Hlavními pilí!i reformy jsou: definice ná-roku pacienta a vytvo!ení úhradov"ch standard#, definování správného postupu p!i poskytování pé$e, kontrola vstupu nov"ch technologií a úprava pravomocí

a povinností zdravotních poji%&oven. „Zm'ny p!inesou p!iblí(ení standard#m obvykl"m v EU. Zárove) p!isp'jí k zame-zení pl"tvání finan$ními prost!edky a je-jich nasm'rování p!edev%ím do kvality pé$e o pacienty a ohodnocení v%ech za-m'stnanc# ve zdravotnictví.“ uvedl Leo% Heger.

Zdravotní poji!t"níNovela zákona o ve!ejném zdravotním po-ji%t'ní nap!. otev!e rychl" vstup generik

na trh (za dva m'síce) a sní(ení cen gene-rick"ch lék# o 32 % (p!i vstupu 1. generi-ka). Bude zjednodu%eno a zrychleno správní !ízení o cenách a úhradách lék#, zm'n'n zp#sob stanovování jejich maxi-málních cen (dojde ke sní(ení t'chto cen).Budou umo(n'ny fúze zdravotních poji%-&oven. Zm'ní se regula$ní poplatek za den hospitalizace z 60 na 100 K$, v lékárn' za-platí pacient poplatek 30 k$ za recept, ni-koli za polo(ku na receptu jako dosud.

dokon!ení na stran" 2 !

Legislativní kroky ji# mají gra$kon

Ministrova sd"lení o konkrétních reformních postupech se t"#ila velkému zájmu noviná$%.Foto: ZN

V REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ !ESKÉ REPUBLIKY

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ro!ník 60 !íslo 3–4 17. ledna 2011

cena 26 K! pro p"edplatitele 19 K! / 1,25 #

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉ!E www.zdravky.cz

Ve!keré reformní zm"ny ve zdravotnic-tví, uskute#n"né prost$ednictvím jed-notliv%ch legislativních krok&, by m"ly pln" fungovat a p$iná!et efekt nejpoz-d"ji do konce p$í!tího roku. Na tiskové konferenci 6. ledna v Praze to oznámil ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leo! Heger, CSc.

!editelé nemocnic se musejí p"ipravit na krizové "e#eníMinistr zdravotnictví doc. MUDr. Leo# Heger, CSc., opakovan$ vyzval léka"e, kte"í se zapojili do „hnutí odporu“, aby neodcházeli a po%kali na první v&sledky ohlá-#ené reformy zdravotnictví. Krize d'v$ry mezi ministerstvem a nespokojen&mi léka"i se v#ak spí#e prohlubuje.

„Jsme si v!domi, "e situace v nemocnicích není ideální ani mzdov!, ani pokud jde o mno"ství práce. Byli by-chom rádi, aby dal#í rozvoj nemocni$ní sféry i dal#í technologick% rozvoj na#í medicíny ji" nebyl na úkor zdra-votnického personálu,“ vzkázal po jednání s &editeli fakultních nemocnic ministr Heger odcházejícím léka&'m. Na druhé stran! v#ak odmítl jejich po"adavek na skokové nav%#ení plat' a ocenil aktivitu &editel' nemocnic, kte&í vyu"ívají sv%ch mana"ersk%ch schopností, aby v#emi prost&edky &e#ili hrani$ní situaci. „(editelé minister-stvem z&ízen%ch nemocnic mají plnou d'v!ru v tom, jak budou mana"ersky postupovat,“ uvedl ministr Heger s tím, "e situace v ka"dém kraji a v ka"dé nemocnici je trochu jiná.

Plze%ská rezerva 200 milión& Ve Fakultní nemocnici Plze) je podle &editelky Ing. Jaroslavy Kunové velk% problém v oblasti neonatologie. „Léka&i chápou, "e nem'"ou nechat bez pomoci d!ti, které se nenarodily fyziologick%m porodem, jsou ohro-"ené a pot&ebují intenzivní pé$i. Mají z toho obavu, ale ze solidarity se necht!jí vzdát nebo povolit. Tak"e jsme p&ipravili rezervu asi 200 milión' korun, ze které, pokud samoz&ejm! budou spolupracovat léka&i a personál nemocnice, bychom mohli $erpat na mzdy,“ &ekla J. Kunová. Ve FN Motol, kde podle &editele JUDr. Ing. Miloslava Ludvíka, MBA, léka&i k 31. 12. podali 55 v%pov!dí, jich bylo ji" 16 písemn! sta"eno. „Mám avizováno je#t! dev!t nebo deset sta"ení. Máme víc ne" 1100 doktor', tak"e to v podstat! odpovídá ro$ní mí&e fluktuace,“ uvádí M. Ludvík s tím, "e odcházejí pouze jednotlivci, kte&í by ne-mocnici pravd!podobn! stejn! opustili. „Nejv!t#í po$et v%pov!dí, tu#ím #est, máme na neurologické klinice, ale jsme schopni pokr%t kapacitu ikt', máme novou iktovou jednotku, situaci bychom &e#ili ve spolupráci s Nemocnicí na Homolce a Úst&ední vojen-skou nemocnicí, tak"e se neobávám "ádn%ch problém',“ uvedl M. Ludvík.

Z Prahy odcházejí neurologovéV pra"ské V#eobecné fakultní nemocnici (VFN) podali podle &editelky Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, v%po-v!* 102 léka&i. „Zd'vod)ovali své v%pov!di jako projev ur$ité solidarity. Já s nimi jednám, ale nemám "ádné konkrétní doklady o tom, "e by v%pov!di stahovali,“ uvedla D. Jurásková. Nejv!t#í problém podle ní vznikl na neurologické klinice, kde odchází více ne" 70 procent léka&'. „Jde o #pi$kové pracovi#t!, které má velmi slu#né podmínky, mo"nost zavád!t nové metody, zejména nová lé$iva pro pacienty.“

dokon!ení na stran" 2 !

" Akce D!kujeme, odcházíme

S Rudolfem Zajacem mj. o kompetencích zdravotních poji!'oven

4 Zm"ny v(nemocenském poji!t"ní od 1. ledna

6Prodej léka)sk*ch praxí – m*ty versus zákony

5 Virtuální skelet Tychona Brahe – puzzle ze 40 000 dílk&

8

Zkrácená informace o p!ípravku IRESSA®. Lé"ivá látka: gefitinibum. Indikace: IRESSA je indikována k lé!b" dosp"l#ch pacient$ s lokáln" pokro!il#m nebo metastazujícím nemalobun"!n#m karcinomem plic (NSCLC) s aktiva!ními mutacemi EGFR-TK. Dávkování*: Jedna 250 mg tableta jednou denn". Bezpe!nost a ú!innost p%ípravku nebyla u d"tí a adolescent$ hodnocena. Kontraindikace: Hypersenzitivita na lé!ivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto p%ípravku. Kojení. Interakce: Sou!asné podávání s ú!inn#mi inhibitory CYP3A4 m$&e zv#'it plazmatické koncentrace gefitinibu, které m$&e b#t klinicky relevantní. Zv#'ení m$&e b#t vy''í u jednotliv#ch pacient$ s genotypem pomal#ch metabolizátor$ vázan#ch na CYP2D6. Látky indukující aktivitu CYP3A4 mohou zvy'ovat metabolismus a sni&ovat plazmatické koncentrace gefitinibu a tím sni&ovat ú!innost p%ípravku IRESSA, proto by jejich podávání m"lo b#t vylou!eno. U n"kter#ch pacient$ u&ívajících warfarin sou!asn" s gefitinibem bylo zaznamenáno zv#'ení INR a/nebo v#skyt krvácení. Zvlá#tní upozorn$ní*: Pacienti se st%edn" záva&n#m a& záva&n#m po'kozením jater v d$sledku jaterní cirhózy mají zv#'ené plazmatické koncentrace gefitinibu. Pokud dojde u pacient$ ke zhor'ení respira!ních symptom$ jako je dyspnoe, ka'el a hore!ka, podávání p%ípravku IRESSA je t%eba p%eru'it a pacient by m"l b#t rychle vy'et%en. Byly hlá'eny jednotlivé p%ípady GIT perforace u pacient$ s existujícími rizikov#mi factory. IRESSA nemá &ádn# nebo má zanedbateln# vliv na schopnost %ídit nebo obsluhovat stroje. Ne%ádoucí ú"inky: Nej!ast"ji hlá'ené ne&ádoucí ú!inky jsou pr$jem a ko&ní ne&ádoucí ú!inky (zahrnující vyrá&ku, akné, suchou k$&i a sv"d"ní). Dal'í hlá'ené ne&ádoucí ú!inky jsou nechutenství, zvracení, slabost, krvácení (nap%. krvácení z nosu a krev v mo!i), intersticiální plicní nemoc, zm"ny jaterních parametr$ (zv#'ení ALT, AST a celkového bilirubinu), proteinurie a alopecie. T$hotenství a kojení*: (eny ve fertilním v"ku musí b#t pou!eny, &e v pr$b"hu lé!by nesmí ot"hotn"t. IRESSA by nem"la b#t podávána b"hem t"hotenství, pokud to není nezbytné. IRESSA je kontraindikována v pr$b"hu kojení. Kojení je nutné p%eru'it v pr$b"hu lé!by p%ípravkem IRESSA. Balení p!ípravku: 30 potahovan#ch tablet v jednom balení. Uchovávání: Uchovávejte v p$vodním obalu, aby byl p%ípravek chrán"n p%ed vlhkostí. Dr%itel registrace: AstraZeneca AB, S-151 85, Södertälje, )védsko. Registra"ní "ísla: EU/1/09/526/001-2. Datum revize textu: 30. 11. 2010. Referen"ní "íslo dokumentu: 30112010API. Registrovaná ochranná známka IRESSA je majetkem AstraZeneca plc. © AstraZeneca 2010. V&dej p!ípravku je vázán na léka!sk& p!edpis. P!ípravek není v sou"asnosti dostupn& na trhu v 'eské republice. Úhrada p!ípravku z prost!edk( ve!ejného zdravotního poji#t$ní nebyla dosud stanovena. Úplnou informaci pro preskripci naleznete na adrese: AstraZeneca Czech Republic s. r. o., Smíchov Gate – Prague, Plze*ská 3217/16, 150 00 Praha 5, tel. 222 807 111, www.astrazeneca.cz

* V'imn"te si, prosím, zm"n v informacích o lé!ivém p%ípravku

Reference: 1. Mok TS et al. New Engl J Med 2009; 361(10): 947–957. 2. Maemondo M et al. N Engl J Med 2010; 362: 2380–2388, 3. Mitsudomi T et al. Lancet Oncol 2010; 11: 121–128.

EGFR M+ pozitivní mutace receptoru pro epidermální r!stov" faktor

PIRE

0036

CZ02

2011

Rychlost a kvalitní spolupráce dává #anci

Prosím o dostatek kvalitní DNAProsím Vás

o spolupráci

Já u'típnup"kn#kousek

A+ je to reprezentativnívzorek!

Rychle, a+ m$&eme nasadit ú!innou lé!bu!

Inzerce

Postup legislativních reformních krok'Novela vyhlá#ky 185/2009 Sb. (specializa$ní vzd!lávání léka&')

Platí od 1. ledna 2011

Novelizace zákona $. 48/1997 Sb., o ve&ejném zdravotním poji#t!ní

Kon$í p&ipomínkové &ízení, koncem ledna bude návrh p&edán do vlády

„Malá novela“ zákona $. 96/2004 Sb. (neléka&ská zdrav. povolání – vzd!lávání)

P&ipravena do legislativního procesu formou poslanecké iniciativy

Zákon o zdravotních slu"bách Zákon o specifick%ch zdravotních slu"báchZákon o zdravotnické záchranné slu"b!„Malá novela“ zákona $. 95/2004 Sb. (vzd!lávání léka&', zubních léka&' a farmaceut')

Interní i externí p&ipomínkové &ízení bude dokon$eno v b&eznu, v $ervnu bude p&edloha odeslána legislativní rad! vlády

„Velká novela“ zákona $. 95/2004 Sb.„Velká novela“ zákona $. 96/2004 Sb.

V leto#ním roce prob!hnou postupné p&ípravy, v r. 2012 standardní legislativní proces

P"ílohytohoto vydání

1701 ZN 1-2_01.indd 1 14.1.11 12:02

Legislativní kroky ji( mají grafikon" " Z DOMOVA2 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO$NÍK 60 # $ ÍSLO 3%4 # 17. LEDNA 2011

www.zdravky.cz | ro"ník 60, "íslo 3–4, 17. ledna 2011 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 !éfredaktor: Jan Kulhav#, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci !éfredaktora: Mgr. Tomá$ Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | PhDr. Jaroslav Hou$teck#, jaroslav.houstecky@ambitmedia.cz | Zbyn%k Kysela, zbynek.kysela@ambitmedia.cz | Mgr. Ji&í 'irok#, jiri.siroky@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Krist#na !ilíková | Mgr. Josef Gabriel, josef.gabriel@ambitmedia.cz | gra$cká úprava: Jind&ich Studni"ka | jazyková redakce: Zdenko Pavelka

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | )editel spole+nosti: RNDr. Martin Slavík | !éfredaktor zdravotnick*ch titul&: Jan Kulhav#, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta 'imoní"ková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef Müller, key account manager, josef.muller@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | personální inzerce: Petra 'tefanová, radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Lou(e 579, 250 67 Klecany | p)edplatné ,R: POSTSERVIS, odd%lení p&edplatného, Pod%bradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | p)edplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro p&edplatitele 19 K" / 1,25 ) (samostatn% 26 K"), ro"ní p&edplatné: 799 K" / 52,50 ) | registrace: MK !R E 18649

Uzáv%rka tohoto "ísla 13. ledna 2011. P&í$tí "íslo vychází 31. ledna 2011 | Voln% neprodejné, ur"eno odborné zdravotnické ve&ejnosti. P&etisk a jakékoliv $í&ení je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevy(ádané p&ísp%vky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerát*. | Vychází minimálním distribuovan*m nákladem 25 000 v*tisk&. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2011 | T#deník Zdravotnické noviny je vydáván na základ% oprávn%ní poskytnutého vydavateli Odborov#m svazem zdravotnictví a sociální pé"e !eské republiky a Ministerstvem zdravotnictví !eské republiky

! dokon!ení ze strany 1

Podstatn"m systémov"m opat!ením bu-de otev!ení legálního prostoru pro spolu-ú$ast pacienta na úhrad' pé$e a* tedy umo(n'ní volby mezi alternativami v*na-bídce pé$e.

Specializa+ní p)íprava léka)&Nová vyhlá%ka o*specializa$ním vzd'lá-vání léka!# ji( platí od po$átku roku a*její d#sledky, tedy mj. zv"%ení po$tu základ-ních kmen# na 16 a*zv"%ení po$tu zá-kladních obor# na 41, omezení stabili-za$ních smluv rezident#, p!esun vzd'lá-vacích program# na pracovi%t' ni(%ího typu atd., jsou známy. Letos by m'la b"t schválena „malá“ novela zákona $íslo 95/2004 Sb., která mj. zm'ní cel" systém financování tohoto vzd'lávání, upraví $innost akredita$ních komisí a*také zru%í povinnost rezidenta vykonávat 5 let po-volání léka!e na území +R. Následná „velká“ novela ur$í definitivní rámec celé této oblasti, v$etn' nap!. úpravy podmí-nek uznávání zp#sobilosti k*v"konu zdra-votnického povolání pro státní p!íslu%ní-ky EU i*pro p!íslu%níky t!etích zemí.

Neléka)ská povolání „Malá“ novelizace zákona o*neléka!sk"ch povoláních (96/2004 Sb.) nap!. prodlou(í registra$ní období zdravotník#-neléka!# na 10 let, umo(ní vykonávat $ást $inností p!ed získáním specializované zp#sobi-losti, definuje certifikované kursy tak, aby p!ímo souvisely s*poskytováním zdravot-ní pé$e, sní(í správní poplatky apod. Ná-sledná „velká“ novela celkov' p!ehodnotí podmínky pro v"kon povolání neléka!#, p!ehodnotí systém kvalifika$ního, celo-(ivotního a*specializa$ního vzd'lávání atd.

Zákon o(zdravotních slu#báchP!ipravovan" zákon o*zdravotních slu(-bách nahradí jednozna$n' zastaralé nor-my – zák. $. 20/1966 Sb., o*pé$i o*zdraví lidu, a*zák. $. 160/1992 Sb., o*zdravotní pé$i v*nestátních za!ízeních. Nov" legis-lativní rámec stanoví jednotné podmínky pro ud'lování oprávn'ní pro v%echny po-skytovatele pé$e (státní i*nestátní). Defi-nuje postavení pacienta a*jeho práva, ja-ko( i*práva poskytovatel# a*zdravotnic-k"ch pracovník# (v$etn' sankcí za jejich poru%ení).

Zákonem bude upraveno nap!. hodnoce-ní kvality a*bezpe$í poskytovan"ch zdra-votních slu(eb podle stanoven"ch stan-dard# kvality, nakládání se zdravotnic-kou dokumentací, vedení Národního zdravotnického informa$ního systému atd.

Speci$cké zdravotní slu#byZákon o*specifick"ch zdravotních slu(-bách vymezí podmínky pro provád'ní a*ov'!ování nezaveden"ch metod. Upraví posudkovou $innost léka!# a*postup p!i uznávání nemocí z*povolání. Nov' defi-nuje podmínky pro v"kon ochranného lé$ení, v$etn' kompetencí, práv a*povin-ností poskytovatel# a*pacient# nad rá-mec b'(né právní úpravy v* zákon' o*zdravotních slu(bách.

Záchranná slu#baZákon o*zdravotnické záchranné slu(b' stanoví jednotné podmínky pro posky-tování této slu(by, její financování, pra-vidla sou$innosti záchranky a*l#(kov"ch za!ízení, práva a*povinnosti $len# v"jez-dov"ch skupin a*podobn'. top

! dokon!ení ze strany 1

„Pova"ovala jsem jejich reakci spí#e za d'sledek pro-blém', které se t%kaly specializa$ního vzd!lávání neu-rolog', ale i to se novelou vyhlá#ky u" vy&e#ilo. Mo"ná podali v%pov!di proto, "e mají zájem cel% systém zm!-nit. Ale já v!&ím tomu, "e své rozhodnutí je#t! p&ehod-notí,“ &ekla D. Jurásková.K situaci v Praze se po sch'zce s ministrem Hegerem vyjád&il také pra"sk% primátor doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.. V%pov!* podle n!j dalo v pra"sk%ch ne-mocnicích v pr'm!ru 10,6 % léka&'. Odchody ale v%-razn!ji postihnou n!které obory, hlavn! neurologii a anesteziologii. Aby byla zaji#t!na i tato pé$e, bude se lé$ba mezi nemocnicemi p&esouvat. „Není ohro"ena akutní pé$e, nemocnice jsou ji schopny zm!nou orga-nizace, struktury i distribuce pacient' zajistit. Problém m'"e nastat v plánované pé$i, kde se jist! termíny budou prodlu"ovat,“ uvedl B. Svoboda.

Odcházejí, aby mohli z&stat„Kolegové, kte&í podali v%pov!*, jsou ve skute$nosti velmi motivovaní na klinice z'stat. Mají rádi svoji prá-ci, jsou zapojeni do v%zkumn%ch t%m'. Pokud zvolili tuto krajní metodu, musí to znamenat, "e situace je opravdu záva"ná a "e to pova"ují za poslední mo"-nost,“ &íká p&ednosta Neurologické kliniky pra"ské VFN prof. MUDr. Ev"en R'"i$ka, DrSc. Vlnu odchod' podle

n!j nespustila ani tak rétorika Léka&ského odborového klubu, jako spí#e reakce mlad%ch léka&' na nep&ízni-vou situaci ve zdravotnictví a jejich odhodlání n!co s ní ud!lat.

Migrující Vyso+ina?Podle ministra Hegera je stále otev&ená situace také v kraji Vyso$ina. „Avizované odchody jsou mezi 70 a" 80 procenty, &e#ení uvnit& kraje se ner%suje,“ p&iznává L. Heger.„Pokud vláda nechá situaci takto daleko zajít, bude to znamenat, "e jihlavská nemocnice bude poskytovat velmi omezenou pé$i. Prakticky by se zm!nila pouze na ambulantní provoz. L'"kovou pé$i bychom prav-d!podobn! dále poskytovali pouze na o$ním a ko"-ním odd!lení, omezen! na kardiologii a omezen! na d!tském odd!lení. Ostatní odd!lení bychom museli uzav&ít. Toto není problém jen jihlavské nemocnice nebo Vyso$iny, budou to tak muset ud!lat v &ad! kra-j',“ tvrdí &editel Nemocnice Jihlava, p. o., MUDr. Luká# Velev. Pacienti by podle n!j museli b%t p&evezeni na l'"ková odd!lení z$ásti v kraji, pravd!podobn! do Nemocnice Pelh&imov, az $ásti mimo kraj. „Pelh&imovská nemoc-nice by m!la mít provoz v rámci Vyso$iny zachovan% v nejv!t#ím rozsahu. Vzhledem ke kapacit! nemocnice se v#ak obávám, "e to nebude &e#ení dostate$né,“ uvá-dí L. Velev. ga

!editelé nemocnic se musejí...

Setkání #editel$ fakultních nemocnic s ministrem Hegerem se zú!astnili (zleva) #editel Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. Svatopluk N"me!ek, MBA, #editelka FN Plze% ing. Jaroslava Kunová, #editel FN Motol JUDr. Ing. Miloslav Lud-vík, MBA, #editel FN Brno MUDr. Roman Kraus, MBA, a #editelka VFN Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. Foto: ZN

Otev"en& dopis ministra zdravotnictví v#em léka"'m v nemocnicích Vá"ené kolegyn!, vá"ení kolegové, b!hem prosince lo)ského roku jsem hovo&il s &adou „odcházejících“ léka&' a musím konstatovat, "e jsem po-tkával p&evá"n! slu#né, pracovité a chytré lidi, kte&í pou"ívají vlastní rozum, v!dí, co cht!jí, a dovedou se o sebe a sv'j osud postarat. V!t#ina z nich se v%razn! li#ila od protagonist' Léka&ského odborového klubu, kte&í v posledních m!sících vyvolávají obavy pacient' a #í&í nenávist v'$i v#em, kte&í s nimi nesympatizují. S organizátory akce D!kujeme, odcházíme jsem se dlouho a trp!liv! sna"il jednat a naslouchat v!cn%m ar-gument'm. Po agresivn! stup)ované kampani za n!kolik milión' korun, kterou provádí profesionální mar-ketingová agentura, v#ak nemohu skr%vat své rozho&$ení. P&esto"e chápu nespokojenost léka&' se #patn%mi pracovními a mzdov%mi pom!ry v nemocnicích, nemohu p&ijmout styl celé kampan!. Vydírání není cestou k &e#ení problém', které je mo"no nalézt pouze u jednacího stolu, bez emocí a s chladnou hlavou. Ministerstvo zdravotnictví je z&izovatelem pouze malé $ásti nemocnic, p&esto se v#ak nez&íká odpov!dnosti za úrove) financování v#ech ostatních. Ve v!t#in! za&ízení v#ak nem'"e ovlivnit p&esnou v%#i mezd ani úro-ve) vztah' mezi zam!stnavatelem a zam!stnanci. Nem'"e p&ímo ovliv)ovat ani úrove) nákupu lék', ma-teriál' a ani objem v%stavby, ale naopak je v#eobecn! známo, "e tento rozsah je prakticky v#ude ovliv)ován léka&i a jejich tlaky na nemocni$ní mana"ery. Fakt, "e vydané finan$ní prost&edky mohou chyb!t na v%plat-ních páskách, tak není mo"no svád!t jen na politiky a vrcholové vedoucí funkcioná&e. Do zdravotnictví nikdo dodate$né prost&edky nedá, dokud i léka&i sami nep&isp!jí k po&ádku a zv%#ení efek-tivity práce. Ministerstvo to musí samoz&ejm! podpo&it a s reformními kroky u" za$alo. P&edstavilo je mj. i na kongresu +LK. P&ipravilo novelu zákona o vzd!lávání léka&', jedná o nov%ch vzd!lávacích programech pro jednotlivé obory a ru#í podmínku stabiliza$ních a kvalifika$ních dohod atestujících léka&'. Projednává mo"nost zavedení p&iplácení za nadstandardní v%kony, diskutuje zákon o slu"bách v$etn! nové definice lege artis postupu. Hledá nástroje, jak motivovat zdravotní poji#,ovny k odpov!dnému chování a lépe p&erozd!-lovat vybrané pojistné tak, aby odpovídalo zdravotním pot&ebám poji#t!nc'. Vá"ené kolegyn!, vá"ení kolegové, opakovan! a poctiv! zd'raz)uji, "e vám nemohu zajistit vy##í mzdy ji" letos. Jste-li v#ak ochotni p&ipustit, "e se jejich zvy#ování nastartuje alespo) p&í#tím rokem, mohu vám tento slib s dobr%m sv!domím dát. Hodlám podpo&it navy#ování plat' ve#kerého zdravotnického personálu, a po-kud je#t! chvíli vydr"íte sná#et sv'j pocit beznad!je a neodejdete, zvy#ování úrovn! financování nemocnic a mezd za$ne v p&í#tím roce. Vím, "e si to zaslou"íte. Na reform! zdravotnictví nás $eká hodn! práce a ne-existují zde bohu"el "ádná zázra$ná, rychlá ani násilná &e#ení. To je d'vod, pro$ vás "ádám, abyste z'stali. S úctou Leo& Heger, ministr zdravotnictví

V Praze dne 12. ledna 2011

OSZSP k situaci ve zdravotnictví a sociálních slu"báchOdborov% svaz zdravotnictví a sociální pé$e (OSZSP) +R varuje p&ed nesystémov%m zavíráním nemocnic a jejich odd!lení, která kv'li odchod'm léka&' nebu-dou schopna poskytovat akutní pé$i. V%konná rada OSZSP ve svém prohlá#ení z 11. 1. p&ipomn!la, "e od-borov% svaz dlouhodob! po"adoval odstran!ní ne-hospodárností spo$ívajících ve #patn! nastavené lé-kové politice, v nákupu vybavení, v investicích, v prod!le$n%ch pronájmech, v nízk%ch a nem!nících se platbách za státní poji#t!nce, v zastropování v%#e odvod' na zdravotní poji#t!ní apod. a vyzvala vládu, ministerstvo zdravotnictví, zdravotní poji#,ovny a hejtmany, aby za$ali okam"it! a zodpov!dn! situaci &e#it tak, aby nebyli po#kozeni ani pacienti, ani zam!stnanci. V%konná rada zárove) prohlásila, "e pro OSZSP +R je nep&ijatelné sní"ení dotací v sociálních slu"bách v le-to#ním roce o 700 milión' korun, proto"e ohro"uje existenci mnoh%ch poskytovatel' pé$e a v d'sledku i jejich klienty a zam!stnance. Odborov% svaz zásadn! nesouhlasí s tím, aby úspory v sociálních slu"bách byly dosahovány na úkor plat' zam!stnanc', kte&í jsou dlouhodob! finan$n! podhodnoceni. red

Rekonstrukce ve VFN

Za ú$asti ministra zdravotnictví MUDr. Leo#e Hegera, CSc., byla 11. 1. otev&ena ve VFN Praha nov! zrekon-struovaná transplanta$ní jednotka. Cílem rekonstruk-ce bylo zv%#ení kapacity, zlep#ení komfortu nemoc-n%ch i lep#í pracovní prost&edí pro personál. „Zlep#ily se mo"nosti izolace nemocn%ch po p&evodu krvetvor-n%ch bun!k, kdy jsou nejvíce ohro"eni infekcí,“ uvedl p&ednosta kliniky prof. MUDr. Marek Trn!n%, CSc. I. interní klinika V#eobecné fakultní nemocnice a 1. léka&ské fakulty Univerzity Karlovy pat&í mezi nej-v!t#í hematoonkologická centra v +eské republice a autologní transplantace krvetvorn%ch bun!k se zde provád!jí ji" od roku 1993. zek

Milan Kubek svolal noviná!e proto, aby vy-slovil podporu +LK akci D'kujeme, odchá-zíme. Podle n'j se jedná o*oprávn'n" pro-test léka!#, kte!í ji( necht'jí b"t hlupáky, na jejich( úkor zaji%&ují politici kvalitní a*p!i-tom lacinou zdravotní pé$i pro své voli$e. Ministr Heger pr" ale toto volání po po!ád-ku nesly%í. Sna(í se uml$et léka!e silou, místo aby vyu(il jejich odhodlání k*prosa-zení opravdové reformy zdravotnictví.

Peníze jsou…Na%e zdravotnictví je podle prezidenta +LK sice chronicky podfinancované, pení-ze na zv"%ení plat# léka!#, tedy i*na zasta-vení jejich exodu, lze snadno nalézt v*rezer-vách. Jsou na ú$tech zdravotních poji%&o-ven, ve zbyte$n' vysok"ch nákladech na p!edra(ené léky, v*p!edra(en"ch nákupech zdravotnického materiálu, zbo(í a*slu(eb nemocnicemi, jako( i*v*chaotické investi$ní politice atd.MUDr. Kubek své vystoupení prokládal otázkami – nap!íklad: „Jak je mo(né, (e V%eobecná zdravotní poji%&ovna m'la v*ro-ce 2009 náklady na jednoho poji%t'nce 22 163 K$, zatímco druhá nejv't%í, Zdra votní poji%&ovna ministerstva vnitra, 17 707 K$?“ Anebo: „Pro$ jedinou neregu-lovanou polo(kou v*úhradové vyhlá%ce jsou náklady na lé$bu ve specializovan"ch cen-trech? VZP udává nár#st v"daj# na onko-logické léky mezi roky 2007 a*2009 v*pr#-m'ru i*o*více ne( 200 procent, ale mají z*to-ho pacienti odpovídající profit? Je s*t'mito léky opravdu racionáln' hospoda!eno? Jak lze vysv'tlit obrovsk" rozdíl v*denních ce-nách hotelov"ch slu(eb mezi jednotliv"mi nemocnicemi – pro$ se v*regionálních ne-mocnicích pohybují kolem 1200 korun, za-

tímco ve fakultních v*rovin' tém'! o*tisí-covku vy%%í? Pro$ dosud ministr nena!ídil ani !editel#m p!ímo !ízen"ch institucí zve-!ej)ovat na internetu jednotkové ceny ve%-ker"ch nákup# pro nemocnice?“

… jak je získatPrezident Kubek vidí !e%ení marasmu zdra-votnictví mimo jiné v*pou(ití 14 miliard, které pr" le(í na základních fondech zejmé-na resortních poji%&oven, na úhradu zdra-votní pé$e. „Poji%&ovny, které podhodnoco-valy své p!íjmy a*platí za pé$i o*své klienty neoprávn'n' málo, musejí zv"%it úhrady zdravotnick"m za!ízením. Sou$asn' je t!e-ba zm'nit p!erozd'lování pojistného a*za-mezit parazitování cestou vybírání si lukra-tivních klient# poji%&ovnami,“ !ekl %éf +LK.Dále (ádá sní(it maximální ceny a*úhrady u*lék#, u*kter"ch Státní ústav pro kontrolu lé$iv neud'lal revizi pro rok 2011, a* to o*15 procent. „Farmaceutick"m firmám tak bude zkrácen neoprávn'n" zisk, vypl"vající z*ne$innosti SÚKL. Ka(d" m'síc se tím u%et!í 100 milión#,“ prohlásil M. Kubek.Chce té( do$asn' nep!iznávat úhradu z*ve-!ejného zdravotního poji%t'ní t'm lék#m, jejich( v"robce není schopen dolo(it vy%%í ú$innost oproti dosavadní levn'j%í terapii.Dal%í zdroj pen'z pou(iteln" na zv"%ení p!í-jm# léka!# vidí MUDr. Kubek jednak v*ko-ordinování nákupu lék#, zdravotnického materiálu, zbo(í a*slu(eb, které umo(ní na-p!íklad uplatn'ní mno(stevních slev, jed-nak v*kontrole stávajících dodavatelsk"ch smluv. „Otázka zní: Pro koho jsou v"hodné r#zné out-sourcingy? Nemocnice by si ur-$it' m'la um't spo$ítat, zda nap!íklad pra-ní prádla vlastní kapacitou není pro ni pod-statn' levn'j%í,“ !ekl prezident +LK. top

M Kubek: Akce D$kujeme, odcházíme je bojem proti korupci a mafiánství„'ím více pen"z se utratí za platy léka$&, tím mén" zbude pro ko-rup#níky, zlod"je a(mafiány, kte$í jsou zvyklí léta na na!em zdra-votnictví parazitovat. Proto ten k$ik, proto ta agrese v&#i léka$&m volajícím po po$ádku ve zdravotnictví.“ Tento v%rok prezidenta 'eské léka$ské komory ('LK) MUDr. Milana Kubka charakteri-zuje ostr% konfronta#ní tón, ve kterém se nesla tisková konference komory 11. ledna v(Praze.

" "LK " Stru#n!

Foto

ZN

1701 ZN 3-4_02.indd 2 14.1.11 11:57

RO$NÍK 60 # $ ÍSLO 3%4 # 17. LEDNA 2011 " " Z DOMOVA

„Dosavadní v"sledky debat sm'!ují k*tomu, (e by m'l vzniknout samostatn" zákon o*dlouhodobé pé$i, kter" by sla,oval kon-cepty dlouhodobé pé$e z*hlediska sociální-ho i*z*hlediska zdravotnického,“ !íká !editel odboru sociálních slu(eb a* sociálního za$le)ování MPSV Mgr. Martin -ársk".

P)íprava zákona o(dlouhodobé pé+iNa p!íprav' samostatného zákona o*dlouhodobé pé$i pracuje od dubna lo)-ského roku expertní panel, jeho( vznik na p#d' MPSV iniciovala p!edsedkyn' +eské geriatrické a* gerontologické spole$nosti +LS JEP doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Cílem expertního panelu je:1. zpracovat koncepci rozvoje systému zdravotních a*sociálních slu(eb v*modelu dlouhodobé pé$e – „long-term care“,2. zpracovat d#vodovou zprávu ke zm'n' legislativy, která bude reflektovat zv"%enou provázanost zdravotní a*sociální pé$e,3. navrhnout nov" zp#sob financování mo-delu dlouhodobé pé$e – „long-term care“ v*sociálních a*zdravotních slu(bách tak, aby byl systém v"konn", ale zárove) efektivní.Zdravotn'-sociální pé$í míní ú$astníci pa-nelu pé$i na rozhraní mezi sociálním a*zdravotním sektorem. „Expertní náhledy jednozna$n' potvrzují, (e objektivn' exis-tuje oblast, ve které se v(dy vyskytuje so-ciální pé$e a*v(dy zdravotní pé$e. A*má zá-rove) dlouhodob" charakter. Odehrává se v*nemocnicích, v*za!ízeních sociálních slu-(eb, v*lé$ebnách dlouhodob' nemocn"ch, v*psychiatrick"ch lé$ebnách a*v*!ad' jin"ch za!ízení,“ uvádí !editel -ársk".Zdravotn'-sociální pé$e podle n'j zatím nemá jednotn" rámec, nejsou stanoveny ekonomické principy, standardizované $in-nosti a*podobn'. „Není pochyb o*tom, (e dojde k*dohod', která povede k*etablování právní úpravy, která objektivn' existující-mu stavu dá pravidla,“ tvrdí M. -ársk".

Motiv – rozpo+tová zodpov"dnostOdhodlání vlády vytvo!it jednotná pravidla pro poskytování zdravotn'-sociální pé$e

nap!í$ ob'ma resorty má dva hlavní d#vo-dy – stárnutí populace (a*s*tím související vy%%í nároky na zdravotn'-sociální slu(by) a* snahu o* efektivní vynakládání pen'z. Známá a*dlouhodob' kritizovaná skute$-nost, (e zdravotn'-sociální pé$e b'(í v*+es-ké republice po dvou resortních liniích za rozdíln"ch podmínek, je pro sou$asnou vládu v"zvou k*v't%í rozpo$tové odpov'd-nosti a*k*vytvo!ení jednotného, efektivn'j-%ího systému pé$e. „Nejde o*to u%et!it ces-tou n'jak"ch %krt#, ale o*optimální vyu(ití kapacit jak zdravotnick"ch, tak sociálních. Moment rozpo$tové odpov'dnosti tomu dává palivo, sílu a*rozhodnost, aby tento-krát k*dohod' mezi resorty opravdu do%lo,“ !íká M. -ársk".

Sjednocení v*plat nepojistn*ch dávkov*ch systém&Ministerstvo práce a*sociálních v'cí dále plánuje sjednotit v"platy nepojistn"ch dáv-kov"ch systém# do jednotného v"platního místa, pravd'podobn' pod hlavi$kou ú!a-du práce, a*sou$asn' provést agregaci ne-p!ehledného spektra r#zn"ch dávek. „Na-p!íklad dávky sm'!ující k*mobilit' osob se zdravotním posti(ením, které v*sou$asné dob' p!edstavují zhruba $ty!i polo(ky, by m'ly b"t agregovány do jedné polo(ky, ale s*n'jak"m vnit!ním ur$ením, na co je dávka vázána,“ vysv'tluje M. -ársk".

Novela zákona o(sociálních slu#báchV*plánu je i*novela zákona o*sociálních slu(bách. Ta se má odvinout od revize bo-dového systému posuzování dlouhodob' nep!íznivého zdravotního stavu. „V*sou$as-né dob' p!ipravujeme nové schéma posu-zování, které by se opíralo o*mezinárodní klasifikaci disability,“ uvádí M. -ársk" s*tím, (e v*sou$asnosti platn" bodov" systém po-suzování t!iceti %esti r#zn"ch úkon# se u( p!e(il, proto(e nedoká(e zachytit v%echny okolnosti, se kter"mi se (adatelé musejí vy-po!ádávat. Nové schéma posuzování by po-dle n'j m'lo b"t $len'no na deset oblastí základních (ivotních pot!eb, jako jsou na-p!íklad mobilita, komunikace, vedení do-

mácnosti. „Budou posuzovány celé bloky, nerozbité do spektra jednotliv"ch úkon#. P!edpokládáme, (e p!i rozhodování, které bude mít holistick" a*nikoliv pouze mate-matick" charakter, musí dojít k*mnohem sofistikovan'j%í spolupráci mezi sociální prací a*medicínsk"m náhledem,“ !íká !edi-tel -ársk".Vytvo!ení nov"ch pravidel pro posuzování nep!íznivého zdravotního stavu bude podle n'j základním stavebním kamenem pro ag-regaci dávek. „+lov'k pak nebude posuzo-ván pro ka(dou dávku zvlá%&, m'l by b"t posouzen komplexn', nejlépe jednou. Z*ta-kového posouzení by m'l vyplynout záv'r pro p!ísp'vek na pé$i nebo jakoukoli jinou dávku,“ uvádí M. -ársk".

Zákon o(ucelené rehabilitaci Za$átkem leto%ního roku chce MPSV obnovit také debatu o*p!ijetí zákona o*uce-lené rehabilitaci. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním posti(ením, zahrnující zdravotní, sociální, pracovní a*eduka$ní re-habilitaci, by podle M. -árského m'la po-kr"vat doposud prázdná místa systému. S* projednáváním zm'n, tvo!ících „!adu spojen"ch nádob“, chce MPSV za$ít „v*ma-ximáln' otev!eném, kontinuálním p!ipo-mínkovém !ízení“ v*prvních m'sících le-to%ního roku. ga

Startují zm$ny zdravotn$-sociální pé%e

V T&i otázky pro……Dr. Ing. Jaromíra Drábka, ministra práce a(sociálních v"cí ,R

Resort s nejv$t#ím po%tem schválen&ch norem

Ministerstvo práce a(sociálních v"cí 'R (MPSV) chce v(roce 2011 uskute#nit $adu klí#ov%ch zm"n v oblasti, kde se prolínají zdra-votnictví a(sociální slu)by.

Dv$ dávky pro posti(enéZjednodu#ení systému sociálních dávek a zavedení jednotného v%platního místa – to by m!ly b%t první hmatatelné kroky reforem v oblasti sociálního zabez-pe$ení. Oznámil je 12. ledna ministr práce a sociál-ních v!cí Dr. Ing. Jaromír Drábek.Nejv%znamn!j#í chystané zm!ny:V Dávky budou vypláceny na jednom míst!, pravd!-podobn! na ú&adech práce, a to na základ! jedné spo-le$né "ádosti (v sou$asnosti existuje18 dávek, které vyplácejí t&i r'zné instituce).V V oblasti sociálního zabezpe$ení zdravotn! posti-"en%ch budou zavedeny pouze dv! dávky (namísto sou$asn%ch osmi), a to p&ísp!vek na mobilitu (nahra-dí nap&. existující p&ísp!vky na provoz motorového vozidla, na individuální dopravu $i na zakoupení vo-zu) a p&ísp!vek na zvlá#tní pom'cky (m!l by nahradit dosavadní p&ísp!vky na opat&ení zvlá#tních pom'cek, na úpravu bytu $i na úpravu vozidla). red

Diab

etol

ogick

é por

tfolio

s nov

inka

mi o

d 1.1

.201

1

glim

epiri

d 2, 3

a 4 m

ggl

iclaz

id 30

mg

met

form

in 50

0, 85

0 a 10

00 m

gac

arbo

sa 10

0 mgno

vé

nové

nové

Myl

an P

harm

aceu

tical

s s.r.

o., P

r!b"

#ná

1108

/77,

Pra

ha 1

0, te

l.: 2

74$7

70$2

01, f

ax: 2

74$7

72$6

48, w

ww

.myl

ancz

.cz

*

* Pr

o aca

rbos

u 100

mg p

latí je

n p!i 1

a" 3

balen

ích na

jedn

om Rp

.

(pro

dejn

í náz

vy p

!ípra

vk"

ve tv

aru

INN

+ M

ylan

)

" Ministerstvo práce a$sociálních v!cí "R

V Do jaké míry se v lo)ském roce poda"ilo vytvo"it p"ed-poklady pro realizaci zám$r' programového prohlá#ení vlády ve zdravotn$-sociální oblasti, na %em se na podzim pracovalo?Dosavadní $innost Ministerstva práce a sociálních v!cí +R pro#la od sestavení nové vlády s úsp!chem první v%znamnou zat!"kávací zkou#kou. Tou bylo schválení v#ech osmnácti legislativních zm!n, které vstoupily v platnost 1. ledna 2011. MPSV se tak stalo resor-tem s bezkonkuren$n! nejvíce normami, které parlament v rámci dosavadní vládní agendy schválil. Tyto zm!ny jsou jednak zam!-&eny na sni"ování zadlu"ení státu, zárove) jsou ale sou$ástí p&íprav #ir#ího systému reformních zám!r' vlády, které budou pokra$ovat v roce 2011. Realizace rozsáhlej#ích systémov%ch zm!n nás $eká v následujících m!sících, problematiku sociáln!-zdravotní z toho nevyjímaje.

V Které problémy v oblasti dlouhodobé zdravotn$-sociální pé%e jsou podle vás zvlá#* naléhavé a na jak&ch projektech budete letos spolupracovat s mi-nisterstvem zdravotnictví?Problematick%ch míst v dne#ním systému je celá &ada, proto je t&eba jej zm!nit. Cílem p&ipravovaného návrhu je zajistit v rámci objemu dnes vynakládan%ch ve&ejn%ch pro-st&edk' lep#í aloka$ní efektivitu, tedy dostupnou a kvalitní dlouhodobou pé$i, posky-tovanou efektivním zp'sobem v domácím i institucionálním prost&edí. K tomu je t&eba navrhnout dlouhodob! udr"iteln% zp'sob financování a vytvo&it podmínky pro to, aby dlouhodobou pé$i pot&ebovalo co nejmén! lidí, tj. podpo&it kvalitní dostupnou aktivní rehabilitaci a zdrav% "ivotní styl. V systému zaji#t!ní dlouhodobé pé$e musí b%t více zainteresováni stávající $i potenciální klienti a jejich rodinní p&íslu#níci.

Oba resorty se budou podílet na p&íprav! spole$ného zákona o dlouhodobé pé$i, kter% tuto oblast jasn! vymezí, zasadí do ostatní zdravotnické a sociální problematiky a s pomocí prová-d!cích p&edpis' stanoví nárok na dlouhodobou pé$i a zp'sob jeho posuzování, rozsah dlouhodobé pé$e a zp'sob registrace poskytovatel', personální, materiální a technické po"adavky a standardy pé$e. V neposlední &ad! se bude muset zab%vat také zdroji financování a konkrétní mírou p&ím%ch zodpov!d-ností jednotliv%ch institucí.

V Jakou #anci má podle vás transformace akutních l'(ek na l'(ka o#et"ovatelská? Jak bude vy"e#eno nestejné financování a „resortní p"íslu#nost“ o#et"ovatelsk&ch l'(ek?

Navrhujeme jasné odd!lení dlouhodobé pé$e od ostatní zdravotnické a sociální pro-blematiky. Dlouhodobá pé$e se tak stane samostatnou jednotkou ve smyslu definice, nároku, zp'sobu poskytování, kvalifikace a registrace poskytovatel' a financování.Vymezení dlouhodobé pé$e bude navazovat na zákon o zdravotních slu"bách. Dlouhodobá pé$e navazuje na akutní a následné (specializované rehabilita$ní a do-lé$ovací) zdravotní slu"by. Akutní slu"by slou"í k odvrácení nebezpe$í úmrtí nebo rychlého po#kození organismu a ke stabilizaci stavu. Následné (rehabilita$ní) slu"by potom mají za cíl vrátit klientovi v co nejvy##í mo"né mí&e pracovní a funk$ní zp'-sobilost. Pokud se nepovede dosáhnout plné obnovy funk$ních schopností a klient pot&ebuje trvalou pomoc, následují dlouhodobé pobytové, terénní (domácí) a am-bulantní slu"by. Obdobn! bude oblast dlouhodobé pé$e navázána na stávající zákon o sociálních slu"bách. Oblast financování a rozd!lení jednotliv%ch kompetencí je p&edm!tem probíhajících expertních p&íprav. ga, hech

Inze

rce

" " K V!CI4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO$NÍK 60 # $ ÍSLO 3%4 # 17. LEDNA 2011

Koncem roku 1992 jsem byl pov'!en vy-tvo!ením Vojenské zdravotní poji%&ovny +R. Tehdy $eskoslovenské ve!ejné zdra-votní poji%t'ní pro více ne( 15 milión# ob$an# stálo zhruba 28 miliard korun, z*toho 2/3 pro +eskou republiku, tj. cca 18 miliard. P!edpokládá se, (e v*roce 2010 stálo ve!ejné zdravotní poji%t'ní v*+R p!es 240 mld. K$. Ve srovnání s*ro-kem 1992 více ne( t!ináctinásobek. Do mezd zdravotního personálu jsou sm'-rovány finan$ní prost!edky vy%%í ne( 60 % z*této $ástky.V(dy jsem tvrdil, a*mé p!esv'd$ení se nezm'nilo, (e finan$ních prost!edk# v*systému zdravotního poji%t'ní v*+R je dostatek, ale bohu(el jsou nehospodár-n' vyu(ívány. Ukazatel procentuálního vyjád!ení z* HDP je zavád'jící a* ne-respektuje mnoho faktor# souvisejících s*ve!ejn"m zdravotním poji%t'ním, jako je jeho v"%e, po$et obyvatel, jejich demo grafick" v"voj atd. Od n'kter"ch pracovník# ve zdravotnictví, kte!í tímto ukazatelem a*jeho v"%í argumentují, se proto distancuji.

Jedna nemocnice na sto tisíc lidíZe statistik vypl"vá, (e v*demokratic-k"ch státech na západ od na%í republiky p!ipadá v*pr#m'ru na 100 000 obyvatel jedna nemocnice. Pokud se nem"lím, +eská republika má cca 10,3 miliónu obyvatel, tak(e po$et nemocnic by mohl b"t v$etn' za!ízení tohoto typu pro Ar-

mádu +R a*superspecializovanou pé$i kolem 120. Vzhledem k*demografické-mu v"voji obyvatelstva by mohly b"t dal%í nemocnice podle pot!eby p!em'-n'ny na za!ízení následné pé$e. Re-strukturalizací zdravotnick"ch za!ízení by se u%et!ilo velké mno(ství finan$ních prost!edk#, které by mohly b"t p!eroz-d'leny t'm poskytovatel#m zdravotní pé$e, kte!í by v*systému ve!ejného zdra-votního poji%t'ní z#stali. A*doufám, (e u( by nem'li pocit, (e jsou mzdov' podhodnoceni.Jde v%ak o*velmi razantní opat!ení s*po-litick"m podtextem. V(dy& mnoho po-litik# bylo voleno sv"mi voli$i práv' proto, (e zabezpe$ovali vytvo!ení a*„udr(ování“ nemocnic pro jejich jisto-tu v*oblasti poskytnutí zdravotní pé$e. Nikoho nezajímalo, jestli musí b"t ve vzdálenosti 12 km od sebe dv' nemoc-nice, poskytující obdobnou zdravotní pé$i a*v*jaké kvalit'. A*(e to v%echno n'-co stojí.Ano, je nutné zabezpe$it zdravotní pé$i ob$an#m, ale m'la by b"t kvalitní, do-stupná a*financovatelná. Není nutné, aby ka(dá nemocnice m'la tu nejmodern'j%í zdravotní techniku, která není stopro-centn' vyu(ita, nemluv' o*tom, (e od-borná kvalita zdravotnického personálu nezabezpe$uje její vyu(ití a*mo(nosti.

Stop podpr&m"rn*mV* ka(dém pracovním oboru jsou lidé %pi$koví, pr#m'rní a* podpr#m'rní.

V*oblasti poskytování zdravotní pé$e by jejich poskytovatelé nem'li b"t podpr#-m'rní. V(dy& jde o*to nejcenn'j%í – lidské zdraví, (ivot. N'které nemocnice ani ne-mohou poskytovat náro$n'j%í pé$i vzhle-dem k*jejich p!ístrojovému a*lidskému vybavení a*posílají své pacienty do ne-mocnic vy%%ího typu. Bylo by také velmi nezodpov'dné, kdyby tomu bylo jinak. Bohu(el se stává, (e n'které nemocnice, vzhledem k*nutnosti vyd'lávat finan$ní prost!edky za ka(dou cenu, situaci nedo-cení a*v%e jde na úkor jejich pacient#. Ne-bylo by správn'j%í, aby se dostali pacienti okam(it' k*tomu poskytovateli zdravotní pé$e, kter" jim ji poskytne v*po(adované kvalit' a*rozsahu?

-pi+kové ohodnocení za nejvy!!í kvalituP!i !ízení zdravotní poji%&ovny jsem se se-tkával s*mnoha poskytovateli zdravotní pé$e. Jejich práce jsem si vá(il a*mohu konstatovat, (e v*90 % %lo v(dy o*velmi erudované odborníky. Je zajímavé, (e tito lidé nikdy neuva(ovali o*tom, (e by opus-tili na%í republiku z*jakéhokoliv d#vodu. N'kdo mi m#(e namítnout, (e nemají d#-vod, proto(e jejich mzdové ohodnocení je dostate$né. Já si osobn' myslím, (e si za-slou(í vy%%í mzdové ohodnocení za svou práci, kterou odevzdávají po mnoho let své praxe v*té nejvy%%í kvalit'.Myslím si, (e nátlaková akce n'kter"ch léka!# na jejich vy%%í mzdové ohodnoce-ní práv' v*této dob' je velmi nezodpo-

v'dná a*(e vyu(ívají situace, kdy se sna(í vzít svého pacienta jako rukojmí. Po(a-davky léka!#, n'kdy oprávn'né, n'kdy neoprávn'né, by mohly prohloubit rov-nostá!ství v*odm')ování, v%ichni léka!i ale nejsou stejní.Diferenciace v*odm')ování pracovník# v* jakémkoliv oboru je nutná. A& jsou mzdov' zv"hodn'ni léka!i, kte!í ode-vzdávají svou práci v*nejvy%%í kvalit', a*ti, kter"m chybí odborná erudice a* jsou

pr#m'rní a( podpr#m'rní, by m'li d'lat v%e pro to, aby se dostali na úrove) t'ch dobr"ch $i %pi$kov"ch odborník#, nebo zdravotní pé$i rad'ji neposkytovat. Mo(-ná, (e sou$asnou situací ve zdravotnictví se mnoho vy!e%í.

Ing. Franti#ek Beránek, MBA, v letech 1993–2009 generální $editel

Vojenské zdravotní poji#&ovny 'R, viceprezident pro ekonomiku

Asociace vojáci spole!n"

Pen"z ve zdravotnictví je dost, nejsou ale vyu#ívány hospodárn"

" Názor

V(Jak by se na p$íprav" reformy zdravotnictví m"-ly podílet a(spolupracovat resorty zdravotnictví a(financí?Spolupráca t"chto dvoch rezortov musí by& pre naj-bli(%ie obdobie k.ú$ová. Nespo$íva vo ve$nom do-hadovaní, ko.ko má plati& %tát za svojich poisten-cov. Ak %tát nezv"%i priame $i nepriame dane, alebo ak sa nezv"%ia zdravotné a*sociál ne odvody, tak %tát nebude ma& z*$oho navy%ova& zdroje. To doká(e iba rozbeh ekonomiky, rast zamestnanosti a* rast miezd, ktor"m by práve vy%%ia da)ová $i odvodová zá&a( bránila.Spolupráca je potrebná na dvoch po liach. V*prvom rade treba splni& programové vyhlásenie vlády a*za-vies& jednotné inkasné miesto pre dane a*odvody. To znamená pomerne rozsiahlu administratívnu reformu.Navy%e bude potrebné zavies& jednotn" vymeria-vací základ pre v"po$et daní a*odvodov. Táto zme-na ú(asne zjednodu%í administrovanie a*kontrolu daní a*odvodov na oboch stranách, teda u*platite.ov aj vybera$ov. Podnikate.skej aj %tátnej sfére sa ú(as-ne zjednodu%í a*teda aj zlacní administrácia a*trans-parentnos&, v*ideálnom prípade zaniknú mzdové ú$tovní$ky. Táto úspora sa bude po$íta& v*miliar-dách korún.Sú$as&ou spolupráce musí by& aj vytvorenie spolo$-ného náh.adu na zdravotné pois&ovne. Nie je na,alej mo(né alokova& ro$ne stovky miliárd korún do pois-

&ovní, ktoré v*podstate nemajú majite.a a*nenesú (iadnu zodpovednos& za svoje hospodárenie. Bude potrebné vytvori& pre ne nové právne postavenie, s*tvrd"mi rozpo$tov"mi obmedzeniami a*transpa-rentn"mi ekonomick"mi informáciami a*s*kvalitnou reguláciou, ktorá zv"%i kontrolu nad solventnos&ou pois&ovní.

V(Agendy ministerstev zdravotnictví a(práce a(so-ciálních v"cí jsou mnohdy velmi blízké. Nebylo by pro prosazování reforem (zdravotnictví a(penzij-ní) ekonomicky v%hodn"j!í a(politicky sch&dn"j!í, kdyby oba resorty pat$ily pod jednu kapitolu?Ur$ite áno, je to v%ak aj otázka politickej priechod-nosti. Inak povedané priechodnosti modernizova& chápanie sociálne zdravotnej ochrany ob$ana. Vzh.adom na zlo(itos& problematiky a*tradi$n" ne-gatívny postoj oboch rezortov v%ak táto zmena prav-depodobne nepôjde revolu$ne, ale skôr evolu$ne. Nepochybne prv"m dobr"m krokom je návrh na vypracovanie spolo$ného zákona o*takzvanej so-ciálnej medicíne, na ktorom sa podie.ajú oba rezorty. Ide nám o*to, aby sa zlep%ila situácia .udí, ktor"ch osobn" stav vy(aduje zdravotnú starostlivos& a*so-ciálnu intervenciu.

V(Hovo$í se o(principu solidarity – co je ale soli-dárního na tom, kdy) zam"stnavatel za zam"st-nance odvádí mnohem více ne) osoba samostatn" v%d"le#n" #inná, a(ta zase více ne) stát za „své“ poji!t"nce?Solidaritu nemo(no chápa& v*rovnak"ch odvodoch. V*princípe platí, (e ekonomicky aktívni platia zdra-votné poistenie a*priame dane. V%etci ob$ania platia nepriame dane, akou je napríklad DPH. Zo systé-mového h.adiska je teda skoro jedno, $i %tát za tieto peniaze platí v%etko na zdravotníctvo, ako je to na-príklad vo Ve.kej Británii, /panielsku, alebo Talian-sku, alebo platí nie$o, ako je to v*Nemecku, Nizo-zemsku alebo aj v*+eskej republike, alebo neplatí dokonca ni$.

Solidárnos& znamená, (e na rovnakú potrebu musíme zabezpe$i& rovnakú starostlivos&. Na to slú(ia preroz-de.ovacie procesy poistného, tak aby ob$an mal pri-pravené zdroje pod.a miery svojho rizika, nie pod.a toho, ko.ko platí.

V(Pat$íte mezi tv&rce reformy zdravotnictví v(SR. Do jaké míry by mohla b%t ta #eská ovliv*ována slovenskou? K(v%sledk&m reformy na Slovensku mají #e!tí léka$i i(poji!+ovny $adu v%hrad.-ia., tak ako na Slovensku, aj tu je stra%ne ve.a od-borníkov na futbal, %kolstvo a*zdravotníctvo. Refor-ma, ktorá bola pripravená za ministra Julínka, vychá-dzala v*technickej $asti z*podstaty slovenskej reformy, najmä*$o sa t"ka v"znamného zlep%enia alokatívnej efektívnosti. Problém %védskeho stola, ale s*pokaze-n"mi potravinami, $omu sa dajú prirovna& obe zdra-votníctva, sme na Slovensku rie%ili zú(ením nároku ob$ana na starostlivos& hradenú z*verejného zdravot-ného poistenia tak, aby sme mali dostatok zdrojov na financovanie kritick"ch rizík. Finan$ná situácia v*+eskej republike a*na Slovensku bola v%ak diametrálne odli%ná, preto sa $eskí refor-mátori vydali cestou zavádzania nominálneho pois-tenia. Ukázalo sa, (e predbehli dobu najmenej o*dvadsa&, ak nie viacej rokov, a*v*tomto smere ich úspech ur$ite v*budúcnosti príde. +o sa t"ka v"hrad $esk"ch lekárov aj pois&ovní k*slo-venskej reforme, o*ktor"ch hovoríte v*svojej otázke, bolo by mo(no dobré zisti&, $o o*nej vlastne vedia. A*to je trochu problém v*oboch krajinách. Platí, (e spravidla najviac vykrikujú tí, ktorí tomu najmenej rozumejú. h#

R. Zajac: Zavád$ním nominálního poji#t$ní %e#tí reformáto"i p"edb$hli dobu nejmén$ o dvacet letSlovensk% pravicov% politik a(b%val% ministr zdravotnictví SR MUDr. Rudolf Zajac je ji) n"kolik m"síc& poradcem ministra financí Ing. Miroslava Kalouska. U(na!ich v%chodních soused& pat$il mezi klí#ové tv&rce reformy zdravotnictví.

" Rozhovor

Foto

: arc

hiv

auto

ra

Foto

: uzi

" " EKONOMIKA

" Smluvní vztahy

P&ed n!kolika m!síci jsem se zab%val základními otázkami p&evodu nestátních zdravotnick%ch za&ízení (viz materiál Prodej léka&ské praxe, ZN $. 30/2010, a rovn!" $lánek Ing. T&e#)áka Prodej kmenu pacient', ZN $. 37/2010). Na uve-dené materiály obdr"ela redakce Zdravotnick%ch novin n!kolik $tená&sk%ch ohlas' a dotaz'. Je pot&ebné zp&e-hlednit celou právní problematiku, zejména s ohledem na v!kovou skladbu praktick%ch léka&' i na sou$asn% stav, kdy dochází k podávání hromadn%ch v%pov!dí léka&' z nemocnic.

Právní podstata léka)ské praxeStejn! jako jiné podnikání je i podnikání ve zdravotnictví – provozování nestátního zdravotnického za&ízení – obec-n! vymezeno a regulováno obchodním zákoníkem, tj. zák. $. 513/1991 Sb., kdy je léka& podnikatelem ve smyslu § 2 tohoto zákona.Zákon zde specifikuje a popisuje, co je podnikáním, a vy-mezuje, kdo je podnikatelem. Je to mimo jiné osoba, která podniká na základ! jiného ne" "ivnostenského oprávn!ní podle zvlá#tních p&edpis' (jedná se práv! o tzv. svobodná povolání, jako jsou notá&i, advokáti, léka&i, exekuto&i a dal#í osoby).Léka& je tedy v p&ípad! provozování nestátního zdravot-nického za&ízení podnikatelem, vztahují se na n!j i v#ech-na dal#í a jiná ustanovení dle obchodního zákoníku a dále dal#í povinnosti, která upravují specifické aspekty provo-zování nestátního zdravotnického za&ízení, problematiku registrace za&ízení, poskytování pé$e, uzavírání smluv, vedení zdravotnické dokumentace a dal#í.Pro nás je z hlediska praktick%ch otázek p&evodu léka&ské praxe je#t! institut, kterému se &íká podnik. Dle § 5 ob-chodního zákoníku se jím rozumí soubor hmotn%ch, jako" i osobních a nehmotn%ch slo"ek podnikání. K podniku ná-le"í v!ci, práva a jiné majetkové hodnoty, které pat&í pod-nikateli a slou"í k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto ú$elu slou"it.Podnik je v!c hromadná. Na jeho právní pom!ry se pou"ijí ustanovení o v!cech v právním smyslu. Tím není dot$ena p'sobnost zvlá#tních právních p&edpis' vztahujících se k nemovit%m v!cem, p&edm!t'm pr'myslového a jiného du#evního vlastnictví, motorov%m vozidl'm apod., pokud jsou sou$ástí podniku.

Fyzická a(právnická osobaZásadní rozdíl je v tom, zda je dr"itelem registrace a tedy i provozovatelem nestátního zdravotního za&ízení práv-nická osoba (typicky spole$nost s ru$ením omezen%m), nebo se jedná o osobu fyzickou – konkrétního léka&e. Pod-stata t!chto rozdíl' le"í jak v samotném provozování ne-státního zdravotnického za&ízení, odpov!dnosti podnika-tele, tak i v hledisku mo"ností p&evodu.Obecn! je mo"né o právnické osob! &íci, "e je pro ka"dého podnikatele jistou garancí limitace eventuální odpov!d-nosti za #kodu v p&ípad! insolvence a odpov!dnosti za své závazky. Právnická osoba, typicky s. r. o., toti" odd!luje odpov!dnost od samotného spole$níka.Fyzická osoba ru$í za své závazky plynoucí z podnikání ve#ker%m sv%m majetkem a p&ípadné závazky je mo"né uspokojit jak z jejího majetku (p&ípadn! i majetku, kter% spadá do spole$ného jm!ní man"el'), tak i z aktiv man"ela.Naopak závazky právnické osoby se vztahují (a" na v%jim-ky) jenom a pouze k této právnické osob! a je zde odd!-lena odpov!dnost této právnické osoby a osob spole$ník', kte&í tuto spole$nost vlastní.

Zodpov"dnost za chybyKrom! v%#e uvedené roviny, která bude do budoucna na-b%vat vy##í priority (dá se o$ekávat, "e d&íve nebo pozd!ji se k nám za$ne importovat móda "alob na léka&e za p&í-padné chyby v poskytování lé$by a s tím spojené vysoké náklady a $ástky na od#kodn!ní, které ne v"dy pokryje p&ípadné profesní poji#t!ní) a podnikatelé ve zdravotnic-tví budou proti t!mto a jin%m rizik'm $ast!ji volit práv! formu právnické osoby, je zde rovina administrativn! právní, která spo$ívá v oprávn!ní provozování nestátního zdravotnického za&ízení (registrace) a dále smlouvy se zdravotními poji#,ovnami na poskytování zdravotní pé$e.

Zásadní rozdíly v(registraci praxíPrincipiální rozdíl p&i p&evodu privátní léka&ské praxe fy-zické osoby, léka&e a p&evodu léka&ské praxe, která je vlastn!na právnickou osobou, spo$ívá práv! v otázce re-gistrace a smluv.V p&ípad! p&evodu praxe fyzické osoby zaniká registrace – „kupující léka&“ musí z&ídit a provést registraci nestát-ního zdravotnického za&ízení a následn! musí po"ádat o vyhlá#ení v%b!rov%ch &ízení na poskytování zdravotní pé$e a v rámci t!chto konkurs' získat tyto smlouvy a ná-sledn! je uzav&ít.V p&ípad! zdravotnického za&ízení, jeho" provozovatelem je právnická osoba, v#ak v#echny tyto úkony odpadají (a" na n!které povinnosti spojené se zm!nou odpov!dn%ch osob, vlastník' atd., které jsou zejména v rovin! ohla#o-vací), jeliko" se nem!ní provozovatel ani registrace ne-státního zdravotnického za&ízení, nem!ní se ani smlouvy se zdravotními poji#,ovnami, pouze se m!ní spole$níci, tj. vlastníci provozovatele $i p&ípadn! statutární orgány.

Zákony p)evod nezakazujíA$koliv mnohdy dochází k diskusím a polemikám na té-ma, "e není mo"né praxe p&evád!t, "e se jedná o $innost praeter $i dokonce contra legem, domnívám se, "e je t&eba takovéto názory odmítnout a spí#e se zam!&it na praktické otázky a rizika spojená se samotn%m p&evodem. Pro podnikání léka&' ve form! provozu nestátního zdra-votnického za&ízení je základní regulací obecn% rámec na-stolen% obchodním zákoníkem s tím, "e jsou zde dal#í re-gulace nad rámec obchodního zákoníku, nap&íklad:V Zák. $. 160/1992 Sb., o zdravotní pé$i v nestátních zdra-votnick%ch za&ízeních, upravující otázky samotného vzni-ku a registrace nestátního zdravotnického za&ízení.

V Zák. $. 20/1966 Sb., o pé$i o zdraví lidu, kter% mimo jiné zejména upravuje problematiku zdravotní dokumentace, co" je pro p&evod nestátního zdravotnického za&ízení jed-na ze zásadních otázek.V Zák. $. 48/1997 Sb., o ve&ejném zdravotním poji#t!ní, kter% upravuje otázku uzavírání smluv o poskytování zdra-votní pé$e a její úhrad! mezi nestátním zdravotnick%m za&ízením a zdravotními poji#,ovnami (ZP).-ádn% zákon p&evod praxí ani podniku léka&e $i nestátního zdravotnického za&ízení nezakazuje, tj. jedná se o $innost povolenou.

Zdravotnická dokumentaceHlavním problémem bude v dané situaci otázka zdravot-nické dokumentace, a to hlavn! a jenom p&i p&evodu pri-vátní ordinace léka&e – fyzické osoby, jeliko" v p&ípad! právnické osoby se nic nem!ní (viz v%#e).Otázka zdravotní dokumentace je principiáln! upravena v § 62a zák. $. 20/1966 Sb. a následujících ustanoveních tohoto zákona.Pokud dojde ke zru#ení registrace nestátního zdravotnic-kého za&ízení, je t&eba zajistit zdravotní dokumentaci proti jejímu zneu"ití a ztrát! a následn! je p&evzata správním ú&adem, kter% vydal p'vodní registraci nestátního zdra-votnického za&ízení.V daném p&ípad! je zde tedy situace, kdy zdravotní doku-mentace je sou$ástí podniku právnické $i fyzické osoby – podnikatele, a zárove) je zde speciálním právním p&ed-pisem provedena limitace p&evodu této dokumentace.Zdravotní dokumentaci ani není mo"né bez dal#ího (dle zn!ní a v%kladu zákona) p&edat $i vydat pacientovi pro jeho vlastní u"ití, ale jenom a pouze v rámci jeho p&echo-du k jinému léka&i $i za ú$elem poskytnutí zdravotní pé$e jin%m subjektem.

P)eregistrace pacient&Co se t%$e p&evodu zdravotní dokumentace, v rámci koup! praxe se dá doporu$it jako nejv%hodn!j#í postup ten, kdy kupující od fyzické osoby po provedení registrace nestát-ního zdravotnického za&ízení a uzav&ení smluv se zdravot-ními poji#,ovnami provedl jako poslední krok p&ehlá#ení pacient' „prodávajícího“ léka&e k n!mu a zárove) i p&e-dání zdravotnické dokumentace, kdy je tento postup bez dal#ího v souladu s právní úpravou a neodporuje spe-ciální právní úprav! t%kající se samotné zdravotní dokumentace.Zdravotní dokumentaci ani není mo"né bez dal#ího (dle zn!ní a v%kladu zákona) p&edat $i vydat pacientovi pro jeho vlastní u"ití, ale jenom a pouze v rámci jeho p&echo-du k jinému léka&i $i za ú$elem poskytnutí zdravotní pé$e jin%m subjektem.

V*hody právnické osobyP&evody privátních zdravotnick%ch praxí jsou mo"né, ale skr%vají v sob! n!která rizika. Jde zde o to, "e neexistuje speciální zákon $i novelizace stávající právní úpravy, která by garantovala p&evod zdravotní dokumentace v p&ípad! p&evodu privátní praxe provozované fyzickou osobou na nového nabyvatele.Jednou z mo"ností, jak sní"it podnikatelská rizika a zv%#it hodnotu privátní praxe a její disponibilitu, je p&evod pri-vátní praxe z fyzické osoby na právnickou osobu, co" umo"ní lep#í budoucí nakládání a zpen!"ení tohoto ne-státního zdravotnického za&ízení. Obecn! je mo"né kon-statovat, "e privátní praxe provozovaná právnickou oso-bou má principiáln! vy##í hodnotu a snaz#í nakládání v$etn! p&evád!ní ne" praxe vlastn!ná fyzickou osobou.

Mgr. Pavel 'í!ka, advokát v PrazeRicka@juris.cz, www.juris.c

Prodej praxe – m&ty versus zákony

RO$NÍK 60 # $ ÍSLO 3%4 # 17. LEDNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 5

Problematika p"evodu privátní praxe je stále op"edena m&ty a legendami, nap"íklad (e p"evody privátních praxí jsou na hran$ zákona %i dokonce za ní.

Nár'stu po$tu "alob farmaceutick%ch firem v'$i ministerstvu zdravotnictví potvrdil Zdravotnick%m novinám &editel Odboru komunikace s ve&ejností MZ Vlastimil Sr#e). -aloby jsou pr'b!"n! podávány. Jak dále uvedl, MZ eviduje v oblasti cen a úhrad lé$iv%ch p&ípravk' "aloby proti celkem 23 rozhodnutím o ce-nách a úhradách lé$iv od 11 r'zn%ch farmaceutic-k%ch spole$ností.Expert na lékovou politiku pro +TK upozornil, "e po-kud by dvacítka firem podala "alobu za #patné ur-$ení úhrad a u soudu by vyhrála, mohl by jejich u#l% zisk $init a" dv! miliardy korun. Farmaceutické firmy v#ak pr% usilují hlavn! o zm!nu systému stanovo-vání úhrad, kter% je podle nich p&íli# komplikovan% a t!"ko p&edvídateln%. Podle LN se pro v%robce lék' stal impulsem vyhran% soudní spor firmy Abbott, která se "alobou bránila tomu, jak lékov% ú&ad ur$il úhradu jejímu léku Tarka na sní"ení vysokého tlaku, tedy toho, co za lék platí zdravotní poji#,ovny. Soud vloni uznal, "e Státní ústav pro kontrolu lé$iv (SÚKL) spo$ítal úhradu #patn! mimo jiné proto, "e k v%po-$tu pou"il nesmyslné koeficienty.Sr#e) v#ak zd'raznil, "e v sou$asné dob! neexistuje "ádné pravomocné rozhodnutí soudu, nebo, mini-sterstvo zdravotnictví podalo v dosud rozhodnut%ch p&ípadech kasa$ní stí"nosti proti rozhodnutím m!st-ského soudu a v#em byl p&iznán odkladn% ú$inek.

Koe$cienty po#aduje legislativaJak pro Zdravotnické noviny upozornila Veronika Petláková z Tiskového a informa$ního odd!lení SÚKL, je pou"ití koeficient' po"adováno legislati-vou. Konkrétn! pak §16 vyhlá#ky $. 92/2008 Sb., o stanovení seznamu zemí referen$ního ko#e, zp'-sobu hodnocení v%#e, podmínek a formy úhrady lé-$iv%ch p&ípravk' a potravin pro zvlá#tní léka&ské ú$ely a nále"itostech "ádosti o stanovení v%#e úhrady.V rámci revize úhrad ústav pravideln! hodnotí sou-lad stanovené v%#e a podmínek úhrad lé$iv%ch p&í-pravk' a potravin pro zvlá#tní léka&ské ú$ely, a to zejména spln!ní o$ekávan%ch v%sledk' a d'vod' farmakoterapie, ú$elnost stanovení referen$ních skupin, v%#i základní úhrady, podmínek úhrady, hodnocení klinické a nákladové efektivity a porov-nání s p'vodními cíli farmakoterapie. Nejedná se tedy o pouhé p&ehodnocení úhrad, nap&. ve smyslu p&epo$ítání kurzu koruny v'$i jin%m m!nám.

D&kazní povinnostSÚKL má zákonem stanovenu d'kazní povinnost, tzn. pro rozhodnutí musí zajistit dostatek relevantních údaj', uvedla dále V. Petláková. Oproti d&ív!j#ímu sy-stému „kategorizace úhrad“ je nezbytné ka"dé tvrzení podlo"it d'kazy. Postupy p&i hodnocení jsou pak v souladu se zákonem a provád!cími p&edpisy.Ve#keré zji#t!né informace, v$etn! návrhu zp'sobu posouzení dan%ch p&ípravk', SÚKL zve&ej)uje p&ed vlastním zahájením správních &ízení na sv%ch strán-

kách (http://www.sukl.cz/leciva/podklady-pro--pravidelnou-revizi-uhrad). Podle Veroniky Petlá-kové tak p&ispívá ke zv%#ení transparentnosti a zrychlení celého systému revize úhrad. D&ív!j#í systém proslul utajováním informací, na jejich" zá-klad! bylo rozhodováno o úhradách.Na skute$nost, "e n!kte&í v%robci lé$iv se v lo)ském roce postupn! obraceli na soud se "alobami na od-volací verdikt ministerstva zdravotnictví, upozorni-lo práv! toto ministerstvo ve své d'vodové zpráv! k novele zákona o ve&ejném zdravotním poji#t!ní ji" na podzim minulého roku, uvedl pro Zdravotnic-ké noviny PharmDr. Radim Petrá#, v%konn% &editel Asociace inovativního farmaceutického pr'myslu (AIFP). Firmy z&ejm! ve v!t#in! t!chto p&ípad' ne-souhlasí s postupem, jak%m byla jejich lék'm sta-novena bu*to maximální cena, nebo úhrada z pro-st&edk' zdravotního poji#t!ní.

AIFP: #aloby nejsou nep)átelsk*m aktemMo"nost obrátit se k soudu, která je v p&edm!tné legislativ! o stanovování cen a úhrad lék' zakotve-na od ledna 2008, AIFP nechápe v "ádném p&ípad! jako akt nep&átelství v'$i komukoliv, ale naopak jako otev&ení cesty k definitivnímu rozhodnutí. AIFP ji" n!kolik let na skute$nosti, které pravd!podobn! k t!mto "alobám vedly, opakovan! upozor)uje ne-jen zástupce exekutivy, ale i politiky a léka&skou i dal#í zainteresovanou odbornou ve&ejnost.Nastaven% systém nedodr"uje p&edepsané lh'ty, je mo"ná pr'hledn% ve smyslu sledování postupu &í-zení, ale v "ádném p&ípad! není p&edvídateln% a plánovateln%, a n!které prvky vlo"ené do legisla-tivy v procesu její tvorby jej u$inily obtí"n! naplni-teln%m, upozornil dále Radim Petrá#.Podané "aloby podle n!ho nejsou zcela jist! "alo-bami o náhradu vznikl%ch #kod, o jejich eventuál-ním podání by bylo mo"né za$ít uva"ovat teprve potom, co soudy vynesou své rozsudky nad tím, zda ceny a úhrady dot$en%ch lék' byly stanoveny v sou-ladu s platn%m právem.

Napravit stávající pravidlaAIFP se domnívá, "e daleko rad!ji by její $lenské spole$nosti vid!ly, kdyby se ji" alespo) za$alo s opravdovou nápravou chyb, kter%mi legislativa i proces stanovování cen a úhrad lé$iv trpí ji" od dob svého vzniku, upozornil Radim Petrá#.Veronika Petláková pro ZN zd'raznila, "e SÚKL roz-hodn! podporuje úpravu stávajících pravidel, která jsou t!"kopádná, administrativn! i odborn! zcela vy$erpávající. Proto SÚKL ji" v letech 2009 a 2010 po"ádal zákonodárce o úpravu sou$asného stavu a p&edlo"il návrhy na mo"nou zm!nu p&íslu#ného zákona a provád!cích p&edpis'. Vlastní rozhodnutí, kter%m sm!rem se bude ubírat systém stanovení cen a úhrad lé$iv, závisí na ministerstvu zdravotnic-tví jako p&edkladateli zákonn%ch iniciativ a násled-n! pak poslancích a senátorech. hj

" Farmaceutick% trh

" Burzy

V%voj kurs' akcií v roce 2010 byl ovlivn!n t&emi základ-ními faktory. Bylo to na prvním míst! pokra$ující ozdra-vování finan$ního sektoru v USA a obnovení r'stu eko-nomiky, na druhém míst! hrozba „bubliny“ realitního

sektoru v +ín! spolu s rostoucí inflací a snahou konsoli-dovat finan$ní sektor, a za t&etí prohlubující se krize eura ve státech eurozóny.Americké akcie v roce 2010 v%znamn! posílily, kdy" r'st kurs' akcií p&ekonal 10 %, p&i$em" nejvíce rostl sektor technologií (index NASDAQ, index je ji" na 94 % p&ed-krizového stavu). Sektor zdravotní pé$e (m!&eno indexem NYSE Healthca-re comp.) v roce 2010 stagnoval, p&esto je ji" na více ne" 85 % p&edkrizového stavu. Spole$nost Johnson & John-son se dostala mezi p!t spole$ností s „nejv!t#ími“ firem-ními problémy (vedle BP s havárií v mexickém zálivu $i Toyotou s nutností stáhnout více ne" 9 milión' aut k oprav!), kontaminace lék' plísn!mi vedla a" k uza-v&ení závodu v USA. Sektor pro#el hlubokou krizí v let-

ních m!sících, kterou se mu do konce roku nepoda&ilo pln! p&ekonat. Vedle ji" zmín!né spole$nosti poklesly vloni kursy dal#ích v%znamn%ch spole$ností sektoru (viz tabulka), oproti nim si v%znamn! polep#ila spole$nost Novartis (AG) s r'stem o 15 %.

+eské akcie si v roce 2010 v%znamn! polep#ily, index PX vzrostl o 9,5 %, p&esto je pouze na 2/3 p&edkrizo-vého stavu. Nejlépe se v uplynulém roce da&ilo akciím spole$nosti NWR, jejich" kurs vzrostl skoro o 68 %, déle potom akcie AAA auto vzrostly o 62 % a akcie KIT Digital o více ne" 56 %. Neda&ilo se v#ak spole$nosti ECM, její" akcie v roce 2010 poklesly dokonce o 70 % a v%razn% pokles zaznamenaly té" akcie spole$nosti CETV a +EZ.V Evrop! kursy akcií stagnovaly, globální Eurostoxx 50 dokonce mírn! poklesl. Dob&e se da&ilo n!meck%m ak-ciím, index DAX vzrostl o více ne" 15 % a je ji" té" cca na 85 % p&edkrizového stavu.Kursy japonsk%ch a $ínsk%ch spole$ností klesaly, japon-sk% Nikkei poklesl v roce 2010 o 3 %, $ínsk% Shanghai comp. dokonce o více ne" 10 %, proti tomu hong-kongsk% index Hang Seng o 5 % vzrostl.

RNDr. Jaroslav Lizner

Akcie v(roce 2010

Ministerstvo zdravotnictví %elí (alobám v&robc' lék'+alobu na Ministerstvo zdravotnictví ,R (MZ) pro stanovování maximálních cen lék' a %ástek, které za n$ mají platit zdravotní poji#*ovny, podalo jedenáct far-maceutick&ch firem. Dal#í v&robci (alobu zva(ují. Na problém upozornily Lidové noviny.

V&voj vybran&ch index' v roce 2010 (v bodech)

1. 1. 31. 12. % *Nasdaq comp. 2269,15 2652,87 116,9DJ 10428,05 11577,5 111,0Nikkei 10546,44 10228,9 97,0Hang Seng 21872,5 23035,4 105,3Shanghai comp. 3277,14 2808,08 85,7Eurostoxx 50 2793,3 2792,82 100,0DAX 5957,44 6914,19 116,1PX50 1117,3 1224,8 109,6

NYSE Healthcare comp. 6500 6501,53 100,0

* zaokrouhleno na jedno desetinné místo

Vybrané akcie z indexu NYSE Healthcare

Kurs k datu 2010 (v K$)1. 1. 31. 12. % *

Novartis (AG) 51,91 60 115,6Johnson & Johnson 64,21 62,5 97,3Merck & Co. Inc. 37,72 36,24 96,1Ffitzer Inc. 18,53 17,7 95,5GlaxoSmithKline PLC 41,48 39,35 94,9sanofi-aventis 40,06 32,74 81,7Index (bod') 6500 6501,53 100,0

* zaokrouhleno na jedno desetinné místo

V Doc. MUDr. Jan Fanta, DrSc.Dlouholet% p&ednosta Chi-rurgické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vino-hrady se od 1. ledna stal p&ednostou Chirurgické kli-niky Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze. Dosud p'sobil jako primá& na Chi-rurgickém odd!lení v Ob-lastní nemocnici P&íbram, a. s. Jedena#edesátilet% léka& promoval na Fakult! v#eobecného léka&ství UK v Praze, má ob! atestace z chirurgie a v oboru plicní chirurgie. Ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze pracoval nap&. pod vedením prof. MUDr. Svatopluka (eháka, DrSc., nebo prof. MUDr. Pavla Pafka, DrSc. hj

" Lidé

6 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO$NÍK 60 # $ ÍSLO 3%4 # 17. LEDNA 2011" " ZDRAVOTN!"SOCIÁLNÍ PÉ#E

Od 1. ledna se nemocenské vyplácí a( od 22. kalendá!ního dne trvání do$asné pracovní neschopnosti nebo na!ízené karantény. Zam'stnavatel poskytuje za-m'stnanci náhradu mzdy podle zákoní-ku práce v*období prvních 21 kalendá!-ních dn# trvání do$asné pracovní ne-schopnosti $i na!ízené karantény.Zam'stnanci – po(ivateli starobního d#chodu nebo invalidního d#chodu pro invaliditu t!etího stupn' – se nemocen-ské vyplácí od 22. kalendá!ního dne pra-covní neschopnosti po dobu nejv"%e 63 kalendá!ních dn#. Tato opat!ení by m'la platit t!i roky.Od 1. 1. 2011 nadále platí právní úprava denní v"%e nemocenského, která byla p!ijata p#vodn' jen pro rok 2010. Denní v"%e nemocenského $iní 60 procent redukovaného denního vym'!ovacího základu po celou dobu do$asné pracov- ní neschopnosti nebo na!ízené karanté-ny (místo d!ív'j%í odstup)ované saz- by nemocenského ve v"%i 60, 66, 72 procent).

Zm"ny v(postupu o!et)ujícího léka)e a(zam"stnavateleBude-li do$asná pracovní neschopnost trvat déle ne( 21 kalendá!ních dn#, je o%et!ující léka! povinen potvrdit poji%-t'nci pro ú$ely poskytování náhrady mzdy (platu) nebo sní(ení platu její tr-

vání v(dy k*21. kalendá!nímu dni ode dne jejího vzniku.Zam'stnavatel je povinen neprodlen' p!edávat místn' p!íslu%né okresní sprá-v' sociálního zabezpe$ení (OSSZ) tis-kopis „-ádost o*nemocenské“ (IV. díl Rozhodnutí o* do$asné pracovní ne-schopnosti) spole$n' s*!ádn' vypln'-n"m tiskopisem „P!íloha k* (ádosti o*dávku nemocenského poji%t'ní“, a*to zpravidla po 21 kalendá!ních dnech tr-vání do$asné pracovní neschopnosti, nejpozd'ji v%ak s*tiskopisem „Potvrzení o*trvání do$asné pracovní neschopnos-ti nebo karantény“ $i s*tiskopisem „Roz-hodnutí o*ukon$ení do$asné pracovní

neschopnosti“ (V. díl Rozhodnutí o*do-$asné pracovní neschopnosti).Zam'stnavatel má oprávn'ní provést kontrolu, zda zam'stnanec dodr(uje stanoven" re(im do$asn' práce ne-schopného poji%t'nce, jde-li o* po-vinnost zdr(ovat se v* míst' pobytu a*dodr(ovat dobu a*rozsah povolen"ch vycházek po dobu prvních 21 kalen-dá!ních dn# do$asné pracovní ne - schopnosti.Byla-li poji%t'nci povolena zm'na místa pobytu v* dob' do$asné pracovní ne-schopnosti v*období prvních 21 kalen-dá!ních dn#, je poji%t'nec nadále povi-nen tuto zm'nu místa pobytu p!edem

písemn' nebo jinak prokazateln' ozná-mit zam'stnavateli.

Zm"ny v(nemocenském poji!t"ní OSV,Ú$ast na nemocenském poji%t'ní z#stá-vá u*osob samostatn' v"d'le$n' $inn"ch (OSV+) nadále dobrovolná. Nemocen-ské nále(í OSV+ a( od 22. dne trvání do$asné pracovní neschopnosti.S*ú$inností od 1. 1. 2011 se m'ní sazba pojistného na nemocenské poji%t'ní OSV+ z* p#vodních 1,4 procenta na 2,3 procenta. Z*tohoto d#vodu se zvy-%uje minimální platba pojistného na ne-mocenské poji%t'ní. Tato minimální platba v*r. 2010 $inila 56 K$. Od ledna 2011 je stanovena minimální platba ve v"%i 92 K$. Pokud si OSV+ nezv"%í platbu pojistného na nemocen-ské poji%t'ní nejpozd'ji do 21. 2. 2011, kdy je splatné pojistné za m'síc leden 2011, alespo) na $ástku 92 K$, za nik - ne jí ú$ast na nemocenském poji%t'ní k*31. 12. 2010.Sjednotily se podmínky nároku na v"platu nemocenského, kdy nárok na v"platu vzni-ká v(dy, jestli(e ú$ast na nemocenském poji%t'ní OSV+ trvala alespo) po dobu t!í kalendá!ních m'síc# p!ed vznikem sociál-ní události. Byla zru%ena mo(nost zp'tné p!ihlá%ky k*nemocenskému poji%t'ní do osmi dn# od zahájení samostatné v"d'le$-né $innosti a*nárok na v"platu nemocen-ského od prvního dne ú$asti na poji%t'ní, jestli(e p!ihlá%ka byla podána do osmi dn# od zahájení $innosti. !ssz

Revmatologick% ústav (RÚ) v Praze se rozhodl jít touto cestou – zavést o#et&ovatelskou dokumentaci v elektronické podob! a sledovat v elektro nické form! mimo&ádné události – jejich evidenci a vyhod-nocování. V krátké dob! po zavedení elektronické o#et&ovatelské do-kumentace se zde rozhodli investovat do mobilních za&ízení, která umo")ují sestrám evidovat zdravotní stav pacienta p&ímo u l'"ka. RÚ v Praze se tak stal jedním z nejprogresivn!j#ích zdravotnick%ch za&ízení v pou"ívání moderních technologií, které podstatn! zefektiv-)ují práci koncového u"ivatele.O#et&ovatelská dokumentace a Mimo&ádné události pat&í mezi pro-dukty Klinického informa$ního systému spole$nosti STAPRO. Byly vy-tvo&eny nástrojem Flexibilní formulá&. Pomocí tohoto nástroje byly vytvo&eny strukturované formulá&e, odpovídající jednotliv%m základ-ním dokument'm o#et&ovatelské dokumentace, a formulá&e pro zápis údaj' o mimo&ádn%ch událostech. Systém sledování mimo&ádn%ch událostí je pro svou systémovou povahu ur$en pro v#echny stupn! managementu nemocnic v oblasti klinické a o#et&ovatelské.

Nastavení formulá!" se p!izp"sobilo na#im pot!ebámO praktick%ch zku#enostech s pou"íváním elektronické o#et&ovatelské dokumentace a sledování mimo&ádn%ch událostí hovo&íme s vrchní sestrou RÚ v Praze Janou Korandovou.

# Co bylo impulsem pro zavedení elektronické o!et"ova-telské dokumentace a#sledování mimo"ádn$ch událostí v#Revmatologickém ústavu v#Praze?O#et&ovatelská dokumentace je d'le"itou sou$ástí dokumentace zdra-votního stavu pacienta a mimo&ádné události v%razn! ovliv)ují jeho lé$bu. Proto si myslím, "e by tyto údaje m!ly b%t sou$ástí dokumen-tace vedené elektronicky v nemocni$ním informa$ním systému. D'-vodem je snaha o zkvalitn!ní dokumentace, sní"ení chybovosti, vy-lou$ení duplicit p&i dokumentování, co" by v kone$ném d'sledku m!lo vést k vyty$en%m cíl'm: minimalizaci rizik p&i poskytování zdravotní pé$e a s tím spojenému zv%#ení bezpe$í pacienta, zv%#ení kvality po-skytované pé$e a sní"ení náklad' na lé$bu. Rozhodujícím faktorem byla i akreditace. V novém vydání akredita$ních standard' pro ne-mocnice se zv%#il po$et standard' i indikátor', zp&esnily se po"adavky na n!které oblasti – mimo jiné i na o#et&ovatelsk% proces a jeho do-kumentování. Elektronické vedení o#et&ovatelské dokumentace a mimo &ádn%ch událostí má pomoci tyto náro$né po"adavky splnit. Bez informa$ního systému je pln!ní akredita$ních po"adavk' mno-hem slo"it!j#í.

# Jak probíhala implementace ve va!em ústavu?Byla provedena podrobná anal%za pot&eb, hlavním podkladem byla ji" zavedená papírová o#et&ovatelská dokumentace. Pou"itá techno-logie umo")uje modifikovat nastavené formulá&e dle zvyklostí a po-t&eb zdravotnického za&ízení – standardní nastavení jednotliv%ch for-mulá&' bylo na základ! anal%zy p&izp'sobeno pot&ebám na#eho ústavu.Celá implementace prob!hla velmi rychle: za$átkem srpna 2009 byla zahájena anal%zami a byl schválen harmonogram prací. B!hem t&í t%dn' byla anal%za odsouhlasena a za$ala práce na úpravách stan-dardního produktu na míru zákazníkovi. V zá&í byl proveden p&echod NIS StaproAKORD z MS SQL 2000 na MS SQL 2008. Koncem zá&í pro-b!hla instalace a #kolení a produkt byl p&edán a spu#t!n do zku#eb-ního provozu.

# Jaké údaje z#o!et"ovatelské dokumentace si evidujete v#NIS?Jde o základní dokumenty o#et&ovatelské dokumentace, které v sob! nesou d'le"ité údaje o stavu pacienta na za$átku a konci lé$by – o#et-&ovatelskou anamnézu a o#et&ovatelskou p&ekladovou zprávu. Sou$ástí anamnézy je i hodnocení rizika dekubit', pád' $i nutri$ní screening.

Elektronicky vedeme i o#et&ovatelsk% plán a jeho hodnocení. Sestry z p&ipraven%ch $íselník' vybírají o#et&ovatelské diagnózy, jejich d'-vody, cíle a intervence, a následn! mají mo"nost tyto diagnózy hod-notit. V#e je nastaveno tak, aby sestra p&i práci s plánem m!la co nej-mén! práce – jsou vytvo&eny $íselníky, které zaji#,ují rychlost zápisu, kompletnost a správnost dokumentace. Zárove) sestra není vázána pouze na v%b!ry z $íselník' a má mo"nost zapsat vlastní text, pokud to zdravotní stav pacienta vy"aduje.

# Jak probíhá zaevidování mimo"ádné události?Prvním krokem je v%b!r typu mimo&ádné události a zadání základ-ních informací o tom, kde a kdy se stala a kdo byl sv!dkem. D'le"i-t%m údajem je záva"nost mimo&ádné události. Pokud jde o pád pa-cienta, lze zaevidovat dal#í specifické údaje, které popisují stav pacienta p&ed pádem a po pádu. Sestra má k dispozici i údaj o riziku pádu, které bylo vyhodnoceno v rámci o#et&ovatelské dokumentace. Následn! lze zadat i údaje o nápravn%ch opat&eních, tak"e záznam o mimo&ádné události tak poskytuje ucelen% pohled na celou problematiku.

# Zlep!ila se informovanost zodpov%dn$ch pracovník& o#mimo"ádn$ch událostech?

Ano. Zlep#ení lze posuzovat ze dvou hledisek: po zaevidování se au-tomaticky na základ! záva"nosti a místa vzniku posílají informa$ní e-maily zodpov!dn%m pracovník'm. Okam"it! se tedy m'"e zahájit #et&ení mimo&ádné události. Sou$ástí &e#ení je také mo"nost statis-tického vyhodnocování, které pracovník'm na v#ech úrovních umo"-)uje jasn% a p&ehledn% pohled na tuto problematiku, dovoluje sledovat a vyhodnocovat indikátory kvality, umo")uje pru"n! reagovat na vzniklé mimo&ádné události a zaujmout pot&ebná opat&ení ke sní"ení jejich v%skytu.

# Jak$m zp&sobem pracují sestry p"i dokumentování stavu pacienta?Po implementaci produktu sestry vypl)ovaly elektronické formulá&e na normálních PC – u l'"ka pacienta zjistily v#echny pot&ebné infor-mace, které pak následn! zadávaly u po$íta$e na sestern! do NIS. Tento zp'sob práce sestry sice zvládaly, ale nebyl p&íli# efektivní. Proto jsme se rozhodli investovat do mobilních technologií – pro práci sester byly vybrány MCA (Mobile Clinical Asistent). Ne" se za$aly reáln! vy-u"ívat, musela se provést revize pokrytí bezdrátovou sítí wi-fi a opti-malizovat a vyladit provoz elektronick%ch formulá&' na MCA. Od léta 2010 se MCA pln! vyu"ívají a sestrám se tak podstatn! zjednodu#ila práce.

# Jak se s#MCA pracuje – není vlastní zápis údaj& na table-tu zdlouhav$ a#slo'it$? Není. Formulá&e byly vytvo&eny tak, aby práce na MCA byla snadná – vy"adují minimum psaného textu, maximum zadávání probíhá v%-b!rem z $íselník', zatrháváním mo"ností atd. Pou"ití mobilních za&í-zení podstatn! zefektiv)uje práci sester – mají mo"nost dokumento-vat stav pacienta a v%voj jeho zdravotního stavu p&ímo u l'"ka.

# Jak zm%ny ve vedení o!et"ovatelské dokumentaci p"ijaly sestry RÚ v#Praze?Zdravotnick% personál se velmi rychle nau$il s produktem pracovat, elektronické vedení o#et&ovatelské dokumentace ani dokumentace mimo&ádn%ch událostí jim ne$iní "ádn% problém a neznamená v!t#í $asovou náro$nost. S v%hodou se pou"ívá kopírování údaj', $ím" do-chází k $asové úspo&e, proto"e sestry nemusí jeden údaj opisovat na více míst, dokumentace je $itelná a její kvalita se zv%#ila. Dal#í velké zefektivn!ní nastalo po nasazení mobilních technologií. kp

Zm$ny v nemocenském poji#t$ní

Vedení elektronické o!et"ovatelské dokumentace a#sledování mimo"ádn$ch událostí v#Revmatologickém ústavu v#PrazeZdravotnická za"ízení mají v#poslední dob% zájem o#vedení o!et"ovatelské dokumentace v#elektronické podob%. D&vodem je snaha o#zkvalitn%ní doku-mentace, jednotnost dokumentace, snaha o#standardizaci postup&, mo'nost vyhodnocování a#analyzování, eliminaci potenciálních chyb a#d&raz na komplex-nost vedení o!et"ovatelské dokumentace. V!echny tyto snahy by m%ly podpo"it zvy!ování kvality a#bezpe(í poskytované pé(e, co' jsou d&le'itá a#velmi diskutova-ná témata dne!ního zdravotnictví.

" "eská správa sociálního zabezpe#eníChudoba se t%ká ka"dého #estého obyvatele EUEvropsk% rok boje proti chudob! a sociálnímu vylou-$ení byl v +eské republice zavr#en 10. 12. 2010 záv!-re$nou konferencí Ministerstva práce a sociálních v!cí (MPSV) +R.Podporu MPSV z dota$ního programu na projekty související s bojem proti chudob! získalo 16 "ádostí ze 144, celkem bylo rozd!leno 10 448 000 K$.Na konferenci zazn!lo, "e problém chudoby se t%ká ka"dého #estého $lov!ka v Evropské unii (EU). Na úrovni EU byl vyt%$en cíl sní"it po$et lidí zasa"en%ch chudobou do roku 2020 o 25 %. Jednou z nejv%znam-n!j#ích p&í$in chudoby je p&edlu"ení. Ve $tvrtém $tvrtletí roku 2010 $inilo zadlu"ení domácností v +R 1,028 biliónu korun. Pr'm!rná v%#e problematického dluhu u fyzick%ch osob $iní 30 000 korun (nejsou v tom zapo$ítány hypotéky). Polovina domácností splácí úv!r, p'j$ky, leasing, více ne" t&etina z t!chto domácností má finan$ní problémy. „Je t&eba p&ivést k "ivotu systém komunitního plánování – tedy nej-prve mapovat, abychom v!d!li, co a pro koho pot&e-bujeme, a pak teprve d!lat slu"by,“ &ekla mj. poslan-kyn! Lenka Kohoutová, $lenka parlamentního v%boru pro sociální politiku. hech

PASS IT ON byl ukon$enDvoulet% evropsk% projekt na podporu zam!stnávání posti"en%ch osob PASS IT ON byl ukon$en 31. 12. Tv'rci projektu z osmi $lensk%ch stát' EU se shodují, "e jejich spolupráce p&isp!la ke zlep#ení #ancí han-dicapovan%ch prosadit se na trhu práce. Upozor)ují v#ak, "e v mnoha zemích EU je za$le)ování posti"e-n%ch do spole$nosti stále problematické.V +R se mohou posti"ení i jejich zam!stnavatelé se-známit s konkrétními projekty na podporu zam!st-návání handicapovan%ch i s platnou legislativou na www.dobreprojekty.cz (informace o evropské legis-lativ! viz www.employmentforall.eu). hech

Na základ" zákona #. 347/2010 Sb., kter%m se m"ní n"které zákony v(souvislosti s(úsporn%mi opat-$eními v(p&sobnosti Ministerstva práce a(sociálních v"cí 'R, zavádí 'eská správa sociálního zabez-pe#ení od 1. ledna leto!ního roku zm"ny v(nemocenském poji!t"ní.

" Stru#n!

Komer!ní prezentace

Stani!ní sestra odd"lení II Revmatologického ústavu v#Praze Jind$i%ka Svobodová p$i práci s#elektronickou o%et$ovatelskou dokumentací. Foto: archiv RÚ v#Praze

Ilust

ra"n

í fot

o: u

zi

RO$NÍK 60 # $ ÍSLO 3%4 # 17. LEDNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 7" " SERVIS

$

ODB!RATEL:

Titul:.............. Jméno a p!íjmení:................................................

Organizace: ..................................................................................

Obor "innosti: ..............................................................................

Adresa: .................................. PS# a m$sto: ...............................

Tel.:....................... E-mail:...........................................................

FAKTURA"NÍ ÚDAJE (nevypl!ujte, jsou-li shodné s odb"ratelem):

Organizace:..................................................................................

Adresa: .................................. PS# a m$sto: ...............................

I#: ........................................... DI#:..............................................

Tel.:....................... E-mail:............................................................

Zp%sob úhrady: slo!enka faktura

Datum:........................................................................ Podpis:............................................................................................................Vypln"ním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shroma#$ovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona %. 101/2000 Sb., o ochran" osobních údaj&, v platném zn"ní osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úpln'm pou%ením o ochran" osobních údaj& jsem se seznámil na webov'ch stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovoln".

Vypln!n" kupón za#lete po#tou na adresu: Postservis, odd!lení p"edplatného, Pod!bradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na $íslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. P%edplatné si m&'ete objednat také na bezplatné infolince (eské po#ty 800 300 302 nebo webov"ch stránkách www.periodik.cz.

Standardní, ro!ní 799 K! Studentské, ro!ní 639 K! Balí!ek 1 + 1, ro!ní* 1220 K!P"edplatné:

Objednací kupón Zdravotnick#ch novin

*speciální nabídka kombinace p"edplatného Zdravotnick#ch novin a Florence.$

" " VOLNÁ MÍSTAV(NeurologKlinika komplexní rehabilitace Monada v Pra-ze 4 p&ijme atestovaného neurologa na "ás-te"n# úvazek. Nástup mo(n# ihned. Kontakt: tel.: 272 940 401, 736 750 914, e-mail.: nemeckova@monada.cz.

V(Alergolog, imunologMedicínské centrum Praha p&ijme na "áste"-n#/pln# úvazek alergologa/imunologa pro pobo"ku v Praze 2, Karlovo nám. 7. V p&ípad% zájmu o spolupráci zasílejte svá CV na e-mail: info@mc-praha.cz. Kontaktní osoba: Bc. Maru$ková, telefon ".: 270 003 563/66.

V(Rehabilita+ní léka), ortoped Sanatoria Klimkovice hledají samostatn% pra-cujícího léka&e v oboru rehabilitace nebo or-topedie. Nástup dohodou. V#hodné platové podmínky, práce ve zku$eném t#mu, zázemí prosperující spole"nosti, mo(nost p&id%lení slu(ebního bytu. V p&ípad% zájmu volejte na tel.: 556 422 122 nebo pi$te na e-mail: bpruskova@sanklim.cz

V(Dynamick* mana#erMedicínské centrum Praha vyhla$uje v#b%ro-vé &ízení na pozici dynamick# mana(er ve zdravotnictví (pln# úvazek). Po(adujeme: V'

vzd%lání, jazyková vybavenost, samostatnost, komunikativnost, praxe v &ízení skupiny lidí, "asová flexibilita.

Svá CV zasílejte na e-mail: fialova@mc-praha.cz. Kontakt: tel.: 270 003 589, 602 439 705, Mgr. Fialová.

" &ádková inzerce" Právní poradna

" Oznámení poji'(oven

Na na!em pracovi!ti pracují zdravotní se-stry v(nep$etr)itém provozu ve dvanácti-hodinov%ch sm"nách. Je-li men!í po#et pacient&, v)dy musejí n"které z(nás odejít dom& (po 6 a) 8 odpracovan%ch hodi-nách). B%váme odvolávány i(ze sm"ny na dal!í den s(tím, )e pokud by se stav pacien-t& naplnil, musíme b%t k(dispozici a(do-stavit se na pracovi!t" na telefonické za-volání. P$íplatek za pohotovost mimo pra-covi!t" nám v!ak zam"stnavatelem nebyl uznán. Dal!í variantou úsporn%ch opat$e-ní je, )e místo od 6 hodin ráno se po p$ed-chozí telefonické v%zv", která je uskute#-n"na p$ede!l% den #i ve#er, musíme na pracovi!t" dostavit a) od 13 nebo 14 ho-din. Neplacenou pohotovost na telefonu musíme dr)et také. Je postup zam"stna-vatele správn%?

Zam'stnanec s*pln"m, nezkrácen"m pracovním úvazkem má právo na to, aby mu byla práce rozvr(ena v*rozsahu stanovené t"denní pracovní doby. Zákoník práce (zá-kon $. 262/2006 Sb., zákoník práce, v*platném zn'ní) dává v*ustanovení § 84 odst. 1 zam'stnavateli povinnost vypracovat pro zam'stnance s*nerovnom'rn' rozvr(enou pracovní dobou písemné rozvr(ení pracovní doby do sm'n na p!edem stanovené (sjednané) vyrovnávací období, tzv. harmonogram sm'n. Tento rozvrh sm'n musí b"t písemn" a*zam'stnanec s*ním musí b"t seznámen alespo) dva t"dny p!ed po$át-kem vyrovnávacího období, pokud se zam'stnavatel se zam'stnancem nedohodne na jiné dob' seznámení. Rozvrh pracovní doby do sm'n je závazn" pro zam'stnava-tele i*pro zam'stnance a*musí b"t sestaven tak, aby v*pr#m'ru za vyrovnávací období, které je stanoveno v*t"dnech, byla napln'na daná t"denní pracovní doba.

Svévoln" ru!it nebo zkracovat sm"ny nelzeZam'stnavatel není oprávn'n zam'stnanc#m bez dal%ího ru%it sm'ny nebo zkracovat trvání ji( rozvr(ené sm'ny. Pokud nemá pro zam'stnance práci, nap!íklad v*d#sledku ni(%ího po$tu pacient#, jedná se o*p!eká(ku v*práci na stran' zam'stnavatele, která brání p!id'lení práce zam'stnanci. Za této situace zam'stnanec práci nekoná a*nále(í mu náhrada mzdy ve v"%i 100 % pr#m'rného v"d'lku. V*p!ípad', (e by zam'stnavatel mohl libovoln' m'nit rozvr(ené sm'ny bez dal%ího, jednalo by se o*poru%ení zásady rovného zacházení se zam'stnanci. Zam'stnanc#m pracujícím v*rovnom'rn' rozvr-(ené pracovní dob' pravideln' 5 dn# v*t"dnu také sm'nu nikdo neru%í ani nem'ní. Pokud je sm'na ru%ena, jedná se o*p!eká(ku v*práci a*zam'stnanci nále(í náhrada mzdy. U*zam'stnanc# s*nerovnom'rn' rozvr(enou pracovní dobou se tedy musí po-stupovat shodn'.Jedná-li se o*p!eká(ku v*práci na stran' zam'stnavatele, tato se pova(uje za v"kon prá-ce, a*proto se zapo$ítá do pracovní doby zam'stnance podle ustanovení § 348 odst. 1 zákoníku práce. Zam'stnanci se zapo$ítává celá dvanáctihodinová sm'na, p!esto(e z*d#vod# na stran' zam'stnavatele nepracuje. Av%ak p!eká(ka v*práci na stran' za-m'stnavatele bohu(el p!edpokládá, (e po odpadnutí d#vod# je zam'stnanec p!ipra-ven bez zbyte$ného odkladu k*v"konu práce. Pokud zam'stnavatel zru%í sm'nu nebo zkrátí její délku a*umo(ní zam'stnanci odchod z*pracovi%t' s*tím, (e v*p!ípad' pot!eby zam'stnanci zavolá a*vy(ádá si jej zp't, nelze proti tomuto postupu nic namítnout. Nicmén' uvedené se t"ká pouze doby, na kterou byla rozvr(ena pracovní sm'na.

Pracovní pohotovostPokud by zam'stnavatel vy(adoval p!ítomnost na telefonu a*mo(nost dostavit se do zam'stnání mimo p#vodn' plánovanou sm'nu, tedy v*dob' pracovního volna, jed-nalo by se o*pracovní pohotovost. Samoz!ejm' za podmínky, (e tato pohotovost je konána mimo pracovi%t' zam'stnavatele. Zam'stnanci za dobu pracovní pohotovosti nále(í p!íslu%ná odm'na, ale doba strávená v*pracovní pohotovosti se nezapo$ítává do odpracované doby, vyjma p!ípadu, kdy je zam'stnanec povolán k*v"konu práce a*reáln' tedy práci koná.V*p!ípad' p!ipravenosti k*nástupu do zam'stnání v*dob' p!eká(ky v*práci se nejedná o*pracovní pohotovost, proto také není dán soub'h náhrady mzdy z*d#vodu p!eká(ky v*práci na stran' jedné a*odm'ny za pracovní pohotovost na stran' druhé. Zam'st-nanec je tedy p!ipraven k*nástupu do zam'stnání na v"zvu zam'stnavatele, na druhé stran' se jedná o* dobu, která je mu zapo$ítávána do doby odpracované a* je zaplacena.Vámi uveden" postup zna$n' zt'(uje organizaci práce zam'stnanc# a*jejich osobní (ivot, a*to z*d#vodu neustálého $ekání na zavolání $i slo(itého dojí(d'ní. Postup za-m'stnavatele uveden" v*dotazu je v*rozporu se zákoníkem práce ve smyslu v"%e uve-deném. JUDr. Vratislav Tomek, OSZSP 'R

P"eká(ka v práci na stran$ zam$stnavatele a pracovní pohotovost

V(Zam"stnanecká poji!'ovna -kodaZP/ zv"%ila matkám p!ísp'vek na zlep-%enou pé$i o* matku a* novorozence z*1000 korun na 1500 korun. Pro seniory p!ipravila nov" balí$ek se slevou 100 ko-run na permanentku do solné jeskyn'. Klienti ZP/ mohou letos také vyu(ít ba-lí$ku ostatních o$kování. Poji%&ovna p!i-spívá a( 500 korun nap!íklad na o$kovací látku proti karcinomu d'lo(ního $ípku pro (eny star%í 18 let, na o$kování proti plan"m ne%tovicím, (loutence typu A, B,

p!íu%nicím apod. P!ísp'vky budou pro-pláceny od 17. ledna do 29. prosince 2011.

V(Zdravotní poji!'ovna Ministerstva vnitra ,RZP MV +R pro své klienty p!ipravila no-vou informa$ní slu(bu, která jim zajistí p!ístup k*zajímav"m radám z*oblasti pre-vence a*odpov'dného chování k*vlastní-mu zdraví. Od 22. prosince 2010 jsou ty-to informace dostupné na webové adrese https://eforms.zpmvcr.cz/jforum.

í sestraí sestraí sestranitá

kkkkk aaakk aap sp sp sp yyy cy

zdravotní sestrazdravotní sestrazdravotní sestrasanitá

ll lll

fyzioterapkardiochirurg

aaaacccc

neurologgg

l al é k á r n í kzzzddravottníí sesttralll k aaaaall éé kk áá rr nn íí kkzz

gggggg

yziiiiiiioooootelllllllllll éééééééééééééééééé kllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll éééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé kkkkkk

n a b í d k a z a m

v e Z D R AV OT N I C T V Í

Rubrika: Nabídka práce Práci hledá R$zné Po"et opakování (pouze placená inzerce)

délka inzerátu

5 "ádk$

10 "ádk$

15 "ádk$

Objednací kupón pro podání $ádkové inzerce

Vypl&ujte "iteln$ a h%lkov'm písmem!KONTAKTNÍ A FAKTURA"NÍ ÚDAJE:Organizace: ..................................................................................

Adresa: .........................................................................................

PS# a m$sto: ................................................................................

I#: .................................................................................................

DI#: ...............................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

Jsem p!edplatitelem Zdravotnick'ch novin: ano ne

Vypln!n" kupón za#lete po#tou na adresu: Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 nebo na e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Cena je uvedena za jedno uve%ejn!ní a nezahrnuje DPH.

Ceník "ádkové inzerce: Do 5 %ádk&: 550 K$, do 10 %ádk&: 1 100 K$, do 15 %ádk&: 1 600 K$, do 20 %ádk& 2 000 K$, do 30 %ádk& 2 900 K$, za ka'd"ch dal#ích zapo$at"ch 10 %ádk&: 900 K$.

" " N!CO NAVÍC8 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO$NÍK 60 # $ ÍSLO 3%4 # 17. LEDNA 2011

V(Jak jste se k(v%zkumu ostatk& Tycho-na Brahe dostal?Dlouhodob' spolupracuji s*kolegy antro-pology z*pra(ské p!írodov'decké fa-kulty a* z* Národního muzea. P!ed více ne( dv'ma roky jsme spustili projekt, p!i kterém zkoumáme ostat-ky, konkrétn' lebky $eské populace. Na CT jsem doposud vy%et!il asi 300 lebek r#zného stá!í z*r#zn"ch míst republiky – od tém'! 2000 let sta-r"ch z*oblasti Mikul$ic a( po recentní, t!eba 50 let sta-ré, zap#j$ené z*Anatomického ústavu 1. LF UK. Na%í snahou je vytvo!it dostate$n' obsáhlou databázi a*poté analyzovat, zda a*p!ípadn' jak se m'ní obecné rysy $eské populace.Mohu tedy !íci, (e s*vy%et!ováním skele-tu mám pom'rn' bohaté zku%enosti. Proto m' kolegové antropologové, kte!í byli do dánského projektu p!izváni, po-(ádali o* spolupráci p!i radiologickém zkoumání ostatk# Tychona Brahe.

V(Co v!e bylo p$edm"tem zkoumání?Anal"za samoz!ejm' nespo$ívala pouze v*CT snímkování. K*takovému sledování se se%lo více odborností. Antropologové, kte!í mimo jiné provád'li klasické rent-genové vy%et!ení, dále forenzní patolo-gové, ale d'lala se také biochemická ana-l"za kostních vzork# a*zbytk# vous#. Ty jsou mimochodem velmi zajímavé, pro-to(e do vlas# a*vous# se ukládají t'(ké kovy. Pokud zkoumáte nap!íklad del%í vlas, lze podle délky odhadnout dobu r#stu a*poté ur$it, kdy a*jaké kovy do t'la p!i%ly.Z*laboratorních vy%et!ení se dán%tí kole-gové sna(í p!ijít na to, zda byl Tycho Bra-he otráven, proto(e to je velké téma, kte-rá zajímá $eskou i*dánskou stranu, a*bylo o*tom napsáno mnoho i*spekulativních $lánk#. Zárove) se ale sleduje, zda ne-trp'l n'jak"mi nemocemi. To lze zjistit t!eba tím, (e se skelet podrobn' vy%et!í na CT. Navíc zdokumentováním v%ech kostí jsme schopni je pozd'ji virtuáln' zobrazit do prostoru a*poté je m#(eme následn' poskládat v*podstat' formou puzzle do obrazu skeletu. Samoz!ejm', (e t!eba n'které obratle chyb'jí a*n'které kosti nejsou celé. Ale díky tomu, (e jsou známy fragmenty, lze chyb'jící $ásti do-po$ítat a*odhadnout s*velkou pravd'po-dobností, jak byl Tycho Brahe velk", ja-kou m'l hmotnost a*podobn'. Osobn' jsem ale ne$ekal, (e z*pohledu radiolo-gického objevíme n'co zázra$ného.

V(Které kosti jste u(dánského astrono-ma vy!et$ovali konkrétn"?Odhadem bych !ekl, (e je zachováno asi

60 a( 70 procent skeletu, v't%ina kos-tí je v*pom'rn' dobrém stavu.

Z* lebky se zachovalo pouze splanchnokranium, tedy

orofaciální skelet. Moz-kovna úpln' chybí – to je zvlá%tní, proto(e jde o* pom'rn' tuhou kost, která po dlouhou dobu z#stává zachovaná. Nabí-zí se tedy otázka, zda byla

n'kdy odd'lena, nebo se pouze rozpadla $asem… Je

to trochu záhada. Dále jsme analyzovali v't%í $ásti kon$etin –

dlouhé kosti rukou i*nohou, pánev, n'-které obratle a*(ebra.

V(Nejatraktivn"j!í je z(medicínského i(laického hlediska asi lebka……ur$it', proto(e je nejzajímav'j%í i*z*hlediska antropologického. Pokud se m'ní v*$ase, tak velmi pomalu. Kdyby-chom si nap!íklad m'!ili délku stehenní kosti na%í populace, zjistíme, (e za po-sledních 100 let narostla o*n'kolik cen-timetr#. Kdybychom %li je%t' více do historie, uv'domíme si, (e na%i prap!ed-ci byli o*deset a( patnáct centimetr# men%í. Ale lebka z#stává stále vícemén' stejné velikosti. Lebka nám definuje ta-ké t!eba to, jak jsme se stravovali, jak velkou jsme m'li mozkovnu, a*lze sle-dovat mnoho dal%ích znak#. Nechají se pochopiteln' zjistit i*p!ípadná traumata na lebce, která mohla b"t d!íve pro $lo-v'ka smrtelná.

V(Co lze pomocí CT vy!et$ení ostatk& odhalit? M&)ete prozradit, co jste ob-jevili u(Tychona Brahe?Proto(e se do(il vy%%ího v'ku, p!esn' 55 let, sledovali jsme logicky stav kloub# – hlavn' na t'ch velk"ch byly vid't de-generativní zm'ny, které se v%ak objevují i*na obratlov"ch t'lech. Z*toho se dá usu-zovat, (e patrn' trp'l bolestmi kloub# i*páte!e a*(e mohl brát léky na bolest po-hybového aparátu.Ukázalo se také, (e pravd'podobn' ne-utrp'l (ádné traumatické zm'ny skeletu – a& u( hluboké nebo t!í%tivé zlomeniny, které by nap!íklad indikovaly, (e byl zavra(d'n.Navíc ani poran'ní, které utrp'l v*mládí p!i souboji, kdy p!i%el o*$ást nosu, se na CT snímcích neobjevilo jako ur$it" „vryp“. Znamená to tedy, (e zran'ní mu-selo b"t povrchov'j%í. Nosní k#stky jsou malé a*pom'rn' m'kké, $ást nosu pak

tvo!í chrupavka, tak(e pokud m'l usek-nutou tuto oblast, nedá se to v*podstat' zjistit. Osobn' mám zku%enost, (e nosní k#stky samotné velmi $asto chyb'jí jako první, proto(e zub $asu se na nich pode-pí%e nejd!íve…

V(V( #em se li!í diagnostika mrtv%ch tkání #i ne)iv%ch p$edm"t& od vy!et-$ení pacient&?Li%í se pom'rn' hodn'. Samoz!ejm' po-u(íváme CT p!ístroj, kter" je ur$en pro b'(nou klinickou praxi. Jeho nastavení se ale upravuje. Nemusíme toti( nap!í-klad !e%it v"%i radia$ní dávky, která nás u*400 let star"ch ostatk# skute$n' netrá-pí. Zárove) se ostatky nepohybují, tak(e m#(eme program trochu zpomalit za ú$elem kvalitn'j%ích snímk# bez pohy-bov"ch artefakt#.Dal%í v'c je, (e charakter rentgenového zá!ení m'níme více pro pot!eby tohoto vy%et!ení a*sna(íme se jít více do kvality snímk#. Tím rozhodn' nechci !íci, (e pa-cient není vy%et!en kvalitn', ale v(dy u* n'j hledáme nastavení cost/benefit, abychom ho co nejmén' ozá!ili a*zárove) získali co nejkvalitn'j%í snímky. U*ne(i-v"ch p!edm't# si v%ak m#(eme nastavit kvalitu a*rychlost náb'ru tak, aby byl v"-sledek co nejlep%í. V"hodou také je, (e nemusíme proza!ovat m'kké tkán', jako je tomu p!i vy%et!ení nemocn"ch.

V(Jak #asov" náro#n% je náb"r a(násled-né zpracování dat?Snímkování se pohybuje maximáln' v*desítkách vte!in v*závislosti na velikosti vy%et!ovan"ch objekt# – je to tedy ob-dobné jako u*vy%et!ení (iv"ch pacient#. Spí%e je problém, kdy( nabereme velké mno(ství dat. Sna(íme se získat samo-z!ejm' co nejten$í !ezy, abychom m'li opravdu kvalitní snímky, a*v*tu chvíli je to celé v"po$etn' náro$né, následné ukládání, správa a*manipulace s*takov"-mi daty je té( $asov' náro$ná.Nap!íklad u*Tychona jsme ud'lali neu-v'!iteln"ch asi 40 000 snímk# – %lo o*r#zné projekce a*p!edev%ím pak sub-milimetrové !ezy jednotliv"ch kostí v*maximáln' kvalitním a*optimalizova-ném nastavení. Kdy( si uv'domíme, (e ka(d" takov" snímek má velikost asi p#l megabytu, dohromady to p!edstavuje p!ibli(n' 20 gigabyt# dat!

V(Kam se bude ubírat v%zkum ostatk& Tychona Brahe dále? Trvale jsme s*dánsk"mi kolegy ve spoje-ní. V*sou$asnosti probíhá anal"za získa-n"ch informací od jednotliv"ch $len# t"-mu. Pokud mám správné informace, na podzim leto%ního roku se p!ipravuje vel-ká show spojená s*p!edstavením v"sled-k#, která se má uskute$nit v*Kodani. Na konec ledna u( plánujeme první setkání s*kolegy v*t"mu, tak(e uvidím, jaké dal%í nálezy se poda!ilo zjistit.

V(Kdy) dr)íte v(rukou nap$íklad lebku historické osobnosti, vyvolává to ve vás n"jaké emoce?Tím, (e se po$et ostatk#, které jsem do-posud vy%et!il, pohybuje u( ve stovkách, stává se to pro m' spí%e rutinou. Nic-mén' Tycho Brahe je jist' n'co extra, nejde o*ostatky bezejmenn"ch lidí, má svou historii, p!íb'h, tak(e jsem to vní-mal hlavn' jako n'co zajímavého. Ale na druhé stran' to nepova(uji za extrémn'

p!evratnou v'c. Mo(ná to ocením a( $asem…

V(Jaké dal!í p$edm"ty jste s(vyu)itím CT diagnostikoval?Krom' antropolog# spolupracujeme i*s*restaurátory a*kunsthistoriky, kte!í se zajímají o*r#zné sochy $i vázy z*r#zn"ch

materiál#. Doká(eme v*podstat' vy%et!it jak"koli materiál – pokud není vylo(en' kovov" $i kamenn", proto(e ty d'lají vel-ké artefakty – kter" p!im'!en' pohlcuje rentgenové zá!ení a* jak"koli p!edm't, kter" se vejde do gantry p!ístroje.„Vy%et!ovali“ jsme t!eba malé hlin'né so%ky, abychom z*hlin'né struktury zjis-tili, jak byly vyrobené. M'li jsme tu ale také v't%í d!ev'né religiózní sochy. U*jedné z*nich jsme t!eba zjistili, (e byla vyrobena z* jediného kusu d!eva, a* to p!esto, (e se d'lila na Pannu Marii a*Je-(í%ka, kter" byl bokem k*ní. Podle leto-kruh# jsme zjistili, (e byla skute$n' vy-tesána z*jednoho kusu d!eva.

V(Pou)ívají se b")n" i(jiné zobrazovací metody ne) CT #i klasick% rentgen?Samoz!ejm' by se daly vyu(ít, ale musí-me v(dy zvá(it, zda je daná modalita vhodná. Magnetická rezonance je nap!í-klad medicínsky velice zajímavou meto-dou, ale zobrazuje „pouze“ tkán' s*do-statkem vodíku, pota(mo vody nebo or-ganick"ch slou$enin. Jen(e ne(ivé p!ed-m'ty v't%inou obsahují vodíku extrémn' málo, tak(e bychom dostali pouze velmi omezené informace. Fyzikální zákony se prost' obejít nedají… jat

Virtuální skelet T. Brahe – puzzle ze 40 000 dílk'Radiolog MUDr. Bc. Martin Horák z(pra)ské Nemocnice Na Homolce má – jak sám $íká – zobra-zovací metody rád, zejména pak v%po#etní tomografii (CT). Není tedy divu, )e jako zpest$ení své medicínské profese ob#as zkusí nové a(neokoukané v"ci. U) #ty$i roky se pravideln" zab%vá zkou-máním lidsk%ch ostatk& i(jin%ch ne)iv%ch p$edm"t& pomocí CT. V(listopadu lo*ského roku byl také p$ítomen anal%ze skeletu známého dánského astronoma, astrologa a(alchymisty Tychona Brahe (pro první informaci viz ZN #. 36/2010).

Ostatky T. Brahe na CT snímcích. Snímky: archiv M. Horáka

" Zobrazovací metody nejen v$medicín!

„Marta Munzarová se nevyh%bá "ádné t!"ké otázce, odpovídá s osobní sta-te$ností, srozumiteln!, poctiv! a pravdiv!. Její tvorba je v%jime$n%m p&í-sp!vkem do sou$asné diskuse o eutanazii a také o postavení a v%znamu paliativní lé$by i pé$e na konci "ivota.“ Tato slova napsal doc. MUDr. Jozef Glasa, CSc., z Bratislavy v recenzi jedné z $etn%ch publikací prof. MUDr. Marty Munzarové, CSc., mezinárodn! uznávané odbornice jak v oblasti onkologie, tak v oblasti léka&ské etiky. Prof. Munzarová slaví 17. ledna sedmdesátiny.Promovala v roce 1963 na léka&ské fakult! Palackého univerzity v Olomouci a jejím prvním léka&sk%m místem byla interna ve Fr%dku-Místku. V letech 1964 a" 1972 pracovala jako sekundární léka& na interních klinikách nejprve ve Fakultní nemocnici (FN) Olomouc, pozd!ji ve FN Brno. Následovalo sed-mileté období v pozici léka&-samostatn% odborn% pracovník ve V%zkumném ústavu pediatrickém v Brn! a v období let 1980 a" 1992 práce léka&e-v!deckého pracovníka v brn!nském V%-zkumném ústavu klinické a experimentální onkologie.M. Munzarová stála u vzniku Ústavu léka&ské etiky na Léka&ské fakult! Masarykovy univerzity v Brn!, kde ab-solvovala funk$ní v%voj od asistenta a" po pozici p&ednostky ústavu. Habilitovala se v oboru vnit&ní léka&ství (nádorová imunologie) v roce 1993, profesorkou vnit&ního léka&ství (zam!&ení na léka&skou etiku) byla jmeno-vána v r. 2001.Publika$ní $innost prof. Munzarové v oblastech onkologie i léka&ské etiky je velmi obsáhlá, její práce jsou $asto citovány. Je také autorkou n!kolika knih pro nej#ir#í ve&ejnost. Podílela se a podílí na $innosti mnoha odborn%ch institucí, mimo jiné Spole$nosti léka&ské etiky +LS JEP a Etické komise Ministerstva zdravotnictví +R. Úsp!#n! za-stupovala +eskou republiku na mezinárodní úrovni – v letech 1994 a" 1996 byla $lenkou pracovní skupiny Rady Evropy pro v%uku bioetiky, v období 1996 a" 1998 pracovala v komisi CDBI ve .trasburku, která koncipovala Úmlu-vu na ochranu lidsk%ch práv a d'stojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. Aktivn! se zú$astnila pa&í"sk%ch jednání UNESCO p&i dotvá&ení Mezinárodní deklarace o lidsk%ch genetick%ch datech.Zdravotnické noviny se p&ipojují ke gratulant'm k "ivotnímu jubileu prof. MUDr. Marty Munzarové, CSc. mha

Mezinárodn$ uznávaná osobnost onkologie i léka"ské etiky

" )ivotní jubileum

CT snímek religiózní sochy. Zelená barva ukazuje místa s dosud zachoval(m ná-t"rem polychromie, kter( obsahuje t")ké kovy. Snímek: archiv M. Horáka

MUDr. M. Horák (na snímku vlevo) si spolu s ostatními kolegy z v(zkumného t(mu prohlí-)ejí ostatky T. Brahe. Foto: archiv M. Horáka