Výživa v prevenci kardiovaskulárních onemocnění

  • View
    44

  • Download
    3

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Výživa v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Nemoci srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění – KVO) jsou v ČR i v ostatních ekonomicky vyspělých zemích hlavní příčinou nemocnosti (morbidita) i úmrtnosti (mortalita). Z velké části jsou ovlivněny nesprávnou výživou. - PowerPoint PPT Presentation

Text of Výživa v prevenci kardiovaskulárních onemocnění

  • Viva vprevenci kardiovaskulrnch onemocnn

  • Nemoci srdce a cv (kardiovaskulrn onemocnn KVO) jsou v R i v ostatnch ekonomicky vysplch zemch hlavn pinou nemocnosti (morbidita) i mrtnosti (mortalita). Z velk sti jsou ovlivnny nesprvnou vivou. U ns je ale jejich vskyt vrazn vy ne ve vtin zpadoevropskch zem, i kdy v poslednm desetilet je i v R patrn pokles.

  • Nejastj pinou smrti v esk republice jsou dlouhodob nemoci obhov soustavy (49,3 % vech mrt v roce 2011). K vraznmu poklesu standardizovan mry mrtnosti nakardiovaskulrn nemoci dolo zejmna v 90. letech 20. stolet (vraznji u mu ne u en). Tento trend pokraoval mrnjm tempem tak v prvn dekd 21. stolet.V roce 2011 zemelo v dsledku kardiovaskulrnch nemoc celkem 52 725 osob, tj. o 865 (resp. 2%) mn oproti roku 2010. V porovnn s rokem 2010 standardizovan mra mrtnosti na kardiovaskulrn nemoci poklesla o 3,7 % (o 2,7 % u mu a 5,1% u en). USA 2.200 mrt/ den 1 mrt/ 39 s

  • mezi 3 nejastj pat nemoci srdce a cv patischemick choroba srden (ICHS), mozkov mrtvice (CMP) a ischemick choroba dolnch konetin (ICHDK)

  • Ischemick choroba srden (ICHS)

    V dsledku zuovn pokozench srdench (koronrnch) tepen se sn prtok krve a st srdce se tak neokysliuje. Tm dochz k porue jeho innosti zpotku jen pi nmaze, pozdji i v klidovm stavu (projevuje seto typickmi bolestmi na hrudi - angina pectoris). pln uzvr cvnho prsvitu nkter tepny zpsobuje nhl peruen dodvky kyslku do srdenho svalu s nslednm odumenm sti svalovch vlken srdce a dochz k srdenmu infarktu ( infarkt myokardu IM)

  • 2. Mozkov mrtvice (cvn mozkov phoda CMP, apoplexie, iktus)

    V dsledku uzvru nkter z mozkovch tepen (ischemick CMP) nebo mn asto pi prasknut pokozen cvy a nslednm znien mozkov tkn krv (hemorrhagick CMP) dojde k odumrn mozkovch bunk v postien sti mozku ( pznaky jsou rzn podle msta postien poruchy hybnosti dolnch nebo hornch konetin, poruchy zraku, ei).

  • 3. Ischemick choroba dolnch konetin (ICHDK)

    V dsledku uzvru tepen zsobujcch doln konetiny dochz k jejich nedostatenmu prokrven a k nslednm potm a pznakm ( klaudikan nebo klidov bolest, pokles kotnkovho tlaku a deficit pulsu , trofick defekty ke a hlubch tkn a nekrza )

  • Aterosklerza

    Etiologie (pina vzniku) IM, CMP a ICHDS je podobn, hlavn pinou je aterosklerza. Je to degenerativn a zntliv onemocnn cv, pi kterm dochz k postupnmu tuhnut a ztlutn cvn stny a na jej vnitn poruen stran se ukldaj tukov ltky ( pedevm cholesterol). Pitom se zuuje prsvit cvy nebo dojde a k jejmu uzvru. Rozvoj aterosklerzy trv destky let ( jej poten stadia lze prokzat ji u dt), lbou ho lze zpomalit, ale doshnout stupu pokroil aterosklerzy je velmi obtn, proto je dleitj ne lba prevence. Zkladem prevence a lby aterosklerzy nen uvn lk, ale dodrovn zdravho ivotnho stylu a ovlivovn tzv. rizikovch faktor

  • Rizikov faktory KVO

    Neovlivniteln rizikov faktory KVO:1. vk (mui nad 55 , eny nad 65 let) 2. KVO v rodinn anamnze 3. ptomnost KVO 4. genetick faktory 5. musk pohlav

  • Ovlivniteln rizikov faktory KVO:

    1. vysok krevn tlak (arteriln hypertenze) 2. poruchy krevnch tuk (dyslipidemie) 3. cukrovka (diabetes mellitus) 2. typu 4. metabolick syndrom 5. nadvha a obezita 6. kouen 7. nzk fyzick aktivita

  • Monosti ovlivnn rizikovch faktor

    Souvislost mezi rizikovmi faktory, ivotnm stylem a rizikem srdench chorob prokzala ada studi Vtinu rizikovch faktor lze pozitivn ovlivnit nejen lbou, ale ji prevenc (kontrola hypertenze, dyslipidemie a diabetu , zanechn kouen a pedchzen obezity), kter je nejinnj a nejlevnj cestou ke sniovn mortality a morbidity na tato onemocnn * znt svj krevn tlak (TK), koncentraci cholesterolu kardiovaskulrnch chorob je sten ddin, pokud se srden infarkt nebo mozkov mrtvice objevila u naich rodi nebo sourozenc ped 60. rokem vku, je nae vlastn riziko zven

  • K posouzen rizika nebo spnosti intervence jsou pouvny tzv. clov hodnoty - definovan odbornmi spolenostmi a zakotven v jejich doporuench. Pro diabetiky a pacienty s manifestnm KVO jsou clov hodnoty psnj ne pro ostatn populaci.

  • Za hypertenzi povaujeme opakovan zven krevnho tlaku na hodnoty 140/90 mmHg (milimetr sloupce rtuti) a vce pi vyeten rtuovm tlakomrem nebo tonometrem u lkae pi nejmn dvou nvtvch. Hypertenze je ve vtin ppad chronickm onemocnnm s nutnost celoivotn lbyOptimln KT 120/80 mmHg

  • Clov hodnoty krevnch tuk a markery KV rizikaCelkov cholesterol v plazm m bt ni ne 5 mmol/l a hodnoty LDL-cholesterolu by nemly pekroit 3 mmol/l. Pro HDL-cholesterol a triacylglyceroly nejsou definovny dn clov hodnoty, ale koncentrace HDL-cholesterolu a triglycerid se pouvaj jako markery zvenho rizika ( HDL-cholesterolu < 1,0 mmol/l u mu a < 1,2 mmol/l u en koncentrace triacylglycerol nalano > 1,7 mmol/l.

  • Celkov pjem energieObezita nadbyten psun energetickch substrt vpotrav i komplexn metabolick porucha urychlen aterogeneze vy pjem tuk metabolick syndrom ( sdruen sadou rizikovch faktor DM, arteriln hypertenze, hyperlipidemie aterogenn potencil)ideln tlesn hmotnost prevence nadvhy nebo snen ptomn nadvhy u nemocnch sKVO i jedinc svysokm rizikemBMI 30BMI 2530abdominln obezita 102 cm mui, 88 cm enyzmna ivotnho stylu zmna stravovacch zvyklost motivacenzkoenergetick dieta somezenm tukzven fyzick aktivita

    Antiobezitika

    Chirurgick lba

    1800 kcal (7380 kJ) 2200 kcal (9 000 kJ) pi mrn a stedn zti vhodn tlesn vkonnost, ale i svalov zt

  • OPTIMLN PVOD Tuky max. 30% celkov en. poteby 2/3 tuk rostlinnho pvodu (polyenov m.k.)1/3 tuk ivoinho pvodu (saturovan m.k)1 NMK : 1,4 MMK : 0,6 PMK n - 6 PUFA : n 3 PUFA 5-8 % : 1-2%Trans MK 1-2%

  • Nasycen mastn kyselinyZdroj: mslo, hovz tuk, sdlo, maso, mlko a mln vrobky, kokosov, palmov a palmojdrov tuk Doporuovan mnostv: 20 g Mononenasycen mastn kyselinyZdroj: olivy, epka olejka a oleje z nich, oechy** pistcie, mandle, oechy lskov, keu, dle arady, avokdo Doporuovan mnostv: 28 gPolynenasycen mastn kyselinyZdroj: vlask oechy, sja, lnn, slunenicov a sezamov semnko** a oleje z nich, losos, makrela, sle (tj. pedevm tun ryby a mot ivoichov)Doporuovan mnostv: 12 g *

  • SLOEN TUKU NEBO OLEJE

  • olej epkov 3:1 (nzkoerukov)olej sjov 5:1olej olivov brn peroxidaci , stl 80 % k. olejov, neutrln zhlediska cholesterolu,sniuje celkov cholesterol a LDL-C pokud nahrad nasycen mastn kyseliny olej slunenicov vroba margarin kyselina linolov, ne na smaensniuje HDL cholesterol i celkov cholesterol, Sloen rostlinnch olej

  • Tuky Denn pvod tuk do 30 % celkov energetick dvkyrizikov nutrin substance tuky ivoinho pvodu, kokosov tuk, palmov olej a palmojdrov olej

    saturovan nasycen mastn kyseliny zvyuj hladinu cholesterolu ( LDL-C)* kyselina laurov kokosov tuk*kyselina myristov kokosov tuk, mslo, oleje tropickch rostlin*kyselina palmitov mslo, sdlo, palmov olej*kyselina stearov (okolda, sdlo, lj) trombogenn

  • nenasycen mastn kyseliny mononenasycen kyselina olejov neutrln olivov olej, epkov olej polynenasycen skupina n-6 k. linolov sniuje hladinu cholesterolu slunenicov olej skupina n-3 k. alfa linolenov epkov olej, sojov olej, lnn olej konverze na EPA a DHA omezena k. eikosapentaenov a dokosahexaenov antitrombotick inek ryb oleje Omega 3 MK (za podmnky 3g denn) - pozitivnUdruj normln koncentraci triacylglycerol v krvi

    nasycen tuky nahradit polysacharidy, sten mononenasycenmi a polynenasycenmi tuky zrostlinn zdroj a moskch ivoich

    substituce nenasycenmi MK sniuje LDL-cholesterol, neovlivuje HDL-C

    komplexnmi sacharidy sniuje LDL-C i HDL-C

  • margarny nevhoda ztuovn rostlinnch tukpesmyku dvojnch vazeb zpolohy cis na transtrans MK vy hodnoty cholesterolu (LDL-C), ni hodnoty HDL cholesterolupomr NMK mn ne 7 % MMK 16 % PMK 48 % linolov 10 g denn / 1,5 g na100g linolenov 2 g tvrzen EPA a DHA 250mg 2 porce/ tden trans MK mn ne 2 %Cholesterol ve strav m pomrn mal inek na zven LDL-CFytosteroly steroly a stanoly (Flora pro.activ, kysan mln vrobky)2025 g/den (1,62 g) snen celkovho cholesterolu o 10 %

  • Mln forma fytosterolHypocholesterolemick efekt fytosterol je zaloen na redukci stevnho vstebvn cholesteroluKompetice o vazebn msta v tzv. micelchFytosteroly maj vt afinitu, msta obsad, ale nevstebaj seDvka 1,62 g snen celkovho cholesterolu (LDL-CH) o 5- 10 % (ezetimib m vt inek, potenciln aterogenicita vy mnostv)Pidvn fytosterol do nzkotunch mlnchvrobk bylo technologicky zvldnuto pozdji jogurtov minidrinky, jogurt, mlko cena ?

  • Vvoj obsahu TMK % v margarinu Hera 1990 36,81993 29,21999 0,32002 0,22007 0,42011 0,4

  • Nejsou trans jako transMozaffarian D et al: Trans-palmitoleic acid, metabolic risk factors, and new-onset diabetes in U.S. adults: a cohort study. Ann Intern Med 2010Bendsen NT et al:Consumption of industrial and ruminant trans fatty acids and risk of coronary heart disease : a systematic reviews and meta-analysis of cohort studies. European journal of clinical nutrition 2011Dugan MER et al:Review:Trans forming beef to provide healthier fatty acid profiles. Can J Anim Science 2011

  • Doporuen pro konzumaci ryb Prmrn spoteba ryb na osobu a rok cca 6 kg z toho sladkovodn asi 1 kg a 87 % kapr 2 x tdn pevn mosk epidemiologick studie 400 g tdn / 20 let snen mortality na ICHS o 50 %