce s přenesenou působností státní správySpráva obce zahrnuje:

Zastupitelstvo (5 – 55 členů)Radu – výkonný orgán (5 – 11 členů)Starostu, místostarostu Obecní úřad (tajemník, zaměstnanci)Zvláštní orgány (výbory – finanční, kontrolní, komise)

26

Postavení kraje v systému veřejné správy

Kraj pečuje o komplexní územní rozvoj, rozvoj sociální péče, uspokojování potřeb ochrany a rozvoje zdravotních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

Orgány krajeZástupitelstvo 45 až 65 členůRada kraje 9 až 11 členůHejtmanVýbory, komiseKrajský úřadŘeditel krajského úřadu, odbory oddělení

27

Nástroje lobbováníPřímé lobbování - zahrnuje všechny osobní

komunikační nástroje, které popisují osobní prezentaci zájmů, žádostí a informací přímo u toho, jenž rozhoduje, nebo u jeho bezprostředního spolupracovníka - rozhovory, telefonáty, dopisy, emaily, pozvání na večírek, odbornou akci, členství ve výboru

Nepřímé lobbování - obsahuje aktivity, které se realizují se pomoci třetích osob: osobních známých toho, který rozhoduje, masmédií, zájmových spolků, politických stran a podobně

28

Přímé lobbování – jak to dělat? Přímé lobbování – nejúčinnější nástroj lobbyingu. Nefunguje podle předem daného schématu: dojít tam - říct názor

- jít domů - vliv zaručen. Jak to dělat?

Je můj partner, kterého chci oslovit, skutečně ten zodpovědný? Představení – čí zájmy zastupuji. Stručná prezentace problému či požadavku Nepřicházet s pěti experty a stovkami podkladů - to přetěžuje. Žádat umírněně! Správně dávkovat informace ve vhodné formy. Žádné demonstrace moci - vyvolávají odmítnutí. Nepoučovat, netvářit se, že všechno vím lépe Být pozitivní, profesionální a politicky korektní Jaký výkon (službu) mohu v politické výměně nabídnout? Nikdy nezapomeňte: vy něco chcete!

29

Jak oslovit politika (úředníka)?Proč právě tento politik?Potlačit všechny předsudky, zapomenout na stranickou

příslušnostZjistit si o politikovi potřebné údaje – profese, členství

v institucích a radáchCo můžete politikovi nabídnout, co pro něj bude

užitečné?Jaké jsou naše požadavky?Co od politika potřebujeme?Jak se s ním kontaktovat? – zvát na vlastní akceUdržovat dlouhodobý kontakt

30

Co může lobbování přinést politikům?

Získá nové informace o problematiceZíská podklady, které může využít Získá schopnost vyjadřovat se profesionálně a

se znalostí problematikyZíská nápady pro své iniciativyZjistí názor veřejnostiZíská zpětnou vazbu o fungování dosavadních

opatření

31

Nepřímé lobbování - nástroje1. Navazování kontaktů mezi těmi, kteří rozhodují 2. Iniciování kontaktů osobních známých, politiků a těch, kdo rozhodují3. Podpora úředníků při přípravě zákonů, nařízení a novel – rešerše, návrhy řešení a

formulací4. Upozorňování politiků a úředníků na důsledky jejich rozhodnutí (zákona)5. Nabídky expertů do poradních orgánů atd. 6. Informování členů vlastní skupiny o postupu7. Vytvoření zájmových koalic nebo vstup do nich 8. Spolupráce s médii a Public Relations – získejte veřejnost na svou stranu9. Prezentace dotazů, výsledků analýz a technických dat 10. Vnášení nových témat a poukazování na zatím ignorovaná témata 11. Získání vědeckých pracovníků a významných osobností pro prezentaci názorů12. Iniciování kontaktů mezi voliči a jejich poslanci - lobbování Grass-Roots:

iniciování hromadných dopisových, faxových a telefonních akcí 13. Organizace protestů a demonstrací 14. Akce pod skrytou identitou - ”nechej třetí dělat v tvém jménu dobro a mlč!”

32

Nepřímé lobbování – kdy použít?Používá se souběžně s přímým kontaktemPoužívá se tam, kde skupina těch, kteří rozhodují je

moc velká nebo obtížně identifikovatelnáPři snaze informovat veřejnost o problému nebo o

připravovaném rozhodnutí Cíl - vytvořit skupinu veřejnosti usilující o prosazení určité

žádostiAby se dala doložit široká podpora pro určitou žádostKdyž ten, který rozhoduje, akceptuje lobbujícího jen

omezeněPro vyvinutí tlaku na toho, kdo rozhodujeKdyž se realizují skryté akce

33

Literatura

Pavol FričMegan HodgesGeofrey Wood

M. P. C. M. van Schendelen

34

Webové odkazyPetr Koppl: Lobbování za ekologické problémy -

http://www.czp.cuni.cz/info/EU/Lobbying/lobbovan_za_ekologick_problemy.htm

Leoš Prušvic: Lobbování v Česku a po česku - http://www.strat.cz/epp-ed/cl-lobbovani-v-cesku.php

Luděk Rychetník: Regulace lobbování ve Velké Británii - http://www.ipek.cz/projekty/regulace/

Jiří Šebek: Průvodce účinným lobbováním v ČR - http://www.dbm.cz/pruzkumy/?id=91

35

Lobbování je normální a nezbytná aktivita

1. Jasně definujte své cíle2. Najděte si klíčové osobnosti3. Buďte aktivní na různých úrovních4. Spolupracujte s partnerskými institucemi5. Začněte tak brzy, jak je jen možno a pracujte dlouhodobě6. Sledujte oboustranný prospěch7. Poskytněte klíčovým osobnostem exkluzivní a kvalitní

informace i podporu ve vhodné formě8. Spolupracujte s médii9. Sledujte výsledky vlastních aktivit, zlepšujte své postupy10. Buďte korektní a profesionální

36

Na závěrDobrá rozhodnutí a dotace nepřináší Pánbůh!Knihovnická sdružení a spolky mohou příznivě

ovlivňovat prostředí, ve které knihovny působíK tomu, aby to mohly dělat:

musí být dostatečně reprezentativnímusí mít dostatečný odborný potenciál aktivních lidí

Pokud se knihovníci nebudou angažovat za své zájmy, bude někdo jiný rozhodovat za ně

NEZAPOMEŇTE VOLIT TOU SPRÁVNOU RUKOU!

37

Knihovnická sdružení a jejich úloha při lobbování za zájmy knihoven a

uživatelů

Vít RichterNárodní knihovna ČR

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČRvit.richter@nkp.czTel. 603-223-627