Vladimír Horák

EPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH

ONEMOCNĚNÍ

ČESKÁ REPUBLIKA A HLAVNÍ PŘÍČINY ÚMRTÍ

09:21:50 2

Struktura zemřelých podle příčin smrti, ČR,2005

Úmrtí v souvislosti s novotvary znázorněna tmavě modře

http://www.demografie.info

NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ V ČR

• Představují druhou nejčastější příčinu úmrtí

• Představují druhou nejčastější příčinu úmrtí v České republice

• Jsou třetím nejčastějším důvodem hospitalizace po nemocech oběhové soustavy a

nemocech trávicí soustavy

• Prioritou v epidemiologii chronických neinfekčních nemocí

RIZIKOVÉ FAKTORY NÁDOROVÝCH

ONEMOCNĚNÍ OBECNĚ

• výživa,

• kouření,

• infekce,

• genetické faktory,

• sexuální chování,

• reprodukční chování,

• profesionální expozice chemickým látkám,

• alkohol,

• geofyzikální faktory (zejména ionizující záření),

• znečištěné prostředí.

ZASTOUPENÍ RIZ. FAKTORŮ NA ÚMRTNOSTI NA

NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ CELOSVĚTOVĚ

• staví na první místo výživu s 35%,

• na druhé místo kouření s 30%,

• na třetí místo infekce s 10% a

• dále sexuální a reprodukční chování 7%,

• profesionální expozice se 4%,

• Alkohol 3%,

• geofyzikální faktory se 3% a

• znečištěné prostředí se 2%.

VÝŽIVA SE JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR

ZHOUBNÝCH NÁDORŮ

• přímou ingescí karcinogenních látek obsažených buď v přírodních zdrojích nebo

vznikající při potravinářské a kuchyňské úpravě potravin (uzení, přepalování tuků)

nebo při jejich skladování (mykotoxiny)

• v potravinách dodávány výchozí substance jako dusitany, dusičnany a sekundární

aminy, které pak vedou k tvorbě nitrosaminů v močovém měchýři nebo trávicím

ústrojí

• Obezita

• Ovlivněním transportu (přívodem vlákniny), aktivace nebo deaktivace karcinogenních

látek (úloha vitaminu E a selenu v blokování volných radikálů, blokováním

karcinogenního procesu vlivem vitaminu A)

KOUŘENÍ

• je rizikovým faktorem pro řadu nádorových onemocnění, především pro karcinom plic, kde se na úmrtí podílí až z 90%.

• Kouření je odpovědné za 30% všech úmrtí na nádorová onemocnění.

• Síla vztahu mezi kouřením a vznikem nádorů, vyjádřená relativním rizikem je u jednotlivých nádorových lokalizací následující:

• plíce RR = 5 - 20 (v závislosti na dávce)

• jícen RR = 5

• močový měchýř RR = 2 - 6

• ledviny RR = 2 - 6

• dutina ústní RR = 2 - 3

• hrtan RR = 2 - 3

• slinivka břišní RR = 2

• děložní čípek RR je zvýšené

INFEKCE ONKOGENNÍCH VIRŮ

• herpeticé viry (DNA) je to EB virus, který vyvolává Burkittův lymfom a

nasofaryngeální karcinom zejména ve spolupůsobení kofaktorů jako jsou malárie,

imunodeficit a nitrosaminy.

• Ve skupině papilomavirů (DNA) (karcinom čípku, kožní karcinomy)

• Ve skupině hepadnavirů (DNA) je to virus hepatitidy B (HBV), který je odpovědný za

hepatocelulární karcinom

• Ve skupině retrovirů (RNA) je to virus HTLV-I a HTLV-II, které vyvolávají leukémie a

virus HIV, který vyvolává Kaposiho sarkom a lymfomy.

• Obecně + s kofaktory jako je aflatoxin, alkohol a kouření UV záření….

GENETICKÉ FAKTORY

• Asi 10%

• Nejčastější formou nádorů s hereditární dispozicí jsou nádory prsu, vaječníků a kolorekta.

• Asi 80 % případů s hereditární dispozicí k nádorům prsu nebo ovaria je způsobeno zárodečnou mutací v genech BRCA1 nebo BRCA2.

• Přibližně ve 20 % se nezjistí genová příčina, (asi v 1 % se může jednat o gen p53)

• Získané somatické mutace DNA

• Vlivy chemické, fyzikální a biologické

• Protoonkogeny a tumorsupresorové geny

• Proliferace, diferenciace, apoptoza

•

BRCA1 A BRCA 2

• Celoživotní rizika onemocnění pro nosiče mutace BRCA1 jsou:

• 85 % pro nádor prsu a 60 % pro nádor vaječníků

• 4x zvýšené pro nádor kolorekta a 3x vyšší pro nádor prostaty

• Celoživotní rizika onemocnění pro nosiče mutace BRCA2 jsou:

• 85 % pro nádor prsu 20 % pro nádor vaječníků

• 4x zvýšené pro nádor kolorekta

• 2,5x vyšší pro nádor prostaty

• 5x vyšší pro nádor žlučníku a žlučových cest

• 3,5x pro nádor slinivky

• 2,5x pro nádor žaludku

• 2,5x pro maligní melanom a 6% riziko pro nádor prsu u muže

NEJČASTĚJŠÍ NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ V ČR

• Muži:

• karcinom prostaty (40. místo ve světě)

• karcinom tlustého střeva a rekta (1. místo ve světě)

• zhoubné nádory plic (9. místo ve světě)

• Ženy:

• karcinom prsu (30. místo ve světě)

• karcinom tlustého střeva a konečníku (9. místo ve světě)

• karcinom dělohy (karcinom těla děložního 3. místo ve světě a hrdla děložního 106. místo ve světě)

• karcinom průdušnice, průdušek a plic (25. místo ve světě)

KARCINOM PLIC

• Kouření

• Obezita

• Ionizující záření

• Azbest

KARCINOM PRSU

• hormonální rizikové faktory, které souvisí s hladinou estrogenu

• časný věk menarche (čím dříve, tím větší riziko)

• pozdní věk přirozené menopauzy (čím později, tím větší riziko)

• věk prvního porodu (čím dříve, tím menší riziko)

• počet dokončených těhotenství (čím větší, tím menší riziko)

• hormonální substituční terapie (mírně zvyšuje riziko)

• hormonální antikoncepce (za určitých podmínek mírně zvyšuje riziko).

• Výživa

• Energeticky bohatá strava s vysokým podílem tuku vedoucí k nadváze až k obezitě je rizikovým faktorem, zejména u starších žen, protože v tukové tkáni může i po přirozené menopauze probíhat náhradní tvorba estrogenů.

• Genetické faktory

• U žen s pozitivitou BRCA1 nebo BRCA2 je vysoké riziko vzniku karcinomu prsu (okolo 85%).

• Ionizující záření

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM

• Adenomatózní polypóza

• Zánětlivé onemocnění střeva (ulcerózní kolitídy a Crohnovy nemoci)

• Výživové faktory

Výživa bohatá na živočišné tuky, je hlavním rizikovým faktorem umožňujíci vznik

bakteriální flóry schopné změnit žlučové soli na karcinogeny. Tato výživa také vede k

většímu vylučování žlučových solí do stolice. V tomto směru hrají bakterie střeva velmi

významnou úlohu

• Kouření

• Cholecystektomie

• Záření

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM U ŽEN

KARCINOMU ŽALUDKU

• N-nitrososloučeniny

• Přívod dusičnanů ve stravě a jejich redukce na dusitany, které spolu se

sekundárními aminy vytváření N-nitrososloučeniny, které jsou karcinogenní. V této

souvislosti je konzumace solených a uzených produktů, které obsahují hojně nitrátů a

nitritů.

• Helicobacter pylori a chronická atrofická gastritida

• Tato infekce a změny na žaludeční sliznici jsou považovány za významný rizikový faktor

pro karcinom žaludku.

• Žaludeční achlorhydrie

KARCINOMU ŽALUDKU

KARCINOM DĚLOŽNÍHO TĚLA

• Hormonální

• Obezita

• Hypertenze

• Diabetes 2.typu

KARCINOM DĚLOŽNÍHO ČÍPKU

• Infekce (papilomaviry)

• Kouření

• Sexuální chování (promiskuita je v úzkém vztahu k rizikovému faktoru infekce, protože

vede k častější expozici lidským papilomavirům)

KARCINOM PROSTATY

• Hormonální

• testosteron jako rizikový faktor obdobně jako estrogeny u žen. S tím souvisí i zvýšená

sexuální aktivita, ale tyto faktory nebyly jednoznačně prokázány

• Profesionální expozice (Expozice kadmiu u některých profesí)

• Nedostatek karotenoidů, selenu a vitaminu A

• Benigní hypertrofie prostaty?

• Genetické faktory

KARCINOM MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

• Kouření

je po karcinomu plic a karcinomu jícnu dalším nádorem, který je významně spjat

s kouřením. Relativní riziko je u tohoto nádoru 2 – 6)

• Profesionální

expozice (Expozice aromatickým aminům (2-naftylamin, benzidin, anilin, 4-aminobifenyl)

– barvy, guma.

• Léky

Fenacetin (již se v České republice nepoužívá), cyklofosfamid.

• Infekce

V tropických krajích Schistosoma hematobium.

•

KARCINOM MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

KARCINOM LEDVIN

• Kouření

• Obezita především u žen

• Léky (analgetika, (zejména obsahující fenacetin), diuretika, podezírán byl rovněž acylpyrin.)

• Hypertenze s možným podílí i diuretické a nediuretické antihypertenzivní léky.

• Výživa?

• Profesionální expozice (azbest, expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům u zaměstnanců koksoven a uhelných pecí, asfaltéři a hasiči. Hemodialýza

• Záření (Ionizující záření zvyšuje riziko karcinomu ledvin u pacientů léčených pro ankylozující spondylitidu nebo karcinom děložního čípku.)

• Genetické faktory

KARCINOM LEDVIN

POUŽITÁ LITERATURA

• http://www.svod.cz/

• Česká republika. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Národní onkologický registr. -

. Dostupné také z URL <http://www.linkos.cz/sledovani-a-predikce-dat-v-onkologii/narodni-

onkologicky-registr/>.

• ŠIROKÝ,. VÝPOČET A ODHAD MĚR INCIDENCE, PREVALENCE A MORTALITY

CALCULATION AND ESTIMATION OF INCIDENCE, PREVALENCE, AND MORTALITY RATES

ŠIROKÝ p. MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ [online]. Brno : MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ

ÚSTAV BRNO, -, dostupné také z <http://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/60/1413.pdf>.

• DUŠEK, L a J MUŽÍK, et al. Epidemiologie solidních nádorů v ČR podle dat Národního

onkologického registru za období 1977-2007. ZDN [online]. 2010, roč. 12, no. 3, s. -, dostupné

také z <http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/epidemiologie-solidnich-nadoru-v-cr-

podle-dat-narodniho-onkologickeho-registru-za-obdobi-1977-2007-450137>. ISSN 1214-7664.

• Česká onkologická společnost ČLS JEP. Národní onkologický registr a interpretace dat z

NOR [online]. [cit. 2010-11-04]. <http://www.linkos.cz/odbornici/onkologie/nor.php>.